20 C 167/2023

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Papicovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 1/0, narozený Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 2. Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 2/1 zastoupený obecnou zmocněnkyní Janou Jakůbkovou Adresa zainteresované osoby 2/0 pro určení dědice I. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobkyně je dědičkou ze závěti ze dne datum po zůstavitelce Věře jméno FO, nar. datum, zemřelé datum, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 1) na náhradě nákladů řízení částku částka k rukám zástupkyně žalovaného 1), a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu – České republice na účet Okresního soudu v Olomouci č. účtu: č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala určení, že je dědičkou ze závěti ze dne datum po zůstavitelce Věře jméno FO, nar. datum, zemřelé datum. Žalobu odůvodnila tím, že v dědickém řízení bylo v rámci předběžného šetření zjištěno, že její babička zůstavitelka jméno FO zemřelá dne datum zanechala pořízení pro případ smrti, a to holografní závěť ze dne datum, která byla sepsána vlastní rukou zůstavitelky a jí vlastnoručně podepsána. V této závěti zůstavitelka povolala žalobkyni za dědičku veškerého svého majetku. Žalovaný 2), otec žalobkyně, tuto závěť uznal za pravou a platnou. Žalovaný 1), strýc žalobkyně, uznal závěť za platnou, ale prohlásil, že závěť není pravá, neboť se nejedná o písmo a podpis zůstavitelky.

2. Žalovaný 1) se k podané žalobě vyjádřil tak, že jeho matka jméno FO, byla rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne datum č.j. spisová značka omezena ve svéprávnosti a jejím opatrovníkem byl ustanoven žalovaný 1). Posledních deset let strávila maminka v ústavní péči, neboť trpěla encefalopatií. V roce 2000, kdy měla závěť údajně vlastní rukou sepsat, bydlela ve svém domě v adresa, kde ji s rodinou pravidelně navštěvovali. S maminkou byl až do jejího skonu v intenzivním kontaktu a blízkém vztahu a je přesvědčen o tom, že by ho o existenci závěti informovala. Domnívá se, že písmo závěti není písmem jeho maminky. Před paní notářkou tituly před jménem jméno FO a notářským koncipientem, tituly před jménem jméno FO žalobkyni položil dotaz, kde měla (ona v postavení potenciální dědičky ze závěti) od svých pěti let (žalobkyně je Datum narození zainteresované osoby 0/0 Na tuto otázku reagovala paní notářka tak, že originál závěti byl notáři doručen manžely jméno FO (druhým žalovaným) a jméno FO. Žalobkyně na jeho dotaz reagovala mlčením, odpověděla však jméno FO (její matka) tak, že měla hledat v srpnu 2022 rodný list a závěť objevila náhodou v nějakém sešitě, že závěť měla kdysi předat zůstavitelka svému synovi jméno FO (otci žalobkyně), a protože byla neověřená, ten ji někam založil a zapomněl na ni. Tato historka se žalovanému 1) jako velmi nepravděpodobná, mimo jiné i z důvodů, že svého bratra a zejména jeho manželku jméno FO považuje za nedůvěryhodné a nezodpovědné osoby, žádný z nich neplní své závazky vůči rodinným příslušníkům a dalším věřitelům. Jeho švagrová jméno FO dokonce zadlužila i jeho matku (zůstavitelku), když čerpala od právnická osoba. úvěr, který následně nesplácela a mamince tak byla rozhodčím soudem uložena povinnost uhradit dluh z titulu ručení. Rozhodčí nález Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky byl vydán dne datum (sp. zn. Rsp 117/00), výzva věřitele ručitelce (zůstavitelce) byla datována datum. Žalovaný 1) se domnívá, že by jeho maminka v průběhu soudního sporu (v srpnu 2000) nesepsala závěť, kterou by veškerý svůj majetek odkázala své pětileté vnučce, dceři rodičů, kteří ji necelý rok před údajným sepsáním závěti způsobili strastiplný dluh; Druhý žalovaný a jeho manželka jméno FO jsou zadluženi, vede se proti nim celá řada exekucí, konkrétně na druhého žalovaného v počtu 24 exekucí, na jméno FO v počtu 24 exekucí, přesto druhý žalovaný u notáře prohlásil (při jednání dne datum), že proti němu není vedena exekuce žádná. Je tedy úlevou této rodiny, že maminka sepsala závěť právě v roce 2000 a právě na pětiletou vnučku. Je současně pochopitelné, že se druhý žalovaný proti závěti nebrání.

3. Žalovaný 2) se k podané žalobě vyjádřil tak, že uznává, že žalobkyně je dědičkou ze závěti sepsané zůstavitelkou jméno FO. Žalovaný 2) se dále důrazně ohradil proti tvrzením žalovaného 1) o neplnění závazků a o tom, že se o matku nezajímal s tím, že tato nejsou pravdivá.

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

5. Z podstatného obsahu spisu vedeného u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. spisová značka, zejm. z úmrtního listu, ze závěti ze dne datum, ze záznamu ze dne datum, z protokolu o jednání ze dne datum a z usnesení ze dne datum, č. j. spisová značka, že dne datum zemřela zůstavitelka jméno FO, v dědickém řízení vedeném u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. spisová značka byla dne datum předložena matkou žalobkyně jméno FO závěť ze dne datum, ve které je uvedeno, že se jedná o poslední vůli zůstavitelky a dle které zůstavitelka všechen svůj majetek, který zbyde po její smrti, odkazuje svojí milované vnučce Anonymizováno. Závěť je sepsána na čtverečkovaném papíře rukopisem a rukou podepsána. U jednání dne datum prohlásila žalobkyně a jméno FO v zastoupení žalovaného 2), že závěť uznávají za prvou a platnou. tituly před jménem jméno FO v zastoupení žalovaného 1) prohlásila, že závěť uznává za platnou, avšak má za to, že závěť není pravá a že se nejedná o písmo a podpis zůstavitelky a namítá tedy nepravost závěti. Usnesením notářky ze dne datum, č. j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum, bylo žalobkyni uloženo, aby do dvou měsíců od právní moci usnesení podala u Okresního soudu v Olomouci žalobu na určení, že je dědičkou ze závěti ze dne datum.

6. Z e-mailové komunikace ze dne datum, že tituly před jménem jméno FO se dotazovala notářky, zda je možné protokol z jednání konaného dne datum doplnit v tom smyslu, že se dotázala žalobkyně, kde měla závěť od svých pěti let uloženou a ta reagovala mlčením, poté se slova ujala její matka jméno FO a uvedla, že loni v srpnu 2022 hledala rodný list žalobkyně a našla tuto závěť. Ptala se na ni manžela a on jí sdělil, že mu ji kdysi maminka dala, ale že nebyla ověřená, tak ji někam založil a zapomněl na ni. Notářský koncipient jí na tento dotaz odpověděl, že protokol ze dne datum lze v tomto smyslu upřesnit.

7. Z rozhodčího nálezu a z výpisu z centrální evidence exekucí, že rozhodčím nálezem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky ze dne datum, sp. zn. Rsp 117/00 bylo zůstavitelce jakožto ručitelce za dluh jméno FO vůči právnická osoba. z titulu smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření uloženo zaplatit právnická osoba. částku částka. Proti žalovanému 2) a jeho manželce jméno FO je vedena řada exekucí.

8. Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, znalkyně z oboru písmoznalectví, odvětví písmoznalectví, specializace ruční písmo č. č. účtu, že spornou holografní závěť ze dne datum nacházející se ve spise Okresního soudu v Olomouci sp. zn. spisová značka vlastní rukou nenapsala a vlastnoručně nepodepsala zůstavitelka jméno FO, nar. datum, zemř. datum.

9. Z trestního oznámení a z fotografií soud žádná skutková zjištění relevantní pro rozhodnutí v dané věci neučinil, neboť tyto důkazy se nijak netýkají předmětu řízení.

10. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že když byla údajná závěť sepsána, jí bylo 5 let. Neví tedy, zda byla sepsána babičkou. Jediné, co si vzpomíná, že babička měla doma i u babičky Anonymizováno, kam chodívali, vždy jen čtverečkované papíry a jiné papíry nepoužívala. Když si chtěla žalobkyně kreslit, vždy to bylo na čtverečkovaný papír. Žalobkyni nikdy nebylo dopřáno se svobodně s babičkou stýkat ze strany dědy, který ji neměl rád. Mohla k babičce jezdit jen, když děda nebyl doma. Babička to věděla a snažila se to žalobkyni vynahradit. K babičce ji vozili rodiče a strejda Jméno zainteresované osoby 1/0 (žalovaný 1). Strejda byl pro žalobkyni vzorem a měla ho moc ráda až do doby, kdy se vše pokazilo. K závěti žalobkyně uvedla, že nevidí důvod, proč by ji babička jako svou vnučku nemohla zahrnout do své závěti. Když se zajímala o babiččin zdravotní stav, sestřičky říkaly, že volala její jméno, s babičkou chodila za jejími kamarádkami apod. Babička se nikdy o závěti nezmínila. O závěti se dozvěděla od svých rodičů po prvním sezení u notářky, kdy jí řekli, že byli u notářky a předložili jí závěť, o které ona řekla, že je platná. Oni nevěděli, že takto rukou psaná závěť může mít váhu. Ve zbývajícím rozsahu soud žádná skutková zjištění z výpovědi žalobkyně neučinil, neboť se týkala špatných vztahů v rodině žalobkyně, kdy tato tvrzení nelze jednak nijak objektivizovat a jednak nejsou pro rozhodnutí ve věci relevantní.

11. Z výpovědi žalovaného 1), že závěť poprvé viděl u notářky, když byl nahlížet do spisu. S maminkou měl velmi dobrý vztah, dělal jí opatrovníka, což bratr odmítl. Proto mu bylo divné, kdyby mu o závěti neřekla. Ani jeden z rodičů se o závěti nikdy nezmínil. Tatínek zemřel v prosinci 2017. V roce 2000 pracoval žalovaný 1) jako řidič kamionu, kdy jezdil kamionem po Evropě, ale každý víkend jezdil domů, tedy k rodičům, u kterých v té době bydlel. Konkrétně bydlel s otcem, matkou a s otcovou matkou, tedy jeho babičkou. S maminkou byl tedy v intenzivním kontaktu, a to i po svém odstěhování ze společné domácnosti. Když vyžadovala péči, staral se o ni on. Bratr bydlel nějakou dobu v zahraniční, takže měl s rodiči po tu dobu jen telefonický kontakt. Žalovaný 1) často ani nevěděl, kde je, protože měnili rychle bydliště. Rodiče to asi věděli, protože bratr a jeho rodina byli v kontaktu s rodnou a tetou.

12. Z výpovědi žalovaného 2), že pokud se týká závěti, tak on v roce 2000 jel pro Anonymizováno do adresa, aby ji vyzvedl a matka mu dala tu závěť pro případ, kdyby se s ní něco stalo. Matka byla v neustálém stresu z otcovy strany, protože on nikoho z nich neměl rád. Otec nešel daleko pro to, aby maminku uhodil nebo jí ublížil. Matka tedy byla v neustálém strachu. Žalovaný 2) jí řekl, ať jde ten papír ověřit k notáři, že to jinak nemá žádnou váhu. Maminka to neověřila a dala mu to, on ten papír hodil do sešitu Báry a sešit vzal s sebou. Pak na to úplně zapomněl. Závěť pak našla jeho manželka při hledání nějakých věcí a kdyby paní notářka neřekla, že je to právoplatná závěť, tak by tento spor vůbec nevznikl.

13. Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO ze dne datum soud žádná relevantní skutková zjištění neučinil, neboť znalecký posudek posuzuje zdravotní stav zůstavitelky v roce 2018, tedy 18 let poté, kdy měla být sporná závěť sepsána.

14. Soud zamítnul důkazní návrh žalobkyně na písemné vyjádření znalkyně, případně doplnění znaleckého posudku v tom směru, zda požívání alkoholu zůstavitelkou a také zda skutečnost, že byla v psychickém stresu, mohlo mít nějaký dopad na podobu písma, kterým závěť měla sepsat a podepsat. Ve znaleckém posudku na str. 15 je výslovně uvedeno, že znalkyně měla k dispozici dostatečné množství dokumentů a papírů různorodých formátů a druhů, z čehož lze předpokládat, že předložené písemnosti vznikaly za odlišných písařských podmínek i motivace pisatelky, je tedy zřejmé, že srovnávacích podkladů bylo tolik, že zachytily všechna možná rozpoložení zůstavitelky a doplňovat znalecký posudek v tomto směru by jen zbytečně zvyšovalo náklady řízení a řízení protahovalo.

15. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

16. Dne datum zemřela zůstavitelka jméno FO, která po sobě zanechala dva syny a to žalované 1) a 2). V dědickém řízení vedeném u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. spisová značka byla dne datum předložena matkou žalobkyně (manželkou žalovaného 2) jméno FO závěť ze dne datum, ve které je uvedeno, že se jedná o poslední vůli zůstavitelky a dle které zůstavitelka všechen svůj majetek, který zbyde po její smrti, odkazuje svojí milované vnučce Barunce. Závěť je sepsána na čtverečkovaném papíře rukopisem a rukou podepsána. U jednání dne datum prohlásila žalobkyně a jméno FO v zastoupení žalovaného 2), že závěť uznávají za prvou a platnou. tituly před jménem jméno FO v zastoupení žalovaného 1) prohlásila, že závěť uznává za platnou, avšak má za to, že závěť není pravá a že se nejedná o písmo a podpis zůstavitelky a namítá tedy nepravost závěti. Usnesením notářky ze dne datum, č. j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum, bylo žalobkyni uloženo, aby do dvou měsíců od právní moci usnesení podala u Okresního soudu v Olomouci žalobu na určení, že je dědičkou ze závěti ze dne datum.

17. Na základě znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, znalkyně z oboru písmoznalectví, odvětví písmoznalectví, specializace ruční písmo č. č. účtu bylo zjištěno, že spornou holografní závěť ze dne datum nacházející se ve spise Okresního soudu v Olomouci sp. zn. spisová značka vlastní rukou nenapsala a vlastnoručně nepodepsala zůstavitelka jméno FO, nar. datum, zemř. datum.

18. Podle ust. § 3069 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od datum při dědění se použije právo platné v den smrti zůstavitele.

19. Podle ust. § 1532 obč. zák. závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami.

20. Podle ust. § 1533 obč. zák. kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše.

21. Podle ust. § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

22. Soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

23. V daném případě se žalobkyně žalobou domáhala určení, že je dědičkou ze závěti ze dne datum. Předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, jsou po procesní stránce skutečnosti, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na určení je naléhavý právní zájem. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká. V daném případě po zůstavitelce zůstali dědicové ze zákona 1. dědické skupiny, a to zůstavitelčini synové – žalovaný 1) a žalovaný 2). V dědickém řízení vedeném po zůstavitelce byla předložena závěť ze dne datum, dle které zůstavitelka odkázala veškerý svůj majetek vnučce zůstavitelce – žalobkyni. Žalovaný 1) pak zpochybnil pravost předložené závěti, lze tedy uzavřít, že v daném případě se sporné právo týká jak žalobkyně, tak žalovaných 1) a 2) a na obou stranách je tak dána věcná legitimace. Rovněž lze uzavřít, že na určení, zda žalobkyně je nebo není dědičkou ze závěti ze dne datum, mají obě strany naléhavý právní zájem, neboť závěr o této sporné skutečnosti se přímo promítne do jejich dědického práva a potažmo majetkové sféry. Soud se tedy po zhodnocení těchto skutečností zabýval meritem věci. V řízení šlo především o vyřešení otázky, k jejímuž zodpovězení bylo třeba odborných znalostí, a to, zda závěť ze dne datum předložená v dědickém řízení po zůstavitelce Věře jméno FO byla sepsána vlastní rukou zůstavitelky a zůstavitelkou vlastnoručně podepsána. Za účelem zodpovězení této otázky tedy bylo nutno přibrat znalce z oboru písmoznalectví. Závěr znaleckého posudku zněl zcela jednoznačně tak, že spornou holografní závěť ze dne datum nacházející se ve spise Okresního soudu v Olomouci sp. zn. spisová značka vlastní rukou nenapsala a vlastnoručně nepodepsala zůstavitelka jméno FO, nar. datum, zemř. datum. Soudu nezbylo, než se tímto závěrem řídit, když závěry znalkyně nebyly v řízení ani dalšími provedenými důkazy nijak zpochybněny. Ze znaleckého posudku vyplývá, že znalkyně vycházela z dostatečného množství srovnávacího materiálu sestávajícího z různorodých formátů a druhů, z čehož lze předpokládat, že předložené písemnosti vznikaly za odlišných písařských podmínek i motivace pisatelky a obsahovaly identifikačně hodnotné znaky využitelné ke zkoumání. Závěry znaleckého posudku tak jsou zcela jednoznačné a nezpochybnitelné. Ze všech těchto důvodů tedy soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla procesně plně neúspěšným účastníkem a má tedy povinnost nahradit žalovaným 1) a 2) účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalovaného 1) pak tvoří odměna advokáta ve výši částka dle § 9 odst. 3 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po částka, paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů právní zástupkyně žalovaného 1) ve výši 3 x částka dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, písemné vyjádření k žalobě a účast na jednání u soudu dne datum). Náklady řízení dále tvoří 21 % DPH z výše uvedených náhrad v celkové výši částka, neboť právní zástupkyně žalovaného 1) je plátcem DPH. Žalobkyně je tedy povinna zaplatit žalovanému 1) na náhradě nákladů řízení celkovou částku částka, a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právní zástupkyně žalovaného 1) (§ 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.).

25. Žalovaný 2) se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. rozsudku.

26. O náhradě nákladů státu – ČR pak soud ve výroku III. rozhodoval v souladu s ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyni jako procesně neúspěšnou účastníci řízení zavázal zaplatit státu náklady, které mu v tomto řízení vznikly. V daném případě se jedná o náklady vzniklé přibráním znalkyně do řízení ve výši částka. Lhůta k plnění byla určena jako obecná třídenní dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.