21 C 177/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kratochvílovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce Anonymizováno sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o 45 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 45 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 45 000 Kč ve výši 12 % ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci dále také:  úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do datum,  úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do datum,  úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do datum,  úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do datum,  úrok z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do datum,  úrok z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do datum,  úrok z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do datum,  úrok z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do datum,  úrok z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do datum.  úrok z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 24 699 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce. 1 Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky ve výroku uvedené s odůvodněním, že je bývalým zaměstnancem žalované. Žalobou uplatněná částka představuje neoprávněně zadrženou část mzdy, kterou měla žalovaná vyplatit žalobci za vykonanou práci, avšak tak neučinila, a to za období od červen 2024 do březen 2025, vyjma říjen 2024, vždy po 5 000 Kč za daný kalendářní měsíc, tedy celkem 45 000 Kč. Žalovaná měla správně svoji pohledávku přihlásit do insolvenčního řízení, nikoli si strhávat částku na úhradu tohoto dluhu bokem ze mzdy žalobce. Žalovaná sice svoji pohledávku do insolvenčního řízení ve věci žalobce přihlásila, avšak opožděně, z tohoto důvodu byla přihláška pohledávky žalované odmítnutá. 2 Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že se jednalo o srážky ze mzdy na základě dohody účastníků o srážkách ze mzdy žalobce uzavřené dne datum. Tyto srážky představovaly zajištění dluhu žalobce vůči žalované vzniklého na základě smlouvy o zápůjčce. Veškeré provedené srážky ze mzdy, které jsou předmětem tohoto řízení, byly určeny na dluh ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum. Srážky byly realizovány v době, kdy bylo vedeno insolvenční řízení ve věci žalobce, avšak srážky byly strhávány z nezabavitelné části mzdy, poté co žalobkyně provedla srážku pro insolvenční řízení a tuto ve správné výši zaslala na účet insolvenčního správce žalobce. Srážky tedy byly prováděny z nezabavitelné části mzdy, nikoli z části, která náležela do oddlužení žalobce, žalobce po celou dobu ničeho proti srážkám ze mzdy nenamítal. Žalovaná tedy tyto srážky prováděla v dobré víře, na základě dříve uzavřené dohody s žalobcem. I v době, kdy je vedeno insolvenční řízení proti dlužníku, může dlužník s nezabavitelnou části mzdy nakládat dle svého volného uvážení, neboť tato nenáleží do oddlužení a dlužník k ní má dispoziční oprávnění. Nadto žalobce nejednal v dobré víře, naopak jednal v rozporu se smyslem insolvenčního řízení, když za trvání oddlužení zapříčinil vznik nového dluhu vůči žalované, když si na základě smlouvy o zápůjčce ze dne datum zapůjčil od žalované další částku 25 000 Kč. K uzavření této druhé smlouvy o zápůjčce přistoupila žalovaná v dobré víře s tím, že žalobce uhradí svůj dluh z prvé smlouvy o zápůjčce. Pokud žalobce postupoval v rozporu s dobrými mravy a principy insolvenčního řízení, zapříčinil vznik nového dluhu za trvání oddlužení, zneužil dobré víry žalované, pak není možné přiznat mu právní ochranu. 3 Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne datum byl prodloužen pracovní poměr žalobce u žalované do datum (listina dohoda o změně pracovní smlouvy). Dle mzdového výměru ze dne datum náleží žalobci hodinová mzda ve výši 118 Kč/hodina (mzdový výměr). V měsících červen 2024, červenec 2024, srpen 2024, září 2024, listopad 2024, prosinec 2024, leden 2025, únor 2025, březen 2025 provedla žalovaná za mzdy žalobce srážku pro účely insolvenčního řízení a dále srážku označenou jako záloha na mzdu po 5 000 Kč měsíčně (listina mzdové vyúčtování, výplatní sáčky). Dne datum uzavřel žalobce jako vydlužitel a žalovaná jakožto zapůjčitel smlouvu o zápůjčce, kterou se žalovaná zavázala poskytnout žalobci částku ve výši 50 000 Kč a ten se zavázal vrátit ji v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč – 5 000 Kč formou srážek ze mzdy, nejpozději do datum. Za účelem zajištění závazku žalobce vystavil žalované směnku. Dodatkem č. hodnota ze dne datum se strany dohodly, že zápůjčka bude navýšena o dalších 40 000 Kč (listiny smlouva o zápůjčce, dodatek ze smlouvě o zápůjčce). Dne datum uzavřel žalobce coby vydlužitel a žalovaná coby zapůjčitel smlouvu o zápůjčce, jejímž předmětem bylo přenechání finančních prostředků ve výši 25 000 Kč, které se žalobce zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 Kč formou srážek ze mzdy, k zajištění závazku vystavil žalobce žalované směnku na částku 30 000 Kč, peněžní prostředky převzal žalobce dne datum až datum (listinná smlouva o zápůjčce, výdajový pokladní doklad). Insolvenční řízení ve věci žalobce jakožto dlužníka je vedeno u Krajského soudu v adresa – pobočka v Olomouci pod spisovou značkou KSOL spisová značka, věc je vedena jako společné oddlužení manželů. Insolvenční řízení bylo zahájeno návrhem žalobce spojeným s návrhem na povolení oddlužení dne datum. Usnesením insolvenčního soudu ze dne Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno, zveřejněno v insolvenčním rejstříku téhož dne, č.j. KSOL spisová značka-Anonymizováno, byl zjištěn úpadek žalobce, ustanoven insolvenční správce Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno., povoleno řešení úpadku oddlužením a věřitelé dlužníka byli vyzváni, aby přihlásili své pohledávky do insolvenčního řízení ve lhůtě 2 měsíců ode dne zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku. Usnesením ze dne datum bylo rozhodnuto o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Přihláška žalované do insolvenčního řízení byla usnesením ze dne Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno odmítnuta pro opožděnost. Do soupisu majetkové podstaty dlužníka byl pojat movitý majetek v hodnotě 24 000 Kč (osobní vozidlo) a ostatní majetek ve výši 3 132 Kč (deponované finanční prostředky u zaměstnavatele – žalované). Dne datum zaslal insolvenční správce sdělení bankovního spojení žalované jakožto zaměstnavateli žalobce, současně byla žalovaná vyzvána, aby zaslala všechny doposud deponované srážky ze mzdy na účet majetkové podstaty. Rozhodnutím insolvenčního soudu ze dne Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno bylo rozhodnuto, že průběh oddlužení se přerušuje na dobu nejvýše 1 roku od zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku (listiny z insolvenčního rejstříku, emailové sdělení insolvenčního správce). Žalovaná se návrhem, projednávaným u Krajského soudu v adresa – pobočka v Olomouci pod spisovou značkou spisová značka domáhala vydání směnečného platebního rozkazu, a to na základě dvou směnek vlastních, kdy první byla vystavena datum na částku 120 000 Kč, druhá na částku 30 000 Kč dne datum. Z řízení byl vyloučen k samostatnému projednání pod sp. zn. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno nárok na vydání směnečného platebního rozkazu na částku 120 000 Kč. Řízení vedené pod spisovou značkou Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno bylo zastaveno pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, neboť návrh na zahájení řízení byl u soudu podán až po zahájení insolvenčního řízení (listiny z řízení Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno). Před podáním žaloby zaslal žalobce žalované předžalobní výzvu, doručenou mu do datové schránky datum (předžalobní výzva, doručenka). 4 Soud zhodnotil všechny provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a uzavírá, že žaloba je důvodná. Žalobce se domáhá po žalované vrácení částky 45 000 Kč sražené mu po 5 000 Kč ze mzdy za období červen 2024 – březen 2025 (vyjma měsíce říjen 2024). Mezi účastníky v postavení zaměstnance a zaměstnavatele byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě žalovaná (zaměstnavatel) poskytla žalobci (zaměstnanci) peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, tato obsahovala ujednání stran o srážkách ze mzdy ve výši 2 000 Kč – 5 000 Kč za účelem splátek zápůjčky (§ 146 písm. b) zákoníku práce). Dle dodatku ze dne datum byla zápůjčka navýšena na 40 000 Kč. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná fakticky tyto srážky v rozhodném období (červen 2024 – březen 2025) prováděla ve výši 5 000 Kč měsíčně. Dne datum bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci žalobce jakožto dlužníka, dne datum byl zjištěn úpadek žalobce a povoleno oddlužení, dne datum bylo schváleno oddlužení žalobce plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. 5 Podle § 109 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, se zahájením insolvenčního řízení je spojen mj. účinek, že nelze uplatnit dohodou věřitele a dlužníka založené právo na výplatu srážek ze mzdy. Účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky v insolvenčním rejstříku (§ 109 odst. 4 IZ) a trvají po dobu insolvenčního řízení, nestanoví-li zákon jinak (§ 109 odst. 5 IZ). Účinky zahájení insolvenčního řízení v daném případě nastaly dne datum a trvaly do datum, kdy bylo rozhodnuto o přerušení průběhu oddlužení. 6 Účinkem zahájeného insolvenčního řízení je nemožnost uplatnit dohodou věřitele a dlužníka založené právo na výplatu srážek ze mzdy nebo jiných příjmů, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou nebo platem. Je zjevné, že dohoda o srážkách ze mzdy se v duchu označené úpravy nemůže prosadit poté, co nastanou účinky zahájení insolvenčního řízení, jinak by byl nevratným způsobem poškozen princip poměrného uspokojení věřitelů, jenž insolvenčnímu řízení vévodí (adresa, Jiřina a kol. Insolvenční zákon. 4. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2021, s. 369, komentář k § 109, al.

5. Shodně Kozák, J., Brož, J., a kol. Insolvenční zákon: Komentář. jméno FO. Wolters Kluwer. ASPI_ID KO182_2006CZ. Dostupné z: www.právnická osoba. ISSN 2336-517X, komentář k § 109 odst. 1 písm. d). 7 Nastoupí-li ohledně dlužníka účinky insolvenčního řízení, tedy kolektivního řešení dlužníkova úpadku majícího za cíl dosáhnout zásadně poměrného uspokojení těch dlužníkových věřitelů, jejichž pohledávky mají shodné pořadí, přestane mechanismus dohody o srážkách ze mzdy (§ 2045 občanského zákoníku) účinkovat a příjmy, které by byly předmětem srážek dle dohody, budou náležet do dlužníkovy majetkové podstaty, aniž by k nim měl věřitel, s nímž dlužník uzavřel dohodu o srážkách, jakékoliv přednosti pořadí (Hulmák, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo (§ 1721–2188). 2. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2025, marg. č. hodnota. Dostupné na beck-online.cz, komentář k § 2045). 8 Tedy od zahájení insolvenčního řízení žalovaná již nebyla oprávněna uplatňovat právo na výplatu srážek podle dříve uzavřené dohody o srážkách ze mzdy, a to bez ohledu na to, že tato dohoda byla uzavřena před zahájením insolvenčního řízení. Skutečnost, že dohoda o srážkách (§146 písm. b) zákoníku práce) založila právo na sražení a výplatu srážek, nemůže v poměrech insolvenčního řízení obstát, neboť speciální úprava insolvenčního zákona její uplatnění výslovně vylučuje od okamžiku, kdy nastanou účinky zahájení insolvenčního řízení (datum). Po schválení oddlužení je plátce mzdy povinen postupovat podle rozhodnutí insolvenčního soudu; insolvenční soud mu podle § 406 odst. 3 písm. d) insolvenčního zákona přikáže provádět stanovené srážky a podle § 406 odst. 5 insolvenčního zákona sražené částky zasílat insolvenčnímu správci. To znamená, že režim srážek ze mzdy je po schválení oddlužení vyčerpávajícím způsobem upraven insolvenčním zákonem a není zde prostor pro souběžné provádění dalších srážek ve prospěch jednotlivého věřitele podle dříve uzavřené dohody. Na tomto závěru nic nemění ani § 409 odst. 1 insolvenčního zákona, podle něhož má od schválení oddlužení dispoziční oprávnění k příjmům získaným po schválení oddlužení dlužník. Toto ustanovení neobnovuje oprávnění žalovaného inkasovat srážky na základě uzavřené dohody, nýbrž pouze vymezuje, že s příjmy po schválení oddlužení nakládá dlužník v mezích insolvenčního režimu. Totéž platí i pro část příjmů nepodléhající srážkám, která náleží dlužníku. 9 Věřitel, jehož pohledávka je zajištěna srážkami na základě uzavřené dohody o srážkách ze mzdy není ve smyslu § 2 písmeno g) insolvenčního zákona zajištěným věřitelem (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka). 10 Nadto ustanovení § 281 o.s.ř. zapovídá provádět srážky ze mzdy ve větším rozsahu, než dovolují ustanovení tohoto zákona, a to i když s tím povinný souhlasí. Povinnému nesmí být za mzdy sražená základní nepostižitelná částka (kdy v této výši jsou prováděny právě srážky pro účely insolvenčního řízení). 11 Dlužník (žalobce) má po schválení oddlužení dispoziční oprávnění k příjmům ve smyslu § 409 insolvenčního zákona, může ze své nezabavitelné části dobrovolně plnit i jednotlivému věřiteli, muselo by se tak však stát na základě právního jednání žalobce. V řízení nebylo ani tvrzeno, že by po zahájení insolvenčního řízení, respektive po schválení oddlužení žalobce výslovně požádal žalovanou, aby srážky dále prováděla, že by uzavřel novou dohodu o srážkách ze mzdy nebo jiným nepochybným způsobem projevil svoji vůli, že chce konkrétním způsobem použít nezabavitelnou část své čisté mzdy. Skutečnost, že žalobce proti provádění předmětných srážek bezprostředně nevystoupil, sama o sobě neznamená jeho souhlas s tímto postupem. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě nepředstavují přijetí ani souhlas (§ 1740 odst. 1 občanského zákoníku). Konkludentní projev vůle přichází v úvahu jen tehdy, nevzbuzuje-li pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit (§ 546 občanského zákoníku). Takové okolnosti však zjištěny nebyly. Dispoziční oprávnění žalobce k části příjmu nepodléhající oddlužení proto nelze ztotožňovat s oprávněním žalovaného tuto část mzdy jednostranně zadržovat. 12 Srážky ze mzdy žalovaného lze provádět jen na základě platného právního titulu, přičemž podle původní dohody o srážkách ze mzdy nebylo možné již postupovat ve smyslu § 109 odstavec 1 písmeno d) insolvenčního zákona, jedním z účinků zahájení insolvenčního řízení totiž je, že původně uzavřená dohoda o srážkách ze mzdy již nepředstavovala platný titul, o který by srážky ze mzdy žalobce opřel (viz shora). 13 Jestliže tedy žalovaná po červnu 2024 přijímala plnění z titulu srážek prováděných podle původní dohody o srážkách ze mzdy, uzavřené před zahájením insolvenčního řízení, ačkoliv k jejich provádění po zahájení insolvenčního řízení nebyla oprávněna (§ 109 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona), získala toto plnění bez právního důvodu. Žalobě na vydání takto sražených částek (9 x 5 000 Kč) je proto důvodné vyhovět, a to včetně úroku z prodlení od datum do zaplacení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14 Pokud žalovaná v rámci své procesní obrany namítala, že jednání žalobce by neměla být poskytnuta právní ochrana, neboť jednal nepoctivě, a to i ve vztahu k insolvenčnímu řízení, kdy po zahájení insolvenčního řízení požádal žalovanou o poskytnutí další zápůjčky, aniž by ji informoval o probíhajícím insolvenčním řízení, pak důsledky jednání v nepoctivém úmyslu upravuje insolvenční zákon pro vedené insolvenční řízení (např. § 418 odstavec 1 písmeno b) insolvenčního zákona). Pokud žalovaná v rámci procesní obrany namítá, že jí dlužník– žalobce nevyrozuměl o probíhajícím insolvenčním řízení, pak nutno konstatovat, že účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky v insolvenčním rejstříku (§ 109 odst. 4 IZ), písemnosti se v insolvenčním řízení doručují zveřejněním v insolvenčním rejstříku a za doručené se považují okamžikem zveřejnění (§ 71 odst. 1 a 2 IZ), insolvenční rejstřík je veřejně přístupný (§ 419 odst. 3 IZ). Správce konkursní podstaty není povinen vyrozumět zaměstnavatele úpadce o tom, že byl na majetek úpadce prohlášen konkurs; naopak, má důvod očekávat, že každý, jehož práv a povinností se prohlášení konkursu může dotýkat, a tedy i úpadcův zaměstnavatel, se o prohlášení konkursu dozví jeho zveřejněním (spisová značka, spisová značka, dle soudu použitelné i na úpravu dle insolvenčního zákona). 15 Žaloba byla částečně zamítnuta co do požadovaného úroku z prodlení. Žalovaná prováděla ze mzdy srážky a takto sražené peněžní prostředky si ponechala, aniž by zde byl platní právní titul, na její straně je tedy dáno bezdůvodné obohacení. Pohledávka z bezdůvodného obohacení je splatná k výzvě věřitele. Žalobce tvrdil, že začal „řešit“ vrácení takto sražených částek až poté, co ukončil pracovní poměr u žalované, že žalovanou nevyzýval k vrácení neoprávněně provedených srážek, neboť se cítil být na ni ekonomicky závislý. Prokazatelně byla učiněna výzva na žalovanou k vrácení sražených peněžních prostředků až prostřednictvím právního zástupce žalobce dne datum, s plněním do 7 dnů. Splatnost tak nastala datum, prodlení žalované nastalo dne datum. 16 O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci úspěch jen částečný. Příslušenství bylo pro účet výpočtu úspěchu ve věci zkapitalizováno ke dni vyhlášení rozhodnutí. Ke dni vyhlášení rozsudku, tj. k 21. 4. 2026, činí přiznané plnění 49 719,45 Kč a zamítnutá část žalobního návrhu 2 772,33 Kč. Celkový předmět řízení tak představuje 52 491,78 Kč. Úspěch žalobce činí 94,72 %, úspěch žalované 5,28 %; čistý úspěch žalobce tedy činí 89,44 %. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 800 Kč, odměna advokáta za 6 úkonů právní služby po 2 900 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění, účast u jednání soudu dne datum, účast u jednání soudu dne datum, vyjádření ve věci ze dne datum. Naopak úkony: vyjádření ve věci datum a datum soud neshledává účelnými k uplatnění práva a za tyto odměnu nepřiznal, neboť vyjádření ze dne datum doplňovalo k výzvě soudu žalobní tvrzení, tato žalobní tvrzení však měla obsahovat již žaloba samotná. Vyjádření ze dne datum pak bylo soudu doručeno ani ne 48 hodin před ústním jednáním soudu a obsahovalo toliko předložení listinného důkazu a vyjádření k tomuto listinnému důkazu, přičemž k listinným důkazům se následně účastníci vyjadřovali u ústního jednání). Dále náhrada hotových výdajů za 6 úkonů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. Dále pak náklady řízení tvoří náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 4 půlhodiny po 150 Kč (2 cesty k jednání soudu). Dále cestovné ze Šternberka do Olomouce a zpět v délce celkem 80 km k jednání soudu dne datum a datum, při použití osobního automobilu, při náhradě za amortizaci 5,90 Kč/km, kombinované spotřebě 6 l/ 100 km, použití pohonné hmoty motorová BA95 v ceně dle vyhlášky ve výši 35,0 Kč/1 litr, cestovné celkem 635,20 Kč. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 4 480 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem náklady řízení činí 27 615,20 Kč. Podle čistého úspěchu žalobce ve výši 89,44 % náleží žalobci náhrada nákladů řízení v částce 24 699 Kč. 17 Lhůta k plnění stanovena dle § 160 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.