24 C 211/2023

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Novákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 18 658,04 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 8 900 Kč od 26. 1. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 9 758,04 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 166,99 Kč, s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 2 142,20 Kč, se smluvním úrokem ve výši 18,82 % p. a. z částky 9 710,27 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 9 710,27 Kč od 15. 12. 2022 do 25. 1. 2023 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 810,27 Kč od 26. 1. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Olomouci soudní poplatek ve výši 200 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 29. 6. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 18 658,04 Kč se shora uvedeným příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dne 19. 10. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytl žalované věřitel po posouzení její úvěruschopnosti na základě jí poskytnutých informací a dokladů v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč / tento postup byl žalovanou současně potvrzen v zákaznické kartě/, na základě které má žalovaná povinnost vrátit úvěr ve výši 10 000 Kč a úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 10 477 Kč sestávající se z kalkulačních položek fixního úroku 18,82 % p.a. za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 101 Kč, odměny za administrativní zpracování ve výši 1 500 Kč a částku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 316 Kč, to vše v 52 týdenních splátkách po 394 Kč se splatností poslední splátky ke dni 18. 10. 2021. Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nehradila, čímž porušila smluvní závazky, kdy poslední splátka byla žalovanou uhrazena 5. 3. 2021, další úhrady žalovaná již neučinila, celkem žalovaná zaplatila 1 100 Kč. Ke dni 16. 7. 2021 činila dlužná jistina výši 9 710,27 Kč a dlužný poplatek výši 8 947,77 Kč. Věřitel na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 tuto pohledávku za žalovanou s příslušenstvím postoupil na žalobkyni, a to s účinností od 16. 12. 2022 ve výši 45 27 428,84 Kč, přičemž navýšení této částky oproti shora uvedenému zůstatku žalobkyně žalobou neuplatňuje. Postoupení pohledávky bylo žalované postupitelem řádně oznámeno. Žalobkyně požaduje zaplatit 18658 sestávající se z dlužné jistiny ve výši 9 710,27 Kč a z dlužného poplatku ve výši 8 947,77 Kč, dále smluvní úrok ve výši 18,82 % p.a. z dlužné jistiny 9 710,27 Kč od 19. 10. 2021 ode dne marného uplynutí splatnosti poslední splátky/až do úplného zaplacení, když tento úrok činil za období od 19. 10. 2021 do 14. 12. 2022 kapitalizovanou částku ve výši 2 142,20 Kč, dále žalobkyně uplatňuje úhradu i zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5% p.a z dlužné jistiny 9 710,27 Kč od 24. 7. 2021 až do úplného zaplacení, když tento úrok činil za období od 24. 7. 2021 /tj. od marného uplynutí poslední uhrazené splátky žalovanou/ do 14. 12. 2022 kapitalizovanou částku ve výši 1 166,99 Kč. Žalovaná nereagovala plněním ani na výzvu právního zástupce žalobkyně.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k řádně nařízenému jednání se nedostavila. <b>3. Níže uvedenými důkazy bylo v řízení prokázáno, že:</b> 4. Zákaznickou kartou ze dne 19. 10. 2020, Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] vč. smluvních podmínek - [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne 19. 10. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytl téhož dne žalované věřitel po posouzení její úvěruschopnosti na základě jí poskytnutých informací a dokladů obsažených i v Zákaznické kartě úvěr peněžních prostředků ve výši 10 000, a to v hotovosti částku 7 797 Kč a částkou 2 203 Kč byl pokryt nedoplatek úvěru [číslo] což žalovaná současně potvrdila i na smlouvě, jakož i znalost podmínek stanovených ve smlouvě včetně smluvních podmínek, které byly součástí smlouvy, na základě této smlouvy má žalovaná povinnost vrátit úvěr ve výši 10 000 Kč a úplatu za poskytnutí úvěru /poplatek/ v částce 8 917 Kč /tj. 88 % se z kalkulačních položek fixního úroku v částce 5 101 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, což v uvedeném případě představuje 51 % p.a., přičemž v jiné části smlouvy je uvedena úroková sazba ve výši 88,0 % za dobu trvání smlouvy, odměny za administrativní zpracování ve výši 1 500 Kč a částku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 316 Kč, to vše v 52 týdenních splátkách po 394 Kč se splatností poslední splátky ve výši 383 Kč ke dni 18. 10. 2021. Současně žalovaná sjednala doplňkové pojištění za dobu trvání závazku v částce 1 560 Kč. Úhrada každé částky byla nejdříve započtena na splatný poplatek a poté na splatnou jistinu, přičemž splácení je řádně zaznamenáváno v Kartě splátek. V případě předčasného splacení úvěru má zákazník právo na snížení celkových nákladů. Pro případ porušení smluvní platební povinnosti žalovaným vzniklo věřiteli právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pro případ prodlení dlužníka s úhradou dluhu má věřitel právo i na zákonný úrok z prodlení a poplatky za upomínky, poplatek za osobní návštěvu oprávněného zástupce věřitele, přičemž tyto účelně vynaložené náklady činí paušalizovaný poplatek ve výši 300 Kč, což lze účtovat pouze 1x měsíčně. Současně má věřitel i právo při nesplnění platební povinnosti úhradou trojnásobku první měsíční splátky do 30ti dnů od doručení výzvy na zesplatnění celého dluhu. Smlouva je uzavřena na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu, ukončení účinnosti smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti které vzniky za dobu jejího trvání. Ze samotné zákaznické karty se podává, že žalovaná měla toliko 1 zdroj příjmu, a to z titulu čerpání mateřské dovolené s doložením 2ks výplatních pásek, přičemž její měsíční čistý příjem měl činit 30 200 Kč, na výdajích vynakládala dle svého prohlášení měsíčně 3 000 Kč, přičemž měla bydlet s rodiči, měla 1 vyživovací povinnost, tyto výdaje však nebyly doloženy, tudíž nebyly řádně prověřeny, z objektivního hlediska nelze vyčíslit v daném období náklady za dané situace toliko ve výši 3 000 Kč měsíčně, přičemž běžné měsíční výdaje tvoří toliko označené splátky, jiné výdaje nebyly ani posuzovány 5. Tabulkou umoření – žalované byla na základě smlouvy o úvěru vyplacena dne 19. 10. 2020 částka 10 000 Kč s uvedením 2 uhrazených splátek v celkové výši 1 100 Kč a podrobným rozpisem pokrytí jednotlivých položek, přičemž je zde stanovena úroková sazby 88 %, poslední splátka byla žalovanou uhrazena 5. 3. 2021, zůstatek pohledávky po postoupení pohledávky činil na jistině činil 9 710,27 Kč, ve zbytku pak nedoplatek představoval neuhrazený poplatek z úvěru částku 8 947,77 Kč.

6. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 vč. podacího lístku, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 vč. přílohy, výpisem z OR, informací o zpracování osobních údajů – právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému postoupení pohledávky s příslušenstvím z titulu shora uvedené smlouvy o úvěru na žalobkyni, 7. Výzvou PZ žalobkyně ze dne 1. 6.2023 – žalovaná byla vyzvána k plnění právním zástupcem žalobkyně pod hrozbou žaloby se specifikací žalované pohledávky s příslušenstvím 8. [právnická osoba] ze dne 20. 7. 2023, [právnická osoba] ze dne 21. 7. 2023 a ČSOB ze dne 27. 7. 2023 – u bezúčelový úvěrů poskytnutých fyzickým osobám na dobu 1- 1,5 roku činila obvyklá výše úrokové sazby k datu 19. 10. 2020 u výše úvěru poskytnutého žalované hodnotu 1,9 % p.a. až 16. 9 % p.a. <b>9. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:</b> 10. [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne 19. 10. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytl téhož dne žalované věřitel po posouzení její úvěruschopnosti na základě jí poskytnutých informací a dokladů obsažených i v Zákaznické kartě úvěr peněžních prostředků ve výši 10 000, a to v hotovosti částku 7 797 Kč a částkou 2 203 Kč byl pokryt nedoplatek úvěru [číslo] což žalovaná současně potvrdila i na smlouvě, jakož i znalost podmínek stanovených ve smlouvě včetně smluvních podmínek, které byly součástí smlouvy, na základě této smlouvy má žalovaná povinnost vrátit úvěr ve výši 10 000 Kč a úplatu za poskytnutí úvěru /poplatek/ v částce 8 917 Kč sestávající se z kalkulačních položek fixního úroku v částce 5 101 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, což v uvedeném případě představuje 51 % p.a., přičemž v jiné části smlouvy je uvedena úroková sazba ve výši 88,0 % za dobu trvání smlouvy, odměny za administrativní zpracování ve výši 1 500 Kč a částku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 316 Kč, to vše v 52 týdenních splátkách po 394 Kč se splatností poslední splátky ve výši 383 Kč ke dni 18. 10. 2021 žalovaná sjednala doplňkové pojištění za dobu trvání závazku v částce 1 560 Kč. Úhrada každé částky byla nejdříve započtena na splatný poplatek a poté na splatnou jistinu, přičemž splácení je řádně zaznamenáváno v Kartě splátek. V případě předčasného splacení úvěru má zákazník právo na snížení celkových nákladů. Pro případ porušení smluvní platební povinnosti žalovaným vzniklo věřiteli právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pro případ prodlení dlužníka s úhradou dluhu má věřitel právo i na zákonný úrok z prodlení a poplatky za upomínky, poplatek za osobní návštěvu oprávněného zástupce věřitele, přičemž tyto účelně vynaložené náklady činí paušalizovaný poplatek ve výši 300 Kč, což lze účtovat pouze 1x měsíčně. Současně má věřitel i právo při nesplnění platební povinnosti úhradou trojnásobku první měsíční splátky do 30 dnů od doručení výzvy na zesplatnění celého dluhu. Smlouva je uzavřena na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu, ukončení účinnosti smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti které vzniky za dobu jejího trvání. Ze samotné zákaznické karty se podává, že žalovaná měla toliko 1 zdroj příjmu, a to z titulu čerpání mateřské dovolené s doložením 2ks výplatních pásek, přičemž její měsíční čistý příjem měl činit 30 200 Kč, na výdajích vynakládala dle svého prohlášení měsíčně 3 000 Kč, přičemž měla bydlet s rodiči, měla 1 vyživovací povinnost, tyto výdaje však nebyly doloženy, tudíž nebyly řádně prověřeny, z objektivního hlediska nelze vyčíslit v daném období náklady za dané situace toliko ve výši 3 000 Kč měsíčně, přičemž běžné měsíční výdaje tvoří toliko označené splátky, jiné výdaje nebyly ani posuzovány. Žalovaná na úvěrový závazek zaplatila celek 2 splátky v celkové výši 1 100 poslední splátka byla žalovanou uhrazena 5. 3. 2021, zůstatek pohledávky po postoupení pohledávky činil na jistině činil 9 710,27 Kč, ve zbytku pak nedoplatek představoval neuhrazený poplatek z úvěru částku 8 947,77 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 se stala žalobkyně právní nástupcem věřitele, přičemž žalované bylo věřitelem oznámeno postoupení přípisem ze dne 16. 12. 2022. V době uzavření smlouvy činila výše úroků u bezúčelových úvěrů poskytovaných bankami fyzickým osobám na dobu 1-1,5 roku v rozmezí 12,9 % 16,9 % %. Žalovaná byla vyzvána k plnění právním zástupcem žalobkyně pod hrozbou žaloby se specifikací žalované pohledávky s příslušenstvím 11. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

13. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

14. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

15. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

16. Podle ustanovení § 1 odst. 2 občanského zákoníku, nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

17. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.

18. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

20. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

21. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

22. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona [číslo] Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

24. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu; b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

26. Podle ustanovení § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžní povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

27. Podle ustanovení § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

28. Dle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

29. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků je v daném případě rozporné s dobrými mravy a způsobuje tak absolutní neplatnost smlouvy o úvěru dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku. Žalovaná se zavázala za poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč zaplatit tzv. Poplatek v rozsahu 88 % za dobu trvání smlouvy., přičemž samotná úroková sazba jakožto součást tohoto poplatku činila 51 % p.a. Takto sjednaná výše úroků zjevně několikanásobně překračuje horní hranice úrokových sazeb poskytovaných bankami a toto ujednání je tedy nezbytné hodnotit jako nemravné a tudíž absolutně neplatné (viz závěry rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

30. Dále je třeba uvést, že žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatelský úvěr a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně, před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. K tomu soud uvádí, že dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na [webová adresa]). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

31. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je totiž nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu let zajisté očekávat. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces„ posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.

32. Soud po provedeném dokazování konstatuje, že v tomto konkrétním případě žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované řádně, a to minimálně v rozsahu zjištění dostatečných výdajů žalované, když vycházela toliko z prohlášení žalované a neprověřila jak náklady bydlení, tak další nezbytné výdaje osoby, která měla 1 vyživovací povinnost, přičemž k údaji o výši čistého měsíčního příjmu v částce 30 000 Kč uvedla výdaje toliko za splátky, kdy současně byla úvěrově zavázána a poskytnutými finančními prostředky kryla i nedoplatek předchozího úvěrového závazku, přičemž je nereálné, aby jí další pravidelné výdaje nevznikly. Žalobkyně se spokojila v uvedeném rozsahu s pouhým tvrzením žalované.

33. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované, tedy aby mohla učinit závěr o tom, že žalované po vynaložení běžných výdajů a po úhradě všech dalších závazků zbude taková částka, aby mohla věřiteli pravidelně splácet sjednané splátky úvěru. Tato skutečnost tak rovněž vedle sjednané nepřiměřené výše smluvního úroku za poskytnutí úvěru zakládá absolutní neplatnost smlouvy o úvěru.

34. Důsledkem absolutní neplatnosti dotčené úvěrové smlouvy dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku a v souladu s 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Za situace, kdy v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla podle neplatné smlouvy žalované částku 10 000 Kč, vznikla žalované povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru poníženou o platby žalované v celkové výši 1 100 Kč, tedy částku 8 900 Kč. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, na úkor žalobkyně se bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tedy v částce 8 900 Kč, žalobkyni dle § 2991 a 2993 občanského zákoníku, vydat. Počátek prodlení soud v souzené věci určil po uplynutí lhůty 7 dní od doručení žaloby žalované, tj. ode dne 26. 1.2023, a to bez ohledu na skutečnou výši zákonného úroku z prodlení, neboť soud zcela vázán žalobním žádáním vyšší úrok žalobkyně žalobou ani nepožadovala. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu žalobkyně ve výroku II. tohoto rozsudku zamítl.

35. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř..

36. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalovaná byla v řízení neúspěšná v rozsahu 52 % a úspěšná v rozsahu 48 %, tudíž by žalobkyně byla povinna zaplatit žalované účelně vynaložené náklady řízení v rozsahu rozdílu neúspěchu od úspěchu, nicméně podle obsahu spisu žalované žádné náklady řízení nevznikly.

37. Ve výroku IV. soud uložil žalobkyni povinnost k doplacení soudního poplatku dle položky 1 písm. a), položky 2 odst. 3 Sazebníku k zák. č. 549/199 Sb. ve znění pozd. předp.