20 C 166/2024
č. j. 20 C 166/2024-48
V PLATNOSTICitované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 13 § 14
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2 § 3
Plný text
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Papicovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:
1. Jméno žalované A ., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro 84 855,51 Kč s příslušenstvím I. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku , částka, k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaných zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce dodával žalovanému 1) na základě jeho objednávek kovovýrobky, jejichž cenu mu následně vyúčtoval daňovým dokladem číslo , hodnota, ze dne , datum, znějícím na částku , částka, splatným dne , datum, a daňovým dokladem číslo , hodnota, ze dne , datum, znějícím na částku , částka, splatným dne , datum, . Žalovaný 1) uhradil dne , datum, pouze částku , částka, na fakturu č. , hodnota, . Nezaplaceno tak zůstalo , částka, . Tuto částku začal žalobce vůči žalovanému 1) uplatňovat prostřednictvím svého zástupce, kdy následně byla dne , datum, mezi žalobcem a žalovanými uzavřena dohoda o uznání a úhradě dluhu a o přistoupení k dluhu. Dle dohody došlo k uznání dluhu zůstavšího ze jmenovaných daňových dokladů, který byl navíc rozšířen o náklady spojené s uplatněním pohledávky a o náklady za sepis dohody. Dluh tak na jistině po dohodě činil , částka, . Tento se žalovaný 1) zavázal uhradit společně s k dluhu přistoupivším žalovaným 2) prostřednictvím šesti měsíčních splátek splatných vždy ke každému 20. dni v měsíci, přičemž prvá měla být uhrazena do , datum, . V odstavci 4. dohody bylo ujednáno, že pokud některou ze splátek řádně a včas neuhradí, stane se celý zbytek dluhu automaticky splatným bez dalšího v den následující po dni, co dojde k porušení povinnosti uhradit jakoukoliv splátku řádně a včas. Vzhledem k tomu, že žalovaní nic k datu této žaloby neuhradili, stal se celý dluh automaticky splatným hned v den následujícím po datu prvé splátky, tj. dnem , datum, . Tímto dnem nastala splatnost celé pohledávky ve výši , částka, . V odst. 5 dohody si pak účastníci ujednali v případě, že dojde k zesplatnění dle odst. 4. a neuhradí-li dlužník (žalovaný 1) zbytek dluhu do dne následujícího po dni, kdy se zbytek dluhu stane splatným, bude mít vůči němu žalobce nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nesplacené části dluhu za každý den prodlení až do úplného zaplacení. K zesplatnění došlo dne , datum, . Jelikož nedošlo k úhradě dluhu do , datum, , vznikl žalobci nárok na smluvní pokutu od data , datum, (včetně), neboť tento den představuje prvý den prodlení. Nesplacená část dluhu činila , částka, . K datu podání žaloby (, datum, ) tak uplynulo 169 dní, což znamená, že smluvní pokuta k tomuto dni činí po zaokrouhlení , částka, (169 x 0,1 % z , částka, ).
2. Žalovaní 1) a 2) se k podané žalobě vyjádřili tak, že žalovaná 1) si není vědoma toho, že by s žalobcem uzavírala nějaké smlouvy. Dle názoru žalovaných žaloba neobsahuje vylíčení rozhodných skutečností, neboť z ní není patrné, kdo měl s žalobcem uzavřít uváděné kupní smlouvy, kdy a jak k uzavření smluv došlo, co bylo předmětem těchto smluv a jak byla sjednána cena. Žalovaní 1) a 2) si nejsou vědomi toho, že by s žalobcem uzavírali jakoukoliv dohodu o uznání dluhu, na základě které by měl k závazku žalované 1) přistoupit žalovaný 2). Žalovaní navrhli žalobu zamítnout v celém rozsahu.
3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:
4. Z faktur, že žalobce vyúčtoval žalované 1) fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, s datem splatnosti , datum, částku , částka, za zboží dle objednávky žalované 1). Fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, s datem splatnosti , datum, vyúčtoval žalobce žalované 1) částku , částka, za zboží dle objednávky žalované.
5. Z výpisu z účtu, že žalovaná 1) zaplatila na fakturu č. , hodnota, dne , datum, částku , částka, .
6. Z dohody o uznání a úhradě dluhu a o přistoupení k dluhu ze dne , datum, , že žalobce jako věřitel, žalovaná 1) jako dlužník a žalovaný 2) jako přistupitel uzavřeli dne , datum, dohodu, na základě které žalovaná 1) jako dlužník uznala co do důvodu a výše svůj dluh v celkové výši , částka, vyplývající z neuhrazených cen za dodávky kovovýrobků vyúčtovaných fakturou č. , hodnota, znějící na částku 61 868,51 a fakturou č. , hodnota, znějící na částku , částka, , na kterou již bylo dlužníkem uhrazeno , částka, . Žalovaná 1) se zavázala, že dlužnou částku , částka, uhradí žalobci společně s náklady na sepis dohody ve výši , částka, a náklady na vymáhání pohledávky ve výši , částka, v šesti měsíčních splátkách splatných vždy k 20. dni v měsíci s tím, že prvých pět splátek bude ve výši , částka, a poslední splátka bude ve výši , částka, . Strany se dále dohodly, že pokud žalovaná 1) nesplní některou ze splátek řádně a včas, stane se zbytek dluhu automaticky splatným v den následujícím po dni, kdy dojde k porušené povinnosti uhradit splátku řádně a včas. Dojde-li k zesplatnění a neuhradí-li dlužník zbytek dluhu do dne následujícího po dni, kdy se dluh stal splatným, bude mít věřitel nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nesplacené části dluhu až do úplného zaplacení. V čl. 6 dohody se žalovaný 2) zavázal, že žalobci splní za dlužníka jeho závazky a stává se tímto novým dlužníkem vedle žalované 1) a je s ní zavázán vůči žalobci společně a nerozdílně.
7. Z předžalobní výzvy a z doručenky, že žalovaná 1) byla vyzvána dopisem právního zástupce žalobce ze dne , datum, k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.
8. Z e-mailové komunikace, že žalovaný 2) byl prostřednictvím e-mailu ze dne , datum, vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.
9. Z knihy závazků, že se jedná o knihu závazků žalované 1) ze dne , datum, , kterou vypracovala žalovaná 1) k předložení insolvenčnímu soudu spolu s návrhem na zahájení insolvenčního řízení, a mezi závazky je uvedena i pohledávka žalobce z titulu dohody o uznání dluhu10. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
11. Žalobce jako věřitel, žalovaná 1) jako dlužník a žalovaný 2) jako přistupitel uzavřeli dne , datum, dohodu, na základě které žalovaná 1) jako dlužník uznala co do důvodu a výše svůj dluh v celkové výši , částka, vyplývající z neuhrazených cen za dodávky kovovýrobků vyúčtovaných fakturou č. , hodnota, znějící na částku 61 868,51 a fakturou č. , hodnota, znějící na částku , částka, , na kterou již bylo dlužníkem uhrazeno , částka, . Žalovaná 1) se zavázala, že dlužnou částku , částka, uhradí žalobci společně s náklady na sepis dohody ve výši , částka, a náklady na vymáhání pohledávky ve výši , částka, v šesti měsíčních splátkách splatných vždy k 20. dni v měsíci s tím, že prvých pět splátek bude ve výši , částka, a poslední splátka bude ve výši , částka, . Strany se dále dohodly, že pokud žalovaná 1) nesplní některou ze splátek řádně a včas, stane se zbytek dluhu automaticky splatným v den následujícím po dni, kdy dojde k porušené povinnosti uhradit splátku řádně a včas. Dojde-li k zesplatnění a neuhradí-li dlužník zbytek dluhu do dne následujícího po dni, kdy se dluh stal splatným, bude mít věřitel nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nesplacené části dluhu až do úplného zaplacení. V čl. 6 dohody se žalovaný 2) zavázal, že žalobci splní za dlužníka jeho závazky a stává se tímto novým dlužníkem vedle žalované 1) a je s ní zavázán vůči žalobci společně a nerozdílně. Žalovaní přes uzavřenou dohodu žalobci nic neuhradili. Žalovaná 1) byla vyzvána dopisem právního zástupce žalobce ze dne , datum, k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. Žalovaný 2) byl prostřednictvím e-mailu ze dne , datum, vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.
12. Podle ust. § 1872 odst. 1 obč. zák. Je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.
13. Podle ust. § 1892 odst. 1 obč. zák. kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně.
14. Podle ust. § 2053 obč. zák. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
15. Podle ust. § 2054 odst. 2 obč. zák. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.
16. Podle sut. 2048 odst. 1 obč. zák. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
17. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
19. Podle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky , částka, .Právní hodnocení:
20. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli dohodu o uznání a úhradě dluhu a o přistoupení k dluhu, na základě které uznala žalovaná 1) svůj dluh vůči žalobci ve výši , částka, co do důvodu a výše a zavázala se jej zaplatit v šesti měsíčních splátkách pod ztrátou výhodu splátek v případě prodlení byť s jedinou splátkou včetně nákladů na sepis dohody a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Uznáním dluhu vzniká vyvratitelná právní domněnku trvání uznaného dluhu v okamžiku jeho uznání. Uznáním dluhu tak dochází k přesunu důkazního břemene na dlužníka, který musí v případě sporu prokázat, že dluh, jehož splnění se věřitel na dlužníkovi domáhá, neexistuje. Za situace platného uznání dluhu nelze tedy učinit závěr, že oprávněný věřitel neunesl ohledně skutečnosti, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, důkazní břemeno. Prakticky tedy mohou nastat jen dvě možné situace – buď platí skutečnost, které svědčí vyvratitelná domněnka založená utvrzením dluhu, za prokázanou, anebo vyšel v řízení najevo její opak (obsah domněnky byl vyvrácen důkazem opaku, tj. důkazem, že skutečnost je v konkrétním případě právě opačná, než jak ji uvádí domněnka. V dané situaci taky bylo na žalovaných, aby tvrdili a případně prokázali skutečnosti, které by domněnku, že jejich dluh vůči žalobci trvá, vyvrátily. Žalovaní tak neučinili. Žádná relevantní skutková tvrzení neučinili a důkazy nenavrhli. Soud tak má za to, že dluh žalované 1) v době uznání dluhu trval a žalovaná 1) netvrdila ani neprokázala, že by dluh zanikl jeho následným splněním. V dohodě si pak účastníci sjednali povinnost žalované 1) zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nesplacené části dluhu až do úplného zaplacení v případě zesplatnění dluhu a v případě, že dlužník zbytek dluhu neuhradí do dne následujícího po dni, kdy se dluh stal splatným. Žalobci tak vznikl nárok na smluvní pokutu od data , datum, do datu podání žaloby (, datum, ), tedy smluvní pokutu za 169 dní ve výši , částka, (169 x 0,1 % z , částka, ). Dohodou o uznání dluhu pak bylo dále prokázáno, že žalovaný 2) se zavázal, že za žalovanou 1) splní její dluh a stal se tak novým dlužníkem vedle žalované 1) a je spolu s ní zavázán společně a nerozdílně. Žalobce se tedy může domáhat splnění dluhu po kterémkoli z žalovaných. Soud tedy shledává nárok žalobce na úhradu částky , částka, důvodným. Současně s ohledem na skutečnost, že se žalovaným nepodařilo prokázat (resp. toto vůbec netvrdili) splnění povinnosti nad rámec tvrzený žalobcem, soud jim uložil žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku splnit v rozsahu požadovaném žalobcem, a to včetně zákonného úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti s ohledem na skutkové okolnosti sporu shledává souladným se zákonem a tomuto neodporující. Soud přiznal žalobci rovněž nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 x , částka, dle shora cit. nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když se v dané věci jedná o vzájemný závazek podnikatelů. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.
21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaní tak mají povinnost nahradit mu účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobce tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , dále pak odměna advokáta ve výši , částka, (tj. za 6 úkonů právní služby – převzetí zastoupení, 2 x předžalobní výzva k plnění, podání žaloby, porada s žalobcem v sídle žalobce v , právnická osoba, a účast na jednání dne , datum, – dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši , částka, za jeden úkon právní služby), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 6 x , částka, dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále cestovné z , adresa, do , právnická osoba, a zpět v délce 2 x 40 km a cestovné z , adresa, do Olomouce a zpět v délce 2 x 102 km při použití automobilu VW Tiguan, RZ 1 6E9 3288, při kombinované spotřebě 7 l/ 100 km, při použití pohonných hmot Benzin Natural 95 v ceně dle vyhlášky, dále náklady na dálniční známku ve výši , částka, , tedy cestovné ve výši , částka, , dále pak náklady řízení tvoří náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 12 půlhodin po , částka, . Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad (vyjma soudního poplatku) v celkové výši , částka, , neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Žalovaní 1) a 2) jsou tedy povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení celkovou částku , částka, , a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.