21 C 73/2025
č. j. 21 C 73/2025-33
V PLATNOSTICitované zákony (6)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 149 § 160
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2053
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kratochvílovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 12 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši:- 15 % ročně z částky 3 000 Kč od 17. 11. 2023 do zaplacení,- 14,75 % ročně z částky 3 000 Kč od 2. 2. 2024 do zaplacení,- 14,75 % ročně z částky 3 000 Kč od 8. 2. 2024 do zaplacení,- 14,75 % ročně z částky 3 000 Kč od 29. 5. 2024 do zaplacení,a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši dalších 0,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 2. 2. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši dalších 0,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 8. 2. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši dalších 0,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 29. 5. 2024 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 178 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. 1 Žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 000 Kč s úrokem z prodlení coby nákladů za nezbytné vyšetření, ošetření a následný pobyt v záchytné stanici provozované žalobkyní ve čtyřech případech. Žalovaný uznal svůj dluh s tím, že jej zaplatí do 8 dnů, avšak ničeho neuhradil.2 Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3 Soud ve věci rozhodl v souladu s ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) bez jednání.4 Na základě skutkových zjištění učiněných z listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Dne 7. 11. 2023, 23. 1. 2024, 27. 2. 2024, 19. 5. 2024 byl žalovaný převezen do záchytné stanice žalobkyně, kde u něj byla ve všech případech zjištěna přítomnost pervitinu. Žalovaný byl umístěn na záchytné stanici do následujícího dne od přijetí. Za každý jeden záchyt žalobkyně žalovanému vyúčtovala částku 3 000 Kč, kterou žalovaný téhož dne uznal co do důvodu a výše s povinností tuto uhradit do 8 dnů. Před podáním žaloby zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému 4 x předžalobní výzvu.5 Podle ust. § 89a odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba (dále jen "záchytná služba") je zdravotní službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek.6 Podle ust. § 89e odst. 1, 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před návykovými látkami. Kdo hradí náklady, nese též náklady na dopravu do záchytné stanice.7 Podle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.8 Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9 Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.10 Soud po vyhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemných souvislostech uzavírá, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl převezen do záchytné stanice žalobkyně, kde mu bylo poskytnuto vyšetření, ošetření a následný pobyt. U žalovaného byla prokázána přítomnost jiné návykové látky – pervitinu, podle ust. § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. mu tak vznikla povinnost uhradit náklady za poskytnutou záchytnou službu. Žalovaný svůj dluh ve smyslu ust. § 2053 občanského zákoníku co do důvodu a výše písemně uznal, soud tedy vychází z vyvratitelné právní domněnky, že k tomuto dni tento dluh žalovaného trval a bylo tedy na žalovaném, aby soudu tvrdil a prokázal, že dluh nevznikl, případně, že zanikl splněním či jiným zákonem stanoveným způsobem. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Za této situace soud žalobě zcela vyhověl. Soud dále uložil žalovanému zaplatit úrok z prodlení v zákonné výši, když počátek prodlení odpovídá skutkovým zjištěním soudu v projednávané věci.11 Žaloba byla částečně zamítnuta co do uplatněného úroku z prodlení, když žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve všech případech ve výši 15 % z dlužné částky ročně, avšak dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činila výše úroku z prodlení za první kalendářní pololetí roku 2024 výši 14,75 %, nikoliv 15 %.12 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, tak, že procesně neúspěšný žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která měla ve věci pouze nepatrný procesní neúspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 3 178 Kč (žalobkyní účtované), a to k rukám zmocněnce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměny advokáta ve výši 1 200 Kč za 6 úkonů právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, 4 x výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen vyhl.), náhrady hotových výdajů ve výši 600 Kč za 6 úkonů právní pomoci po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. a DPH 21 % ve výši 378 Kč z odměny a náhrady, neboť zmocněnec žalobkyně je plátcem DPH.13 Lhůtu k plnění stanovil soud jako dle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.