20 C 345/2020

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr Ludmilou Papicovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro 11 105,56 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 937,56 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 9 168 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 168 Kč od 14. 9. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 4 780,60 Kč k rukám zástupce žalovaného, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 105,56 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je vlastníkem, [název žalobkyně] je příslušný hospodařit s nemovitými věcmi a to s pozemky zapsanými pro k. ú. [obec] na [list vlastnictví], pro k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] na [list vlastnictví] a pro k. ú. [anonymizováno] na [list vlastnictví]. Žalovaný tyto pozemky bez právního důvodu užívá k podnikání a v důsledku toho vznikla žalobkyni daňová povinnost dle § 3 odst. 2 písm. a) bod 1 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí. Daň z nemovitých věcí byla žalobkyní uhrazena celkem ve výši 9 168 Kč, čímž vznikla žalobkyni škoda v této výši. Žalobkyně požadovala rovněž úhradu za užívání předmětných pozemků bez právního důvodu za období od 1. 10. 2010 do 30. 6. 2019, k čemuž vyzvala žalovaného výzvami ze dne 25. 7. 2019. Žalovaný vznesl námitku promlčení za období do 31. 12. 2016 a dne 28. 8. 2020 uhradil pouze částky 3 537 Kč, 5 064 Kč a 11 643 Kč. Za prodlení s úhradou částky 3 537 Kč za dobu od 14. 9. 2019 do 28. 8. 2020 požaduje žalobkyně zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 338,53 Kč, za prodlení s úhradou částky 5 064 Kč za dobu od 14. 9. 2019 do 28. 8. 2020 požaduje žalobkyně zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 484,68 Kč a za prodlení s úhradou částky 11 643 Kč za dobu od 14. 9. 2019 do 28. 8. 2020 požaduje žalobkyně zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 114,35 Kč, celkem tedy částku 1 937,56 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že s podanou žalobou nesouhlasí, když předmětné pozemky neužívá bez právního důvodu, ale má k nim nájemní právo dle ust. § 22 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, neboť tyto pozemky užíval ke dni účinnosti tohoto zákona a se žalobkyní se nedohodl jinak. Takto vzniklý nájemní vztah nebyl do dnešního dne žádným způsobem ukončen. Proto i platby za užívání pozemků žalovaný označil jako nájemné. Žalobkyně neměla platit daň z nemovitostí z předmětných pozemků, a pokud tak učinila, nemůže to jít k tíži žalovaného. Žalobkyně má řešit přeplatek na dani z nemovitých věcí nikoli civilní žalobou, ale s příslušným finančním úřadem.

3. Soud učinil ve věci z provedených důkazů následující skutková zjištění:

4. Z daňových přiznání za rok 2016, 2017, 2018 a 2019, že žalobkyně podala k pozemkům, které jsou předmětem této žaloby, jako vlastník pozemků daňová přiznání na rok 2016, 2017, 2018 a 2019.

5. Ze sdělení Finančního úřadu v [obec] ze dne 13. 8. 2020 soud zjistil, jakými částkami byly pozemky, které jsou předmětem žaloby, zdaněny v roce 2016, 2017, 2018 a 2019 a že správce daně neeviduje u příslušných nemovitých věcí ani přeplatek ani nedoplatek.

6. Z výpočtu kapitalizovaného úroku, že kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od 14. 9. 2019 do 28. 8. 2020 činil u částky 3 537 Kč částku 338,53 Kč, u částky 5 064 Kč částku 484,68 Kč a u částky 11 643 Kč částku 1 114,35 Kč, celkem tedy žalovaný dluží na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení žalobkyni za období od 14. 9. 2019 do 28. 8. 2020 částku 1 937,56 Kč.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí, že žalobkyně je vlastníkem, [název žalobkyně] je příslušný hospodařit s nemovitými věcmi, a to s podílem o velikosti ideální ½ na pozemku [parcelní číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], s podílem o velikosti ideální 4/8 na pozemku p. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] na [anonymizováno], s podílem o velikosti ideální ½ na pozemku p. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], s podílem o velikosti ideální ½ na pozemku p. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], s podílem o velikosti ideální ½ na pozemku p. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno] a s podílem o velikosti ideální ½ na pozemku p. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno].

8. Z výpisu z obchodního rejstříku, že předmětem podnikání žalovaného je mimo jiné zemědělství včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje.

9. Z výzev k zaplacení úhrady ze dne 25. 7. 2019, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení úhrady za užívání pozemků za období od 1. 10. 2010 do 30. 6. 2019 a k zaplacení daně z nemovitých věcí z předmětných pozemků nejpozději do 13. 9. 2019.

10. Z výpisu z účtu ze dne 28. 8. 2020, že žalovaný dne 28. 8. 2020 uhradil žalobkyni za užívání předmětných pozemků částky 3 537 Kč, 5 064 Kč a 11 643 Kč.

11. Z dopisu ze dne 26. 8. 2020, že žalovaný sděluje žalobkyni, že vzhledem k tomu, že doposud nedošlo k uzavření dohody o úhradě nájemného za předmětné pozemky, poukazuje na účet žalobkyně nájemné z pozemků za období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2019.

12. Soud neučinil žádná skutková zjištění z dopisů Státního pozemkového úřadu ze dne 26. 8. 2019 a 6. 12. 2019 a ze žádosti o stanovení předpisu nájemného ze dne 14. 9. 2006, neboť tyto listiny se týkaly existence či neexistence nájemního vztahu žalovaného k předmětným pozemkům, kdy však tato skutečnost není v daném sporu relevantní a soud ji pro své rozhodnutí nemusí prokazovat, jak bude zdůvodněno dále. Z tohoto důvodu byly rovněž zamítnuty důkazní návrhy žalovaného učiněné u jednání ve věci po poučení dle ust. § 119a odst. 1 o. s. ř. a to výslechy svědků [titul]. [příjmení] a [titul]. [příjmení] a výpis z evidence LPIS.

13. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

14. Žalobkyně je vlastníkem, [název žalobkyně] je příslušný hospodařit s nemovitými věcmi, a to s podílem o velikosti ideální ½ na pozemku [parcelní číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], s podílem o velikosti ideální 4/8 na pozemku p. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] na [anonymizováno], s podílem o velikosti ideální ½ na pozemku p. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], s podílem o velikosti ideální ½ na pozemku p. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], s podílem o velikosti ideální ½ na pozemku p. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno] a s podílem o velikosti ideální ½ na pozemku p. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno]. Žalovaný užívá předmětné pozemky k podnikání. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 25. 7. 2019 k zaplacení úhrady za užívání pozemků za období od 1. 10. 2010 do 30. 6. 2019 nejpozději do 13. 9. 2019, žalovaný uhradil dne 28. 8. 2020 žalobkyni za užívání předmětných pozemků částky 3 537 Kč, 5 064 Kč a 11 643 Kč. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od 14. 9. 2019 do 28. 8. 2020 činil u částky 3 537 Kč částku 338,53 Kč, u částky 5 064 Kč částku 484,68 Kč a u částky 11 643 Kč částku 1 114,35 Kč, celkem tedy žalovaný dluží na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení žalobkyni za období od 14. 9. 2019 do 28. 8. 2020 částku 1 937,56 Kč. Žalobkyně podala k pozemkům, které jsou předmětem této žaloby, jako vlastník pozemků daňová přiznání na rok 2016, 2017, 2018 a 2019 a uhradila daň z nemovitých věcí za tyto pozemky. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení daně z nemovitých věcí za tyto pozemky dopisem ze dne 25. 7. 2019.

15. Podle ust. § 2 991 odst. 1, 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle ust. § 1 968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.

17. Podle ust. § 1 970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroků z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle ust. § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb., výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

19. Podle ust. § 3 odst. 2 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí poplatníkem daně z pozemků je, jde-li o pozemek a) ve vlastnictví České republiky, 1. organizační složka státu, státní příspěvková organizace, státní fond, státní podnik nebo jiná státní organizace, které jsou příslušné hospodařit nebo mají právo hospodařit s majetkem státu, 2. právnická osoba, která má právo užívat tento pozemek na základě výpůjčky vzniklé podle zákona upravujícího některé užívací vztahy k majetku České republiky, 20. Podle ust. § 3 odst. 3 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí poplatníkem daně z pozemků je vždy nájemce nebo pachtýř u pronajatého nebo propachtovaného pozemku, je-li a) evidovaný v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem, b) s ním příslušný hospodařit [název žalobkyně] nebo Správa státních hmotných rezerv, nebo c) převedený na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí.

21. Podle ust. § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí od daně z pozemků jsou osvobozeny pozemky ve vlastnictví České republiky.

22. Podle ust. § 4 odst. 3 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí pozemky uvedené v odstavci 1 písm. a) jsou osvobozeny od daně z pozemků, nejsou-li užívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány; jsou-li tyto pozemky pronajaty nebo propachtovány obci, kraji nebo organizační složce státu anebo příspěvkové organizaci, jsou osvobozeny za předpokladu, že nejsou užívány k podnikání. Pozemky uvedené v odstavci 1 písm. d) až g), l), r), t) a u) jsou osvobozeny od daně z pozemků, nejsou-li užívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány. Pozemky uvedené v odstavci 1 písm. a), b) a t) jsou osvobozeny od daně z pozemků, není-li k nim zřízeno právo stavby.

23. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy, přičemž dovodil, že žaloba žalobkyně je důvodná jen částečně a to pouze, pokud se týká nároku na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částek uhrazených žalovaným za užívání pozemků ve výši 3 537 Kč, 5 064 Kč a 11 643 Kč za období od 14. 9. 2019 do 28. 8. 2020 ve výši 1 937,56 Kč. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení úhrady za užívání pozemků dopisem ze dne 25. 7. 2019 nejpozději do 13. 9. 2019, dnem 14. 9. 2019 se tak ocitl s plněním svého dluhu v prodlení, a jelikož dluh uhradil až dne 28. 8. 2020, je žalobkyně oprávněna požadovat za toto období zákonný úrok z prodlení. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 1 937,56 Kč a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku v obecná třídenní lhůtě k plnění a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

24. Naopak co do částky 9 168 Kč s příslušenstvím soud žalobu jako nedůvodnou zamítl a to z následujících důvodů: v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem pozemků, jež jsou předmětem této žaloby a že tyto pozemky jsou užívány žalovaným k podnikání, tato skutečnost ostatně nebyla mezi účastníky vůbec sporná. Dané pozemky tak nejsou dle ust. § 4 odst. 3 zák. č. 338/1992 Sb. osvobozeny od daně z nemovitých věcí a poplatníkem daně je dle ust. § 3 odst. 2 písm. a) bod 1. žalobkyně. Žalobkyně tak daň z předmětných pozemků uhradila zcela po právu a v souladu se zákonem. Uhrazením daně z předmětných nemovitých věcí tak nemohla žalobkyni vzniknout škoda, kterou by měl způsobit žalovaný. Žalobkyně ostatně nebyla po poučení dle ust. § 118a odst. 1 o. s. ř. poskytnutého u jednání dne 24. 3. 2021 schopna tvrdit, jakým konkrétním jednáním žalovaného by jí měla vzniknout škoda ve výši 9 168 Kč. Uhrazením daně žalobkyní pak nemohlo vzniknout ani bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, když žalobkyně plnila po právu to, co měla dle shora cit. ustanovení zák. č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí plnit sama. V daném případě tak soud neshledal žádný důvod k tomu, aby žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni uhrazenou daň z nemovitých věcí.

25. Soud dále uvádí, že i v případě, kdyby bylo prokázáno, že žalovanému skutečně k předmětným pozemkům vzniklo nájemní právo, by nebylo možno žalobě vyhovět. V takovém případě by totiž dle shora cit. ust. § 3 odst. 3 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí poplatníkem daně z pozemků byl přímo žalovaný a bylo by skutečně na místě, aby se žalobkyně svého nároku na vrácení daně domáhala u příslušného finančního úřadu, nikoli po žalovaném. Z tohoto důvodu se soud otázkou, zda žalovanému vzniklo, či nevzniklo nájemní právo k předmětným pozemkům s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení nezabýval, protože by tato skutečnost stejně nebyla pro rozhodnutí soudu nijak relevantní a žalobě by ani pak nebylo možno vyhovět.

26. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu zamítl co do povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni částku 9 168 Kč a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení z této částky.

27. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky 11 105,56 Kč, v rozsahu 9 168 Kč pak byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná. Úspěch žalobkyně je tedy představován částkou 1 937,56 Kč, tedy 17,45 % z předmětu řízení a úspěch žalovaného částkou 9 168 Kč, tedy 82,55 % z předmětu řízení. Více procesně úspěšným účastníkem byl žalovaný, rozdíl úspěchu a neúspěchu v jeho prospěch činil 65,10 % z předmětu řízení. Náklady řízení žalovaného pak sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 4 740 Kč dle § 7, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 1 580 Kč a to převzetí a přípravu zastoupení, odůvodnění odporu a účast na jednání dne 24. 3. 2021, z hotových výdajů advokáta v podobě 3 režijních paušálů po 300 Kč za provedené úkony právní služby, tj. 900 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady řízení dále tvoří cestovné z Prostějova do Olomouce a zpět při použití [značka automobilu], [registrační značka] při kombinované spotřebě 74,9 l/ 100 km, při použití pohonných hmot motorová nafta v ceně dle vyhlášky ve výši 27,20 Kč litr, tedy cestovné ve výši 229 Kč, dále pak náklady řízení tvoří náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 2 půlhodiny po 100 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad v celkové výši 1 274,50 Kč, neboť právní zástupce žalovaného je plátcem DPH, celkem tedy náklady řízení žalovaného představují částku 7 343,50 Kč 65,10 % z této částky je pak 4 780,60 Kč. Žalobkyně je tedy povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení celkovou částku 4 780,60 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právního zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.).