20 C 293/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Papicovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ’ Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 11 798 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 446 Kč s úrokem z prodlení z částky 3 446 Kč ve výši 7,05 % ročně za dobu od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % ročně za dobu od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % ročně za dobu od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně za dobu od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, ve výši 7,25 % ročně za dobu od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, ve výši 7,5 % ročně za dobu od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, ve výši 10,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022, ve výši 14 % ročně za dobu od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023, ve výši 14 % ročně za dobu od 1. 7. 2023 do 31. 12. 2023, ve výši 13,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024, ve výši 11,75 % ročně za dobu od 1. 7. 2024 do 31. 12. 2024, ve výši 11 % ročně za dobu od 1. 1. 2025 do 30. 1. 2025 a za dobu od 31. 1. 2025 do zaplacení s úrokem z prodlení ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalované, zvýšené o 7 % bodů, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 8 352 Kč s úrokem z prodlení z částky 8 352 Kč ve výši 7,05 % ročně za dobu od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % ročně za dobu od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % ročně za dobu od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně za dobu od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, ve výši 7,25 % ročně za dobu od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, ve výši 7,5 % ročně za dobu od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, ve výši 10,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022, ve výši 14 % ročně za dobu od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023, ve výši 14 % ročně za dobu od 1. 7. 2023 do 31. 12. 2023, ve výši 13,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024, ve výši 11,75 % ročně za dobu od 1. 7. 2024 do 31. 12. 2024, ve výši 11 % ročně za dobu od 1. 1. 2025 do 30. 1. 2025 a za dobu od 31. 1. 2025 do zaplacení s úrokem z prodlení ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalované, zvýšené o 7 % bodů, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 11 798 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, (dále také jen „věřitel) uzavřela se žalovanou dne 21. 11. 2007 smlouvu o půjčce, na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli částku 20 352 Kč sestávající z jistiny ve výši 12 000 Kč a ze souhrnného poplatku ve výši 8 352 Kč v hotovosti v 53 týdenních splátkách, přičemž smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tj. 53 týdnů od data podpisu smlouvy, tj. dnem 26. 11. 2008. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 8 554 Kč, kdy tato částka byla ve výši 8 352 Kč započtena na souhrnný poplatek a ve výši 202 Kč na jistinu. Žalovaná tak dluží žalobkyni na jistině částku 11 798 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 byla pohledávka za žalovanou postoupena na společnost SECAPITAL S.á.r.l. a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 pak byla pohledávka postoupena touto společností na žalobkyni.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

4. Ze smlouvy o půjčce, že dne 27. 11. 2007 byla mezi věřitelem a žalovanou uzavřena smlouva o půjčce, na základě které poskytl věřitel žalované půjčku ve výši 12 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti potvrdila žalovaná podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutou půjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 352 Kč v 53 týdenních splátkách ve výši 384 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, dle kterých měla žalobkyně na základě čl. 8 právo požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky v případě, že žalovaná neuhradí příslušnou splátku včas.

5. Ze smluv o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky, z přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek a z podacího archu soud zjistil, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 byla pohledávka za žalovanou postoupena na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 pak byla pohledávka postoupena touto společností na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisy ze dne 25. 6. 2015 a 14. 9. 2018, Anonymizováno6. Z předžalobní výzvy právního zástupce ze dne 25. 4. 2024 a z podacího archu soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána právním zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky.

7. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

8. Na základě smlouvy o půjčce ze dne 27. 11. 2007 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovanou poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované půjčku ve výši 12 000Kč, kterou se žalovaná zavázala věřiteli vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 352 Kč v 53 týdenních splátkách ve výši 384 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, dle kterých měla žalobkyně na základě čl. 8 právo požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky v případě, že žalovaná neuhradí příslušnou splátku včas. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 8 554 Kč, kdy tato částka byla ve výši 8 352 Kč započtena na souhrnný poplatek a ve výši 202 Kč , Anonymizováno, jistinu. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 byla pohledávka za žalovanou postoupena na společnost , Anonymizováno, a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 pak byla pohledávka postoupena touto společností na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisy ze dne 25. 6. 2015 a 14. 9. 2018. Žalovaná byla vyzvána právním zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky.

9. Vzhledem k tomu, že se v řízení vyskytoval cizí prvek daný sídlem žalobkyně, která je právnickou osobou zřízenou dle právních předpisů Maltské republiky, řešil soud primárně otázku vlastní pravomoci, příslušnosti a užití hmotného práva v projednávaném případu. Za situace, kdy Česká republika i Maltská republika, jsou členy Evropské unie, je nutné aplikovat na otázky pravomoci a příslušnosti Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012. Podle ustanovení článku 4 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále také jen „Nařízení“) nestanoví-li nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost, žalovány u soudů tohoto členského státu. S ohledem na skutečnost, že žalovaná má v působnosti Okresního soudu v Olomouci bydliště, soud dovozuje svou pravomoc a příslušnost předmětný spor projednat a rozhodnout. Soud případ posuzoval dle českého hmotného práva, neboť je nezbytné aplikovat Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní vztahy, a to článek 4 odst. 4, dle kterého není-li možné určit rozhodné právo podle odstavce 1 nebo 2, řídí se smlouva právem země, s níž je nejúžeji spojena. Rozhodným právem, bude tak české právo hmotné, poněvadž žalobkyní tvrzené nároky vznikly na základě úvěrové smlouvy uzavřené dle českého práva, na území ČR a samotná změna v osobě věřitele nemá za následek změnu rozhodného práva, když taková skutečnost nevyplývá ostatně ani z vůle smluvních stran.

10. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. nového občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí účinnosti.

11. Dle § 657 Občanského zákoníku (dále OZ) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejné druhu.

12. Dle § 517 odst. 1,2 OZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

13. Dle ust. § 39 OZ neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům14. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací na straně žalobkyně a dospěl k závěru, že původní věřitel předmětné pohledávky za žalovanou na žalobkyni řádně převedl smlouvou o postoupení pohledávek, žalobkyně je tak ve sporu aktivně věcně legitimována. Soud dovozuje, že jednáním účastníků došlo k uzavření platné smlouvy o půjčce ve smyslu výše cit. ust. § 657 občanského zákoníku, když věřitel plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků ve výši 12 000 Kč a žalované tak vznikla synallagmatická povinnost tyto finanční prostředky žalobkyni vrátit ve sjednaných pravidelných splátkách. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 8 554 Kč, kdy tato částka byla ve výši 8 352 Kč započtena na souhrnný poplatek a ve výši 202 Kč na jistinu. Pokud se týká smluvního ujednání o souhrnném poplatku, pak toto soud shledává neplatným pro rozpor s dobrými mravy. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o půjčce nelze dohodnout poplatek, lze dohodnout pouze úrok za poskytnutí peněz. Uvedené ustanovení je kogentní a nelze se od něj odchýlit, takové ujednání by bylo neplatné pro rozpor se zákonem - § 39 občanského zákoníku. Nicméně při preferenci výkladu nezakládajícího neplatnost (rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 625/03) lze dospět k platnosti uvedeného ujednání při posuzování poplatku jako úroku. Soud tedy na základě výše uvedeného souhrnný poplatek posuzoval jako úrok. V daném případě byl poplatek sjednán ve výši 8 352 Kč, byly–li peněžní prostředky poskytnuty na dobu 53 týdnů, pak ročně se jedná o cca 69 % poskytnuté částky 12 000 Kč. Takto sjednaný úrok zcela zjevně překračuje nejvyšší úrokové sazby poskytované za obdobné půjčky v daném období bankami a uvedené ujednání je nezbytné hodnotit jako nemravné a tudíž neplatné (viz závěry rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Platby žalované ve výši 8 554 Kč je tak třeba započítat na poskytnutou jistinu ve výši 12 000 Kč, nikoli na neplatně sjednaný úrok. Žalobkyně má tedy nárok na zaplacení částky 3 446 Kč (12 000-8 554), a to včetně zákonného úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti s ohledem na skutkové okolnosti sporu shledává souladné se zákonem a tomuto neodporující. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

15. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 8 352 Kč s příslušenstvím pak byla žaloba z výše uvedených důvodů zamítnuta, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

16. O náhradě nákladů řízení ve výroku III. pak soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalovaná by jakožto převážně procesně úspěšný účastník řízení měla nárok na náhradu nákladů řízení, žalované však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.