20 C 250/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Papicovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 3 211 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 211 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 211 Kč od 24. 10. 2020 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 6 692 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 211 Kč příslušenstvím s odůvodněním, že dne 30. 7. 2018 v době okolo 14:00 hodin došlo na místní komunikaci v k. ú. [obec], na horním parkovišti u lomu [obec], k dopravní nehodě, kterou jakožto řidič osobního motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka] způsobil jednatel žalované [příjmení] [jméno] [příjmení]. Tento při zajíždění na kolmé parkovací stání nedodržel dostatečný boční odstup, načež došlo k bočnímu střetu Vozidla a levé zadní části osobního motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka] ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Jak vyplývá z relace PČR, [číslo jednací], dodatečně vystaveného potvrzení o účasti na dopravní nehodě ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] 2018 [číslo] (dále jen„ Úřední záznam“), a rozhodnutí Magistrátu města Přerova ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 13. 12. 2018, řidič žalované po střetu vozidel a po zhodnocení poškození místo dopravní nehody i s vozidlem opustil, aniž by následně ohlásil dopravní nehodu policistovi. Následkem dopravní nehody vznikla škoda na poškozeném vozidle ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Žalobkyně (dříve„ [právnická osoba]“) je na základě pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [číslo] odpovědnostním pojistitelem vozidla žalované. Dopravní nehodu ze dne 30. 7. 2018 a nároky z ní vyplývající žalobkyně ve svém informačním systému eviduje jako škodní událost č. 2018 [číslo]. Žalobkyně v souladu s ust. § 6 a § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vyplatila poškozenému dne 10. 1. 2019 částku 3 211 Kč představující náhradu nákladů spojených s opravou poškozeného vozidla. Výše uvedená částka byla stanovena na základě kalkulace systému neautorizovaných servisů Audatex č. 2018 na částku 3 210,76 Kč bez DPH a která sestává z částky 360 Kč představující mzdu za provedené práce; z částky ve výši 910 Kč představující mzdové náklady za provedené lakýrnické práce a z částky ve výši 2 293,50 Kč představující cenu lakovacího materiálu. Od výsledné částky ve výši 3 563,50 Kč byla odečtena korekce ve výši 352,74 Kč za lakování dílů, které nebyly poškozeny v souvislosti s dopravní nehodou. Řidič žalované místo dopravní nehody bez zřetele hodného důvodu opustil, ačkoli věděl, že poškozené vozidlo poškodil, a následně dopravní nehodu neohlásil policii. Dle ust. § 10 odst. 1 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění. Dle ust. § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Z popisu ponehodového děje jednoznačně vyplývá, že řidič žalované absolutně rezignoval na jakékoli protokolární vyřízení dopravní nehody v domnění, že ani vzniknuvší škodu relativně malého rozsahu není třeba oznamovat. Vzhledem k tomu, že vznikla škoda na majetku třetí osoby – byť v relativně malém rozsahu – byl řidič povinen oznámit dopravní nehodu policistovi a do jeho příchodu se vyvarovat jakémukoli jednání, které by bylo na újmu řádnému uzavření šetření škodní události. Neoznámení škodní události a odjezd z místa Dopravní nehody je zjevně takovémuto řádnému uzavření šetření škodní události na újmu. Žalobkyně tak má proti žalované v souladu s ust. § 10 odst. 1 písm. b), c) ve spojení s ust. § 2 písm. f) Zákona právo na náhradu toho, co za ni plnila, tj. částky ve výši 3 211 Kč, neboť řidič z místa dopravní nehody s vozidlem odjel a následně také neohlásil dopravní nehodu policistovi, čímž žalobkyni ztížil možnost řádného šetření škodní události zejména v tom ohledu, že znemožnil zjištění jiného postižního důvodu ve smyslu ust. § 10 Zákona, a toto jeho jednání je přičitatelné žalované. Žalovaná nikterak nerozporovala, že ke škodní události došlo při výkonu podnikatelské činnosti prostřednictvím jejího statutárního orgánu. Již samotné oznámení škodní události učiněné žalovanou a následná předžalobní korespondence s jednatelem žalované nesla se z e-mailové schránky žalované. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalované dne 1. 2. 2019 předžalobní výzvu k plnění s žádostí o úhradu dlužné částky ve výši 3 211 Kč nejpozději do 22. 2. 2019. Na tuto žalovaná reagovala e-mailem ze dne 14. 2. 2019, v němž nesouhlasila s uplatněním postižního práva jak co do důvodu, tak co do výše. Po vyžádání Rozhodnutí magistrátu provedla žalobkyně opětovnou prověrku škodního spisu, načež právní zástupce žalobkyně zaslal žalované dne 2. 10. 2020 konečné stanovisko, v němž jí objasnil podstatu jejího postižního nároku a další, žalovanou namítané skutečnosti. Žalobkyně navíc, třebaže její nárok byl zcela oprávněný již v době zaslání předžalobní výzvy a vyžádané Rozhodnutí magistrátu již nemohlo výsledek šetření škodní události nikterak ovlivnit, rozhodla se z důvodu zachování proklientských vztahů stanovit nové datum splatnosti dlužné částky na den 23. 10. 2020. Nicméně žalovaná na toto již dále nikterak nereagovala a dlužnou částku ani částečně neuhradila.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že žalobkyni v roce 2018 zdůvodnil odmítnutí zaplacení, protože požadovala úhradu škodní události podle zcela nesouvisejících paragrafů a tvrzením, že řidič žalované od nehody ujel, což není pravda. Když se z koupání k autu vrátil, ani policie ani poškozený tam už nebyli. Poškození cca 5 cm2 odřené barvy nárazníku bylo podle něj zanedbatelné, proto poškozeného nekontaktoval. Navíc v původním protokolu PČR byla označena opačná strana poškozeného vozidla. Pojišťovně vše písemně oznámil jako pokus o pojišťovací podvod, ale nereagovala a vyplatila poškozenému zmíněnou částku. Jednatel žalované dále uvedl, že nechápe, že se pojišťovna k jasně zpackanému případu téměř po 3 letech znova vrací.

3. Soud danou věc projednal dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z účasti na jednání řádně omluvila, jednatel žalované pak opakovaně žádal soud o odročení jednání vždy s odůvodněním, že měl pozitivní test na Covid 19. Žalovaný přes výzvu soudu svou opakovanou žádost o odročení jednání doručenou soudu dne 1. 2. 2022, dne 17. 2. 2022 a 23. 3. 2022 nijak nedoložil, soud tedy poslední žádost o odročení jednání ze dne 23. 3. 2022 vyhodnotil jako nedůvodnou s cílem oddalovat rozhodnutí ve věci a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti jednatele žalované.

4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř.

5. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

6. Dne 30. 7. 2018 v době okolo 14:00 hodin došlo na místní komunikaci v k. ú. [obec], na horním parkovišti u lomu [obec], k dopravní nehodě, kterou jakožto řidič osobního motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka] způsobil jednatel žalované [příjmení] [jméno] [příjmení]. Tento při zajíždění na kolmé parkovací stání nedodržel dostatečný boční odstup, načež došlo k bočnímu střetu Vozidla a levé zadní části osobního motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka] ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Řidič žalované po střetu vozidel a po zhodnocení poškození místo dopravní nehody i s vozidlem opustil, aniž by následně ohlásil dopravní nehodu policistovi. Následkem dopravní nehody vznikla škoda na poškozeném vozidle ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Žalobkyně (dříve„ [právnická osoba]“) je na základě pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [číslo] odpovědnostním pojistitelem vozidla žalované. Dopravní nehodu ze dne 30. 7. 2018 a nároky z ní vyplývající žalobkyně ve svém informačním systému eviduje jako škodní událost č. 2018 [číslo]. Žalobkyně vyplatila poškozenému dne 10. 1. 2019 částku 3 211 Kč představující náhradu nákladů spojených s opravou poškozeného vozidla. Výše uvedená částka byla stanovena na základě kalkulace systému neautorizovaných servisů Audatex č. 2018 na částku 3 210,76 Kč bez DPH a která sestává z částky 360 Kč představující mzdu za provedené práce; z částky ve výši 910 Kč představující mzdové náklady za provedené lakýrnické práce a z částky ve výši 2 293,50 Kč představující cenu lakovacího materiálu. Od výsledné částky ve výši 3 563,50 Kč byla odečtena korekce ve výši 352,74 Kč za lakování dílů, které nebyly poškozeny v souvislosti s dopravní nehodou. Řidič žalované místo dopravní nehody bez zřetele hodného důvodu opustil, ačkoli věděl, že poškozené vozidlo poškodil, a následně dopravní nehodu neohlásil policii v domnění, že ani vzniknuvší škodu relativně malého rozsahu není třeba oznamovat. Vzhledem k tomu, že vznikla škoda na majetku třetí osoby – byť v relativně malém rozsahu – byl řidič povinen oznámit dopravní nehodu policistovi a do jeho příchodu se vyvarovat jakémukoli jednání, které by bylo na újmu řádnému uzavření šetření škodní události. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalované dne 1. 2. 2019 předžalobní výzvu k plnění s žádostí o úhradu dlužné částky ve výši 3 211 Kč nejpozději do 22. 2. 2019. Na tuto žalovaná reagovala e-mailem ze dne 14. 2. 2019, v němž nesouhlasila s uplatněním postižního práva jak co do důvodu, tak co do výše. Po vyžádání Rozhodnutí magistrátu provedla žalobkyně opětovnou prověrku škodního spisu, načež právní zástupce žalobkyně zaslal žalované dne 2. 10. 2020 konečné stanovisko, v němž jí objasnil podstatu jejího postižního nároku a další, žalovanou namítané skutečnosti. Žalobkyně se poté rozhodla stanovit nové datum splatnosti dlužné částky na den 23. 10. 2020. Žalovaná na toto již dále nikterak nereagovala a dlužnou částku ani částečně neuhradila. Nezaplacením ani části svého dluhu v takto stanovené lhůtě splatnosti se žalovaná počínaje dnem 24. 10. 2020 dostala do prodlení.

7. Podle ust. § 6 odst. 1, 2, 3 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému a) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, b) účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, c) ušlý zisk, d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.

8. Nebylo-li ujednáno jinak, poskytne pojistitel plnění v rozsahu a ve výši podle odstavce 2 v penězích nejvýše do limitu pojistného plnění stanoveného v pojistné smlouvě.

9. Podle ust. § 10 odst. 1 písm. b) a c) zák. č. 168/1999 Sb. pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný 10. b) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění, 11. c) bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody.

12. Podle ust. § 1958 odst. 2 obč. zák. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

13. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy ve spojení se shora uvedenými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že řidič žalované způsobil dopravní nehodu, v jejímž důsledku vznikla škoda ve výši 3 211 Kč, kterou žalobkyně jakožto odpovědnostní pojistitel [příjmení] [jméno], [registrační značka], kterým byla škoda způsobena, vyplatila poškozenému dne 10. 1. 2019. V řízení bylo dále prokázáno, že řidič žalované z místa dopravní nehody odjel a následně ani neohlásil dopravní nehodu policistovi. Žalobkyně tak má proti žalované v souladu s ust. § 10 odst. 1 písm. b), c) ve spojení s ust. § 2 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb. právo na náhradu toho, co za ni plnila, tj. částky ve výši 3 211 Kč, neboť řidič z místa dopravní nehody s vozidlem odjel a následně také neohlásil dopravní nehodu policistovi, čímž žalobkyni ztížil možnost řádného šetření škodní události zejména v tom ohledu, že znemožnil zjištění jiného postižního důvodu ve smyslu ust. § 10 Zákona, a toto jeho jednání je přičitatelné žalované. Žalobkyně k úhradě této částky žalovaného řádně vyzvala dopisem právního zástupce ze dne 2. 10. 2020 s žádostí o úhradu dlužné částky do 23. 10. 2020, avšak na tuto žalovaná nikterak nereagovala a částku neuhradila. Nezaplacením ani části svého dluhu v takto stanovené lhůtě splatnosti se žalovaná počínaje dnem 24. 10. 2020 dostala do prodlení a žalobkyni tak vzniklo rovněž právo na úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, jehož výši i počátek splatnosti soud shledává důvodným a souladným se zákonem. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jako třídenní.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 tak, že žalobkyni jako procesně úspěšnému účastníku soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení, které se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta ve výši 4 000 Kč dle § 7., § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb. za 4 úkony právní služby po 1 000 Kč a z paušální náhrady účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 4 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a vyjádření k odporu žalované). Náklady řízení dále sestávají z 21% DPH ve výši 1 092 Kč, když právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 6 692 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění uložil soud jako třídenní, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.