Okresní soud v Olomouci · Rozsudek

24 C 275/2021

č. j. 24 C 275/2021-206

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-07-14 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSOL:2022:24.C.275.2021.1

Citované zákony (3)

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Novákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 9 500 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 9 500 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. V řízení zahájeném žalobou dne [datum] se po zaplacení částky 9 500 Kč z titulu bezdůvodného obohacení plynoucího z úhrady částky 2 500 Kč žalobkyní dne [datum] na podnikatelský účet žalovaného č. [bankovní účet] jakožto vratné zálohy na náklady exekuce dle uzavřené smlouvy mezi účastníky ze dne [datum] v souvislosti s prováděním nařízené exekuce proti [jméno] [příjmení] ve věci sp. [spisová značka]. Obdobně žalobkyně zaplatila žalovanému dne [datum] částku ve výši 7 000Kč žalovanému na jeho podnikatelský účet č. [bankovní účet] jakožto vratné zálohy na náklady exekuce dle uzavřené smlouvy mezi účastníky ze dne [datum] v souvislosti s prováděním nařízené exekuce proti [jméno] [příjmení] ve věci sp. [spisová značka]. Obě uvedená exekuční řízení nebyla doposud ukončena, nicméně žalovanému jakožto pověřenému exekutorovi provedením exekucí zanikl výkon uvedeného úřadu soudního exekutora dne [datum] a exekutorský úřad převzal soudní exekutor [titul] [jméno] [příjmení], nicméně žalovaný uvedené částky v souvislosti s touto skutečností ve vztahu k žalobkyni nevypořádal, přičemž nový exekutor těmito částkami již nedisponuje, neboť tyto finanční částky nebyly složeny ve prospěch exekutorského účtu č. [bankovní účet], kam bylo deponováno vymožené plnění určené přerozdělení mezi oprávněného a žalovaného.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť nebyla uvedená exekuční řízení doposud ukončena, tudíž nemohlo vzniknout ani bezdůvodné obohacení, když konečné vypořádání zálohy ve vztahu k oprávněnému připadá v úvahu při vydání závěrečného rozhodnutí při ukončení exekuce. Žalovaný potvrdil, se v rámci provádění exekuce byly složené zálohy spotřebovány, jednalo se o běžný postup, současně namítl promlčení uvedeného nároku, když lhůta začala běžet uzavřením dohody o narovnání mezi dvěma exekutory.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

4. Na návrh oprávněného, tj. žalobkyně, proti povinnému [jméno] [příjmení], [datum narození] pro pohledávku v částce 78 850 Kč s příslušenstvím, jakožto i nákladů předcházejícího řízení a nákladů exekuce [název soudu] pod č. j. [číslo jednací] nařídil exekuci a provedením exekuce pověřil žalovaného. Usnesením [název soudu] č. j. [číslo jednací] byl na majetek dlužníka [jméno] [příjmení] prohlášen konkurs, tudíž exekuce není prováděna. Žalovaný s žalobkyní uzavřeli dne [datum] smlouvu o provedení exekuce a o další činnosti, na základě které se mimo jiné žalobkyně zavázala žalovanému jakožto exekutorovi v souladu s exekučním řádem a tarifem uhradit exekutorovi vratnou zálohu v souladu s § 90 odst. 3 exekučního řádu na náklady exekuce ve výši 2 500 Kč ve prospěch jeho podnikatelského účtu č. [bankovní účet]. Přijetí uvedené vratné zálohy žalovaný potvrdil dne [datum], což plyne i z výpisu z tohoto účtu. Z přehledu plateb v rámci exekutorského spisu vyplývá, že předpokládané náklady exekuce činí 36 995,14 Kč, náklady exekuce dle [anonymizováno] nejsou zatím vyčísleny, předpokládaná výše pohledávky s příslušenstvím činí 175 789,34 Kč, přičemž doposud nebylo ničeho vymoženo, tudíž nebylo oprávněnému ničeho vyplaceno 35 497 Kč, přičemž je v rámci evidence plateb vedena platba zálohy oprávněným ve výši 2 500 Kč, žalovanému zatím vznikly náklady jakožto exekutora prováděním úkonů v rámci exekuce do prohlášení konkursu na majetek povinného v období do předání exekutorského úřadu [titul] [jméno] [příjmení]. Po předání exekutorského úřadu stále pro důvody prohlášeného konkursu na majetek povinného nebylo ničeho vymoženo, když žádné exekutorské úkony tudíž nebyly prováděny až doposud.

5. Na návrh oprávněného, tj. žalobkyně, proti povinnému [jméno] [příjmení], [datum narození] pro pohledávku v částce 95 961,70 Kč s příslušenstvím, jakožto i nákladů předcházejícího řízení a nákladů exekuce [název soudu] pod č. j. [číslo jednací] nařídil exekuci a provedením exekuce pověřil žalovaného. Žalovaný s žalobkyní uzavřeli dne [datum] smlouvu o provedení exekuce a o další činnosti, na základě které se mimo jiné žalobkyně zavázala žalovanému jakožto exekutorovi v souladu s exekučním řádem a tarifem uhradit exekutorovi vratnou zálohu v souladu s § 90 odst. 3 exekučního řádu na náklady exekuce ve výši 7 000 Kč ve prospěch jeho podnikatelského účtu č. [bankovní účet]. Uvedená vratná záloha byla připsána na podnikatelský účet exekutora dne [datum]. Z přehledu plateb v rámci exekutorského spisu vyplývá, že předpokládané náklady exekuce činí 729 891,70 Kč, náklady exekuce dle [anonymizováno] činí 27 069 Kč, předpokládaná výše pohledávky s příslušenstvím činí 4 251 578,53 Kč, přičemž doposud bylo vymoženo 52 285,21 Kč, oprávněnému bylo vyplaceno 35 497 Kč, na náklady oprávněného zatím nebylo vyplaceno ničeho, na [anonymizováno] bylo převedeno 16 788 Kč, přičemž je v rámci evidence plateb vedena platba zálohy oprávněným ve výši 7 000 Kč, na náklady [anonymizováno] žalovaného bylo převedeno celkem z účtu vymoženého plnění 13 000 Kč, což souvisí se vzniklými náklady žalovaného jakožto exekutora prováděním úkonů v rámci exekuce v období do předání exekutorského úřadu [titul] [jméno] [příjmení]. Po předání exekutorského úřadu došlo ze strany povinného k pokračování realizace finančního plnění, z něhož bylo částečně vyplaceno plnění oprávněnému i nastupujícímu exekutorovi ve prospěch jeho účtu. 6. [titul] [jméno] [příjmení], soudní exekutor, který převzal exekutorský úřad po žalovaném dne [datum], sdělil žalobkyni dne [datum], že složené vratné zálohy jsou v exekuční evidenci vedeny, nicméně nastupující exekutor tyto zálohy od svého předchůdce nepřevzal a nedisponuje jimi, tudíž žalobkyně předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalovaného k vrácení těchto záloh, neboť tyto byly složeny ve prospěch jeho podnikatelského účtu, který nebyl novému exekutorovi předán, a nový exekutor by tato složená plnění nemohl následně vyplatit oprávněnému.

7. Soudní exekutor [titul] [jméno] [příjmení] přípisem ze dne 30. 3. 2022 soudu oznámil, že exekuce vedená proti [jméno] [příjmení] nebyla zastavena ani ukončena jiným způsobem, náklady soudního exekutora byly vymoženy v rozsahu částky 16 788 Kč, když předchozí soudní exekutor vymohl z této částky celkem 13 000 Kč, ve vztahu k povinnému [jméno] [příjmení] a probíhající exekuci sdělil, že nebylo vymoženo žádné plnění a exekuce nebyla zastavena ani ukončena jiným způsobem.

8. O stavu exekutorského úřadu byl dne [datum] sepsán notářský zápis [titul] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] [číslo], [anonymizováno] [číslo], z něhož vyplývá přehled rejstříku Ex za období [rok] [číslo], EZ za období [rok] [číslo], exekutorských úschov, Spr- správního deníku a též i označení bankovních účtů, a to č. ú. [bankovní účet] a č. ú. [bankovní účet] a účet exekučních úschov č. ú. [bankovní účet], které se staly předmětu převodu exekutorského úřadu dříve vedeného žalovaným na [titul] [jméno] [příjmení], předmětem převodu exekutorského úřadu se tedy nestal zůstatek na podnikatelském účtu žalovaného č. [bankovní účet], což vyplynulo i z následně sepsaných protokolů. Přebírající soudní exekutor [titul] [jméno] [příjmení] a žalovaný uzavřeli dne [datum] dohodu o narovnání a úpravě vzájemných práva a povinností souvisejících s převzetím agenty [exekutorský úřad], v rámci které od [datum] převzal odpovědnost za vedení předaných spisů i za výkon exekuční činnosti ve vztahu k těmto spisům [titul] [jméno] [příjmení], žalovanému se zavázal nahradit plnění poskytnuté na škodní a související nároky třetích osob vzniklé v souvislosti s případným porušením povinností exekutora při výkonu exekuční činnosti, k němuž došlo bez zavinění žalovaného od [datum] do [datum], dále pak byla mezi exekutory sjednána výše podílu na odměně žalovaného a vymožených plnění vč. sjednaných podmínek vzniklého nároku, vč. otázek pracovněprávních vztahů, ochrany dobré pověsti a jména vč. [exekutorský úřad] a ujednání o soukromoprávních závazcích žalovaného vč. služeb operátora, pro případ splnění všech závazků dle uzavřené dohody se obě smluvní strany vzdaly mimo jiné i nároků na vydání bezdůvodného obohacení souvisejícího s převzetím agendy exekutorského úřadu novým exekutorem [titul] [jméno] [příjmení]. Žalovaný se vzdal práva na uplatňování jakýchkoli peněžitých nároků vůči [titul] [jméno]. [příjmení] z titulu podílu na odměně nově jmenovaného exekutora nebo na hotovostních prostředcích nacházejících se na bankovních účtech nebo na pokladně, a to nad rámec nároků sjednaných touto dohodou či jinou písemnou dohodou mezi smluvními stranami.

9. Podle § 451 zák. č. 40/1964 Sb. ve znění pozd. předp., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

10. Podle § 90 odst. 2,3 zák. č. 120/2001 Sb. účinném v době uzavření smlouvy mezi účastníky, exekutor a oprávněný mohou uzavřít písemnou smlouvu o provedení exekuce, v níž mohou sjednat smluvní odměnu za provedení exekuce. Smluvní odměna není nákladem exekuce. Tato smlouva nabude účinnosti dnem, kdy je usnesení o pověření exekutora provedením exekuce doručeno exekutorovi. Tím není dotčeno právo exekutora na odměnu, náhradu hotových výdajů, náhradu za doručení písemností a náhradu za ztrátu času. Exekutor má právo požadovat od oprávněného přiměřenou zálohu na náklady exekuce.

11. Podle § 87 odst. 2, 4,5 zák. č. 120/2001 Sb. v aktuálním znění, oprávněný má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k vymáhání nároku (dále jen "náklady oprávněného"). Náklady oprávněného hradí oprávněnému povinný. Náklady exekuce, které byly uspokojeny ze zálohy, se stávají nákladem oprávněného; to neplatí, byla-li náhrada nákladů exekuce uložena oprávněnému. Náhrada účelně vynaložených cestovních výdajů a náhrada za ztrátu času, která není nákladem exekuce, se nestává nákladem oprávněného. Náklady exekuce hradí exekutorovi povinný. Náklady exekuce a náklady oprávněného vymůže exekutor na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce, a to některým ze způsobů určených v exekučním příkazu k provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky.

12. Po provedeném dokazování s ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně není důvodná, proto nárok žalobkyně zcela zamítl.

13. V řízení bylo prokázáno, že byly řádně zahájeny exekuce žalobkyně jakožto oprávněné vůči dvěma povinným na základě pravomocných a vykonatelných exekučních titulů a provedením obou exekucí byl pověřen žalovaný, kterému však zanikl výkon exekutorského oprávnění k datu [datum] a od [datum] byl pověřen výkonem funkce soudního exekutora Exekutorského úřadu v [obec] jako právního nástupce žalovaného [titul] [jméno] [příjmení]. Ten také v souladu s ust. § 15 odst. 5 exekutorského řádu převzal veškeré spisy tohoto exekutorského úřadu, plnění vymožená v exekucích, zajištěné věci, exekutorské úschovy a registry vč. razítek, průkazů a pečetidel. Pokud tedy nový soudní exekutor vstoupil do nařízených exekucí a tudíž byl pověřen nadále prováděním exekučních úkonů, vztahují se jakékoliv povinnosti ve vztahu k účastníkům probíhajících exekučních řízení či třetím osobám s těmito řízeními souvisejícími na jeho osobě a v jeho postavení jakožto pokračujícího exekutora ve výkonu exekutorského úřadu, který převzal. Tato zásada vyplývá také z nejaktuálnější soudní judikatury zaujaté v rámci vzniklý civilních soudních sporů ohledně požadovaného plnění jakožto nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Pokud exekutoři mezi sebou sjednaly příslušné dohody o narovnání a řešení případných právních otázek, jedná se o práv a závazky vzniklé toliko mezi nimi, tudíž se nemohou stát základem pro uplatňování nároků účastníky exekučních řízení či třetích osob. Tyto závěry vyplývají bezprostředně z nároků dotýkajících se převzaté agendy novým exekutorem, přičemž práva a povinnosti existující mezi nimi, případně vzniklá i do budoucna, měla být s ohledem na určitou absenci zákonných ustanovení dohodnuta přímo mezi nimi, ať již se týkala nároků na výplatu odměny a její výše, na které se měli podílet oba exekutoři nebo dokonce i nároků vztahujících se k případně vzniklému bezdůvodnému obohacení či vzniklým škodám. V obecných právních otázkách je nezbytné potažmo při absenci právní úpravy či smluvní úpravy mezi exekutory nutno vycházet z obecných právních institutů a právních zásad, které se vztahují k i pojmům převodu podniku stávajícího exekutora na nového exekutora. Zákon zcela vychází ze striktní právní úpravy převodu exekutorského úřadu s příslušným vymezením položek, které se stanou předmětem právního nástupnictví přebírajícího exekutora. Z této oblasti je však nutno vyloučit položky dotýkající se institutu charakteru podniku osoby, která provozuje podnikatelskou činnost, což výkon funkce exekutora jednoznačně též obnáší a současně se nestává předmětem veřejnoprávního převodu exekutorského úřadu na nastupující subjekt. Patří sem mimo jiné i právo exekutora při výkonu své podnikatelské činnosti, byť při výkonu exekuce, ke které byl pověřen státem, tvořit svůj zisk a účtovat v souladu se zákonem odměny a požadovat za stanovených podmínek i složení záloh oprávněným k průběžnému pokrytí nákladů mu vzniklých na provedení exekuce za situace, kdy doposud ničeno od povinného reálně nevymohl, avšak již exekutorské úkony činil a provozoval tak svůj podnik. Je podnik tedy zahrnoval i nároky na výplatu mezd svých zaměstnanců, pokrytí po něm požadovaných výloh jak v rámci vnitřní organizace svého podniku, tak i ve vztahu navenek. Pokud tímto způsobem pak v rámci provádění exekucí částečně složené finanční prostředky spotřeboval, a to případně i částečně vymožené finanční prostředky od povinného, nelze považovat tyto spotřebované finance za předmět převodu exekutorského úřadu na nového soudního exekutora, neboť převodem exekutorského úřadu nedošlo současně k převodu podniku na právního nástupce, pokud by mezi exekutory nedošlo tedy k uzavření samostatného soukromoprávnímu závazku. V rámci evidence plateb u shora popsaných exekučních řízení vyplývá, že skutečně žalobkyní byly vymáhané zálohy žalovanému v rámci provádění exekucí složeny a žalovaný jakožto soudní exekutor skutečně činil procesní kroky, v rámci kterých byl oprávněn složené zálohy čerpat až do doby, než bude na povinném vymoženo veškeré plnění, a to nejen pro oprávněného, ale i na vzniklé náklady exekuce. Po převzetí obou exekučních spisů [titul] [jméno] [příjmení] nebylo ani jedno exekuční řízení ukončeno, kdy nebyly ještě zcela předpokládané pohledávky vč. příslušenství vymoženy, v případě prohlášení konkursu na majetek jednoho z dlužníků jakožto povinného tak dokonce nemohlo být doposud v exekučním řízení pokračováno a tudíž nemohla být exekuce ani prováděna. Ani v jednom případě tedy nemohlo být ani rozhodnuto o konečných nákladech oprávněného, když právě složené zálohy mající charakter záloh vratných představují nárok oprávněného na náhradu nákladů účelně vynaložených k vymáhání a stávají se nákladem oprávněného v rámci přerozdělování vymoženého plnění od povinného mezi oprávněného a náklady [anonymizováno], na které si exekutor již započte částku nižší, poníženou o využitou zálohu od oprávněného. K tomuto konečnému kroku tedy ještě u nařízených exekucí nedošlo, proto z uvedeného důvodu nelze ani o uplatněném nároku žalobkyně z formálního hlediska rozhodovat, když vymáhání doposud nebylo u obou exekucí ukončeno a tudíž nemohl stávající soudní exekutor ještě konečně vypořádat vymožené plnění od povinného. Pokud tedy žalobkyně plnila ve prospěch podnikatelského účtu žalovaného, s ohledem na shora uvedené závěry o vedení podniku každým z exekutorů samostatně, soud nepovažuje smluvený postup mezi žalobkyní a žalovaným za zákonu odporující.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, když žalovaný byl zcela úspěšný a tudíž by měl právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, nicméně se svého nároku výslovně vzdal.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.