24 C 159/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Novákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 12 387,27 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 7 042,61 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % p. a. z částky 5 669,98 Kč od 11. 1. 2025 do zaplacení a částku 344,66 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Olomouci soudní poplatek ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ve prospěch účtu číslo , č. účtu, , VS: , var. symbol, .

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 5. 6. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 12 042,61 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela po posouzení úvěruschopnosti žalované dne 10. 9. 2024 s žalovanou smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. , hodnota, s možností postupného čerpání až do výše 27 200 Kč distančním způsobem na , webové stránky, ve znění Sazebníku a VOP žalobkyně, když žalovaná vyplnila žádost i veškeré vyžadované údaje a identifikovala svůj bankovní účet. Na jejím základě žalované poskytla žalobkyně bankovním převodem na účet žalované č. , č. účtu, úvěr v celkové výši 5 000 Kč, a to dne 10. 9. 2024 částku 1 000 Kč, dne 11. 9. 2024 částku 100 Kč, dne 10. 9. 2024 částku 200 Kč, dne 10. 9. 2024 částku 2 000 Kč a dne 10. 9. 2024 částku 1 700 Kč. Úvěr byl splatný dne 4. 3. 2026, přičemž žalovaná si při sjednávání smlouvy zvolila volitelnou službu „, Anonymizováno, “ za poplatek 80,52 Kč. Žalovaná však uhradila toliko částku 0,29 Kč dne 15. 10. 2024, dále již ničeho neuhradila, dostala se do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, v důsledku čehož žalobkyně vypověděla smlouvu emailem ze dne 10. 1. 2025, k prodlení s úhradou celého úvěru došlo dne 11. 1. 2025. Žalobkyně požaduje úhradu jistiny ve výši 4 999,71 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 99, 34 Kč, smluvní úrok ve výši 6 372,63 kč, poplatek za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 76, 86 Kč a poplatek za sjednanou službu „, Anonymizováno, “ ve výši 494,07 Kč, celkem tedy částku 12 042,61 Kč. Strany v rámci smluvního závazku sjednaly poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, dále pak smluvní úrok ve výši 1,07 % denně z nesplacené části jistiny. V souvislosti s prodlením s placením dlužné částky strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, tudíž žalobkyně nárokuje v uvedeném sporu tuto smluvní pokutu od 12. 10. 2024 do 10. 1. 2025 v částce 344,66 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % p. a. z částky 12 042,61 Kč od 11. 1. 2025 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k řádně nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila.

3. Níže provedenými důkazy bylo v řízení prokázáno, že:− Údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru – žalovaná jakožto žadatel bezúčelového úvěru stanoví základní vlastnosti úvěru, náklady úvěru a další důležité právní aspekty spotřebitelského úvěru− Smlouvou o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním č. , hodnota, ze dne 10. 9. 2024 vč. přílohy, Sazebníkem a VOP, výpisem o posouzení úvěruschopnosti, obecnými principy posuzování a filozofií Společnosti, identifikovatelnými příjmy, přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, souhlasem se zpracováním osobních údajů – po posouzení úvěruschopnosti žalované byla mezi účastníky uzavřena smlouva o bezúčelovém spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním č. , hodnota, ze dne 10. 9. 2024 do úvěrového limitu 27 200 Kč, celkovou výší poplatku za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky, s datem splatnosti dne 4. 3. 2026 a za smluv ní úrok ve výši 1,066 % denně. . Počet částek, prostřednictvím, kterých bude dlužník úvěr čerpat, není omezen, každá jednotlivá částka musí dosahovat minimální výše 500 Kč, žalovaná v souladu se Sazebníkem sjednala jednorázovou službu „, Anonymizováno, “ ve výši 165 Kč službu „, Anonymizováno, “ se splatností 29. den následující po dni, za který byl daný poplatek vypočten společně s denní splátkou, při prodlení je povinen dlužník zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení, kdy uplatněná smluvní pokuta však nesmí přesáhnout shora uvedený limit 0,1 % z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, strany sjednaly účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, a to paušálně ve výši 35 Kč denně, představující telefonní, emailovou či běžnou korespondenci, maximálně však 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání, dále pak možnost zpoplatněných upomínek, a to za každou z nich částkou 105 Kč .V případě prodlení klienta se splácením jedné anebo více splátek, které jsou počínaje dnem 10. 10. 2024 splatné denně, a to s prodlením alespoň 91 dní jedné nebo více splátek, má věřitel nárok na zesplatnění úvěru− přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli a zprávami , právnická osoba, . ze dne 25. 9. 2025 a 29. 9. 2025 - žalované poskytla žalobkyně bankovním převodem ve prospěch účtu č. , č. účtu, úvěr v celkové výši 5 000 Kč, a to dne 10. 9. 2024 částku 1 000 Kč, dne 11. 9. 2024 částku 100 Kč, dne 10. 9. 2024 částku 200 Kč, dne 10. 9. 2024 částku 2 000 Kč a dne 10. 9. 2024 částku 1 700 Kč.− Zesplatněním úvěru ze dne 10. 1. 2025 a výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 21. 5. 2025 vč. podacího lístku – žalovaná byla vyzývána k zaplacení zesplatněné dlužné částky vč. přísl. ve výši 12 632,27 kč před podáním žaloby právním zástupcem žalobkyně4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:Po posouzení úvěruschopnosti žalované byla mezi účastníky uzavřena smlouva o bezúčelovém spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním č. , hodnota, ze dne 10. 9. 2024 do úvěrového limitu 27 200 Kč, celkovou výší poplatku za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky, s datem splatnosti dne 4. 3. 2026 a za smluvní úrok ve výši 1,066 % denně. Počet částek, prostřednictvím, kterých bude dlužník úvěr čerpat, není omezen, každá jednotlivá částka musí dosahovat minimální výše 500 Kč, žalovaná v souladu se Sazebníkem sjednala jednorázovou službu „, Anonymizováno, “ ve výši 165 Kč službu „, Anonymizováno, “ se splatností 29. den následující po dni, za který byl daný poplatek vypočten společně s denní splátkou, při prodlení je povinen dlužník zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení, kdy uplatněná smluvní pokuta však nesmí přesáhnout shora uvedený limit 0,1 % z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, strany sjednaly účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, a to paušálně ve výši 35 Kč denně, představující telefonní, emailovou či běžnou korespondenci, maximálně však 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání, dále pak možnost zpoplatněných upomínek, a to za každou z nich částkou 105 Kč .V případě prodlení klienta se splácením jedné anebo více splátek, které jsou počínaje dnem 10. 10. 2024 splatné denně, a to s prodlením alespoň 91 dní jedné nebo více splátek, má věřitel nárok na zesplatnění úvěru. Žalobkyně vyplatila žalované bankovním převodem ve prospěch jejího účtu č. , č. účtu, úvěr v celkové výši 5 000 Kč, a to dne 10. 9. 2024 částku 1 000 Kč, dne 11. 9. 2024 částku 100 Kč, dne 10. 9. 2024 částku 200 Kč, dne 10. 9. 2024 částku 2 000 Kč a dne 10. 9. 2024 částku 1 700 Kč. Žalovaná však ničeho neplatila, proto byl úvěr zesplatněn ke dni 10. 1. 2025, tomuto datu byla povinna dle smluvních ujednání žalovaná zaplatit celkovou dlužnou částku se sjednaným příslušenstvím, které činily ke dni zaslání předžalobní výzvy částku 12 632,27 Kč.

5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

7. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

8. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

10. Podle ustanovení § 1 odst. 2 občanského zákoníku, nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

11. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.

12. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

15. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu; b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

20. Podle ustanovení § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžní povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

21. Podle ustanovení § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

22. Soud po provedeném dokazování konstatuje, že v tomto konkrétním případě žalobkyně úvěruschopnost žalované řádně posoudila., nicméně ujednání o výši smluvního úroku ve výši ,066 % denně z nesplacené části jistiny, který se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni spolu s jistinou úvěru je v rozporu s dobrými mravy. Podle judikatury Nejvyššího soudu, která se váže ke staré právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), ale lze ji aplikovat i na úvěrové vztahy dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o zápůjčce či úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1587/2015). V daném případě sazba sjednaného úroku převyšuje zcela zjevně nejvyšší bankovní úvěrovou úrokovou sazbu stanovenou ostatními bankami v daném období za obdobnou výši a charakter úvěru a za této situace je třeba sjednanou výši úroku považovat za zjevně rozpornou s dobrými mravy. V důsledku této skutečnosti je nutné posoudit smlouvu úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou jako absolutně neplatnou. Důsledkem neplatnosti dotčené úvěrové smlouvy je redukce nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru ve výši 5 000 Kč, což nakonec žalobkyně v řízení i požadovala. Jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době, v níž je žalovaná povinna jistinu úvěru vrátit (tj. době splatnosti), určil ji soud. Žalovaná zůstala po celou dobu řízení zcela pasivní, soud proto určil lhůtu splatnosti jakožto obecnou třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni nevznikl nárok na úhradu sjednaného úroku, poplatků, smluvní pokuty a požadovaného zákonného úroku z prodlení, neboť doba splatnosti jistiny byla soudem stanovena až uplynutím tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku a žalovaná proto není s úhradou jistiny úvěru (prozatím) v prodlení. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá, když žalobkyně byla v řízení neúspěšná v rozsahu 60 % a úspěšná v rozsahu 40 %, tudíž je povinna zaplatit žalované rozdíl uvedených hodnot v rozsahu 20 % z celkových nákladů řízení, nicméně žalované prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.

24. Ve výroku III. tohoto rozsudku soud uložil žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku s odkazem na položku 1) písm. a) a položku 2, bod 2,3 Sazebníku k zák. č. 549/1991 Sb. ve znění pozd. předp.

25. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.