20 C 221/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Papicovou ve věci manžela: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 a manželky: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro rozvod manželství

I. Manželství manželů , Jméno zainteresované osoby 1/0, , rozené , Anonymizováno, , Datum narození zainteresované osoby 1/0, a , Jméno zainteresované osoby 0/0, , Datum narození zainteresované osoby 0/0, , uzavřené dne , datum, před Magistrátem města Olomouce, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manžel se podaným návrhem domáhal rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství je trvale a hluboce rozvráceno.Manželka se k návrhu na rozvod manželství připojila.Jelikož proti rozsudku není odvolání přípustné, soud při odůvodnění rozsudku postupoval v souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř..Předmětem řízení je rozvod manželství účastníků.Na základě provedených důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před Magistrátem města Olomouce. Před uzavřením manželství se ze vztahu účastníků narodily dvě doposud nezletilé děti, a to , jméno FO, , nar. , datum, a , jméno FO, , nar. , datum, . Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , byla schválena dohoda rodičů, na základě které byl nezl. dcery svěřeny pro dobu po rozvodu do střídavé péče rodičů, matka se zavázala přispívat na výživu nezl. , jméno FO, částkou , částka, měsíčně a na výživu nezl. , jméno FO, částkou , částka, měsíčně, otec se zavázal přispívat na výživu nezl. , jméno FO, částkou , částka, měsíčně a na výživu nezl. , jméno FO, částkou , částka, měsíčně. Účastníci ukončili manželské soužití v květnu 2024. Příčinou rozvratu manželství je rozdílnost povah a názorů účastníků na společné soužití a vedení rodinného života.Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „občanský zákoník“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.Podle § 755 odst. 3 občanského zákoníku, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.Podle § 756 občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.Podle § 758 občanského zákoníku spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.Soud vzhledem k výše uvedenému skutkovému stavu dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky shora citovaného ustanovení § 755 a § 756 občanského zákoníku, když manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Ohledně nezletilých dětí účastníků soud již pravomocně rozhodl o úpravě poměrů pro dobu po rozvodu. Z nesporných tvrzení účastníků soud z úřední povinnosti zjistil i příčiny rozvratu manželství spočívající v rozdílnosti povah a názorů účastníků na společné soužití a vedení rodinného života.Rozvrat manželství je podtržen skutečností, že oba účastníci manželství považují toliko za vztah formální, když spolu již nežijí a současně vylučují možnost obnovení manželského soužití.Podle názoru soudu rozvod nebude mít ani závažné následky pro nezletilé děti, když účastníci spolu od května 2024 nevedou společnou domácnost a jedná se tak o pokračování faktického stavu. Opačná skutečnost ostatně v průběhu řízení nebyla účastníky ani tvrzena. Účastníci dle výsledků opatrovnického řízení jsou schopni se na výchově a výživě nezletilých dětí dohodnout.S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a manželství účastníků rozvedl (výrok I. rozsudku).O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem II. rozsudku podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též „z. ř. s.), dle kterého, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Soud v řízení neshledal mimořádné skutečnosti, které odůvodňovaly závěr pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků, ostatně účastníci se práva na náhradu nákladů řízení vzdali. Za této situace proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.