20 C 388/2020

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Papicovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o 610 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 610 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 610 000 Kč od 18. 4. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 85 773 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 610 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je dědičkou po zemřelém bratru panu [jméno] [jméno], [datum narození], zemř. 8. 1. 2020. Mezi žalovanou jakožto prodávající a zemř. [jméno] [jméno] jakožto kupujícím, byla dne 20. 9. 2017 uzavřena smlouva o budoucí kupní smlouvě (dále jen„ SoSBK“). Předmětem SoSBK byl závazek po splnění podmínek uzavřít kupní smlouvu ke spoluvlastnickému podílu o velikosti id. ½ na pozemku parc. č. st. 696, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], a na pozemku parc. [číslo] vše v k. ú. [obec] u [obec]. Kupní cena za převáděné nemovitosti byla sjednána na částku 850 000 Kč, přičemž tato částka měla být hrazena prostřednictvím advokátní úschovy u Mgr. [jméno] [příjmení], a to tak, že částka ve výši 610 000 Kč byla na účet advokátní úschovy připsána dne 16. 6. 2017 a uhrazena na účet budoucího prodávajícího ze strany advokátky dne 20. 9. 2017 (dle jejího sdělení); částka 240 000 Kč měla být uhrazena nejpozději do 31. 3. 2018. Mezi smluvními stranami bylo sjednáno, že v případě, že dojde k uzavření kupní smlouvy, bude částka 610 000 Kč započítána na kupní cenu. Pokud k uzavření kupní smlouvy ve výše uvedeném termínu nedojde, je budoucí prodávající povinen částku do pěti pracovních dnů vrátit budoucímu kupujícímu. K uzavření kupní smlouvy mělo dojít do deseti pracovních dní od úhrady kupní ceny a zálohy na daň z nabytí nemovitostí v plné výši na účet advokátní úschovy. K úhradě doplatku částky 240 000 Kč v termínu do 31. 3. 2018 nedošlo a nedošlo tedy ani k uzavření kupní smlouvy (nejzazší termíny by byl 10. 4. 2018). V souladu s uzavřenou SoSBK má budoucí kupující (pan [jméno] [jméno]) nárok na vrácení uhrazené části kupní ceny ve výši 610 000 Kč. Na základě pořízení pro případ smrti je jedinou dědičkou po zemř. [jméno] [jméno] žalobkyně. Dopisem ze dne 18. 11. 2020 žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně žalovanou vyzvala, aby uvedenou pohledávku ve výši 610 000 Kč uhradili nejpozději do sedmi dnů ode dne doručení této výzvy, a to k rukám žalobkyně, jakožto jediné dědičky, nebo do doby skončení dědického řízení na účet soudní úschovy. Tato výzva byla současně předžalobní výzvou ve smyslu ust. § 142a o.s.ř. Výzva byla žalovanému doručena dne 27. 11. 2020. Žalovaná svou povinnost do dnešního dne ani částečně nesplnila, na výzvu nereagovala, a žalobkyně se svého práva musí domáhat prostřednictvím soudu.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že žalovanou pohledávku neuznává, co do právního důvodu a výše. Žalobkyně tvrdí, že je jedinou dědičkou po zemřelém [jméno] [jméno], k tomu však nepředkládá a nenavrhuje žádný důkaz. V této souvislosti žalovaná namítá nedostatek aktivní legitimace na straně žalobkyně.

3. U prvního jednání ve věci pak žalovaná uplatnila námitku započtení částky 311 957 Kč oproti nároku žalobkyně, kdy tato částka sestává z částky 139 965 Kč, tj. částky nájemného ve výši 3 999 Kč měsíčně za období od [číslo] do [číslo], dále z částky 31 992 Kč, kdy se jedná o inkasované nájemné ve výši 3 999 Kč měsíčně za období od 1/ 2020 do 8/ 2020, a dále z částky 140 000 Kč, kdy se jedná o částku představující bezdůvodné obohacení na straně žalobkyně, kdy tato částka má představovat tržní nájemné ve výši 10 000 Kč měsíčně za užívání rodinného domu jako celku za období od 9/ 2020 do konce října 2021.

4. Žalobkyně se k námitce započtení učiněné žalovanou vyjádřila tak, že žalobkyně není pasivně legitimována pro nárok z nájemného za období od [číslo] do [číslo], kdy byl vlastníkem předmětných nemovitostí pan [jméno] a žalovaná se s touto svou pohledávkou nepřihlásila do dědického řízení, tudíž tato pohledávka nemohla přejít na žalobkyni. Dále žalobkyně vznesla námitku promlčení nároku žalované z titulu nájemného za období od [číslo] do [číslo]. Žalobkyně se dále dovolávala neplatnosti započtení učiněného žalovanou u jednání a to v celém rozsahu, když odkázala na judikát NS ČR sp. zn. 31 Cdo 684/2020, když pohledávka žalované je sporná a tudíž ji jako takovou nelze započíst. Je rovněž sporné, zda vůbec žalobkyně v období od 9/ 2020 do 31. 10. 2021 užívala celou nemovitost a dále žalobkyně rozporovala požadovanou výši úplaty 10 000 Kč za měsíc. Žalobkyně dále uvedla, že jí není zřejmé, proč by žalované měl náležet nárok na celé nájemné za období od [číslo] do 8/ 2020.

5. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:

6. Ze smlouvy o budoucí kupní smlouvě ze dne 20. 9. 2017, že žalovaná jako budoucí prodávající a právní předchůdce žalobkyně [jméno] [jméno] jako budoucí kupující uzavřeli dne 20. 9. 2017 smlouvu o budoucí kupní smlouvě, na základě které se zavázali uzavřít mezi sebou kupní smlouvu o převodu nemovitostí, a to spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½ na pozemku parc. č. st. 696, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], a na pozemku parc. [číslo] vše v k. ú. [obec] u [obec] do deseti pracovních dní od úhrady kupní ceny a zálohy na daň z nabytí nemovitostí na účet advokátní úschovy advokátky Mgr. [jméno] [příjmení], nejpozději však do 31. 3. 2018. Kupní cena za převáděné nemovitosti byla sjednána na částku 850 000 Kč a měla být uhrazena [jméno] [jméno] tak, že částka 610 000 Kč bude uhrazena na účet žalované č. ú. [bankovní účet] nejpozději do pěti pracovních dnů od podpisu smlouvy. V případě že dojde k uzavření kupní smlouvy, bude částka 610 000 Kč započítána na kupní cenu. Pokud k uzavření kupní smlouvy ve výše uvedeném termínu nedojde, je budoucí prodávající povinen částku do pěti pracovních dnů vrátit budoucímu kupujícímu. [příjmení] 240 000 Kč měla být uhrazena nejpozději do 31. 3. 2018.

7. Z usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne 16. 7. 2021, č. j. 33 D 133/2020-160, které nabylo právní moci dne 16. 7. 2021, že tímto usnesením bylo potvrzeno nabytí dědictví po zůstaviteli [jméno] [jméno], zemř. dne 8. 1. 2020, žalobkyni jako jediné dědičce ze závěti s výhradou soupisu, kdy aktiva pozůstalosti tvoří mimo jiné pohledávka ve výši 610 000 Kč za [právnická osoba] s.r.o., [IČO], z titulu smlouvy o smlouvě budoucí kupní ze dne 20. 9. 2017.

8. Z e-mailové komunikace a z dokladu o transakci, že dne 20. 9. 2017 byla na účet žalované č. ú. [bankovní účet] připsána částka 610 000 Kč.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 11. 2020 a z doručenky datové zprávy, že žalovaná byla právní zástupkyní žalobkyně vyzvána dopisem ze dne 18. 11. 2020 k zaplacení částky 610 000 Kč nejpozději do sedmi dnů ode dne doručení této výzvy s tím, že jinak bude částka vymáhána v soudním řízení. Dopis byl doručen do datové schránky žalované dne 19. 11. 2020.

10. Z výpisu z katastru nemovitostí, že žalobkyně a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí, a to pozemku parc. č. st. 696, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], a pozemku parc. [číslo] vše v k. ú. [obec] u [obec], přičemž každý je vlastníkem podílu o velikosti ideální ½.

11. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 24. 8. 2015, z předávacího protokolu ze dne 24. 8. 2015, z dohody o skončení nájmu ze dne 31. 8. 2020 a z prodloužení nájemní smlouvy ze dne 29. 9. 2019 soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění pro rozhodnutí v dané věci, neboť tyto důkazy se týkaly námitky započtení učiněné u jednání žalovanou, která však byla vyhodnocena jako neplatná a soud se tedy důvodností této námitky nezabýval.

12. Ze stejného důvodu soud zamítnul důkazní návrhy žalované na vypracování znaleckého posudku ohledně výše tržního nájemného a svědecké výpovědi [jméno] a [jméno] [příjmení].

13. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

14. Žalovaná jako budoucí prodávající a právní předchůdce žalobkyně [jméno] [jméno] jako budoucí kupující uzavřeli dne 20. 9. 2017 smlouvu o budoucí kupní smlouvě, na základě které se zavázali uzavřít mezi sebou kupní smlouvu o převodu nemovitostí, a to spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½ na pozemku parc. č. st. 696, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], a na pozemku parc. [číslo] vše v k. ú. [obec] u [obec] do deseti pracovních dní od úhrady kupní ceny a zálohy na daň z nabytí nemovitostí na účet advokátní úschovy advokátky Mgr. [jméno] [příjmení], nejpozději však do 31. 3. 2018. Kupní cena za převáděné nemovitosti byla sjednána na částku 850 000 Kč a měla být uhrazena [jméno] [jméno] tak, že částka 610 000 Kč bude uhrazena na účet žalované č. ú. [bankovní účet] nejpozději do pěti pracovních dnů od podpisu smlouvy. V případě že dojde k uzavření kupní smlouvy, bude částka 610 000 Kč započítána na kupní cenu. Pokud k uzavření kupní smlouvy ve výše uvedeném termínu nedojde, je budoucí prodávající povinen částku do pěti pracovních dnů vrátit budoucímu kupujícímu. [příjmení] 240 000 Kč měla být uhrazena nejpozději do 31. 3. 2018. Dne 20. 9. 2017 byla na účet žalované č. ú. [bankovní účet] připsána částka 610 000 Kč. K uzavření kupní smlouvy nedošlo. Usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne 16. 7. 2021, č. j. 33 D 133/2020-160, které nabylo právní moci dne 16. 7. 2021, bylo potvrzeno nabytí dědictví po zůstaviteli [jméno] [jméno], zemř. dne 8. 1. 2020, žalobkyni jako jediné dědičce ze závěti s výhradou soupisu, kdy aktiva pozůstalosti tvoří mimo jiné pohledávka ve výši 610 000 Kč za [právnická osoba] s.r.o., [IČO], z titulu smlouvy o smlouvě budoucí kupní ze dne 20. 9. 2017. Žalovaná byla právní zástupkyní žalobkyně vyzvána dopisem ze dne 18. 11. 2020 k zaplacení částky 610 000 Kč nejpozději do sedmi dnů ode dne doručení této výzvy s tím, že jinak bude částka vymáhána v soudním řízení. Dopis byl doručen do datové schránky žalované dne 19. 11. 2020.

15. Podle ust. § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

16. Podle ust. § 1723 odst. 1 obč. zák. závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

17. Podle ust. § 1724 odst. 1 obč. zák. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

18. Podle ust. § 1725 obč. zák. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

19. Podle ust. § 1759 obč. zák. smlouva strany zavazuje. Lze ji změnit nebo zrušit jen se souhlasem všech stran, anebo z jiných zákonných důvodů. Vůči jiným osobám smlouva působí jen v případech stanovených v zákoně.

20. Podle ust. § 1958 odst. 1 obč. zák. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.

21. Podle ust. § 1982 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

22. Podle ust. § 1982 odst. 2 obč. zák. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

23. Podle ust. § 1987 odst. 1, 2 obč. zák. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

24. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

26. Soud po provedeném dokazování aplikoval na zjištěný skutkový stav shora citovaná ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v plném rozsahu a jako takové je třeba jí vyhovět. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o budoucí kupní smlouvě, na základě které právní předchůdce žalobkyně plnil na účet žalované částku 610 000 Kč. Ve smlouvě bylo ujednáno, že pokud k uzavření kupní smlouvy v termínu nejpozději do 10. 4. 2018 nedojde, je žalovaná povinna částku 610 000 Kč právnímu předchůdci žalobkyně do pěti pracovních dnů vrátit. K uzavření kupní smlouvy nedošlo. Právní předchůdce žalobkyně [jméno] [jméno] dne 8. 1. 2020 zemřel a usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne 16. 7. 2021, č. j. 33 D 133/2020-160, které nabylo právní moci dne 16. 7. 2021, bylo potvrzeno nabytí dědictví po zůstaviteli [jméno] [jméno] žalobkyni, která tak nastoupila do jeho práv a přešlo na ni rovněž právo na vrácení částky 610 000 Kč ze strany žalované.

27. Žalovaná nepopírala, že jí byla právním předchůdcem žalobkyně zaplacena částka 610 000 Kč, žalovaná se v řízení bránila tak, že proti nároku žalobkyně započetla svou pohledávku na zaplacení částky v celkové výši 311 957 Kč, která měl sestávat z částky 139 965 Kč, tj. částky nájemného ve výši 3 999 Kč měsíčně za období od [číslo] do [číslo], dále z částky 31 992 Kč, kdy se mělo jednat o inkasované nájemné ve výši 3 999 Kč měsíčně za období od 1/ 2020 do 8/ 2020, a dále z částky 140 000 Kč, kdy se mělo jednat o částku představující bezdůvodné obohacení na straně žalobkyně, kdy tato částka má představovat tržní nájemné ve výši 10 000 Kč měsíčně za užívání rodinného domu jako celku za období od 9/ 2020 do konce října 2021. Žalovaná k důkazu navrhla vypracování znaleckého posudku, kterým by byla objektivizována výše tržního nájemného v daném čase a místě za období, kdy měly být nemovité věci užívány výlučně žalobkyní.

28. Soud v daném řízení dospěl k závěru, že pohledávka žalované k započtení dle shora cit. ust. § 1987 odst. 2 obč. zák. způsobilá není. K výkladu ust. § 1987 zaujal Nejvyšší soud stanovisko mimo jiné v rozsudku ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, kde dospěl k závěru, že lze dovodit, že smyslem a účelem vykládaného ustanovení je ochrana věřitele pasivní pohledávky před tím, aby dlužník pasivní pohledávky zabránil jejímu uspokojení či toto uspokojení oddálil jednostranným započtením své sporné (nejisté či neurčité) pohledávky za věřitelem pasivní pohledávky, a dosáhl toho, že místo uspokojení pasivní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existenci a výši aktivní pohledávky.„ Nejistou nebo neurčitou“ ve smyslu vykládaného ustanovení je tudíž právě pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu a/nebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. Za nejistou či neurčitou nelze pohledávku považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává (odmítá uhradit) nebo že je sporná (nejednoznačná) její právní kvalifikace; musí zde být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla a z jakého důvodu, popř. zda je splatná, kdo je jejím věřitelem či dlužníkem, jaká je její výše apod. S ohledem na smysl a účel § 1987 odst. 2 o. z. je pak zásadně nutné míru nejistoty ohledně aktivní pohledávky posuzovat relativně, ve vztahu k pohledávce pasivní; za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší než je tomu v případě pasivní pohledávky.

29. Jelikož ustanovení § § 1987 odst. 2 obč. zák. sleduje především ochranu věřitele pasivní pohledávky, je na něm, aby se případně dovolal neplatnosti jednostranného právního jednání, jímž dlužník proti pasivní pohledávce započítává svoji (aktivní) pohledávku za věřitelem (§ 580 odst. 1, § 586 o. z.); rozpor jednostranného započtení s § 1987 odst. 2 o. z. tudíž zakládá (zpravidla) toliko relativní neplatnost. Žalobkyně se u prvního jednání ve věci neplatnosti námitky započtení řádně dovolala a soud se tedy touto otázkou zabýval.

30. V daném případě žalovaná započetla vůči jednoznačnému a nespornému nároku žalobkyně svou pohledávku z titulu nájemného inkasovaného jednak právním předchůdcem žalobkyně, jednak žalobkyní do 31. 8. 2020. Žalobkyně se proti námitce započtení bránila jednak tím, že pohledávka žalované je částečně promlčena, jednak tím, že pokud se týká nájemného inkasovaného právním předchůdcem žalobkyně, pak tuto nelze započíst proti nároku žalobkyně, když tato pohledávka na žalobkyni dle výsledků dědického řízení nepřešla. Soud konstatuje, že v daném případě je žalovanou jednak započítávána pohledávka dosud nesplatná, protože žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by žalobkyni k zaplacení částky 311 957 Kč vyzvala, poprvé tuto částku vůči žalobkyni žalovaná uplatnila až u prvního jednání ve věci. Pokud se týká pohledávky žalované ve výši 139 965 Kč z titulu nájemného ve výši 3 999 Kč měsíčně za období od [číslo] do [číslo], pak soud uvádí, že je sporné, kdo je dlužníkem této pohledávky, když žalobkyně namítla, že se jedná o nájemné za období od [číslo] do [číslo], kdy byl vlastníkem předmětných nemovitostí pan [jméno] a žalovaná se s touto svou pohledávkou nepřihlásila do dědického řízení, tudíž tato pohledávka nemohla přejít na žalobkyni. Námitka žalobkyně je zcela relevantní a žalovaná by tedy musela prokázat, že tento závazek skutečně na žalobkyni v dědickém řízení přešel. Pokud se týká nájemného za období od ledna 2020 do srpna 2020 v celkové výši 31 992 Kč, pak je sporné, zda vůbec a v jaké výši tato pohledávka žalované vznikla, tedy zda vůbec a v jaké výši bylo nájemné žalobkyní inkasováno, když z pouhých nájemních smluv, které jsou navíc neplatné, soud nemá tuto skutečnost za prokázanou a tyto otázky by tak bylo nutno v řízení dále prokazovat. Rovněž není zřejmé, z jakého důvodu žalovaná, ač je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ½ započítává vůči nároku žalobkyně celé tvrzené nájemné. Pokud se týká pohledávky žalované ve výši 140 000 Kč, kdy se mělo jednat o částku představující bezdůvodné obohacení na straně žalobkyně, kdy tato částka má představovat tržní nájemné ve výši 10 000 Kč měsíčně za užívání rodinného domu jako celku za období od 9/ 2020 do konce října 2021, pak je sporný jak důvod, taky výše této pohledávky, když žalovaná by nejprve musela prokázat, že žalobkyně skutečně užívala v tomto období celou nemovitost a ohledně stanovení hodnoty výše takového užívání by musel být zpracován znalecký posudek.

31. Za situace, kdy proti nespornému a jednoznačně prokázanému žalobnímu nároku, kterému bylo možno vyhovět hned při prvním jednání ve věci, započetla žalovaná nejistou a neurčitou pohledávku, jejíž existenci, důvodnost a výši by bylo nutno dále rozsáhle prokazovat, dospěl soud k závěru, že námitka započtení učiněná žalovanou není k započtení způsobilá a že žalobnímu nároku je tedy nutno v plném rozsahu vyhovět. Soud uložil žalované zaplatit žalobkyni rovněž zákonný úrok v prodlení z dlužné částky od 18. 4. 2018, když k uzavření kupní smlouvy mělo dojít nejpozději do 10. 4. 2018 a pokud nedošlo, měla být částka 610 000 Kč vrácena do pěti pracovních dnů, tj. do 17. 4. 2018. Jelikož žalovaná v této dohodnuté lhůtě dlužnou částku žalobkyni nevrátila, je od následujícího dne, tj. od 18. 4. 2018 s plněním svého dluhu v prodlení. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

32. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaná tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 30 500 Kč, dále pak odměna advokáta ve výši 42 960 Kč (tj. za 4 úkony právní služby – převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby a 1 x účast na jednání dne 2. 11. 2021 – dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 10 740 Kč za jeden úkon právní služby), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 4 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále cestovné z [obec] do [obec] a zpět v délce 162 km při použití automobilu BMW, [registrační značka], při kombinované spotřebě 4,7 l/ 100 km, při použití pohonných hmot motorová nafta v ceně dle vyhlášky ve výši 27,20 Kč litr, tedy cestovné ve výši 920,16 Kč, dále pak náklady řízení tvoří náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 6 půlhodin po 100 Kč. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad (vyjma soudního poplatku) v celkové výši 9 592,83 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 85 773 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.).