24 C 169/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Novákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 22 080 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 16 000 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 665,75 Kč a částku 6 080 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 203,14 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, .

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Olomouci soudní poplatek ve výši 220 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ve prospěch účtu číslo , č. účtu, , VS: , var. symbol, .

1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne 29. 5. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 080 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, . poskytla žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 16. 4. 2020 prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, úvěr ve výši 16 000 Kč ve prospěch účtu žalovaného, který se žalovaný zavázal splatit nejpozději dne 16. 5. 2020, přičemž strany sjednaly smluvní úrok za poskytnutí úvěru ve výši 0 Kč. Žalovaný však svoji povinnost nesplnil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého závazku, tudíž žalobkyně požaduje zaplatit kromě jistiny ve výši 16 000 Kč i smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny od 17. 5. 2020 do 1. 6. 2021 v částce 6 080 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny počínaje dnem 17. 5. 2020 do 1. 6. 2021 a dále od 15. 6. 2021 /tj. od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky/ až do úplného zaplacení pohledávky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 s účinností k 14. 6. 2021 se žalobkyně stala právním nástupcem původního věřitele.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k řádně nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil.

3. Níže provedenými důkazy bylo v řízení prokázáno, že:- Smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne 4. 5. 2020 a ze dne 16. 5. 2020, Obchodními podmínkami , právnická osoba, , výpisy z bankovního účtu č. , č. účtu, - žalovaný uzavřel dne 4. 5. 2020 ve znění smlouvy ze dne 16. 5. 2020 a obchodních podmínek prostřednictvím elektronických prostředků na dálku s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku v celkové výši 16 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal poskytovateli vrátit částku ve výši 16 000 Kč za smluvní úrok ve výši 0 % p. a. se splatností 16. 5. 2020, strany sjednaly smluvní pokutu 0,1 % za každý den prodlení s plněním závazku, poplatky za upomínání ve výši 50 Kč za upomínku, a to bez doložení zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.- Přehledem plateb, upomínkou ze dne 30. 5. 2020 a ze dne 16. 6. 2020- žalovaný ničeho neuhradil, postupitel opakovaně vyzýval žalovaného k úhradě jistiny ve výši 16 000 kč, dále smluvní pokuty, poplatků za každou upomínku ve výši 50 Kč, avšak žalovaný ničeho nezaplatil- Výpisem z OR žalobkyně, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2021, dokladem o zaplacení, smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 11. 6. 2021- žalobkyně se stala s účinností od 14. 6. 2021 právním nástupcem původního věřitele, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 25. 6. 2021- Předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu ze dne 27. 6. 2020 vč. dokladu o odeslané poště – žalovaný byl vyzván k úhradě pohledávky s příslušenstvím v celkové výši 16 806 Kč pod hrozbou podání žaloby4. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:Společnost , právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne 4. 5. 2020 ve znění změny ze dne 16. 5. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které se věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 16 000 Kč ve prospěch jeho účtu č. , č. účtu, . Věřitel tyto finanční prostředky žalovanému poskytl nicméně žalovaný svoji povinnost nesplnil, doposud nezaplatil poskytnutou částku ve sjednané lhůtě nejpozději 16. 5. 2020 žalobkyni, která je právní nástupcem původního věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 25. 6. 2021. Mezi stranami byl za poskytnutí úvěrové částky sjednán smluvní úrok 0 %, přičemž právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně neprošetřila ani úvěruschopnost žalovaného. Na výzvu k úhradě dluhu právního zástupce žalobkyně žalovaný nereagoval. Z důvodu prodlení s plněním peněžitého závazku požaduje žalobkyně i zákonný úrok z prodlení až do úplného zaplacení pohledávky, a to včetně sjednané smluvní pokuty 0,1 % z dlužné jistiny od 17. 5. 2020 do 1. 6. 2021 v částce 6 080 Kč.

5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

7. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

8. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

9. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru), (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru), (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

11. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.

12. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi)

17. Žalobkyně jakožto právní nástupkyně původního věřitele vůči žalovanému sice v řízení prokázala poukázání uplatněné pohledávky bezhotovostním převodem z bankovního účtu poskytovatele finančních prostředků právní předchůdkyní ve prospěch bankovního účtu žalovaného, nicméně neprokázala pasivní legitimaci žalovaného z titulu právního institutu uzavření úvěrového závazku, neboť uzavřená smlouva tak, jak vyplývalo z jejího obsahu, byť se nazývala smlouvou o úvěru, takovým závazkem nebyla. Písemná smlouva nesplňovala základní předpoklady úvěrové smlouvy, neboť naprosto vylučovala jakoukoliv odměnu, tj. smluvní úrok ať již ve formě poplatku či sjednané úrokové částky za poskytnutí úvěru jakožto příslušné odměny věřitele, naprosto svým zněním tuto podmínku negovala, když výše uvedených předpokladů vzniku úvěrového závazku byla sjednána v částce 0 Kč. Z uvedeného důvodu, jakož pro případ skutečně uzavřeného úvěrového závazku, kdy nebylo ani žalobkyní řádně doloženo zkoumání úvěruschopnosti žalovaného pro poskytnutí spotřebitelského úvěru, se stalo toliko bezdůvodným obohacením žalovaného na úkor věřitele, který mu poskytl částku 16 000 Kč ve prospěch účtu, jehož je majitelem. V řízení bylo tedy žalobkyní prokázáno plnění právním předchůdcem ve prospěch žalovaného bez právního důvodu, tudíž nárok žalobkyně jakožto právního nástupce poskytovatele této finanční částky je zcela důvodný. Soud tedy zcela vyhověl žalobkyni ohledně požadované jistiny, ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 72 %, tudíž ji soud přiznal plně účelně vynaložené náklady řízení v rozsahu 43 %, tj. v částce 1 203,14Kč. Plné náklady řízení v částce 2 798 Kč spočívající v zaplacení SOP ve výši 1 104 Kč, odměně advokáta dle § 7) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění pozd. předp. za 3 úkony právních služeb v částce 1 100 Kč, 3xRP v celkové výši 300 Kč dle § 14b) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění pozd. předp. a 21 % DPH ve výši 294 Kč. Tyto je povinen žalovaný zaplatit žalobkyni k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval /§ 149 odst. 1 o. s. ř./.

19. Ve výroku IV. tohoto rozsudku soud žalobkyni doměřil soudní poplatek dle položky 1 písm. b), položky 2 odst. 3 Sazebníku k zák. č. 549/199 Sb. ve znění pozd. předp.

20. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.