20 C 398/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Papicovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 375 960 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 375 960 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 375 960 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 91 016,20 Kč k rukám právního zástupce žalované, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 19. 12. 2022 domáhal po žalované zaplacení částky 375 960 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní jednající panem [jméno] [příjmení] a žalovanou jednající [celé jméno svědka] byla v srpnu 2019 uzavřena ústní smlouva o dílo, jejímž předmětem byla zakázka [obec] ev. Č. [spisová značka] most přes [obec] na ulici [ulice] (rekonstrukce mostu [obec]) s předpokládanou dobou realizace do 31. 1. 2020. Žalobkyně prováděla pro žalovanou smluvené stavební práce, které probíhaly od 22. 8. 2019 do 19. 12. 2019. Byly zhotoveny práce za celkovou částku 375 960 Kč. Zhotovení prací bylo potvrzeno žalovanou dne 20. 12. 2019. Téhož dne byla vystavena faktura [číslo] 2019 znějící na částku 375 960 Kč splatná dne 31. 12. 2019. Žalovaná na uvedenou fakturu žalobkyni ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že s žalobkyní nikdy žádnou smlouvu ani o dílo, ani jinou, ani v podobě písemné, ani v ústní neuzavřela. Pan [celé jméno svědka] ale není a nikdy nebyl oprávněn za žalovanou právně jednat, natož uzavřít smlouvu o dílo. Smlouvu o dílo s žalobkyní neuzavřel ani žádný statutární orgán žalované ani jakákoliv osoba, která by k tomu byla žalovanou pověřena. Pokud by smlouva o dílo uzavřena byla, vznikl by žalobkyni jako zhotoviteli v souladu se zákonem nárok na zaplacení díla až po jeho předání a převzetí. O tom, že by nějaké žalobkyní zhotovené dílo bylo žalované předáno, žalobkyně nic netvrdí. Natož aby takovou skutečnost dokládala nějakým důkazem. V rozhodné době pracoval u žalované v pozici stavbyvedoucího pan [jméno] [příjmení]. Ten sám o své vůli, aniž by to jakkoliv konzultoval se svými nadřízenými, vybral žalobkyni jako subdodavatele. Tento výběr si ani následně nenechal schválit svými nadřízenými, nikdy nedošlo k vypracování smlouvy o dílo, nikdy nebyl podepsán protokol o předání staveniště. [jméno] [příjmení] postupoval zcela svévolně. Když pak, následně a se zpožděním, žalovaná zjistila, že žalobkyně provádí na staveništi práce, bylo už neekonomické a neracionální její činnost přerušovat či ukončovat. Vzhledem k výše uvedeným pochybením se žalovaná rozhodla s [jméno] [příjmení] ukončit pracovní vztah. K tomu došlo dne 6. 1. 2020 s tím, že pracovní poměr končil ke dni 21. 1. 2020. V reakci na toto ukončení pracovního poměru zaslala žalobkyně žalované zjišťovací protokol provedených prací a fakturu [číslo] 2019. Ačkoliv jsou obě listiny datovány dnem 20. 12. 2019, byly žalované doručeny až dne 21. 1. 2020, tedy až po ukončení pracovního poměru s [jméno] [příjmení], na e-mailovou adresu paní [příjmení], účetní žalované. Do té doby nevystavila žalobkyně žalované žádnou fakturu. Zjišťovací protokol provedených prací je podepsán za žalovanou pouze [jméno] [příjmení], jeho obsah nebyl nikdy s žádným jiným zaměstnancem žalované konzultován. Je pravděpodobné, že výše uvedené listiny byly vyhotoveny až po ukončení pracovního poměru a antidatovány. Shora uvedené jednání pana [jméno] [příjmení] má bohužel své logické opodstatnění. Jak žalovaná až následně zjistila, [jméno] [příjmení] je bratrancem [jméno] [příjmení], jednatele žalobkyně. Tuto skutečnost bratranci [anonymizováno] po celou dobu tajili, žalovaná ji zjistila až v nedávné době. Nabízí se tudíž domněnka, že [jméno] [příjmení] postupoval v rozporu s interními předpisy žalované a s obvyklou praxí v oboru proto, aby získal práci pro svého bratrance. Přitom nejde jen o opatření pracovní příležitosti. Žalovaná má důvod se domnívat, že bratranci [anonymizováno] jednali i přímo ke škodě žalované. Příkladem může být skutečnost, že [jméno] [příjmení] v zjišťovacím protokolu ze dne 20. 12. 2019 odsouhlasil žalobkyni provedení prací, o kterých musel vědět, že byly provedeny vadně, jakož i skutečnost, že [jméno] [příjmení] v zjišťovacím protokolu odsouhlasil ceny, které byly zjevně přemrštěné. Výše uvedené jednání [jméno] [příjmení] není ojedinělé. V zásadě shodně postupoval i v případě zakázky„ [příjmení] [příjmení] [jméno]“. Tato věc byla řešena Okresním soudem v [obec] v řízení pod sp. zn. [spisová značka], kdy žaloba žalobkyně byla zamítnuta. Rozhodnutí bylo potvrzeno Krajským soudem v Ostravě a nyní je pravomocné. [jméno] [příjmení], jednatel žalobkyně, po pravomocném zamítnutí žaloby zcela bezostyšně a bez jakýchkoliv důkazů vystavil fakturu, kterou se domáhal úhrady již dříve žalované ceny díla, tentokrát ale nikoliv jménem žalobkyně, ale jménem subjektu„ [jméno] [příjmení] by [anonymizováno]“. V průvodním dopise k faktuře toliko sdělil, že si„ vzpomněl“, že dílo vlastně neprovedla žalobkyně, ale„ [právnická osoba] [příjmení] by [anonymizováno]“. Představa, že žalobkyně neví, jaké dílo či činnost provádí a že se„ splete“ natolik, že v omylu podá i žalobu a vede řízení (ve kterém mimo jiné i podá odvolání), je zcela absurdní. Uvedené mnohem spíše svědčí o tom, že jednání pana [jméno] a [jméno] [příjmení] bylo od počátku podvodné. Žalovaná nepopírá, že žalobkyně pro ni jakési dílo provedla. Nešlo však o činnost dle smlouvy, když žádná uzavřena nebyla. Plnění žalobkyně musí být vypořádáno jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná přitom již nyní tvrdí, že se činností žalobkyně nijak neobohatila. To málo, co žalobkyně provedla, bylo natolik vadné, že to muselo být žalovanou odstraněno a opraveno. V souvislosti s činností žalobkyně vznikly žalovanému naopak další náklady. Žalovaná dále k výzvě soudu uvedla, že žalobkyně pro ni provedla provizorní podepření mostu, dokončeno dne 26. 8. 2019, osazení výplně záporového pažení, dokončeno dne 16. 10. 2019, a úpravu podloží podpěr mostu, dokončeno dne 25. 10. 2019. Pokud by byl nárok žalobkyně posuzován v režimu bezdůvodného obohacení (když mezi stranami žádná smlouva o dílo uzavřena nebyla), vznikl žalobkyni nárok na vydání bezdůvodného obohacení vždy ihned po provedení příslušné práce. V tom okamžiku také žalobkyně jako odborně znalá osoba musela vědět, kdo se na její úkor bezdůvodně obohatil a jaká je výše takového bezdůvodného obohacení. Z toho vyplývá, že nárok žalobkyně na vydání příslušného bezdůvodného obohacení se začal promlčovat (jde-li o subjektivní promlčecí lhůtu) ihned po provedení jakékoliv práce pro žalovanou. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení za výše uvedené práce tedy musí být promlčen a žalovaná toto promlčení namítá. Žalovaná dále doplnila, že žalobkyně pro ni neprovedla žádnou práci ani činnost po dni 19. 12. 2019.

3. K výzvě soudu žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení podáním ze dne 13. 2. 2023, kde uvedla, že se na stavbě neučinil žádný krok bez vědomí žalované jako objednatele, který stavbu řídil a za tímto účelem uděloval žalobkyni pokyny a kontroloval ji. Žalobkyně podle dohody dodávala toliko pracovní sílu bez technického a odborného dohledu, neměla právo určovat harmonogram prací, technologický postup ani používané materiály. Z časové osy a z chování žalované je zřejmé, že k uzavření smlouvy o dílo došlo. Žalovaná poskytovala při provádění prací veškerou součinnost, zpřístupnila staveniště, resp. předala pracoviště, a po ukončení prací potvrdila soupis provedených prací. Interní předpisy žalované ani neumožňují, aby byla započata stavba bez uzavřené smlouvy. Žalobkyně byla pak jediným zhotovitelem prací na zakázce [obec] ev.č. [spisová značka] – most přes [obec] v obci [obec], práce probíhaly několik měsíců pod dohledem zaměstnance žalované, tudíž argumentace žalované se jeví přinejmenším jako účelová. Smlouva o dílo byla uzavřena ústně mezi ní, jednající panem [jméno] [příjmení], a žalovanou, jednající panem [celé jméno svědka]. Žalobkyně učinila cenovou nabídku a p. [celé jméno svědka] tuto cenovou nabídku přijal. Na základě této smlouvy žalobkyně prováděla pro žalovanou stavební práce dle jejich soupisu, a to v období od 22. 8. 2019 do 19. 12. 2019. [příjmení] dohodnutý rozsah prací se prováděly i vícepráce, kdy dohodnutá cena prací byla 10 [spisová značka].

4. U prvního jednání ve věci dále žalobkyně doplnila svá tvrzení, že předmět díla je uveden v soupisu prací na čl. 57, kde jsou vyjmenovány konkrétní práce, které si žalobkyně s žalovanou dohodla. Cena díla byla sjednána ve výši 950 000 Kč, jak vyplývá ze soupisu prací.

5. Ve svém dalším vyjádření pak žalobkyně změnila svá skutková tvrzení tak, že cena díla byla sjednána ve výši 1 137 200 Kč na základě žalovanou předloženého harmonogramu prací podle klíče počet lidí x 260 [spisová značka], a to na částky: stavební objekt: SO 001 Demolice – 124 800 Kč, stavební objekt: SO 202 Zatímní podepření mostu ev. č. [spisová značka] – M02 – 62 400 Kč, [ulice] objekt: SO 201 [obec] ev.č. [spisová značka] – M01 – most přes [obec] na ul. [ulice] – 950 000 Kč. Provedeny byly práce za částku 375 960 Kč. Žalované byly práce finálně předány dne 20. 12. 2019 [ulice] se vykonávaly průběžně ve výše uvedeném časovém rámci, tj. 22. srpen 2019 až 19. prosinec 2019, po jednotlivých etapách a byly žalovanou kontrolovány a přebírány průběžně, neboť jednotlivé fáze prací na sebe navazovaly a dokončení jedné fáze podmiňovalo provedení fáze další. Faktura [číslo] 2019 ze dne 20. 12. 2019 byla předána zaměstnanci žalované, panu [jméno] [příjmení] dne 20.12.2019, a následně byla faktura zaslána žalovaná emailem na adresu [email], a to dne 21.01.2020.

6. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:

7. Z podstatného obsahu spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. [spisová značka], že žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 22. 6. 2020 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky ve výši 698 880 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná jako objednatel uzavřela se žalobkyní jako zhotovitelem ústní smlouvu, na jejímž základě měla žalobkyně pro žalovanou podle pokynů žalované a pod dozorem a kontrolou žalované provést dílčí práce v rámci zakázky„ [obec] ev. [číslo] – 6, [příjmení] [jméno] (rekonstrukce mostu [příjmení] [jméno])“, kteréžto práce byly specifikované v Soupisu prací, který tvoří přílohu předávacího protokolu pracoviště zhotoviteli ze dne 13. 9. 2019. Předpokládaná doba realizace prací byla dohodnuta do 31. 12. 2019. Žalobkyně do 19. 12. 2019, podle pokynů žalované a pod dozorem a kontrolou žalované, provedla a protokolárně odevzdala žalované práce specifikované Zjišťovacím protokolem provedených prací ze dne 20. 12. 2019, jehož součástí je Soupis provedených prací v hodnotě 698 880 Kč. Podle dohody se žalovanou žalobkyně ohledně provedených prací vystavila dne 20. 12. 2019 fakturu [číslo] 2019 na částku 698 880 Kč, splatnou dne 31. 12. 2019, která nebyla i přes opakované urgence žalovanou do dnešního dne žalobkyni zaplacena. Žalovaná se k této žalobě vyjádřila tak, že s žalobkyní nikdy žádnou smlouvu o dílo, ani jinou, a to ani v podobě písemné, ani v ústní, neuzavřela. Pokud by snad žalobkyně tvrdila, že zmíněnou smlouvu za žalovanou uzavřel pan [jméno] [příjmení], pak tento pracoval u žalované v pozici stavbyvedoucího a z této pozice rozhodně nebyl oprávněn uzavírat jakékoliv smlouvy, ani je sjednávat. Žalovaná dále potvrdila, že [jméno] [příjmení] jako stavbyvedoucí měl právo vybrat si subdodavatele, pokud šlo o dílčí subdodávku do ceny 300 000 Kč. Tento výběr si však měl neprodleně poté nechat schválit nadřízenými zaměstnanci, následně měla být vypracována smlouva o dílo (která by mohla být v krajním případě a na krátkou dobu zatímně nahrazena písemnou objednávkou žalovaného a její písemnou akceptací ze strany žalobkyně). V tomto případě však pan [příjmení] postupoval zcela odlišně. Subdodavatele (žalobkyni) vybral sám, ačkoliv šlo o subdodávku v ceně nad 300 000 Kč. O výběru své nadřízené zaměstnance řádně neinformoval, místo toho podepsal s žalobkyní předávací protokol pracoviště spolu se soupisem prací a vpustil žalobkyni na staveniště. Ani poté své nadřízené zaměstnance o pracích konaných žalobkyní neinformoval. Žalovaná tak zjistila, že žalobkyně provádí, v zásadě svévolně, na staveništi práce, až v době, kdy bylo neekonomické a neracionální její činnost přerušovat či ukončovat. Žalovaná připustila, že žalobkyně pro ni jakési dílo provedla, nešlo však o činnost dle smlouvy, když žádná uzavřena nebyla. Plnění žalobkyně musí být vypořádáno jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná přitom žalobkyni opakovaně nabízela, aby o takovém vypořádání jednali. Žalobkyně to však vždy odmítla a trvala striktně na svém tvrzení, že byla uzavřena smlouva o dílo a že má nárok na zaplacení částky dle jí vystavené faktury. Okresní soud v Olomouci rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] žalobu v plném rozsahu zamítl.

8. Z výpisu z obchodného registru Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky, že žalobkyně je zapsána v obchodním rejstříku Okresního soudu Trenčín jako společnost s ručením omezeným, statutárním orgánem žalobkyně jsou jednatelé, mezi nimi i [jméno] [příjmení], jednatel jedná za společnost samostatně.

9. Z výpisu z obchodního rejstříku, že žalovaná je zapsána v obchodním rejstříku vedeným Krajským soudem v Ostravě v oddílu B, vložce [číslo] jako akciová společnost. Statutárním orgánem žalované je představenstvo, předsedou představenstva je Ing. [jméno] [příjmení], členy představenstva jsou [jméno] [příjmení] a Ing. [příjmení] [příjmení], společnost zastupuje kterýkoliv člen představenstva samostatně. Od 12. 3. 2021 je prokuristou [právnická osoba] [celé jméno svědka], prokurista je zmocněn ke všem právním jednáním, ke kterým dochází při provozu společnosti, a to i k těm, ke kterým se jinak vyžaduje zvláštní plná moc.

10. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jsou bratři.

11. Z faktury [číslo] 2019, že tato byla vystavena žalobkyní na částku 375 960 Kč s datem splatnosti 31. 12. 2019. Faktura je adresována žalované. Na faktuře je jako datum vystavení faktury uvedeno 20. 12. 2019, dále je uvedeno, že na základě schváleného soupisu prací fakturuje žalobkyně žalované za dohodnuté vykonané práce spojené s rekonstrukcí mostu v [obec] částku 375 960 Kč.

12. Ze zjišťovacího protokolu provedených prací a ze soupisu provedených prací, že žalobkyně sepsala provedené práce v celkové hodnotě 375 960 Kč, zjišťovací protokol provedených prací potvrdil za žalovanou [jméno] [příjmení].

13. Z výzvy k plnění ze dne 25. 3. 2020, že předchozí právní zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vyzval žalovanou dopisem ze dne 25. 3. 2020 k zaplacení částky 1 074 840 Kč nejpozději do 31. 3. 2020, kdy se mělo jednat o dlužné faktury [číslo] 2019 (akce [příjmení] [jméno], částka 698 880 Kč) a [číslo] 2019 (akce [obec], částka 375 960 Kč).

14. Z e-mailu ze dne 21. 1. 2020, že žalobkyně doručila žalované e-mailem ze dne 21. 1. 2020 na e-mailovou adresu [jméno] [příjmení], účetní žalované, fakturu [číslo] 2019 a zjišťovací protokol.

15. Z faktury ze dne 19. 12. 2022, že žalobkyně označila sebe jako dodavatele názvem [jméno] [příjmení] by [anonymizováno] a touto fakturou vyúčtovala žalované práce spojené s rekonstrukcí mostu [příjmení] [jméno] v částce 698 880 Kč.

16. Z průvodního e-mailu k faktuře vystavené [jméno] [příjmení] by [anonymizováno] ze dne 20. 12. 2022, že [jméno] [příjmení] uvádí, že na základě rozhodnutí Okresního soudu v Olomouci ve věci sporu mezi [právnická osoba] s. r. o. a žalovanou o úhradu faktury za práce na zakázce [příjmení] [jméno] Okresní soud v Olomouci rozhodl, že žalobkyně neměla s žalovanou smluvní vztah, a proto nemá nárok na úhradu faktury. Na mostě [příjmení] [jméno] pracovali jen zaměstnanci firmy [jméno] [příjmení] by [anonymizováno] a proto jde o omyl, když byla žalované vystavena faktura firmou [právnická osoba] a ne druhou [právnická osoba] [příjmení] by [anonymizováno], která na místě vykonávala dohodnuté práce.

17. Z dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 6. 1. 2020, že žalovaná jako zaměstnavatel a [jméno] [příjmení] jako zaměstnanec se dohodli na vzájemném ukončení pracovního poměru ke dni 21. 1. 2020.

18. Z předávacího protokolu staveniště ze dne 22. 8. 2019 a ze stavebního deníku, že staveniště týkající se zakázky [obec] přes [obec] na ul. [ulice] předal dne 22. 8. 2019 [jméno] [příjmení] za žalobkyni [jméno] [příjmení].

19. Ze soupisu prací na čl. 57, že se jedná o soupis prací za částku 950 000 Kč, soupis prací je za žalovanou podepsán [jméno] [příjmení].

20. Ze stavebního deníku, že staveniště bylo žalobkyni předáno dne 22. 8. 2019, staveniště předal [jméno] [příjmení]. Žalobkyně byla na staveništi do 19. 12. 2019, po tomto datu již žádné práce prováděny nebyly. V zápisu ze dne 19. 12. 2019 je uvedeno, že od 7.00 hod. 12.00 hod. byly prováděny práce: čerpání vody, vázání výztuže.

21. Ze stanoviska k výzvě k úhradě dluhu ze dne 24. 2. 2020, ze zjišťovacího protokolu o provedených dodávkách stavebních prací ze dne 18. 2. 2020 a ze soupisu provedených prací za období od srpna do prosince 2019, že žalovaná reagovala na výzvu žalobkyně k úhradě dluhu ve výši 1 074 840 Kč, který obdržela dne 19. 2. 2020 e-mailem tak, že dosud neeviduje žádnou písemnou objednávku či smlouvu, na základě které žalobkyně dílo vykonávala a na základě které by bylo možno odsouhlasit rozsah díla. Vzhledem k tomu vyzvala žalovaná žalobkyni k osobnímu jednání, které se uskutečnilo dne 18. 2. 2020 v sídle žalované, kde byly žalobkyni vysvětleny připomínky žalované a předloženy aktuální soupisy skutečně provedených prací s upravenou jednotkovou cenou za uložení výztuže. Tato jednotková cena vychází z ceny, která je v místě a čase obvyklá. Na základě tohoto zasílá žalovaná v příloze dopisu jí potvrzené soupisy provedených prací, které slouží jako podklad pro fakturaci. Žalovaná závěrem dopisu informuje žalobkyni, že kontaktní osobou za žalovanou k dořešení smlouvy je [celé jméno svědka], se kterým již žalobkyně komunikuje, který má zakázku na starost od jejího začátku a je také uveden v návrzích smluv o dílo. Přílohou dopisu byl soupis provedených prací za období od srpna do prosince 2019 znějící na částku 272 253 Kč bez DPH a zjišťovací protokol o provedených dodávkách stavebních prací ze dne 18. 2. 2020, kterým byly žalovanou potvrzeny práce za částku 272 253 Kč bez DPH, tj. 329 426,13 Kč včetně DPH. Zjišťovací protokol je za žalovanou podepsán [celé jméno svědka].

22. Z e-mailu ze dne 24. 2. 2020, že žalovaná jednající [celé jméno svědka] zaslala žalobkyni stanovisko k výzvě k úhradě dluhu i e-mailem s tím, že originál posílá poštou. [celé jméno svědka] žádá žalobkyni o zaslání případných připomínek k zaslané smlouvě o dílo, aby mohl vytvořit čistopis k podpisu a následně potvrdit soupisy provedených prací.

23. Z účastnické výpovědi [jméno] [příjmení], že působí v pozici jednatele žalobkyně. Před létem 2019 mu zavolal bratr [jméno] [příjmení], že začal pracovat pro žalovanou a že ho požádali, aby našel nějakou partu na práce. [příjmení] svým nadřízeným řekl, že jsou bratři, ale pan [celé jméno svědka] mu řekl, že to není problém. Ppřišel podívat na budoucí staveniště, jednalo se o 2 mosty. S bratrem probrali časový harmonogram, což potřeboval, aby mohl vypracovat cenovou nabídku. [příjmení] [jméno] dostal projektovou dokumentaci, na začátku jednal s [jméno]. Poté připravil cenovou nabídku dle svých normohodin. Zavolal ji bratrovi a on řekl, že to předá panu [celé jméno svědka]. [příjmení] nabídka byla učiněna ústně. Bratr mu telefonicky vzkázal, že pan [celé jméno svědka] s cenovou nabídkou souhlasil. Při převzetí staveniště bratrovi předal i písemnou cenovou nabídku, což jsou soupisy prací, které předložil u jednání. [příjmení] [jméno] jsem převzal staveniště a následně jsem posílal lidi do práce, když mi zavolali, že je potřeba. Začali pracovat někdy na přelomu srpna a září 2019. Dokončili 2 etapy a třetí etapu, což byla sama výstavba nového mostu, již nedokončili, jen začali, protože jim žalovaná odmítla zaplatit faktury. [příjmení] na staveniště dodával jen pracovní sílu, za technologický proces nesla odpovědnost žalovaná. Dne 26. 12. 2019 mi pan [příjmení] poslal SMS zprávu, kde se ptal, kdy se chlapi vrátí na staveniště, že potřebují další práce. [příjmení] mu odepsal, že potřebuje zaplatit faktury. K dotazu, proč jednatel žalobkyně říkal, že odešli ze stavby kvůli nezaplacení faktury, když práce ukončili 19. 12. 2019 a fakturu vystavil až 20. 12. 2019, jednatel žalobkyně uvedl, že žalovaná pracovala do 19. 12. 2019, poté byla celozávodní dovolená, žalobkyně musela práce ukončit do 19. 12. 2019, resp. přerušit a měla se potom vrátit na stavbu v lednu 2020. Faktury jí měly být zaplaceny do konce roku 2019. Jelikož faktury uhrazena nebyly, tak se v lednu již na stavbu pracovníci žalobkyně nevrátili. K dotazu, proč fakturu žalované doručili až 21. 1. 2020, když měla být uhrazena do konce roku 2019, jednatel žalobkyně uvedl, že fakturu 20. 12. 2019 předal bratrovi na firmě žalované. Pan [celé jméno svědka] začal tvrdit, že žádnou fakturu nedostal, proto ji poslal znovu poštou i emailem 21. 1. 2020. K dotazu, jak byla tvrzená smlouva o dílo ukončena, když žalobkyně nedodělala to, co měla, jednatel žalobkyně uvedl, že v podstatě ukončena nebyla. Byla přerušena.

24. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], že jednatel žalobkyně je jeho bratr, asi půl roku byl zaměstnancem žalované na pozici asistent stavbyvedoucího. Žalovaná nemohla najít firmu na zhotovení monolitických betonových konstrukcí, svědek jsem nějaké firmy oslovil, ale žádná neměla volnou kapacitu. Svědek panu [celé jméno svědka], který byl jeho přímým nadřízeným, řekl, že bratr má firmu, a jestli není problém, že je to bratr. Pan [celé jméno svědka] řekl, že to není problém. Pak už se domlouval bratr s panem [celé jméno svědka], svědek nebyl v pozici, kdy by mohl něco domlouvat. Nebyl přítomen žádné domluvě bratra s panem [celé jméno svědka], co se týče právních smluvních věcí, to šlo mimo něj. Svědek bratrovi řekl, co potřebuje, on mu dal lidi a ti začali pracovat. Svědek mu podepsal předávací protokol a předal staveniště. Svědek u žalované nastoupil někdy na začátku léta 2019 a skončil na začátku roku 2020. Oznámil bratrovi, že u žalované končí, on nebyl rád, protože ještě neměl zaplacené práce. Svědek mu říkal: neboj se, máš podepsaný stavební deník a soupis provedených prací. [příjmení] nebyl rád, protože se strašně táhla smlouva, neměl písemnou smlouvu a proto nemohl fakturovat práce. Říkal svědkovi: to už je dlouho, kdy bude smlouva? Svědek mu proto podepsal soupis prací, aby mohl poslat fakturu. Někdo pak bratrovi po vánocích volal za žalovanou, on byl na firmě, a od bratra ví, že se nedomluvili. Svědek už v té době nebyl zaměstnancem žalované. Pak mu bratr říkal, že mu poslali nějaké papíry a návrh na částku, kterou mu zaplatí. Pan [celé jméno svědka] u žalované působil jako stavbyvedoucí, což je člověk, který má kulaté razítko a on ho měl. Stavbyvedoucí má k ruce asistenta nebo mistra. Působil tam jako ten, kdo stavbu vedl. Pořád na stavbu jezdil a několikrát komunikoval i s bratrem. K dotazu, jaké práce byly provedeny, svědek uvedl, že si to nepamatuje. K dotazu, kdo schvaloval cenovou nabídku, svědek uvedl, že to probíhalo tak, že on našel firmu, oni mi dali cenovou nabídku a svědek s tím přišel na firmu a oni mu cenu schválili. V tomto případě byl můj přímý nadřízený pan [celé jméno svědka], takže jsem cenovou nabídku předal jemu a jestli on to dál s někým komunikoval, to již svědek neví. Pan [celé jméno svědka] působil jako vedoucí sekce mosty.

25. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], že je zaměstnancem žalované, pracuje na pozici ředitel mostní divize. Měl na starosti středisko mostních staveb, což znamená, že koordinoval zaměstnance žalované. Subdodavatele nekoordinoval, ty si koordinují zaměstnanci žalované, kteří mají na starosti tu stavbu. Subdodavatele na stavbu shání buď hlavní stavbyvedoucí nebo výrobní přípravář, návrh předloží svědkovi nebo generálnímu řediteli žalované a oni tento návrh schválí. [jméno] [příjmení] působil na pozici hlavního stavbyvedoucího, byl jeho podřízeným. [jméno] [příjmení] mu nikdy žádnou nabídku ohledně žalobkyně ke schválení nepředložil, žádnou nabídku nepředložil ani generálnímu řediteli žalované. K soupisům provedených prací na čl. 7 – 8 a ke zjišťovacímu protokolu na čl. 6 verte, svědek uvedl, že se jedná o listiny schválené [jméno] [příjmení]. Žalovaná nikdy se žalobkyní žádnou smlouvu neuzavřela. S jednatelem žalobkyně, se svědek setkal na firmě žalované, když řešili práce na mostě. [příjmení] mu předložil nějakou cenovou nabídku, to bylo až v roce 2020 poté, kdy přišla faktura od žalobkyně, kterou žalovaná vrátila. Svědek na to reagoval tak, že jednotkové ceny jsou neadekvátní a že to žalovaná za tuto cenu nechce. Navíc vyfakturované práce nebyly provedeny, proto svědek faktury vrátil. Žádné provedené práci mu nikdy nebyly předávacím protokolem předány. Fakturu od žalobkyně fyzicky nedostal, byla doručena na účtárnu žalované. Svědek dále uvedl, že nikdy žádné pracovníky žalobkyně na stavbě neviděl. [jméno] [příjmení] byl jeho podřízený, který vedl stavbu, ale protože se stavba nevyvíjela podle představ žalované, tak s ním někdy ke konci roku ukončili pracovní poměr. Svědek na stavbu jezdil asi 1x za měsíc. Na stavbě nějaké práce probíhaly, konkrétně bourací práce tam prováděla [právnická osoba] [anonymizováno], se kterou měla žalovaná uzavřenou smlouvu. Svědek neměl přehled úplně o všech pracovnících, kteří na stavbě byli. Menší subdodávky do částky 300 000 Kč si můžou stavbyvedoucí vybrat sami, ale smlouvu s nimi následně uzavírá statutární orgán. Pracovníci na stavbách musí mít výstražné vesty a viděl jsem tam jen zaměstnance firmy [anonymizována dvě slova].

26. Důkazní návrhy žalobkyně učiněné v podání ze dne 16. 6. 2023 soud zamítnul, protože byly učiněny po nastalé koncentraci řízení a nevztahovala se na ně žádná z výjimek ust. § 118b o. s. ř.

27. Soud učinil po provedeném dokazování následující závěr o skutkovém stavu:

28. Žalobkyně je zapsána v obchodním rejstříku Okresního soudu Trenčín jako společnost s ručením omezeným, statutárním orgánem žalobkyně jsou jednatelé, mezi nimi i [jméno] [příjmení], jednatel jedná za společnost samostatně. Žalovaná je zapsána v obchodním rejstříku vedeným Krajským soudem v Ostravě v oddílu B, vložce [číslo] jako akciová společnost. Statutárním orgánem žalované je představenstvo, předsedou představenstva je Ing. [jméno] [příjmení], členy představenstva jsou [jméno] [příjmení] a Ing. [příjmení] [příjmení], společnost zastupuje kterýkoliv člen představenstva samostatně. Od 12. 3. 2021 je prokuristou [právnická osoba] [celé jméno svědka], prokurista je zmocněn ke všem právním jednáním, ke kterým dochází při provozu společnosti, a to i k těm, ke kterým se jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Staveniště týkající se zakázky [obec] přes [obec] na ul. [ulice] předal dne 22. 8. 2019 [jméno] [příjmení] za žalobkyni [jméno] [příjmení]. Žalobkyně byla na staveništi do 19. 12. 2019, po tomto datu již žádné práce prováděny nebyly. V zápisu ze dne 19. 12. 2019 je uvedeno, že od 7.00 hod. 12.00 hod. byly prováděny práce: čerpání vody, vázání výztuže. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jsou bratři. Žalobkyně sepsala provedené práce v celkové hodnotě 375 960 Kč, zjišťovací protokol provedených prací potvrdil za žalovanou [jméno] [příjmení]. Žalobkyně vystavila žalované fakturu [číslo] 2019 znějící na částku 375 960 Kč s datem splatnosti 31. 12. 2019. Na faktuře je jako datum vystavení faktury uvedeno 20. 12. 2019. Žalobkyně doručila žalované fakturu [číslo] 2019 a zjišťovací protokol e-mailem ze dne 21. 1. 2020 na e-mailovou adresu [jméno] [příjmení], účetní žalované. Předchozí právní zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vyzval žalovanou dopisem ze dne 25. 3. 2020 k zaplacení částky 1 074 840 Kč nejpozději do 31. 3. 2020, kdy se mělo jednat o dlužné faktury [číslo] 2019 (akce [příjmení] [jméno], částka 698 880 Kč) a [číslo] 2019 (akce [obec], částka 375 960 Kč). Žalovaná reagovala na výzvu žalobkyně k úhradě dluhu ve výši 1 074 840 Kč, který obdržela dne 19. 2. 2020 e-mailem tak, že dosud neeviduje žádnou písemnou objednávku či smlouvu, na základě které žalobkyně dílo vykonávala a na základě které by bylo možno odsouhlasit rozsah díla. Vzhledem k tomu vyzvala žalovaná žalobkyni k osobnímu jednání, které se uskutečnilo dne 18. 2. 2020 v sídle žalované, kde byly žalobkyni vysvětleny připomínky žalované a předloženy aktuální soupisy skutečně provedených prací s upravenou jednotkovou cenou za uložení výztuže. Tato jednotková cena vychází z ceny, která je v místě a čase obvyklá. Na základě tohoto zasílá žalovaná v příloze dopisu jí potvrzené soupisy provedených prací, které slouží jako podklad pro fakturaci. Žalovaná závěrem dopisu informuje žalobkyni, že kontaktní osobou za žalovanou k dořešení smlouvy je [celé jméno svědka], se kterým již žalobkyně komunikuje, který má zakázku na starost od jejího začátku a je také uveden v návrzích smluv o dílo. Přílohou dopisu byl soupis provedených prací za období od srpna do prosince 2019 znějící na částku 272 253 Kč bez DPH a zjišťovací protokol o provedených dodávkách stavebních prací ze dne 18. 2. 2020, kterým byly žalovanou potvrzeny práce za částku 272 253 Kč bez DPH, tj. 329 426,13 Kč včetně DPH. Zjišťovací protokol je za žalovanou podepsán [celé jméno svědka]. <b>29. Právní hodnocení:</b> 30. Podle ust. § 2586 odst. 1, 2 obč. zák. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

31. Podle ust. § 2991 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

32. Podle ust. § 2991 odst. 2 obč. zák. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

33. Podle ust. 2999 odst. 1 obč. zák. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

34. Podle ust. § 621 obč. zák. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

35. Podle ust. § 629 obč. zák. promlčecí lhůta trvá tři roky.

36. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Pokud žalobkyně tvrdila uzavření ústní smlouvy o dílo se žalovanou, pak nesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, že s žalovanou byla uzavřena smlouva o dílo, co bylo předmětem této smlouvy, jakým způsobem a v jaké výši byla dohodnuta cena díla, dále byla žalobkyně povinna tvrdit a prokazovat, že konkrétní práce pro žalovanou provedla a dílo žalované předala. Jedině v případě splnění těchto podmínek by žalobkyni vznikl nárok na zaplacení ceny díla. Soud konstatuje, že žalobkyně neunesla ani břemeno tvrzení, natožpak břemeno důkazní. Žalobkyně nebyla schopna tvrdit, co vlastně bylo mezi účastníky ujednáno, když napřed, pokud se týká předmětu díla, odkázala na soupis prací na čl. 57 spisu, kde jsou uvedeny práce za částku 950 000 Kč, což byla dle žalobkyně dohodnutá cena díla. Poté u jednání konaného dne 6. 6. 2023 žalobkyně uvedla, že předmětem díla byly práce, které jsou uvedeny v soupisu prací za celkovou částku 1 137 200 Kč, přičemž z posledního soupisu prací, který zněl na částku 950 000 Kč, byla realizována pouze část prací v hodnotě 188 760 Kč. Soud poukazuje na rozpor mezi tvrzeními žalobkyně spočívající i v tom, že tvrdila, že smlouva o dílo byla uzavřena ústně mezi [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka], současně však odkazovala na soupis prací, kterým měl být dle žalobkyně vymezen předmět díla. Veškeré žalobkyní předložené soupisy prací pak nemohou být důkazem o uzavřené smlouvě o dílo ani o předmětu a ceně díla, neboť jsou podepsány pouze [jméno] [příjmení] a jak vyplynulo z jeho výpovědi, [jméno] [příjmení] nebyl oprávněn za žalovanou jednat. Navíc sám [jméno] [příjmení] ve své svědecké výpovědi potvrdil, že soupisy prací bratrovi podepsal až ex post, když uvedl, že oznámil bratrovi, že u žalované končí, on nebyl rád, protože ještě neměl zaplacené práce. Svědek mu říkal: neboj se, máš podepsaný stavební deník a soupis provedených prací. [příjmení] nebyl rád, protože se strašně táhla smlouva, neměl písemnou smlouvu a proto nemohl fakturovat práce. Říkal svědkovi: to už je dlouho, kdy bude smlouva? Svědek mu proto podepsal soupis prací, aby mohl poslat fakturu. Je tedy zřejmé, že předložené soupisy prací nemohou být důkazem o uzavřené smlouvě o dílo, neboť byly podepsány až dodatečně, navíc [jméno] [příjmení]. To, že nebyla uzavřena smlouva o dílo, pak dále vyplývá z korespondence mezi stranami z roku 2020, ve které si posílaly návrhy smluv o dílo až poté, kdy již nějaké práce byly žalobkyní provedeny. Ostatně to potvrdil i svědek [příjmení], když uvedl, že [jméno] [příjmení] se obával, že mu práce nebudou uhrazeny, protože„ se strašně táhla smlouva.“ K tvrzení žalobkyně, že smlouva o dílo byla uzavřena ústně mezi [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka], pak soud dále uvádí, že jednak žalobkyně, jak již bylo uvedeno výše, nebyla schopna specifikovat, co tedy vlastně bylo předmětem díla, když svá tvrzení neustále měnila, a rovněž, jakým způsobem a v jaké výši byla dohodnuta cena díla. [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že připravil ústní cenovou nabídku dle svých normohodin a zavolal ji bratrovi a on řekl, že to předá panu [celé jméno svědka] a bratr mu poté telefonicky vzkázal, že pan [celé jméno svědka] s cenovou nabídkou souhlasil, pak toto tvrzení bylo v rozporu s výpovědí svědka [celé jméno svědka], který uvedl, že [jméno] [příjmení] mu nikdy žádnou nabídku ohledně žalobkyně ke schválení nepředložil a žádnou nabídku nepředložil ani generálnímu řediteli žalované. Svědek uvedl, že s jednatelem žalobkyně se setkal až v roce 2020 na firmě žalované poté, kdy přišla faktura od žalobkyně, když řešili práce na mostě. [příjmení] mu předložil nějakou cenovou nabídku, kterou žalovaná vrátila. Svědek na to reagoval tak, že jednotkové ceny jsou neadekvátní a že to žalovaná za tuto cenu nechce. Tyto skutečnosti jsou v souladu s listinnými důkazy, a to zejména se stanoviskem k výzvě k úhradě dluhu ze dne 24. 2. 2020 a se zjišťovacím protokolem o provedených dodávkách stavebních prací ze dne 18. 2. 2020. Soud uzavírá, že vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem žalobkyně neprokázala, že byla mezi stranami byla uzavřena smlouva o dílo, co bylo předmětem díla a jakým způsobem byla sjednána cena díla. Navíc žalobkyně sama svá tvrzení o uzavřené smlouvě dílo popřela, když uvedla, že žalované dodávala toliko pracovní sílu bez technického a odborného dohledu, neměla právo určovat harmonogram prací, technologický postup ani používané materiály. Pojmovým znakem smlouvy o dílo přitom je provádění díla na náklad a nebezpečí zhotovitele.

37. Žalovaná nicméně připustila, že některé práce byly žalobkyní provedeny. Za situace, kdy žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o dílo, by tedy bylo nutno nárok žalobkyně vypořádat podle zásad o bezdůvodném obohacení. Žalobkyně by ovšem musela tvrdit a prokázat, které konkrétní práce pro žalovanou provedla a jaká byla obvyklá cena těchto prací. Žalobkyně ani v tomto směru neunesla břemeno tvrzení a důkazní, když ohledně provedených prací pouze odkázala na soupisy provedených prací a zjišťovací protokol provedených prací, které ovšem byly za žalovanou potvrzeny pouze [jméno] [příjmení]. Navíc soupisy provedených prací vystavené žalobkyní žalovaná popřela a vystavila svůj soupis provedených prací a zjišťovací protokol ze dne 18. 2. 2020 podepsaný [celé jméno svědka]. S tímto soupisem prací zase nesouhlasila žalobkyně. Žalobkyně tedy neprokázala, které konkrétní práce pro žalovanou provedla.

38. Nad rámec těchto skutečností soud uvádí, že i kdyby žalobkyně tvrdila a prokázala, které práce byly pro žalovanou provedeny, pak z účastnické výpovědi [jméno] [příjmení] i ze stavebního deníku vyplývá, že žalobkyně byla na stavbě naposledy dne 19. 12. 2020, kdy byla pouze čerpána voda. Poté již žádné práce prováděny nebyly. [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že žalovaná pracovala do 19. 12. 2019, poté byla celozávodní dovolená a žalobkyně musela práce ukončit do 19. 12. 2019. Dle výše citovaného ust. § 621 obč. zák. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. Soud má za prokázáno, že žalobkyně si musela být vědoma toho, že nemá se žalovanou uzavřenou smlouvu o dílo, když o smlouvě jednala dodatečně, a přesto nějaké práce prováděla. Žalobkyně si musela být rovněž velmi dobře vědoma toho, kdo se na její úkor obohatil a jaká je výše takového obohacení. Žalobkyni vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení vždy ihned po provedení příslušné práce, nejpozději tedy dne 19. 12. 2019. Žaloba byla žalobkyní podána až dne 19. 12. 2022, tedy po uplynutí promlčecí doby k vydání bezdůvodného obohacení vzniklého za všechny práce provedené před tímto datem. Žalovaná pak námitku promlčení v průběhu řízení namítla. Soud tedy uzavírá, že i kdyby žalobkyně prokázala, co pro žalovanou provedla, právo na vydání bezdůvodného obohacení tímto vzniklé by již bylo promlčeno. Ze všech shora uvedených důvodů soudu nezbylo než žalobu v plném rozsahu zamítnout.

39. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalobkyně tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalované pak tvoří odměna advokáta ve výši 68 740 Kč za 7 úkonů právní služby dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 9 820 Kč za jeden úkon právní služby, a to vyjádření k žalobě ze dne 23. 1. 2023, podání ve věci samé ze dne 13. 2. 2023, účast na jednání u Okresního soudu v Olomouci dne 4. 4. 2023 od 8:30 hodin do 10:13 hodin, účast na jednání u Okresního soudu v Olomouci dne 6. 6. 2023 od 9:00 hodin do 12:25 hod., písemné podání ve věci samé ze dne 30. 6. 2023 a závěrečný návrh ve věci.

40. Náklady řízení dále představuje paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 7 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.

41. Dále náklady řízení představuje cestovné na soudní jednání z [obec] do [obec] a zpět v délce 2 x 160 km při jedné jízdě tam a zpět při použití automobilu Škoda Rapid, [registrační značka], při průměrné spotřebě benzínu 5,1 l [číslo] km, a to cestovné na jednání dne 4. 4. 2023 a 6. 6. 2023 ve výši 2 x 2 336 Kč (320 x 5,20 + 320 x 5,1 x 41,20:100), žalovaná však vyúčtovala cestovné jen ve výši 2 x 2 190 Kč, celkem tedy ve výši 4 380 Kč, soud tedy přiznal cestovné ve výši vyúčtované žalobkyní.

42. Náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. žalovaná neúčtovala, soud tedy tuto náhradu nepřiznal.

43. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad (vyjma soudního poplatku) v celkové výši 15 796,20 Kč, neboť právní zástupce žalované je plátcem DPH. Celkem tedy činí náklady řízení vyúčtované žalovanou částku 91 016,20 Kč. Žalobkyně je tedy povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení celkovou částku 91 016,20 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právního zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.).