21 C 232/2023

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kratochvílovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 13 908 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky 1 908 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 444,33 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do [datum], zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 509,74 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení dlužné jistiny 12 000 Kč, úroku z prodlení od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 444,33 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 908 Kč, nákladů s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč s odůvodněním, že dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále také jen„ věřitel“), s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do [datum], své povinnosti však nedostál, uhradil celkem částku 0 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena na žalobkyni.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval.

3. Ve věci bylo rozhodnuto dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Rozsudek je odůvodněn ve smyslu ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.

5. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět (co do částky 1 908 Kč), soud proto v souladu s ust. § 96 odst. 2, 4 o.s.ř. řízení v této části zastavil (výrok I.).

6. Soud učinil na základě skutkových zjištění učiněných z níže uvedených listinných důkazů následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba] (dále také jen„ věřitel“) a žalovaným uzavřena prostřednictvím dálkové komunikace smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě se věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do [datum]. Totožnost žalovaného byla ověřena zasláním ověřovací platby učiněné dne [datum] (listina smlouva o úvěru, výpis z účtu žalobkyně). Peněžní prostředky byly zaslány žalovanému převodem na účet dne [datum] ve výši 12 000 Kč (listina výpis z účtu žalobkyně). Právní předchůdce žalobkyně, žalobkyně i právní zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzývali žalovaného k úhradě dluhu (listina předžalobní upomínka ze dne [datum], podací arch, přípis právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], přípis ze dne [datum], včetně podacího archu, předžalobní výzva ze dne [datum], výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, upomínka z [datum], opakovaná výzva k úhradě z [datum]). Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou dne [datum], postoupení bylo oznámeno žalované přípisem ze dne [datum] (listina smlouva o postoupení pohledávek z [datum], společné prohlášení o postoupení pohledávek, přípis ze dne [datum], podací arch).

7. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

9. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Po provedeném dokazování dospěl soud v rámci právního hodnocení k závěru, že žaloba žalobkyně je částečně důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného při uzavření smlouvy o úvěru tak jak tuto povinnost stanoví § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně netvrdila, ani neprokázala, že by její právní předchůdkyně měla dostatečné informace o pravidelných měsíčních příjmech a výdajích žalovaného, a tyto věrohodným způsobem i ověřila. Smlouva o úvěru uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je tak dle ust. § 86 odst. 1, 2, § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve spojení s ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná, a to pro rozpor se zákonem, a tento rozpor je tak zjevný, že k této neplatnosti je soud dle ustanovení § 588 občanského zákoníku povinen přihlédnout z úřední povinnosti. K uvedenému lze odkázat např. na nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dle kterého věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.

14. Nároky z neplatné smlouvy o úvěru je tak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Žalobkyně má nárok na zaplacení toliko původní jistiny, případně jejího zůstatku, s ohledem na neplatnost smlouvy však nemá nárok na sjednané poplatky, úroky, smluvní pokuty a další platby dle ujednání ve smlouvě. Žalobkyně tvrdila a prokázala, že žalovanému byly poskytnuty její právní předchůdkyní peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně jistinu úvěru ve výši 12 000 Kč a uhradil 0 Kč, je jeho povinností vydat bezdůvodné obohacení ve výši 12 000 Kč, a to včetně úroku z prodlení ve výši žalobkyní požadované (kdy tato je nižší než zákonem stanovená pro pohledávky, u nichž nastane prodlení v první polovině kalendářního roku 2022) od [datum] (dne [datum] byla prokazatelně zaslána výzva žalovanému, kdy odeslání výzvy žalobkyně v řízení doložila podacím archem, tato se považuje ve smyslu ust. § 573 občanského zákoníku za doručenou dne [datum] a jelikož je pohledávka z bezdůvodného obohacení splatná na výzvu věřitele, nastala splatnost ve smyslu ust. § 607, § 1959 písm. e) občanského zákoníku dne [datum], prodlení žalovaného tedy nastalo [datum]). V této části bylo žalobě vyhověno, ve zbývající části (úroky, sjednané náklady na vymáhání, úroky z prodlení do okamžiku splatnosti) byla žaloba vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy zamítnuta.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Více procesně úspěšnou je žalobkyně. Ve vztahu k nárokům, ohledně kterých bylo řízení zastaveno, se jedná o procesní neúspěch žalobkyně, která zavinila, že řízení bylo zastaveno, a to zpětvzetím žaloby v předmětné části (výrok I.). Ohledně části sporu, která zůstala předmětem řízení po částečném zpětvzetí (výrok II., III.) pak byla procesně úspěšná žalobkyně. Rozdíl procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně činí 67,04 % (83,52 % mínus 16,48 %). Příslušenství pro účely posouzení procesního úspěchu ve věci soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozhodnutí. Náklady řízení žalobkyně činí výši 2 252 Kč (z toho 67,04 % činí 1 509,74 Kč) a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, nákladů právního zastoupení (§ 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění) po 300 Kč, hotové výdaje advokáta v podobě tří režijních paušálů po 100 Kč (§ 11 odst. 1 a § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a 21% DPH z odměny a náhrad. O vrácení soudního poplatku nebylo v souvislosti s částečným zpětvzetím rozhodováno, neboť bylo zaplaceno méně než 1 000 Kč (ust. § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb.) Místo plnění nákladů řízení je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.

16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.