20 C 272/2020

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Papicovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí údaje o zástupci pro částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky částka příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání s počátkem pojištění ke dni datum. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit pojistné ve výši částka ročně splatné vždy měsíčně. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne datum, proto pojištění ke dni datum zaniklo. Žalovaný dluží žalobkyni za období od datum do datum na pojistném částku částka. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení poplatku za zaslání upomínky dlužného pojistného ve výši částka dle sazebníku poplatků, který byl nedílnou součástí pojistné smlouvy.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem ke skutečnosti, že ve věci je dána existence cizího prvku, spočívající ve státní příslušnosti žalovaného, který je dle výpisu z centrální evidence obyvatel příslušníkem Slovenské republiky, zabýval se soud otázkou své pravomoci a příslušnosti k projednání a rozhodnutí věcí, jakož i otázkou práva rozhodného. Vzhledem ke skutečnosti, že Česká republika i Slovenská republika jsou členy Evropské unie, je nutné aplikovat na otázky pravomoci a příslušnosti Nařízení Rady (příjmení) číslo. Podle ustanovení článku 4 odst. 1 Nařízení Rady (příjmení) číslo ze dne datum o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále také jen„ Nařízení“) nestanoví-li nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost, žalovány u soudů tohoto členského státu. Podle článku 10 uvedeného Nařízení ve věcech pojištění se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž je dotčen článek 6 a čl. 7 bod 5. Podle článku 14 odst. 1 uvedeného Nařízení aniž je dotčen čl. 13 odst. 3, může pojistitel žalovat pouze u soudů toho členského státu, v němž má žalovaný bydliště, bez ohledu na to, zda je žalován pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba. Podle článku 15 Nařízení od ustanovení tohoto oddílu je možné se odchýlit pouze dohodou: 1) uzavřenou po vzniku sporu; 2) umožňující pojistníkovi, pojištěnému nebo oprávněné osobě zahájit řízení u jiných soudů než těch, které jsou uvedeny v tomto oddíle; 3) uzavřenou mezi pojistníkem a pojistitelem, kteří mají v době uzavření smlouvy bydliště nebo obvyklý pobyt v témže členském státě, jestliže tato dohoda zakládá příslušnost soudů tohoto členského státu, a to i v případě, že by škodná událost nastala v cizině, ledaže by taková dohoda nebyla podle práva tohoto členského státu přípustná; 4) uzavřenou pojistníkem, který nemá bydliště v členském státě, pokud se nejedná o povinné pojištění nebo o pojištění nemovitostí nacházejících se v některém členském státě, nebo 5) týkající se pojistné smlouvy do té míry, v níž se vztahuje na jedno či více z rizik uvedených v článku 16. Vzhledem k tomu, že žalobce doložil, že účastníci se v čl. 10 VPP, které byly nedílnou součástí pojistné smlouvy, dohodli, že pro spory vyplývající z předmětné pojistné smlouvy jsou příslušné soudy České republiky, soud dovozuje svou pravomoc a příslušnost předmětný spor projednat a rozhodnout. Ustanovení sjednaných mezinárodních smluv mezi Českou republikou a Slovenskem (zejména pak smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech publikovaná pod číslo Sb.) otázku rozhodného práva neřeší, tudíž podle ustanovení § 87 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., pojistné smlouvy se řídí právem státu, ve kterém má pojistník obvyklý pobyt. Smluvní strany mohou zvolit rozhodné právo pro pojistnou smlouvu; jde-li o pojistnou smlouvu, na kterou se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie, mohou smluvní strany v rozsahu, ve kterém to tento předpis připouští, zvolit kterékoliv rozhodné právo. Účastníci se v čl. 10 VPP, které byly nedílnou součástí pojistné smlouvy, dohodli, že předmětná pojistná smlouva a právní vztahy z ní vyplývající nebo s ní související se řídí právním řádem České republiky, proto bude rozhodným pro daný spor české právo hmotné.

4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř.

5. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

6. Mezi účastníky byla dne datum uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání s počátkem pojištění ke dni datum. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit pojistné ve výši částka ročně splatné vždy měsíčně ve výši částka. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne datum, a to ani přes výzvu žalobkyně ze dne datum, proto pojištění ke dni datum zaniklo, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Žalovaný dluží žalobkyni za období od datum do datum na pojistném částku částka. Poplatek za upomínku dlužného pojistného činí dle sazebníku poplatků, který byl součástí pojistné smlouvy, částka. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.

7. Podle ust. § 2758 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014, občanského zákoníku (dále jen příjmení) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

8. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou.

9. Podle ust. § 2772 odst. 1 OZ není-li ujednána doba vzniku pojištění, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po dni uzavření smlouvy.

10. Podle ust. § 2782 odst. 1 OZ pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

11. Podle ust. § 2783 odst. 1, 2 OZ není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy.

12. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.

13. Podle ust. § 2804 OZ upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.

14. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

16. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy ve spojení se shora uvedenými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu v souladu s ust. § 2785 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný se v této smlouvě zavázal k placení ročního pojistného ve výši částka Počátek pojištění byl sjednán ke dni datum, žalovaný neuhradil pojistné za období od datum do datum, kdy pojištění zaniklo pro neplacení pojistného v souladu s ust. § 2804 občanského zákoníku. Žalobkyni tak vznikl nárok na neuhrazené částky pojistného ve výši částka a na sjednaný poplatek za odeslání upomínky dlužného pojistného ve výši částka. Jelikož žalovaný svoji povinnost vyplývající z tohoto smluvního vztahu žalobkyni dobrovolně nesplnil, dostal se do prodlení s plněním a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat kromě zaplacení jistiny i zaplacení úroku z prodlení ve výši určené podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. Na základě výše uvedených skutečností soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

17. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jako třídenní.

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobkyně pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši částka, odměna advokáta ve výši částka dle § 14b, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po částka, paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x částka dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění) a 21 % DPH ve výši částka. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku částka, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně v obecné třídenní pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.