21 C 268/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kratochvílovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o 100 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 100 000 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100 000 Kč od 28. 7. 2023 do 21. 10. 2024 a úrok z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 100 000 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 37 850,15 Kč, a to do tří od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení sjednané smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč za porušení povinnosti žalovaného dle čl. III., bod 4 kupní smlouvy uzavřené mezi stranami dne 2. 8. 2022, a to povinnosti zaplatit kupní cenu za převáděné nemovitosti: pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, , pozemek parc. č. , Anonymizováno, , vše v k.ú. , adresa, , obec a , adresa, , LV č. , hodnota, , zapsáno u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále také jen „předmětné nemovitosti“) ve lhůtě 30 dnů od podpisu smlouvy. Žalobce považuje sjednanou smluvní pokutu za přiměřenou. Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 100 000 Kč, utvrzovala splnění povinnosti – zaplacení kupní ceny ve výši , částka, , přičemž sjednání smluvní pokuty ve smlouvách o prodeji nemovitých věcí je běžnou praxí. Žalobce následně předmětné nemovitosti prodal třetí osobě, avšak v době uzavření kupní smlouvy s žalovaným měl žalobcem zájem na splnění této smlouvy, kupní smlouva s třetí osobou byla uzavřená až poté, co žalobce využil svého oprávnění a od kupní smlouvy s žalovaným pro nezaplacení kupní ceny odstoupil. Nadto jednáním žalovaného vznikla škoda, neboť nemovité věci následně prodal za cenu o , částka, nižší, než jak tato byla sjednána s žalovaným. Smluvní pokuta v projednávané věci plní funkci motivační, paušalizační i sankční.

2. Žalovaný považuje smluvní pokutu za nepřiměřenou, poukázal na aktuální judikaturu Nejvyššího soudu. Smluvní pokuta v konkrétní věci plnila funkci preventivní a paušalizační, nikoli však funkci sankční. Pokud žalobce tvrdí, že mu nesplněním povinnosti žalovaným zaplatit kupní cenu, byla způsobená škoda spočívající v následném prodeji třetí osobě za nižší kupní cenu, pak tvrzená škoda nebyla prokázaná, není zde ani příčinná souvislost mezi porušením povinnosti ze strany žalovaného a vzniklou škodou, žalovaný svým jednáním nijak nemohl ovlivnit výši kupní ceny sjednanou s třetí osobou, nadto je obecně známo že ceny nemovitých věcí v čase rostou. S ohledem na uvedené považuje smluvní pokutu za nepřiměřenou, navrhl její moderaci soudem.

3. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu: Žalobce coby prodávající a žalovaný coby kupující uzavřeli dne , Anonymizováno, kupní smlouvu, jejímž předmětem byly předmětné nemovitosti, kupní cena byla sjednána ve výši , částka, , tuto se kupující zavázal složit do advokátní úschovy , tituly před jménem, , jméno FO, ve lhůtě 30 dnů od uzavření kupní smlouvy (čl. III, bod 1). Dále si sjednali, že v případě prodlení kupujícího se složením byť i jen části kupní ceny, je kupující povinen uhradit prodávajícímu smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč, dále že, vzniká prodávajícímu v takovém případě oprávnění od celé kupní smlouvy odstoupit (článek III., bod 4), že vznikem nároku na zaplacení smluvní pokuty ani jejím uhrazením není jakkoliv dotčeno právo poškozené strany domáhat se náhrady škody v celém jejím rozsahu, že smluvní pokuta je splatná do 10 dnů poté, co bude písemná výzva oprávněné smluvní strany doručená porušující smluvní straně (čl. VIII., bod 2). Strany si dále sjednaly smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč taktéž pro případ porušení povinností stanovených v čl. IV., bod 2, 3, čl. V., bod 1 kupní smlouvy, dále smluvní pokutu ve výši 500 denně za každý den prodlení se splněním povinnosti odevzdat nebo převzít předmět převodu ve sjednané lhůtě (listina kupní smlouva ze dne , Anonymizováno, ). Přípisem ze dne , Anonymizováno, sdělil právní zástupce žalobce žalovanému, že žalobce se rozhodl využít svých práv z kupní smlouvy a odstupuje od kupní smlouvy z důvodu prodlení žalovaného se složením kupní ceny, dále jej vyzval k zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč dle článku III., bod 4 kupní smlouvy ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy, dále mu sdělil, že v důsledku podstatného porušení kupní smlouvy kupujícím vznikla žalobci coby prodávajícímu škoda, kterou v současné době žalobce vyčísluje a kterou je připraven vůči žalovanému taktéž uplatňovat. Přípis byl zaslán žalovanému emailem na adresu , e-mail, (listina přípis ze dne , Anonymizováno, , emailová zpráva ze dne , Anonymizováno, . Předžalobní upomínkou ze dne , datum, vyzval právní zástupce žalobce žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč, sdělil mu, že trvá na odstoupení od kupní smlouvy, předžalobní upomínka byla odeslána prostřednictvím provozovatele poštovní licence dne , Anonymizováno, na adresu žalovaného uvedenou žalovaným v kupní smlouvě (listina předžalobní upomínka, podací lístek ze dne , Anonymizováno, , dodejka s datem podání , Anonymizováno, ). Žalobce coby prodávající a společnost , právnická osoba, coby kupující uzavřeli dne , Anonymizováno, smlouvu o koupi předmětných nemovitostí za kupní ceny , částka, , pro případ prodlení kupujícího se složením kupní ceny nebo její části po dobu delší než 10 kalendářních dní bylo sjednáno právo prodávajícího odstoupit od smlouvy, požadovat náhradu škody a smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč (listina kupní smlouva ze dne , Anonymizováno, ).

4. Podle § 2048 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením u tvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

5. Podle § 2050 o.z., je li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

6. Podle § 2051 o.z., nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením p povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

7. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Po právním zhodnocení věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem coby prodávajícím a žalovaným coby kupujícím byla dne , Anonymizováno, uzavřená platná kupní smlouva, kterou se žalobce zavázal převést na žalovaného vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem a žalovaný se zavázal zaplatit sjednanou kupní cenu ve výši 6 500 000 Kč ve lhůtě do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy, tj. do , Anonymizováno, . Pro případ porušení povinnosti žalovaného zaplatit ve lhůtě sjednanou kupní cenu byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 100 000 Kč. Žalovaný této své povinnosti zaplatit sjednanou kupní cenu ve sjednané lhůtě nedostál, dle smluvního ujednání mu tak vznikla povinnost zaplatit žalobci za porušení této své povinnosti smluvní pokutu. Žalovaný navrhl soudní moderaci nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty ve smyslu ust. § 2051 o.z., žalobce naopak považoval smluvní pokutu za přiměřenou s ohledem na její výši (i s ohledem na poměr ke sjednané výši kupní ceny), význam zajišťované povinnosti a vzniklou škodu.

10. K aktuální rozhodovací praxi ve vztahu k moderaci smluvní pokuty soudem lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 11-01-2023 sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, shodně ze dne 28-06-2023 sp. zn. 27 Cdo 1354/2023. Nejvyšší soud uzavřel, že soud při moderaci smluvní pokuty podle § 2051 o.z. nejprve při využití interpretačních pravidel dle § 555 o.z. ujasní, jakou funkci měla daná smluvní pokuta in concreto plnit, nepodaří-li se soudu cestou subjektivního výkladu objasnit, k jaké funkci smluvní pokuty vůle stran směřovala (co hodlali strany ujednáním docílit), lze v rámci objektivního výkladu dle § 556 odst. 1 věta druhá o.z. podpůrně využít zde uvedených vodítek. Primárně lze vyjít z předpokladu, že každá smluvní pokuta se vyznačuje preventivní - nátlakovou funkcí, neboť vytváří na dlužníka dodatečný nátlak, aby smluvní povinnosti dostál. Smluvní pokuta může dále plnit výlučně paušalizační funkci (paušalizace náhrady škody) nebo výlučně funkci sankční, případně dílem funkci sankční a dílem paušalizační. Z dispozitivního ust. § 2050 o.z. se podává, že věřitel nemá právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke které se smluvní pokuta vztahuje, v pochybnostech je tedy možné vycházet z toho, že smluvní pokuta slouží k paušalizaci náhrady škody…Na sankční smluvní pokutu lze usuzovat zejména tehdy, je-li utvrzená povinnost, při jejímž porušení nehrozí věřiteli žádná škoda, kterou by byl dlužník jinak povinen nahradit. O tom zda strany sjednaly sankční smluvní pokutu, může svědčit i ujednání, jimž se odchýlily od ustanovení § 2050 o.z. Následně se soud zabývá konkrétními okolnostmi s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty, vezme zřetel na všechny okolnosti konkrétního případu, zohlední okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty, dále okolnosti, které byly dány při porušení smluvní povinnosti, i okolnosti nastalé později, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ, a na základě těchto okolností zodpoví otázku, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelovým zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly by být smluvní pokutou chráněny. Dojde-li soud v předchozím kroku k závěru, že smluvní pokuta není nepřiměřená, nemůže nárok věřitele na smluvní pokutu snížit. V opačném případě soud sníží smluvní pokutu na přiměřenou výši, spravedlivou in concreto, se zřetelem k těm funkcím, které má plnit, a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, přitom je limitován výší škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vztahuje.

11. Ve smyslu uvedeného soud nejprve zjišťoval, jakou funkci in concreto plnila sjednaná smluvní pokuta mezi účastníky, a to s ohledem na výkladová pravidla právních jednání ve smyslu § 555 odst. 1 a násl. o.z. Mezi účastníky bylo sporné, jakou funkci měla sjednaná smluvní pokuta plnit, když dle žalobce se mělo jednat o funkci preventivní, paušalizační i sankční, dle žalovaného se mělo jednat o funkci preventivní a paušalizační, nikoliv však sankční. Soud postupoval dle vodítek Nejvyššího soudu ve shora citovaném rozhodnutí, když cestou subjektivního výkladu se nepodařilo objasnit, k jaké funkci smluvní pokuty vůle stran směřovala, každá strana vnímala její funkci jinak. Podle § 2050 o.z., není-li ujednáno jinak, nemá věřitel nárok na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vztahuje. V projednávané věci strany ujednaly, že vznikem nároku na zaplacení smluvní pokuty ani jejím uhrazením není jakkoli dotčeno právo poškozené strany domáhat se náhrady škody v celém jejím rozsahu (čl. VIII., 2 kupní smlouvy), čímž se odchýlily od dispozitivní zákonné úpravy v § 2050 o.z. Dle smluvního ujednání stran tak má věřitel vedle smluvní pokuty nárok také na zaplacení škody vzniklé z porušované povinnosti, která je sjednáním smluvní pokuty utvrzena. Tomuto taktéž odpovídá obsah předžalobní výzvy ze strany žalobce, který sděluje žalovanému, že vyčísluje škodu, která mu vznikla v důsledku porušení povinnosti žalovaného zaplatit kupní cenu, a je připraven tuto vůči žalovanému uplatnit soudní cestou. S ohledem na toto smluvní ujednání soud uzavírá, že smluvní pokuta in concreto neplnila funkci paušalizování ve vztahu k náhradě škody vzniklé z porušení utvrzované povinnosti (zaplacení kupní ceny ve sjednané lhůtě). Dále soud dospěl k závěru, že smluvní pokuta in concreto plnila preventivní funkci, viz bod 58 odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, dle kterého lze vyjít z předpokladu, že každá smluvní pokuta se vyznačuje preventivní, nátlakovou funkcí, neboť vytváří na dlužníka dodatečný nátlak, aby smluvní povinnosti dostál a neporušil ji. Dále soud uzavírá že smluvní pokuta in concreto plnila taktéž funkci sankční, viz bod 59 cit. rozhodnutí Nejvyššího soudu. O tom, že strany sjednaly sankční smluvní pokutu, může svědčit i ujednání, jímž se odchýlily od ustanovení § 2050 o.z. Soud tedy uzavírá, že sjednaná smluvní pokuta v konkrétním případě kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky plnila funkci preventivní a sankční, a soud se poté zabýval její přiměřeností s ohledem na konkrétní okolnosti, a to známé již v době sjednávání smluvní pokuty, vyšlé najevo při porušení smluvní povinnosti i později nastalé. Smluvní pokutou byla zajištěna povinnost žalovaného zaplatit ve stanovené lhůtě sjednanou kupní cenu za předmět převodu (nemovitých věcí), tedy byl zde chráněn zájem věřitele na tom, aby se mu dostalo finančního plnění ve výši , částka, za předmět převodu ve sjednané lhůtě. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobce měl zájem prodat nemovitosti žalovanému, kupní smlouvu uzavřel vážně, vyjádřil podpisem smlouvy vůli být jí vázán, očekával, že podle ní bude plněno. Byť následně uzavřel kupní smlouvu s třetí osobou, tato byla uzavřena až , Anonymizováno, , tedy po více než roce od uzavření kupní smlouvy žalovaným (a prodlení žalovaného se zaplacením kupní ceny). Kupní cena byla sjednána ve výši , částka, a smluvní pokuta ve výši 100 000 Kč odpovídala 1,54 % hodnoty utvrzené povinnosti. Je pak obecně známou skutečností, že u smluv, jejímž předmětem je převod vlastnického práva k nemovitým věcem bývá běžně sjednávána smluvní pokuta, a to právě s ohledem na charakter a význam smlouvy a jejího předmětu. V uzavřené kupní smlouvě byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta pro případ porušení vícero smluvených povinností, pro obě strany, tedy nikoli pouze pro utvrzení splnění povinností žalovaného (například smluvní pokuta pro případ prodlení prodávajícího s předáním nemovitých věcí kupujícímu, smluvní pokuta pro případ porušení povinnosti prodávajícího poskytnout součinnost v řízení před katastrálním úřadem, smluvní pokuta pro prodávajícího pro případ věcného či právního omezení předmětu převodu), ani z tohoto pohledu se tak výše smluvní pokuty nejeví jako nepřiměřená a nespravedlivě zatěžující toliko jednu stranu. Vzniklou škodu a její výši ve vztahu k přiměřenosti smluvní pokuty soud nehodnotil, a to s ohledem na ujednání stran odchylně od § 2050 o.z. Soud dospěl k závěru, že s ohledem na význam utvrzované povinnosti a chráněného zájmu věřitele (prodávajícího) a konkrétní okolnosti případu smluvní pokuta ve výši 100 000 Kč není nepřiměřeně vysoká, z tohoto důvodu nemůže nárok věřitele na smluvní pokutu snížit (bod 66 odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 2273/2022). V této části bylo žalobě vyhověno.

12. Žaloba byla částečně zamítnuta co do požadovaného úroku z prodlení, když tento byl přiznán, s ohledem na ujednání čl. VIII. bod 2 smlouvy, až od , Anonymizováno, , neboť smluvní pokuta se stala splatnou po uplynutí lhůty 10 dnů po doručení písemné výzvy oprávněné smluvní strany k jejímu zaplacení porušující smluvní straně. První písemná výzva k zaplacení smluvní pokuty byla prokazatelně odeslána žalovanému prostřednictvím poštovních služeb na adresu jím uváděnou v kupní smlouvě dne , Anonymizováno, , a tedy se dostala do sféry jeho dispozice ve smyslu § 573, § 607 o.z. dne , Anonymizováno, stala se splatnou , Anonymizováno, .

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci, který měl ve věci pouze nepatrný neúspěch, náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, dále odměny advokáta za 5 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření k odporu žalovaného ze dne 28. 3. 2025, účast u jednání soudu) po 5 100 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále režijní paušál dle § 13 odst. 4 vyhl. 177/1996 Sb. , a to 3 x po 300 Kč (ve znění vyhl. do 31. 12. 2024 – příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby – do 31. 12. 2024), 2 x po 450 Kč (vyjádření ze dne 28. 3. 2025, účast u jednání soudu – v roce 2025), dále náhrada za promeškaný čas ve výši 12 x 150 Kč dle § 14 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. (cesta k jednání soudu) a cestovné za cestu k jednání soudu a zpět na trase , adresa, (celkem , hodnota, km, průměrná spotřeba dle VTP 4,9 l/100 km, palivo motorová nafta, vyhlášková cena 34,70 Kč/litr, vyhlášková amortizace 5,80 Kč/1 km) ve výši 3750,15 Kč. Doplnění skutkových tvrzení ze dne 2. 7. 2025 soud neshledal účelným úkonem k uplatnění práva, když skutková tvrzení a důkazní návrhy měla obsahovat již žaloba samotná. Vyjádření žalobce ze dne 12. 5. 2025 soud neshledal účelným úkonem k uplatnění práva, když se jednalo toliko o reakci na dotaz soudu, zda není možné smírné vyřízení věci, žalovaný sdělil, že setrvává na svém procesním stanovisku a nemá zájem na smírném řešení věci, nejedná se svým obsahem o kvalifikovaný úkon ve smyslu § 11 odst. 1, 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., ale o pouhé procesní sdělení bez další právní analýzy, dále zde uváděná tvrzení jsou toliko shrnutím již dříve uváděné argumentace žalobce v žalobě a jeho vyjádření ze dne 28. 3. 2025.

14. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní.