24 C 238/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Novákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 10 362 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v rozsahu částky 6 399,27 Kč se smluvním úrokem v částce 5 958,98 Kč, se smluvním úrokem ve výši 21 % p. a. z částky 6 399,27 Kč od 11. 7. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení v částce 1 191,63 Kč a úrokem z prodlení ve výši 7,75 % p. a. z částky 6 399,27 Kč od 11. 7. 2018 do zaplacení, se zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 962,73 Kč se zákonným úrokem z prodlení v částce 1 694,79 Kč a úrokem z prodlení ve výši 7,75 % p. a. z částky 3 962,73 Kč od 27. 2. 2016 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 26. 5. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 399,27 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku na základě uzavřené smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 24. 3. 2011, kterou uzavřel právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] s žalovaným a na základě této smlouvy žalovanému poskytl po posouzení úvěru schopnosti žalovaného peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření této smlouvy. Ve smlouvě se žalovaný zavázal poskytovateli zaplatit souhrnný poplatek ve výši 16 720 Kč sestávající se z kapitalizovaných smluvních úroků 21 % p.a. v celkové výši 2 554 Kč, z odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 800 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 366 Kč. Poskytnutou půjčku a tento souhrnný poplatek se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli formou 60 týdenních po 612 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 5. 2012. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena 6. 3. 2012. K datu splatnosti půjčky činila dlužná jistina částku 6 983,66 Kč a dlužný poplatek částku ve výši 5 838,34 Kč, přičemž následně bylo ze strany žalovaného zaplaceno 6 422,73 Kč. Žalovaný celkem na uvedený závazek zaplatil částku 30 320,73 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 2. 2016 žalobkyni jako novému věřiteli, což bylo žalovanému dopisem oznámeno, ten do podání žaloby zaplatil následně částku 4 000 Kč. Žalobkyně žalobou uplatňuje k úhradě dlužnou částku ve výši 6 399,27 Kč na jistině, dále smluvní úrok ve výši 21 % p.a. z dlužné jistiny 6 399,27 Kč od 22. 10. 2012 /tj. ode dne marného uplynutí splatnosti poslední dlužné částky /až do úplného zaplacení, když tento úrok činil za období od 22. 10. 2012 do 10. 7. 2018 kapitalizovanou částku ve výši 5 958, 987 Kč, dále žalobkyně uplatňuje úhradu i zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % p.a z dlužné jistiny 6 399,27 Kč od 25. 5. 2012 až do úplného zaplacení, když tento úrok činil za období od 25. 5. 2012 /tj. od marného uplynutí poslední uhrazené splátky žalovaným/ do 10. 7. 2018 kapitalizovanou částku ve výši 1 191,63 Kč. Žalovaný nereagoval plněním ani na výzvu právního zástupce žalobkyně.

2. Podáním doručeným soudu dne 21. 9. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět v rozsahu shora uvedeného žalobního žádání.

3. Dále se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 962,73 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku na základě uzavřené smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 22. 12. 2010, kterou uzavřel právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] s žalovaným a na základě této smlouvy žalovanému poskytl po posouzení úvěru schopnosti žalovaného peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč v hotovosti v den uzavření této smlouvy. Ve smlouvě se žalovaný zavázal poskytovateli zaplatit souhrnný poplatek ve výši 20 064. Poskytnutou půjčku a tento souhrnný poplatek se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli formou 60 týdenních po 744 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 15. 2. 2012. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena 6. 3. 2012. K datu splatnosti půjčky činila dlužná jistina částku 4 324,62 Kč a dlužný poplatek částku ve výši 3 615,38 Kč, přičemž následně bylo ze strany žalovaného zaplaceno 3 977,27 Kč, když za dobu trvání závazku žalovaný uhradil celkem 10 101,27 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 2. 2016 žalobkyni jako novému věřiteli, což bylo žalovanému dopisem oznámeno. Žalobkyně žalobou uplatňuje k úhradě dlužnou částku ve výši 3 962,73 Kč na jistině, dále žalobkyně uplatňuje úhradu i zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % p.a z dlužné jistiny 3 962,73 Kč od 14.3.2012 až do úplného zaplacení, když tento úrok činil za období od 14. 3. 2012 /tj. od marného uplynutí pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře/ do 26. 2. 2016 kapitalizovanou částku ve výši 1 694,79 Kč. Žalovaný nereagoval plněním ani na výzvu právního zástupce žalobkyně. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila.

4. Níže provedenými důkazy bylo v řízení prokázáno, že: - smlouvou o půjčce [číslo] dne 22. 12. 2010 právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovaným smlouva o půjčce, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému půjčku ve výši 24 000 Kč a žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobkyně tuto půjčku splatit v 59 týdenních (sedmidenních) splátkách ve výši 744 Kč s tím, že poslední splátka činí 168 Kč. Strany se dohodly na souhrnném poplatku za poskytnutí půjčky ve výši 20 064 Kč, když pravidelná splátka tohoto poplatku byla zahrnuta do příslušných týdenních splátek, celková částka, kterou měl žalovaný věřiteli zaplatit, činil 44 064 Kč. Žalovaný potvrdil přijetí půjčených prostředků ve výši 24 000 Kč v den uzavření smlouvy. Nedílnou součástí Smlouvy se staly i smluvní podmínky smlouvy o půjčce. V čl. 5 smluvních podmínek se strany dohodly, že jakékoliv splátky zaplacené žalovaným se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku budou započítány na vlastní částku půjčky. Dle čl. 8 smluvních podmínek byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn v případě, že žalovaný včas nesplní povinnost uhradit splátku, požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky - smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně přílohy č. 1, výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 26. 2. 2016 a poštovním podacím archem – dne 26. 2. 2016 se žalobkyně stala právním nástupcem poskytovatele půjčky žalovanému ohledně pohledávky včetně veškerého příslušenství, tuto skutečnost postupitel oznámil žalovanému přípisem ze dne 26. 2. 2016 - účetním přehledem o poskytnutí a splácení půjčky [číslo] – žalovanému byla poskytnuta 22. 12. 2010 půjčka ve výši 24 000 Kč s vyčíslením souhrnných poplatků ve výši 20 064 Kč a týdenní splátkou ve výši 744 Kč, které žalovaný řádně neplatil, splátky byly proúčtovány na splatný poplatek a jistinu, přičemž ke dni 4. 11. 2014 činil neuhrazený zůstatek jistiny částku 3 963 Kč doposud, přičemž do prodlení se splátkou se žalovaný dostal dne 14. 3. 2012 - výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 12. 5. 2016, včetně poštovního podacího archu – žalobkyně vyzývala žalovaného k plněním před podáním žaloby 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

6. Dne 22. 12. 2010 právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovaným smlouva o půjčce [číslo] na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému půjčku ve výši 24 000 Kč a žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobkyně tuto půjčku splatit v 59 týdenních (sedmidenních) splátkách ve výši 744 Kč s tím, že poslední splátka činí 168 Kč. Strany se dohodly na souhrnném poplatku za poskytnutí půjčky ve výši 20 064 Kč, když pravidelná splátka tohoto poplatku byla zahrnuta do příslušných týdenních splátek, celková částka, kterou měl žalovaný věřiteli zaplatit, činil 44 064 Kč. Žalovaný potvrdil přijetí půjčených prostředků ve výši 24 000 Kč v den uzavření smlouvy. Nedílnou součástí Smlouvy se staly i smluvní podmínky smlouvy o půjčce, dle kterých se jakékoliv splátky zaplacené žalovaným započítávaly nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku na vlastní částku půjčky. V případě, že žalovaný včas nesplní povinnost uhradit splátku byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Dne 26. 2. 2016 se žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek stala právním nástupcem poskytovatele půjčky žalovanému ohledně pohledávky včetně veškerého příslušenství, přičemž tuto skutečnost postupitel oznámil žalovanému přípisem ze dne 26. 2. 2016. Žalovaný řádně neplatil sjednané splátky, ke dni 4. 11. 2014 činil neuhrazený zůstatek jistiny částku 3 963 Kč již po plné úhradě souhrnného poplatku, přičemž do prodlení se splátkou se žalovaný dostal dne 14. 3. 2012. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k plnění před podáním žaloby, žalovaný již ničeho nezaplatil.

7. Podle ust. § 96 odst. 1 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.

8. Podle ust. § 96 odst. 2 o. s. ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.

9. Podle ust. § 96 odst. 3 věta prvá o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné.

10. Podle ust. § 96 odst. 4 o. s. ř., ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

11. S ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že žalobkyně v průběhu řízení vzala svým dispozitivním úkonem žalobu částečně zpět, a proto řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby dle výroku I. tohoto rozsudku zastavil, když soud nevyžádal od žalovaného souhlas se zpětvzetím žaloby, neboť případně vyjádřený nesouhlas žalované by byl neúčinný, neboť ve věci nebylo doposud jednáno.

12. Podle § 3028 odst. 1, 2, 3 občanského zákoníku – zákona číslo 89/2012 Sb. tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

13. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

14. Podle § 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

15. Podle § 517 odst. 2 obč. zák., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

16. Podle § 1 vlád. nař. č. 142/1994 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

17. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Podle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

19. Podle § 1881 odst. 1 o. z., postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

20. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k právnímu závěru, že žaloba žalobkyně je v rozsahu výroku II. tohoto rozsudku po částečném zpětvzetí žaloby důvodná.

21. Jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o půjčce, neboť věřitel převzal závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky do určité výše, což při uzavření smlouvy jakožto reálného závazkového vztahu splnil. Žalovanému tedy vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky žalobkyni jakožto právní nástupkyni původního poskytovatele vrátit a zaplatit taktéž sjednanou výši souhrnného poplatku za poskytnutí této půjčky ve sjednaných splátkách. Žalovaný však splátkový kalendář řádně nedodržel, zaplatil poslední splátku dne 14. 3. 2012, když tato byla započítána na předchozí služné částky, přičemž splatnost celého dluhu nastala v souladu se sjednanými smluvními podmínkami již dne 15. 2. 2012. Žalobkyně je tedy zcela oprávněna požadovat po žalovaném zaplatit žalobním žádáním uplatněnou jistinu, tak i zákonné příslušenství pohledávky až do její úplné úhrady. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného ze smlouvy o půjčce, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o půjčce, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaná) dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena dle smluvních podmínek a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky, které nebyly řádně vráceny. Tuto povinnost žalobkyně splnila. Bylo tedy dále na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté prostředky zcela splatil, resp. že dluh zanikl jinak, což neučinil. Soud tedy žalobě v rozsahu výroku II. tohoto rozsudku zcela vyhověl, když ji shledal důvodnou včetně požadovaného příslušenství.

22. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle procesní úspěšnosti tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů říze í nepřiznal. Žalovaný byl úspěšný ve věci v rozsahu 62 % a neúspěšný v rozsahu 38 %, tudíž by měl nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu rozdílu, a to 24 %, nicméně mu v řízení prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.

23. Povinnost plnění určil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty prvé před středníkem o. s. ř. jako lhůtu třídenní.