20 C 114/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Papicovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí údaje o zástupci pro 373 656,91 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 373 056,91 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 26 621,67 Kč, s úrokem ve výši 10,9 % ročně z částky 373 056,91 Kč od 20. 10. 2021 do 18. 11. 2021, s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 373 056,91 Kč od 19. 11. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 373 056,91 Kč od 30. 10. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 600 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 19 029,15 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u soudu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 373 656,91 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 3. 5. 2016 rámcovou smlouvu [číslo] na základě níž byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne 26. 2. 2020 žalobkyně uzavřela se žalovaným dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, na základě něhož byl žalovanému žalobkyní dne 27. 2. 2020 poskytnut úvěr ve výši 396 730 Kč. Dle smlouvy byl žalovaný povinen měsíčně hradit splátku ve výši 5 434 Kč, sestávající ze splátky jistiny a úroku ve výši 10,9 % ročně, a to vždy k 20. dni měsíce, počínaje dnem 20. 3. 2020. Splátky od 20. 3. 2020 do 20. 7. 2021 byly splaceny. Na splátku splatnou dne 20. 8. 2021 bylo ze strany žalovaného zaplaceno dne 20. 8. 2021 pouze 207,54 Kč, dne 23. 9. 2021 986,16 Kč a dne 24. 9. 2021 178,24 Kč, přičemž žalobkyně tyto částky započetla na jistinu. Počínaje splátkou ke dni 20. 8. 2021 tedy nebyly splátky hrazeny řádně a včas, proto dne 20. 10. 2021 došlo k zesplatnění úvěru, což bylo žalovanému oznámeno v předžalobní výzvě k plnění dlužné částky ze dne 20. 10. 2021. Žalovaný přesto ničeho na svůj dluh neuhradil. Žalobkyně proto v žalobě požadovala částku ve výši 373 056,91 Kč, jež představuje neuhrazenou jistinu, dále žalobkyně požadovala příslušenství pohledávky, jež představuje úrok v kapitalizované výši 26 621,67 Kč, dále úrok ve výši 10,9 % ročně z částky 373 056,91 Kč od 20. 10. 2021 do 18. 11. 2021, zákonný úrok z prodlení 8,5% ročně z částky 373 056,91 Kč od 30. 10. 2021 do zaplacení, úrok ve výši 8,5% ročně z částky 373 056,91 Kč od 19. 11. 2021 do zaplacení a částku ve výši 600 Kč za náklady na vymáhání dluhu.

2. Dne 22. 6. 2022 vydal Okresní soud v Olomouci na základě výše uvedené žaloby rozsudek pro zmeškání č.j. [číslo jednací], který se nepodařilo doručit žalovanému na známou adresu v cizině. Z tohoto důvodu byl usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 26. 10 2022 č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 23. 11. 2022, žalovanému, ustanoven dle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) opatrovník pro toto řízení Mgr. [jméno] [příjmení], advokátka se sídlem [adresa]. K odvolání opatrovníka žalovaného byl následně usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [spisová značka] rozsudek pro zmeškání zrušen a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšími řízení.

3. Opatrovník žalovaného navrhl, aby soud žalobu zamítl, když má za to, že žalobkyně nedostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného a smlouva o úvěru je tak neplatná.

4. Soud učinil následující skutková zjištění: -) Z rámcové smlouvy [číslo] ze dne 3. 5. 2016, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 3. 5. 2016 uzavřena rámcová smlouva [číslo] na základě níž se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému bankovní a platební služby, kterými jsou běžný účet č. [bankovní účet] a platební karta k tomuto účtu. Nedílnou součástí rámcové smlouvy jsou obchodní podmínky, ceník, podmínky pro používání karet, podmínky pro používání úvěru, podmínky pro používání hypotéky, pojistné podmínky a rámcová pojistná smlouva. -) Z formuláře pro standardní informace o úvěru, že žalovanému byly poskytnuty žalobkyní standardní informace o spotřebitelském úvěru. Celková výše spotřebitelského úvěru byla 396 730 Kč, kdy částka 196 730 Kč byla určená k úhradě převáděného úvěru či úvěrů a částka 200 000 Kč nebyla vázána žádným účelem. Počet měsíčních splátek byl 120 ve výši 5 434 Kč v případě základní úrokové sazby nebo 112 měsíčních splátek ve výši 5 434 Kč v případě bonusové sazby. Den pravidelné měsíční splátky byl dohodnut na 20. den v každém měsíci, počínaje 20. dnem v měsíci následujícím po měsíci, kdy došlo k čerpání úvěru. Pokud dojde v průběhu splácení úvěru k prodlení se splácením, mění se úroková sazba postupně na základní úrokovou sazbu. -) Z dodatku [číslo] ze dne 26. 2. 2020 k rámcové smlouvě [číslo] úvěr č. [anonymizováno], že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 396 730 Kč na účet žalovaného č. [bankovní účet], kdy částka 196 730 Kč byla určena k refinancování jiného úvěru žalovaného a částka 200 000 Kč nebyla vázána žádným účelem. Doba trvání úvěru byla sjednána na 121 měsíců, počet měsíčních splátek na 120 se základní úrokovou sazbou ve výši 10,90 % ročně či 112 s bonusovou úrokovou sazbou ve výši 9,90 % ročně, a výše pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta na 5 434 Kč. Den pravidelné měsíční splátky byl dohodnut na 20. den v každém měsíci, počínaje 20. dnem v měsíci následujícím po měsíci, kdy došlo k čerpání úvěru. Způsob splácení úvěr byl dohodnut automatickým inkasem z běžného účtu č. [bankovní účet]. -) Z podmínek pro používání úvěru ze dne 31. 10. 2018, že tyto se týkají mj. splácení úvěru, je v nich uvedeno, že v případě zpoždění s úhradou splátky úvěru či jiného závazku spojeného s úvěrem, může být po dlužníkovi požadována náhrada účelně vynaložených nákladů za vymáhání dluhu. V případě prodlení se splacením jakékoliv splátky jistiny, úroků či jiných poplatků či příslušenství úvěru nebo s úhradou jakéhokoliv jiného závazku vůči bance je banka oprávněna požadovat předčasné splacení všech úvěrů. Úvěr je úročen základní sazbou. V případě řádného splácení banka nabízí bonusový úrok. Poskytnutím bonusového úroku se nemění výše pravidelné měsíční splátky, snižuje se ale celková částka, kterou dlužník zaplatí. Dále je v nich uvedeno, že smlouva o úvěru i případné spory mezi bankou a žalovaným se řídí českým právem. -) Z přehledu nákladů účelně vynaložených bankou na vymáhání dluhu, že celkové náklady za 20 dnů vymáhání jsou ve výši 592, 20 Kč. Žalobkyně tyto účtuje klientovi zpravidla 1x za 20 dnů pouze v částce 300 Kč. -) Z pracovní smlouvy ze dne 16. 9. 2019, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba] Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou, vznikl ke dni 16. 9. 2019, místo výkonu práce bylo sjednáno v [obec]. Mzda zaměstnance byla sjednána s účinností od 16. 9. 2019 ve výši 25 500 Kč měsíčně, s účinností od 1. 9. 2020 ve výši 27 500 Kč měsíčně, s účinností od 1. 9. 2021 ve výši 29 000 Kč měsíčně a s účinností od 1. 9. 2022 ve výši 30 500 Kč měsíčně. -) Z kopie cestovního pasu a kopie průkazu o povolení k pobytu, že se jedná o kopii cestovního pasu žalovaného s platností do 7. 5. 2021, žalovaný měl povolen přechodný pobyt v ČR od 15. 6. 2015 do 15. 6. 2020. -) Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] ze dne 27. 2. 2020 a dále z výpisu za období od 29. 9. 2021 do 7. 1. 2021, že žalobkyně žalovanému dne 27. 2. 2020 poskytla úvěr ve výši 396 730 Kč (označený jako půjčka 2), přičemž téhož dne byla částka 195 196,78 Kč odepsána z účtu žalovaného ve prospěch účtu vedeného žalobkyní. Z dalšího výpisu za období od 29. 9. 2021 do 7. 1. 2021, že počáteční zůstatek byl 0 Kč a konečný zůstatek - 600 Kč, když z účtu bylo odepsáno 2 x 300 Kč, a to dne 29. 9. 2021 účelně vynaložené náklady na vymáhání ve výši 300 Kč a dne 19. 10. 2021 účelně vynaložené náklady na vymáhání ve výši 300 Kč. -) Ze splátkového kalendáře ze dne 20. 10. 2021 na jméno žalovaného, ohledně půjčky výši 396 730 Kč s datem čerpání 27. 2. 2020, že výše měsíční splátky činila 5 434 Kč, splátky byly splatné k 20. dni v měsíci, žalovaný měl zaplatit cekem částku 460 824,52 Kč. Splátky od 20. 3. 2020 do 20. 7. 2021 byly splaceny. Na splátku splatnou dne 20. 8. 2021 bylo ze strany žalovaného zaplaceno dne 20. 8. 2021 pouze 207,54 Kč, dne 23. 9. 2021 986,16 Kč a dne 24. 9. 2021 178,24 Kč. -) Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne 20. 10. 2021 a z podacího archu, že žalobkyně zesplatnila dluh žalovaného ze shora uvedeného úvěru a vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky nejpozději do 29. 10. 2021. Výzva byla žalovanému odeslána dne 21. 10. 2021. -) Z přehledu plateb žalovaného, že celková nesplacená jistina ke dni 20. 10. 2021 činila 373 056,91 Kč, kapitalizovaný úrok ke dni 19. 10. 202 činil 26 621,67 Kč. -) Z úvěrové zprávy ze dne 22. 2. 2020 a z přehledu žádostí žalovaného o úvěry u žalobkyně, že v žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že je rozvedený, bydlí v nájmu, hradí jiné splátky úvěru ve výši 3 501 Kč, jeho příjem u zaměstnavatele [právnická osoba] činil 19 634 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti uváděl ve výši 22 000 Kč, výdaje domácnosti (bydlení/léky-jídlo-doprava/ splátky ostatních členů) byly uvedeny ve výši 7 000 Kč 6 000 Kč 0 Kč, výdaje domácnosti dle expertní analýzy byly uvedeny ve výši 5 970 Kč a výdaje žalovaného dle expertní analýzy 3 140 Kč. Žalovaný neměl žádnou vyživovací povinnost. Žalovaný splácel měsíční splátky úvěru ve výši 3 501 Kč, jednalo se o úvěr poskytnutý dne 13. 11. 2019, kde zbývalo uhradit 80 splátek, zůstatek jistiny u tohoto úvěru činil 197 047 Kč, poslední splátka na uvedený úvěr byla uhrazena dne 20. 1. 2020, počet nesplacených částek po splatnosti byl 0. Žalovanému byla žalobkyní schválena žádost o půjčku dne 13. 11. 2019 č. úvěru HU00774094 a dne 26. 2. 2020 žádost o převedení půjček č. úvěru HU00819584, ostatní žádosti žalovaného byly zamítnuty. -) Z obchodní podmínek soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění.

5. Po provedeném dokazování učinil soud ze skutkových zjištění následující závěr o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 3. 5. 2016 uzavřena rámcová smlouva [číslo] na základě níž byly žalovanému poskytnuty bankovní a platební služby, kterými byly běžný účet a platební karta. Nedílnou součástí rámcové smlouvy jsou obchodní podmínky, ceník, podmínky pro používání karet, podmínky pro používání úvěru, podmínky pro používání hypotéky, pojistné podmínky a rámcová pojistná smlouva. Dne 26. 2. 2020 byl mezi žalobkyní a žalovaným uzavřen dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, na základě něhož žalobkyně žalovanému poskytla dne 27. 2. 2020 úvěr ve výši 396 730 Kč, přičemž v části 196 730 Kč byl úvěr účelově poskytnut pro refinancování jiného úvěru žalovaného u žalobkyně, a sice úvěru č. [anonymizováno] ze dne 13. 11. 2019, a částka 200 000 Kč nebyla vázána žádným účelem. Žalovaný se úvěr zavázal splácet se základní úrokovou sazbou ve výši 10,90 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 434 Kč vždy k 20. dni měsíci, počínaje dnem v měsíci následujícím po měsíci, kdy došlo k čerpání úvěru tj. 20. 3. 2020. Počet splátek se základní úrokovou sazbou byl sjednán 120, s bonusovou úrokovou sazbou, sjednanou pro případ řádného a včasného splácení úvěru, ve výši 9,90 % ročně pak počet splátek činil 112. Dle podmínek pro používání úvěru v případě zpoždění s úhradou splátky úvěru či jiného závazku spojeného s úvěrem, může být po dlužníkovi požadována náhrada účelně vynaložených nákladů za vymáhání dluhu. V případě prodlení se splacením jakékoliv splátky jistiny, úroků či jiných poplatků či příslušenství úvěru nebo s úhradou jakéhokoliv jiného závazku vůči bance byla banka oprávněna požadovat předčasné splacení všech úvěrů. Při uzavření smlouvy byla totožnost žalovaného ověřena platným cestovním pasem, žalovaný rovněž doložil průkaz povolení k pobytu. Žalobkyně před poskytnutím úvěru prověřovala úvěruschopnost žalovaného, vycházela z informací, které jí poskytl žalovaný v žádosti, prověřovala také příjmy žalovaného, které doložil pracovní smlouvou. Žalovaný měl u žalobkyně vedený běžný účet, žalobkyně tak měla přehled o transakcích žalovaného. Žalovaný byl době poskytnutí úvěru rozvedený, bydlel v nájmu, byl zaměstnaný v pracovním poměru na dobu neurčitou u společnosti [právnická osoba] s příjmem ve výši 19 634 Kč. Při posuzování výdajů žalovaného žalobkyně stanovila částku, kterou interně vyhodnotila dle expertní analýzy, jako potřebnou částku na výdaje žalovaného. [příjmení] pokryla tehdejší výdaje na zajištění výživy a ostatních základních potřeb žalovaného jako například náklady na dopravu, léky apod. Dle úvěrové zprávy, která je v podstatě výpisem z bankovního a nebankovního registru klientských informací, žalovaný řádně hradil splátky jiného úvěru od žalobkyně, a sice úvěru z 13. 11. 2019, k jehož refinancování byl předmětný úvěr poskytnut. Dle přehledu žádostí žalovaného o úvěry u žalobkyně, žalovanému byla schválena žádost o půjčku dne 13. 11. 2019 č. úvěru [anonymizováno] a následně dne 26. 2. 2020 žádost o převedení půjček č. úvěru [anonymizováno], tedy předmětný úvěr, ostatní žádosti žalovaného byly zamítnuty. Splátky od 20. 3. 2020 do 20. 7. 2021 byly žalovaným splaceny. Dne 20. 8. 2020 se však dostal žalovaný do prodlení se splácením. Na splátku splatnou dne 20. 8. 2021 bylo ze strany žalovaného zaplaceno dne 20. 8. 2021 pouze 207,54 Kč, dne 23. 9. 2021 986,16 Kč a dne 24. 9. 2021 178,24 Kč. Žalobkyně proto v souladu s úvěrovou smlouvou úvěr zesplatnila ke dni 20. 10. 2021, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne 20. 10. 2020, odeslaným dne 21. 10. 2020. Současně byl žalovaný vyzván žalobkyní k uhrazení dlužné částky nejpozději do 29. 10. 2021. Dle přehledu plateb žalovaného ke dni 20. 10. 2021 činila výše nesplacené jistiny 373 056,91 Kč, úrok kapitalizovaný ke dni 19. 10. 2021 činil 26 621,67 Kč. Dne 29. 9. 2021 žalobkyně žalovanému účtovala účelně vynaložené náklady na vymáhání ve výši 300 Kč a dne 19. 10. 2021 účelně vynaložené náklady na vymáhání ve výši 300 Kč.

6. Vzhledem k tomu, že se v řízení vyskytoval cizí prvek daný státní příslušností žalovaného, který je státním příslušníkem Egyptské arabské republiky, řešil soud primárně otázku vlastní pravomoci, příslušnosti a užití hmotného práva v projednávaném případu. S ohledem ustanovení § 6 odst. 1, § 87 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém v rozhodném znění soud dovodil svou příslušnost i svou pravomoc věc projednat a rozhodnout s tím, že rozhodným právem je české právo hmotné, neboť žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, v níž současně sjednali, že případné spory mezi bankou a žalovaným se řídí českým právem.

7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 o.z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

8. Podle ustanovení § 2397 o.z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o.z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o.z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

10. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

11. Podle ustanovení § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

12. Podle ustanovení § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

15. Soud po právní stránce vyhodnotil, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému úvěr ve sjednané výši, což splnila, a žalovaný se zavázal tento úvěr spolu se sjednanými úroky splatit, přičemž žalobkyně před poskytnutím úvěru žalovanému dostatečným způsobem posoudila úvěruschopnost žalovaného, když v daném případě prověřovala příjmy žalovaného, které doložil pracovní smlouvou. Pokud jde o výdaje žalovaného využila expertní analýzy. Vzhledem k tomu, že žalovaný měl u žalobkyně vedený běžný účet, žalobkyně tak měla přehled o pohybech na účtu žalovaného, k výdajům žalovaného připočetla také měsíční splátku jiného úvěru, který žalovaný řádně splácel. O splnění povinnosti žalobkyně postupovat při sjednávání úvěru a posuzování úvěruschopnosti s odbornou péči svědčí i fakt, že další žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru žalobkyně zamítla. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaný dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena, a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela s žalovaným platnou úvěrovou smlouvu, a že poskytla žalovanému úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Bylo pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu převážně důvodnou a vyhověl jí co do jistiny 373 056,91 Kč včetně požadovaného kapitalizovaného úroku ve výši 26 621,67 Kč, dále úroku ve výši 10,9 % ročně z částky 373 056,91 Kč do 20. 10. 2021 do 18. 11. 2021 a ve výši 8,5 % ročně z částky 373 056,91 Kč od 19. 11. 2021 do zaplacení, jakož i úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 373 056,91 Kč od 30. 10. 2021 do zaplacení, jehož výši a počátek splatnosti s ohledem na skutkové okolnosti sporu shledává souladné se zákonem a tomuto neodporující. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

16. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud žalobkyně požadovala náklady ve 600 Kč, tedy v paušální výši, neprokázala, že na vymáhání dluhu po žalovaném náklady ve výši 600 Kč vynaložila a že tyto byly vynaloženy účelně.

17. O náhradě nákladů řízení ve výroku III. pak soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 2 o.s.ř., když účastníku, který měl ve věci jen částečný úspěch, může soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo úvaze soudu. V dané věci byla žalobkyně neúspěšná co do zamítavého výroku II. tohoto rozsudku v částce 600 Kč. Vzhledem k tomu, že procesní neúspěch žalobkyně je poměrně nepatrný, za této situace žalobkyni svědčí právo na náhradu nákladů řízení ve výši 19 029,15 Kč Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 14 947 Kč a dále náhradu žalobkyně nezastoupené advokátem dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši 300 Kč za tři úkony dle ust. 2 odst. 3 vyhl. č. 254//2015 Sb. v částce 300 Kč za jeden (účast u jednání dne 22. 6. 2022, účast u jednání dne 23. 2. 2023, účast u jedná dne 24. 5. 2023), cestovné k jednání dne 22. 6. 2022 z [obec] do [obec] a zpět při použití automobilu Škoda Octavia [registrační značka] při kombinované spotřebě 4,3 l [číslo] km, při použití pohonných hmot motorová nafta v ceně dle vyhlášky, tedy cestovné ve výši 981,61 Kč, dále cestovné k jednání dne 23. 2. 2023 z [obec] do [obec] a zpět při použití automobilu Škoda Octavia [registrační značka] při kombinované spotřebě 3,9 l [číslo] km, při použití pohonných hmot motorová nafta v ceně dle vyhlášky, tedy cestovné ve výši 1 086,42 Kč a dále cestovné k jednání dne 24. 5. 2023 z [obec] do [obec] a zpět při použití automobilu Škoda Octavia [registrační značka] při kombinované spotřebě 4,3 l [číslo] km, při použití pohonných hmot motorová nafta v ceně dle vyhlášky, tedy cestovné ve výši 1 114,12 Kč Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. Podmínka pro přiznání náhrady nákladů řízení dle § 142a o. s. ř. byla splněna.