21 C 281/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kratochvílovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 13 373 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 833 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 833 Kč od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 12 540 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 11 383,77 Kč, úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 13 373 Kč od , datum, do , datum, , úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 12 540 Kč od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 13 373 Kč s příslušenstvím s tím, že dne , datum, uzavřel právní předchůdce žalobkyně (společnost , právnická osoba, ) s žalovaným smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Strany si sjednaly souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 12 540 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky splácet v celkem , hodnota, týdenních splátkách v hotovosti. Poslední splátka byla stanovena na , datum, , žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, poslední uhradila , datum, . Žalovaný dluží na jistině 7 283,77 Kč, na poplatku 6 089,23 Kč, dále se žalobkyně domáhala úroku z prodlení v zákonné výši od , datum, (ode dne marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře), přičemž úrok i úrok z prodlení žalobkyně kapitalizovala ke dni účinnosti postoupení pohledávky (, datum, ), dále se jeho zaplacení domáhá od , datum, do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, , postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno přípisem ze dne , datum, . Žalovaný od uzavření smlouvy uhradil celkem 14 167 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodl v souladu s ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) bez jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud učinil na základě předložených listin následující skutková zjištění:

5. Ze smlouvy o půjčce, že dne , datum, uzavřela společnost , právnická osoba, s žalovaným smlouvu o půjčce, kterou právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované půjčku ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Tuto půjčku se žalovaný ve smlouvě zavázal právnímu předchůdci žalobkyně splatit v 60 týdenních splátkách, a to spolu s poplatkem ve výši 12 540 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil převzetí částky půjčky v hotovosti v den podpisu smlouvy. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek, že společnost , právnická osoba, a žalobkyně uzavřely dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovaným z titulu předmětné smlouvy o půjčce postoupena žalobkyni.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku, že společnost , právnická osoba, přípisem ze dne , datum, oznámila žalovanému, že pohledávka z titulu předmětné smlouvy o půjčce za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni, oznámení bylo žalovanému odesláno doporučeně prostřednictvím pošty dne , datum, . Současně byly žalovanému žalobkyní zaslány také informace o zpracování osobních údajů, které oznámení o postoupení pohledávky také obsahovalo8. Z výzvy k plnění ze dne , datum, a poštovního lístku, že právní zástupce žalobkyně vyzval písemně žalovanou k úhradě dluhu z titulu předmětné smlouvy o půjčce, výzva byla žalovanému odeslána doporučeně prostřednictvím pošty dne , datum, .

9. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Dne , datum, uzavřela společnost , právnická osoba, s žalovaným smlouvu o půjčce, kterou právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované půjčku ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Tuto půjčku se žalovaný ve smlouvě zavázal právnímu předchůdci žalobkyně splatit v 60 týdenních splátkách, a to spolu s poplatkem ve výši 12 540 Kč. Žalovaný převzal částky půjčky v hotovosti v den podpisu smlouvy. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. Společnost , právnická osoba, a žalobkyně uzavřely dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovaným z titulu předmětné smlouvy o půjčce postoupena žalobkyni. Společnost , právnická osoba, přípisem ze dne , datum, oznámila žalovanému, že pohledávka z titulu předmětné smlouvy o půjčce za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni, oznámení bylo žalovanému odesláno doporučeně prostřednictvím pošty dne , datum, . Současně byly žalovanému žalobkyní zaslány také informace o zpracování osobních údajů, které oznámení o postoupení pohledávky také obsahovalo. Právní zástupce žalobkyně vyzval písemně žalovanou k úhradě dluhu z titulu předmětné smlouvy o půjčce, výzva byla žalovanému odeslána doporučeně prostřednictvím pošty dne , datum, .

10. Podle ustanovení § 3028 odst. 1, 2, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

11. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného ke dni uzavření smlouvy o půjčce (dále jen „o.z.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

12. Podle § 39 o.z. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

13. Podle § 41 o.z., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

14. Podle § 451 o.z., (1) kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. (2) Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

15. Soud posoudil shora zjištěný skutkový stav v souladu s výše uvedenými ustanoveními a dospěl k právnímu závěru, že žaloba žalobkyně je částečně důvodná. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ní na základě smlouvy o postoupení pohledávek přešla žalobou uplatněná pohledávka a postoupení pohledávky bylo žalovanému postupitelem oznámeno. V řízení bylo dále prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit spolu s „poplatkem“ ve výši 12 540 Kč. Ujednání o tomto poplatku považuje soud za ujednání o úroku z půjčky, neboť se tak, jak je ujednání ve smlouvě nastaveno, jedná o peněžitou odměnu za půjčení peněz (jejího právního předchůdce), přičemž i v samotné smlouvě je částka 12 540 Kč označena jako „poplatek za půjčku“. Ujednání o úroku ve výši 12 540 Kč soud shledává v rozporu s dobrými mravy. Sjednaný úrok totiž činí 83,60 % z jistiny půjčky, přičemž období, ve kterém měla být půjčka zcela splacena, bylo sjednáno v délce 60 týdnů, tj. o něco málo přesahující jeden rok. Ujednání o úroku v předmětné smlouvě, co do výše výrazně přesahující maximální roční sazbu úroků z úvěrů poskytovaných bankami, tedy považuje soud dle ust. § 39 občanského zákoníku za neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V rozporu s dobrými mravy je zpravidla taková výše úroků z půjčky, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

16. Dle § 41 o.z., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši poplatku, který byl v daném případě jedinou úplatou právního předchůdce žalobkyně za poskytnutou půjčku, nelze předpokládat, že by právní předchůdce žalobkyně byl ochoten smlouvu o půjčce bez (neplatného) ujednání o výši poplatku uzavřít. Smlouvu o půjčce je tedy potřeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to právě z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroku (poplatku).

17. Plnění poskytnuté žalované je třeba vypořádat podle zásad o bezdůvodném obohacení (§ 451 o.z.) jako plnění poskytnuté na základě neplatné smlouvy. Smluvní strana neplatné smlouvy přitom může žádat jen to, oč plnění jí poskytnuté převyšuje objem majetkových hodnot, jež sama přijala. Žalobkyně, respektive její právní předchůdce, poskytla žalovanému částku 15 000 Kč, žalovaný z této částky žalobkyni doposud vrátil (dle skutkových tvrzení v žalobě) 14 167 Kč. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že uhradil žalobkyni nad rámec tvrzené částky, případně, že jeho dluh zanikl jiným zákonem stanoveným způsobem. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, úhradu dluhu, či jeho zánik jiným zákonem stanoveným způsobem, ve výši přesahující výši tvrzenou žalobkyní, netvrdil ani neprokázal. Soud tedy zavázal žalovaného k úhradě částky 833 Kč (15 000 Kč mínus 14 167 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to od data, kdy byl žalovaný k zaplacení vyzván prokazatelně poprvé, tj. od výzvy k plnění obsažené v oznámení o postoupení pohledávky, které bylo zasláno žalovanému doporučeně dne , datum, .

18. Fikce doručení nastala dle § 573 občanského zákoníku , datum, , žalovaný měl zaplatit do 10 dnů od doručení, tj. do , datum, (pondělí), prodlení nastalo 14. 11 2023. Splatnost závazku k vydání bezdůvodného obohacení nastává dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník vyzván k plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku, dochází následující den k prodlení podle § 517 o.z. (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ). Úrok z prodlení byl přiznán ve výši žalobkyní žalobou uplatněné (7,5 % ročně).

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle úspěchu účastníků ve věci. Více úspěšným účastníkem byla v řízení žalovaná (soud pro účely výpočtu úspěchu ve věci kapitalizoval úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozhodnutí). Jelikož žalované v řízení žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

20. Lhůty k plnění určil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. jako třídenní, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku.