24 C 320/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Novákovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům k rukám společným a nerozdílným částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 10 000 Kč od 25. 4. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku s tím, že plněním jednomu z žalobců zaniká v rozsahu plnění povinnost ve vztahu k druhému žalobci.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům k rukám společným a nerozdílným náhradu nákladů řízení v částce 9 712 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [údaje o zástupci].

1. V řízení zahájeném žalobou dne 26. 11. 2021 se žalobci rukou společnou a nerozdílnou domáhali po m zaplacení částky 10 000 Kč se shora uvedeným zákonným úrokem z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného vzniklého v souvislosti s nevrácením této částky zaplacené žalobci na zálohách spojených s přihláškou jejich dvou nezl. dětí, a to [jméno] a [jméno] [příjmení] jakožto studentů [označení školského zařízení] v r. 2020 na pobyt nazvaný [název pobytu], který se měl konat ve spolupráci s uvedenou základní školou a žalovaného v období od 5. 6. 2020 do 14. 6. 2020 v [označení letoviska]. Cena tohoto soustředění pro 1 osobu činila 7 600 Kč, splatná v zálohových platbách ve výši 2 500 Kč se splatností do 20. 10. 2019, ve výši 2 500 Kč se splatností do 20. 2. 2020 a ve výši 2 600 Kč se splatností do 25. 4. 2020. Dne 17. 10. 2019 žalobci zaplatili za každého syna částku 2 500 Kč a dne 18. 2. 2020 za každého syna částku 2 500 Kč. Z důvodu následné pandemické situace v ČR a v Itálii a zavedení vládních opatření v první polovině r. 2020 způsobené koronavirem COVID-19 byl uvedený pobyt následně zrušen a fakticky se nekonal. Informace o této skutečnosti sdělil rodičům dětí předseda žalovaného [jméno] [příjmení] v emailu ze dne 17. 3. 2020 s tím, že vzniklá situace bude řešena a následně budou podávány aktuální informace. Žalobce a) v návaznosti na uvedenou zprávu zaslal žalovanému žádost o vrácení uhrazených záloh za obě děti se splatností do 24. 4. 2020, převzetí tohoto mailu potvrdila i místopředsedkyně spolku [titul] [jméno] [příjmení] odpovědí ze dne 19 4. 2020. Následně přípisem ze dne 15. 5. 2020 žalovaný informoval rodiče studentů o záměru poskytnutí poukazu (vourcheru) v hodnotě zaplacené částky, který budou moci jejich děti či případně rovnou rodiče na organizovaných akcích dle přiloženého seznamu využít, tudíž žalobci obdrželi na každé dítě poukaz v hodnotě 5 000 Kč, který tak měli nabídnuto využít do 31. 8. 2021 případně vrátit poukaz do 14ti dnů od skončení zákonné doby, tj. po uplynutí lhůty 31. 8. 2021. Žalobci poukazy neakceptovali a obratem v červnu 2020 požadovali vrácení zaplacených peněžitých prostředků, neboť žalobce a) současně splňoval podmínku výjimky, kdy od 1. 4. 2020 byl zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce v ČR, u Krajské pobočky v Olomouci. Žalovaný však nereagoval, v emailu ze dne 18. 9. 2020 sdělila [titul] [příjmení] složitost situace a příslib vrácení finanční částky zpět. Dne 1. 9. 2021 tedy žalobci předali žalovanému písemnou žádost o proplacení nevyužitých poukazů [číslo] [číslo] což žalovaný potvrdil, nicméně svoji povinnost nesplnil. Naopak dne 24. 9. 2021 reagovala emailem společnost [právnická osoba] o prodloužení průběhu covidové situace a tudíž nutnosti prodloužení i platnosti vydaných poukazů do 31. 12. 2022, když během této doby by mělo dojít k postupnému splácení. Žalobcům tedy žalovaný doposud ničeho nezaplatil, z důvodu prodlení s plněním peněžitého závazku tedy požadují žalobci i zákonný úrok z prodlení až do úplného zaplacení pohledávky. Žalobci současně namítají, že žalovaný v podstatě žádný zájezd nepořádal s odkazem na ust. § 2521 NOZ, neboť v daném případě se nejednalo ani o uzavření smlouvy o zájezdu, když v daném případě se nejednalo na straně žalovaného ani o podnikání související s nabídkou a poskytnutím souboru služeb cestovního ruchu, neboť se navíc v daném případě jednalo o zpravidla nahodilý případ, žalovaný není cestovní kanceláří, tudíž ho nelze ani definovat jako pořadatele zájezdů. Z daného důvodu tedy nelze na žalovaného vztáhnout ust. zák. č. 185/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 v rámci odvětví cestovního ruchu. Děti žalobců s ohledem na skutečnost, že v daném období byly absolventy ZŠ, nebyly se tedy schopny účastnit již žádného dalšího eventuálního pobytu v následujícím období, přičemž uvedený pobyt u moře navíc organizovala příslušná základní škola společně s žalovaným.

2. Žalovaný uvedl, že veškerá žalobní tvrzení žalobců včetně označených dokladů jsou smyšlená, proto zcela nárok žalobců neuznává, tudíž navrhl zamítnutí žaloby.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Na základě zprávy vystavené ředitelem [označení školského zařízení] [titul]. [jméno] [příjmení] a předsedou žalovaného spolku [jméno] [příjmení] ohledně plánovaného [název pobytu], který se měl konat ve spolupráci s uvedenou základní školou a žalovaného v období od 5. 6. 2020 do 14. 6. 2020 v [označení letoviska] pro žáky 7. a 9. ročníku této základní školy za částku 7 600 Kč za jednoho žáka žalobci zaplatili za své 2 syny, a to [jméno] a [jméno] [příjmení], 2 zálohové platby v celkové částce 5 000 Kč pro každého, a to převodem z účtu žalobce a) ve prospěch uvedeného účtu č. [bankovní účet] dne 17. 10. 2019 ve výši 2 500 Kč za každého ze synů, a dne 18. 2. 2020 ve výši 2 500 Kč za každého ze synů. Jednalo se o akci uspořádanou základní školou, když žalovaný zajišťoval uvedené ubytování prostřednictvím cestovní kanceláře provozující uvedený hotel, přičemž personální obsazení této akce měli představovat třídní učitelé 7. A a 9. A školy, dále pak dobrovolníci ze žalovaného spolu. Doplatek celkové ceny za osobu ve výši 7 600 Kč byl splatný do 25. 4. 2020. Dne 17. 3. 2020 byl zaslán rodičům dětí žalovaným email o mimořádné situaci v ČR a vyhlášení nouzového stavu, na které reagoval ředitel školy o neuvolnění žáků z výuky do konce školního roku, tudíž bude nutné ukončit organizaci pobytů v přírodě pro všechny přihlášené žáky, což bude dodavatel služeb řešit, nicméně vzhledem k dané situaci již nemají být zasílány žádné platby určené k těmto pobytům. Žalobci tudíž reagovali na tuto zprávu a vyzvali mailem žalovaného k vrácení uhrazených záloh z důvodu zrušení akce ve prospěch účtu žalobce a) do 24. 4. 2020, přijetí této zprávy žalovaný potvrdil mailem ze dne 19. 4. 2020. Žalovaný na uvedenou výzvu nereagoval žádným plněním, ale naopak zaslal žalobcům přípis ze dne 15. 5. 2020, v němž je informoval o obdržení poukazu na výši zaplacených záloh s tím, že poukaz může být použit na akce, projekty, tábory jiné aktivity, které bude v letních prázdninách, na podzim, v zimě, popř. na pobyt v přírodě v r. 2021 žalovaný organizovat, přičemž akce, které měly být organizovány v červnu 2020, jsou po dohodě s řediteli příslušných škol přesunuty na příští školní rok v podobných termínech. Dále byly zaslány nabídky akcí pro rok 2020 a 2021, pro které bylo možné poukazy využít. Žalobci obdrželi od žalovaného 2 ks poukazů, a to [číslo] znějící na jméno klienta [jméno] [příjmení] ve výši 5 000 Kč a [číslo] znějících na jméno klienta [jméno] [příjmení], oba s platností ode dne převzetí do 31. 8. 2021 s poučením o jejich uplatnění s odkazem na zrušení akce [název pobytu] v období od 5. 6. do 14. 6. 2020 z důvodu pandemie COVID 19, resp. přijatých opatření. Pro případ nevyužití náhradního pobytu, akce či projektu nebo jiné nabídky pořadatele nastává splatnost provedené platby do 14ti dnů po uplynutí lhůty platnosti poukazu. Žalobci uvedené vouchery odmítli 4. 6. 2020 z důvodu splnění výjimky, a to zařazení žalobce a) do evidence uchazečů o zaměstnání ode dne 1. 4. 2020, což doložily žalovanému potvrzením Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Olomouci ze dne 22. 4. 2020, současně žádaly opětovně o vrácení celé zaplacené zálohy ve výši 10 000 Kč, následně soustavně komunikovali s žalovaným, když odkazovali současně na nemožnost využití nabídek žalovaného z důvodu ukončení základní povinné školní docházky oběma syny požadovali vrácení zaplacené částky, žalovaný však svoji povinnost doposud nesplnil ani po datu 31. 8. 2020, když v mailu ze dne 24. 9. 2021 oznámil žalobcům prodloužení platnosti poukazů až do 31. 12. 2022 v souvislosti s nedostatkem finančních prostředků a splnění své povinnosti, když předpokládal postupné splácení pohledávek. Žalovaný nereagoval plněním ani na základě předžalobní výzvy právního zástupce žalobců.

4. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

5. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Podle § 2 nař.vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

7. Soud dospěl k závěru, že žaloba žalobců je zcela důvodná, tudíž žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to s odkazem na shora uvedená ustanovení, neboť žalovaný se bezdůvodně obohatil na úkor žalobců jakožto osob, které učinily požadované platby související se školní akcí, kterou organizovala příslušná základní škola ve spolupráci s žalovaným. V daném případě se však nejednalo o institut uzavření smlouvy o zájezdu, kterou by žalobci v souvislosti s účastí svých nezl. dětí na uvedené akci školy s žalovaným uzavřeli, kdy žalovaný se měl dokonce společně s pedagogickými pracovníky školy podílet za účasti svých dobrovolníků na tomto soustředění u moře jako tomu bývá obdobně v případě realizací pobytů škol v přírodě. Žalovaný nebyl cestovní kanceláří, nemohl být v daném případě ani za cestovní kancelář fiktivně považován, nemohl tedy vystupovat jako tzv. pořadatel zájezdu, na kterého by se vztahovala zákonná ustanovení zák. č. 185/2020 Sb. s možností využití ochranné doby pro účely odkladu vrácení zaplacení plateb vč. pro tyto účely vystavení lex-voucherů. Přesto, že žalovaný uvedený postup neoprávněně využil, ani dle zákonné lhůty 14ti dnů od uplynutí ochranné doby, tj. do 14. 9. 2020 svoji povinnost nesplnil, jakož ani nebyl oprávněn při splnění zákonných podmínek prodloužit platnost tzv. lex-voucheru. Pokud tedy došlo ke zrušení této akce v souvislosti s již proklamovaným důvodem, který žalovaný uváděl, tj. rozhodnutí ředitele základní školy o neuvolnění žáků na plánovanou akci, byť se jednalo o souvislost s pandemickou situací, uvedená akce tudíž byla zrušena samotou školou, se kterou měl žalovaný příslušný vztah. Žalovaný byl tudíž třetím osobám, tj. rodičům žáků, kteří své děti na tuto akci školy přihlásili, povinen vrátit na základě zaslané výzvy žalobců do 24. 4. 2020 peněžité prostředky, což však neučinil, tudíž se o uvedenou částku bezdůvodně obohatil. Proto je povinen zaplatit žalobcům k rukám společným a nerozdílným jak požadovanou jistinu, tak i zákonný úrok z prodlení od 25. 4.2020 až do úplného zaplacení pohledávky.

8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle procesní úspěšnosti tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům k rukám společným a nerozdílným náhradu na nákladech řízení ve výši 9 712 Kč Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, náklady právního zastoupení ve výši 6 000 Kč podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů za 4 úkony právní služby, 4 x RP v celkové výši 1 200 Kč podle §11, 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a dále 21 % DPH ve výši 1 512 Kč, neboť žalobci byli ve sporu zcela úspěšní, a proto mají vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení.

9. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako lhůtu třídenní od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta (dle § 149 odst. 1 o. s. ř.).