24 C 1/2026

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Novákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o 189 967,75 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 189 967,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % p. a. z částky 189 967,75 Kč od 23. 6. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 33 577,50 Kč. do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta B, .

III. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Olomouci soudní poplatek ve výši 1 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ve prospěch účtu číslo , č. účtu, , VS: , var. symbol, .

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 16. 12. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 189 967,75 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 20. 6. 2024 prostřednictvím webové schránky , Anonymizováno, po posouzené úvěruschopnosti žalovaného smlouvu o podnikatelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěr dne 20. 6. 2024 ve prospěch účtu žalovaného č. , č. účtu, ve výši 75 000 Kč, který měl být splacen poslední splátkou v celé výši dne 20. 6. 2025. Dle čl. 3.1 smlouvy má žalobkyně nárok na poplatek ve výši 137 951,67 Kč za poskytnutí úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Žalovaný svoji platební povinnost nesplnil, byl v prodlení s úhradou 12 měsíčních splátek, tudíž dluží žalobkyni celkem částku 189 967,75 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 75 000 Kč, smluvní sankce ve výši 6 000 Kč / tj. 500 Kč za prodlení s jednotlivou splátkou x 12/a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 137 951,67 Kč. Z důvodu prodlení s plněním peněžitého závazku požaduje žalobkyně úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné částky až do jejího úplného zaplacení, když celková pohledávka byla splatná 22. 6. 2025. Současně žalobkyně uvedla, že žalovaná částka zohledňuje již žalovaným zaplacené dílčí platby ve výši 28 983,92 Kč. K námitkám žalovaného žalobkyně uvedla, že dle by žalovanému poskytla spotřebitelský úvěr, když žalobkyně i dle obsahu webových stránek zásadně nabízí pouze podnikatelské úvěry, čehož si musel být žalovaný zcela vědom, běžně žalobkyně požaduje předložení účetnictví žalovaného k důkazu účelu čerpání úvěru, nicméně za situace, kdy žalovaný sám tvrdí, že ho čerpal k soukromým účelům je tento důkaz nadbytečný.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, uvedl, že úvěrová smlouva uzavřená mezi stranami byla již třetí, když samotná žalobkyně ho aktivně telefonicky oslovila s nabídkou úvěru, aniž by byl zjišťován účel poskytnutého úvěru, podmínkou poskytnutí úvěru byl požadavek aktivního živnostenského oprávnění min. 31 dnů, žalobkyně neověřovala jeho úvěruschopnost a skutečnosti ohledně jeho podnikání, za tím účelem žalobkyni nedokládal žádné dokumenty, přičemž oproti poskytnuté částce 75 000 Kč žalobkyně požadovala poplatek ve výši 0,7 % z částky úvěru za každý den čerpání úvěru, tj. 255,5 % p. a., s povinností úvěru platit ve 12 anuitních měsíčních splátkách ve výši 17 745,98 Kč, přičemž za dobu trvání závazku měl žalovaný zaplatit celkem 212 950,68 Kč. Pro případ prodlení s placením více než 90 dnů měl být žalovanému od 91. dne prodlení účtován poplatek za poskytnutí úvěru 0,02 % denně z nesplacené jistiny, za jednotlivé splátky v prodlení s placením byl pak povinen zaplatit 500 Kč, dále pak měla žalobkyně nárok za zaplacení úroků z prodlení ve výši 0,5 % ze součtu dlužných splátek při prodlení do 90 dnů, při prodlení přesahujícím 90 dnů pak ve výši 0,02 % ze součtu dlužných splátek, dále i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze součtu dlužných splátek. Samotná výše poplatku je zcela nepřiměřená, když další poplatky a sankce za pozdní splacení představují mimořádně vysoké navýšení dlužné částky, žalobkyně si je zcela vědoma této skutečnosti, úhradu některých částek v žalobě nepožaduje. S odkazem na soudní judikaturu v návaznosti na výši poplatku, resp. úrokové sazby za poskytnutý úvěr žalovaný namítá absolutní neplatnost smlouvy o úvěru pro rozpor s dobrými mravy a dále s odkazem na ust. § 1796 o. z. pro lichevní jednání žalobkyně, přičemž s ohledem na již uvedené skutečnosti žalovaný podřazuje tento úvěrový závazek pod ustanovení o spotřebitelském úvěru. Pokud by soud vyhodnotil, že se jedná o úvěr podnikatelský, pak je nutné posuzovat otázku dobrých mravů i mezi podnikateli, kdy žalovaný jakožto podnikatel-fyzická osoba vystupoval ve vztahu k žalobkyni jakožto slabší strana, která uzavřela závazek adhezním způsobem. Z uvedeného důvodu neplatnosti uzavřené smlouvy je tedy nezbytné považovat plnění, které byl žalovaný povinen zaplatit z titulu bezdůvodného obohacení, tudíž žalovaný žalobkyni zaplatil částku 99 300 Kč, nikoliv žalobkyní tvrzenou výši 28 983,92 Kč. Přestože žalovaný reagoval v uvedeném smyslu na předžalobní výzvu žalobkyně, jeho argumentace nebyla žalobkyní uznána. Žalobkyně se zaměřuje na subjekty, které jsou ve finanční tísni, nejsou schopny dostatečně posoudit celkový obsah a dopady navrhované smlouvy ze strany žalobkyně, žalovaný smlouvu uzavíral prostřednictvím portálu , Anonymizováno, , nikoliv dle portálu, který ve svém rozšířeném vyjádření podání žalovaného uvádí žalující strana, a to na webových stránkách , Anonymizováno, . Žalobkyně ani nenechala předložit od žalovaného žádné podklady týkající se podnikání včetně jeho úvěru schopnosti dokonce, nedokládal ani živnostenský list, ani žádný racionální podnikatelský záměr, přičemž dle judikátu ÚS ČR, a to III ÚS 4129/18 je nutné prověřovat schopnost splácení úvěru i u nespotřebitelských úvěrů poskytovaných podnikatelům, což v daném případě neproběhlo. Tento úvěr žalovaný považuje za spotřebitelský zastřený, částku 75 000 Kč žalovaný použil k úhradě předcházejících dluhů vzniklých se soukromými účely poskytnutých žalobkyní již po dvakráte v předcházejícím období, částka 75 000 Kč mu byla zaslána na účet, s callcentrem konkrétní podmínky smlouvy neprobíral.

3. Níže provedenými důkazy bylo v řízení prokázáno, že:- smlouvou o podnikatelském úvěru č. , hodnota, ze dne 20. 6. 2024, potvrzením platby 1 Kč, přehledem účtů žalovaného– mezi účastníky byla uzavřena prostřednictvím portálu , Anonymizováno, dne 20. 6. 2024 smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně s uvedením jakožto poskytovatel nebankovních podnikatelských úvěrů zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 75 000 Kč výlučně za účelem financování podnikatelských potřeb bez omezení konkrétního podnikatelského účelu úvěru, se splatností 12 měsíců ode dne čerpání úvěru, tj. do 20. 6. 2025, s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 0,7 % za každý den čerpání úvěru ode dne jeho poskytnutí až do jeho úplného splacení. Podmínkou uzavření této smlouvy byla skutečnost, že klient je podnikatelem – fyzickou osobou podnikající na základě živnostenského oprávnění po dobu nejméně 1 měsíce ke dni uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal úvěr žalobkyni spolu s poplatkem uhradit, vč. veškerých poplatků, a to ve 12ti anuitních splátkách měsíčně se splatností k 20. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje dnem 20. 7. 2024 s polední splátkou dne 20. 6. 2025, když celkem se za řádného plnění žalovaný zavázal zaplatit celkem částku 212 951,76 Kč při vyčísleném poplatku za poskytnutí úvěru, tj. odměny ve výši 183,9 % p. a., pro případ prodlení s placením více než 90 dnů měl být žalovanému od 91. dne prodlení účtován poplatek za poskytnutí úvěru 0,02 % denně z nesplacené jistiny, za jednotlivé splátky v prodlení s placením byl pak povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 500 Kč se splatností bezprostředně následujícího dne po dni takového prodlení, dále pak měla žalobkyně nárok za zaplacení úroků z prodlení ve výši 0,5 % denně ze součtu dlužných splátek při prodlení do 90 dnů, při prodlení přesahujícím 90 dnů pak ve výši 0,02 % denně ze součtu dlužných splátek, dále měla žalobkyně nárok i na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze součtu dlužných splátek úvěru. Placené částky žalovaným dle smluvního ujednání se nejdříve započítávají na smluvní pokutu ve výši 500 Kč za prolení s každou splátkou, následně na sjednaný úrok z prodlení, dále pak na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze součtu dlužných splátek úvěru, dále na poplatek za poskytnutí úvěru a na závěr na jistinu. Pro případ částečného předčasného splacení ke toto možné pouze k datům splatnosti splátek úvěru, jakoukoli částku před datem splatnosti splátky následující splátky nebude možno považovat za oprávněnou předčasnou splátku úvěru, jako taková bude zohledněna až ke dni splatnosti následující splátky úvěru, po částečném předčasném splacení úvěru se zbývající nesplacená částka úvěru a na jejím základě vypočítaný úrok rozdělí na jednotlivé stejné anuitní splátky, které budou splatné v termínech zbývajících splátek úvěru, klient je oprávněn celý úvěr oprávněn kdykoliv předčasně splatit a tudíž vrátit částku úvěru, zaplatit úrok ode dne čerpání do dne úplného předčasného zaplacení vč. smluvních pokut, společnost má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vzniknou v souvislosti s předčasným splacením úvěru dle přehledu zveřejněného na internetových stránkách Společnosti- výpisem z živnostenského rejstříku žalovaného – žalovaný je evidován jako OSVČ s předmětem oprávnění , Anonymizováno, od 31. 8. 2023, provozování této živnosti přerušeno od , datum, do , datum, a následně od , datum, do , datum, , přičemž úvěr mu byl poskytnut v mezidobí, kdy předmětnou živnost provozoval- potvrzením o provedené platbě – žalobkyně vyplatila žalovanému dne 20. 6. 2024 ve prospěch jeho účtu č. , č. účtu, částku 75 000 Kč- předžalobní výzvou ze dne 4. 8. 2025 a podacího lístku – PZ žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě pohledávky před podáním žaloby- odpovědí PZ žalovaného ze dne 20. 8. 2025 a předžalobní výzvou PZ žalovaného ze dne 1. 4. 2025 – v návaznosti na výzvu žalobkyně žalovaný namítá neplatnost smlouvy o podnikatelském úvěru, žádá o smírné vyřešení věci a následně k vrácení částek bezdůvodného obohacení žalobkyně na úkor žalovaného v důsledku 3 uzavřených smluv o podnikatelském úvěru a jím provedených platbách nad rámec jeho povinnosti plnit s ohledem na neplatnost uzavřených smluv- sdělením žalobkyně ze dne 23. 3. 2025 – žalobkyně na základě žádosti žalovaného sdělila přípisem ze dne 23. 3. 2025, že na předmětný úvěr dle smlouvy č. , hodnota, žalovaný zaplatil v 9 splátkách počínaje dnem 21. 9. 2024 a poslední splátkou dne 3. 3. 2025, tj před podáním žaloby, celkem částku 99 300 Kč4. Na základě výše uvedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:Mezi účastníky byla uzavřena prostřednictvím portálu , Anonymizováno, dne 20. 6. 2024 smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně s uvedením jakožto poskytovatel nebankovních podnikatelských úvěrů zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 75 000 Kč výlučně za účelem financování podnikatelských potřeb bez omezení konkrétního podnikatelského účelu úvěru, se splatností 12 měsíců ode dne čerpání úvěru, tj. do 20. 6. 2025, s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 0,7 % za každý den čerpání úvěru ode dne jeho poskytnutí až do jeho úplného splacení. Podmínkou uzavření této smlouvy byla skutečnost, že klient je podnikatelem – fyzickou osobou podnikající na základě živnostenského oprávnění po dobu nejméně 1 měsíce ke dni uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal úvěr žalobkyni spolu s poplatkem uhradit, vč. veškerých poplatků, a to ve 12ti anuitních splátkách měsíčně se splatností k 20. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje dnem 20. 7. 2024 s polední splátkou dne 20. 6. 2025, když celkem se za řádného plnění žalovaný zavázal zaplatit celkem částku 212 951,76 Kč při vyčísleném poplatku za poskytnutí úvěru, tj. odměny ve výši 183,9 % p. a., pro případ prodlení s placením více než 90 dnů měl být žalovanému od 91. dne prodlení účtován poplatek za poskytnutí úvěru 0,02 % denně z nesplacené jistiny, za jednotlivé splátky v prodlení s placením byl pak povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 500 Kč se splatností bezprostředně následujícího dne po dni takového prodlení, dále pak měla žalobkyně nárok za zaplacení úroků z prodlení ve výši 0,5 % denně ze součtu dlužných splátek při prodlení do 90 dnů, při prodlení přesahujícím 90 dnů pak ve výši 0,02 % denně ze součtu dlužných splátek, dále měla žalobkyně nárok i na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze součtu dlužných splátek úvěru. Placené částky žalovaným dle smluvního ujednání se nejdříve započítávají na smluvní pokutu ve výši 500 Kč za prolení s každou splátkou, následně na sjednaný úrok z prodlení, dále pak na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze součtu dlužných splátek úvěru, dále na poplatek za poskytnutí úvěru a na závěr na jistinu. Pro případ částečného předčasného splacení ke toto možné pouze k datům splatnosti splátek úvěru, jakoukoli částku před datem splatnosti splátky následující splátky nebude možno považovat za oprávněnou předčasnou splátku úvěru, jako taková bude zohledněna až ke dni splatnosti následující splátky úvěru, po částečném předčasném splacení úvěru se zbývající nesplacená částka úvěru a na jejím základě vypočítaný úrok rozdělí na jednotlivé stejné anuitní splátky, které budou splatné v termínech zbývajících splátek úvěru, klient je oprávněn celý úvěr oprávněn kdykoliv předčasně splatit a tudíž vrátit částku úvěru, zaplatit úrok ode dne čerpání do dne úplného předčasného zaplacení vč. smluvních pokut, společnost má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vzniknou v souvislosti s předčasným splacením úvěru dle přehledu zveřejněného na internetových stránkách Společnosti. V době předsmluvního jednání i v době uzavření uvedené smlouvy byl žalovaný evidován jako OSVČ s předmětem oprávnění , Anonymizováno, od 31. 8. 2023, provozování této živnosti bylo přerušeno od , datum, do , datum, a následně od , datum, do , datum, , přičemž úvěr mu byl poskytnut v mezidobí, kdy předmětnou živnost provozoval, tudíž splňoval i požadavek trvání živnostenského oprávnění. Žalobkyně vyplatila žalovanému dne 20. 6. 2024 ve prospěch jeho účtu č. , č. účtu, částku 75 000 Kč. Na předmětný úvěr žalovaný zaplatil v 9 splátkách počínaje dnem 21. 9. 2024 a poslední splátkou dne 3. 3. 2025, tj. před podáním žaloby, celkem částku 99 300 Kč. PZ žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě pohledávky před podáním žaloby, na což reagoval žalovaný námitkou neplatnost smlouvy o podnikatelském úvěru, žádal o smírné vyřešení věci a následně vrácení částek bezdůvodného obohacení žalobkyně na úkor žalovaného v důsledku 3 uzavřených smluv o podnikatelském úvěru a jím provedených platbách nad rámec jeho povinnosti plnit s ohledem na neplatnost uzavřených smluv.

5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

7. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.

8. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Podle ustanovení § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

10. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.

11. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.

13. Podle § 1 o. z., ustanovení právního řádu upravující vzájemná práva a povinnosti osob vytvářejí ve svém souhrnu soukromé právo. Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

14. Podle § 419 o.z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

15. Podle § 433 odst. 1 o. z., kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

16. Podle § 1796 o. z., neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

17. Podle § 1797 o. z., podnikatel, který uzavřel smlouvu při svém podnikání, nemá právo požadovat zrušení smlouvy podle § 1793 odst. 1, ani se nemůže dovolat neplatnosti smlouvy podle § 1796.

18. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji v plném rozsahu zamítl.

22. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena adhezním způsobem smlouva o podnikatelském úvěru, když žalobkyně splnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků žalovanému a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit sjednaný poplatek za čerpání úvěru včetně všech smluvních nároků ve sjednané době. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že předmětná úvěrová smlouva byla mezi účastníky uzavřena platně. Soud na základě samotného obsahu uzavřené smlouvy konstatuje absolutní neplatnost této smlouvy pro rozpor s dobrými mravy, i když vyhodnotil uzavřený závazek mezi účastníky jakožto smlouvu uzavřenou mezi podnikatelskými subjekty. Žalovaný si byl zcela vědom, že žalobkyně poskytuje toliko úvěry podnikatelským subjektům, což nakonec sama uvedla i ve znění uzavřené smlouvy, navíc žalovaný v inkriminované době byl podnikatelem – fyzickou osobou, která zcela splňovala podmínky uzavření smlouvy o podnikatelském úvěru, byť dle jeho tvrzení si žalobkyně danou skutečnost neověřila, resp. nenechala si od něho předložit živnostenské oprávnění za požadovaných podmínek. Pokud tedy poskytnuté finanční prostředky využil k soukromý účelům, byl si toho zcela sám vědom, když ze svojí strany porušil smluvní ustanovení. Proto uvedený úvěr nelze vyhodnotit jakožto spotřebitelský úvěr s kladením na tuto skutečnost veškeré zákonné požadavky vč. uplatnění ust. § 1796 o. z., když dovolání se neplatnosti smlouvy podle tohoto ustanovení je v případě podnikatelů vyňato dle ust. § 1797 o. z. Nicméně přesto je nezbytné poukázat na ust. § 433 o. z., kdy i mezi podnikateli může jedna strana vystupovat jako strana slabší, což v daném případě byl žalovaný, přičemž uvedené zákonné ustanovení poskytuje ochranu všem subjektům, které definici slabší stany splňují, nemusí se tedy jednat výlučně o spotřebitele. Ust. § 433 o. z. zahrnuje zásadu poctivosti, dobré víry i zákazu zneužití práva, když ani v oblasti hospodářského styku nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení nikdo zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech, přičemž v těchto závěrech se jedná o kogentní ustanovení zákona. Jako důsledek tohoto jednání není nutno hledat podrobnější ustanovení na ochranu slabší strany, ale je nutné použít standardní pravidla o neplatnosti právního jednání. Formulářovitý charakter adhezním způsobem uzavřené smlouvy, samotná výše odměny, resp. poplatku za poskytnutí úvěru, která vysoce překračuje obvyklou výši úroku za poskytnutí obdobných úvěrů u ostatních finančních ústavů, však nestačí k naplnění tohoto zákonného ustanovení. V daném případě však k tomu přistupují další skutečnosti vyplývající z uzavřené smlouvy, postavené na zásadách provádění zápočtů žalovaným prováděných plateb, když na žalovaného jakožto klienta je pohlíženo spíše jako neplatiče, kdy žalobkyně předem předpokládá, že žalovaný svůj dluh neuhradí, navíc zmnožuje jednotlivé typy sankcí za porušení platební morálky, když dokonce smluvního ujednání o předčasné úhradě jednotlivé splátky žalobkyně neumožňuje před její splatností zaúčtovat, tudíž v důsledku této skutečnosti i snížit plynoucí poplatek z úvěru, ale naopak umožňuje žalobkyni volnou dispozici s těmito prostředky po přechodnou dobu a jejich možné zhodnocení na straně žalobkyně. Institut rozporu s dobrými mravy, a tudíž dovození absolutní neplatnosti závazku je institut sice výjimečný, ale v daném případě dostatečně přiléhající s ohledem na shora popsané závěry. V daném případě tedy došlo k naplnění předpokladů ke zneužití slabší strany neprofesionála v dané oblasti k posílení postavení odborníka jakožto strany silnější, tedy ke vzniku zřejmé a nedůvodné nerovnováhy. Současně je nutné podotknout, že je zcela nestandardní ze strany poskytovatele úvěru nepožadovat po žadateli podnikatelský záměr v případě konkrétního účelu podnikatelského úvěru nebo minimálně prokázání finančních toků za účelem vyhodnocení schopnosti žadatele úvěr v požadované výši zaplatit /viz. rozhodnutí NS ČR sp. zn. R 80/2021/. S ohledem na vyhodnocení uzavřené smlouvy mezi podnikateli jakožto absolutně neplatného jednání vychází tedy povinnost na straně žalovaného z institutu bezdůvodného obohacení, které mu bylo žalobkyní vyplaceno. S ohledem na úhradu ze strany žalovaného ve výši 99 300 Kč oproti poskytnutým finančním prostředkům žalobkyní ve výši 75 000 Kč tedy žalovaný za daného stavu svoji povinnost již dostatečně splnil, resp. důvod finančního plnění ve vztahu k žalobkyni již překročil, tudíž není povinen žalobkyni již ničeho platit. Soud tedy uplatňovaný nárok žalobkyní v podobě jistiny a příslušenstvím pohledávky zcela zamítl.

23. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalobkyni povinnost zaplatit zcela úspěšnému žalovanému na účelně vynaložených nákladech řízení částku 33 577,50 Kč. V daném případě pak náklady řízení žalovaného tvoří odměna za zastoupení advokátem ve výši 26 100 Kč za 3 úkony právní služby po 8 700 Kč dle § 7 advokátního tarifu (převzetí věci s přípravou, vyjádření k žalobě, účast u jednání dne 6. 2. 2026), 3 x režijní paušál po 450 Kč, tj. 1 350 Kč dle § 11,13 advokátního tarifu, promeškaný čas před jednáním v rozsahu 40 min. ve výši 300 Kč dle § 14 advokátního tarifu a 21 % DPH ve výši 5 827,50 Kč. Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalovaného v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.

24. Ve výroku III. tohoto rozsudku soud doměřil soudní poplatek ve výši 1 900 Kč dle položky 1 písm. b), položky 2 odst. 3 Sazebníku k zák. č. 549/199 Sb. ve znění pozd. předp.

25. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. jakožto lhůta obecná pariční třídenní.