21 C 198/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kratochvílovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 14 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , úrok ve výši 21 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tím, že dne , datum, uzavřel právní předchůdce žalobkyně (společnost , právnická osoba, ) s žalovanou smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Strany si sjednaly úrok ve výši 21 % ročně, přičemž součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy činí , částka, , poplatek za administrativní zpracování půjčky činí , částka, a poplatek za hotovostní inkaso splátek , částka, (souhrnně „poplatek“). Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky splácet v celkem , hodnota, týdenních splátkách v hotovosti. Poslední splátka byla stanovena na , datum, , žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, poslední uhradila , datum, . Žalovaná dluží na jistině , částka, , na poplatku , částka, , dále se žalobkyně domáhala úroku ve sjednané výši 21 % od , datum, (od marného uplynutí lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky) a úroku z prodlení v zákonné výši od , datum, (ode dne marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře), přičemž úrok i úrok z prodlení žalobkyně kapitalizovala ke dni účinnosti postoupení pohledávky (, datum, ), dále se jeho zaplacení domáhá od , datum, do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, , postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno přípisem ze dne , datum, . Žalovaná od uzavření smlouvy uhradila celkem , částka, .

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci rozhodl v souladu s ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) bez jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud učinil na základě předložených listin následující skutková zjištění:

5. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně, že tato byla do obchodního rejstříku zapsána dne , datum, s právní formou akciové společnosti.

6. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, , že dne , datum, uzavřela společnost , právnická osoba, s žalovanou smlouvu o půjčce, kterou právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované půjčku ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Tuto půjčku se žalovaná ve smlouvě zavázala právnímu předchůdci žalobkyně splatit v 60 týdenních splátkách, a to spolu s poplatkem ve výši , částka, představující úrok ve výši , částka, , odměnu za administrativní činnost ve výši , částka, a úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, . Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila převzetí částky půjčky v hotovosti v den podpisu smlouvy. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky.

7. Ze smluvních podmínek Smlouvy o půjčce (dále též jen „smluvní podmínky“), že tyto v článku 3 stanoví, že výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy (ve smyslu článku 20 věta první Smluvních podmínek Smlouvy o výpůjčce), uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše činí 21 %. Strany se současně dohodly, že v případě, že dojde ve smyslu článku 20 věty druhé (prodlení se zaplacením některé ze splátek) smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Dle článku 6 smluvních podmínek v případě sjednaného hotovostního režimu se dlužník zavazuje platit splátky v hotovosti k rukám zástupce věřitele v místě svého bydliště.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek, že společnost , právnická osoba, a žalobkyně uzavřely dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovanou z titulu předmětné smlouvy o půjčce postoupena žalobkyni.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku, že společnost , právnická osoba, přípisem ze dne , datum, oznámila žalované, že pohledávka z titulu předmětné smlouvy o půjčce za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni, oznámení bylo žalované odesláno doporučeně prostřednictvím pošty dne , datum, . Současně byly žalované žalobkyní zaslány také informace o zpracování osobních údajů, které oznámení o postoupení pohledávky také obsahovalo10. Z výzvy k plnění ze dne , datum, a poštovního lístku, že právní zástupce žalobkyně vyzval písemně žalovanou k úhradě dluhu z titulu předmětné smlouvy o půjčce, výzva byla žalované odeslána doporučeně prostřednictvím pošty dne , datum, .

11. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Dne , datum, uzavřely společnost , právnická osoba, a žalovaná smlouvu o půjčce, kterou společnost , právnická osoba, poskytla žalované půjčku ve výši , částka, , kterou se žalovaná zavázala věřiteli vrátit v hotovosti ve 60 splátkách, a to spolu s poplatkem ve výši , částka, představující úrok ve výši , částka, , odměnu za administrativní činnost ve výši , částka, a úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, . Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila převzetí částky půjčky v hotovosti v den podpisu smlouvy. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. Dle článku 3 smluvních podmínek (výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy (ve smyslu článku 20 věta první Smluvních podmínek Smlouvy o výpůjčce), uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše činí 21 %. Strany se současně dohodly, že v případě, že dojde ve smyslu článku 20 věty druhé (prodlení se zaplacením některé ze splátek) smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Dle článku 6 smluvních podmínek v případě sjednaného hotovostního režimu se dlužník zavazuje platit splátky v hotovosti k rukám zástupce věřitele v místě svého bydliště. Dne , datum, uzavřely společnost , právnická osoba, jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, součástí souboru postoupených pohledávek je i pohledávka žalobou uplatněná za žalovanou. Oznámení o postoupení pohledávky učinil postupitel vůči žalované přípisem ze dne , datum, . Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, .

12. Podle ustanovení § 3028 odst. 1, 2, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

13. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného ke dni uzavření smlouvy o půjčce (dále jen „o.z.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

14. Podle § 39 o.z. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

15. Podle § 41 o.z., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

16. Podle § 451 o.z., (1) kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. (2) Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

17. Soud posoudil shora zjištěný skutkový stav v souladu s výše uvedenými ustanoveními a dospěl k právnímu závěru, že žaloba žalobkyně je částečně důvodná. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ní na základě smlouvy o postoupení pohledávek přešla žalobou uplatněná pohledávka a postoupení pohledávky bylo žalované postupitelem oznámeno. V řízení bylo dále prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o půjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaná zavázala splatit spolu s „poplatkem“ ve výši , částka, . Ujednání o tomto poplatku považuje soud za ujednání o úroku z půjčky, neboť se tak, jak je ujednání ve smlouvě nastaveno, jedná o peněžitou odměnu za půjčení peněz (jejího právního předchůdce), přičemž i v samotné smlouvě je částka , částka, označena jako „poplatek za půjčku“. Ujednání o úroku ve výši , částka, soud shledává v rozporu s dobrými mravy. Sjednaný úrok totiž činí 83,60 % z jistiny půjčky, přičemž období, ve kterém měla být půjčka zcela splacena, bylo sjednáno v délce 60 týdnů, tj. o něco málo přesahující jeden rok. Ujednání o úroku v předmětné smlouvě, co do výše výrazně přesahující maximální roční sazbu úroků z úvěrů poskytovaných bankami, tedy považuje soud dle ust. § 39 občanského zákoníku za neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V rozporu s dobrými mravy je zpravidla taková výše úroků z půjčky, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

18. Dle § 41 o.z., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši poplatku, který byl v daném případě jedinou úplatou právního předchůdce žalobkyně za poskytnutou půjčku, nelze předpokládat, že by právní předchůdce žalobkyně byl ochoten smlouvu o půjčce bez (neplatného) ujednání o výši poplatku uzavřít. Smlouvu o půjčce je tedy potřeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to právě z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroku (poplatku).

19. Plnění poskytnuté žalované je třeba vypořádat podle zásad o bezdůvodném obohacení (§ 451 o.z.) jako plnění poskytnuté na základě neplatné smlouvy. Smluvní strana neplatné smlouvy přitom může žádat jen to, oč plnění jí poskytnuté převyšuje objem majetkových hodnot, jež sama přijala. Žalobkyně, respektive její právní předchůdce, poskytla žalované částku , částka, , žalovaná z této částky žalobkyni doposud vrátila (dle skutkových tvrzení v žalobě) , částka, . Bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že uhradila žalobkyni nad rámec tvrzené částky, případně, že její dluh zanikl jiným zákonem stanoveným způsobem. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, úhradu dluhu, či jeho zánik jiným zákonem stanoveným způsobem, ve výši přesahující výši tvrzenou žalobkyní, sama netvrdila ani neprokázala. Soud tedy zavázal žalovanou k úhradě částky , částka, (, částka, mínus , částka, ) spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to od data, kdy byla žalovaná k zaplacení vyzvána prokazatelně poprvé, tj. od data uvedeného v oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, . Fikce doručení nastala dle § 573 občanského zákoníku , datum, , žalovaná měla zaplatit do 10 dnů od doručení, tj. do , datum, , prodlení nastalo , datum, . Splatnost závazku k vydání bezdůvodného obohacení nastává dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník vyzván k plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku, dochází následující den k prodlení podle § 517 o.z. (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ). Úrok z prodlení byl přiznán ve výši žalobkyní žalobou uplatněné (7,5 % ročně).

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle úspěchu účastníků ve věci. Více úspěšným účastníkem byla v řízení žalovaná (soud pro účely výpočtu úspěchu ve věci kapitalizoval úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozhodnutí). Jelikož žalované v řízení žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

21. Lhůty k plnění určil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. jako třídenní, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku.