21 C 167/2023

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kratochvílovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 24 801 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 900 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 17 900 Kč ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 290 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 980 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 611 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 190 Kč od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 11, 75 % ročně z částky 5 290 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 758,93 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalované zaplacení celkové částky 24 801 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] za užití prostředků dálkové komunikace smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr 17 900 Kč. Žalobkyně se vedle jistiny domáhá zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 960 Kč, poplatku za službu presto 330 Kč, vynaložených nákladů 980 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 611 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení. Žalovaná neuhradila ničeho.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se bez omluvy nedostavila.

3. Soud učinil z níže uvedených provedených důkazů následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaná dne [datum] uzavřely za užití prostředků dálkové komunikace smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout úvěr až do výše 17 900 Kč a žalovaná se zavázala tento splatit v 1 splátce do [datum] spolu s poplatkem 4 660 Kč a poplatkem za službu presto ve výši 165 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne [datum]). Žalobkyně bezhotovostním převodem poskytla žalované úvěr ve výši 17 900 Kč, a to ve dvou platbách po 12 000 Kč a 5 900 Kč dne [datum] (přehled bankovních transakcí vyplacených společností). Totožnost žalované byla ověřena z naskenovaného občanského průkazu, zadaným SMS kódem a náhledem na bankovní účet žalované (sken občanského průkazu žalované, smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne [datum], listina autorizace ověření totožnosti). Žalovaná prohlásila, že v souladu se svými pravidly posoudila úvěruschopnost žalované a ověřila její příjem ve výši 11 553 Kč (listina označena identifikované příjmy). V ceníku žalobkyně jsou uvedeny výše jednotlivých poplatků, např. ověřovací poplatek, poplatek za poskytnutí úvěru, poplatek za odklad splatnosti, poplatek za službu presto – expresní vyplacení, výše účelných nákladů žalobkyně (sazebník žalobkyně platný od [datum]). V popise základních vlastností spotřebitelského úvěru žalobkyně popisuje druh úvěru jako bezúčelový, výši RPSN (1 732,08%), náklady v případě prodlení se splácením (listina označena popis základních vlastností spotřebitelského úvěru). Ve všeobecných obchodních podmínkách žalobkyně uvádí podmínky pro poskytnutí úvěru a jeho splácení (všeobecné obchodní podmínky platné od [datum]). V obecných principech posuzování a filozofie společnosti žalobkyně uvádí své principy a postupy pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele (listina Obecné principy posuzování a filozofie společnosti). Žalobkyně prohlásila, že v rámci posouzení úvěruschopnosti žalované zjistila počet členů ve společné domácnosti v počtu 3, z toho 2 s příjmem, výši výdajů na půjčky 1 000 Kč, výši měsíčních výdajů na bydlení 11 000 Kč, výši ověřeného čistého příjmu 11 553 Kč, výši uváděného příjmu spotřebitelem 21 000 Kč (výpis o posouzení úvěruschopnosti). Žalobkyně disponuje výpisem z účtu žalované za období [datum] až [datum], v němž je počáteční zůstatek 0 Kč, konečný zůstatek 17,02 Kč, na účtu jsou opakovaně příchozí platby od služby [anonymizováno], s.r.o., příchozí platby rodičovského příspěvku od Úřadu práce, [anonymizováno] [pobočka] ve výši 8 500 Kč, dále přehled plateb žalované (výpis z běžného účtu [anonymizováno]). Právní zástupce zaslal žalované dne [datum] předžalobní výzvu s upozorněním, že nezaplatí-li svůj dluh do tří dnů, uplatní svůj nárok žalobou (předžalobní upomínka, podací lístek).

4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

6. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k následujícímu právnímu závěru. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovanou za užití prostředků dálkové komunikace s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta bezhotovostním převodem částka 17 900 Kč. Jelikož žalovaná při uzavírání smluv o spotřebitelském úvěru vystupovala jako spotřebitel (slabší smluvní strana), aplikují se ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. měla žalobkyně povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované jakožto spotřebitele, tj. jeho schopnost poskytnutý úvěr splácet.

12. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná, a to ve smyslu ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, absolutně, k této neplatnosti soudy přihlédnou i bez návrhu. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 9 odst. 1 stanoví povinnost, že věřitel je povinen postupovat při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. Spokojí-li se věřitel s nedoloženými prohlášeními dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostál povinnosti věřitele ve smyslu ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sz. zn. 33 Cdo 2178/2018).

13. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy ([příjmení] Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18).

14. Poskytovatel úvěru je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele…. Na místě je přitom taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení. Poskytovatel musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39).

15. Žalobkyně v řízení soudu neprokázala, že řádným způsobem ověřila schopnost žalované úvěr splácet. Z důvodu své neúčasti u jednání jí pak nemohlo být v tomto směru poskytnuto poučení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. Žalobkyně soudu předložila své prohlášení o prověření úvěruschopnosti žalované, v němž je uveden počet členů domácnosti, ověřený příjem žalované ve výši 11 553 Kč, žalobkyně však již neuvádí žádné bližší údaje k příjmu žalované (u jakého zaměstnavatele je zaměstnána nebo z jakých jiných zdrojů tento příjem pochází, jak konkrétně tento příjem žalobkyně ověřila, z jakých konkrétních listin). Z téže listiny se také podává, že žalovaná uváděla svůj příjem ve výši téměř dvojnásobně vyšší 21 000 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že zjistila náklady na bydlení žalované ve výši 11 000 Kč (tj. téměř ve výši uváděného ověřeného příjmu žalované). Z výpisu z účtu žalované se pak podává, že jejím příjmem byly za zkoumané období dávky státní sociální podpory (rodičovský příspěvek). Žalobkyně neuvádí ničeho bližšího ani k výdajům žalované (vyjma uvedení výdajů na půjčky ve výši 1 000 Kč, výši nákladů na bydlení 11 000 Kč – tj. souhrnně ve výši dokonce vyšší než má být příjem žalované). Žalobkyně nijak tyto náklady neověřovala, není zřejmé, zda náklady na bydlení sestávají z nájemného či i záloh na bydlení, či splátek úvěru na bydlení, není zřejmé, kolika dalším věřitelům žalovaná splácí své dluhy. Počáteční zůstatek na účtu žalované činí 0 Kč a konečný zůstatek 17,02 Kč. Žalobkyně nedoložila, že by ověřila, že po zaplacení výdajů na bydlení a ostatních půjček (celkem 12 000 Kč) bude žalovaná schopna při uváděném (avšak blíže nedoloženém) příjmu 11 553 Kč splácet. Žalobkyně tak netvrdila, ani neprokázala, že měla dostatečné informace o pravidelných měsíčních příjmech a výdajích žalované, a tyto věrohodným způsobem i ověřila. Smlouva o úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je tak dle ust. § 86 odst. 1, 2, § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve spojení s ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná, a to pro rozpor se zákonem, a tento rozpor je tak zjevný, že k této neplatnosti je soud dle ustanovení § 588 občanského zákoníku povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nárok je proto třeba posoudit jako bezdůvodné obohacení na straně žalované, která přijala peněžní prostředky bez platného právního důvodu. V řízení bylo žalobkyní tvrzeno, že na poskytnutý úvěr 17 900 Kč žalovaná neuhradila ničeho. Zde bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že svůj závazek splnila, byť částečně, nebo že zanikl jiným zákonem stanoveným způsobem. Žalovaná však v řízení zůstala zcela pasivní. Žalovaná tak má povinnost vrátit žalobkyni doposud nevrácenou část jistiny ve výši 17 900 Kč spolu s úrokem z prodlení, kdy počátek prodlení se odvíjí od prokazatelně odeslané výzvy k plnění (předžalobní výzva odeslaná [datum]) za užití § 573, § 1959 písm. e) občanského zákoníku. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni nevznikl nárok na úhradu sjednaných poplatků, smluvním pokuty, vymáhacích nákladů.

16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. dle poměrů úspěchu ve věci. Náklady žalobkyně ve výši 2 445 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 993 Kč, odměny advokáta ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění; doplnění žaloby soud neshledal účelným úkonem k uplatnění práva, neboť skutková tvrzení měla obsahovat již žaloba samotná) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč, DPH ve výši 252 Kč z odměny a náhrad, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. V dané věci činí rozdíl procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně 31,04 % (úspěch mínus neúspěch, tj. 65,52 % – 34,48 %). Pro účely výpočtu úspěchu ve věci soud žalobou uplatněný nárok na zaplacení úroku z prodlení kapitalizoval ke dni vyhlášení rozhodnutí. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 2 445 Kč, z toho 31,04 % činí částku 758,93 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně.

17. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.