20 C 158/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Papicovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem ulice a číslo , PSČ obec proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 21 825 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům k ruce společné a nerozdílné částku 21 825 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 825 Kč od 3. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 27 665,70 Kč k rukám zástupce žalobců, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit státu – České republice na náhradě nákladů řízení částku, jejíž výše bude stanovena v samostatném usnesení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobci se žalobou doručenou soudu dne 3. 3. 2021 domáhali po žalované zaplacení částky 21 825 Kč s úrokem z prodlení od 3. 12. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že žalobci byli spolu se žalovanou a dále [jméno] [celé jméno žalobkyně] podílovými spoluvlastníky nemovitostí a to pozemku [parcelní číslo], jejíž součástí je stavba – rodinný dům [adresa], jak je vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a k. ů. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce], přičemž žalobce a) vlastní ideální 1/6 nemovitostí, žalovaná vlastní ideální 1/6 nemovitostí, [jméno] [celé jméno žalobkyně] vlastnila ideální 1/9 nemovitostí a žalobci mají ve společném jmění manželů ideálních 5/9 nemovitostí. [jméno] [celé jméno žalobkyně] dne 6. 8. 2020 zemřela a její spoluvlastnický podíl nabyli [jméno] [celé jméno svědka] a [jméno] [celé jméno svědka], každý ideální [číslo]. Rodinný dům [adresa] byl ve stavu v podstatě nezpůsobilém k řádnému užívání, proto bylo nutno přistoupit k částečné rekonstrukci. Do opravy střechy žalobci investovali částku celkem 130 950 Kč, která sestává z částek 75 200 Kč a 54 300 Kč uhrazených [celé jméno svědka] na základě vystavených faktur, z částky 984 Kč uhrazené [anonymizováno] službám [anonymizováno] a částky 466 Kč uhrazené obci [obec] Tyto částky byly vynaloženy za rekonstrukci střechy, položení nové krytiny a doprava a uložení staré krytiny na skládku. Z této částky pak podíl ve výši 1/6, tj. částka 21 825 Kč připadá na žalovanou. Daná investice je nákladem na záchranu věci ve smyslu ust. § 1136 občanského zákoníku, když střecha byla ve velmi špatném stavu, do nemovitosti zatékalo a hrozil vznik dalších škod. Žalobci dopisem ze dne 10. 11. 2020 vyzvali žalovanou k úhradě odpovídajícího podílu na provedených investic, žalovaná byla informována rovněž o tom, že je třeba počítat i s dalšími náklady na opravu domu. Žalovaná na výzvu k úhradě nereagovala. Žalované byla poskytnuta v předžalobní výzvě lhůta k úhradě podílu na nákladech v délce jednoho týdne od obdržení dopisu, který jí musel být doručen nejpozději 25. 11. 2020, tedy lhůta uplynula dnem 2. 12. 2020 a žalobci tak požadují i zákonný úrok z prodlení od 3. 12. 2020.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že uplatněný nárok zcela neuznává. [celé jméno svědka] nemá k provedeným pracím, tedy k opravě střechy žádné oprávnění a již z tohoto titulu lze pochybovat, že práce byly provedeny kvalitně a odborně. Předložené faktury vystavené [celé jméno svědka] považuje žalovaná za nepřezkoumatelné z hlediska vymezení rozsahu prací a jejich určitosti. Není také zřejmé, jaký materiál byl použit, zda šlo o zánovní již použitý materiál nebo zda šlo o nový materiál. Žalovaná dále uvedla, že obdržela jsem přezkumné stanovisko Městského úřadu Konice, odbor výstavby, sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok], [číslo jednací] vypracované vedoucím odboru výstavby Ing. [jméno] [příjmení] Odbor výstavby [anonymizováno] [obec] provedl kontrolní prohlídku na místě samém rodinného domku [adresa] v [obec] dne 10.5.2021 za mé účasti a účasti žalobců a při té bylo zjištěno, že:„ Nosná konstrukce krovů zůstala beze změn, trámy jsou původní, střecha byla zpevněna u vrcholů pomocí příložek. Střešní krytina byla vyměněna pouze na jedné polovině střechy. [jméno], kde byla vyměněna střešní krytina, byly dány nové latě a pojistná hydroizolace. Na druhé polovině střechy není patrné, že by probíhala jakákoliv úprava. U poloviny střechy, kde byla vyměněna krytina, byly dodány nové okapy. Podle výše uvedeného popisu je zřejmé, že se jedná o stavební úpravu, při které se nezasahovalo do nosné konstrukce. Za nosnou konstrukci se považují krovy včetně pozednice, stojek a vazních trámů. Za nosnou konstrukci se nepovažují střešní latě.“ Tento závěr po odborném ohledání domu je v jasném rozporu s tvrzením žalobců, které uvádí v žalobě v bodu II., kde tvrdí, že všechny dosud provedené investice byly naprosto nezbytné, neboť nemovitost byla v naprosto nevyhovujícím stavu, bylo třeba udělat novou vazbu střechy, krovy a trámy, které byly napadeny červotočem. Z faktur vystavených [celé jméno svědka] nelze vyvozovat jednoznačné a určité závěry, nicméně ve faktuře [číslo] je v popisu uvedena„ demontáž, montáž dřevěných latí a konstrukcí na rodinném domu [obec a číslo]“ Tomu by musely odpovídat práce spočívající ve výměně konstrukcí, tedy krovů a vazníků tak, jak to tvrdí žalobci v žalobě, ale nic takového nebylo zjištěno při konkrétní prohlídce domu, kterou prováděl odbor výstavby. Účtovaná cena za práce ve fakturách je tak zjevně přemrštěná, nemůže být podkladem pro spravedlivé rozhodnutí, zda je nárok žalobců po právu. Žalovaná měla možnost osobně se seznámit se stavem nemovitosti až v souvislosti s konáním prohlídky pracovníkem odboru výstavby Ing. [příjmení] a doslova se„ zděsila“ z úrovně zřejmě amatérsky prováděných oprav a zásahů v domě a v této souvislosti podle jejího přesvědčení došlo spíše ke znehodnocení domu. V domě byla cítit plíseň a zatuchlost, na zdech zjevná vlhkost. K tomu zřejmě přispělo i„ zabetonování domku“, nevhodnou výměnou podlah, k těmto pracím se vyjadřoval k mé žádosti odborník [celé jméno svědka], autorizovaný inženýr pro pozemní stavby, který se věnuje projektové činnosti a vypracoval svůj nález po prohlídce domu dne 21. 8. 2020.

3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:

4. Z výpisu z katastru nemovitostí, že žalobci a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, a to pozemku [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec], [adresa], rodinný dům, jak jsou tyto nemovité věci zapsány na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] úřadu pro [územní celek], [stát. instituce]. Žalobce a) vlastní podíl o velikosti ideální 1/6 nemovitostí, žalovaná vlastní podíl o velikosti ideální 1/6 nemovitostí a žalobci mají ve společném jmění manželů podíl o velikosti ideální 2/3 nemovitých věcí vzhledem k celku.

5. Z faktur [číslo] že [celé jméno svědka] vystavil žalobcům dne 16. 3. 2020 faktury [číslo] znějící na částky 75 200 Kč a 54 300 Kč s datem splatnosti 26. 3. 2020 za práce označené ve faktuře jako demontáž, montáž dřevěných latí a konstrukcí na rodinném domě [obec], [ulice a číslo].

6. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 16. 3. 2020, že žalobkyně b) uhradila [anonymizována dvě slova] [obec] za odvoz krytiny částku 984 Kč.

7. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 13. 3. 2020, že žalobci uhradili obci [obec] za uložení 3,5 t střešních tašek na skládku částku 466 Kč.

8. Z předžalobní výzvy ze dne 10. 11. 2020 a z podací stvrzenky, že žalovaná byla dopisem ze dne 10. 11. 2020 žalobci vyzvána k zaplacení částky 21 825 Kč z důvodu provedených investic do střechy domu do jednoho týdne po obdržení dopisu, dopis byl žalované odeslán doporučeně dne 12. 11. 2020.

9. Z e-mailové komunikace ze dne 24. 11. 2020, že právní zástupce žalované reagoval na předžalobní výzvu žalobců e-mailem ze dne 24. 11. 2020 tak, že nárok žalobců neuznává zejména s ohledem na nepřezkoumatelnost faktur a dokladů. Faktury neobsahují rozsah demontáže a montáže dřevěných latí a konstrukcí na rodinném domě v [adresa], z příjmového pokladního dokladu vystaveného obcí [obec] nelze přezkoumat, o jaké plnění či službu se jednalo.

10. Ze spisu [stát. instituce], odboru výstavby sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizováno], že stavební úřad obdržel dne [datum] podání žalované nazvané„ neohlášená oprava střechy na RD [ulice] ulice [číslo] [obec]“, kde bylo uvedeno, že [celé jméno svědka] měl provést opravu celé střechy včetně nosných konstrukcí a že nemá k tomu živnostenské oprávnění. Dne 10. 5. 2021 se na základě podnětu konala kontrolní prohlídka, které se zúčastnili žalobci, žalovaná a za stavební úřad Ing. [jméno] [příjmení]. Na místě samém bylo stavebním úřadem zjištěno, že nosná konstrukce krovů zůstala beze změn. Trámy jsou původní, střecha byla zpevněna u vrcholů pomocí příložek. Střešní krytina byla vyměněna pouze na jedné polovině střechy. [jméno], kde byla vyměněna střešní krytina, byly dány nové latě a pojistná hydroizolace. U poloviny střechy, kde byla vyměněna krytina, byly dány nové okapy. Na druhé polovině střechy není patrné, že by probíhala jakákoliv úprava. Podle výše uvedeného je zřejmé, že se jedná o stavební úpravu, při které se nezasahovalo do nosné konstrukce a která tedy nepodléhá žádnému povolení stavebního úřadu. Dopisem ze dne 28. 6. 2021 tyto závěry sdělil stavební úřad žalobcům a žalované. Součástí spisu jsou rovněž fotografie střechy s novou střešní krytinou a fotografie příložek zpevňujících střechu.

11. Z vyjádření [celé jméno svědka] ke stavebním úpravám RD [adresa] ze dne 21. 8. 2020, že Ing. [celé jméno svědka] podal písemné vyjádření ke stavebním úpravám rodinného domu ve spoluvlastnictví účastníků, z něhož opravy střechy se týkala jen část, kdy Ing. [celé jméno svědka] zde uvádí, že není průkazné, zda bylo nezbytně nutné realizovat výměnu krytiny na jižní straně rodinného domu směrem k potoku, protože krytina na severní straně rodinného domu je ve vyhovujícím stavu, rozhodně není ve stavu havarijním (stačí očistit od mechů a lišejníků). Pokud docházelo k zatékání, mohlo jít o lokální místa a příčinou mohlo být zanesení střešního žlabu nebo dlážek oplechování pod krytinou.

12. Z dopisu Městského úřadu Konice, Odboru obecní živnostenský úřad ze dne 3. 5. 2021 adresovanému žalované, že živnostenský úřad reagoval na dopis žalované ze dne 18. 4. 2021, který byl podnětem k prošetření podnikatelské činnosti [celé jméno svědka]. V případě [celé jméno svědka] bylo konstatováno porušení § 61 odst. 3 písm. b) živnostenského zákona, kdy se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že provozuje činnost, která je předmětem živnosti řemeslné nebo vázané, aniž by pro tuto činnost měla živnostenské oprávnění. Spis byl následně postoupen Policii ČR pro podezření ze spáchání trestného činu neoprávněného podnikání. Dne 13. 4. 2021 byl doručen Městskému úřadu v Konici přípis Policie ČR, kterým byla věc odevzdána k projednání přestupku. Živnostenský úřad nyní zahájí přestupkové řízení ve věci porušení § 61 odst. 3 písm. b) živnostenského zákona.

13. Z fotografií a z výpovědí svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], že je na nich zachyceno zatékání do nemovitosti domu [adresa] v [obec], je zde zachycena původní střešní krytina, kdy je patrné, že se tato střešní krytina téměř rozpadá a je porostlá mechy, na fotografiích jsou dále zachyceny připravené palety s novou střešní krytinou a detail nové střešní krytiny, kdy se jedná o krytinu [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno]. Na fotografiích jsou dále zachyceny probíhající práce, kdy je zřejmé, že na střechu je pod krytinu dána pojistná hydroizolace a nové střešní latě.

14. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], že žalobce poznal, až když ho oslovili, aby jim opravil střechu, o kterou se tady jedná, jinak k nim nemá žádný osobní nebo rodinný vztah, žalovanou viděl jednou, když mluvila s jeho bratrem, Žalobci ho oslovili, jestli by jim opravil střechu, do které zatékalo, byl se na to podívat, domluvili se, objednal tašky, a to typ [anonymizována dvě slova], tyto kupoval v [obec] u firmy [anonymizováno] stavební materiály s r. o., jednalo se o novou krytinu, fakturu od nákupu tašek má k dispozici. Dále se na střeše měnily latě a hydroizolační fólie, na základě provedených prací vystavil žalobcům faktury, které žalobci uhradili. Ještě u žalobců dostával i najíst, takže se snažil tu cenu neúčtovat příliš vysokou. Stávající střešní krytina byla ve špatném stavu, protože sklon střechy na domě není ideální, střecha je placatější a nemá takový spád, navíc stávající střešní krytina neměla žádnou povrchovou úpravu. Když je střecha ležatější a je takové počasí, že ráno zamrzne a přes den taje, tak voda zůstává na krytině a taška se začne rozpadat. V tomto případě se to stalo, tašky se rozpadaly a v některých místech do domu zatékalo. Stoprocentně si pamatuje, že na straně od potoka byly vyměněny latě, fólie a dány nové tašky. K předloženým fotografiím svědek uvedl, že se byl podívat i uvnitř domu a potvrdil, že fotografie na č. l. 69 zobrazují fleky na stěně, jak do domu zatékalo, fotografie [číslo] je fotografie koupelny a je tam také vidět flek na stěně, do této koupelny se chodili po práci před obědem umývat. Fotografie [číslo] zobrazuje střechu, na které se pracovalo a fotografie [číslo] dokumentují stav krytiny, jedná se o krytinu na střeše domu žalobců, fotografie [číslo] dokumentuje novou krytinu stejně tak fotografie na č. l. 77 a 78, na fotce [číslo] na č. l. 78 je vidět, že se jedná o krytinu [anonymizována dvě slova], fotografie na č. l. 74 – 76 dokumentují provádění prací, kdy bylo potřeba položit novou fólii, latě a poté novou střešní krytinu, hydroizolační fólie původně na domě vůbec nebyla, protože tyto se na staré domy vůbec nedávaly. Pokud se týká ceny, tak jiné firmy by stejnou práci udělaly o 30 000 – 40 000 Kč dráž, svědek přihlédl k tomu, že se u žalobců měli dobře. K dotazu, co by se s nemovitostí dělo, kdyby se střecha neopravila, svědek uvedl, že by se zvětšovaly mapy na stěnách, začala by padat omítka, poté by začaly uhnívat nejprve latě, pak krovy, strop, poté by se udělala ve střeše díra a dům by byl na zboření. K dotazu, zda tedy práce byly nutné či nebyly, svědek uvedl, že oprava střechy byla nutná. K námitce žalované, že nová krytina není kvalitnější než původní krytina, svědek uvedl, že nová krytina má určitě lepší povrch než původní krytina a neteče přes ni, přes starou krytinu už teklo. K dotazu, zda položení hydroizolační fólie je pro nemovitost lepší, svědek uvedl, že určitě, protože i když je sebelepší taška, tak přes ni může něco proniknout, například když je prachový sníh. Hydroizolační fólie brání právě takovýmto drobným průnikům vody. K dotazu, zda žalobci u něho něco reklamovali, když žalovaná namítá, že práce nebyly provedeny odborně, svědek uvedl, že žalobci nic u něho nereklamovali. K dotazu, zda se střecha přelepovala celá, svědek uvedl, že ano, protože pokud chtěli položit hydroizolační fólii, bylo nutno dát nové latě, protože fólii nejde podstrčit pod staré latě. Z jeho pohledu se opravou střechy nemovitost zcela jistě zhodnotila. K dotazu, kde byla místa na střeše, kudy zatékalo a kolik tam bylo takových míst, svědek uvedl, že to byl souvislý pás, který probíhal od vrchu až dolů a bylo to nejvíc na straně střechy od potoka, tato část střechy byla špatná celá. Určitě nebylo možno opravit jen místo, kudy zatékalo, protože tašky na této straně byly rozsypané jak pískoviště. Tašky koupil 11. 3. 2020. K dotazu, co fakturoval ve faktuře [číslo] kde je uvedena demontáž, montáž dřevěných latí a konstrukcí na RD [obec] a co je tedy myšleno těmito konstrukcemi, svědek uvedl, že se tam přidávaly kleštiny, což jsou pomocné fošny, které vazbu svážou, aby se střecha posílila a tím získala delší životnost. Trámy na střeše totiž byly na dnešní poměry již tenké. Pokud se ve vyjádření MÚ [obec] uvádí, že střecha byla zpevněná pomocí příložek u vrcholu, tak se právě jedná o tyto kleštiny. Po nahlédnutí do fotografií svědek uvedl, že střešní krytina byla vyměněna pouze na jedné straně střechy, a to pouze na straně od potoka, kde byla střecha v havarijním stavu. Ze strany do dvora střecha byla v lepším stavu, takže žalobci vyměnili jen to, co bylo nutné.

15. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], že žalobce a) je jeho bratr a žalovaná je jejich sestra, jsou tedy sourozenci. Necítí ani k jedné straně žádnou nevraživost, má k nim vztah jako k sourozencům. Ví, co je předmětem tohoto řízení, protože bratrovi při opravě střechy pomáhal, protože do baráčku zatékalo. Před dvěma lety přijel bratr, tedy žalobce a), že by potřeboval poradit někoho, kdo by jim pomohl dům zakrýt. Sháněli telefonicky nějaké firmy v [obec], ale ty jim řekly, že by to bylo možné až příští rok. Svědek má spolužáka ze školy [jméno] [celé jméno svědka] a vzpomněl si, že mají nějakou stavební firmu, tak se jich zeptali, jestli by jim to udělali. Domluvili se, že jim s tím pomůžou, aby to bylo rychleji. V domě tehdy bydlela jeho postižená sestřenice, a proto bylo třeba rychle jednat, aby jí neteklo do lůžka. Nedalo se pořád lítat s hrncem a dávat ho pod střechu. Kluci z [obec] se jim tedy snažili takto vyjít vstříc, a nakonec z toho mají jen problémy, které si ani nezaslouží. Asi 3 až 4 metry za domem teče potok a z toho potoku jde vlhkost, protože ta střecha ze strany od potoku byla v takovém stavu, že se to dalo hráběmi hrabat dolů, jak to bylo zdevastované. Krytina se úplně drobila, přitom tuto krytinu svědek sám v roce 1991 pomáhal dávat na střechu. Bylo tedy potřeba udělat nové latě, staré latě se vyházely, na latě se dávala parozábrana, na to pak přišly nové střešní latě, bylo potřeba udělat nové plechy, nově se také musel oplechovat komín, když už se střecha dělala. Ještě dávali takové fošiny na zpevnění krovů, kterým se říká hambálky, poté se dávala nová střešní krytina, krytina byla stoprocentně nová, už měla nástřik – glazuru a bylo to zapáskované po asi 10 ks, jako když to koupíte ve stavebninách. [ulice] byly panem [celé jméno svědka] vyfakturovány a žalobci tyto práce uhradili, svědek moc o cenách neví, ale podle toho, co jim nabízely ty dvě firmy z [obec] za 1 m2, tak toto bylo mnohokrát levnější. K předloženým fotografiím svědek uvedl, že na fotografii č. l. 69 je vidět mapa na stropě a dále na podlaze, kterou dělali novou, protože ta předchozí byla v hrozném stavu, na novou podlahu také teklo, na fotografii [číslo] na č. l. 70 je vidět zatékání do koupelny, na fotografiích na č. l. 71 a fotografii [číslo] na č. l. 72 je vidět stará krytina, na některých místech byla ještě v horším stavu, do toho teklo a úplně se to rozsypalo. Na fotografii [číslo] jsou vidět palety s novou krytinou, dále je nová krytina zachycená na č. l. 77 a 78. K fotografiím založeným v přílohové obálce na č. l. 60 svědek uvedl, že je na nich vidět střecha domu ze strany ze dvora, kde má střecha jednak větší spád a jednak svědek si myslí, že je to tím potokem, kde působí vlhko a dále střecha ze strany od potoka má menší spád, takže tato část střechy byla skutečně v dobrém stavu a oni se rozhodli opravit jen tu stranu od potoka, kde to bylo nutné. K dotazu, kde do domu zatékalo, svědek uvedl, že ten pokoj byl situován na jižní straně domu, byl to pokoj od potoka a zatékalo tam úplně všude na více místech.

16. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], že žalobce viděl jednou při návštěvě nemovitosti, o kterou se jedná, jinak je nezná. Žalovanou viděl asi jen dvakrát, ale pracuje pro jejího manžela [příjmení] [příjmení]. Ví, co je předmětem tohoto řízení. Svědek byl na požádání pana [příjmení] shlédnout předmětnou nemovitost, při té příležitosti se tam potkali se žalobci a vyjadřoval se pouze k technickému stavu celé nemovitosti. Pokud se týká střechy, tak tam byla nově položená krytina z jižní strany, ale nebylo prokázáno, jestli je zcela nová. Dřívější stav střechy svědek neznal, takže se nemůže vyjádřit k tomu, zda provedená oprava byla nutná. Nově položená střešní krytina se na pohled jevila jako v pořádku. Svědek k dotazu žalované, jaký vliv má počasí a umístění krytina na stav krytiny, uvedl, že méně příznivá je jižní strana, zde vždy dochází k většímu znehodnocení, jak u omítek, tak u krytiny, což je způsobeno větším střídáním rozdílů teplot a může se to právě projevit narušením krytiny tak, jak je to zachyceno na fotografii na č. l. 71 spisu, tím spíš pokud jde neglazovaný materiál. K dotazu, zda nějaký vliv může mít to, že z jižní strany protéká kolem nemovitosti potok, svědek uvedl, že ano, že mikroklima je tam určitě vlhčí.

17. Ze znaleckého posudku znalce z oboru stavebnictví, stavební odvětví různá, specializace rozpočtování staveb a fakturace stavební výroby, kvalita a vady provedených stavebních prací, dodávek a služeb [celé jméno znalce] [číslo] ze dne 28. 8. 2022 a z jeho opravy ze dne 4. 10. 2022, že obvyklá cena provedených prací a použitého materiálu při výměně střešní krytiny na jižní polovině střechy, zpevnění střechy u vrcholů pomocí příložek, výměny latí a pojistné hydroizolace a dodání nových okapů na domě [adresa], který je součástí parcely [parcelní číslo], jak jsou tyto nemovité věci zapsány na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Prostějov činila v daném čase a místě za obdobných podmínek částku 143 963,17 Kč.

18. Z výpovědi znalce a z fotografií na čl. 220 – 221, že v původním znaleckém posudku došlo k početní chybě, kdy oprava této početní chyby je na straně 4 opravy ZP (čl. 205), kde tedy bylo nesprávně uvedeno u počtu střešních tašek: 45 x 25 = 1 125 ks, správně mělo být uvedeno 1 050 ks. Pokud se týká tvrzení znalce, že žalobci nedodrželi podmínky pro získání záruky All inclusive, takto znamená, že žalobci nemají na střechu záruku 33 let. Jeden z důvodů může být ten, že dle pravidel [anonymizováno] mají nedostatečné odvětrání podstřešní mezery. Tašky byly položeny kvalitně, ale chybí odvětrání mezery mezi taškami a podstřešní fólií. To může snížit životnost střechy a může to být důvodem, proč žalobci nesplnili podmínky pro získání záruky All inclusive. Pokud se týká životnosti původní střechy, která dle údajů ve spise měla mít životnost ani ne 30 let, původní krytina byla jen pálená a neměla ochranu, která se nyní na krytinu dává proto, aby se snížilo usazování prachu, protože prach společně s vlhkostí jsou živnou půdou pro mechy a lišejníky. Dle fotografií byla původní krytina plná lišejníků a je možné, že tomu pomohl i ten potok. K námitce žalované, že do podstřešního prostoru střechy je vyústěno odvětrání domu, znalce uvedl, tam žádné takové odvětrání při místním šetření nenašel. K dotazu, zda odvětrávání oknem v půdním prostoru domu nějak pomáhá střeše, znalec uvedl, že ano, okno střeše pomáhá tím, že snižuje zátěž na průnik par do prostoru mezi taškami a fólií. K dotazu žalované, zda je schopen se vyjádřit, o kolik procent snižuje životnost střechy skutečnost, že dle jeho názoru je mezera mezi krytinou a fólií málo odvětraná, znalec uvedl, že to nelze vůbec určit, nelze to vypočítat. Obecně se uvádí, že krytina [anonymizováno] by měla mít životnost 50 let, ale každá stavba, každý dům a podmínky ve kterých stojí, jsou naprosto individuální. Stavařina je o zkušenosti a ne o výpočtech. K dotazu, co by měli žalobci udělat, aby jim [právnická osoba] poskytla záruku All inclusive, znalce uvedl, že jedině najmout si na opravu střechy firmu, která je členem [příjmení] klempířů a pokrývačů, z jejichž pravidel vychází i [anonymizováno]. Oni na těch pravidlech spolupracují. Pokud by si takovou firmu žalobci najali, tak by ty práce byly podstatně dražší. Záruka do standardu nepatří, to dává jen [anonymizováno]. Je to záruka All inclusive, tedy něco navíc a je to jen obchodní strategie [anonymizováno], nic víc.

19. Z fotografií na čl. 220 – 221, že se jedná o fotografii náhradních tašek, které jsou uloženy v půdním prostoru. Dále je na fotografii zachyceno okno v půdním prostoru domu.

20. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

21. Žalobci a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, a to pozemku [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec], [adresa], rodinný dům, jak jsou tyto nemovité věci zapsány na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] úřadu pro [územní celek], [stát. instituce]. Žalobce a) vlastní podíl o velikosti ideální 1/6 nemovitostí, žalovaná vlastní podíl o velikosti ideální 1/6 nemovitostí a žalobci mají ve společném jmění manželů podíl o velikosti ideální 2/3 nemovitých věcí vzhledem k celku.

22. Žalobci provedli v březnu 2020 opravu na jižní polovině střechy na domě [adresa] v [obec] spočívající ve zpevnění střechy u vrcholů pomocí příložek, ve výměně latí a pojistné hydroizolace, dodání nových okapů a položení nové střešní krytiny. Žalobci vynaložili za uvedené práce včetně odvozu staré střešní krytiny a jejího uložení na skládce celkem částku 130 950 Kč. Obvyklá cena provedených prací a použitého materiálu činila v daném čase a místě za obdobných podmínek částku 143 963,17 Kč.

23. Náklady vynaložené žalobci na výše uvedenou opravu střechy bylo nutno vynaložit na záchranu domu [adresa], protože původní střešní krytina na jižní polovině střechy na domě [adresa] se na některých místech již rozpadala a do domu [adresa] v [obec] zatékalo.

24. Žalovaná byla dopisem ze dne 10. 11. 2020 žalobci vyzvána k zaplacení částky 21 825 Kč z důvodu provedených investic do střechy domu do jednoho týdne po obdržení dopisu, dopis byl žalované odeslán doporučeně dne 12. 11. 2020.

25. Právní zástupce žalované reagoval na předžalobní výzvu žalobců e-mailem ze dne 24. 11. 2020 tak, že nárok žalobců neuznává zejména s ohledem na nepřezkoumatelnost faktur a dokladů. Faktury neobsahují rozsah demontáže a montáže dřevěných latí a konstrukcí na rodinném domě v [adresa], z příjmového pokladního dokladu vystaveného obcí [obec] nelze přezkoumat, o jaké plnění či službu se jednalo. Žalovaná na výzvu žalobců ničeho neuhradila.

26. Podle ust. § 1136 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat: a) poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, jednalo-li se o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu, b) náhradu nutných nákladů, jednalo-li se o náklad, který bylo třeba vynaložit na záchranu věci.

27. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

28. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. <b>Právní hodnocení:</b> 29. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

30. Výše citované ustanovení § 1136 obč. zák. předpokládá, že spoluvlastník vynaložil náklad na společnou věc bez vyrozumění a souhlasu ostatních spoluvlastníků, toto ustanovení tedy dopadá na případy nákladů vynaložených některým ze spoluvlastníků, aniž by k takovému postupu dali souhlas všichni spoluvlastníci, respektive o náklad vynaložený spoluvlastníkem tam, kde jeho rozhodnutí (je-li majoritní) nebylo přijato po vyrozumění ostatních spoluvlastníků a projednání záležitosti s nimi. V režimu § 1136 obč. zák. má jednající spoluvlastník založeny dvě skupiny samostatných nároků: a) nárok na poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, jednalo-li se o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu, b) nárok na náhradu nutných nákladů, jednalo-li se o náklad, který bylo potřeba vynaložit na záchranu věci – tady jde o obdobu jednatelství nutného.

31. Smyslem úpravy § 1136 je ošetřit nároky spoluvlastníka, který vynaložil náklady na společnou věc na základě rozhodnutí, které nemá vůči ostatním spoluvlastníkům právní účinky proto, že byli opomenuti při rozhodování o dané záležitosti, byť by bylo rozhodnutím většinového spoluvlastníka, anebo spoluvlastníka, který ani většinovým hlasem nedisponuje (například rovnodílný nebo menšinový spoluvlastník).

32. V případech uvedených v § 1136 písm. b) se jedná o tzv. jednatelství nutné. Zákonná úprava je konstruuje tak, že spoluvlastník může požadovat náhradu nutných nákladů, které bylo třeba vynaložit na záchranu věci. Pod tyto případy bude nutno zahrnout nejenom jednání, kterým se věc zachraňuje před zničením, tj. před zánikem věci v právním smyslu, ale i případy, kdy jednání spoluvlastníka směřovalo k tomu, aby předešlo znehodnocení věci, pozbytí její funkční či estetické podstaty, ekonomické využitelnosti apod.

33. Vedle požadavku investice na záchranu věci musí jít současně o náklady vynaložené v nutném rozsahu, pouze ve vztahu k nim vzniká spoluvlastníku právo na jejich náhradu. I kdyby tedy spoluvlastník vynaložil náklady na záchranu věci, ale šlo by o náklady vynaložené v nadbytečném rozsahu, měl by nárok pouze na náhradu nákladů nutných. Literatura považuje za nutné náklady takové, které jsou nezbytné pro zachování podstaty věci. Spoluvlastník pak nemá právo na náhradu všech nutných nákladů, ale jenom té části, která podle poměru spoluvlastnických podílů připadá na ostatní, protože vynaloženými náklady chrání také svou věc. (Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021).

34. V daném případě pak bylo provedenými důkazy prokázáno, že žalobci a) a b) vynaložili na opravu jižní části střechy domu [adresa] v [obec] v podílovém spoluvlastnictví účastníků bez souhlasu žalované částku 130 950 Kč. Soud má dále za prokázáno, že oprava jižní části střechy domu [adresa] spočívala ve zpevnění střechy u vrcholů pomocí příložek, ve výměně latí a pojistné hydroizolace, dodání nových okapů a položení nové střešní krytiny. Vyplývá to zejména ze spisu Městského úřadu Konice, odboru výstavby sp. zn. STU 303/ 2021 NEM, z předložených fotografií, ze znaleckého posudku a z výpovědí svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], je tedy bezpochyby prokázáno, že tyto práce byly provedeny.

35. Soud má rovněž za prokázáno, a to zejména fotografiemi a výpověďmi svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], že náklady na opravu jižní části střechy rodinného domu ve spoluvlastnictví účastníků bylo nutné vynaložit na záchranu domu, neboť střešní krytina na této části střechy byla ve velmi špatném stavu a do domu již zatékalo. Soud nemá žádného důvodu výpovědi uvedených svědků jakkoliv zpochybňovat, svědci vypovídali shodně a věrohodně, žádný ze svědků neměl zájem na výsledku sporu a oba svědci jsou nestranní i ve vztahu k účastníkům tohoto řízení. Jejich výpovědi byly navíc podpořeny předloženými fotografiemi.

36. Z vystupování svědka [celé jméno svědka] bylo zřejmé, že je ve vztahu k oběma stranám zcela nezaujatý a nemá důvodu nikomu stranit. Svědek uvedl, že žalobce a) je jeho bratr a žalovaná je jejich sestra, jsou tedy sourozenci. Necítí ani k jedné straně žádnou nevraživost, má k nim vztah jako k sourozencům. Svědek osobně žalobci při opravě střechy pomáhal a uvedl, že do domu zatékalo. V domě tehdy bydlela jeho postižená sestřenice, a proto bylo třeba rychle jednat, aby jí neteklo do lůžka. Nedalo se pořád lítat s hrncem a dávat ho pod střechu. Svědek dále vypověděl, že asi 3 až 4 metry za domem teče potok a z toho potoku jde vlhkost, protože ta střecha ze strany od potoku byla v takovém stavu, že se to dalo hráběmi hrabat dolů, jak to bylo zdevastované.

37. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že stávající střešní krytina byla ve špatném stavu, protože sklon střechy na domě není ideální, střecha je placatější a nemá takový spád, navíc stávající střešní krytina neměla žádnou povrchovou úpravu. Když je střecha méně šikmá a je takové počasí, že ráno zamrzne a přes den taje, tak voda zůstává na krytině a taška se začne rozpadat. V tomto případě se to stalo, tašky se rozpadaly a v některých místech do domu zatékalo.

38. Svědek [celé jméno svědka] dále k dotazu, co by se s nemovitostí dělo, kdyby se střecha neopravila, uvedl, že by se zvětšovaly mapy na stěnách, začala by padat omítka, poté by začaly uhnívat nejprve latě, pak krovy, strop, poté by se udělala ve střeše díra a dům by byl na zboření. Oprava střechy tedy byla nutná.

39. Soud tak má za prokázané, že v případě žalobci vynaložených nákladů na opravu střechy se jednalo o nutné náklady, které bylo třeba vynaložit na záchranu domu, když je zcela zřejmé, že by bez této opravy došlo k jeho znehodnocení, potažmo zničení.

40. Pokud se žalovaná pozastavovala nad tím, zda nová krytina je kvalitnější a zda její výměnou nedošlo spíše ke znehodnocení domu, pak soud uvádí, že znalec [celé jméno znalce] i svědek [celé jméno svědka] jednoznačně uvedli, že původní krytina byla jen pálená a neměla ochranu, která se nyní na krytinu dává proto, aby se snížilo usazování prachu, protože prach společně s vlhkostí jsou živnou půdou pro mechy a lišejníky. Dle fotografií byla původní krytina plná lišejníků. Hydroizolační fólie původně na domě vůbec nebyla, protože tyto se na staré domy vůbec nedávaly. Položení hydroizolační fólie je pro nemovitost určitě lepší, protože i když je sebelepší taška, tak přes ni může něco proniknout, například když je prachový sníh. Hydroizolační fólie brání právě takovýmto drobným průnikům vody. Za situace, kdy při výměně střechy byla nově položena i hydroizolační folie, která předtím na střeše nebyla a kdy byla položena nová střešní krytina již s ochrannou glazurou, pak zcela jistě šlo o náklady vynaložené ve prospěch nemovitosti a tedy i v zájmu žalované a nepochybně nemohlo tímto dojít ke znehodnocení domu, jak tvrdila žalovaná.

41. Soud má rovněž za prokázané, že žalobci vynaložili náklady jen v nutném rozsahu, když vyměnili střešní krytinu jen na té části střechy, kde to bylo nezbytně nutné pro záchranu domu. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] vyplynulo, že ceny u jiných firem, u kterých žalobci opravu střechy poptávali, byly mnohonásobně vyšší.

42. Znaleckým posudkem znalce z oboru stavebnictví, stavební odvětví různá, specializace rozpočtování staveb a fakturace stavební výroby, kvalita a vady provedených stavebních prací, dodávek a služeb [celé jméno znalce] pak bylo prokázáno, že obvyklá cena provedených prací a použitého materiálu činila v daném čase a místě za obdobných podmínek částku 143 963,17 Kč. Žalobci pak vynaložili částku o 13 013,17 Kč nižší. Námitky žalované ohledně nezískání záruky All inklusive od firmy [anonymizováno] a ohledně životnosti původní krytiny jsou zcela irelevantní.

43. Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem soud uzavírá, že žalobci prokázali, že jim vznikl vůči žalované nárok dle ust. 1136 písm. b) občanského zákoníku a to v rozsahu, který podle poměru spoluvlastnických podílů připadá na žalovanou, tedy v rozsahu 1/6, což je z částky 130 950 Kč částka 21 825 Kč.

44. Soud tedy žalobě vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobcům k ruce společné a nerozdílné částku 21 825 Kč a současně jí uložil povinnost uhradit žalobcům taktéž zákonný úrok z prodlení z částky 21 825 Kč od 3. 12. 2020 do zaplacení. Žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 21 825 Kč dopisem právního zástupce žalobců ze dne 10. 11. 2020 do jednoho týdne po obdržení dopisu, dopis byl žalované odeslán doporučeně dne 12. 11. 2020. Splatnost pohledávky tak i v případě uložení dopisu na poště nastala nejpozději dne 30. 11. 2020 a dne 3. 12. 2020 tak již byla žalovaná prokazatelně s plněním svého dluhu v prodlení. Lhůta k plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

45. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobci byli procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaná tak má povinnost nahradit jim účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobců tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 092 Kč, dále pak odměna advokáta ve výši 15 840 Kč za 9 úkonů právní služby po 9 580 Kč za jeden úkon právní služby dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. V řízení pak byly poskytnuty tyto úkony právní pomoci: příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby a 3 x účast na jednání dne 10. 12. 2021, 14. 2. 2022 a 14. 12. 2022, přičemž za jednání dne 14. 2. 2022 se počítá odměna za dva úkony, neboť toto jednání přesáhlo dvě hodiny.

46. Náklady řízení dále představuje dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 9 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.

47. Náklady řízení dále představuje cestovné na jednání dne 10. 12. 2021 z [obec] do [obec] a zpět v délce 40 km za jednu cestu tam a zpět při použití [značka automobilu], [registrační značka], při průměrné spotřebě 6,2 l/ 100 km, při použití pohonných hmot [anonymizována tři slova] v ceně dle vyhlášky ve výši 27,80 Kč litr, tedy cestovné ve výši 245 Kč, dále cestovné na jednání dne 14. 2. 2022 a 14. 12. 2022 z [obec] do [obec] a zpět v délce 40 km za jednu cestu tam a zpět při použití [značka automobilu], [registrační značka], při průměrné spotřebě 6,2 l/ 100 km, při použití pohonných hmot [anonymizována tři slova] v ceně dle vyhlášky ve výši 44,50 Kč litr, tedy cestovné ve výši 298,36 Kč za jednu cestu tam a zpět, celkem tedy 596,72 Kč Celkem tedy činí náklady na cestovné částku 841,72 Kč.

48. Dále pak náklady řízení tvoří náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 6 půlhodin po 100 Kč.

49. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad (vyjma soudního poplatku) v celkové výši 4 612 Kč, neboť právní zástupce žalobců je plátcem DPH. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení celkovou částku 27 665,70 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právního zástupce žalobců (§ 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.).

50. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném řízení byla žalovaná procesně neúspěšná a je tak povinna nahradit státu náklady, které vznikly přibráním znalce do řízení, kdy výše těchto nákladů bude teprve stanovena samostatným usnesením. Lhůta k plnění byla i zde stanovena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.