24 C 213/2023
č. j. 24 C 213/2023-61
V PLATNOSTICitované zákony (21)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1 § 580 § 588 § 1880 § 1968 § 1970 § 2048 § 2395 § 2396 § 2397 § 2398 § 2399 +1 dalších
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 87 § 122
Plný text
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Novákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 19 227 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z částky 13 300 Kč od 9. 12. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 4 730 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z částky 18 030 Kč od 24. 5. 2022 do 8. 12. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z částky 4 730 Kč od 9. 12. 2022 do zaplacení, částku 1 197 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 665 Kč, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 987,24 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [údaje o zástupci].
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 28. 3. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 18 030 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela po posouzení úvěruschopnosti žalované dne 24. 4. 2022 s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] s možností postupného čerpání až do výše 13 300 Kč distančním způsobem na [webová adresa] ve znění Sazebníku a VOP žalobkyně, když žalovaná vyplnila žádost i veškeré vyžadované údaje a identifikovala svůj bankovní účet. Na jejím základě žalované poskytla žalobkyně bankovním převodem úvěr v celkové výši 13 300 Kč, a to dne 27. 4. 2022 částku 5 000 Kč, dne 24. 4. 2022 částku 3 000 Kč, dne 2. 5. 2022 částku 2 300 Kč, dne 28. 4. 2022 částku 1 000 Kč, dne 28. 4. 2022 částku 1 000 Kč a dne 24. 4. 2022 částku 1 000 Kč. Úvěr byl splatný dne 23. 5. 2022, přičemž žalovaná si při sjednávání smlouvy zvolila volitelnou službu„ [označení služby]“ za poplatek 990 Kč. Žalovaná však ničeho neuhradila, dostala se do prodlení s úhradou dne 24. 5. 2022, tudíž žalobkyně požaduje úhradu jistiny ve výši 13 300 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru v částce 3 740 Kč, poplatek za službu„ [označení služby]“ za expresní vyplácení úvěru ve výši 990 Kč a účelně vynaložené náklady ve výši 665 Kč v souladu s čl. 6 VOP čl. 3 Sazebníku, a to za období od 24. 5. 2022 do 30. 11. 2022 /představující emailovou komunikaci v rozsahu 41 emailů, 1 telefonickou komunikaci a SMS služby v rozsahu 34 položek, představující 19 dní krát paušální náhradu ve výši 35Kč denně, maximálně však ve výši 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání/.V důsledku prodlení s plněním platební povinnosti požaduje žalobkyně úhradu i sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za prvních 90 dnů prodlení, tj. od 24. 5. 2022 do 22. 8. 2022 v celkové částce 1 197 Kč. Kromě uvedených nároků požaduje žalobkyně úhradu i zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z částky 18 030 Kč od 24. 5. 2022 do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k řádně nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila.
3. Níže provedenými důkazy bylo v řízení prokázáno, že: výpisem o posouzení úvěruschopnosti, obecnými principy posuzování a filozofií Společnosti, identifikovatelnými příjmy, souhlasem se zpracováním osobních údajů - že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované dne 24. 4. 2022 jako úspěšné, ověřila její čistý měsíční příjem 18 620 Kč, disponibilní příjem 12 900 Kč, počet doporučených prodloužení 1 při stavu celkového počtu členů ve společné hospodařící domácnosti 3, 2 hospodařících členů domácnosti s příjmem v počtu 2, měsíčními výdaji na půjčky 1400 Kč, pravidelnými měsíčními výdaji na bydlení 2 500 Kč, ostatními zbylými výdaji 3 000 Kč, žalobkyně nepředložila vyhodnocení tvrzených výdajů vč. okolnosti ohledně výdajů dalších členů domácnosti, posouzení tvrzených nízkých výdajů žalovanou, výsledků nahlížení do základních registrů, to vše s ohledem na krátkou splatnost úvěru a reálnou možnost bez rizik úvěr žalovanou zaplatit. Údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru - žalovaná jakožto žadatel bezúčelového úvěru stanoví základní vlastnosti úvěru, náklady úvěru a další důležité právní aspekty spotřebitelského úvěru Smlouvou o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním [číslo] ze dne 24. 4. 2022, Sazebníkem a VOP – mezi účastníky byla uzavřena smlouva o bezúčelovém spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním do úvěrového limitu 13 300 Kč, celkovou výší poplatku za sjednání úvěru 3 480 Kč a s datem splatnosti dne 23. 5. 2022. Počet částek, prostřednictvím, kterých bude dlužník úvěr čerpat, není omezen, každá jednotlivá částka musí dosahovat minimální výše 500 Kč, žalovaná v souladu se Sazebníkem sjednala jednorázovou službu„ [označení služby]“ ve výši 165 Kč, při prodlení je povinen dlužník zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení, kdy uplatněná smluvní pokuta však nesmí přesáhnout shora uvedený limit 0,1 % z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, strany sjednaly účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, a to paušálně ve výši 35 Kč denně, představující telefonní, emailovou či běžnou korespondenci, maximálně však 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání, dále pak možnost zpoplatněných upomínek, a to za každou z nich částkou 105 Kč. přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli - žalované poskytla žalobkyně bankovním převodem ve prospěch účtu [bankovní účet] úvěr v celkové výši 13 300 Kč, a to dne 27. 4. 2022 částku 5 000 Kč, dne 24. 4. 2022 částku 3 000 Kč, dne 2. 5. 2022 částku 2 300 Kč, dne 28. 4. 2022 částku 1 000 Kč, dne 28. 4. 2022 částku 1 000 Kč a dne 24. 4. 2022 částku 1 000 Kč. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 30. 11. 2022 vč. podacího lístku - žalovaná byla vyzývána k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby právním zástupcem žalobkyně, výzva byla žalované doručena 5. 12. 2022 <b>4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:</b> 5. Mezi účastníky byla po posouzení úvěruschopnosti žalované uzavřena smlouva o bezúčelovém spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním [číslo] ze dne 24. 4. 2022 do úvěrového limitu 13 300 Kč, celkovou výší poplatku za sjednání úvěru 3 480 Kč a s datem splatnosti dne 23. 5. 2022. Počet částek, prostřednictvím, kterých bude dlužník úvěr čerpat, není omezen, každá jednotlivá částka musí dosahovat minimální výše 500 Kč, žalovaná v souladu se Sazebníkem sjednala jednorázovou službu„ [označení služby]“ ve výši 165 Kč, při prodlení je povinen dlužník zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení, kdy uplatněná smluvní pokuta však nesmí přesáhnout shora uvedený limit 0,1 % z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, strany sjednaly účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, a to paušálně ve výši 35 Kč denně, představující telefonní, emailovou či běžnou korespondenci, maximálně však 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání, dále pak možnost zpoplatněných upomínek, a to za každou z nich částkou 105 Kč VOP a Sazebník se stal součástí úvěrové smlouvy. Žalované poskytla žalobkyně bankovním převodem ve prospěch účtu [bankovní účet] úvěr v celkové výši 13 300 Kč, a to dne 27. 4. 2022 částku 5 000 Kč, dne 24. 4. 2022 částku 3 000 Kč, dne 2. 5. 2022 částku 2 300 Kč, dne 28. 4. 2022 částku 1 000 Kč, dne 28. 4. 2022 částku 1 000 Kč a dne 24. 4. 2022 částku 1 000 Kč. Žalovaná svoji povinnost nesplnila, úvěrovou částku včetně příslušenství řádně nezaplatila v době splatnosti, tudíž byla vyzývána k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby právním zástupcem žalobkyně. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalované dne 24. 4. 2022 byť byla tato vyhodnocena jako úspěšná, kdy žalobkyně ověřila čistý měsíční příjem žalované v částce 18 620 Kč, disponibilní příjem 12 900 Kč, počet doporučených prodloužení 1 při stavu celkového počtu členů ve společné hospodařící domácnosti 3, 2 hospodařících členů domácnosti s příjmem v počtu 2, měsíčními výdaji na půjčky 1400 Kč, pravidelnými měsíčními výdaji na bydlení 2 500 Kč, ostatními zbylými výdaji 3 000 Kč, žalobkyně nepředložila vyhodnocení tvrzených výdajů vč. okolnosti ohledně výdajů dalších členů domácnosti, posouzení tvrzených nízkých výdajů žalovanou, výsledků nahlížení do základních registrů, to vše s ohledem na krátkou splatnost úvěru a reálnou možnost bez rizik úvěr žalovanou zaplatit.
6. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.
8. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.
9. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.
10. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
11. Podle ustanovení § 1 odst. 2 občanského zákoníku, nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.
12. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.
13. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
15. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
16. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
17. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
18. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona [číslo] Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
19. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu; b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.
21. Podle ustanovení § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžní povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.
22. Podle ustanovení § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
23. Dle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.
24. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. K tomu soud uvádí, že dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.
25. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je totiž nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu let zajisté očekávat. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces„ posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.
26. Soud po provedeném dokazování konstatuje, že v tomto konkrétním případě žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované řádně, a to minimálně v rozsahu dostatečného zjištění výdajů žalované vč. prověření žalované v příslušných registrech, to vše posouzení s ohledem na krátkou splatnost úvěru a tudíž dostatečnou existenci finanční rezervy a vyživovací povinnost ve vztahu k členu domácnosti výdělečně nečinnému.
27. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované, tedy aby mohla učinit závěr o tom, že žalované po vynaložení běžných výdajů a po úhradě všech dalších závazků zbude taková částka, aby mohla věřiteli pravidelně splácet sjednané splátky úvěru. Současně je nutné podotknout, že úvěrová smlouva trpí i určitou rozporuplností co do propočtu příslušných položek, a to v návaznosti na žalobní žádání a dokumenty žalobkyně jakožto součásti úvěrové smlouvy. Současně se jeví jakožto neprokázaná položka v částce 665 Kč představující účelně vynaložené náklady na vymáhání.
28. Důsledkem absolutní neplatnosti dotčené úvěrové smlouvy dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku a v souladu s 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Za situace, kdy v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla podle neplatné smlouvy žalované částku 13 300 Kč, vznikla žalované povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru poníženou o případně žalovanou již provedené platby, nicméně žalovaná ničeho v daném řízení ani netvrdila, načež neprokázala, že by na pohledávku žalobkyně spočívající v bezdůvodném obohacení něčeho doposud zaplatila. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky tedy nevrátila, na úkor žalobkyně se bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tedy v částce 13 300 Kč žalobkyni dle § 2991 a 2993 občanského zákoníku, vydat. Počátek prodlení soud v souzené věci určil po uplynutí lhůty 3 dní od doručení výzvy žalované k plnění, tj. ode dne 9. 12. 2022, a to bez ohledu na skutečnou výši zákonného úroku z prodlení, neboť soud zcela vázán žalobním žádáním vyšší úrok žalobkyně žalobou ani nepožadovala. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu žalobkyně ve výroku II. tohoto rozsudku zamítl.
29. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..
30. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalovaná byla v řízení neúspěšná v rozsahu 67 % a úspěšná v rozsahu 33 %, tudíž je povinna zaplatit žalobkyni rozdíl uvedených hodnot v rozsahu 34 % z celkových nákladů řízení žalobkyně v částce 2 987,24 Kč, to vše k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval / § 149 odst. 1 o. s. ř. Tyto v plné výši představují částku 8 786 Kč, sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, 3 úkonů právní služby dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění pozd. předp. v částce 5 700 Kč, 3 x RP á 300 Kč, tj. 900 Kč dle § 11, § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění pozd. předp. a 21 % DPH v částce 1 386 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.