21 C 89/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kratochvílovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 36 732,57 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 23 053 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 23 053 Kč od , datum, do zaplacení a dále částku 80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 80 Kč od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 2 707,89 Kč, částku 10 891,68 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 21 794,79 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 59 387,44 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 18 001,04 Kč, úrok ve výši 21 % ročně z částky 25 760,89 Kč od , datum, do zaplacení, úrok z prodlení z částky 25 760,89 Kč ve výši 7,5 % ročně od , datum, do , datum, , úrok z prodlení z částky 10 971,68 Kč ve výši 7,75 % ročně od , datum, do , datum, , úrok z prodlení z částky 2 707,89 Kč ve výši 7,5 % ročně od , datum, do zaplacení, úrok z prodlení z částky 10 891,68 Kč ve výši 7,75 % ročně od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 36 732, 57 Kč s příslušenstvím s tím, že dne , datum, uzavřel právní předchůdce žalobkyně (společnost , právnická osoba, ) s žalovanou Smlouvu o půjčce číslo , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 29 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek – částku ve výši 24 244 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 703 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 21 % ročně, částku za zpracování půjčky ve výši 5 510 Kč a částku za hotovostní inkaso splátek ve výši 15 031 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky splácet v celkem 60 týdenních splátkách po 888 Kč. Poslední splátka byla stanovena na den , datum, , žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, poslední splátku uhradila dne , datum, . Celkem žalovaná uhradila částku 5 947 Kč. Žalovaná dluží na jistině 25 760,89 Kč, žalobkyně se rozhodla zbývající část dlužného poplatku po žalované nepožadovat. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 59 387,44 Kč (úrok ve výši 21 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 25 760,89 Kč od , datum, , tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky, do , datum, ), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 21 794,79 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 25 760,89 Kč od , datum, , tj. od marného uplynutí sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do , datum, ), úroků ve výši úrok 21 % ročně z dlužné jistiny 25 760,89 Kč od , datum, do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 7,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25 760,89 Kč od , datum, do zaplacení. Dále tentýž právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne , datum, s žalovanou Smlouvu o půjčce číslo , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč. V souvislosti se smlouvou o půjčce se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 20 064 Kč jakožto souhrnný poplatek. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky splácet v celkem , hodnota, týdenních splátkách po 744 Kč. Poslední splátka byla stanovena na den , datum, , žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, poslední splátku uhradila dne , datum, . Celkem žalovaná uhradila částku 23 920 Kč. Žalovaná dluží na jistině 10 971,68 Kč. Dále se žalobkyně domáhala kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 18 001,04 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 10 971,68 Kč od , datum, , tj. od marného uplynutí sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do , datum, ) a úroků z prodlení v zákonné výši 7,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 971,68 Kč od , datum, do zaplacení. Stran zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel půjčky posoudil schopnost žalované splácet půjčku, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smluv. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedeným v části “Ověřené dokumenty“. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností od , datum, , postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno přípisem zaslaným doporučeně. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, avšak dlužnou částku neuhradila.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud učinil na základě předložených listin následující skutková zjištění: Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, , že dne , datum, uzavřely společnost , právnická osoba, a žalovaná v režimu zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku a v režimu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouvu o půjčce, kterou právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované půjčku ve výši 29 000 Kč. Půjčku se žalovaná ve smlouvě zavázala právnímu předchůdci žalobkyně splatit v 60 týdenních splátkách po 888 Kč, a to spolu s poplatkem ve výši 24 244 Kč představujícím úrok ve výši 3 703 Kč, částku za administrativní činnost ve výši 5 510 Kč a částku za hotovostní inkaso splátek 15 031 Kč. Celková dlužná částka činila 53 244 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila převzetí částky 29 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Ze smluvních podmínek k smlouvě o půjčce č. , hodnota, , že výpůjční úroková sazba byla stanovena jako pevná ve výši 21 % ročně a RPSN činilo 63,91 %. Ze zákaznické karty k smlouvě o půjčce č. , hodnota, , že dne , datum, žalovaná uvedla údaje ke své osobě, druh bydlení (podnájemník), údaje o zaměstnání (pomocné práce), čistý příjem (15 000 Kč), státní podpory a přídavky (6 000 Kč), celkem příjmy (21 000 Kč), nájem (3 000 Kč), telefon (200 Kč), výdaje na domácnost (3 000 Kč), celkem měsíční výdaje (6 200 Kč), že má kreditní kartu, že nemá úvěr u jiné společnosti, ale má jinou půjčku u , právnická osoba, a má bankovní účet. V kartě je dále uvedeno, že čistý příjem žalované nebyl ověřen, ověřená byla toliko totožnost žalované z dokladu totožnosti – pasu, dále měla být ověřena výše podpory z výměru podpory a údaje o bydlení z nájemní smlouvy. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, , že dne , datum, uzavřely společnost , právnická osoba, a žalovaná v režimu zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku a v režimu zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, smlouvu o půjčce, kterou právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 24 000 Kč. Tento se žalovaná ve smlouvě zavázala právnímu předchůdci žalobkyně splatit v 60 týdenních splátkách po 744 Kč, poslední splátka ve výši 168 Kč, a to spolu se souhrnným poplatkem ve výši 20 064 Kč. Celková dlužná částka činila 44 064 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila převzetí částky 24 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. Ze smluvních podmínek k smlouvě o půjčce č. , hodnota, , že RPSN činilo 224,28 %. Ze zákaznické karty k smlouvě o půjčce č. , hodnota, , že dne , datum, žalovaná uvedla údaje ke své osobě, druh bydlení (podnájemník), údaje o zaměstnání (pomocné práce), čistý příjem (23 000 Kč), státní podpory a přídavky (6 700 Kč), celkem příjmy (29 700 Kč), nájem (3 000 Kč), telefon (300 Kč), výdaje na domácnost (3 000 Kč), celkem měsíční výdaje (6 300 Kč), že má kreditní kartu, že nemá úvěr u jiné společnosti, ale má jinou půjčku u , právnická osoba, a má bankovní účet. V kartě je dále uvedeno, že čistý příjem žalované měl být ověřen výplatními páskami, ověřená byla i totožnost žalované z dokladu totožnosti – pasu, dále měl být ověřen údaj o bydlení z nájemní smlouvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, z potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky a ze seznamu postoupených pohledávek, že společnost , právnická osoba, a žalobkyně uzavřely dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byly pohledávky za žalovanou z titulu předmětných smluv o půjčce postoupeny na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávek, z informace o zpracování osobních údajů a podacího lístku, že společnost , právnická osoba, přípisem ze dne , datum, oznámila žalované, že pohledávky za žalovanou z titulu předmětných smluv o půjčce byly smlouvou o postoupení pohledávek postoupeny žalobkyni, oznámení bylo žalované odesláno doporučeně prostřednictvím pošty dne , datum, . Žalovaná byla v oznámení vyzvána k úhradě dlužných částek do 10 dnů ode dne doručení oznámení. Z výzvy k plnění ze dne , datum, a podacího lístku, že právní zástupce žalobkyně vyzval písemně žalovanou k úhradě dluhu z titulu předmětných smluv o půjčce, výzva byla žalované odeslána doporučeně prostřednictvím pošty dne , datum, .

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dne , datum, uzavřely společnost , právnická osoba, a žalovaná smlouvu o půjčce, na základě které společnost , právnická osoba, poskytla žalované půjčku ve výši 29 000 Kč a žalovaná se zavázala půjčku vrátit v hotovosti v 60 splátkách, spolu s poplatkem ve výši 24 244 Kč. Žalovaná částku 29 000 Kč převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná byla povinna platit splátky v hotovosti k rukám zástupce věřitele. V zákaznické kartě žalovaná dne , datum, uvedla údaje ke své osobě, druh bydlení (podnájemník), údaje o zaměstnání (pomocné práce), čistý příjem (15 000 Kč), státní podpory a přídavky (6 000 Kč), celkem příjmy (21 000 Kč), nájem (3 000 Kč), telefon (200 Kč), výdaje na domácnost (3 000 Kč), celkem měsíční výdaje (6 200 Kč), že má kreditní kartu, že nemá úvěr u jiné společnosti, ale má jinou půjčku u , právnická osoba, a má bankovní účet. Čistý příjem žalované nebyl ověřen, ověřená byla toliko totožnost žalované z dokladu totožnosti – pasu, dále měla být ověřena výše podpory z výměru podpory a údaje o bydlení z nájemní smlouvy. Dále dne , datum, uzavřely společnost , právnická osoba, a žalovaná smlouvu o půjčce, na základě které , právnická osoba, poskytla žalované půjčku ve výši 24 000 Kč a žalovaná se zavázala půjčku vrátit v hotovosti v 60 splátkách spolu s poplatkem ve výši 20 064 Kč. Žalovaná částku 24 000 Kč převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná byla povinna platit splátky v hotovosti k rukám zástupce věřitele. V zákaznické kartě žalovaná dne , datum, uvedla údaje ke své osobě, druh bydlení (podnájemník), údaje o zaměstnání (pomocné práce), čistý příjem (23 000 Kč), státní podpory a přídavky (6 700 Kč), celkem příjmy (29 700 Kč), nájem (3 000 Kč), telefon (300 Kč), výdaje na domácnost (3 000 Kč), celkem měsíční výdaje (6 300 Kč), že má kreditní kartu, že nemá úvěr u jiné společnosti, ale má jinou půjčku u , právnická osoba, a má bankovní účet. V kartě je dále uvedeno, že čistý příjem žalované měl být ověřen výplatními páskami, ověřená byla i totožnost žalované z dokladu totožnosti – pasu, dále měl být ověřen údaj o bydlení z nájemní smlouvy. Dne , datum, uzavřely , právnická osoba, jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, součástí souboru postoupených pohledávek jsou i pohledávky žalobou uplatněné za žalovanou. Oznámení o postoupení pohledávky učinil postupník vůči žalované přípisem ze dne , datum, , odeslaným poštou dne , datum, . Součástí oznámení byla výzva k úhradě dlužných částek do 10 dnů od doručení dopisu. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, .

6. Podle ustanovení § 3028 odst. 1, 2, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

7. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného ke dni uzavření smluv o půjčce (dále jen „o. z.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

8. Podle § 39 o. z. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

9. Podle § 41 o. z., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

10. Podle § 451 o. z., (1) kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. (2) Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

11. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného ke dni uzavření smlouvy o půjčce dne , datum, , spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

12. Podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného ke dni uzavření smlouvy o půjčce dne , datum, , věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl v případě smlouvy o půjčce ze dne , datum, k závěru, že žaloba žalobkyně je v této části částečně důvodná. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ní na základě smlouvy o postoupení pohledávek přešla žalobou uplatněná pohledávka a postoupení pohledávky bylo žalované postupníkem oznámeno. V řízení bylo dále prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o půjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit spolu se „souhrnným poplatkem“ ve výši 20 064 Kč. Ujednání o tomto poplatku považuje soud za ujednání o úroku z půjčky, neboť se tak, jak je ujednání ve smlouvě nastaveno, jedná o peněžitou odměnu za půjčení peněz, přičemž i v samotné smlouvě je částka 20 064 Kč označena jako „poplatek v souvislosti s půjčkou“. Ujednání o úroku ve výši 20 064 Kč soud shledává v rozporu s dobrými mravy. Sjednaný úrok totiž činí 83,60 % z jistiny půjčky, přičemž období, ve kterém měla být půjčka zcela splacena, bylo sjednáno v délce 60 týdnů, tj. o něco málo přesahující jeden rok. Ujednání o úroku v předmětné smlouvě, co do výše výrazně přesahující maximální roční sazbu úroků z úvěrů poskytovaných bankami, tedy považuje soud dle § 39 občanského zákoníku za neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V rozporu s dobrými mravy je zpravidla taková výše úroků z půjčky, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

16. Dle § 41 o. z., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši poplatku, který byl v daném případě jedinou úplatou právního předchůdce žalobkyně za poskytnutou půjčku, nelze předpokládat, že by právní předchůdce žalobkyně byl ochoten smlouvu o půjčce bez (neplatného) ujednání o výši poplatku uzavřít. Smlouvu o půjčce je tedy potřeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to právě z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroku (poplatku).

17. Plnění poskytnuté žalované je třeba vypořádat podle zásad o bezdůvodném obohacení (§ 451 o. z.) jako plnění poskytnuté na základě neplatné smlouvy. Smluvní strana neplatné smlouvy přitom může žádat jen to, oč plnění jí poskytnuté převyšuje objem majetkových hodnot, jež sama přijala. Žalobkyně, respektive její právní předchůdce, poskytla žalované částku 24 000 Kč, žalovaná z této částky žalobkyni doposud vrátila (dle skutkových tvrzení v žalobě) 23 920 Kč. Bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že uhradila žalobkyni nad rámec tvrzené částky, případně, že její dluh zanikl jiným zákonem stanoveným způsobem. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, úhradu dluhu, či jeho zánik jiným zákonem stanoveným způsobem, ve výši přesahující výši tvrzenou žalobkyní, netvrdila ani neprokázala. Soud tedy zavázal žalovanou k úhradě částky 80 Kč (24 000 Kč mínus 23 920 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to od data, kdy byla žalovaná k zaplacení vyzvána prokazatelně poprvé, tj. od výzvy k plnění obsažené v oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , která byla zaslána žalované doporučeně dne , datum, . Fikce doručení nastala dle § 573 občanského zákoníku (č. 89/2012 Sb.) dne , datum, , žalovaná měla zaplatit do 10 dnů od doručení, tj. do , datum, (čtvrtek), prodlení nastalo , datum, . Splatnost závazku k vydání bezdůvodného obohacení nastává dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník vyzván k plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku, dochází následující den k prodlení podle § 517 o. z. (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ). Úrok z prodlení byl přiznán ve výši 7,75 % ročně, tj. ve výši žalobkyní požadované (neodporující nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Ve zbytku uplatněného nároku ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, (částka 10 891,68 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 18 001,04 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10 971,68 Kč od , datum, do , datum, a od , datum, ze zamítnuté částky 10 891,68 Kč) soud žalobu zamítl.

18. V případě smlouvy o půjčce ze dne , datum, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je v této části také částečně důvodná. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ní na základě smlouvy o postoupení pohledávek přešla žalobou uplatněná pohledávka a postoupení pohledávky bylo žalované postupníkem oznámeno. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou smlouvu o půjčce, která byla ve smyslu § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného ke dni uzavření smlouvy o půjčce, spotřebitelským úvěrem. Na tento případ se proto aplikují ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb., přičemž dle § 9 tohoto zákona měl právní předchůdce žalobkyně povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované jakožto spotřebitele, tj. její schopnost poskytnutý úvěr splácet.

19. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, absolutně neplatná, a to ve smyslu § 580 odst. 1 o. z.; k této neplatnosti soudy přihlédnou i bez návrhu. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 9 odst. 1 stanoví povinnost, že věřitel je povinen postupovat při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. Spokojí-li se věřitel s nedoloženými prohlášeními dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostál povinnosti věřitele ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sz. zn. , spisová značka, ).

20. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (Nález Ústavního soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18).

21. Poskytovatel úvěru je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele… Na místě je přitom taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení. Poskytovatel musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).

22. Právní předchůdce žalobkyně řádným způsobem neprověřil schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně soudu předložila toliko vyplněnou kartu zákazníka – žalované, v níž byly obsaženy údaje o příjmech a výdajích žalované, což nelze s ohledem na shora uvedené judikatorní závěry, od nichž neshledává soud v projednávané věci žádného důvodu se odchýlit, posoudit za dostatečné. Právní předchůdce žalobkyně se dostatečně nezabýval výdaji žalované, tyto neověřil a spokojil se pouze s prohlášením žalované o celkové výši jejích odhadovaných výdajů a o tom, že nemá jiné závazky (vyjma blíže nespecifikovaného dalšího závazku vůči právnímu předchůdci žalobkyně), což ve smyslu shora citovaného rozsudku Nejvyššího soudu ČR nelze považovat za splnění povinnosti věřitele ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V kartě zákazníka ze dne , datum, jsou sice uvedeny nějaké základní měsíční výdaje žalované, právní předchůdce žalobkyně však tyto výdaje nijak neověřil. Dále není zjevné, že by předchůdce žalobkyně provedl jakékoliv lustrace osoby žalované, zejména stran dalších závazků vůči jiným věřitelům, případně stran exekucí. Také zde chybí informace o tom, jaký další tvrzený závazek žalovaná v dané době měla k právnímu předchůdci žalobkyně, v jaké výši mu platila splátky apod.; tyto splátky pak navíc vůbec nejsou v kartě zákazníka uvedeny a zohledněny (soudu je přitom z podaného návrhu zjevné, že se muselo jednat minimálně o závazek ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, s týdenní splátkou 744 Kč). Právní předchůdce žalobkyně se však blíže nezabýval ani příjmy žalované, když v zákaznické kartě je uvedeno, že mzda žalované je ve výši 15 000 Kč, avšak tento údaj nebyl v daný moment zjevně nijak ověřen. Dále je v kartě k tvrzenému příjmu ze státní podpory/přídavků uvedeno v sekci ověřené dokumenty „výměr podpory“, žalobkyně však soudu žádný takový výměr nepředložila. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobkyně řádně neposoudil úvěruschopnost žalované, tj. schopnost poskytnutý spotřebitelský úvěr spolu s úrokem a poplatky vrátit řádně a včas, dospěl soud k závěru, že tak zjevně porušil svou povinnost stanovenou v § 9 zákona o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb. Důsledkem porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka je absolutní neplatnost smlouvy o půjčce, když dané porušení povinnosti odporuje zákonu (§ 39 o. z.), konkrétně § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nároky z neplatných smluv je pak třeba vypořádat podle zásad o bezdůvodném obohacení (§ 451 o. z.) jako plnění poskytnuté na základě neplatné smlouvy. Smluvní strana neplatné smlouvy přitom může žádat jen to, oč plnění jí poskytnuté převyšuje objem majetkových hodnot, jež sama přijala. Žalobkyně, respektive její právní předchůdce, poskytla žalované částku 29 000 Kč, žalovaná z této částky žalobkyni doposud vrátila (dle skutkových tvrzení v žalobě) 5 947 Kč. Bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že uhradila žalobkyni nad rámec tvrzené částky, případně, že její dluh zanikl jiným zákonem stanoveným způsobem. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, úhradu dluhu, či jeho zánik jiným zákonem stanoveným způsobem, ve výši přesahující výši tvrzenou žalobkyní, netvrdila ani neprokázala. Soud tedy zavázal žalovanou k úhradě částky 23 053 Kč (29 000 Kč mínus 5 947 Kč) spolu s úrokem z prodlení (ve výši žalobkyní uplatněné), a to od data, kdy byla žalovaná k zaplacení vyzvána prokazatelně poprvé, tj. od výzvy k plnění obsažené v oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , která byla zaslána žalované doporučeně dne , datum, . Fikce doručení nastala dle § 573 občanského zákoníku (č. 89/2012 Sb.) dne , datum, , žalovaná měla zaplatit do 10 dnů od doručení, tj. do , datum, (čtvrtek), prodlení nastalo , datum, . Splatnost závazku k vydání bezdůvodného obohacení nastává dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník vyzván k plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku, dochází následující den k prodlení podle § 517 o. z. (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ). Úrok z prodlení byl přiznán ve 7,5 % ročně, tj. žalobkyní uplatněné, neodporující nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku uplatněného nároku ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, (částka 2 707,89 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 21 794,79 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 59 387,44 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 25 760,89 Kč od , datum, do , datum, a dále od , datum, ze zamítnuté částky 2 707,89 Kč, úrok 21 % ročně z částky 25 760,89 Kč od , datum, do zaplacení) soud žalobu zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Více procesně úspěšným účastníkem byla v řízení žalovaná. Příslušenství nároku soud pro účely výpočtu ve věci kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku. Žalované však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.