20 C 13/2020

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Papicovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka pojišťovna , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice pro 240 939 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 212 453 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 212 453 Kč od 26. 7. 2019 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 28 486 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 28 486 Kč od 26. 7. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná a vedlejší účastník jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 165 306,80 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu – České republice na náhradě nákladů řízení částku 3 903 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná a vedlejší účastník jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně státu – České republice na náhradě nákladů řízení částku 29 117,28 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 240 939 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 18. 10. 2018 došlo v obci [obec] k dopravní nehodě, při které se střetla vozidla [anonymizována dvě slova] [registrační značka] (vlastník a provozovatel žalobkyně) a [anonymizována dvě slova] [registrační značka] (vlastník a provozovatel žalovaná). [příjmení] byla způsobena a zaviněna řidičem žalované, a to panem [celé jméno svědka], zaměstnancem žalované. [příjmení] byla způsobena nepozorností při couvání, když si řidič vozidla žalované nevšiml automobilu žalobkyně a narazil do něj. Poškozený automobil žalobce řídil zaměstnanec žalobkyně [celé jméno svědka]. Vše je pak zadokumentováno v záznamu o dopravní nehodě, který byl na místě řidiči sepsán a taktéž byla celá událost pozorována i dalšími osobami. V přímém důsledku nastalé srážky zaviněné jednáním řidiče vozidla žalované, který jednal v rozporu s povinnostmi kladenými právními předpisy na řidiče při provozu vozidla na pozemních komunikacích (zejm. nevěnoval náležitou pozornost řízení a způsobil dopravní nehodu), byla žalobkyni způsobena škoda, spočívající v poškození její věci – vozidla [anonymizována dvě slova] [registrační značka]. Výše škody pak vyplývá z nákladů, které byla žalobkyně nezbytně nucena vynaložit na uvedení vozidla do předešlého stavu, tj. na opravu vozidla. [jméno] provedla společnost [právnická osoba], kteréžto společnosti žalobkyně za opravu fakticky zaplatila částku celkem 240 939 Kč, a to zaplacením faktury č. [tel. číslo] ze dne 1. 3. 2019 znějící na částku 28 486 Kč a faktury č. [tel. číslo] ze dne 20. 12. 2018 znějící na částku 212 453 Kč. Žalobkyně má za to, že povinností žalované, jako provozovatele předmětného vozidla [anonymizována dvě slova] [registrační značka], je nahradit žalobkyni škodu, která jí výše popsaným způsobem - provozem vozidla – vznikla. Výše škody pak vyplývá z nezbytně a účelně vynaložených nákladů na opravu, tj. částce 240 939 Kč. [příjmení] 1 200 Kč je požadována v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jako paušální minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky (mezi podnikateli). Splatnost pohledávky je stanovena jako poslední den 7-denní lhůty stanovené v předžalobní výzvě, kterou žalobkyně žalované zaslala a která jí byla fakticky doručena dne 18. 7. 2019. Úroky z prodlení jsou pak požadovány ode dne následujícího dni splatnosti.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobkyně neuznává, když předmětnou dopravní nehodou se zabývala [právnická osoba], která zadala v této věci vypracování znaleckého posudku o stanovení příčiny poškození motorového vozidla a znalec [celé jméno znalce] ve znaleckém posudku [číslo] ze dne 15. 1. 2019 uvedl, že poškození vozidla uváděné žalobkyní zcela jistě neodpovídá deklarovanému nárazu. Z toho důvodu žalovaná navrhuje žalobu zamítnout. 3. [ulice] účastník se k podané žalobě vyjádřil tak, že žalobní nárok neuznává, když ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 15. 1. 2019 o stanovení příčiny poškození motorového vozidla vypracovaného znalcem [celé jméno znalce] vyplývá, že na základě dostupných zjištění a prováděných simulací lze z technického hlediska jednoznačně vyloučit, že by mohlo takto k popisované dopravní nehodě tímto způsobem a tímto průběhem a popsanými následky na obou vozidlech, zejména na vozidle [anonymizována dvě slova], dojít. Není možné, aby vozidlo [anonymizována dvě slova] při couvání způsobilo poškození vozidla [anonymizována dvě slova] v dokumentovaném rozsahu. Popsaná poškození byla způsobena nárazem vozidla [anonymizována dvě slova] do stojícího nebo zastavujícího vozidla [anonymizováno].

4. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] rozhodl soud tak, že uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 240 939 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 240 939 Kč od 26. 7. 2019 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a rovněž žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení.

5. Usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení s tím, že odvolací soud se se závěry o skutkovém stavu tak, jak je zjistil okresní soud, neztotožnil. Na zjištěný skutkový stav lze odkázat pouze pokud jde o zjištění, že, kdy a kde došlo k předmětné dopravní nehodě, jaká vozidla a účastníci v ní figurovali, že došlo při nehodě ke škodě na vozidle [anonymizována dvě slova] ve výši 212 452,94 Kč, kdy výše nutné opravy byla mezi účastníky v této výši nesporná. Pokud jde však o průběh nehodového děje, příčinu předmětné dopravní nehody a výši způsobené škody co do částky 28 486 Kč, krajský soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí neobstojí, neboť okresní soud dospěl na základě již provedených důkazů, pokud se týká příčin a průběhu předmětné dopravní nehody a rovněž pokud se týká uplatněné náhrady škody za opravu poškozeného vozidla co do částky 28 486 Kč k nesprávným skutkovým zjištěním, jeho závěry o skutkovém stavu jsou předčasné a není pro ně v provedených důkazech jednoznačný podklad. Dle názoru krajského soudu ve věci zpracovaný znalecký posudek a dodatek znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] není přesvědčivým podkladem pro stanovení příčiny předmětné dopravní nehody a průběhu nehodového děje, tj. ani podkladem ke zjištění, kdo předmětnou nehodu zavinil a zda toto zavinění jako podmínka pro povinnost hradit jakoukoli škodu leží výlučně na žalované, či zda podíl na nehodě (v jakém poměru) nesou případně obě strany. Z těchto důvodů bylo soudu prvního stupně uloženo, aby nechal zpracovat revizní znalecký posudek za účelem objektivizace příčin a průběhu nehodového děje, a otázky zavinění či případného spoluzavinění předmětné nehody. Rovněž v rámci tohoto posudku případně za přibrání konzultanta objasní rozporované položky u faktury na částku 28 486 Kč (či případně další, pokud budou dodatečně rozporované) v tom smyslu, zda tyto vznikly v důsledku předmětné dopravní nehody či nikoli a nechá vyčíslit výši způsobené škody u relevantních položek znalecky.

6. Soud dle pokynu odvolacího soudu doplnil dokazování a učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:

7. Z výzvy k zaplacení dlužné částky – škody na vozidle ze dne 16. 7. 2019 a z informace o zásilce, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím právního zástupce dopisem ze dne 16. 7. 2019, který byl žalované doručen dne 18. 7. 2019 k zaplacení částky 240 939 Kč do sedmi dnů od obdržení této výzvy.

8. Ze záznamu o dopravní nehodě a z nesporných skutkových tvrzení účastníků, že dle záznamu o dopravní nehodě došlo dne 18. 10. 2018 v 16.30 hod. v [obec] k dopravní nehodě, kterou způsobil řidič vozidla žalované [příjmení] [jméno] [registrační značka] tak, že nacouval do stojícího vozidla žalobkyně [značka automobilu] [registrační značka]. Záznam o dopravní nehodě sepsali a podepsali řidiči obou zúčastněných vozidel, k nehodě nebyla volána Policie ČR.

9. Z výpisu z obchodního rejstříku, že žalovaná je zapsána jako společnost s ručením omezeným v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě v oddílu C, vložce [číslo].

10. Ze sdělení ke škodné události [číslo] ze dne 27. 2. 2019, že vedlejší účastník sdělil žalobkyni dopisem ze dne 27. 2. 2019, že přibraný znalec dospěl k závěru, že na základě všech dostupných zjištění a prováděných simulací lze z technického hlediska zcela jednoznačně vyloučit, že by mohlo k dopravní nehodě dojít popsaným způsobem, tj. nacouváním vozidla žalované do vozidla žalobkyně. Poškození vozidla [anonymizována dvě slova] dle znalce zcela jednoznačně neodpovídá deklarovanému nárazu vozidla [anonymizována dvě slova] při couvání. Poškození přední části vozidla [anonymizována dvě slova] neodpovídá poškození od couvajícího vozidla [anonymizována dvě slova], ale odpovídá a je typické pro náraz jedoucího vozidla do jiného stojícího nebo pomalu jedoucího vozidla. Popsaná a dokumentovaná poškození byla způsobena nárazem vozidla [anonymizována dvě slova] do stojícího nebo zastavujícího vozidla [anonymizováno]. Vzhledem k výše uvedenému vedlejší účastník odkládá spis události bez náhrady plnění.

11. Ze sdělení ke škodné události [číslo] ze dne 1. 4. 2019, že dopisem ze dne 1. 4. 2019 sdělil vedlejší účastník právnímu zástupci žalobkyně, že na základě výzvy žalobkyně k přehodnocení stanoviska ohledně řešení škodné události [číslo] opětovně prošetřil likvidaci škodné události a potvrzuje přijaté závěry o odmítnutí nároku.

12. Ze zakázkového listu č. W [číslo], že řidič žalobkyně [celé jméno svědka] předal do servisu dne 19. 10. 2018 vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka].

13. Z faktury [číslo] že společnost [právnická osoba] vyúčtovala dne 20. 12. 2018 žalobkyni fakturou [číslo] s datem splatnosti 3. 1. 2019 částku 212 452,94 Kč za opravu vozidla [registrační značka].

14. Z faktury [číslo] že společnost [právnická osoba] vyúčtovala dne 1. 3. 2019 žalobkyni fakturou [číslo] s datem splatnosti 15. 3. 2019 částku 28 486 Kč za opravu vozidla [registrační značka]. Na faktuře je rukou dopsána poznámka:„ jedná se o díly, které pojišťovna neuznala, ale dle našeho názoru byly nutné k řádně provedené opravě.“ 15. Z výdajového a příjmového pokladního dokladu, že žalobkyně uhradila dne 4. 3. 2019 společnosti [právnická osoba] částku 28 486 Kč vyúčtovanou fakturou [číslo].

16. Z výpisu z účtu, že žalobkyně uhradila dne 1. 3. 2019 společnosti [právnická osoba] částku 212 453 Kč vyúčtovanou fakturou [číslo].

17. Z pojistného spisu, a to konkrétně z oznámení škodné události a z uplatnění nároku, že u vedlejšího účastníka byl uplatněn nárok na náhradu škody z titulu povinného ručení, jako místo vzniku události je uvedeno [obec], U školy – školní tělocvična, vznik škody je popsán tak, že řidič pojištěného vozidla zastavil před poškozeným vozidlem a začal couvat a došlo k nárazu do stojícího poškozeného vozidla. Dále je zde uvedeno, že nehodu způsobil Ing. [celé jméno svědka]. V kolonce„ Odhadovaná výše škody“ je uvedeno do 100 000 Kč. Součástí pojistného je dále znalecký posudek znalce [celé jméno znalce].

18. Z nesporných skutkových tvrzení účastníků, že výše škody na vozidle [anonymizována dvě slova] [registrační značka] činila minimálně částku 212 453 Kč.

19. Z CD a fotografií poškozených vozidel, že se jedná o fotografie poškozených vozidel po nehodě, ke které došlo dne 18. 10. 2018 v [obec].

20. Z technické zprávy – kontroly faktury, že původní faktura [číslo] znějící na částku 236 826 Kč byla pojišťovnou rozporována z důvodu fakturace nesouvisejících položek. Byl proveden kontrolní výpočet a byla doložena nová opravená faktura [číslo] znějící na částku 202 453 Kč.

21. Z velkého technického průkazu, že vozidlo [anonymizována dvě slova] [registrační značka] mělo v době nehody platnou technickou prohlídku.

22. Z [webová adresa] soud zjistil, jak jsou v obci [obec] situované jednotlivé budovy a kde je školní tělocvična.

23. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], že nehodu způsobil, řídil dodávku žalované a vzpomněl si, že zapomněl něco vyzvednout, proto zastavil a začal couvat a nevšiml si, že za ním jelo auto a nacouval do něj. Při couvání zapnul výstražná světla, takže řidič auta za ním si toho zřejmě všimnul a zastavil, takže v momentě, kdy do něj narazil, on stál. Začal couvat asi v místě, kde končí budova školy. Couval asi 3 – 4 metry, náraz do vozidla za ním přišel po chvilce. K nárazu došlo ještě na úrovni školy. Ve vozidle bylo asi kolem 800 kg zboží. Couval dost rychle, rychlost není schopen odhadnout. V autě žalované jel on s manželkou, v autě žalobkyně jel pan [celé jméno svědka]. Po srážce vystoupili z aut, zjistili škody, on s vozidlem žalované popojel, nafotili to a sepsali škodnou událost. Auto žalobkyně pak odtlačili k nim před kancelář, která je kousek odtud, aby nezavazelo na silnici. Policii nevolali. Auto žalobkyně mělo rozbitý předek, který svědek celý zmáčkl, rozbitou kapotu. K dotazu, jak dlouho asi couval od doby, kdy sešlápl plyn, svědek uvedl, že to bylo asi 6 – 10 sekund, sešlápl plyn pořádně a jel na plný plyn, protože v dálce viděl ještě nějaké jiné auto a chtěl to stihnout, než dojede. Na vozidle žalované byl poškozen zadní nárazník a jedno světlo z levé strany. [celé jméno svědka] mu řekl, že nehodu viděl.

24. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], že manžel je zaměstnanec žalované. K předmětné dopravní nehodě uvedla, že jela s manželem na nákup do [obec] a po cestě měli něco vyzvednout. Manžel to místo přejel, a proto zastavil a začal couvat, svědkyně slyšela ránu a zvuk, jako by něco táhli za sebou. Manžel začal couvat někde na úrovni, kde končí budova základní školy. Ke srážce došlo hned poté, co se rozjeli. [příjmení] viděl pan [celé jméno svědka] a pak vyběhla ven ještě jedna paní.

25. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], že bydlí naproti školy s otcem a v době, kdy se stala nehoda, vynášel odpadky. Viděl, že jelo bílé auto a před ním dodávka, která náhle zabrzdila, za ní dobrzdilo auto. Řidič dodávky zařadil zpátečku a začal couvat a narazil do bílého auta, které stálo za ním. [příjmení] začala couvat asi 10 metrů za přechodem pro chodce, který slouží jako hlavní přechod pro děti do školy. Ke srážce vozidel došlo asi na úrovni budovy, kde jsou umístěny šatny. Auto couvalo asi 3 – 4 metry, než došlo ke srážce. Auto couvalo celkem rychle, ale rychlost není schopen odhadnout. Svědek viděl, že oba řidiči vylezli z auta, nic se nikomu nestalo a šel domů.

26. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], že řídil vozidlo [anonymizována dvě slova], které patřilo spol. Alfa ferrum, jel ze [obec] do [obec]. Když projížděl obcí [obec], viděl, jak dodávka před ním zastavuje, tak začal brzdit a zastavil za přechodem, který je před základní školou v [obec]. [příjmení] zastavila u nějakého vjezdu do domu, pak zařadila zpátečku a svědek myslel, že řidič dodávky chce kousek couvnout a zajet do toho vjezdu. [příjmení] se ale rozjela, jsou tam ještě další 2 vjezdy, tak svědek čekal, že odbočí tam, ale řidič dodávky jel dál, až narazil do svědka dřív, než stihnul zatroubit nebo jinak zareagovat. [příjmení] couvala celkem rychle, přesnou rychlost není schopen odhadnout. Ke srážce vozidel došlo za přechodem v místě, kde svědek zastavil, protože svědek celou tu dobu stál na místě. Po nehodě řidič dodávky popojel asi 5 – 8 metrů dopředu, vystoupili z aut, on mu řekl, že je z [anonymizováno] a že tam mají kousek kancelář. Svědek telefonoval účetní, že rozbil auto a ona mu řekla, že hlavně potřebuje doklad o tom, že nehodu zavinila žalovaná a ať zavolám policii. Svědek v těch nervech nakonec souhlasil s tím, že policii volat nebudou, protože škodu odhadli asi na 80 000 Kč. Sepsali záznam o dopravní nehodě, ze které byl patrný viník nehody. Navíc měl svědek příslib jednatele žalované pana [příjmení], že to berou na sebe. Auto žalobkyně odstavili před domem pana [příjmení], jednatele žalované. Svědek si poškozené auto nafotil. K dotazu, jak dlouho asi trvalo couvání dodávky, svědek uvedl, že asi 30 sekund. Na reakci bylo dost času, ale svědek si pořád myslel, že ho řidič dodávky vidí a že odbočí do nějakého z vjezdů. Měl tedy dost času přemýšlet, že někde odbočí. Protože řidič neodbočil a už byl tak rozjetý, tak už bylo pozdě reagovat. K dotazu, jaký byl technický stav vozidla před srážkou, svědek uvedl, že auto bylo v dobrém stavu, nevykazovalo žádné závady.

27. Ze zprávy společnosti [právnická osoba] ze dne 8. 6. 2021 a z přiložených faktur [číslo] [číslo] že [právnická osoba] [příjmení] dne 19. 10. 2018 přijala do svého autoservisu do opravy vozidlo [značka automobilu], [registrační značka]. Zákazník požadoval opravu po pojistné události. Při příjmu vozidla do opravy bylo zjištěno poškození přední části vozidla a z pohledu autoservisu bylo vozidlo nezpůsobilé k provozu, a tudíž musela být provedena oprava, která byla nezbytná k obnovení funkčnosti vozidla. V rámci opravy byly vyměněny poškozené díly, které jsou uvedeny na fakturách [číslo] [číslo] které zasílají v příloze.

28. Z výpovědi [celé jméno svědka], bývalého jednatele žalobkyně, že jako jednatel používal vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Vozidlo bylo v naprostém pořádku, nebyly s ním vůbec žádné problémy, vyžadovalo jen běžnou údržbu. S autem jezdil až do 12. 10. 2018, pak odjížděl na dovolenou do zahraničí a vozidlo půjčil panu [celé jméno svědka]. Běžná údržba auta byla prováděna pravidelně a auto mělo technickou. Auto kupoval, když bylo tři roky staré. Na autě se nic neodchlipovalo a vše bylo, jak má být. Pokud jde o příčník, tak ten jde vidět a byl v pořádku. Ví to proto, že měl motor někdy otevřený, když třeba kontroloval olej. [ulice] kryt motoru seděl, tento kryt je z plastu, takže nemohl být zrezivělý. Auto bylo běžně opotřebené.

29. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud žádná skutková zjištění neučinil, neboť z její výpovědi vyplynulo, že dopravní nehodu neviděla.

30. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků, že vlastníkem a provozovatelem vozidla [anonymizována dvě slova] v době předmětné dopravní nehody byla žalovaná a řidič [celé jméno svědka] byl jejím zaměstnancem. [příjmení] a provozovatelem vozidla [anonymizována dvě slova] v době předmětné dopravní nehody byla žalobkyně a řidič [celé jméno svědka] byl jejím zaměstnancem.

31. Ze znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce], [titul za jménem], znalce z oboru Doprava, specializace doprava městská a silniční, z oboru Ekonomika, specializace ceny a odhady motorových vozidel, že technickou příčinu vzniku předmětné dopravní nehody je nutné spatřovat primárně a dominantně v jednání a způsobu jízdy řidiče vozidla [anonymizováno], který zahájil couvání v okamžiku, kdy neměl dostatečný přehled o situaci za sebou, takže během couvání narazil do stojícího vozidla [anonymizováno]. Vozidlo [anonymizováno] se v okamžiku střetu pohybovalo rychlostí cca 34 km/h, přičemž v důsledku nárazu couvajícího vozidla [anonymizováno] do stojícího vozidla [anonymizováno] se těsně po střetu vozidlo [anonymizováno] pohybovalo postřetovou rychlostí cca 22,1 km/h. Vozidlo [anonymizováno] se nacházelo v klidové pozici (stálo), tj. jeho rychlost byla 0 km/h. Z výsledku rozboru pohybu vozidla [anonymizováno] a [anonymizováno] v daném místě a čase vyplývá, že neexistují žádné přímé a objektivně zjištěné důkazy, na základě kterých by bylo možné usuzovat na jiné podmínky vzniku a průběhu nehody, než jak vyplývá z popisu všech účastníků a svědků nehody, tj. že couvající vozidlo [anonymizováno] narazilo do za ním stojícího vozidla [anonymizováno]. V době kolize obou vozidel se vozidlo [anonymizováno] nepohybovalo, což je opět v souladu s jednoznačným a shodným popisem svědků a účastníků nehody. Řidič vozidla [anonymizováno] po zastavení v místě nehody bez dostatečného přehledu o situaci za sebou začal dynamicky a rychle couvat. Svým jednáním vytvořil na komunikaci situaci, která byla z pozice ostatních účastníků velmi obtížně čitelná až nepřehledná a na kterou bylo obtížné reagovat. Řidič vozidla [anonymizováno] by předmětné dopravní nehodě mohl zabránit, pokud by před zahájením couvání registroval za sebou jedoucí, příp. již stojící vozidlo [anonymizováno]. Řidič vozidla [anonymizováno] do místa nehody přijel s největší pravděpodobností zcela běžným a standardním způsobem, který obecně nezvyšoval riziko vzniku předmětné dopravní nehody. Pohyboval se po hlavní silnici ve svém jízdním pruhu. Na zastavení před ním jedoucího vozidla reagoval rovněž zastavením. Po zahájení couvání vozidla [anonymizováno] se svým vozidlem [anonymizováno] zůstal stát až do okamžiku střetu. Za dané situace řidič vozidla [anonymizováno] neměl přímé indicie, že jej řidič vozidla [anonymizováno] nevidí a nebude odbočovat z hlavní komunikace ještě před úrovní stojícího vozidla [anonymizováno]. Navíc se za vozidlem [anonymizováno] pohybovalo i jiné vozidlo a nacházel se i vyznačený přechod pro chodce. Skutečnost, že vozidlo [anonymizováno] zůstalo stát v daném místě, nelze z technického hlediska hodnotit jako závadu, nebo dokonce jako okolnost nějak související s příčinou této dopravní nehody. V této souvislosti se lze vyjádřit i k posouzení varianty nedobrzdění vozidla [anonymizováno] za couvajícím vozidlem [anonymizováno] ve vztahu ke stanovení technické příčiny vzniku předmětné dopravní nehody. Primárně je nutné zdůraznit, že pojem nedodržení bezpečné vzdálenosti mezi vozidly souvisí výhradně se situací, kdy dvě za sebou jedoucí vozidla se pohybují stejným směrem, přičemž řidič vzadu jedoucího vozidla nestačí včas zastavit své vozidlo za vozidlem, které náhle a prudce začne brzdit. Varianta, kdy vozidlo nedobrzdí včas vzhledem k couvajícímu vozidlu, již vytváří zcela odlišnou dopravní situaci, než souběžná jízda vozidel jedoucích za sebou a jedná se z technického hlediska o zcela nesmyslnou úvahu ve vztahu k posouzení této dopravní nehody. Možnost hodnocení dodržení bezpečné vzdálenosti řidičem vozidla VW ve vztahu k couvajícímu vozidlu [anonymizováno] totiž z technického hlediska vůbec neexistuje. Znalec dále dospěl k závěru, že faktura [číslo] znějící na částku 28 486 Kč v plném rozsahu nesouvisí s poškozením vozidla [anonymizováno] v důsledku střetu s vozidlem [anonymizováno].

32. Ze zápisu o poškození motorového vozidla soud žádná skutková zjištění neučinil.

33. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], znalce v oboru doprava silniční a městská, ceny a odhady motorových vozidel, posuzování dopravních nehod, posuzování technického stavu vozidel, autoopravárenství [číslo] ze dne 23. 2. 2019 a z dodatku [číslo] ke znaleckému posudku [číslo] – [číslo] ze dne 23. 3. 2021 soud neučinil skutková zjištění pro rozhodnutí v dané věci a to z toho důvodu, že znalec dospěl k závěru, že na základě všech dostupných zjištění a prováděných simulací lze z technického hlediska zcela jednoznačně vyloučit, že by mohlo k dopravní nehodě dojít popsaným způsobem, tj. nacouváním vozidla žalované do vozidla žalobkyně. Poškození vozidla [anonymizována dvě slova] dle znalce zcela jednoznačně neodpovídá deklarovanému nárazu vozidla [anonymizována dvě slova] při couvání. Poškození přední části vozidla [anonymizována dvě slova] neodpovídá poškození od couvajícího vozidla [anonymizována dvě slova], ale odpovídá a je typické pro náraz jedoucího vozidla do jiného stojícího nebo pomalu jedoucího vozidla. Popsaná a dokumentovaná poškození byla způsobena nárazem vozidla [anonymizována dvě slova] do stojícího nebo zastavujícího vozidla [anonymizováno]. Tato zjištění znalce však byla v rozporu s výpověďmi svědků, kteří byli přímými účastníky předmětné dopravní nehody a tito svědci shodně vypověděli, že vozidlo [anonymizována dvě slova] nacouvalo do vozidla [anonymizována dvě slova]. Rovněž revizní znalec [příjmení] [celé jméno znalce], [titul za jménem] se ke znaleckému posudku [celé jméno znalce] vyjádřil tak, že je zcela nepřezkoumatelný, věcně a obsahově nekonkrétní a nesprávný, přičemž jeho jednoznačné závěry nejsou ničím podložené a odůvodněné. Z jeho obsahu tedy nelze vůbec vycházet a s jeho závěry se nelze ztotožnit.

34. Soud učinil po provedeném dokazování následující závěr o skutkovém stavu:

35. Dne 18. 10. 2018 v 16.30 hod. došlo v [obec] k dopravní nehodě, kterou způsobil řidič vozidla žalované [příjmení] [jméno] [registrační značka] jako její zaměstnanec tak, že nacouval do stojícího vozidla žalobkyně [značka automobilu] [registrační značka]. Záznam o dopravní nehodě sepsali a podepsali řidiči obou zúčastněných vozidel, k nehodě nebyla volána Policie ČR. Fakturou [číslo] s datem splatnosti 3. 1. 2019 vyúčtovala společnost [právnická osoba] dne 20. 12. 2018 za opravu vozidla [registrační značka] žalobkyni částku 212 452,94 Kč. Dále společnost [právnická osoba] vyúčtovala dne 1. 3. 2019 žalobkyni za opravu vozidla [registrační značka] fakturou [číslo] s datem splatnosti 15. 3. 2019 částku 28 486 Kč. Žalobkyně uhradila dne 4. 3. 2019 společnosti [právnická osoba] částku 28 486 Kč vyúčtovanou fakturou [číslo]. Žalobkyně uhradila dne 1. 3. 2019 společnosti [právnická osoba] částku 212 453 Kč vyúčtovanou fakturou [číslo]. Technickou příčinu vzniku předmětné dopravní nehody je nutné spatřovat primárně a dominantně v jednání a způsobu jízdy řidiče vozidla [anonymizováno], který zahájil couvání v okamžiku, kdy neměl dostatečný přehled o situaci za sebou, takže během couvání narazil do stojícího vozidla [anonymizováno]. Vozidlo [anonymizováno] se v okamžiku střetu pohybovalo rychlostí cca 34 km/h, přičemž v důsledku nárazu couvajícího vozidla [anonymizováno] do stojícího vozidla [anonymizováno] se těsně po střetu vozidlo [anonymizováno] pohybovalo postřetovou rychlostí cca 22,1 km/h. Vozidlo [anonymizováno] se nacházelo v klidové pozici (stálo), tj. jeho rychlost byla 0 km/h. Z výsledku rozboru pohybu vozidla [anonymizováno] a [anonymizováno] v daném místě a čase vyplývá, že neexistují žádné přímé a objektivně zjištěné důkazy, na základě kterých by bylo možné usuzovat na jiné podmínky vzniku a průběhu nehody, než jak vyplývá z popisu všech účastníků a svědků nehody, tj. že couvající vozidlo [anonymizováno] narazilo do za ním stojícího vozidla [anonymizováno]. V době kolize obou vozidel se vozidlo [anonymizováno] nepohybovalo, což je opět v souladu s jednoznačným a shodným popisem svědků a účastníků nehody. Řidič vozidla [anonymizováno] po zastavení v místě nehody bez dostatečného přehledu o situaci za sebou začal dynamicky a rychle couvat. Svým jednáním vytvořil na komunikaci situaci, která byla z pozice ostatních účastníků velmi obtížně čitelná až nepřehledná a na kterou bylo obtížné reagovat. Řidič vozidla [anonymizováno] by předmětné dopravní nehodě mohl zabránit, pokud by před zahájením couvání registroval za sebou jedoucí, příp. již stojící vozidlo [anonymizováno]. Řidič vozidla [anonymizováno] do místa nehody přijel s největší pravděpodobností zcela běžným a standardním způsobem, který obecně nezvyšoval riziko vzniku předmětné dopravní nehody. Pohyboval se po hlavní silnici ve svém jízdním pruhu. Na zastavení před ním jedoucího vozidla reagoval rovněž zastavením. Po zahájení couvání vozidla [anonymizováno] se svým vozidlem [anonymizováno] zůstal stát až do okamžiku střetu. Za dané situace řidič vozidla [anonymizováno] neměl přímé indicie, že jej řidič vozidla [anonymizováno] nevidí a nebude odbočovat z hlavní komunikace ještě před úrovní stojícího vozidla [anonymizováno]. Navíc se za vozidlem [anonymizováno] pohybovalo i jiné vozidlo a nacházel se i vyznačený přechod pro chodce. Skutečnost, že vozidlo [anonymizováno] zůstalo stát v daném místě, nelze z technického hlediska hodnotit jako závadu, nebo dokonce jako okolnost nějak související s příčinou této dopravní nehody. V této souvislosti se lze vyjádřit i k posouzení varianty nedobrzdění vozidla [anonymizováno] za couvajícím vozidlem [anonymizováno] ve vztahu ke stanovení technické příčiny vzniku předmětné dopravní nehody. Primárně je nutné zdůraznit, že pojem nedodržení bezpečné vzdálenosti mezi vozidly souvisí výhradně se situací, kdy dvě za sebou jedoucí vozidla se pohybují stejným směrem, přičemž řidič vzadu jedoucího vozidla nestačí včas zastavit své vozidlo za vozidlem, které náhle a prudce začne brzdit. Varianta, kdy vozidlo nedobrzdí včas vzhledem k couvajícímu vozidlu, již vytváří zcela odlišnou dopravní situaci, než souběžná jízda vozidel jedoucích za sebou a jedná se z technického hlediska o zcela nesmyslnou úvahu ve vztahu k posouzení této dopravní nehody. Možnost hodnocení dodržení bezpečné vzdálenosti řidičem vozidla [anonymizováno] ve vztahu k couvajícímu vozidlu [anonymizováno] totiž z technického hlediska vůbec neexistuje. Žalobkyní uplatněná faktura [číslo] znějící na částku 28 486 Kč v plném rozsahu nesouvisí s poškozením vozidla [anonymizováno] v důsledku střetu s vozidlem [anonymizováno]. Žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím právního zástupce dopisem ze dne 16. 7. 2019, který byl žalované doručen dne 18. 7. 2019, k zaplacení částky 240 939 Kč do sedmi dnů od obdržení této výzvy.

36. Podle ust. § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

37. Podle ust. § 2914 občanského zákoníku kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

38. Podle ust. § 2951 odst. 1 občanského zákoníku škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

39. Podle ust. § 2952 občanského zákoníku hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

40. Podle ust. § 24 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích při couvání řidič nesmí ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.

41. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

42. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. <b>Právní hodnocení:</b> 43. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 212 453 Kč. Pro vznik odpovědnosti za škodu musí být splněny následující předpoklady: protiprávní jednání, vznik škody, příčinná souvislost mezi jednáním a vznikem škody, popř. zavinění. Soud má za to, že v daném případě byly všechny předpoklady pro vznik odpovědnosti žalované za způsobenou škodu naplněny.

44. V řízení bylo prokázáno zejména výpověďmi svědků [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] a znaleckým posudkem znalce [příjmení] [celé jméno znalce], [titul za jménem], že řidič žalované jakožto její zaměstnanec dne 18. 10. 2018 v obci [obec] náhle zastavil a začal couvat s vozidlem [anonymizována dvě slova] ve vlastnictví žalované, přičemž nacouval do za ním stojícího vozidla [anonymizována dvě slova] ve vlastnictví žalobkyně. Svědek [celé jméno svědka], který byl objektivním pozorovatelem předmětné dopravní nehody, když není účastníkem tohoto řízení a nemá na výsledku řízení žádný zájem, potvrdil, že jelo bílé auto a před ním dodávka, která náhle zabrzdila, a za ní dobrzdilo auto. [příjmení] začala couvat a poté došlo ke srážce. Auto couvalo celkem rychle. Totéž potvrdil svědek [celé jméno svědka]. Stejně pak předmětnou událost popsal i svědek [celé jméno svědka], který řídil vozidlo žalované.

45. Výpovědi svědků pak jsou potvrzeny znaleckým posudkem Ing. [celé jméno znalce], [titul za jménem], znalce z oboru Doprava, specializace doprava městská a silniční, z oboru Ekonomika, specializace ceny a odhady motorových vozidel, který dospěl k závěru, že technickou příčinu vzniku předmětné dopravní nehody je nutné spatřovat primárně a dominantně v jednání a způsobu jízdy řidiče vozidla [anonymizováno], který zahájil couvání v okamžiku, kdy neměl dostatečný přehled o situaci za sebou, takže během couvání narazil do stojícího vozidla [anonymizováno]. Znalec pak vyloučil jakékoli spoluzavinění řidiče vozidla žalobkyně, když uvedl, že řidič vozidla [anonymizováno] do místa nehody přijel s největší pravděpodobností zcela běžným a standardním způsobem, který obecně nezvyšoval riziko vzniku předmětné dopravní nehody. Pohyboval se po hlavní silnici ve svém jízdním pruhu. Na zastavení před ním jedoucího vozidla reagoval rovněž zastavením. Po zahájení couvání vozidla [anonymizováno] se svým vozidlem [anonymizováno] zůstal stát až do okamžiku střetu. Za dané situace řidič vozidla [anonymizováno] neměl přímé indicie, že jej řidič vozidla [anonymizováno] nevidí a nebude odbočovat z hlavní komunikace ještě před úrovní stojícího vozidla [anonymizováno]. Navíc se za vozidlem [anonymizováno] pohybovalo i jiné vozidlo a nacházel se i vyznačený přechod pro chodce. Skutečnost, že vozidlo [anonymizováno] zůstalo stát v daném místě, nelze z technického hlediska hodnotit jako závadu, nebo dokonce jako okolnost nějak související s příčinou této dopravní nehody. V této souvislosti se lze vyjádřit i k posouzení varianty nedobrzdění vozidla [anonymizováno] za couvajícím vozidlem [anonymizováno] ve vztahu ke stanovení technické příčiny vzniku předmětné dopravní nehody. Primárně je nutné zdůraznit, že pojem nedodržení bezpečné vzdálenosti mezi vozidly souvisí výhradně se situací, kdy dvě za sebou jedoucí vozidla se pohybují stejným směrem, přičemž řidič vzadu jedoucího vozidla nestačí včas zastavit své vozidlo za vozidlem, které náhle a prudce začne brzdit. Varianta, kdy vozidlo nedobrzdí včas vzhledem k couvajícímu vozidlu, již vytváří zcela odlišnou dopravní situaci, než souběžná jízda vozidel jedoucích za sebou a jedná se z technického hlediska o zcela nesmyslnou úvahu ve vztahu k posouzení této dopravní nehody. Možnost hodnocení dodržení bezpečné vzdálenosti řidičem vozidla [anonymizováno] ve vztahu k couvajícímu vozidlu [anonymizováno] totiž z technického hlediska vůbec neexistuje.

46. Tento způsob vzniku škody pak koresponduje s tím, co uvedl ve své výpovědi svědek [celé jméno svědka], který vypověděl, že couval dost rychle, rychlost není schopen odhadnout. K dotazu, jak dlouho asi couval od doby, kdy sešlápl plyn, svědek uvedl, že to bylo asi 6 – 10 sekund, sešlápl plyn pořádně a jel na plný plyn, protože v dálce viděl ještě nějaké jiné auto a chtěl to stihnout, než dojede. Výpověď svědka [celé jméno svědka] jakožto řidiče couvajícího vozidla tak lze považovat v tomto směru za nejvíc relevantní, protože on jako řidič couvajícího vozidla ví nejlépe, jakým způsobem couval. Svědek [celé jméno svědka] pak i v záznamu o dopravní nehodě ze dne 18. 10. 2018 přímo uvedl:„ Nevšiml jsem si vozidla za sebou a najel jsem do něj.“ 47. Soud uzavírá, že hodnocením všech důkazů jak jednotlivě, tak v jejich souhrnu lze dospět ke spolehlivému závěru, že škoda na vozidle žalobkyně byla způsobena řidičem žalované, když při couvání s vozidlem [anonymizována dvě slova] ve vlastnictví žalované nedodržel povinnost stanovenou mu jako řidiči ve shora cit. ust. § 24 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích počínat si při couvání tak, aby neohrozil ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.

48. Tímto jednáním řidiče žalované pak byla způsobena škoda na vozidle žalobkyně ve výši 212 453 Kč, když co do této částky učinili účastníci výši škody na vozidle [anonymizována dvě slova] [registrační značka] nespornou.

49. Za způsobenou škodu pak odpovídá dle shora cit. ust. § 2 914 občanského zákoníku žalovaná, neboť škoda vznikla při její činnosti a byla způsobena osobou použitou žalovanou při této činnosti, tj. jejím zaměstnancem.

50. Žalobkyně vyzvala žalovanou k náhradě škody ve výši 240 939 Kč dopisem ze dne 16. 7. 2019, který byl žalované doručen dne 18. 7. 2019, přičemž ve výzvě stanovila sedmidenní lhůtu od obdržení této výzvy. Jelikož žalovaná škodu v této lhůtě žalobkyni neuhradila, dostala se dnem 26. 7. 2019 do prodlení s plněním svého závazku a žalobkyni tak náleží i úhrada zákonného úroku z prodlení z částky 212 453 Kč od 26. 7. 2019 až do úplného zaplacení. Soud dále uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 1 200 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky v paušální výši, na jejichž úhradu má žalobkyně nárok dle ust. § 2 vyhl. č. 351/2013 Sb., neboť v daném případě se jedná o vzájemný závazek podnikatelů. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

51. Žaloba pak byla co do zbývající části nároku ve výši 28 486 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z této částky zamítnuta, neboť žalobkyně neprokázala, že jí tato škoda vznikla v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalované. Soud vycházel ze závěrů znaleckého posudku, kdy do řízení přibraný znalec uvedl, že žalobkyní uplatněná faktura [číslo] znějící na částku 28 486 Kč v plném rozsahu nesouvisí s poškozením vozidla [anonymizováno] v důsledku střetu s vozidlem [anonymizováno].

52. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky 240 939 Kč, v rozsahu 28 486 Kč pak byl žaloba zamítnuta. Úspěch žalobkyně je pak představován částkou 212 453 Kč, tedy 88,18 % z předmětu řízení, a úspěch žalované částkou 28 486 Kč, tedy 11,82 % z předmětu řízení. Více procesně úspěšným účastníkem byla žalobkyně, rozdíl úspěchu a neúspěchu v její prospěch činil 76,36 % z předmětu řízení.

53. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 9 638 Kč, dále pak odměna advokáta ve výši 148 800 Kč (tj. za 16 úkonů právní služby po 9 300 Kč a jeden úkon právní služby po 4 650 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jak jsou tyto úkony vyúčtovány na čl. 597 spisu), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 17 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a 21 % DPH z výše uvedených náhrad (vyjma soudního poplatku) v celkové výši 33 295,50 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Náklady řízení žalobkyně dále představuje zaplacená záloha na znalecké posudky v celkové výši 15 000 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 216 483,50 Kč 76,36 % z této částky je pak 165 306,80 Kč. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 165 306,80 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.).

54. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném řízení vznikly státu náklady přibráním znalců do řízení ve výši 13 353,28 Kč za dodatek ke znaleckému posudku [číslo] ke znaleckému posudku [číslo] – [číslo] [celé jméno znalce], znalce v oboru doprava silniční a městská, ceny a odhady motorových vozidel, posuzování dopravních nehod, posuzování technického stavu vozidel, autoopravárenství a dále náklady řízení ve výši 19 667 Kč za revizní znalecký posudek Ing. [celé jméno znalce], [titul za jménem], znalce z oboru Doprava, specializace doprava městská a silniční, z oboru Ekonomika, specializace ceny a odhady motorových vozidel, celkem tedy státu vznikly náklady řízení ve výši 33 020,28 Kč. Žalobkyně byla neúspěšná co do 11,82 % předmětu řízení a je tedy povinna nahradit státu tomuto odpovídající část nákladů řízení, tedy částku 3 903 Kč. Žalovaná a vedlejší účastník byli neúspěšní co do 88,18 % předmětu řízení a jsou tedy povinni nahradit státu společně a nerozdílně tomuto odpovídající část nákladů řízení, tedy částku 29 117,28 Kč Lhůta k plnění byla i zde stanovena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.