23 C 19/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Fialovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 745 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 145 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši 11 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 600 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši 46 Kč se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 745 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení z žalované částky od [datum] do [datum] ve výši 57 Kč. Žalobkyně tvrdila, že tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného za období od [datum] do [datum] včetně, kdy byla pojistná smlouva ukončena, a to dle pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo individuální pojištění občanů. Počátek pojištění byl stanoven ke dni [datum], pojistné činilo 550 Kč ročně a bylo splatné k prvnímu dni pojistného období. Žalobkyně se dále domáhala i upomínacích poplatků ve výši 600 Kč. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal zcela procesně pasivní. Žalobkyně, její zástupce, ani žalovaný se k jednání soudu nedostavili, zbavili se tak možnosti být soudem poučeni ve smyslu ustanovení § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)

3. Jelikož proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání, je jeho odůvodnění koncipováno jako zjednodušené ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 zákona o. s. ř.

4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci uzavřeli [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti v běžném občanském životě, kterou se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala poskytnout žalovanému pojistné plnění, nastane-li pojistná událost a žalovaný se zavázal hradit žalobkyni pojistné v částce 550 Kč ročně. Pojistná smlouva obsahuje prohlášení žalovaného, že se před uzavřením smlouvy seznámil s obsahem mj. všeobecných pojistných podmínek [anonymizováno] [číslo] s tím, že se souhlasem pojistníka budou předány formou uložení v datovém uložišti. Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od [datum] do [datum], kdy došlo k zániku pojištění pro neplacení pojistného. Dlužné pojistné za uvedené období činí 145 Kč. Žalobkyně se dále domáhala i upomínacích poplatků po 300 Kč za dvě odeslané upomínky, účtované dle sazebníku poplatků žalobkyně. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k zaplacení dlužné částky.

5. Žalobkyně naopak v řízení neprokázala, že by se součástí pojistné smlouvy stal sazebník poplatků. Svou neúčastí u jednání se zbavila možnosti být soudem poučena ve smyslu ustanovení § 118a o. s. ř.

6. Podle ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

7. Podle § 2782 odst. 1, 2 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé.

8. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

10. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi účastníky řízení byla platně uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ustanovení § 2758 odst. 1 občanského zákoníku, přičemž jejím předmětem bylo pojištění odpovědnosti v běžném občanském životě, a to oproti závazku žalovaného jako pojistníka platit pojistné ve výši 550 Kč ročně. Pojištění bylo sjednáno dne [datum] a trvalo do [datum], kdy zaniklo. Žalovaný za období od [datum] do [datum] nedostál své povinnosti vyplývající pro něj z předmětné pojistné smlouvy a neuhradil sjednané pojistné. V řízení bylo tedy pouze na žalovaném, aby úhradu dlužného pojistného za žalobkyní požadované období soudu tvrdil a prokázal. Žalovaný, v řízení zcela pasivní, netvrdil žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné dovozovat, že dluh uhradil, případně, že uplatněná pohledávka zanikla některým z jiných zákonných důvodu a žádná taková skutečnost ani v průběhu řízení nevyšla najevo. Soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni, z titulu dlužného pojistného, částku ve výši 145 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení z této částky za požadovanou dobu, tedy od [datum] do [datum], ve výši 11 Kč Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní pariční v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

11. Soud naopak zamítl žalobu v části, v níž žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení dvou poplatků za upomínku dlužného pojistného v celkové výši 600 Kč za odeslání dvou výzev k zaplacení dlužného pojistného. Žalovaný v předmětném smluvním vztahu vystupuje v právním postavení spotřebitele. Žalobkyně v průběhu řízení ani netvrdila ani neprokázala, že žalovaný byl jako spotřebitel řádně seznámen s konkrétním sazebníkem poplatků, a že by mu tedy byla známa konkrétní výše poplatku za zaslání upomínky o zaplacení pojistného, resp. že by mezi účastníky došlo k platnému uzavření dohody ohledně úhrady tohoto poplatku. Smlouva na sazebník poplatků neodkazuje. Navíc však platí, že ani odkaz na aktuální ceník, či seznam poplatků není za dané situace případný. Svou povahou jde o smluvní sankci, tedy smluvní pokutu, přičemž smluvní sankce musí být platně sjednána dle § 544 obč. zák., resp. § 2048 o. z. (Jak již uzavřel Ústavní soud ČR v rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 3512/11:„ V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ S ohledem na shora uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo, jelikož vzhledem k poměru žalované a soudem přiznané částky byla žalobkyně procesně úspěšná pouze v rozsahu 19 % a naopak neúspěšná v rozsahu 81 %. Za dané situace byla procesně úspěšnější strana žalovaná, které však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.