20 C 66/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Papicovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 3 052 669,65 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 3 052 669,65 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 052 669,65 Kč od 16. 4. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 426 477,91 Kč k rukám právního zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 3 052 669,65 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 16. 4. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že žalobkyně jako zhotovitel a žalovaná jako objednatel uzavřely dne 30. 7. 2019 smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení stavby – rekonstrukce bývalého kina [anonymizována dvě slova] za sjednanou cenu ve výši 35 959 000 Kč bez DPH. Žalovaná ve smlouvě prohlásila, že si je vědoma své odpovědnosti za správnost a úplnost projektové dokumentace pro zadání stavebních prací předané žalobkyni a že tuto odpovědnost nesmí žádným způsobem přenášet na žalobkyni jakožto zhotovitele ani po ní požadovat zahrnutí případných vad této dokumentace do ceny díla. V rámci provádění díla žalobkyně zjistila, že předaná projektová dokumentace neodpovídá svým rozsahem, správností, úplností a podrobností zpracování tomu, jak to bylo garantováno ve smlouvě. Z tohoto důvodu požadovala žalobkyně po žalované dopracování nezbytných změn dokumentace. K tomu nedošlo, neboť v důsledku vadné a neúplné dokumentace žalovaná dne 15. 4. 2020 odstoupila od smlouvy o dílo a to z důvodu dle ust. § 223 odst. 1 ve spojení s ust. § 22 zákona [číslo] 2016 S., o zadávání veřejných zakázek, tedy z důvodu překročení limitů zákonných změn. Dopisem ze dne 27. 4. 2020 žalobkyně uvedla, že odstoupení od smlouvy považuje za platné právní jednání a nemíní jej zpochybňovat. Současně žalovanou upozornila, že bude požadovat po žalované vzniklou škodu, když je nepochybné, že důvodné odstoupení od smlouvy zapříčinila žalovaná v důsledku porušení smluvních povinností zejména dle ust. čl. 1 bodů 1.9, [číslo] a [číslo] smlouvy. Žalobkyně má tedy nárok na následující náhradu škody: cena díla byla sjednána ve výši 35 959 000 Kč bez DPH. Žalobkyní bylo vyfakturováno a žalovanou uhrazeno 977 131,75 Kč bez DPH, tj. 1 182 329,42 Kč s DPH. Škoda pak sestává ze: 1) skutečné škody ve výši 79 210,82 Kč sestávající z částky 54 000 Kč – náklady na pojištění po dobu provádění díla a z částky 25 210,82 Kč – náklady na bankovní záruku, a z 2) ušlého zisku ve výši 2 973 458,83 Kč sestávajícího z kalkulovaného hrubého zisku na zakázce ve výši 2,3 % z ceny díla, tj. z částky 34 981 868,25 Kč (35 959 000 Kč – 977 131,75 Kč), tedy z částky 804 583 Kč a z nákladů na správní a výrobní režii ve výši 6,2 % z ceny díla, tedy z částky 34 981 868,25 Kč, tj. z částky 2 168 875,83 Kč Celkem tedy činí škoda způsobená žalovanou částku 3 052 669,65 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k náhradě škody, žalovaná však nárok žalobkyně odmítla jako nedůvodný.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že nárok uplatněný žalobou zcela neuznává a navrhuje žalobu v plném rozsahu zamítnout. Žalovaná dále uvedla, že je státní příspěvkovou organizací zřízenou Ministerstvem kultury České republiky. Ve své činnosti je tak mimo jiné povinna se řídit a postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek (zákon č. 134/2016 Sb., v platném a účinném znění). Žalovaná v březnu roku 2019 zadala veřejnou zakázku na stavební práce s názvem Rekonstrukce bývalého kina [anonymizováno], [název žalované], [ulice a číslo], jako podlimitní veřejnou zakázku, kdy předmětem veřejné zakázky byla rekonstrukce části objektu [číslo] v [anonymizováno] ulici č. or. [anonymizováno], která byla adaptována jako kino [anonymizováno]. Jedním z podkladů výběrového řízení byla Projektová dokumentace zpracovaná projektantem [titul]. Arch. [jméno] [příjmení] (dále jen„ projektová dokumentace“). Z této projektové dokumentace mimo jiné vyplývá informace o stavu objektu, který je předmětem rekonstrukce a o požadovaných pracích, včetně upozornění na úskalí, která se mohou vyskytnout při realizaci rekonstrukce. Je výslovně uvedeno, že stav nosných konstrukcí je značně staticky narušen, že stav objektu je nevyhovující, mimo jiné je popsána vysoká vlhkost zdí, kdy je vysloveně upozorněno na nutnost řešení sanace pokleslých nosných stěn. Je upozorněno, že se jedná o starou klasicistní budovu, která proběhla několika rekonstrukcemi v minulosti, zásadní přestavba proběhla v roce 1916. Je podrobně popsán rozsah jednotlivých zásahů, které je nutno provést. Z projektové dokumentace se jasně podává, že předmětem je rekonstrukce staré budovy s narušenou statikou, která nemusí být jednoduchá a může objektivně nést řadu problému pro osobu provádějící rekonstrukci, se kterými se bude nutné vypořádat. Projektová dokumentace je založena na řadě průzkumů, jejichž účelem bylo vymezit rozsah prací, které bude nutno realizovat. Jako nejvýše přípustná cena byla stanovena částka ve výši 37,418 mil. Kč. Uvedená částka souvisí s množstvím rozpočtových prostředků, které má žalovaná k dispozici. Jejím legitimním očekáváním tak bylo, že zhotovitel provede a bude volit takové postupy při provádění rekonstrukce, které uvedenou částku nepřevýší, současně však tak, aby rekonstrukci podle své nabídky byl schopen ve stanoveném čase zrealizovat. Žalobkyně v rámci uvedené veřejné zakázky předložila svou nabídku, která byla s ostatními nabídkami výrazně nižší. Nabídková cena předložená žalobkyní činila bez DPH 35 959 000 Kč. Další předložené nabídky pak činily 36 759 801,75 Kč v případě [právnická osoba] a 36 490 000 Kč v případě [právnická osoba] Nabídková cena byla o 1 459 000 Kč nižší než nejvyšší přípustná cena. Z tohoto důvodu byla i žalobkyně dotazována ohledně vysvětlení takto nízké ceny ve srovnání s dalšími nabídkami. Ve své odpovědi žalobkyně cenu potvrdila a byla vybrána jako vítěz veřejné zakázky. V návaznosti na uvedené pak byla mezi žalobkyní a žalovanou dne 30. 7. 2019 uzavřena Smlouva o dílo pro účely realizace shora uvedené veřejné zakázky za cenu nabídnutou žalobcem (dále jen„ smlouva o dílo“). Žalobkyně převzala povinnost přezkoumat technickou část projektové dokumentace a informovat žalovanou o zjištěných vadách a dopadu na cenu. Žalobkyně výslovně potvrdila, že se detailně seznámila s rozsahem a povahou díla a s tím, že jsou jí známy veškeré technické, kvalitativní a jiné podmínky pro realizaci díla s tím, že má dostatečné kapacity a odborné znalosti pro realizaci díla za dohodnutou cenu. Žalobkyně se zavázala zajistit a nechat odsouhlasit realizační/výrobní dokumentaci pro účely realizace díla, respektive jeho částí. Žalobkyně výslovně uvedla, že sjednaná cena obsahuje veškeré náklady a zisk žalobkyně jako zhotovitele k řádnému a včasnému provedení díla podle projektové dokumentace, dále vedlejší náklady a ostatní náklady související s provedením díla. Byla dohodnuta cena a postup pro odsouhlasení a ocenění víceprací. Pro případ odstoupení od smlouvy o dílo z důvodů sjednaných ve smlouvě (a jen z těchto důvodů) bylo dohodnuto, že smluvní strana důvodně zapříčiňující odstoupení je povinna nahradit náklady vzniklé z důvodu odstoupení a nahradit vzniklou škodu. Po uzavření smlouvy o dílo žalobkyně přistoupila k posouzení projektové dokumentace pro realizaci díla zpracované [titul]. [anonymizováno]. [jméno] [příjmení]. Posouzení zpracoval [titul]. [anonymizováno]. [jméno] [jméno] dne 9. 9. 2019, kdy v závěru konstatoval, že projektová dokumentace pro provedení stavby je zpracovaná s připomínkami. Žalovaná zajistila zapracování připomínek do projektové dokumentace. Žalovaná současně zajistila autorský dozor, činnost koordinátora BOZP na staveništi, technický dozor investora a činnost supervizora. Supervizor i technický dozor investora objektivně vyhodnotili změny v projektové dokumentaci za dostatečné. I přes uvedené žalobkyně setrvávala na svých výhradách k projektové dokumentaci. Nijak nereflektovala na povinnost zpracování výrobní a realizační projektové dokumentace. Naopak poukazovala na nedostatečnost dokumentace, byť objektivně bylo povinností žalobkyně detaily zpracovat v rámci realizační a výrobní projektové dokumentace. Vzhledem k problémům se statickým zajištěním částí stavby představila žalobkyně způsob technického řešení této věci, který z hlediska vyčíslení ve změnových listech, spolu s dalšími úpravami, znamenal zcela zásadní navýšení hodnoty díla o částku ve výši 19 355 000 Kč, to je o částku převyšující 50% původní hodnoty sjednané ve smlouvě o dílo. Žalovaná jako subjekt povinný postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek je povinna neumožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, to je ze smlouvy o dílo. Uvedená povinnost je založena v ustanovení § 222 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek. U vědomí toho, jak zákon o zadávání veřejných zakázek ve svém ustanovení § 222 odst. 2 písm. c), § 222 odst. 5 písm. c) § 222 odst. 6 písm. c) vymezuje podstatnou změnu, nezbylo žalované, než změnu prezentovanou žalobkyní v jednotlivých změnových listech vyhodnotit jako podstatnou. V případě vzniku podstatné změny závazku je žalovaná povinna podle zákona o zadávání veřejných zakázek od smlouvy odstoupit. Žalovaný opakovaně upozorňovala žalobkyni na svou povinnost související s podstatnou změnou smlouvy o dílo. Opakovaně se snažila dosáhnout toho, že se žalobkyně upamatuje na svůj závazek realizovat dílo tak, aby bylo realizováno za sjednanou cenu, případně aby změny jí navrhované nevedly k situaci, která nebude podle zákona o zadávání veřejných zakázek znamenat podstatnou změnu závazku ze smlouvy o dílo. Žalobkyně na uvedené nijak nereflektovala, nijak nenavrhla jiné technické řešení věci, byť podle supervizora objektivně existovalo a neznamenalo by podstatnou změnu závazku ze smlouvy. Žalovaná nabyla z jednání žalobkyně dojmu, že na rozdíl od ostatních osob zúčastněných na realizaci rekonstrukce kina [anonymizováno] nemá zájem naplnit smlouvu o dílo a hledá toliko důvody, jak se svého závazku zbavit tak, aby vinu za vlastní selhání v povinnosti realizovat dílo za sjednanou cenu přenesla na jiného. Žalobkyně bohužel na výzvy žalované nijak nereflektovala. Naopak potvrdila na jednání se statutárním zástupcem žalobkyně, že jí nabídnutá cena byla podceněná a nízká. Žalobkyně tak zjevně špatně vyhodnotila pro sebe náročnost rekonstrukce kina [anonymizováno], rizika ze stavby vyplývající, které měla jako odborník v uvedené oblasti předpokládat a vzít objektivně v úvahu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně setrvala na svém stanovisku prezentovaném v cenových listech, nezbylo žalované, než postupovat v souladu s povinností stanovenou mu zákonem o zadávání veřejných zakázek a od smlouvy v dopise adresovaném žalobkyni ze dne 15. 4. 2020 odstoupit. Tímto svým krokem žalovaná toliko splnila svou zákonnou povinnost nepřipustit podstatnou změnu závazku ze smlouvy. Po odstoupení a vyklizení stanoviště žalovaná uhradila žalobkyni cenu prací z její strany realizovaných do odstoupení od smlouvy, jak tato cena vyplývala z uzavřené smlouvy o dílo. Zde žalovaná připomíná, že žalobkyně jasně deklarovala, že cena prací, uvedená v rozpočtu, zahrnuje její veškeré náklady, včetně zisku.

3. Žalovaná namítá, že od smlouvy o dílo odstoupila z důvodů podle zákona o zadávání veřejných zakázek v rámci plnění své zákonné povinnosti ve smyslu ustanovení § 222 a § 223 uvedeného zákona. Zákon o zadávání veřejných zakázek nezakládá žádné právo dodavatele (žalobkyně) pro případ odstoupení od smlouvy z důvodů uvedených v citovaném zákoně mu kompenzovat jakékoliv náklady či škody. Riziko možného odstoupení od smlouvy z důvodu založeného zákonem o zadávání veřejných zakázek je každé veřejné zakázce imanentní a žalobkyně s ní objektivně musí počítat. Je předpokladem jakéhokoliv smluvního vztahu založeného veřejnou zakázkou. Žalovaná má za to, že v důsledku odstoupení nebylo nijak založeno jakékoliv právo žalobkyně na jakoukoliv náhradu nákladů či náhradu škody. Žalovaná konstatuje, že smlouva o dílo nezakládá žalobkyni právo náhrady škody či povinnosti úhrady nákladů v případě odstoupení žalovanou z důvodů podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Tato náhrada je sjednána pouze pro případ odstoupení z důvodů založených smlouvou. Žalovaná má za to, že žádný nárok na náhradu škody ani na úhradu jakýchkoliv nákladů navíc ani nemohl vzniknout. Žalobkyně výslovně konstatovala a prohlásila ve smlouvě o dílo, že cena je konstruována včetně zisku a včetně všech nákladů, které jsou nutné k realizaci díla podle smlouvy o dílo. Jinými slovy všechny položky rozpočtu měly být konstruovány tak, aby uvedené zahrnovaly. Pokud žalovaná uhradila žalobkyni cenu prací realizovaných do odstoupení, má za to, u vědomí prohlášení žalobkyně vyplývajícího ze smlouvy, že jí kompenzovala všechny náklady s tím související včetně jejího zisku. Žalovaná namítá, že žalobkyně navíc ani škodu či ušlý zisk neprokázala. Žalovaná má za to, že interní smlouva o projektu žádný ušlý zisk ani prokazovat nemůže. Ta žalovanou objektivně nezajímá, neboť celou dobu má s ohledem na smlouvu o dílo za to, že je zisk reflektován v jednotlivých cenových položkách rozpočtu uvedeného ve smlouvě o dílo, který i zisk a náhradu nákladů v jednotlivých položkách obsahuje. Žalovaná má za to, že nárok uplatněný žalobou není s ohledem na shora uvedené důvodný.

4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:

5. Ze smlouvy o dílo ze dne 30. 7. 2019, ze zadávací dokumentace pro veřejnou zakázku na stavební práce ze dne 28. 3. 2019 – z textové části, z písemné zprávy zadavatele ze dne 15. 8. 2019 a z dokumentace pro zadání stavby z července 2016, že žalovaná jakožto státní příspěvková organizace zadala v březnu 2019 veřejnou zakázku na stavební práce s názvem„ Rekonstrukce bývalého kina [anonymizováno], [název žalované], [ulice a číslo]“ V textové části zadávací dokumentace pro veřejnou zakázku na stavební práce byla jako nejvýše přípustná nabídková cena zakázky stanovena částka 37,418 mil. Kč. V zadávacím řízení byla ze tří uchazečů vybrána žalobkyně s odůvodněním, že její nabídka splnila podmínky zadavatele stanovené v zadávací dokumentaci a podle ekonomické výhodnosti byla vyhodnocena jako nejvýhodnější. Žalobkyně jako zhotovitel a žalovaná jako objednatel uzavřely na základě výsledků zadávacího řízení dne 30. 7. 2019 smlouvu o dílo na plnění veřejné zakázky na stavební práce s níže uvedeným názvem (dále jen Dílo):„ [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [jméno], [název žalované], [příjmení] 47.“ Dle čl. 1 odst. 1. 1. smlouvy se zakázkou pro účely Smlouvy rozumí veřejná zakázka na stavební práce pro projekt„ Rekonstrukce bývalého kina [anonymizováno], [název žalované], [ulice a číslo]“ zadávaná v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen [příjmení]). Dle čl. 1 odst. 1. 5. smlouvy se zadávacími podmínkami se pro účely Smlouvy rozumí textová část Zadávací dokumentace pro veřejnou zakázku na stavební práce ze dne 28. 3. 2019 včetně jejích příloh. Výkazem výměr se pro účely Smlouvy rozumí soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem jejich výměr. Výkaz výměr je součástí Dokumentace pro zadání stavebních prací dle čl. 1 Smlouvy. Položkovým rozpočtem se pro účely Smlouvy rozumí Zhotovitelem oceněný soupis stavebních prací, dodávek a služeb (Výkaz výměr), v němž jsou Zhotovitelem uvedeny jednotkové ceny u všech položek stavebních prací, dodávek a služeb a jejich celkové ceny pro Objednatelem vymezené množství. Položkový rozpočet je Přílohou [číslo] Smlouvy. Dle čl. odst. 1. 8. se dokumentací pro zadání stavebních prací pro účely Smlouvy rozumí dokumentace zpracovaná v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem (vyhláškou č. 169/2016 Sb. v aktuálním znění), jejíž součástí je: a. projektová dokumentace„ Rekonstrukce bývalého kina [anonymizováno], [název žalované], [ulice a číslo]“, vypracovaná [titul] [jméno] [příjmení], autorizovaným architektem, [anonymizována tři slova], [IČO], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [rok], projektová dokumentace pro provedení stavby, v následujícím členění: A. Průvodní zpráva B. Souhrnná technická zpráva C. Situační výkresy 6. C1. Situace širších vztahů 7. C2. Celková a koordinační situace 8. D. Dokumentace objektu 9. D1.. Architektonicko stavební řešení 10. D1.

2. Stavebně konstrukční řešení 11. D1.

3. Požárně bezpečnostní řešení 12. D1.

4. Technika prostředí staveb 13. E. Dokladová část 14. E1. NIPI, Bezbariérové prostředí, Stanovisko ze dne 21. 9. 2016 15. E2. HZS, Závazné stanovisko ze dne 20. 9.2016 16. E3. KHS, Závazné stanovisko ze dne 15. 9. 2016 17. E4. Magistrát města Olomouce, Odbor památkové péče, Závazné stanovisko ze dne 31. 8. 2016 18. E5. Magistrát města Olomouce, Odbor stavební, Rozhodnutí ze dne 3. 11. 2016 19. E6. Magistrát města Olomouce, Odbor životního prostředí, Závazné stanovisko ze dne 19. 10. 2016 20. E7. Vyjádření generálního projektanta ze dne 23. 9. 2016 21. E8. Státní úřad inspekce práce, Vyjádření ze dne 19. 8. 2016 22. E9. Magistrát města Olomouce, Odbor památkové péče, Závazné stanovisko ze dne 14. 3. 2018 23. F. Projekt interiéru 24. F1.1.a Technická zpráva 25. F1.1.b Výkresová část b. [obec] organizace výstavby (dále také jen ZOV), vypracované společností [právnická osoba], [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec a číslo], revize ze dne 25. 2. 2019, c. Výkaz výměr.

26. Dokumentace pro zadání stavebních prací je pro účely Smlouvy dále označována také jako Projektová dokumentace.

27. V čl. 1, odst. 1. 9. smluvní strany konstatovaly, že Dokumentaci pro zadání stavebních prací objednatel zhotoviteli předal a zhotovitel ji převzal jako součást Zadávacích podmínek předmětné veřejné zakázky na stavební práce.

28. V čl. 1, odst. 1. 10. smlouvy objednatel podpisem Smlouvy prohlásil, že si je vědom své odpovědnosti za správnost a úplnost Dokumentace pro zadání stavebních prací předané zhotoviteli a že tuto odpovědnost nesmí žádnou formou přenášet na zhotovitele ani po zhotoviteli požadovat zahrnutí případných vad této dokumentace do ceny Díla.

29. V čl. 1, odst. 1. 11. objednatel dále prohlásil, že si je vědom své povinnosti poskytovat zhotoviteli součinnost potřebnou pro provádění Díla podle Smlouvy, zejména zhotoviteli včas a řádně předávat potřebné doklady, zabezpečovat plnění povinností, které na sebe převzal či vyplývajících z potřeby průběhu provádění Díla, zúčastňovat se jednání, na nichž je jeho účast žádoucí, a poskytovat zhotoviteli všechny informace potřebné pro provádění Díla.

30. V čl. 1, odst. 1.

13. Smlouvy zhotovitel podpisem Smlouvy prohlásil, že si je jako osoba odborně způsobilá vědom povinnosti zkontrolovat technickou část Dokumentace pro zadání stavebních 31. prací ještě před zahájením prací na příslušné části Díla a předat zhotoviteli bez zbytečného odkladu případný soupis zjištěných vad a nedostatků předané dokumentace včetně návrhů na jejich odstranění a dopadu na předmět či cenu Díla. Tím není dotčena odpovědnost Objednatele za správnost předané dokumentace dle čl. 1 10. Smlouvy.

32. V čl. 1, odst. 1. 14. zhotovitel dále potvrdil, že se detailně seznámil s rozsahem a povahou Díla, že jsou mu známy veškeré technické, kvalitativní a jiné podmínky nezbytné k realizaci Díla a že disponuje takovými kapacitami a odbornými znalostmi, které jsou nezbytné pro realizaci Díla za dohodnutou smluvní cenu.

33. V čl. 1, odst. 1. 15. smluvní strany potvrdily, že Smlouva je plně v souladu se Zadávacími podmínkami, rovněž i s nabídkou účastníka v zadávacím řízení k plnění předmětu veřejné zakázky, jež předcházelo uzavření Smlouvy. Jediným kritériem hodnocení v zadávacím řízení byla celková nabídková cena včetně DPH, která je současně cenou smluvní, viz kap.

4. Smlouvy.

34. V čl. 1, odst. 1. 16. je proklamováno, že pro financování Díla objednatel obdržel dotaci z programu [číslo] Podpora reprodukce majetku státních kulturních zařízení, administrovaného Ministerstvem kultury ČR (dále také jen Poskytovatel dotace).

35. V čl. 2, odst. 2. 1. se smluvní strany dohodly, že předmět Smlouvy je definován Projektovou dokumentací. V čl. 2, odst. 2.

3. Se smluvní strany dohodly, že zhotovitel zhotoví pro objednatele Dílo na svůj náklad a na své nebezpečí, ve sjednané době a v souladu se Zadávacími podmínkami a příslušnými právními předpisy. Objednatel se zavazuje řádně a včas provedené Dílo převzít a uhradit zhotoviteli jeho oprávněné a řádně doložené finanční nároky, vzniklé v důsledku plnění Smlouvy. Dle čl. 2, odst. 2. 4. zhotovením Díla se rozumí úplné, funkční a bezvadné provedení všech stavebních a montážních prací a konstrukcí, včetně dodávek potřebných materiálů a zařízení nezbytných pro řádné dokončení a provoz Díla, dále provedení všech činností souvisejících s dodávkou stavebních prací a konstrukcí, jejichž provedení je pro řádné dokončení 36. Díla nezbytné (např. zařízení Staveniště, bezpečnostní opatření apod.) včetně koordinační a kompletační činnosti celého Díla.

37. V čl. 2, odst. 2.

5. Se smluvní strany dohodly, že součástí Díla je dále mimo jiné: a. kontrola a případné zajištění všech nezbytných průzkumů nutných pro řádné provádění a dokončení Díla, d. zajištění a odsouhlasení realizační/výrobní a dílenské dokumentace konstrukcí zabudovaných v Díle, včetně předložení montážních a technologických postupů zabudovaných částí [příjmení]; schvalování bude provádět osoba pověřená Objednatelem; výrobní dokumentace bude zpracována minimálně v následujícím rozsahu: -) výrobní dokumentace stavebně konstrukční části, -) výrobní dokumentace sanace zdiva proti vlhkosti, -) výrobní dokumentace drenážního systému, -) výrobní dokumentace vzduchotechniky a chlazení, včetně dokumentace stavebních kanálu pro potrubí pod podlahou 2. P. P., -) výrobní dokumentace vybraných prvků PSV, viz. Projektová dokumentace, tabulky prvků.

38. V čl. 4 se smluvní strany dohodly, že cena díla je uvedena v Příloze [číslo] Smlouvy – Položkový rozpočet (oceněný Výkaz výměr). Cena je stanovena podle Projektové dokumentace předané objednatelem zhotoviteli. Pro obsah sjednané ceny je rozhodující Položkový rozpočet (oceněný Výkaz výměr), a to ve všech položkách. Sjednaná cena obsahuje veškeré náklady a zisk zhotovitele nezbytné k řádnému a včasnému provedení Díla dle Projektové dokumentace, dále vedlejší náklady specifikované v čl. 2 5. a také ostatní náklady související s plněním Zadávacích 39. podmínek. Jednotkové ceny uvedené v Položkovém rozpočtu jsou ceny pevné po celou dobu výstavby. Sjednaná cena Díla je cenou nejvýše přípustnou a může být změněna pouze za podmínek, které pro změnu závazku připouští příslušné ustanovení Zákona v § 222.

40. Podnět ke změně Smlouvy může učinit dotčená strana z následujících důvodů: a. pokud objednatel bude požadovat i provedení jiných prací nebo dodávek než těch, které byly předmětem Projektové dokumentace nebo pokud objednatel vyloučí některé práce nebo dodávky z předmětu plnění, b. pokud objednatel bude požadovat jinou kvalitu nebo druh dodávek než tu, která byla určena Projektovou dokumentací, c. pokud se při realizaci Díla vyskytnou skutečnosti, které nebyly v době sjednání Smlouvy známy a zhotovitel je nezavinil ani nemohl předvídat a tyto skutečnosti mají prokazatelný vliv na sjednanou cenu Díla, e. pokud se při realizaci zjistí skutečnosti odlišné od Projektové dokumentace (neodpovídající geologické údaje apod.), f. pokud dojde ke změnám daňových předpisů majících vliv na cenu Díla.

41. V čl. 4, odst. 4. 6. si smluvní strany dohodly způsob sjednání změny ceny tak, že nastane-li některá z podmínek, za kterých je možná změna sjednané ceny, je zhotovitel povinen provést výpočet změny nabídkové ceny a předložit jej objednateli ke schválení. Zhotoviteli vzniká právo na zvýšení sjednané ceny teprve v případě, že změna bude písemně schválena objednatelem. Objednateli vzniká právo na snížení sjednané ceny teprve v případě, že změna bude písemně schválena zhotovitelem. Zhotoviteli zaniká jakýkoliv nárok na zvýšení sjednané ceny, jestliže písemně neoznámí nutnost jejího překročení a výši požadovaného zvýšení ceny bez zbytečného odkladu poté, kdy se ukázalo, že je zvýšení ceny nevyhnutelné. Toto písemné oznámení však nezakládá právo zhotovitele na zvýšení sjednané ceny. Zvýšení sjednané ceny je možné pouze za podmínek daných Smlouvou.

42. V čl. 6, odst. [číslo] se smluvní strany dohodly, že k zajištění splnění povinností zhotovitele týkajících se řádného dokončení Díla je zhotovitel oprávněn nejpozději ke dni uzavření Smlouvy předložit objednateli bankovní záruku ve smyslu § 2029 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – originál záruční listiny vystavený bankou se sídlem nebo pobočkou v ČR – ve výši 10 % celkové ceny Díla včetně DPH dle čl. 4 Smlouvy [ulice] záruka bude krýt finanční nároky objednatele za zhotovitelem, které vzniknou objednateli z důvodu porušení povinností zhotovitele týkajících se řádného dokončení Díla v předepsané kvalitě a smluvené době plnění, které zhotovitel nesplnil ani po předchozí výzvě objednatele. Z této bankovní záruky musí vyplývat právo objednatele čerpat finanční prostředky v případě porušení povinností zhotovitele týkajících se odstranění vad a nedodělků uvedených v Protokolu o předání a převzetí Díla. [ulice] záruka musí být účinná po celou dobu vymezenou Termínem předání a převzetí a bude zhotoviteli vrácena (uvolněna) po odstranění všech vad a nedodělků uvedených v Protokolu o předání a převzetí Díla a po předložení bankovní záruky za jakost Díla. [ulice] záruka musí být neodvolatelná, bezpodmínečná, vyplatitelná na první požadavek objednatele bez toho, aby banka zkoumala důvody požadovaného čerpání.

43. V čl. 9, odst. 9. 2. týkajícího se provádění díla se smluvní strany mimo jiné dohodly, že zhotovitel je v průběhu výstavby povinen každý měsíc předkládat„ Měsíční zprávu Zhotovitele“, která obsahuje body: a) aktuální stav výstavby (popis postupu prací v členění dle HMG) b) informaci o projektové dokumentaci (navrhované změny a úpravy), c) přehled změnových listů včetně připravovaných, d) přehled doposud proplacených faktur, e) přehled schválených matriálů a vzorků.

44. V čl. 14, odst. 14. 6. smlouvy zhotovitel prohlásil, že ke dni podpisu Smlouvy má uzavřenou pojistnou smlouvu, jejímž předmětem je: a. pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou Zhotovitelem v souvislosti s výkonem Rekonstrukce bývalého kina [anonymizováno], [název žalované], [ulice a číslo] jeho činnosti včetně možných škod způsobených pracovníky Zhotovitele, b. pojištění proti všem rizikům, ztrátám nebo poškozením Díla, způsobeným požárem, elektrickým zkratem, explozí, bouří, vichřicí, povodní, záplavou, sesouváním půdy, zemětřesením, tíhou sněhu nebo námrazy (stavebně montážní pojištění). Pojištění musí být sjednáno alespoň ve výši 50 000 000 Kč, výše spoluúčasti zhotovitele však nesmí překročit 1 000 000 Kč, a to na celou dobu provádění Díla, tj. od doby převzetí Staveniště až do protokolárního předání a převzetí Díla bez vad a nedodělků a po tuto dobu nesmí dojít ke snížení pojistného plnění pod výše uvedenou částku. Náklady na pojištění nese zhotovitel a má je zahrnuty ve sjednané ceně.

45. V čl. 16 smlouvy se smluvní strany dohodly, že jakákoliv změna Smlouvy musí mít písemnou formu a musí být podepsána osobami oprávněnými za objednatele a zhotovitele jednat a podepisovat nebo osobami jimi zmocněnými. Změny Smlouvy se sjednávají jako dodatek ke Smlouvě s číselným označením podle pořadového čísla příslušné změny Smlouvy.

46. V čl. 17 strany řeší odstoupení od smlouvy tak, že nastanou-li u některé ze stran skutečnosti bránící řádnému plnění Smlouvy, je povinna to ihned bez zbytečného odkladu oznámit druhé straně a vyvolat jednání zástupců oprávněných k podpisu Smlouvy.

47. Chce-li některá ze smluvních stran od Smlouvy odstoupit na základě ujednání ze Smlouvy vyplývajících, je povinna svoje odstoupení písemně oznámit druhé straně s uvedením termínu, ke kterému od Smlouvy odstupuje. V odstoupení musí být dále uveden důvod, pro který smluvní strana od Smlouvy odstupuje, a přesná citace toho ustanovení Smlouvy, které ji k takovému kroku opravňuje. Bez těchto náležitostí je odstoupení neplatné. Nesouhlasí-li jedna ze stran s důvodem odstoupení druhé strany nebo popírá-li jeho existenci, je povinna to písemně oznámit nejpozději do deseti kalendářních dnů po obdržení oznámení o odstoupení. Pokud tak neučiní, má se za to, že s důvodem odstoupení souhlasí. Odstoupení od Smlouvy nastává dnem následujícím po dni, ve kterém bylo písemné oznámení o odstoupení od Smlouvy doručeno druhé straně, pokud druhá strana nepopře ve stanovené lhůtě důvod odstoupení. V opačném případě je dnem účinnosti odstoupení od Smlouvy den, na kterém se strany dohodnou nebo den, který vyplyne z rozhodnutí příslušného orgánu. Odstoupí-li některá ze stran od Smlouvy na základě ujednání ze Smlouvy vyplývajících, pak povinnosti obou stran jsou následující: a. Zhotovitel provede soupis všech provedených prací oceněný dle způsobu, kterým je stanovena cena Díla, c. Zhotovitel provede finanční vyčíslení provedených prací, popřípadě poskytnutých záloh a zpracuje„ dílčí konečnou fakturu“, d. Zhotovitel odveze veškerý svůj nezabudovaný materiál, pokud se strany nedohodnou jinak, e. Zhotovitel vyzve Objednatele k „ dílčímu předání Díla“ a Objednatel je povinen do tří dnů od obdržení vyzvání zahájit„ dílčí přejímací řízení“, f. po dílčím předání provedených prací sjednají obě strany písemně prohlásí ukončení Smlouvy. Strana, která důvodné odstoupení od Smlouvy zapříčinila, je povinna uhradit druhé straně veškeré náklady jí vzniklé z důvodu odstoupení od Smlouvy a nahradit jí v této souvislosti vzniklou škodu.

48. Přílohou smlouvy o dílo byl: 1) Položkový rozpočet – vyplněná a podepsaná Příloha [číslo] Zadávací dokumentace – textová část 2) Harmonogram realizace [příjmení] 3) Seznam poddodavatelů – vyplněná a podepsaná Příloha [číslo] Zadávací dokumentace – textová část 4) [příjmení] moc ze dne 12. 3. 2014.

49. Z položkového rozpočtu, který byl součástí smlouvy o dílo, že cena díla byla sjednána ve výši 35 959 000 Kč bez DPH, soupis prací byl sestaven s využitím [příjmení] soustavy [příjmení]. Položky, které pochází z této cenové soustavy, jsou ve sloupci„ [příjmení] soustava“ označeny popisem„ CS ÚRS“ a úrovní příslušného kalendářního pololetí. Součástí položkového rozpočtu byly i náklady na vypracování výrobně-realizační dokumentace a náklady na kontrolu a případné zajištění všech nezbytných průzkumů nutných pro řádné provádění a dokončení díla.

50. Z celkové rekapitulace nákladové kalkulace stavby vypracované žalobkyní, že v ceně díla byly mimo jiné zahrnuty ostatní náklady (výrobní režie) ve výši 7,7 % z ceny díla, tj. ve výši 2 795 000 Kč, dále finanční náklady ve výši 0,3 % z ceny díla, tj. částka 108 000 Kč na bankovní záruku a pojištění stavby, náklady na správní režii divize ve výši 3,7 % z ceny díla, tj. ve výši 1 350 844 Kč, náklady na správní režii centrály ve výši 2,5 % z ceny díla, tj. ve výši 912 733 Kč a zisk ve výši 2,3 % z ceny díla, tj. ve výši 839 714 Kč.

51. Z přihlášky [číslo] ze dne 26. 7. 2019 ke stavebně montážnímu pojištění, z faktury č. 2019 ze dne 1. 8. 2019, z kompletní historie CZI, z knihy nákladů a výnosů žalobkyně za období od 1. 1. 2019 do 30. 9. 2019, že žalobkyně dne 26. 7. 2019 podala k [právnická osoba] přihlášku k pojištění díla„ Rekonstrukce bývalého kina [anonymizováno], [název žalované], [ulice a číslo]“ na pojistnou částku 50 000 000 Kč s počátkem pojištění ode dne 27. 7. 2019, pojistné bylo sjednáno ve výši 54 000 Kč, splatnost pojistného byla sjednána jednorázově do 27. 8. 2019. Fakturou č. 2019 vystavenou dne 1. 8. 2019 s datem splatnosti 27. 8. 2019 byla žalobkyni zprostředkovatelem pojištění [právnická osoba] makléřství [právnická osoba] vyúčtována částka k úhradě ve výši 54 000 Kč, která byla žalobkyní uhrazena dne 16. 9. 2019.

52. Z bankovní záruky ze dne 19. 7. 2019, ze sjetiny z účetnictví žalobkyně, z knihy nákladů a výnosů žalobkyně za období od 1. 1. 2019 do 30. 9. 2019 a z výpisů z účtu, že [právnická osoba] vystavila pro žalovanou dne 19. 7. 2019 na základě smlouvy o dílo bankovní záruku až do maximální výše 4 351 039 Kč platnou do 24. 1. 2021, žalobkyně za vystavení bankovní záruky uhradila bance částku 25 210,82 Kč.

53. Z vyhodnocení kontroly projektové dokumentace ze dne 9. 9. 2019 označené jako revize 01, že [titul] [jméno] [jméno] vypracoval z podnětu žalobkyně vyhodnocení PD zpracované [titul] [jméno] [příjmení], která byla součástí zadávací dokumentace veřejné zakázky„ Rekonstrukce bývalého kina [anonymizováno], [název žalované], [ulice a číslo]“, [titul] [jméno] [jméno] dospěl ve svém vyhodnocení v bodu 6 k závěru, že pro akci uvedeného rozsahu projektová dokumentace pro provedení stavby dle přílohy [číslo] vyhl. č. 499/2006 Sb., v platném znění je zpracovaná, připomínky jsou uvedené v textu.

54. Ze stanoviska architektonického dozoru žalované ke kontrole projektové dokumentace ze dne 27. 9. 2019, že autorský dozor projektanta [titul] [celé jméno svědka] se vyjádřil ke kontrole projektové dokumentace ze dne 9. 9. 2019 a to zejména k jednotlivým připomínkám. K bodu 3.2 týkajícího se stavebně konstrukčního řešení uvedl, že postup bouracích prací bude statikem upřesněn během jejich provádění, a to na základě skutečného stavu odhalovaných konstrukcí, vyhodnocování sond, geologického průzkumu a stavu sádrových terčů. Tento postup je uveden ve stavebně konstrukčním řešení stavby. Dle vyhl. č. 499/2006 Sb. není dokumentace pro pomocné práce a konstrukce obsahem projektové dokumentace pro provádění stavby a že dle smlouvy o dílo je povinností dodavatele stavby zpracovat dokumentaci realizační. K bodu [číslo], kde [titul] [jméno] [jméno] uvedl, že technologii mikropilot o průměru 200 mm není možné instalovat na místo jejich předepsaného zhotovení, uvedl [titul] [celé jméno svědka], že technologie mikropilot bude statikem upravena na základě vyhodnocení skutečného stavu základů a podloží stavby a na základě aktuálně dostupného zařízení pro provádění.

55. Z posouzení předané části projektové dokumentace ze dne 21. 11. 2019, že [titul] [jméno] [jméno] vypracoval z podnětu žalobkyně posouzení předané statické části projektové dokumentace z 11/ 2019 a dospěl k závěru, že předaná statická část projektové dokumentace postrádá nutné náležitosti, aby mohl zhotovitel dílo řádně a správně realizovat.

56. Z vyhodnocení kontroly projektové dokumentace ze dne 10. 12. 2019 označené jako revize 02, že [titul] [jméno] [jméno] vypracoval z podnětu žalobkyně vyhodnocení PD zpracované [titul] [celé jméno svědka], která byla označena jako„ Dokumentace změny stavby před dokončením – 12/ 2019“, [titul] [jméno] [jméno] dospěl ve svém vyhodnocení v bodu 6 k závěru, že pro akci uvedeného rozsahu projektová dokumentace pro provedení stavby dle přílohy [číslo] vyhl. č. 499/2006 Sb., v platném znění je zpracovaná, připomínky jsou uvedené v textu.

57. Z řídicí smlouvy o podmínkách zhotovení díla ze dne 6. 9. 2019 a z přílohy k Řídicí smlouvě, že [titul]. [jméno] [příjmení] jako ředitel divize žalobkyně a [titul]. [jméno] [příjmení] jako vedoucí projektu uzavřeli dne 6. 9. 2019 řídicí smlouvu, jejímž předmětem byla realizace zakázky [číslo] s názvem [název žalované], kde si sjednali dosažení hrubého zisku na zakázce ve výši 827 057 Kč, tj. 2,30 % z ceny díla.

58. Z výzvy zhotovitele k poskytnutí součinnosti ze dne 16. 1. 2020, že dopisem ze dne 16. 1. 2020 sděluje žalobkyně žalované, že dne 9. 12. 2019 obdržela projektovou dokumentaci ve stupni„ Změna stavby před dokončením“ a následně dne 10. 12. 2019 obdržela žalobkyně k této změně i výkaz výměr. Žalobkyně po prostudování podkladů konstatuje, že z objektivních důvodů nelze splnit pokyn žalované a nacenit veškeré požadované položky a to z důvodu, že„ změněná“ projektová dokumentace svým rozsahem neodpovídá smluvně dohodnuté podrobnosti a nový výkaz výměr neodpovídá změnovému zadání vyplývající z předané změněné projektové dokumentace.

59. Z dopisu ředitele žalované [celé jméno svědka] ze dne 17. 3. 2020, že dopisem označeným jako„ Výzva k poskytnutí informací a součinnosti pro vyhodnocení změnových listů ohledně navýšení nabídkové ceny“ upozornila žalovaná žalobkyni, že do dnešního dne obdržela od žalobkyně změnové listy obsahující výpočet změny nabídkové ceny, které v souhrnu představují změnu ceny o částku nejméně 19,355 mil. Kč. Žalovaná konstatovala, že na základě žalobkyní zaslaných změnových listů nemohla ověřit detaily jejího výpočtu změny nabídkové ceny. Žalovaná rovněž upozornila žalobkyni na ujednání v odst. 4.5 smlouvy o dílo, dle kterého jakékoliv navýšení ceny lze realizovat toliko v limitech zákona o zadávání veřejných zakázek.

60. Z dopisu žalobkyně ze dne 19. 3. 2020, že žalobkyně reagovala na výzvu k součinnosti od žalované ze dne 17. 3. 2020 dopisem ze dne 19. 3. 2020 tak, že z předaných změnových listů vyplývá, že byly zpracovány v souladu se smluvními ujednáními, kdy jako podklad pro každou změnu sloužila výlučně žalovanou předložená revidovaná projektová dokumentace, která byla žalovanou předána žalobkyni ke dni 18. 2. 2020. Žalobkyně dále konstatuje, že ani takto revidovaná projektová dokumentace neobsahuje nezbytné informace a výkresy nutné k nacenění všech požadovaných změn.

61. Z e-mailové komunikace z února až března 2020 a z příloh, že e-mailem ze dne 24. 2. 2020 oznámil pracovník žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], že zasílá žalované v návaznosti na jednání na kontrolním dnu změnové listy [číslo] až 6 a přehled změnových listů. Cena prací vyčíslená ve změnových listech činila celkem 19 355 410,40 Kč bez DPH. Žalovaná e-mailem ze dne 4. 3. 2020 vyzvala žalobkyni, aby ke změnovým listům [číslo] doplnila podklady, podle kterých byly stanoveny výměry prací oceněných ve změnových listech, e-mailem ze dne 5. 3. 2020 k tomuto žalovaná vyzvala žalobkyni opětovně.

62. Z dopisu žalobkyně ze dne 1. 4. 2020, že žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou k poskytnutí nezbytné součinnosti, s tím, že od doby, kdy byly žalované předány veškeré podklady k předkládaným změnovým listům [číslo] nemá žalobkyně žádnou zpětnou reakci a nemůže dále pokračovat ve zhotovování díla.

63. Z odstoupení od smlouvy o dílo ze dne 15. 4. 2020, že žalovaná dopisem ze dne 15. 4. 2020 odstoupila od smlouvy o dílo ze dne 30. 7. 2019, když po prostudování změnových listů označených čísly 1, 2, 4, 5, 6, 7, 8, 9 a 14 musí žalovaná konstatovat, že celkové náklady na práce předpokládané změnovými listy přesahují částku 19,355 mil. Kč bez DPH. Cena díla pak činí dle smlouvy 35,9 mil. Kč. Žalovaná odmítá, že by projektová dokumentace byla nedostatečná. Žalobkyni je známo, že předmětem díla je rekonstrukce staré budovy, u které je objektivně velmi obtížné předvídat i při vynaložení náležité péče, zdali nemůže v průběhu provádění rekonstrukce dojít k nutnosti změny či rozšíření rozsahu prací. Žalovaná má za to, že změny v díle prezentované v jednotlivých změnových listech souvisí se zjištěními ohledně stavu rekonstruované stavby, které byly zjištěny až po započetí provádění díla podle smlouvy. Žalovaná dále v dopise konstatovala, že rozsah změny díla podle žalobkyní připravených změnových listů představuje podstatnou změnu závazku ze smlouvy, jak ji vymezuje § 222 odst. 3 písm. c), odst. 5 písm. c) a odst. 6 písm. c) zákona o zadávání veřejných zakázek. Hodnota změny díla převyšuje 50 % původní hodnoty závazku podle smlouvy. Žalovaná má povinnost neumožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku ve smyslu ust. § 222 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek a v plnění smlouvy nelze pokračovat, aniž by byla porušena pravidla v § 222 zákona o zad. veř. zakázek. Žalovaná proto podle ust. § 223 odst. 1 ve spojení s ust. § 222 odst. 1, § 222 odst. 3 písm. c), odst. 5 písm. c) a odst. 6 písm. c) zákona o zadávání veřejných zakázek odstupuje od smlouvy o dílo ze dne 30. 7. 2019. Žalovaná předpokládá, že po odstoupení bude postupováno podle ust. odst. [číslo] smlouvy.

64. Z dopisu ze dne 27. 4. 2020, že žalobkyně reagovala na odstoupení od smlouvy dopisem ze dne 27. 4. 2020 tak, že odstoupení od smlouvy považuje za platné právní jednání a nemíní jej zpochybňovat. Odmítá však odůvodnění odstoupení od smlouvy, neboť žalovaná smluvně převzala veškerou odpovědnost za správnost a úplnost projektové dokumentace. Jako podklad pro každou změnu ve změnových listech sloužila žalovanou předložená změněná projektová dokumentace. S ohledem na zákonnou povinnost neumožnit podstatnou změnu smlouvy pro porušení pravidel podle § 222 ZZVZ tak bylo i tvrzením žalované postaveno najisto, že předaná projektová dokumentace nebyla správná a úplná. Právě proto musela být v průběhu realizace několikrát předělávána a následně byl žalovanou shledán její stav takový, že vyžadované změny projektové dokumentace překračují až zákonné limity uvedené v § 222 ZZVZ. Žalobkyně tedy postupovat podle čl. 17 bodu [číslo] smlouvy o dílo a dále dle bodu [číslo], neboť je nepochybné, že odstoupení od smlouvy zapříčinila žalovaná a je tak povinna uhradit žalobkyni veškeré náklady vzniklé jí z důvodu odstoupení od smlouvy a nahradit v této souvislosti vzniklou škodu.

65. Z dopisu ředitele žalované označeného jako odpověď na vyjádření žalobkyně ze dne 27. 4. 2020 ze dne 5. 5. 2020, že tímto dopisem žalovaná sdělila žalobkyni, že u vědomí jejího sdělení konstatuje, že smlouva v důsledku odstoupení zanikla dne 15. 4. 2020. Pokud se týká odkazu žalobkyně na odst. [číslo] smlouvy o dílo, pak žalovaná má za to, že tento se v daném případě neuplatní, když důvodem je skutečnost, že odstoupení bylo provedeno podle ust. § 222 a § 223 zákona o zadávání veřejných zakázek a odst. [číslo] smlouvy o dílo platí pouze pro případ odstoupení z důvodů sjednaných ve smlouvě.

66. Z dopisu žalobkyně ze dne 13. 5. 2020, že žalobkyně se zde vyjadřovala k žádosti žalované o vyklizení staveniště a likvidaci zbylého odpadu a dále se zde vyjadřovala k dílčímu předání díla žalovanou.

67. Z dopisu žalované ze dne 9. 6. 2020, že tímto dopisem reagovala žalovaná na dopis žalobkyně ze dne 1. 6. 2020 označený jako„ Vyčíslení nároků zhotovitele na náhradu škody“, ve kterém žalobkyně dovozuje, že žalovaná měla porušit svou povinnost, neboť předaná projektová dokumentace neměla odpovídat svým rozsahem a podrobností zpracování dokumentaci citované ve smlouvě o dílo. Žalovaná žalobkyni sdělila, že její nárok na náhradu majetkové újmy neuznává ani co do důvodů ani co do výše. Odstoupení od smlouvy učinila žalovaná na základě povinnosti stanovené jí zákonem o zadávání veřejných zakázek. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR odstoupení od smlouvy jako výkon práva nemůže představovat porušení povinnosti ze závazkového vztahu jako jeden z předpokladů odpovědnosti za škodu.

68. Z dopisu žalobkyně ze dne 12. 6. 2020 a z dodejky datové zprávy ze dne 12. 6. 2020, že tímto dopisem reagovala žalobkyně na dopis žalované ze dne 9. 6. 2020 tak, že celou záležitost předá právnímu zástupci s požadavkem na vymožení oprávněných nároků žalobkyně.

69. Z dopisu ze dne 5. 10. 2020, že tímto dopisem právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k náhradě škody ve výši 3 052 669,65 Kč sestávající ze skutečné škody ve výši 79 210,82 Kč sestávající z částky 54 000 Kč, což jsou náklady na pojištění po dobu provádění díla a z částky 25 210,82 Kč, což jsou náklady na bankovní záruku, a z ušlého zisku ve výši 2 973 458,83 Kč sestávajícího z kalkulovaného hrubého zisku na zakázce ve výši 2,3 % z ceny díla, tj. z částky 34 981 868,25 Kč (35 959 000 Kč – 977 131,75 Kč), tedy z částky 804 583 Kč a z nákladů na správní a výrobní režii ve výši 6,2 % z ceny díla, tedy z částky 34 981 868,25 Kč, tj. z částky 2 168 875,83 Kč. Právní zástupce žalobkyně opětovně potvrdil, že odstoupení od smlouvy o dílo považuje nadále za platné právní jednání a nemíní jej zpochybňovat. V daném případě došlo dle žalobkyně k porušení smluvní povinnosti žalované předat žalobkyni projektovou dokumentaci odpovídající svým rozsahem a podrobností zpracování dokumentaci citované a garantované ve smlouvě. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě částky 3 059 669,65 Kč do 23. 10. 2020 s tím, že po marném uplynutí této doby uplatní požadovaný nárok u soudu.

70. Z e-mailu ze dne 8. 12. 2020, že tímto e-mailem reagoval právní zástupce žalované na výzvu žalobkyně k náhradě škody s tím, že žalobkyně jako osoba znalá povinností žalované jako zadavatele veřejné zakázky nutně musela počítat s variantou, že žalovaná bude muset ze zákonných důvodů přistoupit k odstoupení od smlouvy o dílo. Uvedené představuje imanentní součást a objektivně existující předpokládatelné riziko jakékoliv veřejné zakázky, které nutně osoba podílející se na plnění veřejné zakázky musí akceptovat. Právní zástupce žalované odmítl nárok žalobkyně jako nedůvodný.

71. Ze závěrečné zprávy o výsledcích geotechnického průzkumu ze dne 9. 10. 2019, že na základě objednávky žalované bylo provedeno geotechnické posouzení základových poměrů pod stávající stavbou bývalého kina [anonymizováno] a to pomocí 6 vrtaných sond. Ze závěrečné zprávy mimo jiné vyplývá, že je možné počítat v některých sondách se složitými základovými poměry. Projektovanou rekonstrukci objektu bývalého kina s 1. NP a podzemním promítacím sálem v 1. PP je nutno považovat za objekt staticky náročné konstrukce. Nejsvrchnější vrstvy pod konstrukčními vrstvami podlahy suterénu o mocnosti 2,00 až 3,70 m tvoří prakticky výlučně antropogenní sedimenty (navážky), charakteru hlíny s nízkou až střední plasticitou s příměsí štěrku a organiky (dřevo), dle ČSN 73 [číslo] třídy F5, symbol ML-MI + G (O, Y), tuhé konzistence. Dále navážky hlíny štěrkovité, třídy F1, symbol MG (Y), tuhé a měkké konzistence a štěrku hlinitého, třídy G4, symbol GM (Y), pevné konzistence. Jejich vlastnosti budou velmi proměnlivé. Provedenými sondami nebyly zjištěny kaverny ani volné prostory, ale jejich existenci v celé ploše podloží stavby nelze zcela vyloučit. Z těchto důvodů se nejedná v případě výše uvedených vrstev o vhodné základové půdy a zpracovatel závěrečné zprávy doporučil je z podzákladí staveb odstranit v celém rozsahu nebo sanovat tryskovou zpevňující injektáží.

72. Ze závěrečné zprávy o výsledcích hydrogeologického monitoringu ze dne 27. 8. 2020, že na základě objednávky žalované ze dne 1. 4. 2020, byl proveden pomocí sond hydrogeologický monitoring stavu hladin podzemní vody v prostoru rekonstruovaného objektu bývalého kina [anonymizováno] a zhodnocení technických možností odvodnění a vysušení nově projektovaných prostor suterénu této stavby.

73. Ze souhrnných technických zpráv z července 2016 a z prosince 2020, že první souhrnná technická zpráva byla vypracována v červenci 2016, další souhrnná technická zpráva byla vypracována v prosinci 2020 a obsahovala souhrn všech revizí projektové dokumentace, které proběhly v průběhu realizace díla.

74. Ze statického výpočtu, že v prosinci 2020 byl [titul]. [jméno] [příjmení] vypracován statický výpočet pro rekonstrukci bývalého kina [anonymizováno].

75. Z rozhodnutí Magistrátu města Olomouce ze dne [datum], že [anonymizováno], odbor stavební povolil svým rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [spisová značka] změnu stavby rekonstrukce bývalého kina [anonymizováno], [název žalované], [ulice a číslo] před jejím dokončením na základě žádosti stavebníka [název žalované] mimo jiné v tom rozsahu, že dojde k sanaci základů pomocí mikropilot.

76. Z rekapitulace stavby a ze smlouvy o dílo, že žalovaná po odstoupení od smlouvy o dílo se žalobkyní uzavřela novou smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla rekonstrukce bývalého kina Central, [název žalované], [ulice a číslo], se [právnická osoba] [právnická osoba], s. r. o. jako zhotovitelem, kdy cena díla byla sjednána ve výši 71 220 600 Kč.

77. Ze zápisů ve stavebním deníku, že staveniště bylo žalobkyni předáno dne 30. 7. 2019, 8. 8. 2019 byly zahájeny přípravné práce, ze zápisu ze dne 11. 9. 2019 a 12. 9. 2019 vyplývá, že na stavbě probíhalo otloukání omítek, ze zápisu TDS ze dne 12. 9. 2019 pak vyplývá, že žádá věnovat pozornost trhlinám, které se při otloukávání omítek objevují. Při zjištění další tvorby prasklin nebo při větším vysypávání materiálu z prasklin je nutno opustit staveniště a řešit to se stavbyvedoucím. Dne 21. 10. 2019 zapsal zhotovitel do stavebního deníku, že vzhledem k tomu, že ani na kontrolním dni [číslo] neobdržel zhotovitel žádné informace ve věci statiky objektu, upozorňuje objednatele na riziko možného zastavení (přerušení) stavebně montážních prací na díle. V prosinci 2019 zapsal zhotovitel, že důvody přerušení prací trvají, na stavbě se nepracuje. Dne 10. 12. 2019 obdržel zhotovitel výkaz výměr ke změnové dokumentaci.

78. Z průzkumu zdiva z hlediska vlhkosti z května 2016, že na základě objednávky projektanta žalobkyně byl proveden v květnu 2016 průzkum zdiva podzemních podlaží z hlediska vlhkosti a koncepční návrh sanace pro akci Rekonstrukce bývalého kina [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo].

79. Ze záznamů z kontrolních dnů [číslo] až 23 konaných v období od září 2019 do února 2020 a ze zápisů ze stavebního deníku, že na kontrolním dnu dne 9. 9. 2019 bylo dohodnuto, že zhotovitel provede sejmutí stávajících omítek mimo stěn se sádrovými terči a po odstranění omítek provede statik stavby posouzení stávajícího stavu a případně navrhne způsob řešení sanace a zajištění. Statik se dle záznamu z kontrolního dne ze dne 17. 9. 2019 měl na stavbu dostavit dne 19. 9. 2019. Ze zápisu ve stavebním deníku ze dne 19. 9. 2019 vyplývá, že statik konstatoval, že je třeba dočistit omítky. Mikropiloty na vnější straně lez provádět. Statik dále požadoval přizvání geologa. Sondy budou podél obou podélných stěn sálu po max. 3 m. Postup u vnitřních pilot bude určen po IG průzkumu. Ze zápisu z kontrolního dne ze dne 7. 10. 2019 vyplynulo, že proběhla prohlídka provedených sond statikem, byl určen další postup sondáží a geologických vrtů. Následně bude navržena aktualizace statického řešení suterénů, její konzulta ce proběhne na následném kontrolním dnu, kde bude případně i řešení schváleno. Do týdne od schválení předá generální projektant aktualizaci projektové dokumentace statika. Ze záznamu ze dne 21. 10. 2019 vyplývá, že koncepční komplexní návrh řešení statických a sanačních opatření bude od GP dodán do tři pracovních dnů od obdržení výsledků a vyhodnocení sond geolog a. Ze záznamu z 16. kontrolního dne konaného 18. 11. 2019 vyplývá, že bylo dohodnuto, že projekční změny – úpravy vyvolané zjištěním skutečného stavu týkající se statiky stavby zašle generální projektant do 2. 12. 2019. Ze záznamu ze dne 2. 12. 2019 pak vyplývá, že generální projektant předal zástupci investora projekční změny ve čtyřech tištěných vyhotoveních a 2 x digitálně na CD. Na 19. kontrolním dni bylo dohodnuto, že zástupce investora zašle do 10. 12. 2019 předaný výkaz výměr zástupci zhotovitele jako přílohu k již předané aktualizaci projektové dokumentace – změna stavby před dokončením. Ze záznamu ze dne 20. 1. 2020 vyplývá, že za účasti zástupců objednatele, zhotovitele, architektonického dozoru a statika stavby ([titul]. Sutovec) byly konzultovány a upřesněny některé technologické postupy, principy provádění a dle projektové dokumentace navržené stavební práce a to především se zaměřením na sanaci založení stávajícího objektu – statika. Opětovně byla potvrzena možnost realizace. Bylo dohodnuto, že generální projektant doplní do projektové dokumentace vyspecifikované texty do technické zprávy a stanovené detaily.

80. Z dopisu ze dne 10. 7. 2020, z faktur [číslo] ze zjišťovacích protokolů o provedených stavebních pracích, z likvidačních záznamů, ze zápisu o dílčím předání díla ze dne 10. 6. 2020 a ze soupisu prací soud zjistil, že žalobkyní byla celkem vyfakturována a žalovanou žalobkyni uhrazena částka 1 182 329,42 Kč s DPH. Provedená část díla byla žalobkyní předána a žalovanou převzata dne 10. 6. 2020, kdy byly předány následující práce: demontáže zabudovaného interiéru včetně likvidace na skládce, demontáže, odvoz a likvidace volného nábytku, demontáž zabudovaného interiéru v rozsahu předané projektové dokumentace – dřevěného obkladu včetně odvozu na skládku, demontáž podlahových krytin včetně odvozu na skládku, oklepání vnitřních omítek, provedení pasportizace stěn, provedení sondáže do podlah a stěn dle požadavku AD, demontáže elektro, UT a ZTI cca 60 % rozsahu, bourání příček a nenosných konstrukcí, bourání barového pultu, bourání podlah, vytyčení sítí veřejných správců, montáž a demontáž zařízení staveniště, likvidace odpadu, dodavatelská dokumentace – posouzení vlhkosti a salinity zdiva, skladby, dodavatelská dokumentace – návrh zajištění stability stěn výkopku – záporová stěna.

81. Z účastnické výpovědi ředitele žalované [celé jméno svědka] soud zjistil, že v době uzavření předmětné smlouvy o dílo byl dočasně pověřen vedením žalované, nyní je ve funkci ředitele žalované. Rekonstrukce se týkala objektu kulturní památky a žalovaná předpokládala, že žalobkyně je dostatečně kvalifikovaná na to, aby, než podá nabídku, zvážila veškerá úskalí takové rekonstrukce. Žalobkyně byla na obhlídce stavby a nechtěla po žalované žádné doplňující údaje, než nabídku podala. V nabídce žalobkyně chyběl položkový rozpočet a výkaz výměr, což žalobkyně na výzvu žalované doplnila. Žalobkyně byla rovněž vyzvána, aby zdůvodnila mimořádně nízkou nabídkovou cenu, což splnila. Žalobkyně zpracovala svou nabídku podle metodiky ÚRS (Ústav racionalizace ve stavebnictví), kdy takovýto výpočet zahrnuje i přímé náklady a zisk. Pokud se týká projektové dokumentace, tak v daném případě se jedná o kulturní památku, starý objekt, kde nemůže bez povolení orgánů památkové péče probíhat destruktivní výzkum. Žalované byly povoleny pouze nedestruktivní průzkumy, tedy sondáže pouze lokálního charakteru formou sádrových terčů. Na základě těchto průzkumů byla vypracována autorizovaným architektem projektová dokumentace. Žalovaná po celou dobu realizace stavby poskytovala žalobkyni nadstandartní součinnost. Vedle autorského dozoru fungoval technický dozor včetně BOZP, dále na stavbě fungovala specializovaná firma technického supervizora stavby. Nad rámec toho ještě žalovaná zaplatila svého statika ing. [příjmení], který byl k dispozici i pro žalobkyni. V průběhu stavby pak žalovaná nad rámec svých povinností provedla k žádosti žalobkyně i několik dalších průzkumů, např. hydrogeologický průzkum. Žalobkyně nechtěla totiž do žádných průzkumů investovat, ačkoliv finanční prostředky na průzkum byly součástí rozpočtu. Žalovaná chtěla, aby se stavba posouvala dál a proto tyto průzkumy nechala provést na své náklady. Po provedení určitých bouracích prací přišlo ze strany žalobkyně několik požadavků na dodání dalších dílčích podkladů, na což reagoval autorský dozor a projektant, který dílčí poznatky okamžitě zapracovával do projektové dokumentace. Jedná se o standartní postup při rekonstrukci historického objektu. Pokud se týká projektové dokumentace, tak největší spory, které probíhaly na mnoha kontrolních dnech, se týkaly otázky, kdo má dělat výrobní dokumentaci a dále otázky proveditelnosti statického zajištění stavby. Žalobkyně tvrdila, že podle stávající projektové dokumentace není možné provést realizaci statického zajištění stavby, a že by to buď šlo pouze na základě navýšení ceny o cca 19 000 000 Kč, nebo by to bylo neproveditelné. Účastník uvedl, že je přesvědčen, že to zajištění stavby realizovat šlo podle stávající projektové dokumentace, o čemž např. svědčí i dopis od ing. [jméno] [příjmení] ze dne 20. 11. 2019, což byl potenciální subdodavatel žalobkyně, který v tomto dopise konstatoval, že realizace statického zajištění stavby podle dodané projektové dokumentace je možná. Firma, která zvítězila ve druhém výběrovém řízení, a to [právnická osoba] [příjmení], v současné době celou zakázku realizuje podle doplňované projektové dokumentace a to včetně statického zajištění stavby. Velkým problémem byla rovněž nečinnost žalobkyně na stavbě, když jen jedna oblast stavby se týkala statického zajištění a tedy sporu o tom, zda je proveditelné, v dalších oblastech práce probíhat mohly, avšak neprobíhaly. Žalobkyně na toto byla na kontrolních dnech opakovaně upozorňována, např. na kontrolních dnech dne 17. 2., 24. 2., 9. 3. 2020. Žalovaná se cítí touto spoluprací s žalobkyní poškozena a to minimálně ze dvou důvodů: jednak jí ušel zisk, protože v tuto dobu už mohli oba sály provozovat, jednak v souvislosti s druhým výběrovým řízením došlo k enormnímu nárůstu cen a celá stavba se prodražila. Hlavním důvodem změny ceny ve druhém výběrovém řízení byla především situace na trhu.

82. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že v době podpisu smlouvy o dílo byl ředitelem žalované a od října 2019 je zaměstnancem žalované. Od poloviny října 2019 v souvislosti s předmětem tohoto řízení docházel na kontrolní dny. Svědek se u žalované investiční činnosti věnuje víc jak 30 let a nikdy se nesetkal s průběhem stavby tak, jak ji vedla žalobkyně. V daném případě šlo o rekonstrukci, a tedy se daly předpokládat změny. Pokud žalobkyně poukazovala na revize projektové dokumentace, tak proběhly asi 2 změny stavby před dokončením. Pokud se týká vyjádření ing. L:inharta, jde jen o jeho názor na věc. Žalovaná byla připravena spolupracovat, a všechny požadavky, které vyplynuly ze zápisů z kontrolních dnů, provést. Projektová dokumentace prošla několikerou kontrolou, žalovaná měla k dispozici stavební dozor a ministerstvo kultury si vymínilo i přítomnost supervizora, který projektovou dokumentaci procházel a účastnil se všech kontrolních dnů i výběrového řízení. Stavba byla předána ve stavu, kdy na ní bylo obložení stěn. Žalobkyně toto obložení sundala a seznámila se se stavem stavby podrobněji. Spor se týkal především toho, jaká technologie bude použita na podchycení zdiva, tedy na statické zajištění stavby. V projektové dokumentaci byla navržena technologie mikropilot a žalobkyně navrhla jiný technologický postup a to tryskovou injektáž. Nakonec se dopracovali k tomu, že bude použita původně navržená technologie mikropilot, pouze se ukázalo, že stavbu je potřeba podepřít lépe a že je tedy nutno původně navrženou technologii mikropilotáží rozšířit. To mělo samozřejmě dopad na cenu. Volba technologie byla na žalobkyni, která měla vypracovat dílenskou dokumentaci, a žalovaná se této volbě nebránila, avšak pouze za situace, kdy by to nemělo dopad na cenu a termín dokončení. 3. 2. 2020 proběhlo klíčové jednání, kterého se zúčastnili zástupci všech stran, na základě tohoto jednání byla vypracována revize [číslo] PD – změna stavby před dokončením, projektant se statikem tuto revizi připravili do 14 dnů a předali žalobkyni. Žalovaná doufala, že se již začne na stavbě něco dít, protože od října 2019 do února 2020 se na stavbě nepracovalo, vůbec nic se tam nedělo. Do týdne dostala žalovaná změnové listy 4, 5, 6 od žalobkyně s navrženými částkami, za které byla žalobkyně ochotna změny provést. Zde nastal problém, protože částka vyčíslená žalobkyní překročila 50 % celkové zakázky a žalovaná jako státní instituce by takto nemohla ve smluvním vztahu pokračovat. Žalovaná chtěla rovněž po žalobkyni vědět, jak se k této částce dopracovala, chtěli po žalobkyni položkový rozpočet, kdy chtěli zjistit, jestli tam není nějaká chyba, aby se mohli dostat v té částce pod 50 % původní ceny a ve smlouvě mohlo být pokračováno. Dne 6. 3.2020 oznámila žalobkyně, že ukončuje práce a další činnost je podmíněna podpisem dodatku ze strany žalované na požadovanou částku dle změnových listů. Žalovaná chtěla vidět rozklad té částky, ten nedostala, ze strany žalobkyně nebyla vůle, proto žalovaná dne 15. 4. 2020 od smlouvy odstoupila. Supervizor žalované e-mailem ze 4. 3. a 5. 3. 2020 žádal žalobkyni o položkový rozpočet a zdůvodnění částky, avšak tento mu nebyl doložen. Byla tam jakási dvojkolejnost v komunikaci s žalobkyní, kdy na kontrolních dnech bylo komunikováno s pracovníky žalobkyně přímo na stavbě, a dále probíhala komunikace s vedením žalobkyně, v zastoupení ing. [příjmení], K dotazu, čím byly způsobeny změny zohledněné ve změnových listech 4, 5, 6, svědek uvedl, že tyto změny byly způsobeny stavem narušení zdiva zjištěným po sundání dřevěného obložení, což je při rekonstrukci běžné. K dotazu, zda se před vypracováním projektové dokumentace a před uzavřením smlouvy o dílo do dřevěného obložení nezasahovalo, svědek uvedl, že budova je kulturní památkou, takže do toho nijak zasahovat nemohli, protože na to neměli povolení a hlavně finanční prostředky. Dřevěné obložení bylo žalobkyní sundáno, odvezeno a zlikvidováno hned na začátku prací. K dotazu, z jakého důvodu nebyla zvolena technologie tryskové injektáže, svědek uvedl, že nakonec se došlo k tomu, že to není zřejmě nejlevnější a ani nejvhodnější technologie, proto se vrátili zpět k technologii mikropilotáže. K dotazu, kdy bylo rozhodnuto o rozšíření mikropilot, svědek uvedl, že to bylo na schůzce všech zástupců 3. 2. 2020. Dne 17. 2. 2020 bylo projektantem a statikem odevzdáno žalobkyni finální statické řešení stavby. Před schůzí, která proběhla 3. 2., proběhly ještě 2 kontrolní dny, a to 15. 1. a 20. 1., kde se tato problematika také velice podrobně probírala. Je běžné, že dochází ke změnám ceny během rekonstrukce a předmětná smlouva o dílo na tyto změny pamatovala.

83. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], že pro žalovanou dělali supervizi projektu rekonstrukce kina [anonymizováno], měli se žalovanou obchodní vztah. S žalobkyní se setkává v rámci jiných projektů, kde žalobkyně vystupuje jako zhotovitel a jeho firma většinou na straně státních institucí, které jsou v pozici objednatele. Jejich společnost byla u předmětné zakázky od doby, kdy začalo probíhat výběrové řízení na zhotovitele, kterého se účastnilo více účastníků, nikdo neměl zásadní připomínky k úplnosti zadávací dokumentace. Ve výběrovém řízení byla vybrána žalobkyně. Po zahájení stavby byly nejprve prováděny demontážní práce, kdy reálně byly tyto práce prováděny ve větším rozsahu, než bylo počítáno v zadávací dokumentaci a v důsledku toho se začaly objevovat navazující problémy, které se musely řešit. Rozsah prací odkrýval skutečný stav budovy, který neodpovídal předpokladům v zadávací dokumentaci, a z toho důvodu bylo nutné učinit určité technické kroky, se kterými nebylo počítáno v původní zadávací dokumentaci. Asi po 6 měsících stavby přišly od žalobkyně návrhy změnových listů, které řešily statické zajištění budovy, a v tu chvíli se žalovaná začala dostávat do nesouladu s § 222 zák. o veřejných zakázkách a nastala debata, jak toto řešit. Žalovaná byla i na Ministerstvu kultury, kde toto konzultovala a dostala odpověď, že jediným řešením je odstoupit od smlouvy o dílo. K posouzení ing. arch. [jméno] svědek uvedl, že toto posouzení končí tím, že projektová dokumentace je zpracována v souladu s vyhláškou a připomínky k ní jsou zapracovány k posouzení. V daném případě se na skutečný stav budovy přišlo až po otlučení omítek, demontáži obkladů a podlah. Tedy aby tyto skutečnosti mohly být zapracovány do projektové dokumentace, musel by objednatel umožnit zpracovateli projektové dokumentace udělat tyto kroky ještě předtím. Jeho společnost se podílí i na jiných památkově chráněných objektech, kde vykonává technický dozor a ani objekt Národního muzea neměl takové průzkumy, jaké žalobkyně tvrdí, že měly být provedeny. V daném případě byl rozsah průzkumů naprosto srovnatelný s jinými památkově chráněnými objekty. Změny v projektové dokumentaci se týkaly statiky, zajištění objektu. V daném případě se jednalo o prostory kina a při otlučení omítek bylo zjištěno, že nosné pilíře jsou předchozí činností natolik poškozeny, že tam může být statický problém. V průběhu provádění díla vznikaly společně, tedy mezi objednatelem, zhotovitelem, technickým dozorem a supervizí společná řešení, náměty, jak situaci řešit a z těchto schůzek vznikaly požadavky na provedení určitých průzkumů. Např. tak vznikl požadavek na provedení geologického průzkumu, který zjistil skutečný stav pod podlahou, jak jsou na tom nosné konstrukce. Tyto skutečnosti byly zjištěny na základě destruktivního průzkumu. Čili požadavky na dopřesnění vznikaly až v průběhu stavby, podle toho, jaké problémy se objevovaly. Asi na přelomu roku 2019 bylo technické řešení a na počátku roku 2020 se začali bavit o ocenění a výměrách. Na cenách se dokázali shodnout, na výměrách se nedokázali shodnout, protože od žalobkyně nedostali vysvětlení, jak k těmto výměrám došla. Projektová dokumentace byla z jeho pohledu zpracována ve standartu, který odpovídá jiným zakázkám, na kterých se podílí. V daném případě byly ceny uvedené ve změnových listech zpracovány podle ÚRS. Takto spočítaná cena zahrnuje přímé náklady (materiál, mzdy, stroje) a nepřímé náklady, což jsou režie a zisk. Režie lze rozdělit na výrobní a správní režie. V cenové soustavě ÚRS je cenově uznávaný cenový vzorec, na základě kterého lze takto cenu spočítat. Výrobní režie je část režie, která se zpracovává na stavbě, např. ostraha, oplocení stavby, zaplacení stavbyvedoucího apod. Správní režie je vlastně ekonomická nástavba, kdy např. firma musí vést účetnictví, a tyto práce musí někdo zaplatit. Firma má např. generální ředitelství a tento provoz a tyto náklady musí někdo platit, to vše spadá do správní režie, tedy náklady na správní režii vznikají v případě, že jsou práce provedeny. V případě, kdy je zhotoviteli zaplacena položka za výkon určité činnosti, tak tato platba zahrnuje režii i zisk. Je běžné, že se při rekonstrukci staré budovy objevují problémy, při jakékoli rekonstrukci se vždy objevuje nutnost změn a dochází průběžně k úpravě toho, co se má dělat. Tato skutečnost musí být obecně zhotovitelům na trhu známa. Svědek se za celou dobu činnosti nesetkal s rekonstrukcí, která by proběhla celá podle zadávací dokumentace, to je nereálná záležitost.

84. Z výpovědi svědka [titul] [celé jméno svědka], že pro žalovanou při této akci vykonával funkci autorského dozoru a následně zpracovával projektovou dokumentaci, která sloužila jako podklad pro třetí výběrové řízení a podle které se nyní stavba realizuje. Autorský dozor dozoruje na to, jestli je stavba realizována v souladu s autorským záměrem projektanta. Svědek projektovou dokumentaci, která byla podkladem pro předmětné zadávací řízení, podrobně znal, protože jako subdodavatel vykonával určité činnosti pro projektanta ing. arch. [příjmení]. Dle svědka se jedná o poměrně komplikovanou stavbu a to ze dvou důvodů: jednak jde o nemovitou kulturní památku a za druhé provoz v budově je velmi nepřehledný. V minulosti tam fungovalo a sídlilo několik institucí, proto nebylo např. zřejmé, kudy vedou instalace, protože se např. stalo, že tam přišel nějaký nový nájemce a něco změnil. Takto k tomu projekt přistupoval, kdy projektant se snažil, aby nemovitá kulturní památka nebyla poškozena stavebním záměrem investora. Stavba je navíc částečně v podzemí, má nevyzpytatelné podloží, spodní vodu. Kromě těchto záležitostí jsou ale ostatní části dokumentace standartní. Před vypracováním projektové dokumentace proběhl stavebně historický průzkum, který ukázal vrstevnatost budovy, tedy to, že byla mnohokrát přestavována, byly provedeny sondy, které zjišťovaly stav stávajících konstrukcí, byly provedeny 2 kopané sondy za účelem zjištění základové spáry, byly osazeny sádrové terče, kterými se sledovalo, jestli deformace budovy pokračuje nebo je stabilizována. Dále měli k dispozici hydrogeologickou rešerši. Dále měli k dispozici podklad staršího data, který řešil sanaci spodní stavby, základů v minulosti, v tomto podkladu byly navrženy mikropiloty, ale nevěděli, jestli tam ty mikropiloty byly realizovány či nikoliv. V danou chvíli to bylo maximum, co jako podklady pro zpracování projektové dokumentace mohli potřebovat, pro zpracování projektové dokumentace to bylo dostačující. Poté byla tedy do výběrového řízení vybrána žalobkyně, byla zahájena stavba a začaly se dělat pravidelné kontrolní dny, těchto se svědek zúčastňoval osobně. Stavba běžela zvláštním způsobem, kdy žalobkyně osekala omítky a tím věc skončila. Oni (tj. žalovaná, projektant atd.) se asi ½ roku snažili udělat maximám proto, aby se stavba rozběhla, ale to se nepodařilo. Dodavatel sděloval mnoho důvodů, které se v průběhu času měnily, a oni na ně reagovali. Vždy, kdy nějaký problém vyřešili, objevil se další problém. Problémy spočívaly mimo jiné např. i v úplných banalitách. Stavba je kulturní památkou a jakákoli úprava musí projít přes památkáře. Žalobkyni např. vadilo, že tam probíhal romský festival, vadilo jí, že na stavbě nemá být nikdo přítomen, ale festival se odehrával úplně jinde. Žalovaná dostala hodnocení projektové dokumentace, které nechala zpracovat žalobkyně, závěr tohoto hodnocení zněl tak, že projektová dokumentace je v souladu s vyhláškou ke stavebnímu zákonu. Byly tam body, na které svědek písemně zareagoval a měl dobrou vůli je řešit, ale nikdo mu neodpověděl. Svědek se snažil přesvědčit žalobkyni, aby zahájila bourací práce, nejen osekání omítek. Neustále slyšel námitky, že neví jak, že má obavy, že stavba může být ohrožena atd. Za situace, kdy na stavbu dochází statik a projektant, kteří řeknou, že bourací práce mohou být prováděny, není důvod s tím polemizovat. Teď stavba běží a všechny bourací práce byly provedeny a stavbu to nijak neohrozilo. Žalobkyně dále měla námitky ohledně statiky stavby, tvrdila, že jim chybí technologický postup pro statické práce. Na stavbě byl každý týden přítomen statik, který byl připraven konkrétní problém vyřešit, ale žalobkyně to řešila v obecné rovině a konkrétní dotaz nebyl nikdy položen. Pak tam byl ještě dlouhý příběh ohledně sanace základů budovy, kdy svědek se snažil dopátrat, kdo bude tyto práce dodávat, a žádal, aby mu byla předložena dílenská dokumentace. Trvalo dlouho, než nějací subdodavatelé přišli, měla to být [právnická osoba] staveb, a tito sdělili, že preferují změnu způsobů sanace základů z mikropilot na tryskovou injektáž. Byla tedy připravena změna technologie, a následně od firmy Zakládání staveb obdrželi vyjádření, že trysková injektáž je nevhodná a že se vrací k původně navrženým mikropilotům. Svědek osobně jel se statikem do firmy Zakládání staveb, kde to konzultoval přímo s pracovníkem, který mu byl doporučen žalobkyní, a ten jim sdělil, že projektová dokumentace je dostatečná a že podle ní je dílo proveditelné. Svědek ho požádal, aby mu to dal písemně a on mu to poslal e-mailem. Vrátili se tedy k původní technologii mikropilot, stavba stále nepokračovala. Po osekání omítek a po provedení sond do podlah se ukázalo, že stav budovy je horší, než si v projektu mysleli, dále byl proveden geologický průzkum, který podrobněji prověřil podloží budovy. Na tyto skutečnosti zareagovali, znamenalo to, že sanace základů budovy musí být posílena. Navrhli tedy posílení za dodržení technologie mikropilotů. Připravili změnu stavby před dokončením a výkaz výměr, tento byl dodavatelem odmítnut, dodavatel si vypracoval vlastní výkaz výměr. Následně stavba skončila. Skutečný stav zdiva a základových spár byl zjištěn až po osekání všech omítek a demontáži všech obkladů. Oni jako projektanti mohou udělat pouze bodové sondy, nemohou provést osekání omítek, aby zjistili stav budovy. [příjmení] sondy provedli, ale ty neukázaly, že stav budovy je tak špatný. Dále provedli osazení sádrovými terči, aby se zjistilo, zda deformace budovy pokračuje či nikoliv, a z tohoto zjistili, že nepokračuje. Podrobnější zjištění mohla být učiněna až během stavby. Statik byl k dispozici od začátku na vyžádání žalobkyně, poté žalovaná sehnala statika z [obec], který byl již na stavbě pravidelně. Tento byl zajištěn asi v polovině průběhu stavby. Postup bouracích prací byl uveden v projektové dokumentaci, poté byl ještě upřesňován a to ing. [příjmení], toto upřesnění autorizoval ing. [příjmení]. V projektové dokumentaci byla řešena sanace základů tak, že tam byl určen počet mikropilotů a způsob jejich uchycení. Poté, co se ukázala potřeba změn, došlo k tomu, že byla zachována technologie, ale změnil se rozsah, kdy byl navýšen počet mikropilotů a jejich spřažení ocelovými profily. Původní návrh byl takový, že základy se prohloubí, podbetonují a mikropiloty projdou skrz prohloubení základů. Nový návrh byl takový, že navíc přibyly ocelové profily, které jednotlivé mikropiloty propojovaly, aby to zpevnily. Statické řešení, které je obsažené v projektové dokumentaci, definuje zatížení, které mají mikropiloty přenést z budovy. Statické řešení budovy k projektové dokumentaci zpracovával ing. [příjmení]. Firma Zakládání staveb se vyjadřovala ke změně na tryskovou injektáž. Svědek se snažil přesvědčit dodavatele, aby určil subdodavatele, ti určili [právnická osoba] staveb, kteří měli k dispozici tryskovou injektáž, došlo tedy ke změně projektové dokumentace na tryskovou injektáž, následně žalovaná dostala vyjádření od firmy Zakládání staveb, kteří metodu tryskové injektáže zpochybnili a vrátili se zpátky k metodě mikropilot. Hlavním důvodem pro ustoupení od tryskové injektáže byla obava, že tlak, který by to vyvolalo, by mohl způsobit, že aplikovaná směs vystoupí z podlahy.

85. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], že pro žalovanou dělal technický dozor na stavbě, kdy jeho protistranou na straně zhotovitele je stavbyvedoucí. Svědek zastupuje při stavbě investora a předmětem mé činnosti je především kontrola prací, jejich kvality a objemu, které jsou prováděny zhotovitelem. Řeší tedy především věci technické. V dané věci byly práce na stavbě započaty spíše formálně, stavba nefungovala tak, jak byl svědek zvyklý z jiných staveb. Docházelo k drobným neshodám, řešily se zápisy z kontrolních dnů a zápisy do stavebního deníku. Zhotovitel nevyvíjel stavební činnost v takovém rozsahu, jaký byl od něj očekáván. Rádoby bylo ze strany zhotovitele poukazováno na nekompletnost projektové dokumentace. Zhotovitel musel vědět, o jakou stavbu, o jaký rozsah rekonstrukce se jedná s ohledem na typ stavby, protože se jednalo o rekonstrukci kulturní památky. V takovém případě nelze v projektové dokumentaci podchytit úplně všechny detaily, některé je nutno doplnit až v průběhu stavby, kdy se zjistí, v jakém je stavba faktickém stavu. Jedná se o zcela běžný postup. Projektová dokumentace byla tedy průběžně doplňována. V průběhu stavby byly prováděny sondážní práce, na základě kterých se upřesňoval další postup a na to reagoval projektant, který o nová zjištění projektovou dokumentaci průběžně doplňoval. Pokud žalobkyně namítá, že výzkumy měly být provedeny ještě před zhotovením projektové dokumentace, tak některé věci lze dopředu zjistit a stanovit pro zaměření, ale některé se zjišťují až v průběhu prací, zejména statické prvky nebo prvky, které se nachází v rámci výkopů v podzemních částech budovy. Předmětná budova byla navíc částečně provozována, takže nebylo možné zjistit v plném rozsahu bouracími pracemi tyto skutečnosti. Běžně se to dělá až tehdy, kdy je na stavbě zhotovitel, aby mohl stavbu při průzkumech bezpečnostně zajišťovat. Ve smluvním rozpočtu, který byl součástí SOD, byly na tyto průzkumy vymezeny položky a částky, tudíž se vědělo, že se průzkumy provádět musí. Zhotovitel začal poté naceňovat práce, u kterých uváděl, že jsou nad rámec smluvního rozpočtu – tzv. vícepráce, kdy tato nacenění průběžně předkládal ve formě změnových listů. Objednatel o něm požadoval vysvětlení a objasnění některých položek ve změnových listech, aby se mohl ujistit, zda jsou oprávněná. Zhotovitel však nebyl schopen všechny doložit. Ve chvíli, kdy celková výše vícenákladů přerostla nad rámec možností financování objednatelem, musel objednatel od smlouvy odstoupit, neboť musel dodržet podmínky poskytovatele finančních prostředků, což bylo Ministerstvo kultury ČR. Zhotovitel následně vyčíslil skutečně provedené práce, které na stavbě vykonal a po odsouhlasení je vyfakturoval. Pokud se týká úplnosti projektové dokumentace, tak ta např. stanoví, že základy objektu se mají určitým způsobem podchytit tak, aby bylo docíleno určitého zatížení, ale konkrétní metodu a postup již má zvolit zhotovitel, neboť musí tento postup pasovat na své možnosti. Zhotovitel měl předložit dílenskou dokumentaci, která by určila konkrétní postup provádění. Žalobkyně v některých případech požadovala, aby projektová dokumentace určovala i konkrétní postupy. Svědek na stavbě osobně byl a měl v ruce i konkrétní projektovou dokumentaci, která byla podkladem pro provádění předmětné stavby. Projektová dokumentace byla úplná a celistvá a stavba se podle ní dala realizovat. Pokud se týká statického zajištění stavby, tak projektová dokumentace určovala, v jakém rozsahu a jakým způsobem se má provádět zajištění statického založení objektu, čili byl v ní stanoven konkrétní počet mikropilot. Zhotovitel navrhoval zajištění jiným způsobem a to tryskovou injektáží, protože tvrdil, že není v jeho možnostech realizovat podchycení tak, jak to bylo určeno v projektové dokumentaci, pak vyvstaly jiné komplikace s tryskovou injektáží, a proto se vrátili k původnímu způsobu statického zajištění, tak jak byl navržen v původní PD. K dotazu, jaké průzkumy mají být prováděny v rámci vypracování PD a jaké až v průběhu zhotovování díla, svědek uvedl, že toto je záležitost projektanta, nikoliv TDI. Nedá se to říct všeobecně, ale liší se to dle typu stavby. Například, když se staví dům na zelené louce, lze provést veškeré průzkumy předem. V případě rekonstrukce kulturního objektu, který je navíc částečně používán, je objednatel vázán např. zákony o památkové péči, rovněž tak nemůže dělat destruktivní výzkumy bez zajištění stavby. Je na projektantovi, aby určil, které průzkumy se budou provádět předem a které až v průběhu stavby. Projektová dokumentace byla v průběhu stavby doplňována a aktualizována. Průzkumy jsou pouze orientační zjištění. Speciálně za účelem konzultací objednatel zajistil na stavbě statika [titul]. [příjmení], se kterým nebyly projednávány změny, ale pracovní postupy, tedy určovalo se, které práce je možné provádět hned a které až následně. [titul]. [příjmení] byl statik stavby, který navrhoval, jakým způsobem budou práce prováděny, a to přenesl do projektové dokumentace. [titul]. [příjmení] pomáhal zhotoviteli určovat pracovní postupy. Do jaké míry byla tato doporučení závazná či nikoliv, nelze stanovit. Zhotovitel mohl navrhnout jiný postup, který by byl statikem stavby buď schválen, nebo zamítnut. Statik stavby určil, jakým způsobem bude statika zajištěna a bylo na žalobkyni, aby stanovila konkrétní postup. Jelikož si s tím žalobkyně moc nevěděla rady, tak objednatel přizval [titul]. [příjmení], který žalobkyni pomáhal určovat konkrétní postupy. Fyzické práce žalobkyně v podstatě nezačala vůbec dělat. Žalobkyně provedla většinu vyklízecích prací a některé průzkumy, ale vlastní realizaci stavby v podstatě nezahájila. K výkopovým pracím nedošlo, jen se o nich hovořilo. K dotazu, zda zhotovitel mohl o své vůli osadit pouze 21 mikropilot, když statik navrhoval 47 mikropilot, svědek uvedl, že pokud by zhotovitel jiným způsobem docílil hodnot, které statik požadoval, tak mohl zvolit svůj vlastní způsob. K dotazu jak často byl na stavbě přítomen stavbyvedoucí žalobkyně, svědek uvedl, že na stavbě se vyskytovali pouze dva zaměstnanci žalobkyně a to hlavní stavbyvedoucí pan [příjmení], který na stavbu dojížděl asi 1x týdně a strávil tam několik hodin, a výkonný stavbyvedoucí, který byl na stavbě přítomen asi 2 dny v týdnu a to zhruba po celou pracovní dobu. Asi na dvou jednáních na úrovni ředitelů byl přítomen ředitel žalobkyně. Vyklízecí a průzkumné práce dělala najatá firma, kdy se po celou dobu na stavbě pohybovali asi 3 pracovníci, při složitějších pracích možná 5 pracovníků. Je obvyklé, přímo běžné, že v průběhu stavby dochází ke změně projektové dokumentace.

86. Ze shodných tvrzení účastníků, že žalobkyní provedené a vyúčtované práce byly žalovanou v plné výši uhrazeny.

87. Ze schématu cenotvorby ([číslo] verte) soud žádná skutková zjištění pro rozhodnutí v dané věci neučinil.

88. Soud neprovedl důkazy listinami Monitorovací zpráva, Příkazní zpráva ze dne 10. 7. 2018 včetně dodatku, Smlouva o provádění supervizních prací ze dne 24. 6. 2018 včetně cenové nabídky a dodatku a smlouva na provedení autorského dozoru ze dne 10. 7. 2018, neboť tyto listiny se týkaly právních vztahů mezi žalovanou a třetími subjekty, nikoli vztahu mezi žalobkyní a žalovanou a navíc skutečnosti vyplývající z těchto listin nebyly ani mezi účastníky řízení sporné a nadto vyplynuly z výpovědí svědků. Např. mezi stranami nebylo sporu o tom, že technický dozor investora stavby vykonával pro žalovanou [celé jméno svědka] že supervizní práce na stavbě vykonávala pro žalovanou firma [právnická osoba] Soud tedy důkazy pro nadbytečnost neprováděl.

89. Soud zamítnul rovněž další důkazní návrhy žalobkyně a to účetní doklad o tom, že [titul]. [příjmení] neměl v době provádění předmětné stavby na starosti jiný stavební projekt a že u žalobkyně pracoval na hlavní pracovní poměr a výslech statika, který zhotovoval projektovou dokumentaci v roce 2020, kdy tento statik se měl zejména vyjádřit, v čem spočívaly nejzásadnější rozdíly mezi projektovou dokumentací z r. 2016 a z r. 2020 a zda se podle projektové dokumentace z r. 2016 dalo dílo realizovat.

90. Skutečnost, v jakém rozsahu se [titul]. [příjmení] věnoval stavbě a jak často byl na stavbě přítomen, nemá pro rozhodnutí ve věci žádný význam, ze stejných důvodů pak soud zamítnul i důkazní návrh žalované na provedení důkazu kompletními zápisy z jednacích dnů včetně listin přítomných a provedení důkazu kompletním stavebním deníkem, kdy z těchto důkazů by mělo být zřejmé, v jakém rozsahu se pan [příjmení] reálně věnoval stavbě.

91. Důkazní návrh výslechem statika soud zamítnul z toho důvodu, že v řízení nebylo sporu o tom, že projektová dokumentace byla v průběhu stavby doplňována, kromě tato skutečnost vyplynula i z jiných již provedených důkazů a nebylo ji tedy nutno dále prokazovat.

92. Po provedeném odkazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

93. Žalovaná jakožto státní příspěvková organizace zadala v březnu 2019 veřejnou zakázku na stavební práce s názvem„ Rekonstrukce bývalého kina [anonymizováno], [název žalované], [ulice a číslo]“ V textové části zadávací dokumentace pro veřejnou zakázku na stavební práce byla jako nejvýše přípustná nabídková cena zakázky stanovena částka 37,418 mil. Kč. V zadávacím řízení byla ze tří uchazečů vybrána žalobkyně s odůvodněním, že její nabídka splnila podmínky zadavatele stanovené v zadávací dokumentaci a podle ekonomické výhodnosti byla vyhodnocena jako nejvýhodnější. Žalobkyně jako zhotovitel a žalovaná jako objednatel uzavřely na základě výsledků zadávacího řízení dne 30. 7. 2019 smlouvu o dílo na plnění veřejné zakázky na stavební práce, jejímž předmětem byla rekonstrukce bývalého kina [anonymizováno]. Dle smlouvy se položkovým rozpočtem pro účely Smlouvy rozumí Zhotovitelem oceněný soupis stavebních prací, dodávek a služeb (Výkaz výměr), v němž jsou Zhotovitelem uvedeny jednotkové ceny u všech položek stavebních prací, dodávek a služeb a jejich celkové ceny pro Objednatelem vymezené množství. Položkový rozpočet byl Přílohou [číslo] Smlouvy. Dle čl. odst. 1. 8. se dokumentací pro zadání stavebních prací pro účely Smlouvy rozumí dokumentace zpracovaná v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem (vyhláškou č. 169/2016 Sb. v aktuálním znění), jejíž součástí je: a. projektová dokumentace„ Rekonstrukce bývalého kina [anonymizováno], [název žalované], [ulice a číslo]“, vypracovaná [titul] [jméno] [příjmení], autorizovaným architektem, b. [obec] organizace výstavby (dále také jen ZOV), vypracované společností [právnická osoba], [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec a číslo], revize ze dne 25. 2. 2019, c. Výkaz výměr.

94. Dokumentace pro zadání stavebních prací je pro účely Smlouvy dále označována také jako Projektová dokumentace. V čl. 1, odst. 1. 9. smluvní strany konstatovaly, že Dokumentaci pro zadání stavebních prací objednatel zhotoviteli předal a zhotovitel ji převzal jako součást Zadávacích podmínek předmětné veřejné zakázky na stavební práce.

95. V čl. 1, odst. 1. 10. smlouvy objednatel podpisem Smlouvy prohlásil, že si je vědom své odpovědnosti za správnost a úplnost Dokumentace pro zadání stavebních prací předané zhotoviteli a že tuto odpovědnost nesmí žádnou formou přenášet na zhotovitele ani po zhotoviteli požadovat zahrnutí případných vad této dokumentace do ceny Díla.

96. V čl. 1, odst. 1. 11. objednatel dále prohlásil, že si je vědom své povinnosti poskytovat zhotoviteli součinnost potřebnou pro provádění Díla podle Smlouvy, zejména zhotoviteli včas a řádně předávat potřebné doklady, zabezpečovat plnění povinností, které na sebe převzal či vyplývajících z potřeby průběhu provádění Díla, zúčastňovat se jednání, na nichž je jeho účast žádoucí, a poskytovat zhotoviteli všechny informace potřebné pro provádění Díla.

97. V čl. 1, odst. 1.

13. Smlouvy zhotovitel podpisem Smlouvy prohlásil, že si je jako osoba odborně způsobilá vědom povinnosti zkontrolovat technickou část Dokumentace pro zadání stavebních prací ještě před zahájením prací na příslušné části Díla a předat zhotoviteli bez zbytečného odkladu případný soupis zjištěných vad a nedostatků předané dokumentace včetně návrhů na jejich odstranění a dopadu na předmět či cenu Díla. Tím není dotčena odpovědnost Objednatele za správnost předané dokumentace dle čl. 1 10. Smlouvy.

98. V čl. 1, odst. 1. 14. zhotovitel dále potvrdil, že se detailně seznámil s rozsahem a povahou Díla, že jsou mu známy veškeré technické, kvalitativní a jiné podmínky nezbytné k realizaci Díla a že disponuje takovými kapacitami a odbornými znalostmi, které jsou nezbytné pro realizaci Díla za dohodnutou smluvní cenu.

99. V čl. 1, odst. 1. 15. smluvní strany potvrdily, že Smlouva je plně v souladu se Zadávacími podmínkami, rovněž i s nabídkou účastníka v zadávacím řízení k plnění předmětu veřejné zakázky, jež předcházelo uzavření Smlouvy. Jediným kritériem hodnocení v zadávacím řízení byla celková nabídková cena včetně DPH, která je současně cenou smluvní.

100. V čl. 1, odst. 1. 16. je proklamováno, že pro financování Díla objednatel obdržel dotaci z programu [číslo] Podpora reprodukce majetku státních kulturních zařízení, administrovaného Ministerstvem kultury ČR (dále také jen Poskytovatel dotace).

101. V čl. 2, odst. 2. 1. se smluvní strany dohodly, že předmět Smlouvy je definován Projektovou dokumentací. V čl. 2, odst. 2.

3. Se smluvní strany dohodly, že zhotovitel zhotoví pro objednatele Dílo na svůj náklad a na své nebezpečí, ve sjednané době a v souladu se Zadávacími podmínkami a příslušnými právními předpisy. Objednatel se zavazuje řádně a včas provedené Dílo převzít a uhradit zhotoviteli jeho oprávněné a řádně doložené finanční nároky, vzniklé v důsledku plnění Smlouvy. Dle čl. 2, odst. 2. 4. zhotovením Díla se rozumí úplné, funkční a bezvadné provedení všech stavebních a montážních prací a konstrukcí, včetně dodávek potřebných materiálů a zařízení nezbytných pro řádné dokončení a provoz Díla, dále provedení všech činností souvisejících s dodávkou stavebních prací a konstrukcí, jejichž provedení je pro řádné dokončení Díla nezbytné (např. zařízení Staveniště, bezpečnostní opatření apod.) včetně koordinační a kompletační činnosti celého Díla.

102. V čl. 2, odst. 2.

5. Se smluvní strany dohodly, že součástí Díla je dále mimo jiné: <b>a. kontrola a případné zajištění všech nezbytných průzkumů nutných pro řádné provádění a dokončení Díla,</b> d. zajištění a odsouhlasení realizační/výrobní a dílenské dokumentace konstrukcí zabudovaných v Díle, včetně předložení montážních a technologických postupů zabudovaných částí [příjmení]; schvalování bude provádět osoba pověřená Objednatelem.

103. V čl. 4 se smluvní strany dohodly, že cena díla je uvedena v Příloze [číslo] Smlouvy – Položkový rozpočet (oceněný Výkaz výměr). Cena je stanovena podle Projektové dokumentace předané objednatelem zhotoviteli. Pro obsah sjednané ceny je rozhodující Položkový rozpočet (oceněný Výkaz výměr), a to ve všech položkách. Sjednaná cena obsahuje veškeré náklady a zisk zhotovitele nezbytné k řádnému a včasnému provedení Díla dle Projektové dokumentace, dále vedlejší náklady specifikované v čl. 2 5. a také ostatní náklady související s plněním Zadávacích podmínek. Jednotkové ceny uvedené v Položkovém rozpočtu jsou ceny pevné po celou dobu výstavby. Sjednaná cena Díla je cenou nejvýše přípustnou a může být změněna pouze za podmínek, které pro změnu závazku připouští příslušné ustanovení Zákona v § 222.

104. Podnět ke změně Smlouvy může učinit dotčená strana z následujících důvodů: a. pokud objednatel bude požadovat i provedení jiných prací nebo dodávek než těch, které byly předmětem Projektové dokumentace nebo pokud objednatel vyloučí některé práce nebo dodávky z předmětu plnění, b. pokud objednatel bude požadovat jinou kvalitu nebo druh dodávek než tu, která byla určena Projektovou dokumentací, c. pokud se při realizaci Díla vyskytnou skutečnosti, které nebyly v době sjednání Smlouvy známy a zhotovitel je nezavinil ani nemohl předvídat a tyto skutečnosti mají prokazatelný vliv na sjednanou cenu Díla, d. pokud se při realizaci zjistí skutečnosti odlišné od Projektové dokumentace (neodpovídající geologické údaje apod.), e. pokud dojde ke změnám daňových předpisů majících vliv na cenu Díla.

105. V čl. 4, odst. 4. 6. si smluvní strany dohodly způsob sjednání změny ceny tak, že nastane-li některá z podmínek, za kterých je možná změna sjednané ceny, je zhotovitel povinen provést výpočet změny nabídkové ceny a předložit jej objednateli ke schválení. Zhotoviteli vzniká právo na zvýšení sjednané ceny teprve v případě, že změna bude písemně schválena objednatelem. Objednateli vzniká právo na snížení sjednané ceny teprve v případě, že změna bude písemně schválena zhotovitelem. Zhotoviteli zaniká jakýkoliv nárok na zvýšení sjednané ceny, jestliže písemně neoznámí nutnost jejího překročení a výši požadovaného zvýšení ceny bez zbytečného odkladu poté, kdy se ukázalo, že je zvýšení ceny nevyhnutelné. Toto písemné oznámení však nezakládá právo zhotovitele na zvýšení sjednané ceny. Zvýšení sjednané ceny je možné pouze za podmínek daných Smlouvou.

106. V čl. 6, odst. [číslo] se smluvní strany dohodly, že k zajištění splnění povinností zhotovitele týkajících se řádného dokončení Díla je zhotovitel oprávněn nejpozději ke dni uzavření Smlouvy předložit objednateli bankovní záruku ve smyslu § 2029 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – originál záruční listiny vystavený bankou se sídlem nebo pobočkou v ČR – ve výši 10 % celkové ceny Díla včetně DPH dle čl. 4 Smlouvy [ulice] záruka bude krýt finanční nároky objednatele za zhotovitelem, které vzniknou objednateli z důvodu porušení povinností zhotovitele týkajících se řádného dokončení Díla v předepsané kvalitě a smluvené době plnění, které zhotovitel nesplnil ani po předchozí výzvě objednatele. Z této bankovní záruky musí vyplývat právo objednatele čerpat finanční prostředky v případě porušení povinností zhotovitele týkajících se odstranění vad a nedodělků uvedených v Protokolu o předání a převzetí Díla. [ulice] záruka musí být účinná po celou dobu vymezenou Termínem předání a převzetí a bude zhotoviteli vrácena (uvolněna) po odstranění všech vad a nedodělků uvedených v Protokolu o předání a převzetí Díla a po předložení bankovní záruky za jakost Díla. [ulice] záruka musí být neodvolatelná, bezpodmínečná, vyplatitelná na první požadavek objednatele bez toho, aby banka zkoumala důvody požadovaného čerpání.

107. V čl. 9, odst. 9. 2. týkajícího se provádění díla se smluvní strany mimo jiné dohodly, že zhotovitel je v průběhu výstavby povinen každý měsíc předkládat„ Měsíční zprávu Zhotovitele“, která obsahuje body: a) aktuální stav výstavby (popis postupu prací v členění dle HMG) <b>b) informaci o projektové dokumentaci (navrhované změny a úpravy),</b> c) přehled změnových listů včetně připravovaných, d) přehled doposud proplacených faktur, e) přehled schválených matriálů a vzorků.

108. V čl. 14, odst. 14. 6. smlouvy zhotovitel prohlásil, že ke dni podpisu Smlouvy má uzavřenou pojistnou smlouvu, náklady na pojištění nese zhotovitel a má je zahrnuty ve sjednané ceně.

109. V čl. 16 smlouvy se smluvní strany dohodly, že jakákoliv změna Smlouvy musí mít písemnou formu a musí být podepsána osobami oprávněnými za objednatele a zhotovitele jednat a podepisovat nebo osobami jimi zmocněnými. Změny Smlouvy se sjednávají jako dodatek ke Smlouvě s číselným označením podle pořadového čísla příslušné změny Smlouvy.

110. V čl. 17 strany řeší odstoupení od smlouvy tak, že nastanou-li u některé ze stran skutečnosti bránící řádnému plnění Smlouvy, je povinna to ihned bez zbytečného odkladu oznámit druhé straně a vyvolat jednání zástupců oprávněných k podpisu Smlouvy.

111. Chce-li některá ze smluvních stran od Smlouvy odstoupit na základě ujednání ze Smlouvy vyplývajících, je povinna svoje odstoupení písemně oznámit druhé straně s uvedením termínu, ke kterému od Smlouvy odstupuje. V odstoupení musí být dále uveden důvod, pro který smluvní strana od Smlouvy odstupuje, a přesná citace toho ustanovení Smlouvy, které ji k takovému kroku opravňuje. Bez těchto náležitostí je odstoupení neplatné. Nesouhlasí-li jedna ze stran s důvodem odstoupení druhé strany nebo popírá-li jeho existenci, je povinna to písemně oznámit nejpozději do deseti kalendářních dnů po obdržení oznámení o odstoupení. Pokud tak neučiní, má se za to, že s důvodem odstoupení souhlasí. Odstoupení od Smlouvy nastává dnem následujícím po dni, ve kterém bylo písemné oznámení o odstoupení od Smlouvy doručeno druhé straně, pokud druhá strana nepopře ve stanovené lhůtě důvod odstoupení. V opačném případě je dnem účinnosti odstoupení od Smlouvy den, na kterém se strany dohodnou nebo den, který vyplyne z rozhodnutí příslušného orgánu. Odstoupí-li některá ze stran od Smlouvy na základě ujednání ze Smlouvy vyplývajících, pak povinnosti obou stran jsou následující: a. Zhotovitel provede soupis všech provedených prací oceněný dle způsobu, kterým je stanovena cena Díla, b. Zhotovitel provede finanční vyčíslení provedených prací, popřípadě poskytnutých záloh a zpracuje„ dílčí konečnou fakturu“, c. Zhotovitel odveze veškerý svůj nezabudovaný materiál, pokud se strany nedohodnou jinak, d. Zhotovitel vyzve Objednatele k „ dílčímu předání Díla“ a Objednatel je povinen do tří dnů od obdržení vyzvání zahájit„ dílčí přejímací řízení“, e. po dílčím předání provedených prací sjednají obě strany písemně prohlásí ukončení Smlouvy. Strana, která důvodné odstoupení od Smlouvy zapříčinila, je povinna uhradit druhé straně veškeré náklady jí vzniklé z důvodu odstoupení od Smlouvy a nahradit jí v této souvislosti vzniklou škodu.

112. Cena díla byla sjednána ve výši 35 959 000 Kč bez DPH, soupis prací byl sestaven s využitím Cenové soustavy URS. Součástí položkového rozpočtu byly i náklady na vypracování výrobně-realizační dokumentace a náklady na kontrolu a případné zajištění všech nezbytných průzkumů nutných pro řádné provádění a dokončení díla.

113. Cena stanovená dle cenové soustavy ÚRS se počítá dle uznávaného cenového vzorce a zahrnuje jak přímé náklady (materiál, mzdy, stroje), tak nepřímé náklady, což jsou režie a zisk. Režie lze rozdělit na výrobní a správní režie. Výrobní režie je část režie, která vzniká na stavbě, např. ostraha, oplocení stavby, zaplacení stavbyvedoucího apod. Správní režie je jakási ekonomická nástavba, kdy např. firma musí vést účetnictví, a tyto práce musí někdo zaplatit. Firma má např. generální ředitelství a tento provoz a tyto náklady musí někdo platit, to vše spadá do správní režie. V případě, kdy je zhotoviteli zaplacena položka za výkon určité činnosti, tak tato platba zahrnuje režii i zisk.

114. Žalobkyně měla v ceně díla zahrnuty mimo jiné ostatní náklady (výrobní režie) ve výši 7,7 % z ceny díla, tj. ve výši 2 795 000 Kč, dále finanční náklady ve výši 0,3 % z ceny díla, tj. částka 108 000 Kč na bankovní záruku a pojištění stavby, náklady na správní režii divize ve výši 3,7 % z ceny díla, tj. ve výši 1 350 844 Kč, náklady na správní režii centrály ve výši 2,5 % z ceny díla, tj. ve výši 912 733 Kč a zisk ve výši 2,3 % z ceny díla, tj. ve výši 839 714 Kč. 115. [titul]. [jméno] [příjmení] jako ředitel divize žalobkyně a [titul]. [jméno] [příjmení] jako vedoucí projektu uzavřeli dne 6. 9. 2019 řídicí smlouvu, jejímž předmětem byla realizace zakázky [číslo] s názvem [název žalované], kde si sjednali dosažení hrubého zisku na zakázce ve výši 827 057 Kč, tj. 2,30 % z ceny díla.

116. Žalobkyně dne 16. 9. 2019 uhradila pojištění díla částkou 54 000 Kč. 117. [právnická osoba] vystavila pro žalovanou dne 19. 7. 2019 na základě smlouvy o dílo bankovní záruku až do maximální výše 4 351 039 Kč platnou do 24. 1. 2021, žalobkyně za vystavení bankovní záruky uhradila bance částku 25 210,82 Kč. 118. [titul] [jméno] [jméno] vypracoval dne 9. 9. 2019 z podnětu žalobkyně vyhodnocení PD zpracované [titul] [jméno] [příjmení], která byla součástí zadávací dokumentace veřejné zakázky„ Rekonstrukce bývalého kina [anonymizováno], [název žalované], [ulice a číslo]“, [titul] [jméno] [jméno] dospěl ve svém vyhodnocení v bodu 6 k závěru, že pro akci uvedeného rozsahu projektová dokumentace pro provedení stavby dle přílohy [číslo] vyhl. č. 499/2006 Sb., v platném znění je zpracovaná, připomínky jsou uvedené v textu.

119. Autorský dozor projektanta [titul] [celé jméno svědka] se vyjádřil ke kontrole projektové dokumentace ze dne 9. 9. 2019 ve svém písemném stanovisku ze dne 27. 9. 2019 a to zejména k jednotlivým připomínkám. K bodu 3.2 týkajícího se stavebně konstrukčního řešení uvedl, že postup bouracích prací bude statikem upřesněn během jejich provádění, a to na základě skutečného stavu odhalovaných konstrukcí, vyhodnocování sond, geologického průzkumu a stavu sádrových terčů. Tento postup je uveden ve stavebně konstrukčním řešení stavby. Dle vyhl. č. 499/2006 Sb. není dokumentace pro pomocné práce a konstrukce obsahem projektové dokumentace pro provádění stavby a že dle smlouvy o dílo je povinností dodavatele stavby zpracovat dokumentaci realizační. K bodu [číslo], kde [titul] [jméno] [jméno] uvedl, že technologii mikropilot o průměru 200 mm není možné instalovat na místo jejich předepsaného zhotovení, uvedl [titul] [celé jméno svědka], že technologie mikropilot bude statikem upravena na základě vyhodnocení skutečného stavu základů a podloží stavby a na základě aktuálně dostupného zařízení pro provádění. 120. [titul] [jméno] [jméno] vypracoval z podnětu žalobkyně posouzení předané statické části projektové dokumentace z 11/ 2019 a dospěl k závěru, že předaná statická část projektové dokumentace postrádá nutné náležitosti, aby mohl zhotovitel dílo řádně a správně realizovat.

121. Stavba byla žalobkyni předána ve stavu, kdy na ní bylo obložení stěn. Žalobkyně toto obložení sundala a seznámila se se stavem stavby podrobněji. V daném případě se tedy na skutečný stav budovy přišlo až po otlučení omítek, demontáži obkladů a podlah. Změny v projektové dokumentaci se týkaly především statiky, zajištění objektu. V daném případě se jednalo o prostory kina a při otlučení omítek bylo zjištěno, že nosné pilíře jsou předchozí činností natolik poškozeny, že tam může být statický problém. V průběhu provádění díla vznikaly společně, tedy mezi objednatelem, zhotovitelem, technickým dozorem a supervizí společná řešení, náměty, jak situaci řešit a z těchto schůzek vznikaly požadavky na provedení určitých průzkumů. Např. tak vznikl požadavek na provedení geologického průzkumu, který zjistil skutečný stav pod podlahou, jak jsou na tom nosné konstrukce. Tyto skutečnosti byly zjištěny na základě destruktivního průzkumu. V projektové dokumentaci byla navržena ohledně zajištění objektu technologie mikropilot. Subdodavatel žalobkyně [právnická osoba] staveb sdělila, že preferuje změnu způsobu sanace základů z mikropilot na tryskovou injektáž. Byla tedy připravena změna technologie, a následně od firmy Zakládání staveb žalovaná obdržela vyjádření, že trysková injektáž je nevhodná a že se vrací k původně navrženým mikropilotům. Byla tedy zachována původně navržená technologie, ale změnil se rozsah, kdy byl navýšen počet mikropilotů a jejich spřažení ocelovými profily. Z těchto důvodů bylo nutno projektovou dokumentaci v průběhu provádění díla doplňovat a aktualizovat. Tento postup je při rekonstrukcích starých navíc památkově chráněných objektů zcela standartní. V daném případě byl rozsah průzkumů proběhlých ještě před zpracováním projektové dokumentace naprosto srovnatelný s jinými památkově chráněnými objekty.

122. V prosinci 2019 vypracoval [titul] [jméno] [jméno] z podnětu žalobkyně vyhodnocení projektové dokumentace zpracované [titul] [celé jméno svědka], která byla označena jako„ Dokumentace změny stavby před dokončením – 12/ 2019“, [titul] [jméno] [jméno] dospěl ve svém vyhodnocení v bodu 6 k závěru, že pro akci uvedeného rozsahu projektová dokumentace pro provedení stavby dle přílohy [číslo] vyhl. č. 499/2006 Sb., v platném znění je zpracovaná, připomínky jsou uvedené v textu.

123. E-mailem ze dne 24. 2. 2020 oznámil pracovník žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], že zasílá žalované v návaznosti na jednání na kontrolním dnu změnové listy [číslo] až 6 a přehled změnových listů. Cena prací vyčíslená ve změnových listech činila celkem 19 355 410,40 Kč bez DPH. Žalovaná e-mailem ze dne 4. 3. 2020 vyzvala žalobkyni, aby ke změnovým listům [číslo] doplnila podklady, podle kterých byly stanoveny výměry prací oceněných ve změnových listech, e-mailem ze dne 5. 3. 2020 k tomuto žalovaná vyzvala žalobkyni opětovně.

124. Žalovaná dopisem ze dne 15. 4. 2020 odstoupila od smlouvy o dílo ze dne 30. 7. 2019, když po prostudování změnových listů označených čísly 1, 2, 4, 5, 6, 7, 8, 9 a 14 žalovaná konstatovala, že celkové náklady na práce předpokládané změnovými listy přesahují částku 19,355 mil. Kč bez DPH. Cena díla pak činí dle smlouvy 35,9 mil. Kč. Žalovaná odmítá, že by projektová dokumentace byla nedostatečná. Žalobkyni je známo, že předmětem díla je rekonstrukce staré budovy, u které je objektivně velmi obtížné předvídat i při vynaložení náležité péče, zdali nemůže v průběhu provádění rekonstrukce dojít k nutnosti změny či rozšíření rozsahu prací. Žalovaná má za to, že změny v díle prezentované v jednotlivých změnových listech souvisí se zjištěními ohledně stavu rekonstruované stavby, které byly zjištěny až po započetí provádění díla podle smlouvy. Žalovaná dále v dopise konstatovala, že rozsah změny díla podle žalobkyní připravených změnových listů představuje podstatnou změnu závazku ze smlouvy, jak ji vymezuje § 222 odst. 3 písm. c), odst. 5 písm. c) a odst. 6 písm. c) zákona o zadávání veřejných zakázek. Hodnota změny díla převyšuje 50 % původní hodnoty závazku podle smlouvy. Žalovaná má povinnost neumožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku ve smyslu ust. § 222 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek a v plnění smlouvy nelze pokračovat, aniž by byla porušena pravidla v § 222 zákona o zad. veř. zakázek. Žalovaná proto podle ust. § 223 odst. 1 ve spojení s ust. § 222 odst. 1, § 222 odst. 3 písm. c), odst. 5 písm. c) a odst. 6 písm. c) zákona o zadávání veřejných zakázek odstupuje od smlouvy o dílo ze dne 30. 7. 2019. Žalovaná předpokládá, že po odstoupení bude postupováno podle ust. odst. [číslo] smlouvy.

125. Žalobkyně reagovala na odstoupení od smlouvy dopisem ze dne 27. 4. 2020 tak, že odstoupení od smlouvy považuje za platné právní jednání a nemíní jej zpochybňovat. Odmítá však odůvodnění odstoupení od smlouvy, neboť žalovaná smluvně převzala veškerou odpovědnost za správnost a úplnost projektové dokumentace. Jako podklad pro každou změnu ve změnových listech sloužila žalovanou předložená změněná projektová dokumentace. S ohledem na zákonnou povinnost neumožnit podstatnou změnu smlouvy pro porušení pravidel podle § 222 ZZVZ tak bylo i tvrzením žalované postaveno najisto, že předaná projektová dokumentace nebyla správná a úplná. Právě proto musela být v průběhu realizace několikrát předělávána a následně byl žalovanou shledán její stav takový, že vyžadované změny projektové dokumentace překračují až zákonné limity uvedené v § 222 ZZVZ. Žalobkyně tedy postupovat podle čl. 17 bodu [číslo] smlouvy o dílo a dále dle bodu [číslo], neboť je nepochybné, že odstoupení od smlouvy zapříčinila žalovaná a je tak povinna uhradit žalobkyni veškeré náklady vzniklé jí z důvodu odstoupení od smlouvy a nahradit v této souvislosti vzniklou škodu.

126. Dopisem ze dne 5. 5. 2020 žalovaná sdělila žalobkyni, že u vědomí jejího sdělení konstatuje, že smlouva v důsledku odstoupení zanikla dne 15. 4. 2020. Pokud se týká odkazu žalobkyně na odst. [číslo] smlouvy o dílo, pak žalovaná má za to, že tento se v daném případě neuplatní, když důvodem je skutečnost, že odstoupení bylo provedeno podle ust. § 222 a § 223 zákona o zadávání veřejných zakázek a odst. [číslo] smlouvy o dílo platí pouze pro případ odstoupení z důvodů sjednaných ve smlouvě.

127. Dopisem ze dne 9. 6. 2020 reagovala žalovaná na dopis žalobkyně ze dne 1. 6. 2020 označený jako„ Vyčíslení nároků zhotovitele na náhradu škody“, ve kterém žalobkyně dovozuje, že žalovaná měla porušit svou povinnost, neboť předaná projektová dokumentace neměla odpovídat svým rozsahem a podrobností zpracování dokumentaci citované ve smlouvě o dílo. Žalovaná žalobkyni sdělila, že její nárok na náhradu majetkové újmy neuznává ani co do důvodů ani co do výše. Odstoupení od smlouvy učinila žalovaná na základě povinnosti stanovené jí zákonem o zadávání veřejných zakázek. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR odstoupení od smlouvy jako výkon práva nemůže představovat porušení povinnosti ze závazkového vztahu jako jeden z předpokladů odpovědnosti za škodu.

128. Žalobkyní provedené a vyúčtované práce byly žalovanou po odstoupení od smlouvy o dílo v plné výši uhrazeny s tím, že žalobkyní byla celkem vyfakturována a žalovanou žalobkyni uhrazena částka 1 182 329,42 Kč s DPH. Provedená část díla byla žalobkyní předána a žalovanou převzata dne 10. 6. 2020.

129. Dopisem ze dne 5. 10. 2020 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k náhradě škody ve výši 3 052 669,65 Kč sestávající ze skutečné škody ve výši 79 210,82 Kč sestávající z částky 54 000 Kč, což jsou náklady na pojištění po dobu provádění díla a z částky 25 210,82 Kč, což jsou náklady na bankovní záruku, a z ušlého zisku ve výši 2 973 458,83 Kč sestávajícího z kalkulovaného hrubého zisku na zakázce ve výši 2,3 % z ceny díla, tj. z částky 34 981 868,25 Kč (35 959 000 Kč – 977 131,75 Kč), tedy z částky 804 583 Kč a z nákladů na správní a výrobní režii ve výši 6,2 % z ceny díla, tedy z částky 34 981 868,25 Kč, tj. z částky 2 168 875,83 Kč. Právní zástupce žalobkyně opětovně potvrdil, že odstoupení od smlouvy o dílo považuje nadále za platné právní jednání a nemíní jej zpochybňovat. V daném případě došlo dle žalobkyně k porušení smluvní povinnosti žalované předat žalobkyni projektovou dokumentaci odpovídající svým rozsahem a podrobností zpracování dokumentaci citované a garantované ve smlouvě. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě částky 3 059 669,65 Kč do 23. 10. 2020 s tím, že po marném uplynutí této doby uplatní požadovaný nárok u soudu. Žalovaná nárok žalobkyně odmítla jako nedůvodný.

130. Podle ust. § 2586 odst. 1, 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

131. Podle ust. § 2587 o. z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

132. Podle ust. § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

133. Podle ust. § 2605 odst. 1, 2 o. z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

134. Podle ust. 2610 odst. 1, 2 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení.

135. Podle ust. § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

136. Podle ust. § 2004 o. z. odst. 1, 2 o. z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Plnil-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění.

137. Podle ust. § 2005 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře.

138. Podle ust. § 2005 odst. 2 o. z. odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění.

139. Podle ust. § 222 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek není-li dále stanoveno jinak, nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení podle tohoto zákona.

140. Podle ust. 222 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb. podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je taková změna smluvních podmínek, která by a) umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně, b) měnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, nebo c) vedla k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky.

141. Podle ust. 222 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb. za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky, které nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou nezbytné a změna v osobě dodavatele a) není možná z ekonomických anebo technických důvodů spočívajících zejména v požadavcích na slučitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými zadavatelem v původním zadávacím řízení, b) by způsobila zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů a c) hodnota dodatečných stavebních prací, služeb nebo dodávek nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce.

142. Podle ust. § 222 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb. za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna, a) jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, b) nemění celkovou povahu veřejné zakázky a c) hodnota změny nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce.

143. Podle ust. 222 odst. 9 zákona č. 134/2016 Sb. pro účely výpočtu hodnoty změny nebo cenového nárůstu se původní hodnotou závazku rozumí cena sjednaná ve smlouvě na veřejnou zakázku upravená v souladu s ustanoveními o změně ceny, obsahuje-li smlouva na veřejnou zakázku taková ustanovení. Celkový cenový nárůst související se změnami podle odstavců 5 a 6 při odečtení stavebních prací, služeb nebo dodávek, které nebyly s ohledem na tyto změny realizovány, nepřesáhne 30 % původní hodnoty závazku.

144. Podle ust. 223 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. zadavatel může závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit v případě, že v jejím plnění nelze pokračovat, aniž by byla porušena pravidla uvedená v § 222. <b>145. Právní hodnocení</b> 146. Soud po provedeném dokazování aplikoval na zjištěný skutkový stav shora citovaná ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

147. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli platnou smlouvu o dílo v režimu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, jejímž předmětem byla rekonstrukce bývalého kina [anonymizována dvě slova] za sjednanou cenu ve výši 35 959 000 Kč bez DPH. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaná od smlouvy o dílo platně odstoupila z důvodů uvedených v ust. § 222 a 223 zákona o zadávání veřejných zakázek, přičemž ani žalobkyně tento úkon žalované nezpochybnila a odstoupení od smlouvy o dílo považovala za platný právní úkon. Mezi stranami dále nebylo sporu o tom, že žalovaná žalobkyni všechny již provedené a vyúčtované práce řádně uhradila. Odstoupením od smlouvy právní důvod plnění odpadá, neboť závazek se zrušuje od počátku; dlužné plnění z doby před účinností odstoupení doplněno být nemusí a nelze je ani vymáhat. Stejně tak si strany nejsou povinny poskytovat žádná další plnění ani do budoucna. Naopak, ohledně plnění již poskytnutých jsou povinny se mezi sebou zásadně vypořádat dle pravidel bezdůvodného obohacení. Odstoupením tedy zaniká celý obsah závazku, tedy veškerá práva a povinnosti jím založená (samozřejmě v mezích ust. § 2004 odst. 2 a 3 obč. zák.).

148. Žalobkyně se pak v řízení domáhá zaplacení částky 3 052 669,65 Kč s příslušenstvím jakožto škody, která jí měla vzniknout porušením povinnosti žalované předat žalobkyni úplnou a správnou projektovou dokumentaci. Tato částka má pak sestávat ze skutečné škody ve výši 79 210,82 Kč sestávající z částky 54 000 Kč představující náklady na pojištění po dobu provádění díla a z částky 25 210,82 Kč představující náklady na bankovní záruku, a z ušlého zisku ve výši 2 973 458,83 Kč sestávajícího z kalkulovaného hrubého zisku na zakázce ve výši 2,3 % z ceny díla, tj. z částky 34 981 868,25 Kč (35 959 000 Kč – 977 131,75 Kč představující částku, která byla vyfakturována a uhrazena), tedy z částky 804 583 Kč a z nákladů na správní a výrobní režii ve výši 6,2 % z ceny díla, tedy z částky 34 981 868,25 Kč, tj. z částky 2 168 875,83 Kč.

149. Soud má nárok žalobkyně za nedůvodný hned z několika důvodů: odstoupením od smlouvy o dílo zanikla práva a povinnosti stran ze smlouvy, zanikla tedy povinnost žalobkyně dílo dokončit a předat žalované a právo na zaplacení ceny díla a tomu odpovídající povinnost žalované dílo převzít a zaplatit za něj žalobkyni dohodnutou cenu. Nárok, kterého se žalobkyně v daném řízení domáhá, je pak de facto nárokem na uhrazení zbývající části ceny díla, byť jej žalobkyně nazývá škodou.

150. Strany si ve smlouvě o dílo dohodly, že sjednaná cena díla obsahuje veškeré náklady a zisk zhotovitele nezbytné k řádnému a včasnému provedení díla.

151. Z důkazu označeného jako celková rekapitulace nákladové kalkulace stavby pak vyplynulo, že do ceny díla žalobkyně zahrnula mimo jiné ostatní náklady (výrobní režie) ve výši 7,7 % z ceny díla, tj. ve výši 2 795 000 Kč, dále finanční náklady ve výši 0,3 % z ceny díla, tj. částka 108 000 Kč na bankovní záruku a pojištění stavby, náklady na správní režii divize ve výši 3,7 % z ceny díla, tj. ve výši 1 350 844 Kč, náklady na správní režii centrály ve výši 2,5 % z ceny díla, tj. ve výši 912 733 Kč a zisk ve výši 2,3 % z ceny díla, tj. ve výši 839 714 Kč. Všechny žalobkyní požadované položky, jež tvoří žalobní nárok, byly tedy zahrnuty ve sjednané ceně díla, a pokud mezi stranami došlo k vypořádání a řádnému uhrazení toho, co již bylo žalobkyní provedeno, pak v rámci tohoto vypořádání byly žalobkyni uhrazeny i náklady na provádění díla, které jí do doby odstoupení od smlouvy vznikly.

152. Pokud se týká nákladů na správní a výrobní režii ve výši 6,2 % z ceny díla, tedy částky 2 168 875,83 Kč, pak žalobkyně měla tyto náklady rovněž zahrnuty ve sjednané ceně díla, pokud tedy žalobkyni byla uhrazena již provedená část díla, pak jí v rámci této úhrady byly nahrazeny i do doby zrušení smlouvy vzniklé náklady na správní a výrobní režii. Na úhradu do budoucna vzniklých nákladů na správní a výrobní režii pak nemá žalobkyně vůbec nárok, když tyto náklady by žalobkyni vznikly až v průběhu provádění díla a za situace, kdy bylo do smlouvy o dílo odstoupeno, tyto náklady žalobkyně vůbec nevynaložila a nemůže je tedy po žalované žádat, ať již z titulu náhrady škody nebo z titulu vypořádání po odstoupení od smlouvy o dílo. Soud tedy uzavírá, že i náklady na správní a výrobní režii tvořily součást sjednané ceny díla a nárok na jejich úhradu by tak žalobkyni vznikl až řádným provedením a předáním díla žalované.

153. Soud na tomto místě dále konstatuje, že jedním z pojmových znaků smlouvy o dílo je skutečnost, že zhotovitel se zavazuje provést dílo na svůj náklad, nese tedy náklady zhotovování díla po celou dobu až do jeho řádného dokončení a nárok na úhradu těchto nákladů mu vzniká, pokud není mezi stranami smlouvy jiná dohoda, až dokončením a předáním díla a tedy vznikem nároku na zaplacení díla, v níž jsou tyto náklady zahrnuty.

154. Pokud se týká kalkulovaného hrubého zisku na zakázce ve výši 2,3 % z ceny díla, tedy částky 804 583 Kč, zde platí v podstatě to stejné. Zisk ve výši 2,3 % z ceny díla, tj. částka 839 714 Kč byl rovněž součástí celkové ceny díla a nárok na zaplacení této částky by tak žalobkyni vznikl až úplným dokončením a předáním díla žalované. Poměrná část zisku za dílčí práce žalobkyní provedené a žalovanou uhrazené, což bylo mezi stranami nesporné, pak byla žalobkyni uhrazena v rámci vypořádání při odstoupení od smlouvy o dílo. Žalobkyni však nenáleží zisk tvořící součást celé ceny díla, na jejíž zaplacení by žalobkyni vznikl nárok až úplným provedením díla. Žalobkyně se však zaplacení tohoto zisku podanou žalobou de facto domáhá.

155. V daném případě se tedy účastníci pohybují v režimu zrušené smlouvy o dílo, kdy nároky z takto zrušené smlouvy je třeba vypořádat dle výše uvedených zákonných ustanovení. Za situace, kdy se tak stalo, což je mezi stranami nesporné, nelze žádné další nároky z titulu zrušené smlouvy požadovat. Odstoupení od smlouvy se sice nedotýká práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti, dle názoru soudu je zde však míněna další nad rámec uvedeného vypořádání vzniklá škoda.

156. Nad rámec výše uvedeného však soud ještě doplňuje, že i kdyby snad bylo možno posoudit nárok žalobkyně jako nárok na náhradu škody, pak v daném případě nebyly pro náhradu škody vůbec splněny zákonné předpoklady. Žalovaná měla tvrzenou škodu způsobit porušením své smluvní povinnosti předat žalobkyni správnou a úplnou projektovou dokumentaci. Z vyhodnocení kontroly projektové dokumentace, kterou si nechala zpracovat sama žalobkyně, vyplynulo, že pro akci uvedeného rozsahu projektová dokumentace pro provedení stavby dle přílohy [číslo] vyhl. č. 499/2006 Sb., v platném znění je zpracovaná, připomínky jsou uvedené v textu. Pokud pak bylo nutno projektovou dokumentaci aktualizovat a doplňovat o poznatky, které vyplynuly najevo až v průběhu provádění díla, pak z provedeného dokazování lze učinit závěr, že takovýto postup je zcela běžný a nelze jej klást k tíži žalované. Na tomto se shodli všichni v řízení vyslechnutí svědci. Např. svědek [celé jméno svědka] uvedl, že je běžné, že se při rekonstrukci staré budovy objevují problémy, při jakékoli rekonstrukci se vždy objevuje nutnost změn a dochází průběžně k úpravě toho, co se má dělat. Tato skutečnost musí být obecně zhotovitelům na trhu známa. Svědek se za celou dobu činnosti nesetkal s rekonstrukcí, která by proběhla celá podle zadávací dokumentace, to je nereálná záležitost.

157. S možností potřeby víceprací vzniklé v průběhu provádění díla a navýšení ceny díla ostatně počítala i samotná smlouva o dílo.

158. Účastníci si ve smlouvě dohodli, že sjednaná cena díla je cenou nejvýše přípustnou a může být změněna pouze za podmínek, které pro změnu závazku připouští příslušné ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek v § 222. Podnět ke změně smlouvy může učinit dotčená strana mimo jiné z důvodů, kdy se při realizaci díla vyskytnou skutečnosti, které nebyly v době sjednání smlouvy známy, a zhotovitel je nezavinil ani nemohl předvídat a tyto skutečnosti mají prokazatelný vliv na sjednanou cenu díla a pokud se při realizaci zjistí skutečnosti odlišné od projektové dokumentace. Strany tedy počítaly s možností, že v průběhu provádění díla se mohou objevit skutečnosti, které nebyly v době vyhotovování projektové dokumentace známy a v důsledku kterých vyvstane potřeba doplnění projektové dokumentace a dojde k navýšení ceny díla. Nelze tedy v těchto skutečnostech spatřovat porušení smluvní povinnosti žalované, jež by měla za následek povinnost hradit případně vzniklou škodu.

159. Nad rámec výše uvedeného však soud dále doplňuje, že v daném případě by pro náhradu škody nebyl splněn ani další předpoklad, a to existence příčinné souvislosti mezi tvrzenou škodou a jednáním žalované. Pokud by totiž tvrzená škoda vůbec vznikla, pak by vznikla v důsledku odstoupení od smlouvy žalovanou, protože v důsledku tohoto odstoupení byla smlouva zrušena a žalobkyni nebyly uhrazeny položky, které požaduje jako škodu. Tato škoda (pokud by se jednalo o škodu, s čímž však soud nesouhlasí, jak již odůvodnil výše) by však nevznikla v příčinné souvislosti s nedodáním řádné a úplné projektové dokumentace, neboť v řízení bylo prokázáno, že projektová dokumentace byla v průběhu smluvního vztahu aktualizována a doplňována (jak je ostatně při rekonstrukci běžné, a to zvlášť při rekonstrukci historických památkově chráněných objektů) a že na základě těchto doplnění žalobkyně vypracovala změnové listy. Pokud by v této fázi nebyla projektová dokumentace úplná, těžko by podle ní žalobkyně mohla zpracovat změnové listy. Odstoupení od smlouvy pak bylo výkonem práva, resp. povinnosti žalované a nelze ji za to sankcionovat povinností hradit škodu.

160. Navíc není vůbec zřejmé, zda, pokud by projektová dokumentace byla od samého počátku v takové podobě, jak žalobkyně tvrdí, že měla být (a cena díla by byla tedy několikanásobně vyšší), by se žalobkyně do výběrového řízení za těchto podmínek vůbec přihlásila a byla žalovanou vybrána. Rovněž veškeré žalobkyní požadované položky, jež mají tvořit tvrzenou škodu, by byly za těchto podmínek úplně v jiné výši, ať již se týká nákladů na pojištění stavby, bankovní záruku, nákladů na správní a výrobní režii i ušlého zisku. Škoda tvrzená žalobkyní je tak ryze spekulativní a nevznikla vůbec v příčinné souvislosti s tvrzeným nedodáním úplné projektové dokumentace.

161. Ze všech výše uvedených důvodů tedy soud žalobu shledal nedůvodnou a v plné rozsahu ji zamítl.

162. Na náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalobkyně tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalované tvoří odměna advokáta ve výši 328 640 Kč za 16 úkonů právní služby, a to: - převzetí zastoupení, - odpor proti platebnímu rozkazu, - vyjádření k žalobě ze dne 6. 5. 2021, - vyjádření k žalobě ze dne 13. 1. 2022, - účast na soudním jednání dne 14. 1. 2022 od 8.30 hod. do 10.40 hod., - vyjádření k žalobě ze dne 16. 2. 2022, - účast na soudním jednání dne 14. 6. 2022 od 10.00 hod. do 11.30 hod. a od 12.30 hod. do 14.20 hod., - účast na soudním jednání dne 15. 6. 2022 od 8.30 hod. do 11.00 hod. a od 12.00 hod. do 13.40 hod. - účast na soudním jednání dne 30. 8. 2022 od 9.00 hod. do 12.12 hod., - písemný závěrečný návrh ze dne 7. 10. 2022, - účast na soudním jednání dne 10. 10. 2022, ve výši 20 540 Kč za jeden úkon právní služby), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 16 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále cestovné z [obec] do [obec] a zpět na jednání konaná dne 14. 1. 2022, 30. 8. 2022 a 10. 10. 2022 v délce 566 km, dále cestovné z [obec] do [obec] a z [obec] do [obec] na jednání konané dne 14. 6. 2022 a cestovné z [obec] do [obec] a z [obec] do [obec] na jednání konané dne 15. 6. 2022 v délce 2 x 377 km při použití automobilu Škoda Superb, [registrační značka], při kombinované spotřebě 5,5 l/ 100 km, při použití pohonných hmot Benzin Natural 95 v ceně dle vyhlášky ve výši 44,50 Kč litr, tedy cestovné ve výši 3 815,12 Kč na jednání dne 14. 1. 2022, cestovné ve výši 2 408,71 Kč na jednání dne 14. 6. 2022, cestovné ve výši 2 408,71 Kč ne jednání dne 15. 6. 2022, cestovné ve výši 4 045,49 Kč na jednání dne 30. 8. 2022 a cestovné ve výši 4 045,49 Kč na jednání dne 10. 10. 2022, tedy cestovné v celkové výši 16 723,51 Kč. Dále pak náklady řízení tvoří náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 12 půlhodin po 100 Kč za cestu k jednání dne 14. 1. 2022, za 8 půlhodin po 100 Kč za cestu k jednání dne 14. 6. 2022, za 8 půlhodin po 100 Kč za cestu k jednání dne 15. 6. 2022 a dále 2 x 12 půlhodin po 100 Kč za cesty k jednání dne 30. 8. 2022 a 10. 10. 2022, tedy celkem náhrada za promeškaný čas v rozsahu 52 půlhodin. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad v celkové výši 74 626,30 Kč, neboť právní zástupce žalované je plátcem DPH. Žalobkyně by tedy byla povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení celkovou částku 429 989,80 Kč, právní zástupce žalované vyúčtoval soudu na náhradě nákladů řízení částku 426 477,91 Kč, soud tedy uložil žalobkyni nahradit žalované náklady řízení ve výši vyúčtované žalovanou, a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právního zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.).