22 C 194/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Scheuerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 28 157,09 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 801,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ve zbývající části požadující po žalovaném zaplacení: jistiny ve výši 11 355,80 Kč; poplatků ve výši 1 000 Kč; úroku v kapitalizované výši 1 759,51 Kč a ve výši 4,9 % ročně z částky 27 157,09 Kč za období od 3. 4. 2025 do zaplacení; kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 304,85 Kč a ve výši 12,75 % ročně z částky 28 157,09 Kč za období od 3. 4. 2025 do zaplacení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se dle obsahu žaloby domáhá zaplacení částky 27 157,09 Kč s příslušenstvím (smluvní úrok a úrok z prodlení), která má představovat nevrácenou část peněz, které měly být žalovanému poskytnuty na základě smlouvy č. , Anonymizováno, uzavřené s žalobkyní dne 29. 4. 2021. Dále se domáhá zaplacení částky 1 000 Kč, která má představovat dosud neuhrazené poplatky účtované v souvislosti s předmětnou smlouvou za zaslané výzvy (2 x 500 Kč).

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud rozhodoval v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v rozhodném znění (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání a na základě provedených důkazů učinil následující relevantní skutková zjištění.

4. Ze smlouvy o úvěru a informací o úvěru vč. vysvětlení (č. l. 18-19, 22-24) bylo zjištěno, že se účastníci dne 29. 4. 2021 dohodli na obsahu smlouvy, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr s limitem do 140 000 Kč, částečně účelově na splacení závazků ze smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne 14. 4. 2021 ve výši 80 196,24 Kč plus úroky a poplatky do doby zaplacení, ve zbývající části bezúčelově na účet č. , č. účtu, ; účastníci se dohodli na úročení ve výši 4,90 % ročně; žalovaný se zavázal úvěr a úroky splatit v 36 měsíčních splátkách ve výši 4 190 Kč (poslední splátka ve výši 4 176,18 Kč) do 15. 5. 2024 (první splátka splatná dne 15. 6. 2021); účastníci se dále mimo jiné dohodli na poplatcích za upomínku (300 Kč), za výzvu (500 Kč) a na podmínkách předčasného zesplatnění úvěru (č. l. 18.). Žalovaný ve smlouvě uvedl adresu , adresa, . Součástí smlouvy jsou Obchodní podmínky pro ČSOB spotřebitelské úvěry.

5. Z obchodních podmínek pro ČSOB spotřebitelské úvěry účinných od 1. 11. 2020 (č. l. 62-64) bylo zjištěno, že dle čl. 8.2. v případě prodlení žalovaného s placením úvěru byla žalobkyně oprávněna adresovat žalovanému výzvu nebo upomínku k uhrazení dlužné částky, ve které mu poskytne alespoň 30 dní k jejich uhrazení. Pokud tak žalovaný neučiní, je oprávněna prohlásit veškeré pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné ke dni oznámení zesplatnění.

6. Z předsmluvních informací vč. vysvětlení předsmluvních informací (č. l. 65-68) bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému informace týkající se úvěru shodné se smluvním ujednáním, což žalovaný stvrdil svým podpisem.

7. Z Dodatku ke smlouvě o úvěru (č. l. 25) bylo zjištěno, že se účastníci dne 5. 6. 2023 dohodli na odkladu měsíčních anuitních splátek o 2 měsíce, a to tak, že v období od 15. 6. 2023 bude žalovanému umožněn odklad splátek tak, že splácení opět začíná od 15. 8. 2023, dále se dohodli, že se počet měsíčních anuitních splátek mění z 36 na 37 a datum poslední splátky se mění z 15. 5. 2024 na 15. 8. 2024.

8. Z hromadné změny zasílací adresy klienta (č. l. 48) bylo zjištěno, že žalovaný dne 21. 8. 2023 telefonicky žádal o změnu stávající zasílací adresy, a to na adresu , adresa, .

9. Z upomínek a výzev (č. l. 31-32) vč. dodejky (č. l. 34-35) bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila upomínku související s předmětným úvěrem, kterou žalovaného informovala, že neproběhla v plné výši pravidelná splátka jeho úvěru, dále vyhotovila dvě další výzvy k zaplacení dluhu souvisejícího s předmětným úvěrem, vše bylo adresováno na adresu , adresa, . Dále žalobkyně žalovanému na uvedenou adresu zaslala poslední výzvu k zaplacení dluhu ze dne 20. 5. 2024, zásilka byla u pošty uložena dne 22. 5. 2024, následně byla vrácena žalobkyni zpět jako nevyzvednutá.

10. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 17. 8. 2024 (č. l. 39) vč. dodejky (č. l. 36-37) bylo zjištěno, že žalobkyně předmětný úvěr ke dni 15. 8. 2024 zesplatnila, o čemž žalovaného informovala dopisem zaslaným žalovanému doporučeně na adresu , adresa, . Současně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky s tím, že ke dni 16. 8. 2024 se jednalo o částku 29 842,39 Kč (splátka v prodlení včetně úroků, úroků z prodlení a poplatků). Uvedená zásilka byla u pošty uložena dne 20. 8. 2024, následně byla vrácena žalobkyni zpět jako nevyzvednutá.

11. Z vyhodnocení žádosti (č. l. 40-44) a úvěruschopnosti (č. l. 47) bylo zjištěno, že spotřebitelský úvěr ve výši 140 000 Kč s počtem splátek 36 a výší pravidelné měsíční splátky 4 190 Kč, na základě žádosti ze dne 29. 4. 2021, byl schvalován ve standardním procesu, s doložením příjmů, kdy žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je úvěruschopný; dle interního hodnocení měl platební kapacitu 14 759,10 Kč.

12. Z žádosti o úvěr ze dne 29. 4. 2021 (č. l. 68verte-69) bylo zjištěno, že žalovaný byl svobodný, měl základní vzdělání, bydlel v nájemním bytě, byl zaměstnaný na dobu neurčitou u zaměstnavatele IČO , IČO, , uvedl čistý měsíční příjem ve výši 24 969 Kč, měl pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů ve výši 4 000 Kč a splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů 6 883 Kč.

13. Z výpisů z účtu , č. účtu, (č. l. 27-29, 99-106) bylo zjištěno, že počáteční zůstatek ke dni 1. 2. 2021 činil 1 601,85 Kč, v únoru 2021 celkové příjmy činily 27 570,90 Kč, celkové výdaje 26 217,64 Kč konečný zůstatek ke dni 28. 2. 2021 činil 2 955,11 Kč, počáteční zůstatek ke dni 1. 3. 2021 činil 2 955,11 Kč, v březnu 2021 celkové příjmy činily 23 798 Kč a celkové výdaje 25 040,01 Kč, konečný zůstatek ke dni 31. 3. 2021 činil 1 713,10 Kč, v dubnu 2021 celkové příjmy činily 166 103,04 Kč, celkové výdaje činily 107 933,34 Kč a konečný zůstatek ke dni 30. 4. 2021 činil 59 882,80 Kč, přičemž dne 14. 4. 2021 byla žalovanému na účet připsána částka 80 000 Kč z účtu č. , č. účtu, (konsolidovaný úvěr) a dne 30. 4. 2021 částka 59 790,65 Kč z účtu č. , č. účtu, (čerpaný předmětný úvěr), Žalovanému byla na účet připsána mzda ve výši 26 433 Kč dne 12. 2. 2021, ve výši 23 299 Kč dne 12. 3. 2021 a ve výši 25 177 Kč dne 12. 4. 2021. Z výpisu je dále zřejmé, že žalovaný dne 15. 2. 2021 hradil splátku spotřebitelského úvěru ve výši 5 989 Kč (č. protiúčtu , č. účtu, ), dne 19. 2. 2021 splátku spotřebitelského úvěru ve výši 1 805 Kč (č. protiúčtu , č. účtu, ), dne 15. 3. 2021 hradil splátku spotřebitelského úvěru ve výši 5 989 Kč (č. protiúčtu , č. účtu, ), dne 19. 3. 2021 hradil splátku spotřebitelského úvěru ve výši 1 805 Kč (č. protiúčtu , č. účtu, ), dne 13. 4. 2021 hradil splátku spotřebitelského úvěru ve výši 5 981,35 Kč (č. protiúčtu , č. účtu, ) a dne 14. 4. 2021 splátku spotřebitelského úvěru ve výši 8 788,13 Kč (č. protiúčtu , č. účtu, ), dále hradil ČSOB Pojišťovně a.s. dne 16. 2. 2021 částku 1 010 Kč, dne 16. 3. 2021 částku 1 010 Kč, dne 14. 4 2021 částku 3 775 Kč. Dále je z výpisu z účtu zřejmé, že dne 16. 4. 2021 žalovaný z účtu hradil částku 3 099 Kč označenou jako Ledger (dle veřejně dostupných informací se jedná o obchodování s kryptoměnami), dne 19. 4. 2021 z účtu uhradil částku 30 000 Kč a částku 5 000 Kč, dne 26. 4. 2021 částku 7 000 Kč, 500 Kč a 2 000 Kč a dne 27. 4. 2021 částku 500 Kč, kdy uvedené platby jsou označeny jako wirexapp.com (dle veřejně dostupných informací se týkají obchodování s kryptoměnami) a dne 20. 4. 2021 částku 5861,71 Kč označenou MT Payeer (dle veřejně dostupných informací se týká rovněž kryptoměny).

14. Z informace CBCB (č. l. 20-21) bylo zjištěno, že obsahuje data aktuální ke dni 31. 3. 2021, žalovaný měl aktivní dva splátkové kontrakty. Splátkový kontrakt byl poskytnut dne 18. 8. 2020, byl spojen s měsíční splátkou 1 805 Kč, žalovaný platil splátky řádně a včas, nesplacená jistina byla ve výši 9 025 Kč. Další splátkový kontrakt byl žalovanému poskytnut 16. 4. 2021, byl spojen s měsíční splátkou 5 989 Kč, žalovaný platil splátky řádně a včas, nesplacená jistina byla ve výši 5 989 Kč.

15. Z výpisu z účtu (č. l. 26) bylo zjištěno, že žalovaný z úvěrového účtu č. , č. účtu, čerpal dne 30. 4. 2021 částku 80 209,35 Kč na účet č. , č. účtu, a stejného dne částku 59 790,65 Kč na účet č. , č. účtu, (dohromady jde o částku 140 000 Kč).

16. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, (č. l. 30) bylo zjištěno, že ke dni 30. 4. 2021 došlo k úhradě jistiny a úroků na konečný stav 0 Kč s poznámkou „konsolidace úvěru 298279680“.

17. Z historie úvěrového účtu (č. l. 70verte-72, č. l. 73-89, č. l. 109-154) bylo zjištěno, jakým způsobem žalovaný úvěr splácel, bylo zjištěno, že žalovaný v souvislosti s úvěrem uhradil celkem částku 123 989,36 Kč, dále bylo zjištěno, že žalovaný se se splácením opakovaně dostával do prodlení a že ke dni zesplatnění činila dlužná jistina částku 27 157,09 Kč. Dne 2. 1. 2024 byl žalovanému účtován poplatek ve výši 500 Kč a dne 20. 5. 2024 byl žalovanému účtován poplatek ve výši 500 Kč.

18. Z předžalobní výzvy a poštovního archu (č. l. 45-46, 38) bylo zjištěno, že dne 6. 3. 2025 byla žalovanému odeslána předžalobní výzva.

19. Soud učinil následující závěr o relevantním skutkovém stavu. Účastníci se dne 29. 4. 2021 dohodli na obsahu smlouvy, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla následujícího dne bezhotovostně částku 140 000 Kč, částečně (částka 80 209,35 Kč) ke konsolidaci předchozího úvěru čerpaného cca před dvěma týdny dne 14. 4. 2021 a ve zbývající části bez konkrétního účelu, žalovaný se zavázal peníze vrátit včetně úroků. Před poskytnutím úvěru žalobkyně od žalovaného zjišťovala informace o příjmech a výdajích, vycházela z historie jeho bankovního účtu, ze které ověřila pravidelnost mzdy žalovaného ve výši 24 969 Kč měsíčně, výdaje žalobkyně stanovila na základě výpočtu interního systému, platební kapacitu žalovaného stanovila částkou 14 759,10 Kč. Zůstatek na účtu žalovaného před poskytnutím úvěru byl sice kladný, na konci února činil 2 955,11 Kč a ke dni 31. 3. 2021 činil 1 713,10 Kč, z pohybů na účtu a celkových výdajů, které činily v únoru 26 217,64 Kč a březnu 25 040,01 Kč, je však zřejmé, že tyto převyšovaly zjištěné příjmy žalovaného. Z výpisu za měsíc duben 2021 pak je zjevné, že poté, co byl žalovanému dne 14. 4. 2021 vyplacen předchozí úvěr od žalobkyně ve výši 80 000 Kč, žalovaný značnou část prostředků utratil za kryptoměny (19. 4. 2021 z účtu uhradil částku 30 000 Kč a částku 5 000 Kč, dne 26. 4. 2021 částku 7 000 Kč, 500 Kč a 2 000 Kč a dne 27. 4. 2021 částku 500 Kč, dne 20. 4. 2021 částku 5 861,71 Kč). Žalovaný v souvislosti se smlouvou uhradil celkem částku 123 989,36 Kč. Žalobkyně úvěr ke dni 15. 8. 2024 zesplatnila, předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 6. 3. 2025.

20. Při právním posouzení věci se soud řídil následujícími úvahami.

21. Právní předpisy soud aplikoval ve znění účinném ke dni, kdy nastala konkrétní právní skutečnost, nestanoví-li relevantní přechodné ustanovení jinak.

22. Soud vycházel zejména ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění (dále jen „občanský zákoník“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Zejména aplikoval ustanovení upravující smlouvu o úvěru (§ 2395 a násl. občanského zákoníku); ustanovení o zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru); ustanovení o neplatnosti právního jednání (§ 580 a násl. občanského zákoníku); ustanovení upravující bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku).

23. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, vzhledem k tomu, že žalovaný smlouvu uzavíral v postavení spotřebitele (§ 419 občanského zákoníku), jedná se o tzv. spotřebitelský úvěr.

24. Soud předmětnou úvěrovou smlouvu vyhodnotil jako neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

25. Zákon nepředepisuje přesný postup, když vyžaduje, aby prověření úvěruschopnosti proběhlo na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, popřípadě z databáze či jiných zdrojů. Jak plyne i z bohaté judikatury k této otázce, prověření úvěruschopnosti je proces, který nelze paušalizovat a vždy je třeba ho přizpůsobit konkrétní situaci. Je přitom primárně na poskytovateli úvěru, aby v řízení tvrdil, na základě jakých informací úvěruschopnost spotřebitele ověřil, přičemž soud vychází z toho, že má-li být povinnost prověřovat úvěruschopnost s odbornou péčí skutečně efektivní, je nezbytné, aby tento proces byl plně přezkoumatelný (transparentní). Zdejší soud z pohledu standardu odborné péče vyžaduje, aby dospěl k přesvědčení, že si poskytovatel úvěru opatřil s ohledem na konkrétní situaci dostatek podkladů, ze kterých vyvodil ohledně příjmové a výdajové stránky rozpočtu spotřebitele správné závěry, aniž by současně existovaly důvodné pochybnosti o reálné schopnosti spotřebitele úvěr řádně splatit.

26. Z dokazování vyplynulo, že žalobkyně řádně ověřila příjem žalovaného na základě historie transakcí na bankovním účtu, a to ve výši 24 969 Kč měsíčně, současně si opatřila informace o dosavadním úvěrovém zatížení žalovaného. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně nesprávně vyhodnotila výdajovou složku rozpočtu žalovaného, když nepřihlédla k faktickým pravidelným výdajům zřejmým z výpisů z účtu (žalovaný měl v měsíci březnu 2021 celkové výdaje vyšší než celkové příjmy, výdaje nejsou nikdy nižší než ověřený příjem). Tato skutečnost naznačuje, že žalovaný nebyl schopen hospodařit s financemi udržitelně, což dále utvrzuje skutečnost, že prostředky získané z předchozího úvěru (který byl nynějším úvěrem konsolidován) v převažující části vložil do obchodu s kryptoměnami, které se vykazují vysokou volatilitou. S ohledem na zůstatek na účtu žalovaného (na začátku měsíce před tím, než mu byl poskytnut úvěr v celkové výši 140 000 Kč, měl zůstatek 1 713,10 Kč) lze ve výše uvedeném jednoznačně spatřovat rizikové chování.

27. Soud vzhledem k výše uvedenému dospěl k závěru, že žalobkyně při prověření úvěruschopnosti nepostupovala s náležitou odbornou péčí, což vedlo k nesprávnému závěru o úvěruschopnosti žalovaného.

28. Soud vzhledem k výše uvedenému dospěl k závěru, že celá úvěrová smlouva je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž žalovaný je v takovém případě podle stejného ustanovení povinen v době přiměřené svým možnostem vrátit pouze poskytnutou jistinu (tj. částku 140 000 Kč), všechny další nároky odvozované z neplatné smlouvy jsou proto nedůvodné. Žalovanému byla část jistiny (80 209,35 Kč) poskytnuta na úhradu předchozího úvěru a soud se tak v rámci vypořádání bezdůvodného obohacení zabýval tím, zda žalobkyně měla na celou konsolidovanou částku nárok. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru má poskytovatel úvěru povinnosti prověřit úvěruschopnost dlužníka nejen při poskytnutí úvěru, ale i při změně závazku, pokud dochází k významnému navýšení úvěru. V tomto případě konsolidací předchozího úvěru poskytnutého žalobkyní došlo fakticky k významnému navýšení úvěru; obě smlouvy (ač formálně samostatné) jsou vzájemně propojené (prostřednictvím pozdější smlouvy dochází fakticky k navýšení dřívějšího úvěru). Proto je i předchozí smlouva (propojená s pozdější smlouvou) neplatná z totožných důvodů ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, resp. neplatnost pozdější smlouvy dopadá vzhledem k jejich funkčnímu propojení i na smlouvu předchozí. Na základě této předchozí smlouvy byla žalovanému poskytnuta jistina pouze ve výši 80 000 Kč, kterou vrátil po cca dvou týdnech prostřednictvím pozdějšího úvěru. Na převyšující částku 209,35 Kč, která byla žalovanému poskytnuta rovněž na konsolidaci předchozího úvěru, však žalobkyni z důvodu neplatnosti předchozí úvěrové smlouvy nemohl v souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vzniknout nárok, žalovanému tedy tato částka fakticky poskytnuta nebyla.

29. Žalovaný již v souvislosti s předmětnou smlouvou uhradil částku 123 989,36 Kč, která byla žalobkyní částečně započítávána na položky (úrok, úroky z prodlení, poplatky), na které však žalobkyni nevznikl nárok, jelikož nebyly platně sjednány (jsou zahrnuty v neplatné smlouvě), popř. jsou nedůvodné (k prodlení v době hrazení splátek žalovaným nedošlo). Žalovaný proto uvedenými úhradami již fakticky část jistiny fakticky vrátil. Vzhledem k tomu má žalobkyně nárok na vrácení pouze částky 15 801,29 Kč (139 790,65 Kč – 123 989,36 Kč), požadavek na zaplacení převyšující částky soud jako nedůvodný zamítl. Soud zamítl jako nedůvodný i požadavek na úhradu poplatků, dále také nárok na smluvní úrok, jelikož tyto nároky nebyly platně sjednány.

30. Ohledně požadovaného úroku z prodlení soud vyšel z toho, že žalovaný je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen vrátit jistinu v době přiměřené svým možnostem, která se odvíjí buď od dohody účastníků nebo od určení soudem. Jelikož žalovaný své možnosti nijak nespecifikoval (zůstal v řízení pasivní), určil soud lhůtu k vrácení jistiny v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Vzhledem k výše uvedenému se žalovaný nedostal do prodlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, čj. 33 Cdo 3675/2021), soud proto jako nedůvodný zamítl i požadavek na úhradu úroku z prodlení.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle zásady úspěchu (§ 142 o. s. ř.). Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. též stran příslušenství žalované pohledávky. Soud tedy při porovnání míry úspěchu účastníků zohlednil rovněž požadovaný smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku a dospěl k závěru, že žalovaný byl ve sporu zjevně úspěšnější. Podle § 150 o. s. ř. mu však náhrada nákladů řízení nebyla přiznána, jelikož je tu důvod zvláštního zřetele, a to okolnost, že mu v řízení žádné náklady nevznikly.