22 C 161/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Scheuerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 86 530,61 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 65 985,05 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ve zbývající části požadující po žalovaném zaplacení: jistiny ve výši 18 545,56 Kč; poplatků ve výši 2 000 Kč; úroku v kapitalizované výši 14 010,83 Kč a ve výši 18,36 % ročně z částky 86 530,61 Kč za období od 9. 9. 2025 do zaplacení; zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 7 376,56 K č za dobu od 13. 1. 2023 do 8. 9. 2025 a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 86 530,61 Kč za období od 9. 9. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se dle obsahu žaloby domáhá zaplacení částky 84 530,61 Kč s příslušenstvím (smluvní úrok a úrok z prodlení), která má představovat nevrácenou část peněz, které měly být žalované poskytnuty na základě smlouvy č. , Anonymizováno, uzavřené s žalobkyní dne 13. 1. 2023. Dále se domáhá zaplacení částky 2 000 Kč, která má představovat dosud neuhrazené poplatky účtované v souvislosti s předmětnou smlouvou za zaslané výzvy (4 x 500 Kč).

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud rozhodoval v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v rozhodném znění (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání a na základě provedených důkazů učinil následující relevantní skutková zjištění.

4. Ze smlouvy o produktových balíčcích , právnická osoba, , studenty a dospělé bylo zjištěno, že účastníci dne 25. 9. 2015 vyjádřili vůli uzavřít smlouvu o vedení účtu u žalobkyně (smlouva č. l. 73-74); žalovaná ve smlouvě uvedla zasílací adresu , adresa, .

5. Z hromadné změny zasílací adresy ze dne 23. 9. 2024 (č. l. 29) bylo zjištěno, že žalovaná uvedla novou zasílací adresu , adresa, , , adresa, .

6. Ze smlouvy o úvěru a informací o úvěru vč. záznamu o podpisu (č. l. 75-76, 60-62, 78) bylo zjištěno, že se účastníci dne 13. 1. 2023 dohodli na obsahu smlouvy, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový úvěr s limitem do 90 000 Kč, na účet č. , č. účtu, ; účastníci se dohodli na úročení ve výši 18,36 % ročně; žalovaná se zavázala úvěr a úroky splatit v 96 měsíčních splátkách ve výši 1 805 Kč (poslední splátka ve výši 1 667,62 Kč) do 24. 1. 2031 (první splátka splatná dne 24. 2. 2023); účastníci se dále mimo jiné dohodli na poplatcích za upomínku (300 Kč), za výzvu (500 Kč) a na podmínkách předčasného zesplatnění úvěru. Žalovaná ve smlouvě uvedla adresu , adresa, , , adresa, .

7. Z obchodních podmínek pro , datum, (č. l. 54-56) bylo zjištěno, že dle čl. 8.2. v případě prodlení žalované s placením úvěru byla žalobkyně oprávněna adresovat žalované výzvu nebo upomínku k uhrazení dlužné částky, ve které jí poskytne alespoň 30 dní k uhrazení. Pokud tak žalovaná neučiní, je oprávněna prohlásit veškeré pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné ke dni oznámení zesplatnění.

8. Ze sazebníku , datum, (č. l. 63-72) bylo zjištěno, že poplatek za upomínku/výzvu k uhrazení dlužné částky při nedodržení smluvních podmínek činí částku 300 Kč/500 Kč.

9. Z oznámení ze dne 26. 8. 2024 vč. doručenky (čl. 16, 28) bylo zjištěno, že tento den žalobkyně vyhotovila oznámení o tom, že ke dni 25. 8. 2024 prohlašuje všechny pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné s odkazem na marné upomínání žalované k úhradě dlužné částky, oznámení bylo žalované odesláno téhož dne prostřednictvím pošty na adresu , adresa, ; zásilka byla uložena dne 1. 4. 2024, následně se žalobkyni vrátila zpět jako nevyzvednutá.

10. Z upomínek, výzev (č. l. 12-15) vč. dodejky (č. l. 27) bylo zjištěno, že žalobkyně doručila žalované dne 4. 6. 2024 na adresu , adresa, poslední výzvu k úhradě dlužné částky související s předmětným úvěrem, dále vyhotovila upomínku a výzvu k zaplacení dluhu souvisejícího s předmětným úvěrem, adresované na adresu , adresa, , , adresa, , a opakovanou výzvu adresovanou na adresu , adresa, .

11. Z žádosti o poskytnutí úvěru (č. l. 76 verte-77) vč. záznamu o podpisu (č. l. 79) bylo zjištěno, že žalovaná uvedla čistý měsíční příjem 20 720 Kč, pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů 4 000 Kč, splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů 4 500 Kč.

12. Z výpisů z účtu (č. l. 51-53, 119-121) bylo zjištěno, že žalovaná z úvěrového účtu č. , č. účtu, čerpala dne 13. 1. 2023 částku 90 000 Kč na účet č. , Anonymizováno, . Z výpisu z účtu č. , č. účtu, za období 1. 1. 2023 – 31. 1. 2023 bylo zjištěno, počáteční zůstatek činil 1 878 Kč, celkové příjmy činily 119 113,51 Kč, celkové výdaje činily 120 992,11 Kč, dne 9. 1. 2022 byla na účet připsána částka 8 108 Kč od ÚP kraj. pobočky , adresa, (rodičovský příspěvek 12/22), dne 13. 1. 2023 žalovaná čerpala předmětný úvěr ve výši 90 000 Kč, dále čerpala z protiúčtu č. , č. účtu, úvěr dne 5. 1. 2023 ve výši 664,60 Kč, dne 9. 1. 2023 ve výši 838 Kč, dne 10. 1. 2023 ve výši 149 Kč, dne 11. 1. 2023 ve výši 730 Kč, 12. 1. 2023 ve výši 625 Kč, 13. 1. 2023 ve výši 1 573 Kč, dne 15. 1. 2023 ve výši 2 531,14 Kč a ve výši 2 437 Kč, dne 16. 1. 2023 ve výši 2 218 Kč, dne 17. 1. 2023 ve výši 2 796,60 Kč, dne 19. 1. 2023 ve výši 17,26 Kč, dne 21. 1. 2023 ve výši 464 Kč, dne 24. 1. 2023 ve výši 604,76 Kč a dne 24. 1. 2023 ve výši 663,15 Kč; dále na účet byla dne 20. 1. 2023 připsána částka 4 694 Kč.

13. Z informace , Anonymizováno, (č. l. 19-21) bylo zjištěno, že obsahuje data aktuální ke dni 31. 12. 2022, žalovaná měla aktivní tři splátkové kontrakty, jeden nesplátkový kontrakt a jednu kreditní, úvěrovou kartu. Splátkový kontrakt byl poskytnut dne 3. 2. 2020, byl spojen s měsíční splátkou 1 331 Kč, žalovaná měla zaznamenány 4 dlužné či nesplacené splátky v r. 2021, nesplacená jistina byla ve výši 82 522 Kč; další splátkový kontrakt byl poskytnut dne 8. 9. 2022, byl spojen s měsíční splátkou 4 100 Kč, žalovaná platila splátky řádně a včas, nesplacená jistina činila 381 300 Kč; další splátkový kontrakt byl poskytnut 10. 1. 2020, byl spojen s výší měsíční splátky 838 Kč, žalovaná platila splátky řádně a včas, výše nesplacené jistiny činila 51 118 Kč. Nesplátkový kontrakt (kontokorentní úvěr) byl žalované poskytnut 9. 3. 2020, úvěrový limit činil 10 000 Kč. Kreditní karta splátková byla žalované poskytnuta dne 3. 4. 2022, žalovaná neměla žádné dlužné či nesplacené splátky, úvěrový limit činil 25 000 Kč.

14. Ze zprávy , Anonymizováno, (č. l. 22-26) bylo zjištěno, že žalovaná neměla povinnost doložit příjem, předschválený limit měla 93 000 Kč, dle interního hodnocení měla platební kapacitu 1 849 Kč. Žalovaná byla svobodná, v domácnosti.

15. Z historie úvěrového účtu (č. l. 30-49) a přehledu splátek (č. l. 50) bylo zjištěno, jakým způsobem žalovaná úvěr splácela, bylo zjištěno, že žalovaná v souvislosti s úvěrem uhradila celkem částku 24 014,95 Kč.

16. Z předžalobní výzvy a poštovního archu (čl. 18, 17) bylo zjištěno, že dne 4. 8. 2025 byla žalované odeslána předžalobní výzva.

17. Ze souboru „, Anonymizováno, “ (elektronicky, netištěno) soud nečinil relevantní skutková zjištění, jelikož dostatečná zjištění pro rozhodnutí věci učinil z ostatních provedených důkazů.

18. Z „výpisu z BÚ – přijaté platby“ elektronicky, netištěno) bylo zjištěno, že obsahuje historii přijatých plateb na účtu č. , hodnota, za období od 4. 1. 2022 do 9. 1. 2023, soud z těchto důkazů nečinil relevantní skutková zjištění, jelikož dostatečná zjištění pro rozhodnutí věci učinil z ostatních provedených důkazů.

19. Z „výpisu z BÚ - všechny transakce“ (elektronicky, netištěno) bylo zjištěno, že obsahuje historii k účtu č. , hodnota, za období od 4. 1. 2022 do 12. 1. 2023, z výpisu je zřejmé, že žalovaná čerpala dne 8. 9. 2022 úvěr ve výši 214 000 Kč.

20. Soud učinil následující závěr o relevantním skutkovém stavu. Účastníci se 13. 1. 2023 dohodli na obsahu smlouvy, na základě které žalobkyně žalované poskytla dne 13. 1. 2023 neúčelový úvěr ve výši 90 000 Kč, žalovaná se zavázala peníze vrátit včetně úroků. Před poskytnutím úvěru žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovanou. Při hodnocení úvěruschopnosti žalované žalobkyně porovnávala její příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Z informací z , Anonymizováno, je zřejmé, že žalovaná v době poskytnutí úvěru měla tři existující splátkové kontrakty, dále jeden nesplátkový kontrakt a jednu kreditní, úvěrovou kartu. Naposledy poskytnutý úvěr ve výši 214 000 Kč čerpala dne 8. 9. 2022. Z výpisu za měsíc leden 2021 pak je zjevné, že výdaje žalované převyšovaly její příjmy, a to i za situace, kdy značnou část těchto příjmů žalované tvořily čerpané úvěry v celkové výši 106 311,51 Kč, zbylou část příjmu pak tvořil rodičovský příspěvek ve výši 8 108 Kč a příchozí úhrada od , Anonymizováno, ve výši 4 694 Kč. Žalovaná v souvislosti se smlouvou uhradila celkem částku 24 014,95 Kč. Žalobkyně úvěr ke dni 26. 8. 2024 zesplatnila, předžalobní výzva byla žalované odeslána dne 4. 8. 2025.

21. Při právním posouzení věci se soud řídil následujícími úvahami. Právní předpisy soud aplikoval ve znění účinném ke dni, kdy nastala konkrétní právní skutečnost, nestanoví-li relevantní přechodné ustanovení jinak.

22. Soud vycházel zejména ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění (dále jen „občanský zákoník“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Zejména aplikoval ustanovení upravující smlouvu o úvěru (§ 2395 a násl. občanského zákoníku); ustanovení o zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru); ustanovení o neplatnosti právního jednání (§ 580 a násl. občanského zákoníku); ustanovení upravující bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku).

23. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, vzhledem k tomu, že žalovaný smlouvu uzavíral v postavení spotřebitele (§ 419 občanského zákoníku), jedná se o tzv. spotřebitelský úvěr.

24. Soud úvěrovou smlouvu vyhodnotil jako neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

25. Zákon nepředepisuje přesný postup, když vyžaduje, aby prověření úvěruschopnosti proběhlo na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, popřípadě z databáze či jiných zdrojů. Jak plyne i z bohaté judikatury k této otázce, prověření úvěruschopnosti je proces, který nelze paušalizovat a vždy je třeba ho přizpůsobit konkrétní situaci. Je přitom primárně na poskytovateli úvěru, aby v řízení tvrdil, na základě jakých informací úvěruschopnost spotřebitele ověřil, přičemž soud vychází z toho, že má-li být povinnost prověřovat úvěruschopnost s odbornou péčí skutečně efektivní, je nezbytné, aby tento proces byl plně přezkoumatelný (transparentní). Zdejší soud z pohledu standardu odborné péče vyžaduje, aby dospěl k přesvědčení, že si poskytovatel úvěru opatřil s ohledem na konkrétní situaci dostatek podkladů, ze kterých vyvodil ohledně příjmové a výdajové stránky rozpočtu spotřebitele správné závěry, aniž by současně existovaly důvodné pochybnosti o reálné schopnosti spotřebitele úvěr řádně splatit.

26. Již z tvrzení žalobkyně je zřejmé, že při prověření úvěruschopnosti nepostupovala s náležitou odbornou péčí, když vycházela pouze z odhadovaných fiktivních výdajů a nezkoumala reálné pravidelné výdaje žalované (k otázce fiktivních výdajů srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2024, čj. 33 Cdo 656/2024-380, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2024, sp. zn. 33 Cdo 1017/2024, bod 24). Z uvedeného je zřejmé, že zohlednění pouze fiktivních výdajů vedlo k nesprávnému závěru o úvěruschopnosti žalované. Za situace, kdy žalovaná měla v době poskytnutí úvěru celkem 5 existujících úvěrových kontraktů, přičemž krátce po sobě žádala další úvěr (poslední splátkový úvěr před poskytnutím předmětného úvěru jí byl poskytnut dne 8. 9. 2022 ve výši 214 000 Kč) měla žalobkyně postupovat při prověřování úvěruschopnosti obezřetněji. Výdaje žalované pak v měsíci lednu 2023 byly větší než příjmy, a to i za situace, kdy značnou část těchto příjmů žalované tvořily čerpané úvěry v celkové výši 106 311,51 Kč, zbylou část příjmu pak tvořil rodičovský příspěvek ve výši 8 108 Kč a příchozí úhrada od , Anonymizováno, ve výši 4 694 Kč.

27. Soud vzhledem k výše uvedenému dospěl k závěru, že celá úvěrová smlouva je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž žalovaná je v takovém případě povinna vrátit pouze poskytnutou jistinu. Soud proto pro nedůvodnost zamítl požadavky na zaplacení úroku, poplatku, jelikož na tento žalobkyni nevznikl nárok (nebyly platně sjednány).

28. Žalovaná již v souvislosti s předmětnou smlouvou uhradila částku, která byla žalobkyní nesprávně využita i na úhradu výše uvedených nedůvodných položek. Soud uvedené úhrady v rámci zúčtování obohacení žalovaného zohlednil, přičemž žalobkyně má za takové situace právo na zaplacení dosud nevrácené jistiny (90 000 – 24 014,95 = 65 985,05); ve zbývající části žalobu zamítl pro nedůvodnost.

29. Ohledně požadovaného úroku z prodlení soud vyšel z toho, že žalovaná je podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru povinna vrátit jistinu v době přiměřené svým možnostem, která se v případě sporu odvíjí buď od dohody účastníků nebo od určení soudem. Existence sporu je dána objektivně tím, že žalovaná jistinu dobrovolně nevrátila. Jelikož však žalovaná své možnosti jistinu vrátit nijak nespecifikovala (zůstala v řízení pasivní), určil soud lhůtu k vrácení jistiny v délce tří dnů od právní moci rozsudku analogicky podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Vzhledem k výše uvedenému se žalovaná nemohla dostat do prodlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, čj. 33 Cdo 3675/2021); soud proto jako nedůvodný zamítl i požadavek na úhradu úroku z prodlení.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle zásady úspěchu (§ 142 o. s. ř.), přičemž při stanovení poměru úspěchu přihlížel ke kapitalizovanému příslušenství (v případě běžícího příslušenství přihlížel ke kapitalizaci ke dni vydání rozhodnutí). Úspěch žalobkyně je v rozsahu 65 985,05 Kč a úspěch žalované je v rozsahu 53 512,09 Kč (z toho 6 833,59 Kč představuje požadovaný běžící úrok a částka 4 745,55 Kč požadovaný běžící zákonný úrok z prodlení). Žalobkyně byla v řízení úspěšnější, nicméně její úspěch odpovídá poměru cca 55 % oproti úspěchu žalovaného cca 45 %, což soud hodnotí jako ještě srovnatelný výsledek (rozdíl 10 %), tudíž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.