24 C 27/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr Naděždou Novákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 675 Kč se zákonným úrokem z prodlení v částce 60,29 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [údaje o zástupci].

1. V řízení zahájeném žalobou dne 15. 10. 2020 se po m zaplacení částky 675 Kč se shora uvedeným zákonným úrokem z prodlení z jednotlivých dlužných částek ode dne následujícího po splatnosti těchto pohledávek, tj. od 16. kalendářního dne specifikovaných kalendářních měsíců až do data 15. 10. 2020, a to z titulu nedoplatků na televizních poplatcích, když žalovaný se stal držitelem televizního přijímače /přijímačů, neboť nereagoval v zákonné lhůtě na výzvu žalobkyně a ta ho dle § 3 odst. 4 zák. č. 348/2005 Sb. jakožto odběratele elektřiny připojeného k distribuční soustavě zařadila do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. Žalovaný byl tedy povinen dle zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, platit ve stanovené výši tento poplatek. Žalovaný svoji povinnost nesplnil v měsících září až prosinec 2019 a leden 2020 v rozsahu částky 135 Kč měsíčně. S ohledem na prodlení žalované s placením peněžitého závazku požaduje žalobkyně zaplatit i zákonný úrok z prodlení pouze za omezené období ze vzniklého nedoplatku ke dni 15. 10. 2020 v celkové výši 60,29 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k řádně nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

4. Výzvou ze dne 21. 5. 2019 žalobkyně vyzvala žalovaného jakožto evidovaného odběratele elektrické energie na adrese [adresa žalovaného], nechť ve lhůtě 30 dnů žalovaný doloží řádnou úhradu televizních poplatků jím samotným na jiné adrese či pod jiným jménem nebo že jiná osoba v domácnosti žalovaného tyto poplatky platí, či čestné prohlášení o tom, že nevlastní či neužívá televizní přijímač, případně nechť v uvedené lhůtě podá řádnou přihlášku k úhradě televizních poplatků, jinak bude považován za poplatníka televizních poplatků a bude zařazen řádně do jejich evidence s povinností televizní poplatky hradit. Žalovaný byl upozorněn sdělením ze dne 28.8. 2019, že mu bude předepsán první poplatek v září 2019, nechť tento uhradí nejpozději do 15. 9. 2019, přičemž žalovaný byl zaveden do evidence v měsíci srpnu 2019, v evidenci z jeho strany nedošlo doposud k jeho odhlášení. Žalovaný svoji poplatkovou povinnost nesplnil v měsících září až prosinec 2019 a leden 2020 v rozsahu částky 135 Kč měsíčně. Žalovaný byl následně několikrát upomínán k úhradě vzniklé pohledávky.

5. Podle § 3 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb., poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.

6. Podle § 3 odst. 4 zák. č. 348/2005 Sb., jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě 5), považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.

7. Podle § 5 odst. 1 zák. č. 348/2005 Sb., poplatník, který je fyzickou osobou, platí rozhlasový poplatek z jednoho rozhlasového přijímače a televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více včetně rozhlasového nebo televizního přijímače, který je příslušenstvím jím provozovaného dopravního prostředku.

8. Podle § 6 zák. č. 348/2005 Sb. v účinném znění, měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč.

9. Podle § 7 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.

10. Podle § 8 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb., poplatník je povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na osoby osvobozené od rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 4 odst. 1 a poplatníky, kteří podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek.

11. Podle § 10 zák. č. 348/2005 Sb., nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.

12. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 2 nař.vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je plně důvodná, tudíž žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to s odkazem na shora uvedená ustanovení, neboť žalovaný se stal poplatníkem televizních poplatků a tudíž byl povinen pravidelně měsíčně vždy nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce shora uvedenými právními předpisy stanovenou výši televizního poplatku zaplatit, což však za měsíce září až prosinec 2019 a leden 2020 nesplnil. S ohledem na prodlení žalovaného s plněním tohoto peněžitého dluhu je povinen žalovaný tedy z jednotlivých měsíčních částek zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení počínaje 16. dnem příslušného kalendářního měsíce až do úplného zaplacení těchto částek, když splatnost je pevně stanovena shora uvedenými předpisy a požadovaný úrok z prodlení žalobkyní zcela odpovídá zákonné sazbě úroků z prodlení, a to v souladu se shora uvedeným nařízením vlády, a to počítán v paušální částce ke dni 15. 10. 2020.

15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle procesní úspěšnosti tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu na nákladech řízení ve výši 1 126 Kč Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, náklady právního zastoupení ve výši 400 Kč podle § 14b) odst. 1,4 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů za 2 úkony právní služby a 2 x RP á 100 Kč, tj. 200 Kč podle §14b) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a dále 21 % DPH ve výši 126 Kč, neboť žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, a proto má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení, to vše k rukám, advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval / § 149 odst. 1 o. s. ř.

16. Povinnost plnění určil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.