24 C 180/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Novákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované o 157 846,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 94 712 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 20 054 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 114 766 Kč ve výši 14,75 % ročně od 20.06.2024 do zaplacení, pohledávku ve výši 43 080,60 Kč a úrok ve výši 56,48 % p. a. z částky 99 418,49 Kč od 20.06.2024 do 13.07.2024 v částce 3 610,32 Kč, úrok ve výši 14,75 % p. a. z částky 99 418,49 Kč od 14.07.2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 20.06.2024 dosáhne částky 304 588,00 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 9 196,76 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky , Jméno advokátky, .

1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne 8. 7. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 114 766 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou s odůvodněním, že žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 6. 2. 2024 úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit ve 48měsíčních splátkách po 5 288 Kč spolu se sjednaným úrokem ve výši úrokové sazby 56,48 % ročně vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březnem 2024. Účastníci si ve smlouvě dále sjednali, že žalovaný zaplatí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyně uplatňuje smluvní pokutu v celkové výši 998 Kč za 2. a 3. splátku v prodlení. V důsledku prodlení žalované dále žalobci vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč, tj. 200 Kč za každou splátku v prodlení o délce 15 dnů, tj. u splátek 2. a 3. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že pokud se žalovaná dostane do prodlení s úhradou jakékoli splátky o délce 65 dnů /u splátky č. , hodnota, splatné dne 14. 4. 2024/, dojde bez dalšího k zesplatnění celé zbývající dlužné částky. K datu 18. 6. 2024 tak došlo k zesplatnění celého úvěru, kdy se dle ujednání smlouvy stala splatnou celá dosud nezaplacená jistina a k ní přirostlé dosud nezaplacené úroky, které se ke dni zesplatnění staly součástí nové jistiny ve výši 113 368,53 Kč. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že pokud žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí jistinu v den následující po zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Žalobkyně žalobou uplatňuje smluvní pokutu ve výši 43 080,60 Kč za období od 20. 6. 2024 do 4. 7. 2025 z nové jistiny ve výši 113 368,53 Kč. Žalobkyně se dále domáhá žalobou zaplacení úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 99 418,49 Kč ode dne 20. 6. 2024 do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 56,48 % p. a., z původní jistiny 99 418,49 Kč od 20. 6. 2024 do 13. 7. 2024 v částce 3 610,32 Kč a dále úrok ve výši 14,75 % p. a. z původní jistiny 99 418,49 Kč od 14. 7. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 20. 6. 2024 dosáhne částky 304 588 Kč. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval.

3. Níže provedenými důkazy bylo prokázáno, že:- návrhem na uzavření smlouvy o úvěru/ smlouvy o úvěru/ ze dne 6. 2. 2024, oznámením o schválení úvěru č. , hodnota, , předsmluvním formulářem vč. kopie OP žalovaného, detailem výpisů z účtu žalované č. , č. účtu, za 10/2023- 1/2024 výpisem z nebankovního registru, registru SOLUS prohlášením klienta – žalobkyně po zkoumání úvěruschopnosti žalované s maximálním počtem skóre a žalovaná uzavřeli dne 6. 2. 2024 smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni celkovou částku 253 824 Kč ve 48 měsíčních splátkách ve výši 5 288 Kč, přičemž ve splátkách je zahrnuta i splátka úroku, kdy sjednaná zápůjční úroková sazba činí 56,48 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru, pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů strany sjednaly smluvní pokutu v ve výši 499 Kč za každou splátku s maximálním limitem této smluvní pokuty ročně ve výši 2 999 Kč, dále pro případ prodlení právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 200 kč za každou splátku v prodlení o délce 15 dnů, pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jakékoli splátky o délce 65 dnů, dojde bez dalšího k zesplatnění celé zbývající dlužné částky, zahrnující zbývající jistiny, úroky přirostlé ke dni zesplatnění, veškeré smluvní pokuty a náhrady nákladů, dále strany sjednaly pro případ prodlení s plněním po zesplatnění úvěru povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení počínaje dnem následujícím po zesplatnění úvěru.- kartou klienta a výpisem z účtu žalobkyně ze dne 6. 2. 2024 - žalované byla 6. 2. 2024 vyplacena částka 100 000 Kč a splaceno bylo žalovanou 5 288 Kč,- výzvou k zaplacení ze dne 15, 5. 2024 a 14. 6. 2024 - žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných splátek č. 2 3, dále i splátky č. 4 s tím, že upozornila žalovanou na možnost automatického zesplatnění celého úvěru pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů- oznámením ze dne 18. 6. 2024 vč. doručenky – žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě již zesplatněného úvěru v celkové výši 114 766 Kč- s předžalobní výzvou ze dne 19. 2. 2025 – žalovaná byla vyzvána k plnění před podáním žaloby- sdělením , banka, . ze dne 30. 7. 2024, , banka, . ze dne 30. 7. 2025 a , banka, ze dne 29. 7. 2025 - za obdobné úvěry požadovaly banky v daném období obvyklou úrokovou sazbu smluvního úroku v rozpětí 6,9 % – 21,1 % p. a.

4. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:Žalobkyně po zkoumání úvěruschopnosti žalované s maximálním počtem skóre a žalovaná uzavřeli dne 6. 2. 2024 smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni celkovou částku 253 824 Kč ve 48 měsíčních splátkách ve výši 5 288 Kč, přičemž ve splátkách je zahrnuta i splátka úroku, kdy sjednaná zápůjční úroková sazba činí 56,48 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru, pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů strany sjednaly smluvní pokutu v ve výši 499 Kč za každou splátku s maximálním limitem této smluvní pokuty ročně ve výši 2 999 Kč, dále pro případ prodlení právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 200 kč za každou splátku v prodlení o délce 15 dnů, pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jakékoli splátky o délce 65 dnů, dojde bez dalšího k zesplatnění celé zbývající dlužné částky, zahrnující zbývající jistiny, úroky přirostlé ke dni zesplatnění, veškeré smluvní pokuty a náhrady nákladů, dále strany sjednaly pro případ prodlení s plněním po zesplatnění úvěru povinnost žalované zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení počínaje dnem následujícím po zesplatnění úvěru. Žalované byla 6. 2. 2024 vyplacena částka 100 000 Kč a splaceno bylo žalovanou 5 288 Kč, když žalovaná se dostala do prodlení s placením 2.3.a 4. splátky v důsledku čehož byl úvěr zesplatněn oznámením ze dne 18. 6. 2024 v celkové výši 114 766 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžité úhradě již zesplatněného úvěru, nicméně žalovaná ničeho nezaplatila, nereagovala ani na předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně. Za obdobné úvěry požadovaly banky v daném období obvyklou úrokovou sazbu smluvního úroku v rozpětí 6,9 % – 21,1 % p. a.

5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

7. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

8. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

9. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru), (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru), (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

11. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.

12. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků vč. odměny za poskytnutí úvěru je v daném případě rozporná s dobrými mravy a způsobuje tak absolutní neplatnost smlouvy o úvěru dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku. Žalovaná se zavázala za poskytnutí úvěru ve výši 100 000 Kč zaplatit úrok ve výši 56,48 % p. a. Takto sjednaná výše úroků zjevně několikanásobně překračuje horní hranice úrokových sazeb poskytovaných bankami a toto ujednání je tedy nezbytné hodnotit jako nemravné, a tudíž absolutně neplatné (viz závěry rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

17. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud dospěl k závěru, že žalobkyně sjednala nepřiměřenou výši smluvního úroku za poskytnutí úvěru, což zakládá absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Podstatnou okolností vedoucí k vyhodnocení úvěrového závazku jakožto absolutně neplatného především vedly soud tedy závěry o výše sjednané odměny za poskytnutí spotřebitelského úvěru, která v porovnání s obvyklými bankovními úroky požadovanými v daném období za obdobné úvěry představuje výši zcela nepřiměřenou18. Důsledkem absolutní neplatnosti dotčené úvěrové smlouvy dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku a v souladu s 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Za situace, kdy v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla podle neplatné smlouvy žalované částku 100 000 Kč, vznikla žalované povinnost vrátit žalobkyni tuto poskytnutou finanční částku. V řízení však bylo samotnou žalobkyní tvrzeno i prokázáno, že žalovaná v průběhu splatnosti závazku a v následujícím období zaplatila žalobkyni toliko částku 5 288 Kč, tudíž je povinna žalobkyni zaplatit toliko rozdíl, a to částku 94 712 Kč, o kterou se bezdůvodně obohatila. V uvedeném rozsahu tedy soud žalobě ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl, ve zbývajícím rozsahu žalobu žalobkyně zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla v řízení v rozsahu 60 % úspěšná, vznikl jí tedy nárok na 20 % účelně vzniklých nákladů řízení v částce 9 196,76 Kč k rukám advokáta, který žalobkyně v řízení zastupoval /§ 149 odst. 1 o. s. ř./. Celkové náklady řízení žalobkyně v částce 45 983,80 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 7 893 Kč, 4x odměnu advokáta v celkové výši 29 680 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění pozd. předp. za 4 úkony právní služby, 4x RP v celkové výši 1 800 Kč dle §§ 11, § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění pozd. předp. a 21 % DPH ve výši 6 610,80 Kč.

20. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.