22 C 64/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Scheuerem, Ph.D., ve věci žalobce: Anonymizováno . Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno . Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 1/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o 187 745 Kč a o zrušení smlouvy

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši 187 745 Kč, aby zrušila životní pojištění žalobce ze smlouvy , Anonymizováno, č. , hodnota, , aby doložila kopii nové pojistné smlouvy , Anonymizováno, č. , hodnota, a aby doložila historii proplacených finančních plnění, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 31 702 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalované.

1. Žalobce se dle obsahu žaloby doručené soudu dne 28. 3. 2024 domáhá toho, aby byla žalovaná povinna „zrušit životní pojištění žalobce“ na základě smlouvy , Anonymizováno, číslo , hodnota, . Toto pojištění měla žalovaná uzavřít v roce 2009 pro případ úmrtí žalobce. Uvedl, že smlouva je ve vlastnictví žalované, pojišťovna proto neposkytne nikomu jinému informace, ani není možné provádět změny. Žalobce měl v roce 2017 a 2018 několikrát žalovanou žádat o to, aby tuto životní pojistku žalobce ukončila, na toto neměla reagovat, pojistná smlouva neměla být v rozporu se záměrem žalobce vyřešena ani v rámci vypořádání SJM. Žalobce proto má být od 19. 12. 2017 proti své vůli zahrnut v pojistné smlouvě a nemá možnost se vyvázat. Dále požaduje, aby žalobkyně předložila kopii nové pojistné smlouvy a aby předložila historii všech proplacených finančních plnění.

2. Během jednání před , Anonymizováno, měla žalovaná uvést mezi platbami na děti i částku 660 Kč jako měsíční platbu na předmětnou smlouvu, měla však zamlčet, že v rámci pojistné smlouvy je uveden i žalobce. Tato platba byla zahrnuta k proplacení žalované v rámci přečteného rozsudku. Žalobce se proto domáhá zaplacení částky 20 000 Kč, která má být odškodněním za to, že mu bylo opatrovnickým rozsudkem ze dne 15. 3. 2024 stanoveno, aby zaplatil žalované částku 100 480 Kč, když tato částka měla být ovlivněna popsaným jednáním žalované, které považuje za podvodné. Částku hrazenou žalovanou na pojistnou smlouvu (660 Kč) označil za nepřiměřeně vysokou.

3. Dále se domáhá zaplacení částky 50 820 Kč, která má představovat odškodné za záměrné zneužití rodného čísla ve smlouvě, což má být v rozporu s GDPR (výše určena jako 660 Kč za každý měsíc zneužívání rodného čísla, celkem , hodnota, měsíců). , adresa, Kč byla žalobcem určena jako náklad, který byl v souvislosti s touto smlouvou vynakládán, kdyby nebyl ve smlouvě uveden, náklad by nevznikl.

4. Dále se domáhá zaplacení částky 15 400 Kč, která má představovat odškodné za to, že žalovaná měla výživné hrazené žalobcem na děti zneužívat na platby životní pojistky na rodné číslo žalobce (výše určena jako 200 Kč za každý měsíc, celkem , hodnota, měsíců). , adresa, Kč měsíčně žalobce určil jako poměrnou část pojistného, které mělo být placeno za jeho osobu (cca ⅓ pojistného).

5. Dále se domáhá částky 30 000 Kč, která má představovat odškodnění za osobní psychickou újmu žalobce, která měla vzniknout z důvodu bezmoci s touto protiprávní situací cokoliv udělat, jelikož žalovaná a její právní zástupci měli v souvislosti s vyřešením pojištění s žalobcem odmítat komunikovat.

6. Dále požaduje částku 31 525 Kč, která má představovat náklady vynaložené v souvislosti s údajným podvodným jednáním žalované (výše určena jako 485 Kč/hod věnovanou tomuto případu, celkem , hodnota, hodin). , adresa, Kč za hodinu žalobce určil jako hodinovou sazbu za přesčas, kterou by měl proplacenou od zaměstnavatele, pokud by se nevěnoval tomuto případu a pracoval by na home office.

7. V neposlední řadě požaduje částku 40 000 Kč, která má představovat odškodné za náklady tohoto soudního řízení.

8. Žalovaná označila žalobu za zjevně nedůvodnou a navrhla její zamítnutí. K uzavření pojistné smlouvy mělo dojít se souhlasem žalobce, a to na dobu určitou až do roku , Anonymizováno, , smlouva měla být uzavřena ve prospěch nezletilého syna účastníků. K uzavření smlouvy došlo před účinností GDPR, přičemž žalobce poskytl své rodné číslo pojišťovně, nikoliv žalované. Žalobci v souvislosti se smlouvou nemohla vzniknout škoda, jelikož pojistné hradila žalovaná. Civilnímu soudu nepřísluší přezkoumávat rozhodnutí vydané opatrovnickým soudem, opatrovnický soud rozhodoval o nároku nezletilých a nebyl vázán žádným návrhem stran. Nad rámec poukázala na to, že po oslovení ze strany žalobce pojistnou smlouvu změnila, ačkoliv na to žalobce neměl mít právní nárok. Odmítla tvrzení, že by z její strany či ze strany právních zástupců došlo k jakémukoliv zamlčování pojistné smlouvy či podvodného jednání, odmítla tvrzení o způsobení psychické újmy žalobci. Před podáním žaloby nebyla žalované zaslána předžalobní výzva.

9. Soud z provedených důkazů učinil následující relevantní skutková zjištění.

10. Z pojistné smlouvy , Anonymizováno, č. , hodnota, a , podezřelý výraz, dotazníků bylo zjištěno, že žalobce, žalovaná a zaměstnankyně , právnická osoba, , Anonymizováno, ., IČO: , IČO, (aktuálně s obchodní firmou „, právnická osoba, .“; dále jen „, Anonymizováno, “) se dne 29. 9. 2009 dohodli na obsahu předmětné smlouvy; žalovaná je uvedena jako pojistník a současně 1. pojištěný, žalobce (s tehdejším příjmením „, jméno FO, “) je uveden jako 2. pojištěný, dále je uveden syn účastníků , jméno FO, , narozen , datum, , jako pojištěné dítě; počátek pojištění je uveden ke dni , datum, , konec pojištění dne , datum, (pojistná doba 26 let); zaškrtnuta pojistná částka pro případ dožití dítěte, pojistná částka a měsíční důchod pro případ smrti 1. nebo 2. pojištěného, zánik povinnosti platit běžné pojistné v případě smrti pojištěného, pojištění zproštění od placení pojistného; dále je uvedeno úrazové pojištění dítěte; pojistné je sjednáno v měsíční výši 1 000 Kč. Oba účastníci vyplnili a podepsali , podezřelý výraz, dotazník.

11. Výše uvedeným zjištěním odpovídá obsah životní pojistky, z tohoto dokumentu bylo dále zjištěno, že vinkulace nebyla sjednána a nebyla určena obmyšlená osoba.

12. Z fotografií SMS komunikace soud nečinil relevantní zjištění.

13. Z e-mailů bylo zjištěno, že zaměstnankyně pojišťovny , Anonymizováno, sdělila dne , datum, žalobci, že bez souhlasu pojistníka nelze na předmětné pojistné smlouvě činit žádné změny. Dne , datum, žalobce zaslal žalované e-mail s nesouhlasem, aby byl nadále pojištěný na smlouvě , Anonymizováno, , uvedl také, že nesouhlasí s tím, aby v případě jeho úmrtí vybrala jakékoliv peníze a nehodlá na toto pojištění cokoliv přispívat; žalovaná následující den v odpovědi sděluje, že zrušení žalobce v pojistné smlouvy bylo tohoto dne zařízeno.

14. Z žádosti o změnu bylo zjištěno, že žalovaná požádala pojišťovnu , Anonymizováno, dne , datum, o změnu výše uvedené pojistné smlouvy, aby došlo k odpojištění žalobce se zachováním výše pojistného, rozdíl žádá převést do investic. Z návrhu změny bylo zjištěno, že je datován ke dni , datum, , po změně je měsíční postačitelné pojistné na životní pojištění částka 101 Kč (z původních 431 Kč), rozdíl mezi částkami je převeden do části měsíčního pojistného za životní pojištění určené k investování. Celkové měsíční pojistné je ve výši 660 Kč. Dne 3. 4. 2024 návrh změny žalovaná podepsala. Z informace o stavu pojistné smlouvy bylo zjištěno, že v pojistné smlouvě ke dni , datum, nebyl žalobce uveden; pojistná částka pro případ smrti žalované (1. pojištěný dospělý) je , částka, , měsíční důchod je částka , částka, .

15. Z e-mailů bylo zjištěno, že žalobce dne 5. 1. 2018 zaslal žalované zprávu v souvislosti s vypořádáváním společného jmění manželů, ve zprávě oslovuje advokátku žalované a žádá mimo jiné o zapracování movitých věcí, mezi nimiž uvádí i „, Anonymizováno, pro , jméno FO, u , právnická osoba, “.

16. Z usnesení , Anonymizováno, ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , bylo zjištěno, že zdejší soud v řízení o vypořádání společného jmění účastníků schválil smír, který účastníci uzavřeli. Dále bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo rozvedeno dne , datum, .

17. Z vyjádření matky bylo zjištěno, že bylo datováno k 6. 3. 2024, bylo činěno v opatrovnickém řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, , v obsahu vyjádření je mimo jiné seznam s některými dalšími výdaji, které byly žalovanou hrazeny na nezletilé syny účastníků za dobu střídavé péče, mimo jiné je uvedena částka 660 Kč měsíčně jako platba „, Anonymizováno, , jméno FO, “.

18. Z dalších důkazů soud nečinil relevantní zjištění. Soud pro nadbytečnost zamítl důkaz znaleckým posudkem, jelikož provedené důkazy dostačují k rozhodnutí věci, nadto tento důkazní návrh směřoval ke zjištění skutečností, které pro soud nebyly relevantní (, podezřelý výraz, ). Jako nerelevantní soud neprovedl ani navrhovaný audit advokátní kanceláře advokátky žalované, jelikož u tohoto důkazu neshledal souvislost s předmětem řízení a potenciální přínos pro rozhodnutí.

19. Rozsudek , Anonymizováno, ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , nebyl proveden k důkazu, nicméně rozhodnutí je zdejšímu soudu známo z úřední činnosti (příprava jednání – spisový materiál byl na jednání připojen), současně je dostatečně známo i účastníkům (byli účastníky řízení, ve kterém bylo rozhodnutí vydáno). Z tohoto rozhodnutí je zřejmé, že opatrovnický soud částku 660 Kč měsíčně na pojištění nezletilého , jméno FO, rekapituloval v rámci zjištění aktuálních majetkových poměrů matky, v rámci úvah o změně výše výživného soud uvedl, že oba rodiče nezletilým přispívají nad rámec výživného a více se na jejich potřebách dosud podílela žalovaná. Opatrovnický soud rozhodnutím svěřil nezletilé děti účastníků do jejich střídavé péče a rozhodl o výživném ve prospěch nezletilých dětí, mj. uložil žalobci uhradit dlužné výživné za období od , datum, v celkové výši , částka, .

20. Soud učinil následující relevantní závěr o skutkovém stavu. Žalobce v roce , Anonymizováno, souhlasil s tím, že bude uveden jako druhá pojištěná osoba v rámci pojistné smlouvy sjednané primárně ve prospěch nezletilého syna účastníků, v pojistné smlouvě bylo mimo jiné zahrnuto pojištění pro případ smrti žalobce. Manželství účastníků bylo rozvedeno dne , datum, . V lednu roku , Anonymizováno, dal žalobce najevo záměr, aby v rámci vypořádání společného jmění manželů došlo k vyřešení předmětné pojistné smlouvy. V březnu , Anonymizováno, se obrátil na žalovanou a sdělil jí svůj nesouhlas s tím, aby byl v pojistné smlouvě uveden. Žalovaná následně zažádala o změnu pojistné smlouvy, v současné době (od , datum, ) není žalobce jako pojištěný v předmětné smlouvě uveden.

21. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících úvah, přičemž právní předpisy aplikoval vždy ve znění určeném dle okamžiku, kdy nastala příslušná právní skutečnost, nestanoví-li konkrétní relevantní přechodné ustanovení jinak.a) požadavek na zrušení smlouvy, předložení kopie nové smlouvy a předložení historie proplacených finančních plnění22. Vzhledem k datu, kdy došlo k vyjádření vůle stran ohledně pojistné smlouvy (před 1. 1. 2024), se podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „nový občanský zákoník“), na všechna práva a povinnosti vzniklé z tohoto právního poměru, včetně práv a povinností z porušení předmětné smlouvy, použijí dosavadní právní předpisy.

23. Podle § 3 písm. g) a h) č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), v rozhodném znění (dále jen „zákon o pojistné smlouvě“), je pojistníkem osoba, která uzavřela pojistnou smlouvu a pojištěným osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se soukromé pojištění vztahuje.

24. Podle § 10 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě může pojistník uzavřít pojistnou smlouvu i na pojistné riziko pojištěného, který je osobou odlišnou od pojistníka (tzv. pojištění cizího pojistného rizika), podle § 11 může uzavřít pojistnou smlouvu i ve prospěch třetí osoby.

25. Soud uzavřel, že žalovaná a pojišťovna , Anonymizováno, uzavřeli dne , datum, platnou pojistnou smlouvu ve smyslu zákona o pojistné smlouvě, a to na dobu určitou (na 26 let). Žalovaná a pojišťovna , Anonymizováno, jsou smluvními stranami předmětné smlouvy (žalovaná jako pojistník a pojišťovna , Anonymizováno, jako pojistitel). Smlouva zahrnuje i další účastníky, a to žalobce (jakožto 2. pojištěného) a nezletilého syna účastníků (jakožto pojištěné dítě), v části týkající se žalobce byla smlouva platně uzavřena na cizí pojistné riziko, žalobce s uzavřením smlouvy na dobu neurčitou souhlasil.

26. Okolnost, že žalobce byl rovněž pojištěnou osobou (2. pojištěný) v rámci předmětné pojistné smlouvy, mu dává postavení účastníka pojištění [§ 3 písm. e) zákona o pojistné smlouvě], s tímto postavením jsou spojena určitá blíže vymezená práva a povinnosti (srov. § 10 odst. 4, § 14 a násl. zákona o pojistné smlouvě), nicméně právní řád s tímto postavením nespojuje možnost se smlouvou samostatně disponovat (smluvně měnit či ukončit smlouvu). K tomu lze odkázat i na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2012, sp. zn. 32 Cdo 4115/2010, že v případech, na které míří ustanovení § 10 zákona o pojistné smlouvě, tedy tam, kde je pojištěný osobou odlišnou od pojistníka, není pojistník v postavení zástupce pojištěného (ani přímého, ani nepřímého), nýbrž je, vedle pojištěného a pojistitele, účastníkem (subjektem) závazkového vztahu soukromého pojištění a je též, na rozdíl od pojištěného, smluvní stranou pojistné smlouvy; je to tedy on, nikoliv pojištěný, kdo svým jménem a na svůj účet uzavírá s pojistitelem pojistnou smlouvu.

27. Pokud se žalobce domáhá toho, aby žalované byla uložena povinnost zrušit „jeho“ životní pojištění, nelze takové žalobě vyhovět, jelikož žalovanému na zrušení pojistné smlouvy, v rámci které figuruje jako pojištěný, nesvědčí hmotněprávní nárok (právní řád takové právo pojištěného neupravuje). Obdobně nedůvodné jsou požadavky žalobce (pojištěného jako třetí osoby) na to, aby mu žalovaná předložila kopii nové pojistné smlouvy a přehled vyplacených finančních plnění. Ani tyto nároky právní řád žalobci (pojištěnému jako třetí osobě) nepřiznává.

28. Výše uvedené nároky proto soud pro jejich nedůvodnost zamítl.

29. K tomu soud zcela nad rámec a v obecné rovině dodává, že projevený nesouhlas pojištěného (jakožto třetí osoby odlišné od pojistníka) může mít jiné právní důsledky, zejm. v tomto kontextu lze poukázat na to, že podle § 10 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě lze právo na pojistné plnění uplatnit pouze v případě, že pojistník prokáže seznámení pojištěné osoby s obsahem smlouvy a prokáže, že disponuje souhlasem s přijetím pojistného plnění.

30. Dále lze pro úplnost nad rámec dodat, že možnost sjednat pojistnou smlouvu i na cizí pojistné riziko vyvažuje podmínka existence tzv. pojistného zájmu, který je podstatnou náležitostí pro platnost pojistné smlouvy (a pro její trvání). Pojistným zájmem je podle § 3 písm. n) zákona o pojistné oprávněná potřeba ochrany před následky nahodilé skutečnosti vyvolané pojistným nebezpečím (srov. také rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 1. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3784/2009, který se sice věnuje pojištění věci, nicméně jeho závěry ohledně nezbytnosti pojistného zájmu jsou obdobně využitelné, v této souvislosti, zejm. bod 4).

31. Podle § 51 odst. 2 zákona o pojistné smlouvě (obecné ustanovení pro pojištění osob), nebyl-li v době pojistné události určen obmyšlený nebo nenabude-li obmyšlený práva na pojistné plnění, nabývají tohoto práva manžel pojištěného, a není-li ho, děti pojištěného.

32. Aniž by soud blíže zkoumal pojistné podmínky produktu , Anonymizováno, , tak i ze zákona vyplývá, že po rozvodu manželství účastníků byl oprávněnou osobou k přijetí pojistného plnění nezletilý syn pojištěných (žalobce a žalované).

33. Vzhledem k tomu, že pojistná smlouva je sjednána primárně ve prospěch nezletilého syna účastníků, nemohlo v důsledku zániku manželství účastníků dojít k zániku legitimního pojistného zájmu (nezletilý syn účastníků má legitimní zájem na tom, aby bylo pojistné nebezpečí spočívající v úmrtí jeho rodičů pojištěno). Pokud by byla existence pojistného zájmu navázána pouze na existenci manželského svazku, šlo by o odlišnou situaci, nicméně ani v takovém případě právní řád neumožňuje pojištěnému, aby vynutil zrušení pojistné smlouvy uzavřené mezi třetími osobami (ač na jeho pojistné riziko), pojistná smlouva by totiž zanikla ex lege v důsledku zániku pojistného zájmu.b) požadavky na náhradu újmy/škody34. Ve vztahu k požadovaným náhradám žalobcem tvrzené újmy/škody soud nejprve vyšel z úvahy, že v případě nároku na náhradu újmy vzniklé v souvislosti s porušením smluvní povinnosti upravené předmětnou pojistnou smlouvou by byla podle § 3028 odst. 3 nového občanského zákoníku aplikována dosavadní právní úprava (zejm. § 420 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění, dále jen „starý občanský zákoník“), v případě újmy způsobené porušením jiné (zákonné) povinnosti by byla aplikována právní úprava účinná v okamžiku, kdy mělo dojít k tvrzenému protiprávnímu jednání (zejm. § 2909 a násl. nového občanského zákoníku“).

35. Povinnost nahradit újmu (dle nového občanského zákoníku), resp. odpovědnost za škodu (dle starého občanského zákoníku) nastupuje v případě (prokázaného) naplnění minimálně tří podmínek – protiprávnost, vznik újmy/škody, příčinná souvislost.

36. Soud v nynější věci na základě provedeného dokazování neshledal splněnou podmínku protiprávnosti, jelikož posuzovaná jednání, označená žalobcem jako protiprávní příčina vzniku škody/újmy, byla v souladu se zákonem (jednání v souladu se zákonem vylučuje, aby bylo kvalifikováno jako protiprávní). Vzhledem k tomu bylo nadbytečné zabývat se dalšími podmínkami pro vyhovění žalobě, nicméně soud shledal u jednotlivých uplatněných nároků deficity i u těchto dalších podmínek.

37. Předmětná pojistná smlouva byla uzavřena (v části) na cizí pojistné nebezpečí v souladu se zákonem (zákon uzavření takové smlouvy umožňuje), přičemž žalobce s uzavřením smlouvy v době jejího uzavírání na dobu 26 let souhlasil, proto nelze v existenci této smlouvy spatřovat naplnění podmínky protiprávnosti. Tento závěr soudu přitom platí bez ohledu na to, zda žalobce se smlouvou souhlasil po celou dobu jejího trvání, jelikož (ne)souhlas žalobce jakožto pojištěného má podle zákona jiné důsledky, resp. nesouhlas pojištěné osoby nečiní příslušnou pojistnou smlouvu na cizí pojistné riziko, která byla uzavřena v souladu se zákonem, sám o sobě protiprávní.

38. Za protiprávní soud nepovažuje ani uvedení částky 660 Kč žalovanou v rámci opatrovnického řízení mezi dalšími výdaji placenými ve prospěch nezletilých dětí účastníků. Pokud žalobce zamýšlel zpochybňovat výši stanoveného výživného, je třeba poukázat na to, že o této jeho povinnosti bylo rozhodnuto pravomocným soudním rozhodnutím, ze kterého zdejší soud podle § 135 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v rozhodném znění (dále jen „o. s. ř.“), vychází; správnost závěrů opatrovnického soudu ohledně výše výživného nelze zpochybňovat prostřednictvím žaloby u civilního soudu.

39. K tomu lze nad rámec a pouze pro úplnost dodat, že opatrovnický soud tuto částku rekapituloval v rámci aktuálních majetkových poměrů žalované, nicméně vyživovací povinnost žalobci navýšil na základě zjištěných příjmů žalobce a s ohledem na zvýšené potřeby nezletilých dětí souvisejících s jejich nástupem do vyšších ročníků školy. Pokud tedy žalobce vychází z toho, že mu bylo opatrovnickým rozsudkem v rámci vyživovací povinnosti uloženo platit i pojistné ve výši 660 Kč na předmětnou pojistnou smlouvu, není jeho úvaha správná.

40. S ohledem na výše uvedené je požadavek žalobce na odškodnění ve výši 20 000 Kč za to, že mu byla opatrovnickým rozsudkem stanovena povinnost hradit běžné výživné a uhradit dlužné výživné v souhrnné výši 100 480 Kč, zcela nedůvodný.

41. Nedůvodný je i požadavek žalobce na odškodnění ve výši 50 820 Kč za zneužití jeho rodného čísla, jelikož (jak bylo popsáno výše), předmětná pojistná smlouva (obsahující rodné číslo žalobce) byla uzavřena v souladu se zákonem, ani v uvedení rodného čísla žalobce ve smlouvě proto nelze spatřovat protiprávní jednání ze strany žalované. Lze jen rekapitulovat, že pojistná smlouva na cizí pojistné nebezpečí je právní institut předvídaný zákonem, proto uvedení údajů o pojištěném jakožto třetí osobě v příslušné pojistné smlouvě uzavřené v souladu se zákonem, nelze hodnotit jako protiprávní.

42. Nad rámec lze také uvést, že v tomto ohledu žalobce ani netvrdil vznik zcela konkrétní škody nad rámec toho, že uvedená skutečnost má být v rozporu s GDPR (nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2016/679).

43. Nedůvodný je i požadavek žalobce na zaplacení částky 15 400 Kč jakožto odškodnění za to, že jím hrazené výživné mělo být žalovanou zneužíváno na platby na předmětnou pojistnou smlouvu. Tvrzené hospodaření s častí výživného žalovanou (placení pojistného na pojistnou smlouvu ve prospěch nezletilého) soud rovněž nehodnotí jako protiprávní, neboť jde o výdaj ve prospěch nezletilého. Nadto je třeba dodat, že výživné hrazené žalobcem je nárokem přímo nezletilých dětí účastníků; je proto vyloučeno, aby v důsledku hospodaření s ním vznikala škoda (přímo) žalobci.

44. Nedůvodný je i požadavek na úhradu 30 000 Kč jakožto odškodnění za psychickou újmu, jelikož v samotné existenci pojistné smlouvy (i přes nesouhlas žalobce) nelze spatřovat splnění podmínky protiprávnosti, jak bylo opakovaně vysvětleno výše.

45. Ze stejných důvodů (existence předmětné pojistné smlouvy, ve které byl žalobce uveden jako pojištěný, není protiprávní) není důvodný ani požadavek žalobce na úhradu částky 31 525 Kč jakožto „alternativních nákladů“. K tomuto nároku lze dále poukázat i na deficit z pohledu příčinné souvislosti, jelikož budoucí dosažení eventuálního zisku by muselo být pro důvodnost nároku na ušlý zisk v podstatě nepochybné (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 12. 2012, sp. zn. 23 Cdo 2416/2012, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. 30 Cdo 2385/2014).

46. V neposlední řadě není z výše uvedených důvodů (absentující protiprávnost) důvodný ani požadavek žalobce na zaplacení částky 40 000 Kč, které označil jako škodu spočívající v nákladech tohoto soudního řízení.

47. Vzhledem k výše uvedenému soud jako nedůvodné zamítl i všechny finanční nároky žalobce.c) náklady řízení48. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle zásady úspěchu (§ 142 o. s. ř.), právo na náhradu nákladů řízení náleží žalované. Náklady žalované sestávají z nákladů advokátního zastoupení, které byly určeny s přihlédnutím k vyhlášce č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v rozhodném znění. Soud tyto náklady určil jako odměnu za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě) ve výši 2 x 8 340 Kč (tarifní hodnota podle ocenitelné hodnoty předmětu sporu v době úkonů právní služby, tj. 180 470 Kč) a za jeden úkon právní služby (účast u jednání dne 30. 9. 2024 v rozsahu 0-2 hod.) ve výši 1 x 8 620 Kč (tarifní hodnota dle rozšíření žaloby, tj. 187 745 Kč), dále jako paušální náhradu hotových výdajů ve výši 3 x 300 Kč, dále jako DPH (21 %) ve výši 5 502 Kč.