24 C 201/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Novákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem údaje o opatrovníkovi pro 2 549 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 2 000 Kč od 5. 8. 2021 do zaplacení, to vše do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 549 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 2 549 Kč od 3. 12. 2016 do 4. 8. 2021 a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 549 Kč od 5. 8. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 2 549 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu poskytnutého spotřebitelského úvěru žalované ve výši 2 000 Kč dle smlouvy o úvěru ze dne 2. 11. 2016 uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba jakožto nebankovním subjektem, a to prostřednictvím webových stránek webová adresa po původní registraci žalované a jí podané žádosti o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření úvěruschopnosti žalované byla žalobkyní tato částka dne 2. 11. 2016 žalované vyplacena ve prospěch jejího bankovního účtu číslo účtu. V rámci uzavřené smlouvy se žalovaná zavázala částku 2 000 Kč vrátit nejpozději dne 2. 12. 2016 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 549 Kč. Žalovaná však svoji povinnost nesplnila, tudíž byla věřitelem a jeho právním zástupcem vyzvána k plnění, nicméně doposud žalovaná plněním nereagovala. Z důvodu prodlení požaduje žalobkyně zaplatit kromě jistiny i zákonný úrok z prodlení až do úplného zaplacení pohledávky počínaje dnem 3. 12. 2016. Žalobkyně se na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 stala právním nástupcem věřitele.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, opatrovník žalované nárok žalobkyně neuznal, neboť žalovaná byla již v r. 1989 zbavena způsobilosti k právním úkonům, tudíž nemohla uzavřít předmětnou smlouvu, od r. 2018 je stále umístěna ve označení zařízení a její zdravotní stav je stále stejný, kdy trpí středně těžkou mentální retardací. S její dřívější ustanovenou opatrovnicí jméno příjmení, která vykonávala tuto funkci do srpna 2017, byl již dříve problém ohledně hospodaření s finančními prostředky náležejícími žalované. Je zcela i zpochybnitelné, jak prověřoval původní věřitel úvěruschopnost žalované a registraci podané žádosti o úvěr provedenou žalovanou. Žalovaná není schopno s finančními prostředky, nakládat ani spravovat své jmění, porozumět důsledkům uzavření žádné smlouvy a s výjimkou běžných záležitostí každodenního života právně jednat. Opatrovník žalované – označení opatrovníka vstoupil do uvedené funkce poté, co byla označení původního opatrovníka stálého opatrovnictví zproštěna, a to na základě usnesení Okresního soudu v Olomouci č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, které nabylo právní moci dne 17. 7. 2021.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci: Na základě smlouvy o úvěru uzavřené prostřednictvím webových stránek webová adresa. ze dne 2. 11. 2016, v níž byla označena žalovaná jakožto klient žádající o úvěr společnost právnická osoba, poskytla ve prospěch běžného účtu žalované číslo účtu dne 2. 11. 2016 finanční prostředky ve výši 2 000 Kč označené jako půjčka 335, přičemž disponentem s tímto účtem je žalovaná a jméno příjmení, datum narození. Dle uvedeného dokumentu měl být sjednán úvěr ve výši 2 000 Kč současně s poplatkem za úvěr ve výši 549 Kč se splatností 30 dnů, a to v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami, poté co věřitel ověřil úvěruschopnost žádajícího klienta o úvěr. Věřitel postoupil uvedenou neuhrazenou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 na žalobkyni, což oznámil žalované přípisem ze dne 2. 2. 2021 na adresu adresa a současně svoji aktivní legitimaci žalobkyně prokázala označenou smlouvou. Žalovaná nereagovala plněním ani na základě výzvy právního zástupce žalobkyně. Žalované je od 2. 7. 2018 poskytována doposud sociální služba označení poskytovatele sociálních služeb. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci č. j. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, který nabyl právní noci dne 12. 4. 1989, byla žalovaná z bavena způsobilosti k právním úkonům, kdy žalovaná trpěla vážnou duševní poruchou, a to syndromem retardace intelektu s aktuální úrovní na hranici těžké debility a lehké imbecility, přičemž usnesením Okresního soudu v Olomouci č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, které nabylo právní moci dne 10. 6. 2006, byl ze zdravotních důvodů zproštěn funkce stálého opatrovníka otec posuzované jméno příjmení a nově byla do uvedené funkce ustanovena jméno příjmení, datum narození, manželka zemřelého otce. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, který nabyl právní moci dne 17. 10. 2017, byl změněn shora označený rozsudek tak, že žalovaná byla ve svéprávnosti omezena na dobu 5 let tak, že není schopna samostatně právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života, přičemž usnesením číslo jednací, spisová značka ze dne datum rozhodnutí bylo opatrovníkem žalované omezené ve svéprávnosti jmenováno označení opatrovníka namísto zproštěné označení původního opatrovníka. S účinky k 5. 10. 2019 soud schválil za žalovanou smlouvu o poskytování sociální služby ze dne 12. 6. 2018 uzavřené s poskytovatelem sociálních služeb označení poskytovatele sociálních služeb, kde byla žalovaná umístěna v označení zařízení.

4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ustanovení § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

6. Podle ustanovení § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

7. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

8. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

9. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle § 581 občanského zákoníku, není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

11. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně.

14. V řízení nebylo prokázáno, že by důvodem poskytnutí finančních prostředků právní předchůdkyní žalobkyně žalované bylo tvrzené jednání účastníků, resp. společnosti právnická osoba a žalované spočívající v k uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 občanského zákoníku, neboť žalovaná v inkriminované době již nebyla schopna takové právní jednání činit pro vážnou duševní poruchu, a to syndrom retardace intelektu s aktuální úrovní na hranici těžké debility a lehké imbecility, když s účinky ke dni 12. 4. 1989 byla právě z těchto důvodů zbavena způsobilosti k právním úkonům. Z uvedených důvodů je tedy nutné toto právní jednání vyhodnotit jakožto absolutně neplatné, strany závazkového vztahu ničím nezavazující. Je zcela nad rámec tedy otázka posuzování, jakým způsobem věřitel dospěl k úvěruschopnosti žalované, neboť z právního hlediska v daném případě nastupuje toliko institut bezdůvodného obohacení, které žalovaná nabyla v důsledku bezhotovostního převodu finančních prostředků právním předchůdcem žalobkyně ve prospěch účtu žalované, jež byla v inkriminovaném období jejím majitelem a jako majitel tohoto bankovního účtu stále je. Tudíž je nesporné, že se žalovaná v rozsahu poskytnuté částky 2 000 Kč bezdůvodně obohatila, měla možnost s touto částkou ve svůj prospěch disponovat, a to bez ohledu na subjekt, který byl oprávněn za ni ve vztahu k bance vystupovat a současně za ni jako opatrovník jednat. Pro toto řízení je zcela nadbytečné, zda skutečně byly žalovanou tyto prostředky využity či nikoliv. K bankovnímu účtu žalované měla dispoziční právo další osoba, navíc soud se nezabýval otázkou prováděných bankovních operací na účtu s možností zadaných trvalých příkazů či provádění nezbytných plateb z uložených finančních prostředků žalované, bude tedy na opatrovníku žalované, aby se těmito záležitostmi pro případ pochyb sám zabýval v souvislosti s výkonem uvedené funkce. Žalovaná je však přesto povinna uvedenou finanční částku vrátit, a to právnímu nástupci poskytovatele finančních prostředků včetně zákonného úroku z prodlení počínaje dnem 5. 8. 2021 až do úplného zaplacení pohledávky, když soud vzal za rozhodující datum doručení elektronického platebního rozkazu opatrovníku žalované ke dni 28. 7. 2021 jakožto výzvu k plnění se splatností 7 dní v souladu s původním žádáním v řádně nedoručených výzvách věřitele žalované. V uvedeném rozsahu tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku žalobě částečně vyhověl a ve zbytku žalobu ve výroku II. tohoto rozsudku zamítl jako nedůvodnou.

15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 a § 150 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně byla sice převážně úspěšná, nicméně s ohledem na důvody vzniku pohledávky a osobní stav žalované se jedná o důvody zvláštního zřetele hodné, pro které nelze náhradu nákladů řízení ani v částečném rozsahu žalobkyni přiznat.

16. Lhůtu k plnění soud stanovil dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. s prodlouženou splatností. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná dobrovolně povinnost vyplývající pro ni z tohoto vykonatelného rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.