24 C 2/2026

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Novákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 45 831,59 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 196,03 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 23 857,09 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % p. a. z částky 21 616,37 Kč od 16. 7. 2025 do zaplacení a částku 778,47 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 17. 12. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 45 831,59 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela po posouzení úvěruschopnosti žalovaného dne 14. 3. 2025 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. , hodnota, s možností postupného čerpání až do výše 21 200 Kč distančním způsobem na , webové stránky, ve znění Sazebníku a VOP žalobkyně, když žalovaný vyplnil žádost i veškeré vyžadované údaje a identifikoval svůj bankovní účet. Na jejím základě žalovanému poskytla žalobkyně bankovním převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, úvěr v celkové výši 21 200 Kč, a to dne 14. 3. 2025 částku 14 900 Kč, dne 14. 3. 2025 částku 6 300 Kč. První splátka byla splatná dne 13. 4. 2025 a konec kreditového rámce měl nastat dne 5. 9. 2026. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil volitelnou službu „, Anonymizováno, “. Žalovaný však uhradil na jistinu toliko částku 3,97 Kč, a to 2,63 Kč dne 28. 5. 2025 a částku 1,34 Kč dne 28. 5. 2025, dále již ničeho neuhradil, dostal se do prodlení s úhradou pravidelných splátek, v důsledku čehož žalobkyně vypověděla smlouvu emailem ze dne 15. 7. 2025, k prodlení s úhradou celého úvěru došlo dne 16. 7. 2025. Žalobkyně požaduje úhradu jistiny ve výši 21 196,03 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 420,34 Kč, smluvní úrok ve výši 23 436,75 Kč, celkem tedy částku 45 053,12 Kč. Strany v rámci smluvního závazku sjednaly poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, dále pak smluvní úrok ve výši 0,93 % denně z nesplacené části jistiny. V souvislosti s prodlením s placením dlužné částky strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, tudíž žalobkyně nárokuje v uvedeném sporu tuto smluvní pokutu od 16. 4. 2025 do 15. 7. 2025 v částce 778,47 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % p. a. z částky 21 616,37 Kč od 16. 7. 2025 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k řádně nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil.

3. Níže provedenými důkazy bylo v řízení prokázáno, že:− Údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru – žalovaný jakožto žadatel bezúčelového úvěru stanoví základní vlastnosti úvěru, náklady úvěru a další důležité právní aspekty spotřebitelského úvěru− Smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru „, Anonymizováno, “ č. , hodnota, ze dne 14. 3. 2025 vč. přílohy, Sazebníkem a VOP, výpisem o posouzení úvěruschopnosti, obecnými principy posuzování a filozofií Společnosti, identifikovatelnými příjmy, přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, souhlasem se zpracováním osobních údajů – po posouzení úvěruschopnosti žalovaného byla mezi účastníky uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru „, Anonymizováno, “ č. , hodnota, ze dne 14. 3. 2025 do úvěrového limitu 21 200 Kč, s celkovou výší poplatku za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky, s datem splatnosti dne 5. 9. 2026 a za smluvní úrok ve výši 0,933 % denně.. Počet částek, prostřednictvím, kterých bude dlužník úvěr čerpat, není omezen, každá jednotlivá částka musí dosahovat minimální výše 500 Kč, žalovaný v souladu se Sazebníkem sjednal službu „, Anonymizováno, “ se splatností 29. den následující po dni, za který byl daný poplatek vypočten společně s denní splátkou, za poplatek ve výši 3,66 Kč denně, při prodlení je povinen dlužník zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení, strany sjednaly účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, a to paušálně ve výši 35 Kč denně, představující telefonní, emailovou či běžnou korespondenci, maximálně však 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání, dále pak možnost zpoplatněných upomínek, a to za každou z nich částkou 105 Kč. V případě prodlení klienta se splácením jedné anebo více splátek, které jsou počínaje dnem 13. 4. 2025 splatné denně, a to s prodlením alespoň 91 dní jedné nebo více splátek, má věřitel nárok na zesplatnění úvěru. Poslední den splatnosti úvěru strany sjednaly na 5. 9. 2026.− přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli a zprávou , banka, . ze dne 19. 1. 2026 - žalovanému poskytla žalobkyně bankovním převodem ve prospěch účtu č. , č. účtu, úvěr v celkové výši 21 200 Kč, a to dne 14. 3. 2025 částku 14 900 Kč, dne 14. 3. 2025 částku 6 300 Kč.− E-mailem ze dne 15. 7. 2025 vypověděla žalobkyně smlouvu o půjčce s okamžitou platností a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 46 706,59 Kč.− Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 2. 11. 2025 vč. potvrzení o podaní doporučené zásilky – žalovaný byl vyzýván k zaplacení dlužné částky ve výši 47 253,55 Kč před podáním žaloby právním zástupcem žalobkyně4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:Po posouzení úvěruschopnosti žalovaného byla mezi účastníky uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru „, Anonymizováno, “ č. , hodnota, ze dne 14. 3. 2025 do úvěrového limitu 21 200 Kč, celkovou výší poplatku za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky, s datem splatnosti dne 5. 9. 2026 a za smluvní úrok ve výši 0,933 % denně. Počet částek, prostřednictvím, kterých bude dlužník úvěr čerpat, není omezen, každá jednotlivá částka musí dosahovat minimální výše 500 Kč, žalovaná v souladu se Sazebníkem sjednala službu „, Anonymizováno, “ se splatností 29. den následující po dni, za který byl daný poplatek vypočten společně s denní splátkou, za poplatek ve výši 3,66 Kč denně, při prodlení je povinen dlužník zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení, strany sjednaly účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, a to paušálně ve výši 35 Kč denně, představující telefonní, emailovou či běžnou korespondenci, maximálně však 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání, dále pak možnost zpoplatněných upomínek, a to za každou z nich částkou 105 Kč .V případě prodlení klienta se splácením jedné anebo více splátek, které jsou počínaje dnem 13. 4. 2025 splatné denně, a to s prodlením alespoň 91 dní jedné nebo více splátek, má věřitel nárok na zesplatnění úvěru. Žalobkyně vyplatila žalovanému bankovním převodem ve prospěch jejího účtu č. , č. účtu, úvěr v celkové výši 21 200 Kč, a to dne 14. 3. 2025 částku 14 900 Kč, dne 14. 3. 2025 částku 6 300 Kč. Žalovaný však uhradil na jistinu pouze dne 28. 5. 2025 částku 2,63 Kč a dne 28. 5. 2025 částku 1,34 Kč a následně již ničeho neplatil. Proto byl úvěr zesplatněn ke dni 15. 7. 2025, k tomuto datu byl povinen dle smluvních ujednání žalovaný zaplatit celkovou dlužnou částku se sjednaným příslušenstvím, které činily ke dni zaslání předžalobní výzvy částku 47 253,55 Kč.

5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

7. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

8. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

10. Podle ustanovení § 1 odst. 2 občanského zákoníku, nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

11. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.

12. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.

14. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

15. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu; b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

20. Podle ustanovení § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžní povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

21. Podle ustanovení § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

22. Soud po provedeném dokazování konstatuje, že v tomto konkrétním případě žalobkyně úvěruschopnost žalovaného řádně posoudila., nicméně ujednání o výši smluvního úroku ve výši 0,933 % denně z nesplacené části jistiny, který se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni spolu s jistinou úvěru je v rozporu s dobrými mravy. Podle judikatury Nejvyššího soudu, která se váže ke staré právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), ale lze ji aplikovat i na úvěrové vztahy dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o zápůjčce či úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1587/2015). V daném případě sazba sjednaného úroku převyšuje zcela zjevně nejvyšší bankovní úvěrovou úrokovou sazbu stanovenou ostatními bankami v daném období za obdobnou výši a charakter úvěru a za této situace je třeba sjednanou výši úroku považovat za zjevně rozpornou s dobrými mravy. V důsledku této skutečnosti je nutné posoudit smlouvu úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako absolutně neplatnou. Důsledkem neplatnosti dotčené úvěrové smlouvy je redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru ve výši 21 196,03 Kč, což nakonec žalobkyně v řízení i požadovala. Jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době, v níž je žalovaný povinen jistinu úvěru vrátit (tj. době splatnosti), určil ji soud. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní, soud proto určil lhůtu splatnosti jakožto obecnou třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni nevznikl nárok na úhradu sjednaného úroku, poplatků, smluvní pokuty a požadovaného zákonného úroku z prodlení, tudíž ve zbytku uplatněného nároku v tomto rozsahu soud žalobu ve výroku II. tohoto rozsudku zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle zásady úspěchu (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Žalovaný byl ve sporu částečně úspěšnější a náleží mu (částečná) náhrada nákladů řízení v rozsahu rozdílu úspěchu a neúspěchu v řízení, nicméně žalovanému prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.