21 C 232/2023

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kratochvílovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 13 908 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky 1 908 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 444,33 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 12 000 Kč od datum do datum, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 509,74 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení dlužné jistiny 12 000 Kč, úroku z prodlení od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 444,33 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 908 Kč, nákladů s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč s odůvodněním, že dne datum uzavřel právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba (dále také jen„ věřitel“), s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do datum, své povinnosti však nedostál, uhradil celkem částku 0 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena na žalobkyni.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval.

3. Ve věci bylo rozhodnuto dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Rozsudek je odůvodněn ve smyslu ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.

5. Podáním ze dne datum vzal žalobce žalobu částečně zpět (co do částky 1 908 Kč), soud proto v souladu s ust. § 96 odst. 2, 4 o.s.ř. řízení v této části zastavil (výrok I.).

6. Soud učinil na základě skutkových zjištění učiněných z níže uvedených listinných důkazů následující závěr o skutkovém stavu: Dne datum byla mezi společností právnická osoba (dále také jen„ věřitel“) a žalovaným uzavřena prostřednictvím dálkové komunikace smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě se věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do datum. Totožnost žalovaného byla ověřena zasláním ověřovací platby učiněné dne datum (listina smlouva o úvěru, výpis z účtu žalobkyně). Peněžní prostředky byly zaslány žalovanému převodem na účet dne datum ve výši 12 000 Kč (listina výpis z účtu žalobkyně). Právní předchůdce žalobkyně, žalobkyně i právní zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzývali žalovaného k úhradě dluhu (listina předžalobní upomínka ze dne datum, podací arch, přípis právního zástupce žalobkyně ze dne datum, přípis ze dne datum, včetně podacího archu, předžalobní výzva ze dne datum, výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, upomínka z datum, opakovaná výzva k úhradě z datum). Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou dne datum, postoupení bylo oznámeno žalované přípisem ze dne datum (listina smlouva o postoupení pohledávek z datum, společné prohlášení o postoupení pohledávek, přípis ze dne datum, podací arch).

7. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

9. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Po provedeném dokazování dospěl soud v rámci právního hodnocení k závěru, že žaloba žalobkyně je částečně důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného při uzavření smlouvy o úvěru tak jak tuto povinnost stanoví § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně netvrdila, ani neprokázala, že by její právní předchůdkyně měla dostatečné informace o pravidelných měsíčních příjmech a výdajích žalovaného, a tyto věrohodným způsobem i ověřila. Smlouva o úvěru uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je tak dle ust. § 86 odst. 1, 2, § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve spojení s ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná, a to pro rozpor se zákonem, a tento rozpor je tak zjevný, že k této neplatnosti je soud dle ustanovení § 588 občanského zákoníku povinen přihlédnout z úřední povinnosti. K uvedenému lze odkázat např. na nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dle kterého věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.

14. Nároky z neplatné smlouvy o úvěru je tak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Žalobkyně má nárok na zaplacení toliko původní jistiny, případně jejího zůstatku, s ohledem na neplatnost smlouvy však nemá nárok na sjednané poplatky, úroky, smluvní pokuty a další platby dle ujednání ve smlouvě. Žalobkyně tvrdila a prokázala, že žalovanému byly poskytnuty její právní předchůdkyní peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně jistinu úvěru ve výši 12 000 Kč a uhradil 0 Kč, je jeho povinností vydat bezdůvodné obohacení ve výši 12 000 Kč, a to včetně úroku z prodlení ve výši žalobkyní požadované (kdy tato je nižší než zákonem stanovená pro pohledávky, u nichž nastane prodlení v první polovině kalendářního roku 2022) od datum (dne datum byla prokazatelně zaslána výzva žalovanému, kdy odeslání výzvy žalobkyně v řízení doložila podacím archem, tato se považuje ve smyslu ust. § 573 občanského zákoníku za doručenou dne datum a jelikož je pohledávka z bezdůvodného obohacení splatná na výzvu věřitele, nastala splatnost ve smyslu ust. § 607, § 1959 písm. e) občanského zákoníku dne datum, prodlení žalovaného tedy nastalo datum). V této části bylo žalobě vyhověno, ve zbývající části (úroky, sjednané náklady na vymáhání, úroky z prodlení do okamžiku splatnosti) byla žaloba vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy zamítnuta.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Více procesně úspěšnou je žalobkyně. Ve vztahu k nárokům, ohledně kterých bylo řízení zastaveno, se jedná o procesní neúspěch žalobkyně, která zavinila, že řízení bylo zastaveno, a to zpětvzetím žaloby v předmětné části (výrok I.). Ohledně části sporu, která zůstala předmětem řízení po částečném zpětvzetí (výrok II., III.) pak byla procesně úspěšná žalobkyně. Rozdíl procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně činí 67,04 % (83,52 % mínus 16,48 %). Příslušenství pro účely posouzení procesního úspěchu ve věci soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozhodnutí. Náklady řízení žalobkyně činí výši 2 252 Kč (z toho 67,04 % činí 1 509,74 Kč) a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, nákladů právního zastoupení (§ 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění) po 300 Kč, hotové výdaje advokáta v podobě tří režijních paušálů po 100 Kč (§ 11 odst. 1 a § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a 21% DPH z odměny a náhrad. O vrácení soudního poplatku nebylo v souvislosti s částečným zpětvzetím rozhodováno, neboť bylo zaplaceno méně než 1 000 Kč (ust. § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb.) Místo plnění nákladů řízení je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.

16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.