20 C 249/2019
č. j. 20 C 249/2019-158
V PLATNOSTIOkresní soud v Olomouci rozhodl o rozvodu manželství, jehož účastníci byli uzavřeni v zahraničí a jeden z nich je státním občanem České republiky. Soud uznal, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené, což vyhovuje podmínkám § 755 odst. 1 občanského zákoníku. Rozvod byl potvrzen i na základě skutečnosti, že manželé nežijí spolu od roku 2010 a manžel nechce obnovit manželské soužití. Soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních.
Plný text
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní titul Ludmilou Papicovou ve věci manželky: osobní údaje manželky a manžela: osobní údaje manžela pro: rozvod manželství
I. Manželství manželů celé jméno manželky, rozené celé jméno manželky, datum narození a celé jméno manžela, datum narození, uzavřené dne 23. 2. 2007 v anonymizováno, USA, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Manželka se podaným návrhem domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství účastníků je trvale a hluboce rozvrácené.
2. Manžel se k návrhu na rozvod manželství nevyjádřil.
3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:
4. Z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, že za trvání manželství se narodila nezl. jméno celé jméno manželky, datum narození. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum, byla nezl. jméno svěřena pro dobu po rozvodu manželství do péče matky a otci bylo uloženo přispívat na výživu nezletilé částkou 250 USD měsíčně.
5. Z oddacího listu, že účastníci uzavřeli manželství dne 23. 2. 2007 v anonymizováno v USA.
6. Z účastnické výpovědi manželky, že manželství je trvale a hluboce rozvrácené a je vyloučena možnost jeho obnovy. Za trvání manželství se narodila nezl. jméno, manžel není pravým otcem nezl. jméno, ale je zapsán v rodném listě. Soužití ukončili v únoru 2010, kdy se odstěhovala z USA zpátky do ČR, a od té doby manželské soužití neobnovili. Příčinou rozvratu manželství jsou rozdílné životní hodnoty manželů, dále skutečnost, že manžel nechtěl mít děti, když manželka s ním 3x otěhotněla a on trval na tom, aby šla pokaždé na potrat.
7. Na základě provedených důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:
8. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 23. 2. 2007 v anonymizováno, USA. Za trvání manželství se narodila nezl. jméno, manžel není pravým otcem nezl. jméno, ale je zapsán v rodném listě. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne 22. 1. 2019, byla nezl. jméno svěřena pro dobu po rozvodu manželství do péče matky a otci bylo uloženo přispívat na výživu nezletilé částkou 250 USD měsíčně. Účastníci ukončili manželské soužití v únoru 2010, kdy se manželka odstěhovala z USA zpátky do ČR, a od té doby manželské soužití neobnovili. Příčinou rozvratu manželství jsou rozdílné životní hodnoty manželů a skutečnost, že manžel nechtěl děti.
9. Jelikož se v řízení vyskytl cizí prvek v podobě státního občanství manžela, který je státním občanem USA, zabýval se soud otázkou své pravomoci a příslušnosti k projednání a rozhodnutí věcí, jakož i otázkou práva rozhodného. Vzhledem k tomu, že dvojstranná mezinárodní úmluva mezi Českou republikou a USA uzavřena nebyla, je nezbytné aplikovat ustanovení § 47 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním (dál také jen„ ZMPS“) Podle uvedeného ustanovení platí, že nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. Vzhledem k tomu, že navrhovatelka je českým státním občanem, soud dovozuje svou pravomoc a příslušnost k projednání předmětné věci, přičemž rozhodným právem je zde české právo hmotné, a to ve smyslu ustanovení § 49 odst. 1 ve spojení s § 50 odst. 1 ZMPS.
10. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „občanský zákoník“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
11. Podle § 755 odst. 3 občanského zákoníku, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.
12. Podle § 756 občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
13. Podle § 758 občanského zákoníku spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.
14. Soud vzhledem k výše uvedenému skutkovému stavu dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky shora citovaného ustanovení § 755 a § 756 občanského zákoníku, když manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Ohledně nezletilého dítěte účastníků soud již pravomocně rozhodl o úpravě poměrů pro dobu po rozvodu. Z účastnické výpovědi manželky soud z úřední povinnosti zjistil i příčiny rozvratu manželství spočívající v rozdílných životních hodnotách manželů a ve skutečnosti, že manžel nechtěl děti. Rozvrat manželství je podtržen skutečností, že oba účastníci manželství považují toliko za vztah formální, když spolu již od února 2010 nežijí, manžel je od té doby nekontaktní a evidentně na obnově manželského soužití nemá zájem.
15. Podle názoru soudu rozvod nebude mít ani závažné následky pro nezletilé dítě, když účastníci spolu již v době jeho narození nežili a jedná se tak o pokračování faktického stavu. Opačná skutečnost ostatně v průběhu řízení nebyla účastníky ani tvrzena. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a manželství účastníků rozvedl (výrok I. rozsudku).
16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem II. rozsudku podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též „z. ř. s.), dle kterého, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Soud v řízení neshledal mimořádné skutečnosti, které odůvodňovaly závěr pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků, ostatně účastníci se práva na náhradu nákladů řízení vzdali. Za této situace proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Toto právo odvolání nemají účastníci, neboť se ho po vyhlášení rozsudku výslovně vzdali. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po právní moci rozhodnutí o rozvodu oznámit matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení, popřípadě že upouští od užívání společného příjmení vedle příjmení dřívějšího. Oba účastníci jsou povinni do 15-ti dnů po právní moci výroku o rozvodu manželství předložit občanský průkaz s rozsudkem opatřeným doložkou právní moci příslušnému matričnímu úřadu k zápisu změny osobního stavu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.