20 C 63/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Papicovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 , 784 01 Litovel pro 10 927 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od 16. 8. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 12. 4. 2023 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který byl poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně tak, že měl splácet každý měsíc nejpozději do 14. dne v měsíci úrok přirostlý za minulé období. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, proto byl úvěr ke dni 15. 8. 2023 zesplatněn. Žalobkyni vznikl v důsledku prodlení žalovaného i nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky , částka, od 16. 8. 2023 do 24. 1. 2024, tj. částky , částka, . Předmětem žaloby je dlužná jistina ve výši , částka, , dlužný úrok ve výši , částka, a smluvní pokuta ve výši , částka, .

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

4. Z žádosti o spotřebitelský úvěr a z výpisu z účtu vedeného na jméno žalovaného u , právnická osoba, ., že žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného na základě tvrzení žalovaného uvedených v žádosti o spotřebitelský úvěr a na základě výpisu z účtu za období od ledna do března 2023. V žádosti žalovaný uvedl, že bydlí s rodiči, je svobodný, zaměstnaný u společnosti Veseta s měsíčními příjmy ve výši , částka, , měsíční výdaje má ve výši , částka, . Není v insolvenci a není proti němu vedena exekuce. Z výpisu z účtu vyplývá, že žalovaný si opakovaně bere půjčky u společnosti , právnická osoba, , které splácí, k datu 31. 3. 2023 byl žalovaný na účtu v záporném zůstatku ve výši , částka, .

5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, a z kopie občanského průkazu a průkazu , podezřelý výraz, pojištění, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 12. 4. 2023 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu , částka, . Žalovaný se zavázal splácet každý měsíc vždy do 12. dne v měsíci úrok ve výši 40 % měsíčně přirostlý za uplynulé období, jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. V čl. 6.2 smlouvy se účastníci dohodli, že v případě prodlení žalovaného po dobu dva kalendářní měsíce nebo delší, se bez dalšího stává splatným celý dluh.

6. Z potvrzení o platbě, že žalovaný čerpal dne 12. 4. 2023 částku , částka, .

7. Z dopisu ze dne 12. 8. 2023, že dopisem ze dne 12. 8. 2023 byl žalovaný žalobkyní vyzván k zaplacení částky , částka, s tím, že ke dni 12. 8. 2023 došlo k zesplatnění úvěru.

8. Z předžalobní upomínky a z podacího lístku, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného dopisem ze dne 24. 1. 2024 k úhradě žalované částky před podáním žaloby.

9. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

10. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 12. 4. 2023 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu , částka, , kdy žalovaný vyčerpal částku , částka, . Žalovaný se zavázal splácet každý měsíc vždy do 12. dne v měsíci úrok ve výši 40 % měsíčně přirostlý za uplynulé období, jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. V čl. 6.2 smlouvy se účastníci dohodli, že v případě prodlení žalovaného po dobu dva kalendářní měsíce nebo delší, se bez dalšího stává splatným celý dluh. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného na základě tvrzení žalovaného uvedených v žádosti o spotřebitelský úvěr a na základě výpisu z účtu za období od ledna do března 2023. V žádosti žalovaný uvedl, že bydlí s rodiči, je svobodný, zaměstnaný u společnosti Veseta s měsíčními příjmy ve výši , částka, , měsíční výdaje má ve výši , částka, . Není v insolvenci a není proti němu vedena exekuce. Z výpisu z účtu vyplývá, že žalovaný si opakovaně bere půjčky u společnosti , právnická osoba, , které splácí, k datu 31. 3. 2023 byl žalovaný na účtu v záporném zůstatku ve výši , částka, . Dopisem ze dne 12. 8. 2023 byl žalovaný žalobkyní vyzván k zaplacení částky , částka, s tím, že ke dni 12. 8. 2023 došlo k zesplatnění úvěru. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného dopisem ze dne 24. 1. 2024 k úhradě žalované částky před podáním žaloby.

11. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

13. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

14. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

15. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

16. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle ust. § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

19. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného.

20. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je totiž nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu let zajisté očekávat. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces „posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.

21. Soud po provedeném dokazování konstatuje, že v tomto konkrétním případě žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného řádně, když při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti o spotřebitelský úvěr, kdy ověřila pouze příjmy žalovaného, a to výpisem z účtu žalovaného u , právnická osoba, . za období od ledna do března 2023. Z výpisu z účtu žalovaného však rovněž vyplynulo, že žalovaný si opakovaně bere půjčky u společnosti , právnická osoba, , které splácí a že k datu 31. 3. 2023 byl žalovaný na svém účtu v záporném zůstatku ve výši , částka, . Tyto skutečnosti měly vést žalobkyni k větší obezřetnosti a k důkladnějšímu zvažování, zda úvěr i přes tyto informace žalovanému poskytne. Jinými slovy žalobkyní zjištěné údaje měly vést žalobkyni k důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet.

22. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného, tedy aby mohla učinit závěr o tom, že žalovanému po vynaložení běžných výdajů a po úhradě všech dalších závazků zbude taková částka, aby mohl pravidelně splácet sjednané splátky úvěru.

23. Tato skutečnost tak zakládá absolutní neplatnost smlouvy o úvěru dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

24. Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 o. z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Za dané situace tak má žalobkyně nárok pouze na vydání poskytnuté jistiny ve výši , částka, v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, č. j. , spisová značka, ). Ve vztahu k době přiměřené možnostem spotřebitele nese břemeno tvrzení a důkazní sám spotřebitel, resp. v daném řízení žalovaný. Jelikož žalovaný k otázce svých možností vrátit poskytnutou jistinu ničeho netvrdil a v řízení byl nečinný, soud mu uložil žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku splnit v obecné třídenní lhůtě, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

25. Ve zbývajícím rozsahu pak byla žaloba co do nároku ze smlouvy o úvěru z důvodů již výše uvedených zamítnuta.

26. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Soud při posuzování úspěchu a neúspěchu ve věci přihlížel k celkové částce uplatněné žalobou včetně veškerého příslušenství, neboť i tyto skutečnosti je nutno zohlednit, když rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má být zřejmým a logickým ukončením celého soudního řízení, a ne pouze mechanickým posuzováním výsledku sporu bez komplexního zhodnocení rozhodnutí v meritu věci (viz. nález Ústavního soudu ČR sp.zn. I. ÚS 257/05). Soud tedy kapitalizoval veškeré žalobou uplatněné příslušenství, a to ke dni rozhodnutí. Žalobkyně se tak v řízení domáhala zaplacení částky v celkové výši , částka, . Žalobkyně pak byla úspěšná co do částky , částka, , úspěch žalobkyně tak činí 57,68 % předmětu řízení, žaloba pak byla zamítnuta co do celkové částky , částka, , úspěch žalovaného tedy činí 42,327 % z předmětu řízení. Více procesně úspěšným účastníkem byla žalobkyně, rozdíl úspěchu a neúspěchu v její prospěch činil 15,36 % z předmětu řízení. Náklady žalobkyně pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , odměna advokáta ve výši , částka, dle § 14b, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po , částka, , paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x , částka, dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění) a 21 % DPH ve výši , částka, . Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí částku , částka, , 15,36 % z této částky je pak , částka, . Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku , částka, , a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.).