23 C 69/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Fialovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 1 956 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 606 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení z částky 1 606 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 67 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 350 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši 15 Kč se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 952,96 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 956 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení z žalované částky od [datum] do [datum] ve výši 82 Kč. Žalobkyně tvrdila, že tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného za období od [datum] do [datum] včetně, kdy byla pojistná smlouva ukončena, a to dle pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo [anonymizováno] životní pojištění. Počátek pojištění byl stanoven ke dni [datum], pojistné činilo 616 Kč měsíčně a bylo splatné k prvnímu dni pojistného období. S účinností od [datum] se výše měsíční splátky změnila na výši 949 Kč, a to na základě žádosti žalovaného ze dne [datum], na jejímž základě byl žalovanému dne [datum] odeslán dodatek [číslo] k uvedené smlouvě. Žalobkyně se dále domáhala i upomínacího poplatku ve výši 350 Kč. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal zcela procesně pasivní. Žalobkyně, její zástupce, ani žalovaný se k jednání soudu nedostavili, zbavili se tak možnosti být soudem poučeni ve smyslu ustanovení § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)

3. Jelikož proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání, je jeho odůvodnění koncipováno jako zjednodušené ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 zákona o. s. ř.

4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo životní pojištění, kterou se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala poskytnout žalovanému pojistné plnění, nastane-li pojistná událost a žalovaný se zavázal hradit žalobkyni pojistné v částce 616 Kč měsíčně, s účinností od [datum] pak 949 Kč měsíčně. Pojistná smlouva obsahuje prohlášení žalovaného, že se před uzavřením smlouvy seznámil s obsahem mj. všeobecných pojistných podmínek [anonymizována dvě slova] (verze [číslo]) a přehledem poplatků. Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od [datum] do [datum], kdy došlo k zániku pojištění pro neplacení pojistného. Dlužné pojistné za uvedené období činí 1 606 Kč, když je žalobkyní požadována toliko záporná kapitálová hodnota, jejíž hodnota je nižší než skutečně dlužné pojistné vypočtené dle sjednaného předpisu pojistného. Žalobkyně se dále domáhala i upomínacího poplatku 350 Kč za odeslanou upomínku, účtovanou dle sazebníku poplatků žalobkyně. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k zaplacení dlužné částky.

5. Žalobkyně naopak v řízení neprokázala odeslání konkrétní upomínky, s níž povinnost plnit v tomto řízení spojuje. Svou neúčastí u jednání se zbavila možnosti být soudem poučena ve smyslu ustanovení § 118a o. s. ř.

6. Podle ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

7. Podle § 2782 odst. 1, 2 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé.

8. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

10. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi účastníky řízení byla platně uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ustanovení § 2758 odst. 1 občanského zákoníku, přičemž jejím předmětem bylo životní pojištění, a to oproti závazku žalovaného jako pojistníka platit pojistné ve výši 616 Kč měsíčně, s účinností od [datum] pak 949 Kč měsíčně. Pojištění bylo sjednáno dne [datum] a trvalo do [datum], kdy zaniklo. Žalovaný za období od [datum] do [datum] nedostál své povinnosti vyplývající pro něj z předmětné pojistné smlouvy a neuhradil sjednané pojistné. V řízení bylo tedy pouze na žalovaném, aby úhradu dlužného pojistného za žalobkyní požadované období soudu tvrdil a prokázal. Žalovaný, v řízení zcela pasivní, netvrdil žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné dovozovat, že dluh uhradil, případně, že uplatněná pohledávka zanikla některým z jiných zákonných důvodu a žádná taková skutečnost ani v průběhu řízení nevyšla najevo. Soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni, z titulu dlužného pojistného, částku ve výši 1 606 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení z této částky za požadovanou dobu, tedy od [datum] do [datum], ve výši 67 Kč Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní pariční v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

11. Soud naopak zamítl žalobu v části, v níž žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení poplatku za upomínku dlužného pojistného ve výši 350 Kč za odeslání výzvy k zaplacení dlužného pojistného. Žalovaný v předmětném smluvním vztahu vystupuje v právním postavení spotřebitele. Žalobkyně v průběhu řízení ani netvrdila ani neprokázala, že žalovaný byl jako spotřebitel řádně seznámen s konkrétním sazebníkem poplatků, a že by mu tedy byla známa konkrétní výše poplatku za zaslání upomínky o zaplacení pojistného, resp. že by mezi účastníky došlo k platnému uzavření dohody ohledně úhrady tohoto poplatku, jelikož platí, že ani odkaz na aktuální ceník, či seznam poplatků není za dané situace případný. Svou povahou jde o smluvní sankci, tedy smluvní pokutu, přičemž smluvní sankce musí být platně sjednána dle § 544 obč. zák., resp. § 2048 o. z. (Jak již uzavřel Ústavní soud ČR v rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 3512/11:„ V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ Žalobkyně navíc ani neprokázala odeslání konkrétní upomínky, s níž povinnost plnit v tomto řízení spojuje. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci převážný procesní úspěch, náleží jí náhrada nákladů řízení určená podle míry jejího procesního úspěchu, která činí 64 %, jelikož byla úspěšná vzhledem k poměru žalované a soudem přiznané částky co do 82 % a neúspěšná co do 18 %.

13. Při plném procesním úspěchu by žalobkyni náležela náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a náhrada DPH ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, když zástupkyně žalobkyně doložila, že je plátcem DPH. Podmínky pro aplikaci § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. S ohledem na rozsah přiznané náhrady nákladů řízení 64 % pak žalobkyni na náhradě nákladů řízení náleží 952, 960 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupkyně žalobkyně. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. jako třídenní.