21 C 122/2025
č. j. 21 C 122/2025-89
V PLATNOSTICitované zákony (12)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 160
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 580 § 588 § 1968 § 1970 § 2395 § 2396
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 86 § 87
Plný text
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kratochvílovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 127 098,64 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 627 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 109 471,64 Kč, úrok ve výši 74 % ročně z částky 77 650,93 Kč od , datum, do , datum, ve výši 3 670,80 Kč, úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 77 650,93 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 262 224 Kč, úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 94 866 Kč od , datum, do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 127 098,64 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, úvěr ve výši 87 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v 36 měsíčních splátkách po 6 917 Kč spolu se sjednaným úrokem ve výši nominální úrokové sazby 74,02 % ročně. Účastníci si ve smlouvě dále sjednali, že žalovaný zaplatí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyně tak uplatňuje smluvní pokutu ve výši celkem 998 Kč. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jakékoli splátky o délce 65 dnů, dojde bez dalšího k zesplatnění celé zbývající dlužné částky. K datu , datum, tak došlo k zesplatnění celého úvěru, kdy se dle ujednání smlouvy stala splatnou celá dosud nezaplacená jistina a k ní přirostlé dosud nezaplacené úroky, které se ke dni zesplatnění staly součástí nové jistiny ve výši 91 574,99 Kč. V důsledku prodlení žalovaného dále vzniklo žalobkyni právo na úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v celkové výši 600 Kč. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že pokud žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí jistinu v den následující po zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Žalobkyně žalobou uplatňuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny ve výši 91 574,99 Kč počínaje dnem , datum, k datu sepsání žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 32 232,64 Kč. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení úroku z prodlení od , datum, do zaplacení, úroku ve výši 74,02 % ročně z částky 77 650,93 Kč za dobu od , datum, do , datum, v kapitalizované výši 3 670,80 Kč a úroku ve výši 14,75 % z částky 77 650,93 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 16 5. 2024 dosáhne částky 262 224 Kč.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, soud tak v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.
3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:- z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, že žalobkyně je od , datum, držitelem povolení České národní banky k poskytování spotřebitelských úvěrů;- z předsmluvního formuláře, že žalovanému byly ze strany žalobkyně poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru;- z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru a dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru, informaci o akceptaci návrhu, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, ve znění dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 87 000 Kč. Smlouva o úvěru byla na základě žádosti žalovaného uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaný tuto smlouvu podepsal doplněním jedinečného kódu, který byl žalobkyní za tímto účelem zaslán. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkovou částku 218 520 Kč ve 36 měsíčních splátkách ve výši 6 917 Kč, kdy ve splátkách je zahrnuta i splátka úroku, kdy sjednaná zápůjční úroková sazba činí 74,02 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru, RPSN 105,08 %. V čl. 6 úvěrové smlouvy si účastníci dohodli důsledky vyplývající z prodlení. Dle odst. 6. 1. jestliže se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky o délce 30 dnů, vzniká povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku v prodlení. Dle odst. 6. 2. smlouvy má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, kdy výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Právo na zaplacení této částky vzniká u každé jednotlivé splátky 15. dnem trvání prodlení s její úhradou. Dle odst. 6. 3. jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů dle odst. 6.
2. Dle odst. 6. 4. ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny. Novou jistinu je žalovaný povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dle odst. 6. 5. smlouvy jestliže žalovaný nezaplatí novou jistinu v den zesplatnění úvěru, vzniká povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou;- z přílohy č. 1 k návrhu na uzavření smlouvy a přihlášky do skupinového pojištění, že žalovaný podepsal přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěr, pojistná smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a , právnická osoba, ., žalovaný v přihlášce odmítl uvést své potřeby a vzal na vědomí, že sjednané pojištění nebude zřejmě odpovídat jeho potřebám;- z prohlášení klienta, že žalovaný mimo jiné stvrdil svým podpisem, že se seznámil se všemi informacemi podle ust. § 92 zákona o spotřebitelském úvěru; že si je vědom, jaká je výše sjednaných úroků z úvěru a souhlasí s ní, že nemá žádné splatné dluhy; že se nenachází v úpadku;- z výpisu záznamů registru SOLUS z , datum, , že žalovaný neměl v tomto registru žádný záznam;- z výpisu z nebankovního registru klientských informací z , datum, , že žalovaný dosahoval skóre 400, což je kategorie II. (vyšší body do interní Score Card, menší riziko, lepší segment klientů);- z kopie OP, že se totožnost byla ověřena zasláním kopie občanského průkazu;- z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyně převedla peněžní prostředky ve výši 87 000 Kč dne , datum, na účet žalovaného uvedený ve smlouvě;- z potvrzení o platbě, že na účet žalovaného byla připsána úhrada od zaměstnavatele , Anonymizováno, , právnická osoba, . dne , datum, ve výši 19 379 Kč, dne , datum, ve výši 19 385 Kč, dne , datum, ve výši 19 379 Kč, dne , datum, ve výši 18 197 Kč, dne , datum, ve výši 19 222 Kč;- z hodnocení klienta, že ke dni , datum, měl žalovaný čistý měsíční příjem ze zaměstnání u ve výši 18 987 Kč, uvedeno životní minimum 4 860 Kč, výdaje na bydlení 3 915 Kč, výdaje celkem 8 775 Kč, rodinný stav ženatý, bydlení u rodičů;- z oznámení o schválení úvěru včetně dodejky, že žalobkyně přípisem ze dne , datum, oznámila žalovanému, že akceptovala návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, a došlo tak k jejímu uzavření, součástí tohoto oznámení byl splátkový kalendář;- z karty klienta, že žalovaný uhradil 10 splátek, v pořadí 11. splátku ve výši 203 Kč uhradil dne , datum, , celkem zaplatil 69 373 Kč.- z výzev k zaplacení ze dne , datum, a , datum, soud zjistil, že žalovaný byl těmito dopisy žalobkyní vyzýván k zaplacení dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru;- z oznámení ze dne , datum, , že dopisem ze dne , datum, oznámila žalobkyně žalovanému, že vzhledem k prodlení se splácením splátek došlo tímto dnem k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a vyzvala jej k úhradě dlužné částky v celkové výši 94 866 Kč;- z předžalobní výzvy a z poštovního podacího archu, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky.
4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, ve znění dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 87 000 Kč. Smlouva o úvěru byla na základě žádosti žalovaného uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaný tuto smlouvu podepsal doplněním jedinečného kódu, který byl žalobkyní za tímto účelem zaslán. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkovou částku 218 520 Kč ve 36 měsíčních splátkách ve výši 6 917 Kč, kdy ve splátkách je zahrnuta i splátka úroku, kdy sjednaná zápůjční úroková sazba činí 74,02 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru, RPSN 105,08 %. V čl. 6 úvěrové smlouvy si účastníci dohodli důsledky vyplývající z prodlení. Dle odst. 6. 1. jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky o délce 30 dnů, vzniká povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku v prodlení. Dle odst. 6. 2. smlouvy má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, kdy výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Právo na zaplacení této částky vzniká u každé jednotlivé splátky 15. dnem trvání prodlení s její úhradou. Dle odst. 6. 3. jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů dle odst. 6.
2. Dle odst. 6. 4. ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny. Novou jistinu je žalovaný povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dle odst. 6. 5. smlouvy, jestliže žalovaný nezaplatí novou jistinu v den zesplatnění úvěru, vzniká povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Žalovaný podepsal přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěr, pojistná smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a , právnická osoba, ., že v přihlášce odmítl uvést své potřeby a vzal na vědomí, že sjednané pojištění nebude zřejmě odpovídat jeho potřebám. Žalobkyně provedla lustraci v registru SOLUS a výpis z nebankovního registru klientských informací, kde žalovaný dosahoval skóre 400. Totožnost žalovaného byla ověřena zasláním kopie občanského průkazu. Žalobkyně převedla peněžní prostředky ve výši 87 000 Kč dne , datum, na účet žalovaného uvedený ve smlouvě. Mzda žalovaného od zaměstnavatele , Anonymizováno, , právnická osoba, . byla dne , datum, ve výši 19 379 Kč, dne , datum, ve výši 19 385 Kč, dne , datum, ve výši 19 379 Kč, dne , datum, ve výši 18 197 Kč, dne , datum, ve výši 19 222 Kč. Žalobkyně vypočítala výši životního minima žalovaného, zjistila jeho náklady na bydlení 3 915 Kč, rodinný stav ženatý, bydlení u rodičů. Žalovaný uhradil 10 splátek, v pořadí 11. splátku v částečné výši 203 uhradil dne , datum, , celkem zaplatil 69 373 Kč. Žalovaný byl žalobkyní vyzýván k zaplacení dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru. Dopisem ze dne , datum, oznámila žalobkyně žalovanému, že vzhledem k prodlení se splácením splátek došlo tímto dnem k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a vyzvala jej k úhradě dlužné částky v celkové výši 94 866 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky.
5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.
7. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.
11. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
13. Soud posoudil zjištěný skutkový stav a s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.
14. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je totiž nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu let zajisté očekávat. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces „posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.
15. Soud po provedeném dokazování konstatuje, že v tomto konkrétním případě žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného řádně, když prověřila pouze měsíční příjmy vyplacené žalované zaměstnavatelem za období od prosince 2022 do března 2023 z doloženého potvrzení o připsání mzdy. Žalobkyně však vůbec neprověřila pravidelné měsíční výdaje žalovaného, když se spokojila s pouhým tvrzením žalovaného o nákladech na bydlení ve výši 3 915 Kč měsíčně. Žalobkyně vycházela z údajů uvedených žalovaným, které žalovaný potvrdil v listině hodnocení klienta. Žalobkyně nemůže bez dalšího vycházet z toho, že klient svým podpisem stvrzuje, že jím poskytnuté informace jsou úplné a pravdivé. Prosté spoléhání se na čestné prohlášení dlužníků, motivované snahou úvěr získat, bez požadavku na doložení dalších podkladů o majetkových poměrech dlužníka, nestačí a takový přístup nemůže sám o sobě požívat právní ochrany. Žalobkyně se nezabývala dalšími výdaji žalovaného, zda má další dluhy vůči jiným subjektům, zda splácí jiné úvěry, jaké jsou jeho pravidelné měsíční výdaje. Takové posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud považuje za zcela nedostačující.
16. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva absolutně neplatná dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. K povinnosti prověřit úvěruschopnost spotřebitele viz např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozhodnutí Soudního dvoru Evropské unie např. ve svém rozsudku ze dne , datum, ve věci C-679/18. Soud se musí z úřední povinnosti, i bez návrhu žalovaného spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele (viz § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném od , datum, ). Porušení této povinnosti je nutno vykládat za jakožto absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu (§ 588 o. z.).
17. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného, tedy aby mohla učinit závěr o tom, že žalovanému po vynaložení běžných výdajů a po úhradě všech dalších závazků zbude taková částka, aby mohl věřiteli pravidelně splácet sjednané splátky úvěru. Jinými slovy, posouzení úvěruschopnosti ze strany věřitele je třeba považovat za zcela formální, jemuž nelze přiznat právní ochranu. Předmětná smlouva o úvěru uzavřená mezi účastníky je tedy absolutně neplatná, a to v návaznosti na ust. § 86 odst. 1, 2, § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., § 580 odst. 1 o. z., a to pro rozpor se zákonem.
18. Nad rámec uvedeného, i ujednání o výši úroků je v daném případě taktéž rozporné s dobrými mravy a i toto by způsobilo absolutní neplatnost smlouvy o úvěru dle ustanovení § 580 odstavec 1, § 588 občanského zákoníku, když žalovaný se ve smlouvě zavázal za poskytnutí úvěru ve výši 87 000 Kč zaplatit úrok ve výši 74,02 % ročně, celkem se žalovaný zavázal zaplatit částku 218 520 Kč v období tří let (36 měsíců), přičemž RPSN úvěru činí 105,8 %. Takto sjednaná výše úroků zjevně několikanásobně překračuje horní hranici úrokových sazeb poskytovaných bankami, jedná se o ujednání nemravné, z tohoto důvodu absolutně neplatné (viz např. NS ČR , spisová značka, , I. ÚS 3308/16).
19. Je-li smlouva o úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným absolutně neplatnou ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, avšak současně bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla podle neplatné smlouvy žalovanému částku 87 000 Kč, vznikla žalovanému povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru poníženou o platby žalovaného ve výši 69 373 Kč, tedy částku 17 627 Kč, v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka v postavení spotřebitele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Ve vztahu k době přiměřené možnostem spotřebitele nese břemeno tvrzení a důkazní sám spotřebitel, resp. v daném řízení žalovaný. Jelikož žalovaný k otázce svých možností vrátit poskytnutou jistinu ničeho netvrdil a v řízení byl nečinný, soud mu uložil žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku splnit v obecné třídenní lhůtě, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
20. Z neplatné smlouvy mimo nároku na vydání jistiny úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyni žádné další nároky nenáleží. Ve zbývajícím rozsahu proto byla žaloba z důvodů již výše uvedených, zamítnuta.
21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Soud při posuzování úspěchu a neúspěchu ve věci přihlížel k celkové částce uplatněné žalobou včetně veškerého příslušenství, neboť i tyto skutečnosti je nutno zohlednit, když rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má být zřejmým a logickým ukončením celého soudního řízení a ne pouze mechanickým posuzováním výsledku sporu bez komplexního zhodnocení rozhodnutí v meritu věci (viz. nález Ústavního soudu ČR sp.zn. I. ÚS 257/05). Soud tedy kapitalizoval veškeré žalobou uplatněné příslušenství, a to ke dni rozhodnutí. Více prospěšně úspěšným byl v řízení žalovaný, kterému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.