22 C 26/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Scheuerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta o 286 815,40 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku 182 527,63 Kč; částku 27 711,78 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 68 693,11 Kč od 20. 1. 2023 do 18. 4. 2023, z částky 68 617,11 Kč od 19. 4. 2024 do 4. 9. 2024 a z částky 25 897,17 Kč od 5. 9. 2024 do zaplacení; částku 15 604,69 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 38 584,65 Kč od 20. 1. 2023 do 4. 9. 2024 a z částky 14 594,45 Kč od 5. 9. 2024 do zaplacení; částku 60 971,30 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 153 177,27 Kč od 20. 1. 2023 do 18. 4. 2023, z částky 152 392,27 Kč od 19. 4. 2023 do 4. 9. 2024 a z částky 57 444,89 Kč od 5. 9. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 23 982,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.

1. Žalobkyně se dle obsahu žaloby domáhá zaplacení částky 182 527,63 Kč jakožto úroků z prodlení za období od 1. 2. 2023 do 17. 6. 2024, které vznikly v souvislosti s poskytnutím úvěru ve výši 1 040 000 Kč na základě smlouvy o úvěru ze stavebního spoření a zřízení účtu č. , hodnota, , reg. č. , Anonymizováno, , uzavřené dne 23. 4. 2015 mezi žalobkyní a paní , jméno FO, (dříve , Anonymizováno, ), rodné číslo , RČ, (dále jen „dlužnice“). Žalovaná je povinna uvedenou částku uhradit, jelikož dne , datum, přistoupila k dluhu z uvedené smlouvy. V případě této smlouvy byla posuzována primárně úvěruschopnost žalované, jelikož dlužnice měla příjem z dohody o provedení práce, který nebyl akceptován. Příjem žalované byl potvrzen zaměstnavatelem ve výši 15 631 Kč. Z hlediska výdajů nebyly zjištěny jiné závazky a byly stanoveny jako výdaje nezbytné pro život ve výši 8 400 Kč. Úvěrová historie byla prověřena v databázích bez negativních záznamů, u dlužnice byl zjištěn jeden úvěr s částkou 1 000 Kč po splatnosti. V souvislosti s touto smlouvou již bylo uhrazeno 1 282 413,47 Kč.

2. Dále se domáhá částky 25 897,17 Kč s příslušenstvím (smluvní úrok a úrok z prodlení), která představuje nevrácenou část peněz (100 000 Kč), které byly poskytnuty dlužnici na základě smlouvy o úvěru ze stavebního spoření a zřízení účtu č. , hodnota, , reg. č. , Anonymizováno, , uzavřené mezi žalobkyní a dlužnicí dne 30. 6. 2015. Dále se domáhá částky 231 Kč, která má představovat úhradu za výzvu ke splacení (150 Kč) a alikvótní část za správu úvěru za čtvrtý kvartál roku 2022 (81 Kč). Žalovaná je povinna uvedenou částku uhradit, jelikož dne 1. 7. 2015 přistoupila k dluhu z uvedené smlouvy. V případě této smlouvy byla posuzována primárně úvěruschopnost žalované, jelikož dlužnice měla příjem z dohody o provedení práce, který nebyl akceptován. Příjem žalované byl potvrzen zaměstnavatelem ve výši 15 592 Kč. Z hlediska výdajů nebyly zjištěny jiné závazky a byly stanoveny jako výdaje nezbytné pro život ve výši 8 400 Kč. Úvěrová historie byla prověřena v databázích bez negativních záznamů, u dlužnice i žalované byly zjištěny jen produkty poskytnuté žalobkyní. V souvislosti s touto smlouvou již bylo uhrazeno 123 242,29 Kč.

3. Dále se domáhá částky 14 594,45 Kč s příslušenstvím (smluvní úrok a úrok z prodlení), která představuje nevrácenou část peněz (50 000 Kč), které byly poskytnuty dlužnici na základě smlouvy o úvěru ze stavebního spoření a zřízení účtu č. , hodnota, , reg. č. , č. účtu, /, Anonymizováno, , uzavřené mezi žalobkyní a dlužnicí dne 6. 1. 2016. Dále se domáhá částky 231 Kč, která má představovat úhradu za výzvu ke splacení (150 Kč) a alikvótní část za správu úvěru za čtvrtý kvartál roku 2022 (81 Kč). Žalovaná je povinna uvedenou částku uhradit, jelikož dne 6. 1. 2016 přistoupila k dluhu z uvedené smlouvy. V případě této smlouvy byla posuzována primárně úvěruschopnost žalované, jelikož dlužnice měla příjem z dohody o provedení práce, který nebyl akceptován. Příjem žalované byl potvrzen zaměstnavatelem ve výši 16 479 Kč. Z hlediska výdajů nebyly zjištěny jiné závazky a byly stanoveny jako výdaje nezbytné pro život ve výši 8 400 Kč. Úvěrová historie byla prověřena v databázích bez negativních záznamů, u dlužnice i žalované byly zjištěny jen produkty poskytnuté žalobkyní, dosud řádně splácené. V souvislosti s touto smlouvou již bylo uhrazeno 59 686,63 Kč.

4. Dále se domáhá částky 57 444,89 Kč s příslušenstvím (smluvní úrok a úrok z prodlení), která představuje nevrácenou část peněz (230 000 Kč), které byly poskytnuty panu , jméno FO, , r. č. , RČ, (dále jen „dlužník“), na základě smlouvy o úvěru ze stavebního spoření a zřízení účtu č. , hodnota, , reg. č. , Anonymizováno, , uzavřené mezi žalobkyní a dlužníkem dne 29. 4. 2015. Dále se domáhá částky 231 Kč, která má představovat úhradu za výzvu ke splacení (150 Kč) a alikvótní část za správu úvěru za čtvrtý kvartál roku 2022 (81 Kč). Žalovaná je povinna uvedenou částku uhradit, jelikož dne 29. 4. 2015. Příjem dlužníka byl potvrzen zaměstnavatelem ve výši 13 077 Kč, příjem žalované byl potvrzen zaměstnavatelem ve výši 15 631 Kč. Z hlediska výdajů nebyly zjištěny jiné závazky a byly stanoveny jako výdaje nezbytné pro život ve výši 8 400 Kč. Úvěrová historie byla prověřena v databázích bez negativních záznamů, u dlužníka bylo zjištěno 5 úvěrových produktů, které byly řádně spláceny. V souvislosti s touto smlouvou již bylo uhrazeno 274 764,99 Kč.

5. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, jelikož není ve sporu pasivně legitimovaná, na jejím místě mají stát manželé , jméno FO, . Rovněž zpochybnila výši žalované jistiny, jelikož neodráží částečné uspokojení částky v insolvenčním řízení manželů , jméno FO, . Dále uvedla, že ve prospěch žalobkyně svědčí zástavní právo v prvním pořadí na nemovitých věcech, které jsou ve vlastnictví dlužníků, tudíž prostřednictvím nynějšího soudního řízení dochází pouze k nadbytečným nákladům.

6. Soud rozhodoval v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v rozhodném znění (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání a na základě provedených důkazů učinil následující relevantní skutková zjištění.

7. Žalobkyně se s dlužnicí dohodla na obsahu tří smluv o stavebním spoření (č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, ), na základě kterých jí byly poskytnuty příslušné finanční částky, které se dlužnice zavázala splácet společně s úrokem prostřednictvím pravidelných splátek (zjištěno ze smluv č. , hodnota, a č. , hodnota, a dále z tvrzení žalobkyně). Dále se žalobkyně dohodla s dlužníkem na obsahu jedné smlouvy o stavebním spoření (č. , hodnota, ), na základě které mu byla poskytnuta příslušná finanční částka, kterou se dlužník zavázal splácet společně s úrokem prostřednictvím pravidelných splátek (zjištěno z tvrzení žalobkyně).

8. Žalobkyně a žalovaná se v každém jednotlivém případě dohodly na obsahu smluv o přistoupení k dluhům plynoucím z výše uvedených smluv, ve kterých se žalovaná zavázala plnit závazky dlužníka a dlužnice plynoucí z uvedených smluv společně a nerozdílně (zjištěno ze smluv o přistoupení k dluhu ze stavebního spoření č. , hodnota, a č. , hodnota, a dále z tvrzení žalobkyně).

9. Žalobkyně ověřila v případě všech čtyř smluv pravidelný příjem žalované jakožto přistupitelky ze závislé činnosti v průměrné výši 15 631 Kč až 16 479 Kč (zjištěno z potvrzení o výši příjmu ze dne 7. 4. 2015, dne 7. 12. 2015, dne 17. 6. 2015), pro účely smlouvy č. , hodnota, dále ověřila pravidelný příjem dlužníka v průměrné výši 13 077 Kč (zjištěno z potvrzení o výši příjmu ze dne 9. 3. 2015). Výdaje ve všech případech stanovila paušálně částkou 8 400 Kč, jakožto nezbytné životní náklady (tvrzení žalobkyně a protokoly o ověření schopnosti splácet úvěr).

10. Soud pro nadbytečnost neprováděl další navrhované důkazy (insolvenční spis a výslech paní , jméno FO, ), jelikož výše uvedená zjištění byla dostačující pro rozhodnutí věci. Soud také nevyžádal od žalobkyně doplnění dvou absentujících úvěrových smluv a smluv o přistoupení k dluhu, jelikož již na základě právního posouzení tvrzení žalobkyně bylo možné rozhodnout o nedůvodnosti nároku. Z ostatních předložených důkazů soud nečinil relevantní skutková zjištění.

11. Soud dospěl k následujícímu relevantnímu skutkovému závěru. Žalobkyně a dlužník (v jednom případě) a dlužnice (ve třech případech) se dohodli na obsahu smluv, na jejichž základě byly dlužníkovi a dlužnici poskytnuty příslušné finanční částky, které se zavázali splácet společně s úrokem pravidelnými splátkami. Žalovaná ve všech případech vyjádřila vůli přistoupit k dluhům z uvedených úvěrových smluv. Žalobkyně před uzavřením jednotlivých smluv ověřovala pravidelný příjem (buď hlavního žadatele nebo žalované jakožto přistupitelky) na základě potvrzení od zaměstnavatele, výdaje stanovila odhadem ve výši 8 400 Kč jakožto minimální životní výdaje.

12. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících úvah, přičemž právní předpisy aplikoval vždy ve znění určeném dle okamžiku, kdy nastala příslušná právní skutečnost, nestanoví-li konkrétní relevantní přechodné ustanovení jinak.

13. Soud provedl právní posouzení věci podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v rozhodném znění (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Zejména aplikoval ustanovení upravující smlouvu o úvěru (§ 2395 a násl. občanského zákoníku), ustanovení o zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele (§ 9 zákona o spotřebitelském úvěru) a ustanovení o neplatnosti právního jednání (§ 580 a násl. občanského zákoníku).

14. Mezi žalobkyní a dlužníkem a dlužnicí byly uzavřeny jednotlivé úvěrové smlouvy podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, vzhledem k tomu, že dlužník i dlužnice smlouvy uzavírali vždy v postavení spotřebitele (§ 419 občanského zákoníku), jedná se o tzv. spotřebitelské úvěry. Tyto smlouvy byly uzavírány za účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná uzavřela s žalobkyní jednotlivé smlouvy o přistoupení k dluhům z uvedených smluv ve smyslu § 1892 občanského zákoníku; tento závazek má akcesorickou povahu k primárnímu závazku z úvěrové smlouvy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. 32 Cdo 1362/2016, a v něm citovaná judikatura).

15. Soud vyhodnotil všechny čtyři úvěrové smlouvy jako absolutně neplatné podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž tento závěr dopadá i na závazek z přistoupení k dluhu, který soud vyhodnotil rovněž jako neplatný, jelikož k dluhu neexistujícímu z důvodu neplatnosti primární smlouvy nelze přistoupit (srov. Petrov, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář, 2024, komentář k § 1892; Hulmák M. a kol. Občanský zákoník. Závazkové právo. 2015, Komentář k § 1892. Obojí dostupné v Beck-online).

16. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála požadovanému standardu odborné péče ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když se nezabývala faktickými výdaji dlužníků ani žalované (z jejího ověřeného příjmu vycházela u všech uzavíraných smluv, tudíž minimálně její výdaje měly být vyhodnoceny pečlivě na základě údajů o faktických pravidelných výdajích, primárně z výpisů z účtu apod.) a tyto výdaje stanovila paušální (fiktivní) částkou, což plyne již z jí uvedených tvrzení. Závěr o nutnosti zohledňovat faktické výdaje konkrétního spotřebitele plyne i z judikatury vyšších soudů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2024, čj. 33 Cdo 656/2024-380, který byl vydán rovněž ve věci stavebního spoření, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2024, sp. zn. 33 Cdo 1017/2024, bod 24; dále např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 15. 5. 2025, čj. 75 Co 91/2025-116).

17. Vzhledem k výše uvedenému (smlouvy o přistoupení k dluhům nejsou platné) soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, jelikož nárok žalobkyně vůči žalované nevznikl.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle zásady úspěchu (§ 142 o. s. ř.). Náklady úspěšné žalované sestávají z nákladů advokátního zastoupení, které byly určeny s přihlédnutím k vyhlášce č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v rozhodném znění, jako odměna za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odpor včetně odůvodnění včetně doplnění ze dne 9. 4. 2025) a paušální náhrada hotových výdajů ve výši 2 x 450 Kč plus DPH (21 %) ve výši 4 162,20 Kč. Lhůtu a místo k plnění soud určil podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž neshledal důvody pro postup podle § 150 o. s. ř.