20 C 222/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Papicovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro 16 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, (dále jen „věřitel“) uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázala vrátit v 65 týdenních splátkách. Žalovaná na poskytnutou zápůjčku nic nezaplatila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Předmětem žaloby je dlužná jistina ve výši , částka, a dlužný poplatek za zpracování úvěru ve výši , částka, .

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala.

3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:

4. Ze smlouvy o úvěru a ze standardních informací o spotřebitelském úvěru, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, (dále jen „věřitel“) uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku , částka, představující součet kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši , částka, a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, . Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 65 týdenních splátkách ve výši , částka, .

5. Ze zákaznické karty, že právní předchůdce žalobkyně prověřil úvěruschopnost žalované na základě údajů tvrzených žalovanou v zákaznické kartě. Žalovaná v zákaznické kartě uvedla, že je svobodná, bydlí v nájmu, má základní vzdělání, nemá žádnou vyživovací povinnost, je nezaměstnaná a pobírá sociální dávky ve výši , částka, měsíčně. Žalovaná uvedla odhadované měsíční výdaje ve výši , částka, .

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , ze seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z podacího lístku, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o zápůjčce postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno doporučeným dopisem ze dne , datum, .

7. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, a z podacího lístku, že žalovaná byla dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

8. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

9. Právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, (dále jen „věřitel“) uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku , částka, představující součet kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši , částka, a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, . Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 65 týdenních splátkách ve výši , částka, . Věřitel prověřil úvěruschopnost žalované na základě údajů tvrzených žalovanou v zákaznické kartě. Žalovaná v zákaznické kartě uvedla, že je svobodná, bydlí v nájmu, má základní vzdělání, nemá žádnou vyživovací povinnost, je nezaměstnaná a pobírá sociální dávky ve výši , částka, měsíčně. Žalovaná uvedla odhadované měsíční výdaje ve výši , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o zápůjčce postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno doporučeným dopisem ze dne , datum, . Žalovaná byla dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

10. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Dle ustanovení § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla.

12. Dle ustanovení § 2392 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu.

13. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle ust. § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

16. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.

17. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

19. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

20. Dle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

21. Dle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

22. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek přešla žalobní pohledávka.

23. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně, resp. jejího právního předchůdce před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy její právní předchůdce provedl řádné posouzení úvěruschopnosti žalované.

24. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je totiž nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu let zajisté očekávat. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces „posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.

25. Soud po provedeném dokazování konstatuje, že v tomto konkrétním případě právní předchůdce žalobkyně neposoudil úvěruschopnost žalované řádně, když se spokojil s pouhým tvrzením žalovaného o měsíčních příjmech a výdajích, aniž by si tato tvrzení jakýmkoli způsobem ověřil. Žalovaná navíc uvedla, že je nezaměstnaná a jejím jediným měsíčním příjmem jsou sociální dávky ve výši , částka, . Tato informace měla vést věřitele k důvodným pochybnostem o tom, zda je žalovaná skutečně solventní osobou a bude schopna poskytnutou zápůjčku splácet. Žalovaná navíc uvedla měsíční výdaje v odhadované výši , částka, , kdy toto tvrzení si věřitel nijak dále neověřil, přestože žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu a lze tedy důvodně předpokládat, že musí platit nájemné a měsíční výdaje žalované tak budou zřejmě vyšší, než pouhé , částka, . Soudu je navíc z úřední činnosti známo, že i v jiných případech věřitele , právnická osoba, je v odhadovaných měsíčních výdajích uváděna částka , částka, nebo , částka, , jedná se tedy o částku, kterou věřitel zřejmě uplatňuje paušálně, aniž by však tento údaj blíže ověřil, a aniž by tato částka odpovídala skutečným měsíčním výdajům spotřebitele.

26. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nedostál své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného, tedy aby mohl učinit závěr o tom, že žalovanému po vynaložení běžných výdajů a po úhradě všech dalších závazků zbude taková částka, aby mohl věřiteli pravidelně splácet sjednané splátky úvěru. Jinými slovy, posouzení úvěruschopnosti ze strany věřitele je třeba považovat za zcela formální, jemuž nelze přiznat právní ochranu.

27. Tato skutečnost tak zakládá absolutní neplatnost smlouvy o úvěru dle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

28. Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 o. z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Za dané situace tak má žalobkyně nárok pouze na vydání poskytnuté jistiny ve výši , částka, v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Ve vztahu k době přiměřené možnostem spotřebitele nese břemeno tvrzení a důkazní sám spotřebitel, resp. v daném řízení žalovaná. Jelikož žalovaná k otázce svých možností vrátit poskytnutou jistinu ničeho netvrdila a v řízení byla nečinná, soud jí uložil žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku splnit v obecné třídenní lhůtě, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

29. Jelikož žalobkyni žádné další nároky z neplatné smlouvy o zápůjčce neplynou, byla žaloba ve zbývajícím rozsahu zamítnuta.

30. O náhradě nákladů řízení ve výroku III. pak soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně má jakožto převážně procesně úspěšný účastník řízení nárok na náhradu nákladů řízení. V daném případě činil neúspěch žalobkyně pouhých 9,09 % předmětu řízení, když žalobě bylo co do částky , částka, vyhověno a co do částky , částka, s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta, proto soud přiznal žalobkyni náklady řízení v plné výši. Náklady žalobkyně pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , odměna advokáta ve výši , částka, dle § 14b, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po , částka, , paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x , částka, dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění) a 21 % DPH ve výši , částka, . Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku , částka, , a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně v obecné třídenní pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.