23 C 260/2021
č. j. 23 C 260/2021-108
V PLATNOSTIOkresní soud v Olomouci rozhodl ve prospěch žalobkyně o vyplacení 9 520 Kč jako dlužného nájemného a bezdůvodného obohacení za užívání nemovitosti, kterou žalovaný užíval bez právního základu po skončení nájemní smlouvy. Soud uznal, že žalovaný nesplnil povinnost platit nájemné a vznikl mu povinnost vyplatit žalobkyni nájemné v částce 2 800 Kč a bezdůvodné obohacení ve výši 6 720 Kč. Rozsudek byl založen na § 2201 a § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, podle nichž nájemce je povinen zaplatit nájemné a bezdůvodné obohacení je třeba vyplatit. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit i zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení ve výši 10 282 Kč.
Plný text
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Fialovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 9 520 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 9 520 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení: ve výši 8,25 % ročně z částky 400 Kč od datum do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 1 200 Kč od datum do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 1 200 Kč od datum do zaplacení, ve výši 8,5 % ročně z částky 6 720 Kč od datum do zaplacení a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 10 282 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce příjmení jméno příjmení.
1. Podanou žalobou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 9 520 Kč spolu s příslušenstvím jakožto dlužného nájemného v částce 2 800 Kč (za měsíce číslo) a bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného v částce 6 720 Kč (za období od datum do datum) za užívání anonymizována dvě slova číslo ve vjezdu anonymizována dvě slova budovy adresa v k. ú. část obce, obec Olomouc, jejímž je žalobce spoluvlastníkem a kterou na základě nájemní smlouvy ze dne datum přenechal žalovanému k užívání za měsíční nájemné 1 200 Kč splatné vždy k 15. dni měsíce předem. Ke skončení nájmu došlo uplynutím doby k datum. Od datum užívá žalovaný předmět nájmu bez právního důvodu, za tuto dobu vzniká na jeho straně bezdůvodné obohacení, které odpovídá výši obvyklého nájemného ve výši 1 200 Kč za měsíc. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nerozporoval.
3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, jelikož proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.
4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
5. Žalobce je spoluvlastníkem anonymizováno budovy adresa v k. ú. část obce, obec Olomouc. Dne datum účastníci podepsali smlouvu o pronájmu anonymizována dvě slova, na základě které se žalobce zavázal přenechat žalovanému k užívání anonymizována dvě slova číslo ve vjezdu anonymizováno uvedené anonymizováno budovy a žalovaný se toto užívání zavázal platit nájemné 1 200 Kč měsíčně. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od datum do datum. Přípisem ze dne datum žalobce vyzval žalovaného k odevzdání předmětu nájmu s tím, že po automatickém prodloužení nájemní smlouvy do datum již žalobce nemá zájem na pokračování nájemního vztahu a vyzval žalovaného k vyklizení a předání předmětu nájmu. Žalovaný žalobci nezaplatil nájemné v částce 400 Kč za číslo, v částce 1 200 Kč za měsíc číslo a v částce 1 200 Kč za měsíc číslo. Žalovaný předmět nájmu užívá i po datum nadále, aniž by za užívání něčeho platil. Předžalobní výzva mu byla zaslána.
6. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
7. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
8. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle ustanovení § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
10. Po projednání věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva dle § 2201 občanského zákoníku, na základě které žalobce přenechal žalovanému k užívání výše uvedenou anonymizována dvě slova a žalovaný se zavázal platit za její užívání sjednané nájemné. Žalovaný nesplnil svoji povinnost a dluží žalobci z titulu dlužného nájemného 2 800 Kč za měsíce číslo Nájemní smlouva byla ukončena uplynutím doby ke dni datum, žalovaný však předmět nájmu nadále užívá, aniž by za jeho užívání žalobci platil. V takovém případě na jeho straně vzniká bezdůvodné obohacení, které je v souladu s § 2991 odst. 1 občanského zákoníku povinen žalobci vydat. Výše bezdůvodného obohacení pak analogicky s § 2295 občanského zákoníku odpovídá sjednanému nájemnému. Za období od datum do datum tak žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobci 6 720 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. V dané procesní situaci bylo pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobci dluh, byť částečně, uhradil, případně, že uplatněná pohledávka zanikla jinak. Žalovaný, v řízení zcela pasivní, netvrdil žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné dovozovat, že dluh uhradil, případně, že uplatněná pohledávka zanikla některým z jiných zákonných důvodu a žádná taková skutečnost ani v řízení nevyšla najevo. Soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 9 520 Kč spolu s požadovaným zákonným úrokem z prodlení, jehož výše i počátek jednotlivých prodlení shledal soud souladnou se skutkovými zjištěními soudu a se zákonem. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.
11. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. §142a, § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 10 282 Kč, neboť byl v řízení plně procesně úspěšný, a proto mu přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, dále odměna za zastoupení advokátem za 4 úkony právní služby po 1 500 Kč dle § 7 bod 4 vyhl.č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby, účast u jednání dne datum), tj. 6 000 Kč celkem, 4 x paušální náhradu hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl.č. 177/1996 Sb., dále cestovné ve výši 271 Kč za cestu k soudnímu jednání dne datum na trase obec obec a zpět v rozsahu anonymizováno km, při použití vozidla anonymizována tři slova, registrační značka, při průměrné spotřebě 6 l číslo km, palivo nafta, při ceně 47,10 Kč dle vyhl. č. 116/2022 Sb. a sazbě základní náhrady 4,70 Kč/km dle vyhl. č. 511/2021 Sb., náhrada za promeškaný čas ve výši 200 Kč za celkem 2 půlhodiny po 100 Kč strávené na cestě k soudnímu jednání a zpět dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a náhrada DPH ve výši 21% z odměny a náhrad v celkové výši 1 611 Kč, neboť zástupce žalobce doložil, že je plátcem DPH. Částku 10 282 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám jejího zástupce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.