20 C 317/2023
č. j. 20 C 317/2023-65
V PLATNOSTICitované zákony (15)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 96 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2 § 1968 § 1970 § 2048 § 2049 § 2395 § 2399
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 86 § 122
Plný text
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Papicovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 35 129 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 35 129 Kč s úrokem ve výši 27,28 % ročně z částky 29 053 Kč od 25. 8. 2023 do 23. 11. 2023, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 29 053 Kč od 24. 11. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 053 Kč od 25. 8. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Řízení se co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni úrok ve výši 12,28 % ročně z částky 29 053 Kč od 24. 11. 2023 do zaplacení zastavuje.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 838 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 35 129 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 7. 3. 2023 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 27,28 % ročně ve 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci, tj. vrátit částku v celkové výši 42 000 Kč. Jelikož žalovaná úvěr nesplácela řádně, žalobkyně proto úvěr dopisem ze dne 24. 8. 2023 zesplatnila. Žalovaná dluží žalobkyni částku 31 001 Kč sestávající z neuhrazených dlužných splátek ve výši 3 450 Kč a z neuhrazené jistiny ve výši 27 551 Kč. Dále se žalobkyně domáhá zaplacení částky 300 Kč za tři odeslané upomínky ze dne 27. 6. 2023, 24. 7. 2023 a 24. 8. 2023 (100 Kč za jednu upomínku). V čl. IV. bod 2 písm. c) se žalovaná zavázala zaplatit za každé prodlení se splátkou smluvní pokutu ve výši 499 Kč do zesplatnění, žalovaná byla do 24. 8. 2023 v prodlení se zaplacením 5 splátek a žalobkyně se tak domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 x 499 Kč, tj. 2 495 Kč. V čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru ode dne následujícího po dni zesplatnění, žalobkyně se tak domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 31 001 Kč od 25. 8. 2023 do 6. 10. 2023, tj. částky 1 333 Kč.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala.
3. Podáním ze dne 1. 12. 2023 vzala žalobkyně žalobu zpět co do části smluvního úroku ve výši 12,28 % ročně z částky 29 053 Kč od 24. 11. 2023 do zaplacení, soud tedy řízení v tomto rozsahu dle ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavil, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.
4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
5. Z výpisu centrální evidence exekucí soud zjistil, že žalovaná nemá v těchto rejstřících žádný záznam.
6. Z informace o jednotce a z čestného prohlášení otce žalované ze dne 14. 3. 2023, že otec žalované [jméno] [příjmení] je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] v k. ú. [část obce] a že žalovaná je jeho dcerou a na bydlení mu přispívá částkou 5 000 Kč měsíčně.
7. Z výplatních pásek, že žalovaná je zaměstnána u společnosti [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem ve výši 35 870 Kč.
8. Z formuláře posouzení úvěruschopnosti zákazníka ze dne 8. 3. 2023, že žalovaná uvedla, že má měsíční příjmy ve výši 35 000 Kč, bydlí u rodičů, výdaje na bydlení jsou ve výši 5 000 Kč měsíčně.
9. Z čestného prohlášení ze dne 7. 3. 2023, že žalovaná uvedla, že nemá žádné splatné závazky a není v úpadku ani v hrozícím úpadku, má měsíční výdaje ve výši 5 000 Kč na bydlení a měsíční příjmy ve výši 35 000 Kč.
10. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 14. 3. 2023, z přehledu splátek, z potvrzení o provedení transakce a z úvěrových podmínek, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 14. 3. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že částku 27 500 Kč převede na účet žalované č. [bankovní účet] a částku 2 500 Kč převede na účet zprostředkovatele úvěru jako jeho provizi. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit ve 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč zahrnujících jak splátku jistiny, tak splátku úroku sjednaného ve výši 27,28 % ročně, tj. vrátit částku v celkové výši 46 000 Kč. V čl. IV. bod 4 smlouvy se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni v případě prodlení se splácením úvěru účelně vynaložené náklady, které žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením žalované, konkrétně 100 Kč za každou písemně odeslanou upomínku pro nesplácení splátek. V čl. IV bod 1 smlouvy se strany dohodly, že úvěr se stane splatným v důsledku prodlení žalované s úhradou splátky nebo její části po dobu delší než dva měsíce, přičemž splatnost celého úvěru nastává dnem, kdy žalobkyně odešle žalované písemné oznámení o zesplatnění úvěru. V čl. IV. bod 2 smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni za každé prodlení se splátkou smluvní pokutu ve výši 499 Kč. Žalovaná se dále zavázala v případě, že se úvěr stane v důsledku prodlení žalované splatným, zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru ode dne následujícího po dni zesplatnění.
11. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 15. 3. 2023, že úvěr ve výši 27 500 Kč byl poskytnut na účet žalované uvedený ve smlouvě o úvěru č. [bankovní účet] a částka 2 500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele úvěru.
12. Z bonity smlouvy, že žalovaná na úvěr uhradila dne 14. 3. 2023 částku 2 Kč, dne 2. 5. 2023 částku 1 148 Kč a dne 27. 5. 2023 částku 1 150 Kč.
13. Z oznámení o zesplatnění, z podacího lístku a ze seznamu odeslaných upomínek a z čestného prohlášení, že žalobkyně odeslala žalované tři upomínky ze dne 27. 6. 2023, 24. 7. 2023 a 24. 8. 2023. Dopisem ze dne 24. 8. 2023 oznámil právní zástupce žalobkyně žalované, že úvěr byl zesplatněn a vyzval ji k zaplacení částky 31 001 Kč a částky 300 Kč za upomínky s tím, že jinak bude dlužná částka vymáhána soudně.
14. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění relevantní pro rozhodnutí v dané věci.
15. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
16. Žalobkyně a žalovaná uzavřely po řádném posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně dne 14. 3. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že částku 27 500 Kč převedla na účet žalované č. [bankovní účet] a částku 2 500 Kč převedla na účet zprostředkovatele úvěru jako jeho provizi. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit ve 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč zahrnujících jak splátku jistiny, tak splátku úroku sjednaného ve výši 27,28 % ročně, tj. vrátit částku v celkové výši 46 000 Kč. V čl. IV. bod 4 smlouvy se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni v případě prodlení se splácením úvěru účelně vynaložené náklady, které žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením žalované, konkrétně 100 Kč za každou písemně odeslanou upomínku pro nesplácení splátek. V čl. IV bod 1 smlouvy se strany dohodly, že úvěr se stane splatným v důsledku prodlení žalované s úhradou splátky nebo její části po dobu delší než dva měsíce, přičemž splatnost celého úvěru nastává dnem, kdy žalobkyně odešle žalované písemné oznámení o zesplatnění úvěru. V čl. IV. bod 2 smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni za každé prodlení se splátkou smluvní pokutu ve výši 499 Kč. Žalovaná se dále zavázala v případě, že se úvěr stane v důsledku prodlení žalované splatným, zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru ode dne následujícího po dni zesplatnění. Žalovaná na úvěr uhradila dne 14. 3. 2023 částku 2 Kč, dne 2. 5. 2023 částku 1 148 Kč a dne 27. 5. 2023 částku 1 150 Kč. Žalobkyně odeslala žalované tři upomínky ze dne 27. 6. 2023, 24. 7. 2023 a 24. 8. 2023. Dopisem ze dne 24. 8. 2023 oznámil právní zástupce žalobkyně žalované, že úvěr byl zesplatněn a vyzval ji k zaplacení částky 31 001 Kč a částky 300 Kč za upomínky s tím, že jinak bude dlužná částka vymáhána soudně. Předmětem žalobního nároku je částka 31 001 Kč sestávající z neuhrazených dlužných splátek ve výši 3 450 Kč a z neuhrazené jistiny ve výši 27 551 Kč, částka 300 Kč za tři odeslané upomínky, smluvní pokuta ve výši 5 x 499 Kč, tj. 2 495 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 31 001 Kč od 25. 8. 2023 do 6. 10. 2023, tj. částka 1 333 Kč.
17. Podle ust. § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
18. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
19. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
20. Podle ustanovení § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.
21. Podle ust. § 1968 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
22. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
23. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
24. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
25. Podle ust. § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.
26. Podle ust. § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.
27. Podle ust. § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
28. Podle ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
29. Po provedeném dokazování soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud konstatuje, že z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně a úplně posoudila schopnost žalované úvěr splácet. Soud dovozuje, že jednáním účastníků došlo k uzavření platné smlouvy o úvěru ve smyslu výše cit. ustanovení § 2 395 a násl. občanského zákoníku, když žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků v celkové výši 30 000 Kč a žalované tak vznikla synallagmatická povinnost tyto finanční prostředky žalobkyni vrátit ve sjednaných pravidelných splátkách a zaplatit sjednaný obchodní úrok. Vzhledem k prodlení žalované se splácením splátek úvěru žalobkyně přistoupila ke kapitalizaci (sesplatnění) úvěru a žalovaná byla povinna uhradit jednorázově úvěrovému věřiteli celý poskytnutý úvěr spolu s dohodnutými obchodními úroky. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně učiněná v průběhu řízení co do průběhu splácení úvěru a s ohledem na nastavení povinnosti plnění žalovanou výši žalobního nároku, když dospěl po matematickém propočtu k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je oprávněný. V daném řízení bylo na žalované, aby soudu tvrdila a případně označila důkazy k prokázání skutečnosti, že žalobkyni na čerpaný úvěr další (vyšší) částky, než bylo skutkově tvrzeno žalobkyní, uhradila. Žalovaná takto nepostupovala, nárok žalobkyně na úhradu úvěrové jistiny a obchodního úroku tedy soud shledává důvodným. Stejně tak soud shledává důvodným nárok žalobkyně na sjednané smluvní pokuty, když má za to, že výše ujednaných smluvních pokut odpovídá zákonným ustanovením, zejména zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Současně s ohledem na skutečnost, že se žalované nepodařilo prokázat (resp. toto vůbec netvrdila) splnění povinnosti nad rámec tvrzený žalobkyní, soud jí uložil žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní, a to včetně zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku, jejichž výši a počátek splatnosti s ohledem na skutkové okolnosti sporu shledává souladné se zákonem a tomuto neodporující. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.
30. O náhradě nákladů řízení ve výroku III. pak soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, soud přizná právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byla žalobkyně plně procesně úspěšná, a proto jí svědčí vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 660 Kč, odměna advokáta ve výši 1 500 Kč dle § 14b, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 500 Kč, paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva k plnění) a 21 % DPH ve výši 378 Kč. Za doplnění žaloby a částečné zpětvzetí žaloby soud odměnu právnímu zástupci žalobkyně nepřiznal, neboť toto podání bylo reakcí na výzvu soudu, zda žalobkyně bude požadovat zaplacení smluvního úroku, jehož výše byla v rozporu s ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, přičemž bylo povinností žalobkyně řádně tvrdit všechny pro rozhodnutí relevantní skutečnosti již v podané žalobě. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 3 838 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně v obecné třídenní pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.