24 C 366/2018

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Novákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci se sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba , IČO se sídlem adresa vedlejší účastnice o zaplacení částky 673 882,30 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 673 882,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 673 882,30 Kč od 23. 3. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 247 070 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [údaje o zástupci].

III. Žalobkyně je povinna zaplatit [právnická osoba] náhradu nákladů řízení v částce 3 300 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Olomouci náhradu nákladů řízení v částce 52 958,83 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 6. 11. 2018 ve znění dalších podání se žalobkyně domáhala po žalované úhrady částky 1 259 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z této částky od 23.3. 2018 do zaplacení z titulu škody, která žalobkyni vznikla v souvislosti s erozní událostí, a to splavením zeminy ze zemědělských pozemků obhospodařovaných žalovanou, a to pozemků parc. [číslo] vše zaps. v kat. úz. [obec], dále pozemků parc. [číslo] vše zaps. v kat. úz. [anonymizováno], na těleso železniční vlečky [číslo] na pozemku parc. [číslo] zaps. v kat. úz. [anonymizováno], jejímž provozovatelem je žalobkyně. Žalobkyně je zřízena [stát. instituce] zřizovací listinou ze dne [datum], jejím předmětem činnosti je [anonymizováno]. Dne [datum] kolem 15. hodiny došlo po vydatném dešti ke vzniku uvedené erozní události, přičemž v době jejího vzniku se na pozemcích nacházela kukuřice cca 50-80 cm vysoká. Žalobkyně v důsledku znečištění vlečky vyzvala žalovanou [datum] o uvedení do původního stavu odklizením odpadu a nánosy zeminy z kolejiště a okolí nezbytného k provozu vlečky, což však žalovaná neučinila, přičemž žalované bylo žalobkyní současně navrženo, že žalobkyně prostřednictvím odborné firmy zajistí tuto činnost sama na náklady žalované, nicméně žalovaná odmítla svoji odpovědnost a s navrženým řešením nesouhlasila. Žalobkyně prováděla již v přechozích obdobích pravidelné kontroly železniční vlečky a přilehlého okolí, tj. tělesa a odvodňovacích zařízení, staveb, dopravních ploch, zařízení, když poslední kontroly před vznikem kalamitní události proběhly [datum] a [datum], které byly vyhodnoceny bez závad. Dne [datum] uzavřela žalobkyně v souvislosti ochranou pozemku se společností [právnická osoba] smlouvu o provádění postřiků vegetace a odstranění náletových křovin na vojenských vlečkách, jejichž předmětem bylo provádění likvidace plevele a nežádoucí vegetace totálním herbicidem, sečení travních porostů a odstranění náletových křovin na vojenských vlečkách. Vzhledem k nutnosti odstranění vzniklé škody byla mezi žalobkyní a [právnická osoba] uzavřena [datum] smlouva o dílo za účelem odstranění následků popsané škodní události, a to nahrazení stávajícího zakrytí odvodňovacího žlabu za nové zakrytí pochůznými pásnicovými rošty, odstranění splavené zeminy a propuštění propustku. Za provedení díla žalobkyně zaplatila částku 1 067 332 Kč bez DPH dne [datum]. V průběhu r. [rok] bylo zjištěno, že je nutné vyčistit i zbývající část štěrkové lože, které bylo zaneseno splavenou zeminou, proto [datum] žalobkyně uzavřela se [právnická osoba] další smlouvu o dílo, jejímž předmětem byly další práce spojené s odstraněním následku škodní události, tj. vyčištění kolejového lože a úprava polohy hektometrovníků. Za provedení díla žalobkyně zaplatila částku 506 418,40 Kč bez DPH dne [datum],. Žalobkyně nechala vypracovat znalecký posudek za účelem vyhodnocení příčin, průběhu a intenzity erozní události [titul] [jméno] [příjmení], znalcem pro obor zemědělství, odvětví výroba rostlinná, specializace půdoznalství, kontaminace půd a zemědělské produkce, který pod [číslo] znalecký posudek vypracoval dne [datum]. Příčinou způsobené škody byla dle něho přívalová dešťová srážka (objektivní faktor), kdy došlo k souběhu minimálně tří subjektivních nepříznivých faktorů, a to obdělávání půdy a vyseté plodiny bez uplatnění půdoochranných protierozních opatření z 30 %, neřešení postupně vznikajících nepříznivých podmínek odtoku z pozemků z 50 % a problematické řešení odvodu vody a splavených sedimentů u železniční vlečky z 20 %. Žalovaná tedy zjevně porušila prevenční povinnost v souvislosti s povinnostmi, které jí ukládá vodní zákon a zákon o půdě, když neochránila obhospodařené pozemky dostatečnými opatřeními proti erozi půdy, a to konkrétně tím, že na uvedených pozemcích pěstovala kukuřici a dále nečistila a neudržovala odpadní a kanalizační zařízení, a to konkrétně kontrolní šachtu [anonymizováno] na pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [anonymizováno] ve svém vlastnictví, přičemž vlastníkem propustí [anonymizováno] a [anonymizováno] na pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec] je [právnická osoba], u propustí [anonymizováno] a [anonymizováno] na pozemcích parc. [číslo] v kat. úz. [obec] je vlastníkem [právnická osoba], vlastníkem propusti [anonymizováno] na pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [anonymizováno], je [právnická osoba], jakožto i žlabu na parc. [číslo] parc. [číslo] v kat. úz. [anonymizováno]. Žalovaná měla propusti nechat vyčistit a kapacitní žlab odkrýt a uvolnit, příp. žádat tuto povinnost po konkrétním vlastníkovi pozemků a zařízení. Tím, že propusti nečistila a žlab nechala zakrytý, přispěla ke vzniku škody. Rovněž nevhodným výsevem plodiny, tj. kukuřice, na místech, která jsou z hlediska eroze mírně ohrožena, kdy neučinila půdoochranná opatření, způsobila hlavní příčinu vniku škody. Především ve střední části bloku [číslo] nad remízem z důvodu dlouhých svahů a dolní lem bloku [číslo] z důvodu vyšší sklonitosti spadají do kategorie MEO, tedy do mírného erozního ohrožení, tudíž minimálně na těchto částech bloků měla žalovaná být při výsevu širokořádkové plodiny aplikovat půdoochranná opatření. Tudíž se žalobkyně dopisem ze dne [datum] obrátila na žalovanou za účelem částečné úhrady nároku vzniklé škody, což žalovaná odmítla s tím, že je pro případ škody z provozní činnosti pojištěna a proto byla celá záležitost předána k vyřízení [právnická osoba] Pojišťovna prohlásila škodní událost za vyřízenou, neboť se jedná o živelní škodní událost a tudíž odmítla žalobkyni zaplatit náhradu. Žalovaná byla tudíž dopisem z [datum] vyzvána k plné náhradě škody ve výši 1 259 000 Kč, což v návaznosti na uvedený znalecký posudek představuje 80 % z celkové částky vzniklé škody 1 573 750,40 Kč. Z důvodu prodlení žalované s plněním peněžitého závazku požaduje žalobkyně i zákonný úrok z prodlení až do úplného zaplacení pohledávky. Podáním učiněným u soudu dne 16. 4. 2021 vzala žalobkyně svoji žalobu částečně zpět, když nepožadovala po žalované úhradu výdajů spojených s preventivním charakterem a učiněnými opatřením žalobkyně v návaznosti na vzniklou kalamitu a s tím související vzniklé finanční výdaje, tudíž požadovala pouze skutečně vzniklé náklady žalobkyně související s úkony směřujícími k likvidaci bezprostředně vzniklé škody jednáním žalované. Soud usnesením č. j. 24 C 366/2018-466 ze dne 20. 4. 2021, které nabylo právní moci dne 21. 5. 2021, řízení v rozsahu částky 585 117,70 Kč s příslušenstvím zastavil. Částečné zpětvzetí žaloby žalobkyně odůvodnila tvrzením, že v původně uplatňované částce žalobkyně zohledňovala zavinění žalované pouze v rozsahu 80 %, nicméně již žalobkyně nehodlá zohledňovat toto procentuálně vyčísledné zavinění žalované, ale od účtovaných a zaplacených částek žalobkyně odečítá částku, která spočívala ve svém souhrnu v úpravě betonových desek, které žalobkyně zaměnila za rošty včetně pročištění propustku a práce a materiál související následně s prevenční činností žalobkyně ve výši 876 008,10 Kč dále nepožaduje částku 23 800 Kč za započítání dvou výhybek, demontáž a zpětnou montáž hektometrovníků v rozsahu nadbytečných 9 ks. Dne 20. 4. 2021 soud v rámci úpravy skutkových tvrzení usnesením připustil změnu žaloby.

2. Žalovaná navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout, neboť se necítí být odpovědna za vzniklou škodu, přičemž žalovaná není ani vlastníkem či provozovatelem šachty [anonymizováno], není vlastníkem ani dešťové kanalizace [anonymizováno], neprovozuje ji a nemá jakoukoliv smluvní povinnost zavazující jí k provozování či obhospodařování dešťové kanalizace [anonymizováno], která je liniovou stavbou, kontrolní šachty jsou její součástí jako technické zařízení, které s ní provozně souvisí, liniové stavby nejsou ani součástí pozemku vč. jejich technických zařízení. Žalovaná odmítá odpovídat za neřešení postupně vznikajících nepříznivých podmínek odtoku z pozemků a za problematické řešení odvodu vody a splavených sedimentů u železniční vlečky. Žalovaná není ani vlastníkem pozemků, na nichž se naházejí propusti, kterými je odváděna voda, není vlastníkem ani těchto propustí a kapacitního žlabu. Dle znaleckého posudku předloženého žalobkyní byl kapacitní žlab z neznámých důvodů překrytý nepropustnými betonovými panely, naopak žlab by byl schopen zachytit vodu odtékající po svazích případně v kolejišti a odvést ji k propustím bezeškodně, tudíž k problémům s rozlivem do kolejiště by nedošlo a pravděpodobně by bylo nutno odstranit jen sediment ze svodných prvků. Výše uplatněné škody je zcela nepřezkoumatelná s ohledem na některé položky zjevně nesouvisející s odstraněním škody. Naopak i ze závěrů znaleckého posudku vyplývá, že zakrytí kanálu betonovými deskami bylo zcela nevhodné a bránilo odtoku vody, pokud by nebyl takto kanál zakrytý, jeho kapacita by stačila k odvedení vody a k záplavě kolejiště by nedošlo. Samotná žalobkyně teprve na základě znaleckého posudku přistoupila k řešení zcela nevhodného zakrytí kanálu, kterým měla voda odtékat. Žalovaná při obhospodařování pozemků v půdních blocích [číslo] a [číslo] kat. úz. [anonymizováno] a kat. úz. [anonymizováno] vychází z jejich evidence ve LPIS a z toho, jak jsou pozemky zařazeny z hlediska jejich možné eroze, což každoročně ověřuje. Podle této evidence na žádných z pozemků včetně celých bloků [číslo] a [číslo] nebylo evidováno žádné erozní nebezpečí a nebyla tudíž ani uplatňována ve vztahu k těmto pozemků žádná erozní opatření. Přesto pro předcházení erozí od počátku hospodaření na uvedených pozemcích žalovaná činila a činí opatření spočívající v zapravování ponechaných produktů při pěstování, rostlin (slámy), střídání a pěstování plodin od r. 2009 doposud v následujícím ledu: 2009 řepka ozimá, 2010 pšenice ozimá, 2011 ječmen jarní, 2012 mák, 2013 pšenice ozimá, 2014 řepka ozimá, 2015 pšenice ozimá, 2016 kukuřice na zrno, 2017 mák, 2018 pšenice ozimá a 2019 ječmen jarní. Žalovaná se rozhodla za dané situace upustit od pěstování kukuřice na zmíněních dvou blocích, přesto dle zápisů ve LPIS na nich mohou být pěstovány plodiny s nízkou ochrannou funkcí vůči erozi. Současně žalovaná namítala rozsah provedených odškodňovacích prací především ve vztahu ke kontrole a seřízení táhel výhybek, rozsahu znečistění stěrkového lože v návaznosti na jeho umístění k železniční vlečce postižené škodnou událostí, umístění dotčených hektometrovníků a výhybek.

3. Vedlejší účastník navrhl zamítnutí žaloby, neboť má zato, že žalovaná žádnou povinnost danou jí v souvislosti s prevencí před erozními následky, neporušila, přičemž současně nemá vedlejší účastník prokázánu výši škody, která by souvisela v příčinné souvislosti s porušením takové povinnosti. Zásadně se ohradila k závěrům zpracovaného posudku předloženého žalobkyní. Za příčinu vzniku škody považuje živelnou událost, kdy v důsledku masivního deště došlo k erozi půdy a sedimentů u železniční vlečky, přičemž dle záznamů ve LPIS v době vzniku škodní události se na celém dílu půdního bloku nevyskytovala žádná plocha silně ani mírně erozně ohrožené půdy a z hlediska eroze není uplatňováno žádné opatření. <b>4. Níže provedenými důkazy bylo v řízení prokázáno, že:</b> -) zřizovací listinou žalobkyně, výpisem z OR, [anonymizováno] – žalobkyně byla zřízena [stát. instituce] za účelem [anonymizováno]. V rámci výkonu hlavní činnosti provádí [anonymizováno], [anonymizováno] .Žalobkyně byla zřízena na dobu neurčitou, žalobkyně byla zapsána jako subjekt práva [datum] a do jejího předmětu činnosti od uvedeného data náleží i [anonymizováno]. [stát. instituce] předal žalobkyni k výkonu její činnosti i vojenskou vlečku [číslo]. -) Fakturou [číslo] [rok] vč. zjišťovacího protokolu, zápisem o předání díla z [datum] a výpisem z účtu žalobkyně – [právnická osoba] vyúčtovala [datum] žalobkyni fakturou znějící na částku 1 067 332 se splatností dne [datum] cenu provedeného a předaného díla na vojenské vlečce [číslo] spočívající v odstranění travního porostu, náletových křovin a splavené zeminy vč. kameniva z PZD panelů a železničního svršku, uložení splavené zeminy a kameniva na řízenou skládku vč. příplatku, demontáži prefabrikovaných krycích desek kanálu, uložení PZD k opěrné zdi, zakrytí kanálu pochozími rošty z ocelových žárovězinkovaných pásnic, dodatečného uchycení roštů, pročištění propustku, prací na železničním svršku, pročištění stoliček v jazykové části výhybky [číslo] zařízení staveniště a dopravy, žalobkyně řádně vyúčtovanou částku [datum] bezhotovostně zaplatila -) Fakturou ze dne [datum] a výpisem z účtu žalobkyně – [právnická osoba] vyúčtovala žalobkyni částku 506 418,40 Kč se splatností [datum] za stavební a montážní práce dle smlouvy č. [číslo] na stavbě vojenská vlečka [číslo], spočívající ve vyčištění části kolejového lože v koleji č. 1 vč. výhybky [číslo], žalobkyně řádně vyúčtovanou částku [datum] bezhotovostně zaplatila -) Výzvou žalobkyně ze dne [datum] – žalobkyně vyzvala žalovanou k náhradě škody ve vši 595 342,26 Kč související s vynaložením uvedené výše nákladů žalobkyní pro účely vyčištění i zbývající části štěrkového lože zaneseného splavenou zeminou v červnu [rok] -) Sdělením žalované ze dne [datum], informací o ukončení přešetření škodní události pojistitelem ze dne [datum] – žalovaná na shora uvedenou výzvu reagovala předáním celé záležitosti [právnická osoba], která vyhodnotila za příčinu škody živelní událost bez nároku na odškodnění, neboť poškozený nezajistil funkční odvodní systém, který by zabránil vzniku škodní události -) Výzvou žalobkyně ze dne [datum] a ze dne [datum] vč. podacího archu – žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění ve výši 1 259 000 Kč bez DPH do 30ti dnů ode dne doruční výzvy z titulu vzniklé škody žalobkyni, opětovně žalovanou vyzvala k plnění do 10 dnů, přičemž výzva byla odeslána 9. 3. 2018 -) Znaleckým posudkem [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne [datum] zpracovaným na základě objednávky žalobkyně a částí katastrální mapy – [datum] došlo kolem 15:00 hod. po vydatném dešti k erozní události – splavení zeminy ze zemědělských pozemků obhospodařovaných žalovanou, a to pozemků parc. č.. [číslo] vše zaps. v kat. úz. [anonymizováno], dále pozemků parc. [číslo] vše zaps. v kat. úz. [anonymizováno] pozemky jsou zahrnuty do půdních bloků [číslo] a [číslo], přičemž se na pozemcích nacházela kukuřice cca 50-80 cm vysoká. Uvedenou událostí byla splavena zemina na těleso železniční vojenské vlečky [číslo] [obec] na pozemku parc. [číslo] v kat. úz. Na nátok do propustí u trati měl významný vliv i odtok z bloků [číslo], zástavby a části lesa. Hlavní část řešeného území se nachází převážně v trojúhelníku vymezeném příjezdovými komunikacemi do [obec] a železniční tratí [obec], poblíž osady [anonymizováno]. Nad železniční tratí se nachází prudký svah tvořený částečně zatravněnou, částečně obnaženou skálou, který v horní části přechází v méně svažitý terén s porostem náletových dřevin s travnatým podrostem, nad ním se nacházejí 2 bloky zemědělské půdy, a to blok [číslo] s průměrnou svažitostí 4,8 stupňů o výměře 3,52 ha a výše za polní cestou blok [číslo] s průměrnou svažitostí 4,1 stupňů o výměře 12,19 ha. Mezi bloky vede v mírném úvozu polní cesta zpevněná štěrkovou drtí a kamením, uvnitř výše položeného bloku se nachází remíz o výměře 0,9 ha. Území se svažuje od východu k západu. Bloky orné půdy [číslo] a [číslo] byly v době příčinné srážky oseté kukuřicí výšky 50-100 cm, dráha soustředěného odtoku probíhala od východu k západu bloky [číslo] a [číslo], na území se vyskytuje zatrubněná dešťová kanalizace, v dolní části jsou 2 kontrolní šachty, zatrubnění je několik desítek let staré, před několika lety bylo zrekonstruováno vyústění nad kolejištěm, dále jsou zde umístěny kontrolní šachty kanalizace [anonymizováno] a propusti [anonymizováno] až [anonymizováno], přičemž podél trati v délce 300m se nachází hluboký krytý žlab kónického tvaru s hloubkou 100 cm, šířkou 80cm nahoře a 50 cm u dna, krytý betonovými panely tloušťky 5cm, v dolní části je do žlabu zaústěno odvodnění kolejiště, kvůli krytí betonovými deskami není schopen zachytit vodu odtékající po svazích na ním, resp. po povrchu, přestože začíná už 150 m od propusti [anonymizováno] poblíž propusti [anonymizováno], pravděpodobně v této podobě slouží pouze pro odběr vody z drenáží pod kolejištěm a přepouštění vody mezi propustmi [anonymizováno] a [anonymizováno], podél silnice [anonymizováno] je otevřený příkop podél bloku [číslo] a končí za propustí [anonymizováno], mělký příkop podél bloku [číslo] končí u estakády, podél silnice [anonymizováno] je příkop a ústí do travnatého pásu na propustí [anonymizováno], dále je zde mělký žlab a kanalizace [anonymizováno] podél silnice [anonymizováno] a krátký příkop [anonymizováno] pod blokem [číslo]. Podél kolejiště vede zídka z betonových panelů propojených železnými traverzami částečně podtékaná menšími„ okny“ nad zemí. Problémy s vodou na tělese železniční trati nezpůsobil pouze odtok z bloku [číslo], který leží těsně nad tratí, avšak hraje v celé situaci jen podružnou úlohu, pro odhalení příčin odtokových problémů bylo třeba do analýz zahrnout celý hydrologicky uzavřený celek, vč. polní cesty, bloku [číslo] a dalších napojených povodí, voda ze severní části bloku [číslo] odtéká západním až jihozápadním směrem, může být usměrněna směrem výsevu, resp. obděláváním pozemků, poblíž výběžku remízu se odklání do nevýrazné dráhy odtoku, mění směr a odtéká k západu, kde protíná v nejnižším bodě polní cestu a pokračuje přes blok [číslo] dále západním směrem. Na kraji pole by měl odtok vyústit do svodného příkopu, případně rovnou do strže odvádějící vodu k propusti [anonymizováno] u trati, pod ní dále prochází zatrubněná dešťová kanalizace z povodí na silnicí [anonymizováno], která je vyústěna v dolní části strže nad propustí [anonymizováno]. Odtok z jižní části bloku [číslo] se postupně soustředí při okraji pole pod remízem a pokračuje západně k polní cestě, v optimálním případě by měl skončit v příkopu u silnice pod zdí u křižovatky na [obec], měl by podtéct polní cestu [anonymizováno] propustkem [anonymizováno] a zaústit do vpusti [anonymizováno] u trati pod estakádou. Reálně kromě vody odváděné dešťovou kanalizací a menšího množství vody z bloků [číslo] a [číslo] do propusti [anonymizováno] jiná voda nenatéká. Z hlediska odtoku není současný průběh polní cesty mezi bloky [číslo] a [číslo] zrovna optimální. Následně se znalec zabýval podrobným popisem průběhu odtokové situace při srážce v ranních hodinách dne [datum], která přecházela od jihozápadu nad lokalitou [obec], kde začaly vypadávat intenzivnější srážky zhruba mezi 14:40 -15:20 SELČ. Část vody směřovala k propustem [anonymizováno] a [anonymizováno], většina vody z bloků odtekla několika profily po svahu mezi oběma propustmi, sílu odtékající vody demonstrují následky odtoku viditelné na vegetaci a povrchu půdy na okraji pole, v zatravněném pásu nad tratí, na skále i množství a rozsah sedimentu uloženého v kolejišti. Z hlediska škod nejzásadnějších směřoval proud vody z pole mimo popsané trasy v 5 odtokových profilech v mírně sníženém břehu, po svahu, po skále do kolejiště. Veškerá voda, která odtékala mimo propusti nejdříve podtékala pod ochrannou zídkou kolem trati, po ucpání„ oken“ sedimentem a kamením ji začala přetékat přímo na betonové desky kryjící betonový žlab. Tyto desky mají velmi úzké spáry, které jsou v naprosté většině ucpané sedimentem a znemožňují vodě, aby vtekla do žlabu, který je jinak velmi kapacitní. Na obou blocích orné půdy byly viditelné známky plošného smyvu- zarovnaný povrch s rýžkami ve směru proudění vody, na jižní straně bloku [číslo] se vytvořil široký erozní pruh bez vegetace, zřetelná byla akumulace v dolní části bloku. V místech snížených břehů bloku [číslo], kde došlo k vylití vody na svah, byly zřetelné několik metrů široké projevy silného odtoku - polehlá vegetace, níže po svahu pak erodované brázdy, kudy voda odtékala, polehlá tráva na svahu i na skále nad tratí. Bahno a kamení se chytily i pod svahem za ochrannou zídkou a na betonových deskách kryjících žlab podél kolejí. Polehlá tráva v okolí svodných prvků přivádějících vodu k propustem indikuje značný odtok překračující kapacitu svodných žlabů, potvrzuje, že nemalý objem vody odtekl mimo propusti, část sedimentu bezpochyby odtekla propustky pod tratí do vodního toku. Nejsilnější proud vody zachytila ochranná zídka a betonové krytí žlabu, do kolejiště již voda natékala s výrazně sníženou rychlostí, takže nezpůsobila a i přesun štěrkového krytí kolejiště ani jiné zjevné škody, díky ztrátě části energie začala ukládat sediment. Nejbližší stanice [anonymizováno] [obec] zaznamenala zhruba mezi 14: 40-15 sumární srážku 6,12 mm, tedy o intenzitě 0,12 mm/min. Ze zajištěných dat vyplynulo, že určení reálné intenzity příčinné srážky v lokalitě je problematické, proto byly navíc orientačním vyhodnocením radarových snímků s interpolací srážek z okolních stanic stanoveny hrubé plovoucí desetiminutové odhady hodinových úhrnů srážek v této lokalitě. V těsné blízkosti lokality se bohužel nenachází srážkoměrná stanice, která by hodnoty potvrdila. Znalec provedl modelové výpočty odtoku, dále pak provedl výpočty v návaznosti na předpoklad dlouhodobého osevu, kdy střední část bloku [číslo] a nejnižší část bloku [číslo] se projevuje vyššími erozními smyvy s více než 5násobným překročením přípustných limitů smyvů, proto uvedl, že není nutné vyřazovat širokořádkovou plodinu z osevu, ale minimálně na specifikovaných částech těchto bloků by měla být při výsevu šorikořádkové plodiny aplikována půdoochranná opatření, což se týká i výsevu kukuřice, tudíž na popsaných částech bloků by tato plodina bez aplikace půdoochranných opatření neměla být vyseta. Současně připouští, že uživatel půdy má dle registru LPIS na Portálu farmáře jinou informaci vedoucí k výrazně měkčímu nastavení podmínek pro čerpání dotací, které se týkají protierozní ochrany. Z hlediska tohoto registru nejsou tedy vyžadována žádná půdoochranná opatření, když uvedené bloky jsou v celém svém rozsahu uvedeny v kategorii NEO (neohrožené), nicméně při přeřazení do kategorie MEO by musely být aplikovány půdoochranné technologie. Ne vždy však musí být vybrané opatření vhodné z hlediska minimalizace odtoku či erozních smyvů. Uvedené zápisy ve LPIS však mohou být využívány za této situace ze strany některých uživatelů a půdoochranná opatření tak nejsou realizována v potřebném rozsahu, přičemž z vlastních zkušeností musejí zemědělci vědět, že na pozemku při konvenčním výsevu širokořádkové plodiny, zvláště pak kukuřice, která má poměrně pozdní dobu výsevu, dochází k zrychlenému odtoku a viditelným projevům eroze. Kukuřice na rozsáhlých i méně svažitých pozemcích setá konvenčním způsobem (s odklonem od vrstevnice, bez aplikace půdoochranných postupů) je na našem území pro erozní a odtokové poměry tragédií, kdy výrazný odnos půdy z vyšších částí pozemků souvisí s výrazně vyšší výškou porostu v nižších částech pozemku a zvednutými břehy. Probíhá zde akumulace transportovaného humusu vč. hnojiv. Povodňová událost se splavením sedimentu dne [datum] byla způsobena nepříznivým souběhem několika příčin, a to intenzivní srážky, vyseté plodiny, způsobu osevu, absence půdoochranných opatření, delšího sucha, částečně nefunkčním odvedením vody z pozemku a nedořešeným zachytáváním a odvedením vody u trati. Při odstranění jedné nebo více z výše uvedených příčin nemuselo k rozlivu do kolejiště vůbec dojít, resp. by rozliv byl výrazně menší. Žalovaná neporušila dotační pravidla pro příjem dotace na hospodaření na pozemcích, neboť pozemky nejsou nadlimitně svažité ani nejsou v registru LPISevidovány jako erozně ohrožené. Přesto dle názoru zpracovatele však měla být při osevu kukuřice na obou blocích aplikována půdoochranná opatření, minimálně setí souvratí vhodnější plodinou, aby bylo minimalizováno riziko poškození půdy erozním smyvem a zabráněno vytváření erozních rýh. Zkušenému uživateli pozemku nad tratí, jako je žalovaná, bezpochyby je a muselo být jasné, že při konvenčním osevu kukuřice na bloku [číslo] dojde při intenzivnější srážce během června nebo července s jistotou k projevům zrychleného odtoku a výrazným erozním smyvům. Srážkových epizod proběhlo od předmětné srážky [datum] minimálně šest, všech s viditelnými projevy pokračující nadměrné eroze. Vzhledem ke zjevnému eroznímu poškození půdního profilu plošnou i rýhovou erozí a množství transportovaného materiálu se dá uvažovat o porušení zák. č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, § 3 odst. 1 písm. d). Druhým zásadním faktorem, který vyvolal vznik krizové situace, je souběh nepříznivých podmínek vytvářejících soustředěný odtok ze zemědělských pozemků. Pokud by byly odtokové poměry komplexně řešeny, mohla voda bezeškodně odtéci k propustem u trati, které jsou na tento předpokládaný odtok dostatečně kapacitní. Nevhodným řešením odtoku z části vniká k navyšování břehů s nárůstem vegetace na hraně pozemků, následnému nepříznivému nasměrování odtoku a v důsledku pak ke vzniku hodnocené události. Třetím nepříznivým faktorem je nedořešený vtok do jedné z propustí u trati a kapacitní žlab podél kolejí, který je krytý a znemožňuje tak zachytit nátok„ shora“, tedy vodu odtékající jinudy než drenáží z kolejiště nebo šachtami u propustí. V případě, že by shora měl propustné rošty, odtékající voda by se v něm zachytila a byla by svedena k propustem, tudíž při předmětné srážce by mohl odtok bezeškodně zachytit a převést do propusti. Souběhem těchto uvedených minimálně 3 subjektivních nepříznivých faktorů znalec odhadem určil odhadem rozsah podílu kvantifikace zavinění vzniku škody na železniční trati, a to v rozsahu 30 % v důsledku obdělávání půdy a vyseté plodiny bez uplatnění půdoochranných protierozních opatření, dále v rozsahu 50 % neřešení postupně vznikajících nepříznivých podmínek odtoku z pozemků a v rozsahu 20 % problematické řešení odvodu vody a splavených sedimentů u železniční vlečky V Návaznosti na tyto závěry doporučil vhodná opatření, a to zejm. výběrem vhodné plodiny, příp. aplikaci půdoochranných, agrotechnických a organizačních opatření při výsevu erozně nebezpečných plodin, úpravu krytí a nátoku do odtokového žlabu podél trati nahrazením plných betonových panelů propustným roštem. rozptýlení vody a vtoku do vpustí, vyčistění propustí. -) smlouvou [číslo] ze dne [datum] – žalobkyně jakožto nájemce a [anonymizováno] jakožto pronajímatel uzavřely uvedeného dne smlouvu o dočasném užívání části pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [anonymizováno], na němž je umístěna vojenská vlečka žalobkyně, a to na dobu neurčitou, přičemž žalobkyně je povinna na vlastní náklady provádět běžnou údržbu s užíváním předmětu nájmu vč. bezprostředního okolí, které je povinna udržovat v čistotě -) zápisem z komplexní prohlídky vojenské vlečky [číslo] – [obec] z [datum] a z [datum], zápisem o provedených prohlídkách a měření na železničních vlečkách z [datum] a [datum] vč. vyhýbkového listu, zprávou o pravidelné revizi elektrického zařízení z [datum] žalobkyně prováděla ročně komplexní prohlídky vojenské vlečky [číslo] – [obec] vč. čištění a mazání výhybek od sněhu, ledu, nánosů a porostů již od r. [rok] a v květnu [rok] ještě před vzniklou škodnou událostí, přičemž byl železniční spodek, tj. těleso a odvodňovací zařízení bylo vyhodnoceno bez závad, v květnu [rok] byly zaznamenány na odvodňovacím žlabu podél koleje [anonymizována tři slova], [číslo], [číslo] popraskané PZ desky, bylo uloženo upravit povrch odvodňovacího žlabu u propustku v km [anonymizováno] výměnou PZ desek za ocel. mříž -) Zápisem o prohlídce po škodné události na majetku z [datum] a [datum] – [právnická osoba] provedla v rámci likvidace pojistné události šetření vlečky a jejího okolí, kdy shledala [datum] část naplavenin pražců, znečištění štěrkového lože naplaveninami, přičemž tyto budou odvezeny na skládku a štěrkové lože bude doplněno, t.č. práce prováděla [právnická osoba], byly vyměněné odvodňovací desky za mříže pro efektivnější řešení v případě záplav, bude potřebná výměna pražců, ke dni 21.7. 2016 dle sdělení žalobkyně bylo vše ihned vyčištěné a bahno odstraněno, aby mohla vlečka fungovat, vyčištění a uvedení do původního stavu nakonec provedli vojenští hasiči, délka zabahněného kolejiště měla být cca 200bm -) Sdělením SZIF ze dne 22. 2. 2019, zprávou SZIF z [datum] a [datum], dále ze dne [datum] – u obou půdních bloků [číslo] v rozsahu 12,19 ha ([číslo]) a [číslo] v rozsahu 3,52 ha ([číslo]) v kat. úz. [anonymizováno] evidovaných v r. [rok] v registru půdy LPIS byl z hlediska eroze v období od [datum] do [datum] evidován charakter A1 – neohrožená půda, tj. nejednalo se na celém dílu půdních bloků o žádnou plochu silně ani mírně erozně ohrožené půdy a tudíž v rámci DZES nebylo uplatňováno z hlediska eroze žádné opatření, tento stav byl i v r. [rok] [rok], u bloku [číslo] se jedná o standardní ornou půdu, jehož průměrná sklonitost přesahuje 4 stupně, tudíž uživatel půdy zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny nebo víceleté pícniny, nebo provedení některé z těchto opatření: ponechání strniště sklizené plodiny na dílu půdního bloku do založení porostu následné jarní plodiny, podmítnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny, ponechání půdy po pásovém zpracování do založení porostu následné jarní plodiny nebo osetí dílu půdního bloku nejpozději do 20. září meziplodinou a zachování souvislého porostu meziplodiny nejméně do 31.10, Registr půdy LPIS je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně evidencí využití zemědělské půdy, spuštěn byl 21. 3. 2004. Hlavním účelem tohoto registru je ověřování údajů v žádostech o dotace poskytovaných ve vazbě na zemědělskou půdu, dále je využíván jako podklad pro vedení zákonných evidencí o použití hnojiv, pastvy, přípravků na ochranu rostlin, jako podklad pro stanovení omezení hospodaření z titulu nitrátové směrnice, erozní ohroženosti apod. V r. 2009 byla vytvořena vrstva erozní ohroženosti půd ČR vodní erozí, ze které je možné identifikovat plochy silně erozně ohrožené,, mírně erozně ohrožené a plochy neohrožené, v mapové části této aplikace jsou dostupné mapové vrstvy související s erozní ohrožeností zemědělských půd vodní erozí. Vrstvu erozní ohroženosti vytvořil VÚMOP, v.v.i. a rovněž se stará o její aktualizaci, která probíhá zpravidla jednou ročně. Důležitým nástrojem je i Monitoring eroze zemědělské půdy, jehož účelem je sběr a evidence informací o erozních událostech na zemědělské půdě a jejich vyhodnocování. Kontrola na místě zjišťuje skutečný stav v terénu, který porovná s deklarovanými údaji s žádosti pro příslušný kalendářní rok a následně řádně zohlední ve výsledcích kontroly, kontrola na místě zjišťuje aktuální stav v terénu v den kontroly. U žalované byla kontrola provedena v r. [rok] a dále v r. [rok], kontroly nezjistily porušení v oblasti Dobrého zemědělsklého a environmentálního stavu (pěstování nevhodných plodin na erozně ohrožené půdě). V rámci kontroly na místě se kontroluje neporušení tzv. DZES 5, tzn. Nepěstování vyjmenovaných plodin na mírně /silně erozně ohrožených půdách. Tato kontrola se provádí na 55 % dílů půdních bloků veškeré zemědělské půdy obhospodařované žadatelem. V rámci kontroly na místě v r. [rok] byly kontrolovány i předmětné DPB, které má žadatel evidované ve LPIS a uvedené Jednotné žádosti 2017. Jedná se o DPB ([číslo]) [číslo] a DPB ([číslo]) [číslo]. Parcely, kterou jsou uvedené jako„ zachycující pozemek“ pod parc. čísly jsou zčásti nebo zcela součástí těchto DPB. U těchto pozemků nebylo v r. 2017 zjištěno porušení ze strany žadatele v oblasti erozní ochrany půdy. K posouzení eroze na pozemcích v r. [rok] je kompetentní Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., přičemž na střídání plodin na uvedených pozemcích není žádný požadavek, jedná se o standardní ornou půdu, jehož průměrná sklonitost přesahuje 4 stupně, žadatel zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny nebo uplatní některá opatření, tj. ponechá strniště sklizené plodiny na dílu půdního bloku do založení porostu následné jarní plodiny, podmínutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny, nebo díl půdního bloku nejpozději do 20. 9. oseje meziplodinou a tento porost plodiny je zachován nejméně do 31.

10. Při pěstování jednoletých plodin je nutno omezit mezidobí bez porostu v zájmu omezení eroze půdy a snížení vyplavování živin, při pěstování meziplodin pokud nenásleduje ozimá plodina, se ponechá porost na zemědělském pozemku alespoň do 31. 10. příslušného kalendářního roku. Při obnově trvalých travních porostů a po zaorávce jetelovin je nutné vysévat v nejbližším agrotechnickém termínu následné plodiny. Jestliže po jetelovinách následuje jarní plodina, je třeba porost jetelovin zaorat po 31. 10. příslušného kalendářního roku. Žadatel na ploše dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahu 4 stupně, zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny, nebo uplatní alespoň jedno z uvedených opatření: ponechání strniště sklizené plodiny na dílu půdního bloku do založení porostu následné jarní plodiny, podmíntnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny, nebo díl půdního bloku nejpozději do 20. 9. oseje meziplodinou a tento porost plodiny je zachován nejméně do 31.

10. Žadatel na jím užívaném dílu půdního bloku sousedícím s útvarem povrchových vod splňuje podmínky pro aplikaci hnojiv a přípravků na ochranu rostlin ve stanovených pásmech vymezených kolem vodních útvarů a dodrží při aplikaci přípravku na ochranu rostlin stanovenou ochrannou vzdálenost od břehové čáry, zemědělský pozemek se nachází mimo ZOD, proto se na něm neuplatní žádné limity přívodu dusíku k plodinám podle výnosových hladin -) zprávou Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. ze dne 23. 11. 2020 – informace o vhodnosti pěstování kukuřice na uvedených pozemcích je dohledatelná v rámci systému LPIS, který zajišťuje a spravuje Ministerstvo zemědělství ČR spolu se SZIF. V rámci tohoto systému byla v r. [rok] k dispozici informace o požadavcích standardů Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES), kdy standard DZES 5 má za cíl ochranu půdy před vodní erozí a předcházení důsledkům eroze, např. zaplavení nebo zanesení komunikací a dalších staveb splavenou půdou, standardy DZES však slouží primárně jako podmínka pro dotace a jsou nastaveny mírně. Proto je ve LPIS pod„ erozí“ vedena také vrstva„ Potenciální podklad“, která vyjadřuje skutečné erozní ohrožení. -) Výpisem z KN, kopií katastrální mapy – pozemek parc. [číslo] – ostatní plocha, dráha v kat. úz. [obec] náleží do vlastnictví ČR s právem hospodaření [anonymizováno], pozemek parc [číslo] – zastavěná plocha nádvoří, jehož součástí je stavba ve [obec], zaps. v kat. úz. [anonymizováno] je výlučným vlastnictvím ČR s právem hospodaření [anonymizováno], vlastníkem pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, zemědělský půdní fond, zaps. v kat. úz. [anonymizováno], vlastníkem pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, zemědělský půdní fond, zaps. v kat. úz. [obec] je [anonymizováno], pozemek parc. [číslo] trvalý travní porost, zemědělský půdní fond, zaps. v kat. úz. [obec] náleží do spoluvlastnictví z titulu [anonymizováno], vlastníkem pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, zemědělský půdní fond, zaps. v kat. úz. [obec] je [anonymizováno], vlastníkem pozemků parc. [číslo] – zahrada, zemědělský půdní fond a parc. [číslo] trvalý travní porost, zemědělský půdní fond, zaps. v kat. úz. [anonymizováno], je [anonymizováno], vlastníkem pozemků parc. [číslo] – zahrada, zemědělský půdní fond, parc. [číslo] trvalý travní porost, zemědělský půdní fond, parc. [číslo] trvalý travní porost, zemědělský půdní fond, parc. [číslo] – orná půda, zemědlský půdní fon, parc. [číslo] – trvalý travní porost, zemědělský půdní fond, vše zaps. v kat. úz. [anonymizováno], je žalovaná -) Zprávou Českého hydrometeorologického ústavu ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] – na nejbližších klimatologických stanicích byly dne [datum] zaznamenány denní úhrny srážek ve výši: stanice [obec] [část obce a číslo] mm, [obec a číslo] mm, [obec a číslo] mm, [obec a číslo] mm a [obec a číslo] mm, ve [obec] nemá ČHMÚ meteorologickou stanici, podle kombinovaného radarovo-srážkoměrného odhadu srážek ze dne [datum] byl nejvyšší 3hodinový úhrn srážek zaznamenán pro lokalitu [obec] v [číslo] – [číslo] h. SELČ a [číslo] – [číslo] h SELČ v odhadované výši 10,2 mm, tento konkrétní odhad nenaplňuje definici přívalové srážky, skutečný úhrn srážek v daném místě může být jiný, nicméně vzhledem ke konvektivnímu charakteru srážek není možno jej přesně určit, na vznik vodní eroze má největší vliv sklonitost pozemku v kombinaci s délkou pozemku po spádnici, dále vegetační pokryv, vlastnosti půdy a její náchylnost k erozi, uplatněná protierozní opatření a výskyt přívalových srážek, které střídá období sucha -) Sdělením České inspekce životního prostředí ze dne [datum] – uvedený subjekt nevydával žádná stanoviska k uvedeným pozemkům v kat. úz. [obec] v souvislosti s posouzením odvádění srážkových vod ze zemědělských pozemků či vhodnosti jejich využití a osazení zemědělských pozemků, nicméně veškeré pozemky v kat. úz. [anonymizováno] se nacházejí ve zranitelné oblasti -) Smlouvou na provádění postřiků vegetace a odstranění náletových křovin na vojenských vlečkách [anonymizováno] v letech [rok] [rok] ze dne [datum] vč. přílohy – žalobkyně uvedeného dne uzavřela smlouvu s [právnická osoba], jejím předmětem bylo provádění likvidace plevele a nežádoucí vegetace totálním herbicidem, sečení travnatých porostů a odstranění náletových křovin na vojenských vlečkách v období [rok] [rok], když v r. [rok] [rok] byl sjednán v období květen-červen chemický postřik, dále pak další postřik v měsících srpen až září, dále posekání travnatých ploch, odstranění náletových křovina větví stromů taktéž ve 2 etapách, a to v květnu-červnu [rok] [rok] a dle v září a říjnu, dále bylo sjednáno odstranění vegetace při nepředvídaných událostech na základě písemné objednávky žalobkyně, v tomto rozsahu provádění prací byla zahrnuta i vojenská vlečka [číslo] – [obec], tudíž žalobkyně v daném období pravidelně prostřednictvím třetího subjektu zajišťovala čištění vlečky -) smlouvou o dílo ze den [datum] vč. dodatku [číslo] ze dne [datum], výpisem z OR, [anonymizováno] - žalobkyně uzavřela smlouvu o dílo se [právnická osoba], jejímž předmětem bylo vyčištění části kolejového lože v koleji [číslo] vč. výhybky č. [anonymizováno] od nánosů bahna úprava polohy hektometrovníků na vojenské vlečce [číslo] – [obec] za cenu díla 506 418,40 Kč bez DPH, a to v souvislosti se vznikem škodné události s termínem plnění realizace [datum], což bylo žalobkyni vyúčtováno -) smlouvou o dílo ze dne [datum] vč. krycího listu rozpočtu- žalobkyně uzavřela smlouvu o dílo se [právnická osoba], jejímž předmětem bylo nahrazení stávajícího zakrytí odvodňovacího žlabu panely za nové zakrytí pochůznými pásnicovými rošty na vojenské vlečce [číslo] – [obec] za částku 1 067 332 Kč bez DPH s termínem dokončení 18. 11. 2016, což bylo žalobkyni vyúčtováno, nicméně kromě provedeného čištění a odstranění splavené zeminy a kameniva z panelů a železničního svršku vč. odvozu na skládku, pročištění propustku km [anonymizováno] bylo provedeno zakrytí kanálu pochozími rošty v km [anonymizováno] – [anonymizováno] vs vyúčtováním částky 169 600 Kč -) zprávou Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského ze dne 18. 7. 2019 – pozemky obhospodařované žalovanou jsou součástí půdního bloku [číslo] který byl vyhodnocen v r. [rok] za půdu erozně neohroženou, průměrná sklonitost půdního bloku je 4,81 stupňů, dle záznamů ve LPIS byla na těchto pozemcích pěstována v r. [rok] kukuřice. Díl půdního bloku je částečně zařazen do oblasti zranitelné dusíkem. Kukuřice patří mezi erozně a nebezpečné plodiny na pozemcích se sklonitostí převyšující 7 stupňů, jejichž jakákoliv část se nachází ve vzdálenosti menší než 25 m od útvaru povrchových vod, na tento půdní blok se uvedený požadavek nevztahuje, neboť jeho svažitost je nižší a vodní útvar se nachází ve vzdálenosti [anonymizováno] m od okraje půdního bloku. Požadavky ohledně používání hnojiv na svažitých pozemcích, zákazu aplikace dusíkatých hnojivých látek na pozemcích s ornou půdou a trvalým travním porostem, dodržení maximální jednorázové dávky 80 kg celkového dusíku /ha, ochranného pásu od břehové čáry se na tento půdní blok však nevztahují. -) výpisy z KN, pachtovní smlouvou [číslo] z [datum], pachtovní smlouvou [číslo] ze dne [datum], nájemní smlouvou [číslo] ze dne [datum], dodatkem [číslo] k nájemní smlouvě [číslo] ze dne [datum], smlouvou [číslo] ze dne [datum] vč. dodatku [číslo] ze dne [datum], smlouvou [číslo] ze dne [datum] vč. dodatku [číslo] ze dne [datum], smlouvou [číslo] ze dne [datum] vč. dodatku [číslo] ze dne [datum], smlouvou [číslo] ze dne [datum] vč. dodatku [číslo] ze dne [datum], smlouvou [číslo] ze dne [datum], smlouvou o nájmu pozemků ze dne [datum] a přehledem vlastníků půdy a smluv – žalovaná na základě vlastnického vztahu k pozemkům parc. [číslo] vše zaps. v kat. úz. [obec] a pozemků s právem jejich užívání na základě nájemních a pachtovních vztahů parc. [číslo] vše zaps. v kat. úz. [anonymizována tři slova], parc. [číslo] zaps. v kat. úz. [obec], obhospodařovala uvedené pozemku v době vzniku škodné události -) sdělením [stát. instituce] ze dne [datum] – vlastníci pozemků nebo jejich uživatelé jsou povinni zajistit péči o ně tak, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny, uvedenému úřadu nejsou známy z úřední činnosti jakékoliv problémy spojené s obhospodařováním pozemků v uvedené lokalitě, kde je svažitý terén, kde při přívalovém dešti dojde zpravidla k zaplavení pozemků vč. odnosu půdy a zanesení stávajících odvodňovacích prvků, příčinou může být nedostatečné množství nebo kapacita nevyhovujících a nebo nefunkčních odvodňovacích prvků, příslušný k posouzení dovádění srážkových vod ze zemědělsk ýh pozemků je státní pozemkový úřad, vodoprávní úřad nemá žádné informace o události ze dne [datum], v případě řešení povodňové události je příslušné [územní celek], k uvedené kalamitní události OŽP nevydával žádné stanovisko -) sdělením [stát. instituce] ze dne [datum] - dešťová kanalizace v rámci půdních bloků [číslo] a [číslo] je ve vlastnictví [obec] a odvádí srážkové vody z místní části [anonymizováno] do řeky [anonymizováno], byla vybudování v minulém století a příslušný k jejímu povolení byl [označení úřadu], s ohledem na zničení archivu tohoto úřadu při povodni v r. 1997 se nezachovala ani projektoví dokumentace v archívu, tudíž nelze sdělit, na kterých pozemcích se toto vodní dílo nachází, ke kanalizaci má [obec] pouze zaměření určující, na jakých pozemcích se kanalizace nachází. Ohledně regulace odtokových poměrů srážkové vody do kanalizační stoky úřad uvádí, že povrchové vody stékají z výše uvedených půdních bloků gravitačně směrem k řece [anonymizováno], v nejnižším místě jim odtokovou trasu přetíná stavba železniční tratě, podél tratě je svodný příkop, do kterého je údajně zaústěna i dešťová kanalizace, která následně prochází pod tratí a je zaústěna do řeky [anonymizováno]. Pokud se přívalové vody z nějakého důvodu nedostaly do tohoto svodného příkopu, který je překryt betonovými prefabrikáty, kde mezery mezi nimi byly zarostlé mechem, do propustku a následně do řeky [anonymizováno], pak musely zákonitě přetéct přes trať a způsobit kalamitu. Odvodňovací prvky kolem příčných staveb v území jako jsou železnice a komunikace musí být funkční a musí umožnit převod srážkových vod v intravilánu až do řeky [anonymizováno], jinak se situace bude při dalších přívalových deštích opakovat, rozdíl bude pouze v charakteru náplavy, která bude ovlivněna způsobem hospodaření na půdních blocích -) sdělením Státního pozemkového úřadu ze dne 2. 3. 2020 – o přijatých opatřeních za účelem prevence vzniku škod zaplavením pozemků na postiženém území vč. železniční vlečky nemá úřad žádné informace, na pozemcích a v jejich blízkosti se nenachází žádná stavba vodního díla- hlavního odvodňovacího zařízení v příslušnosti úřadu s ním hospodařit, doposud nebyly zpracovány ani zahájeny ohledně těchto pozemků žádné pozemkové úpravy a tudíž ani průzkumy a rozbory s případným posouzením aktuální míry erozního ohrožení -) sdělením [obec] ze dne [datum] vč. seznamu souřadnic a kopií katastrální mapy– dešťová kanalizace z místní části [anonymizováno] náleží do vlastnictví [obec], v r. [rok] byla tato kanalizace kompletně opravena v souvislosti se stavbou splaškové kanalizace -) listinou Osevní postup v letech [rok] [rok] vč. záznamů ve LPIS – ve vztahu k půdním blokům [číslo] a [číslo] obhospodařovaným žalovanou žalovaná každoročně střídala vysetou plodinu na předmětných pozemcích, přičemž v r. [rok] byly pozemky osety kukuřicí na zrno, v přecházejících období od r. [rok] až do r. [rok] nebyl tento charakter plodiny vyset -) výpovědí statutárního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení] a fotografiemi na CD nosiči - od [datum] vykonává u žalobkyně pozici statutárního orgánu, a to zástupce ředitele, vedoucího odboru provozu vojenských vleček. V rámci údržby vojenských vleček má žalobkyně vytvořený vnitřní systém, na základě kterého provádí komplexní prohlídky každoročně, a to většinou v prvním pololetí příslušného kalendářního roku, většinou v měsíci květnu nebo v červnu. Na základě těchto kontrolních prohlídek za součinnosti třetích osob jsou prováděny zápisy, které podchycují jejich výsledky a je zpracován plán oprav, a to jak jednoletých, tak i do budoucna s výhledem tří let. V případě mimořádných situací se tak provádějí mimořádné kontroly, což bylo i v daném případě. rámci údržby vojenských vleček jsou uzavírány podle provedených kontrol smlouvy s třetími osobami na základě výběrového řízení, které zajišťují požadovanou údržbu, ta se týká i odstraňování náletu křovin, posekání trávy, čištění příkopů, přičemž žalobkyně je oprávněna provádět takové úkony v rozsahu třech metrů od osy krajní koleje, což bylo i v daném případě. Za užívání pozemku, na kterém je umístěna vojenská vlečka, žalobkyně platí nájemné [právnická osoba], rozsah tří metrů od osy krajní koleje je v podstatě vymezen orientačně betonovými pražci, které slouží k zábraně sesypání kameniva z okolních svahů do kolejiště. V úseku postiženém škodní událostí byly umístěny mezi betonovými pražci a okrajem kolejiště betonové desky, místo kterých po uvedené kalamitě zabudovali kovové rošty, aby do budoucna mohla v obdobných případech voda stékat přímo do žlabu, který vede pod povrchem země podél kolejiště a byl zakryt těmito betonovými deskami mezi propustí [anonymizováno] a [anonymizováno]. Do tohoto žlabu byl vyspádovaný povrchový žlab, který sváděl vodu z polí. Žlab podél kolejiště byl vybetonován pod zemí a zakrytý betonovými deskami, přičemž v rámci povrchové údržby čistoty kolejiště a jeho bezprostředního okolí při kontrolách žalobkyně odkrývala betonové desky části toho žlabu. Pokud byl minimální nános bláta v tomto prostoru žlabu, tak ho vždy vyčistili, přičemž toto čištění nikdy nevyžadovalo vysoké náklady, neboť se jednalo pouze o ojedinělý nános v některé části žlabu, nikoliv plošně podél celého kolejiště. Po uvedené kalamitě nebylo toto bahno zachyceno ve velkém množství v tomto žlabu, podstatná část bahna se s vodou přelila přímo do kolejiště přes betonové desky. Kolejiště bylo pokryto jemným blátem, a to včetně jeho okolí, které bylo lehké, v podstatě se vsáklo i do štěrku, tudíž se velmi těžko likvidovalo, prvotní odstranění tohoto bláta spočívalo ve fyzickém odstranění pomocí lopat, nicméně znečištění dále trvalo, tudíž ve druhé fázi muselo být použito speciálních strojů, které oddělovaly štěrk od bláta, a to přesypáváním tohoto štěrku přes vibrační rošty, následně se čistý štěrk se vracel zpět na žalobkyně dělala zábrany ve formě určitých valů. Poté co se štěrk vrátil zpět na odtěžené místo kolem pražců, musel být speciálně železniční svršek upraven podle SŽDC [anonymizováno] díl [anonymizováno], což jsou požadavky ohledně železničního svršku, kolejového lože a jeho uspořádání, což vydala [právnická osoba] a žalobkyně byla povinna se tímto předpisem řídit. První čištění bláta z kolejiště a v jeho bezprostředním okolí proběhlo v r. [rok] [právnická osoba], přičemž tato firma též místo betonových desek zabudovala kovové rošty, obsluhu kolejiště provádí [právnická osoba], tudíž kvůli bezpečnosti posunovačů byli nuceni v první fázi odstranit nejnutnější nečistoty, druhé čištění muselo být provedeno následně s ohledem na nedostatek finančních prostředků, nicméně se jednalo o práce, které se nemohou dělat v zimním období kvůli mrazům. V tomto stavu vyčištění byla žalobkyně oprávněna k provozování vlečky pouze dočasně, k tomu, aby mohla být vlečka soustavně provozována, musela odpovídat příslušným předpisům, a to konkrétně požadavku [anonymizováno] díl [anonymizováno] tak, proto byla žalobkyně nucena přistoupit k dalšímu vyčištění kolejiště, a to prostřednictvím [právnická osoba] , což bylo realizováno na podzim [rok]. Toto čištění spočívalo v oddělení bahna od štěrku a v doplnění štěrkového lože v důsledku chybějícího množství po provedení tohoto čištění, proto žalobkyně zaplatila 2 faktury. Sám nikdy za období svého působení v dané pozici nezažil obdobnou kalamitu, která by postihla vlečku zanesením splavením zeminy a nánosy. Podrobný rozsah škody je zobrazen na jednotlivých fotografiích, přičemž ty zahrnují i zásah vojenských hasičů [anonymizováno], kteří byly zapojeni do odstraňování škod v lokalitě terénu pouze před pilíři od viaduktu, konkrétně se zabývaly čištěním výhybky. Vyúčtování ceny provedeného díla [právnická osoba] zcela odpovídá nezbytným úkonům souvisejícím se zanesením zeminy na vlečku a její okolí vyjma uvedeného celkového počtu hektometrovníků, kde v celkovém rozpočtu je uvedeno 12 ks, nicméně v souvislosti s prováděným čištěním kolejiště a jeho okolí je nutné počítat s třemi kusy hektometrovníků se zaměřením na danou část postiženého území a vlečky, přičemž každý hektometrovník je umísťován po 100 m kolejiště v celé jeho délce, musí být dle předpisu umístěn u kolejiště, jedná se v podstatě o značku, která vyměřuje vždy 100 m délky vlečky, začíná žlutočerným označením na začátku vlečky a končí zarážedlem na konci vlečky. Ve zbývajícím případě rozsahu 9 ks hektometrovníků se jednalo o investici, která nesouvisela s daným případem. Vymezení rozsahu délky čištění stanovila třetí osoba. V případě dosypávání štěrku se musí odstranit hektometrovníky a vrátit je následně zpět, proto jsou tyto práce účtovány dodavatelskou firmou. Co se týče kontroly a seřízení táhel výhybek, k danému případu se vztahoval pouze jeden kus výhybky. Co se týče množství štěrku, který byl dosypáván, je na to vytvořen speciální program KROS, který stanový objem i cenu štěrku a i jiných součástí při opravě kolejiště s tím, že se nemůže tímto rozpočtem zabývat pouze člověk, ale řeší to příslušný program, kdy konečná cena stanovená tímto programem je v případě víceprací ještě ponížena o 10 %, a to z toho důvodu, aby nedošlo ke zvýhodňování cen jiného subjektu, tudíž žalobkyně množství dosypaného štěrku nestanovila sami podle svých představ. PZ žalované bez dotazů a vyjádření. Šachta [anonymizováno], šachta [anonymizováno] a žlab podél trati jsou evidovány v majetku žalobkyně. Dvakrát za rok se provádí u dané vlečky, kde je předpoklad rychlosti provozu 40 km/h, technická kontrola této vlečky, přičemž tato byla naposledy před danou událostí provedená [datum], což byla první kontrola, ta nevykazovala žádné závady, v rámci veškerých bodů kontroly a provádění komplexní prohlídky se sleduje i množství štěrkového lože, výsledek této kontroly nevykazoval úbytek štěrkového lože, nicméně druhá kontrola byla provedena na podzim [rok], ta musela vykazovat příslušné nedostatky, nicméně nemohla vykazovat ponížení štěrkového lože, protože daný štěrk ještě nebyl čištěn a byl smísen s blátem, zaznamenala znečištění štěrkového lože u koleje [anonymizováno], a to od [anonymizováno] až [anonymizováno] km, následkem této prohlídky pak došlo k výběrovému řízení a k druhé fázi čištění štěrkového lože a k jeho dosypání. Za běžného provozu v roce [rok] a následně až do dočištění štěrku a jeho dosypání nebylo třeba dosypávat žádné množství štěrku, tato skutečnost nastala v důsledku kalamity. -) výpovědí jednatele žalované [titul] [jméno] [příjmení] -na uvedených blocích žalovaná hospodaří od [datum], některé pozemky jsou ve výlučném vlastnictví žalované, některé má propachtované. Charakter uvedených pozemků byl žalované dobře znám. Podklady pro evidenci pozemků a jejich charakter z hlediska obhospodařování má k dispozici SZIF, tyto nemá na základě hlášení jednotlivých uživatelů. Uživatelé mají pouze povinnost hlásit, že konkrétní pozemky obhospodařují a jakými plodinami je osévají. SZIF v rámci celé republiky podřazuje uvedené pozemky z hlediska erozně neohrožených, mírně erozně ohrožených a silně erozně ohrožených, tyto kategorie jsou pro pro uživatele vodítkem charakteru obdělávání uvedených pozemků včetně druhů plodin, kterými jsou pozemky osévány. Charakter plodin pro osev SZIFU žalovaná hlásí každoročně vždy do 15. 5. příslušného kalendářního roku. Pokud by žalovaná obhospodařovala pozemky v rozporu s uvedenými kategoriemi, SZIF by žalovanou sankcionoval pokutami. SZIF vydává metodiku s názvem Standarty dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy, přičemž tuto metodiku ročně aktualizuje, v metodice stanoví z pohledu charakteru ohroženosti pozemku konkrétní druh plodin, které jsou vhodné k osevu na takovém druhu pozemku, resp. půdního bloku. Uvedené pozemky v předmětných blocích byly vedeny bez erozního ohrožení jako neohrožené, tudíž v návaznosti na tuto evidenci dle jmenované metodiky se na pozemcích předmětných bloků mohly pěstovat jakékoliv plodiny. V případě dlouhodobého pěstování jednoho druhu plodiny na pozemku obecně dochází ke změně charakteru tohoto pozemku ve smyslu jeho struktury, kdy se takový pozemek skutečně může stát více erozním. Toho si je vědom i každý zemědělec, žalovaná tedy naopak každoročně druhy plodin na těchto pozemcích střídá, což také každoročně hlásila SZIFU. Druhy po sobě jdoucích plodin, kterými jsou pozemky osévány, volí inviduálně každý zemědělec, k tomu žádná metodika neexistuje, tyto vědomosti musí mít z hlediska svého podnikání každý zemědělec, v předmětnou dobu byly půdní bloky osety kukuřicí pro zrno, toto osetí je vhodné s ohledem na působení plodiny na půdu a její úrodnost, kukuřice je hluboce kořenící, tudíž vytáhne hluboko ze země usazené živiny, tudíž po sklizni zrna někdy v říjnu příslušného kalendářního roku, zůstává na poli strniště a zbytek organické hmoty, které se zaorá do země. V daném případě byla kukuřice oseta asi v dubnu, tudíž v červnu, kdy ještě nebyla sklizená na zrno, se na poli nacházela vzrostlá kukuřice. Kukuřice je významná z hlediska dodání živin zemině pro účely pěstování dalších plodin, ale z pohledu eroze sice mohla být na uvedených pozemcích vyseta, ale má nízkou ochrannou protierozní funkci, neboť se seje do řádků o šíři 70 cm, tudíž mezi jednotlivými řádky jsou velké mezery, které umožňuji větší sliv zeminy. Kukuřice se přesto však mohla na pozemcích oset, protože se jednalo z pohledu protierozního o pozemky bez erozního ohrožení, při běžném dešti i přes odstup řádků kukuřice od sebe nedochází ke slivu zeminy. Bohužel v inkriminovaný den byly srážky velké a spadlo cca 4 cm na výšku vody během krátké doby. Pokud SZIF vydává doporučující tabulky ohledně protierozního charakteru pozemků, nepočítá s náhlým přívalem vody pro sestavení těchto doporučení, tenkrát si voda našla cestu k úniku, kdy tomu nemohla zabránit ani způsob obhospodařování půdy včetně výběru charakteru plodiny. Od roku 1974 žalovaná takový vzniklý stav nepamatuje. Skutečně z pohledu obhospodařování půdy se zaměřením na vytvoření preventivních opatření v souvislosti s takovou kalamitou v podobě biologického materiálu a způsobu jeho obhospodařování nebylo možno ničemu zabránit, zábrana vzniku škody mohla spočívat pouze v technických opatřeních, ta tam však nebyla funkční, jednalo se především o funkčnost kanálu u vlečky, kde byly po škodné události zanešené vpustě nálety a travou. Na mís tě jsou vybudovány 3 vpustě, nicméně v době kalamity kanál podél vlečky byl kryt betonovými deskami, nikoliv jako nyní kryt mříží, která by tak byla pojmout veškerou smytou zeminu v kalné vodě, takže by nedošlo k ucpání celé vlečky bahnem. Pokud se na vlečku vylila zkalená voda bahnem a zůstala stát, následně postupně voda prosákla do podloží a na štěrku se zachytilo pouze bahno včetně splaveného sedimentu z polí. Kdyby byl funkční prostor nad kanálem podél vlečky, tak by mohla zkalená voda protéci pod tratí až do řeky. Z technického hlediska vzniku kalamity mohly zabránit rošty kolem kolejí. Za dodržování osevných postupů ročně každý zemědělec pobírá od státu Greening za dodržování postupu při osevu půdy a ještě tzv. jednotnou platbu na plochu, která představuje určitou formu dotace, v případě, že by se dodatečně zjistilo, že žalovaná porušila tyto zásady, tak by byla následně krácena, Greening by jí byl zřejmě odebrán celý, možná by se však vztahoval pouze k určitým blokům, kde žalovaná porušila svoje povinnosti, zatím však k tomu nedošlo. Pro případ, že byla před kukuřicí oseta půda pšenicí ozimou a po kukuřici mákem, se nic na tom nemění, když po ukončení pěstování této vegetace se vždy zbytky zaorávají do půdy, tím se stává půda strukturovanější, získává vyšší propustnost, kdy pojme větší množství srážkami napadané vody, tudíž po povrchu jí steče méně. Nespatřuje tedy podstatu problémů v souvislosti s odtokem vody při uvedené kalamitě po povrchu právě v uvedeném střídání těchto specifických plodin. U kukuřice je větší nebezpečí eroze. Nejméně jeden rok před vznikem kalamity řešila žalovaná vytékání vody z části [anonymizováno] přes pole obhospodařované žalovanou až k železniční vlečce, tato voda ztékala až do propusti [anonymizováno] přes strž, nicméně všechnu vodu [anonymizováno] nepojala a přelévala se do vlečky, řešili to se starostkou [obec], neboť se jednalo o vyústění kanalizace z části [anonymizováno], kterou obec opravila. -) znaleckým posudkem Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. č. 02/ 2021 ze dne 27. 1. 2022 vypracovaným v odvětví vodní stavby a vodní hospodářství- stavby vodního hospodářství- stavby hydrotechnické, zemědělství – pedologie, životní prostředí vč. přírody a krajiny a dále dodatkem č. 1 ze dne 11. 8. 2022 – ochrana přírody a krajiny- po studiu znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] po provedení terénního šetření v místě škodné události a dešťové kanalizace v předmětné lokalitě vč. stavební dokumentace ke způsobu odvodnění předmětné vojenské vlečky, odvození nasycenosti půdy srážkami dle databáze nejbližších meteorologických stanic ČHMÚ, odběru vzorů při použití podkladů pro rovnici [příjmení] pro modelové výpočty aplikace půdoochranných technologií pro různé zastoupení plodin a pro srážky s dobou opakování N2 dospěl znalecký ústav k závěru, že příčinou zaplavení vojenské vlečky [číslo] – [obec] dne [datum] a následnému vzniku škody byl nefunkční systém odvodnění, resp. nemožnost vtoku vody do kanálu/příkopu, způsobený zakrytým záchytným odvodňovacím příkopem nad vlečkou. Na zaplavení vojenské vlečky měl stav odvodňovacího systému negativní vliv v tom smyslu, že nebyla plně využita jeho průtočná ani retenční kapacita, umožňující zachycení splavené ornice a ani jeho schopnost ji následně odvést pod tělesem vlečky směrem k vodnímu toku [anonymizováno]. Důvodem bylo zakrytí betonového odvodňovacího žlabu betonovými deskami, které zcela vtoku zamezily. Stav nedostatečné údržby a riziko většího zanesení tohoto žlabu nejsou prvotní příčinou jeho neúčinnosti v posuzované epizodě. Naopak vyústění dešťové kanalizace nemělo žádný podíl na vzniku škody, neboť kanalizací zachycené vody byly těsně před železničním tělesem svedeny do vpusti betonového žlabu a ve stejném místě hned podvedeny pod vlečkou a železniční tratí a dále otevřeným příkopem do vodního toku [anonymizováno]. Skladba plodin, jejich zařazení do osevních postupů a využití agrotechnik ovlivňují v dlouhodobém horizontu vlastnosti půdy, čímž jsou následně i ovlivněny velikosti odtoků a množství erodovaného materiálu při epizodních událostech. Kombinace různých plodin v osevních postupech a jejich různých agrotechnik se může blížit nekonečnu. Jejich volba je na hospodařícím subjektu. Ústav vytvořil tabulku různých pěstovaných plodin od erozně nejnebezpečnějších po erozně nejúčinnější, když prezentoval i scénáře, u kterých je uvažována dlouhodobá aplikace protierozních agrotechnik a osevních postupů. Na základě tohoto hodnocení konstatoval, že v případě dlouhodobé aplikace protierozního osevního postupu, vč. využití protierozních agrotechnik se dá předpokládat zlepšení hydrologických podmínek a tím i ovlivnění objemu odtoku a množství odneseného sedimentu v případě epizodní události, přičemž uvedené varianty zpracoval vždy pro dlouhodobé vysetí jedné plodiny. Rozsah ovlivnění zavedením protierozních postupů pro danou epizodu a v případě stejné pěstované plodiny (kukuřice) je 32,7 % snížení odtoku vody. Pro erozi půdních částic by se jednalo o 65,6 % snížení. Rozsah ovlivnění volbou jiné plodiny pro danou epizodu je snížení od 25,0 % do 38,5 % pro odtok vody. Pro erozi půdních částic by se jednalo o snížení o 55 % až 83,8 %. Toto shrnutí vyjadřuje míru možných požadavků a jejich dopady na velikosti odtoků a množství erodovaného materiálu. Vzhledem k absenci provádějícího předpisu k zák. č. 3341992 Sb. není možné hodnotit porušení povinností ze strany zemědělce, přičemž v rámci LPIS jsou vedeny příslušné komplexní informace o erozní ohroženosti. Aplikací půdoochranných agrotechnik bylo možné ovlivnit míru odtoku snížením až o 38,5 % množství erodovaného materiálu až o 83,8 %, nicméně bez ročního střídání plodin. Toto snížení by způsobilo nižší rozsah škodní události, když nebyly porušeny žalovanou stranou žádné z tehdy platných povinností, a oba účastníci sporu měli stejnou měrou předpokládat výskyt podobné události a připravit se na ni. [ulice] míra zavinění je však na straně žalující. V případě charakteru dané půdy se jedná o písčitohlinitou půdu- ornici jakožto půdu středně těžkou se střední až vysokou propustností. Znalecký ústav využil rovnice [příjmení], která je vhodná pro výpočet množství splavenin v povodí do velikosti cca 10 km a na rozdíl od USLE použité [titul] [příjmení] je vhodná k posouzení konkrétní srážko-odtokové události, kdy odtok vody z povodí je ovlivněn obecně řadou faktorů, mezi něž patří množství srážek, infiltrace vody do půdy, vlhkost půdy, vegetační pokryv, retence povrchu a výskyt nepropustných ploch. Čím větší hodnota odtokových křivek CN je, tím větší je pravděpodobnost, že se jedná o povrchový odtok. Základním vstupem do modelu je srážkový úhrn návrhového deště zvolené doby opakování za předpokladu jeho rovnoměrného rozdělení po ploše povodí. Objem srážek je transformován na objem odtoku pomocí čísel odtokových křivek CN, jejichž hodnoty jsou závislé na výše uvedených faktorech. Hydrologické podmínky na zemědělské půdě závisí zejm. na hustotě zapojení porostu v průběhu roku, procentuálním zastoupením jetelovin a trav v osevním postupu, množství posklizňových zbytků na povrchu půdy a na drsnosti povrchu. Průtočná kapacita betonového žlabu pro převedení přímého přítoku je cca 1,1 m3/sec, za podmínky, že voda může do žlabu vtéci a vtoku nebrání na sraz zabudované TBZ desky, kapacita páteřní sítě dešťové kanalizace je cca 0,65 m3/sec, tento přítok je však bezprostředně převeden pod tělesem železnice do vodního toku [anonymizováno], pokud by se aplikovaným modelem MUSLE vypočtený veškerý objem sedimentu, tj.714t pro nejnepříznivější kombinaci hodnot CN transportoval do odvodňovacího betonového žlabu, způsobil by jeho zanesení z 1/3 až 2/3 objemu, přitom lze předpokládat, že suspenze erodované zeminy a vody by z velké části průběžně odtékala ze žlabu propustky pod tratí a tudíž by retenční prostor betonového žlabu byl dostatečný k tomu, aby transportovaný objem převedl vzhledem k ohrožení vojenské vlečky na epizodu, která by nezpůsobila její poškození, hlavní příčinou srážkoodtokové epizody bylo tedy jeho zakrytí n TBZ deskami v celé jeho délce.

5. Ve srovnání s posudkem zpracovaným [titul] [příjmení] znalecký ústav aplikoval oproti univerzální rovnici ztráty půdy USLE model [příjmení] založený v odtokové části na stejné metodě. Navzájem se však postupy liší ve výpočtu erozního smyvu, resp. objemu transportovaného sedimentu, když [titul] [příjmení] hodnotil dlouhodobou ztrátu půdy erozí na základě dlouhodobých průměrných charakteristik erozně účinných srážek pro celou ČR, nicméně znalecký ústav využil epizodního přístupu a zhodnotil erozi odpovídající konkrétní příčinné srážkové události a vypočetl objem transportovaného sedimentu za určitých modelových situací daných způsobem hospodaření. Model MUSLE umožňuje pro danou epizodu určit odtokové charakteristiky a zároveň objemy transportovaného sedimentu v jednom kroku, metoda využívá výhod kombinace doporučených metod pro výpočet erozního smyvu- univerzální rovnice ztráty půdy USLE a CN křivek pro výpočet objemu odtoku a maximálního průtoku. Model též umožňuje hodnotit různé scénáře využití pozemků, výsledkem analýz je nejenom posouzení dané epizody, ale také výpočet potenciálního snížení odtoku a transportovaného materiálu při jiných způsobem využití pozemku. Změnou agrotechnik (půdoochranné technologie pro kukuřici, vyloučení kukuřice) lze průměrně snížit odtok o 32 % a transport sedimentů o 68 %, vypočtené průtoky jsou nižší než kapacita žlabu, čili voda by mohla býti žlabem bez problému odvedena, pokud by nebyl zakrytý. Hlavní příčinou zaplavení vlečky tylo tedy zakrytí žlabu, což znemožnila zachycení povrchově přitékající vody vč. sedimentů. [titul] [příjmení] kvantifikuje zavinění škody expertním odhadem na 30 % z pohledu obdělávání půdy a vyseté plodiny, zároveň však ve svém závěru uvádí více faktorů, ale 2 jsou podstatně společné, a to problematicky řešený odtok vody a neřešení funkčního odvodu vody výše položených hydrotechnických prvků. Podle celkového shrnutí při dané situaci i při jiném způsobu hospodaření by hydrotechnické prvky byly schopny daný průtok a objem vody provést, pokud by tedy nebyl odvodňovací žlab zakryt. Vypočtená kapacita žlabu je 1,1 m3/s a výsledné průtoky všech scénářů jsou nižší, než je kapacita žlabu, tudíž by vodu bezpečně provedl.

6. V samotné výpovědí znalce [tiutl] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] z výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i., který se zabýval tematikou hydrotechnických záležitostí, hydrotechnického objektu a odvodňovacího systému z titulu pozice stavební ho inženýra vodohospodářských staveb, byl za hlavní příčinu zaplavení uvedené vlečky označen nefunkční odvodňovací systém, jakožto soubor dílčích opatření k zabránění zaplavení vlečky, kdy kritickým bodem v dané situaci bylo zakrytí odvodňovacího žlabu tzv. příkopové zídky. Cílem odvodňovacího systému je návrh opatření, a to z hlediska vodohospodářského a stavebního na daném území, aby nedošlo k zaplavení v daném případě konkrétní vlečky, kdy se vychází předem z navržených předvídatelných situací na daném území, přičemž kromě uvedené příkopové zídky patří mezi další opatření v daném terénu 3 vrstvy pražců, které pomáhají při odvodu vody z přilehlých pozemků a k odvodňovacímu systému vlečky. Podle předepsaných technických norem má odvodňovací systém na daném území zajišťovat odvod jak povrchových, tak podzemních vod, tudíž uvedený systém musí zabezpečovat odvod vody z příslušné vlečky, a to včetně přítoku cizích vod. Co se týče daného případu a vzniklé epizody, tak vedený kanalizační systém z [část obce] s tím nesouvisí, kdy voda svedená z [část obce] danou kanalizací řádně odtekla, tudíž neměla vliv na zaplavení příslušné vlečky tak, že by došlo k navýšení průtoku této vody z kanalizace a jejímu průniku na vlečku. Skutečně příčinou vzniku dané epizody byl výlučně odvodňovací systém kolem vlečky, a to v podobě odvodňovacího žlabu, charakteru jeho stavebnětechnického stavu, když tento byl kapacitně dostatečný pro průtok množství dané vody při uvedené epizodě, nicméně jeho zakrytí pevnými deskami bránilo v odvodňovací funkci, aby se tato voda dostala do příkopů a dále do [řeka]. Dle předložřených výkresů žalobkyní šlo o zrekonstruovanou sestavu z roku 2001 z převzatých obrázků dle stanovené technické normy TNŽ736949, která se zabývá odvodněním železničních tratí a stanic, tudíž znalci nebyla předložena žádná řádná PD, na kterou žalobkyně poukazovala, že z ní vycházela při obhospodařování a vybudování tohoto systému, který měl být dle PD řádně zkolaudován, na rozdíl od stanovené normy tyto výkresy obsahovaly jmenované pražce, ale dané podklady neřešily funkci příkopové zídky, z uvedených výkresů není ani patrné, že by měl být žlab zakryt pevnými deskami. Obecně způsobu odvodňování je celá řada a zásadně tento způsob musí vypracovat příslušný projektant, nicméně správa železniční vlečky sdělila, že takovou PD nedisponuje, přesto při takovém způsobu odvodňování musí na sebe navazovat veškeré prvky, které by z okolí odváděly veškerou vodu, tudíž musí odvádět i přítok cizích vod mimo samotnou vlečku. Zídka slouží především jako zpevnění železničního tělesa, odvádí vody z podloží železniční trati prostřednictvím odvodňovacích drenů umístěných z boční části tělesa vlečky, dále její funkce spočívá i v převodu vody z bočních vpustí do příkopové zídky a následně do [řeka], vzhledem k tomu, že jiný způsob v daném místě není vytvořen, jejím účelem je i odvod cizích povrchových vod přitékajících k vlečce. Z pohledu stavebního řízení nelze nikdy vyloučit odvod cizí vody, navíc zde je přítok cizích vod z jedné strany, protože v daném terénu neexistuje jiný odvodňovací prvek kromě uvedené zídky, např. před zídkou není vytvořen další otevřený příkop, který by odváděl cizí vodu, tudíž by předmětná zídka již sloužila především k odvodnění samotné vlečky a vpustí, proto je nutné požadovat za této situace a dodržení technické normy, aby příkopová zídka jakožto jediný odvodňovací prvek umístěný kolem vlečky plnila současně všechny tyto funkce čili, aby odváděla i cizí vodu, jinak by nedošlo k naplnění požadované technické normy pro vybudovaný odvodňovací systém. V posudku znalci vycházejí ze svých závěrů, kdy právě předvídatelnost spatřují u žalobkyně jako správkyně majetku povinností ho dostatečně zajistit řádným odvodňovacím systémem, nikoliv z pozice znalostí v oboru zemědělské výroby, ale na žalobkyni v daném případě bylo si zajistit takový odvodňovací systém, aby umožňoval odvod i cizí vody z okolních pozemků, a to nikoliv pouze ze samotného tělesa vlečky, která právě byla zasažena. O to více je nezbytná tato předvídatelnost u žalobkyně s ohledem na nebezpečí vzniku dalších a větších kalamit, pokud neexistuje PD je chybou ji nezískat či nedoplnit, případně nezajistit minimálně dokumenty z kolaudačního řízení. Postup žalobkyně vyplynul ze samotného opatření až následně, kdy vyměnila betonové zákrytové desky za rošty, které umožňovaly vtok vody do žlabu a tím zamezila vzniku dalších epizod a zaplavení vlečky do budoucna, tudíž z této situace plyne, že skutečně provedení takového opatření se zatím jeví za dostatečné k tomu, aby nedošlo k opětovnému zaplavení vlečky. Za této situace může přítoková zídka plně splňovat odvodňovací funkci i ve vztahu k cizím vodám. Na základě kontrol a zpráv žalobkyně z dřívějšího období si sama žalobkyně toho musela být vědoma, když bylo doporučeno provést výměnu pevných desek za rošty.

7. V samotné výpovědí znalce [titul] [jméno] [příjmení] z výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i., který se zabýval tematikou srážkoodtokových poměrů, potvrdil shora uvedené závěry, zaměřil se na daný problém z pohledu provozování zemědělské výroby a jejího vlivu na vodní poměry v daném území. Z hlediska zápisu ve LPISU, kdy dané pozemky jsou vyznačeny jako erozně neohrožené z hlediska sledu výsadby či osevu plodin na daném území žalovanou, které se ročně měnily, když od roku 2008 žalovaná v průběhu tohoto období až do vzniku události tento druh plodiny, tj. kukuřici, osela poprvé, nemohla tedy jako zemědělský podnikatel předpokládat vznik z pohledu erozního takových důsledků při vzniku uvedené srážkové události. Podle získaných dat i ve vazbě na hydrometeorologický ústav se navíc nejednalo o přívalovou srážkovou událost, když se vycházelo i z dat historických v daném okolí, přičemž by se hledělo na využití osevu kukuřicí jinak za situace, kdyby tato plodina byla vysévána vícekrát či pravidelněji, ale to v daném případě vůbec nebylo, proto je nutné považovat postup žalované při prováděném osevu, který se navíc střídal různým charakterem plodin, za zcela standardní. Žalovaná dodržovala standardní postupy při dodržování rotace vysévaných plodin, kdy skutečně z hlediska erozního a hydrologického není vhodné používat stále stejnou plodinu na daném území, a to ani v situaci, kdy by taková plodina nebyla erozně nebezpečná, protože by mohla i tato erozně bezpečnější plodina ohrozit charakter erozních parametrů orné půdy. Žalované nebránilo nic, aby charakter plodin, tj. kukuřici, mohla vyset. Co se týče využitých metod a znalce [příjmení], část zkoumání je shodná, nicméně znaleckým ústavem používaná metoda, resp. rovnice MUSLE je doporučovaná samotnou metodikou pro posuzování epizodních záležitostí, v daném případě se tedy o takovou skutečnost jednalo, kdy se zkoumá odtok, objem, průtok a množství transportovaného materiálu, tato rovnice má dvě části, a to srážkoodtokový proces a dále erozní procesy a odtok sedimentu, kdy se posuzuje stav nasycení půdy, osetí půdy konkrétní plodinou, ztráta půdy, parametr srážek, parametr příslušné plodiny a projev, ale v daném případě nikoliv z dlouhodobého hlediska, jak je to u modelu USLE, což je univerzální rovnice ztráty půdy. Ústav vycházel z konkrétní situace, která vznikla v konkrétním časovém období, kdežto rovnice USLE se používá z dlouhodobého hlediska, a to ve vztahu k srážkovosti v průběhu 30 let a ve vztahu rotaci a osevu plodin v rozsahu 5 let, proto se používá rovnice USLE spíše na posouzení změn kvality půdy, nikoliv při odnosu a transportu v rámci srážkoodtokových epizod, z tohoto pohledu je rovnice USLE pro zkoumání konkrétní epizody nevyužitelná, neboť nespecifikuje konkrétní situaci a představuje obecnější pohled na vyhodnocení, které zprůměruje a stanoví tak průměrnou ztrátu půdy za jeden rok. Proto neměla být rovnice USLE při posouzení této epizody použita, ale naopak mělo být využito podle metodiky rovnice MUSLE. Za použitého modelového scénáře, těch bylo dokonce 6 s předpokladem různého osetí, tj. různého povrchu pozemku s ohledem na volbu plodiny, případně i agrotechniky, tj. směr obdělávání, využití půdoochraných technologií, setí do meziplodiny (do mrtvého porostu se naseje nová plodina) a jiné, ústav dospěl k závěru, že stále byla kapacita žlabu na odvádění vody a příslušných segmentů dostatečná k tomu, aby nedošlo k zaplavení vlečky, dokonce tento stav by byl i v případě travního porostu na dané půdě, pořád byl uvedeným žlabem zajištěn dostatečný průtok, kdy ani v případě kukuřice by průtok vody a segmentů nepřekročil kapacitu žlabu, proto není možno vyčíslit na straně žalované ani procentuálně podíl škody v důsledku nezabezpečení protierozních opatření. Pokud by tomu bylo naopak, že by pro případ osetí kukuřicí nebyla dostatečná průtokovost žlabu, tak by samozřejmě nesla žalovaná na takovém vysetí za určitých podmínek svůj podíl, za daných podmínek by ani za tohoto stavu nemohla žalovaná epizodu předpokládat a tudíž vyřadit tuto plodinu z osetí. Z hlediska volby pozemků použitých pro modelování situace ústav využíval erozně uzavřené celky, které zahrnují celou odtokovou oblast, tauy obhospodařovanou žalovanou v dané kauze, nikoliv půdu obhospodařovanou jiným subjektem. Pokud dr. uvedl ve svém posudku, že část bloku obsahuje půdy s mírně erozním ohrožením, tak vycházel z dlouhodobého hodnocení a pohledu, kdežto ústav se zaměřoval na konkrétní srážkovou epizodu, když provádění vzorků půdy s takovým odstupem času, jak ústav činil ve vztahu ke vzniklé době epizody, není vhodné, ústav se zaměřoval na hydropedologické podmínky, tj. vstřebatelnost vody do půdy a množství vstřebávaného odtoku vody z půdy. [titul] [příjmení] však prováděl pouze terénní šetření pochůzkou a nevyhodnocoval tak uvedené hodnoty, ústav činil odběry vzorků v roce 2021 a vyhodnocoval vsakování vody za konkrétní srážkové epizody, kdy na rozdíl [titul]. [příjmení], který se na základě rovnice USLE soustředil na výsledek dlouhodobého posouzení dané půdy v rozsahu délky 5 let, ale právě s ohledem na využití metody MUSLE se nepracuje s pojmy erozního ohrožení konkrétní půdy, ale vychází se ze zrnitosti půdy a bonitované půdněekologické jednotky, tyto parametry se promítnou pak do výsledku při zkoumání charakteru půdy a vsakování vody a odnosu sedimentů. Právě zvolená metoda se odlišuje od použité metody znalce [titul] [příjmení], kdy se ústav zabýval konkrétní srážkovou epizodou. I za situace, že by se jednalo o mírně erozní ohrožení půdy u konkrétních pozemků v rámci bloku, který se zkoumal, za této situace přesto uvedené 2 půdní bloky nebyly ve LPISU označeny za erozně ohroženou půdu. Pokud ústav použil rovnici MUSLE, zadával tam vlastnosti půdy, nikoliv pojem erozně ohrožená půda, i za této situace počítá tato rovnice s vyhodnocením ve vztahu k náchylnosti půdy erozí. <b>8. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:</b> 9. Žalobkyně byla zřízena ČR- Ministerstvem obrany za účelem zabezpečení hospodaření s bytovým fondem, ubytovnami, rozvodným tepelným zařízením, odběrným tepelným zařízením a vodohospodářskými zařízeními (čistírnami odpadních vod, vodními zdroji vč. úpraven a vodojem, vodovodní a kanalizační sítě) rezortu Ministerstva obrany. V rámci výkonu hlavní činnosti provádí správu, provozování, reprodukci, údržbu a opravy nemovitého a movitého majetku státu, plnícího funkci bytového fondu, dále zabezpečení provozu, údržby, oprav a ostatních služeb u nemovitého a movitého majetku vč. provozování čistíren odpadních vod, vodních zdrojů vč. úpraven a vodojemů, vodovodní a kanalizační sítě, vodovodů a kanalizací v rozsahu schváleném zřizovatelem, organizace nakládá s majetkem v příslušnosti hospodařit dle pr. předpisů a vnitrorezortních předpisů, které v rámci platných právních norem upravují nakládání s majetkem u příspěvkových organizací zřízených [stát. instituce]. Jejím statutárním zástupcem jsou ředitel a jím jmenovaný zástupce. Žalobkyně byla zřízena na dobu neurčitou, žalobkyně byla zapsána jako subjekt práva [datum] a do jejího předmětu činnosti od uvedeného data náleží i provozování drah v oboru působnosti [stát. instituce], tj. vojenských vleček a drážní dopravy [anonymizováno]. [Stát. instituce] předal žalobkyni k výkonu její činnosti i vojenskou vlečku [číslo]. V souvislosti s užíváním vojenské vlečky [číslo] je na dobu neurčitou užívána žalobkyní na základě smlouvy [číslo] ze dne [datum] uzavřené s pronajímatelem [právnická osoba], část pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec], na němž je tato vojenská vlečka umístěna. Na základě této smlouvy je žalobkyně povinna na vlastní náklady provádět běžnou údržbu s užíváním předmětu nájmu vč. bezprostředního okolí, které je povinna udržovat v čistotě. Pravidelně ročně prováděla žalobkyně komplexní prohlídku vojenské vlečky [číslo] – [obec], naposledy před škodnou událostí dne [datum] a dne [datum], včetně prohlídek a měření dne [datum] a dne [datum] a dále pravidelné revize elektrického zařízení dne [datum], přičemž realizovala čištění a mazání výhybek od sněhu, ledu, nánosů a porostů již od r. [rok] a v květnu [rok] ještě před vzniklou škodnou událostí, přičemž železniční spodek, tj. těleso a odvodňovací zařízení, byly vyhodnoceny bez závad, v květnu [rok] byly zaznamenány na odvodňovacím žlabu podél koleje [anonymizováno] km [anonymizováno], [číslo], [číslo] popraskané PZ desky a tudíž bylo uloženo upravit povrch odvodňovacího žlabu u propustku v km [anonymizováno] výměnou PZ desek za ocel. mříž. K této výměně však ze strany žalobkyně před škodnou událostí vzniklé dne [datum] nedošlo. Taktéž žalobkyně na základě uzavřené smlouvy na provádění postřiků vegetace a odstranění náletových křovin na vojenských vlečkách [anonymizováno] v letech [rok] [rok] ze dne [datum] prostřednictívm společnosti [právnická osoba], realizovala likvidaci plevele a nežádoucí vegetace totálním herbicidem, sečení travnatých porostů a odstranění náletových křovin na vojenských vlečkách, když v r. [rok] [rok] byl sjednán v období květen-červen chemický postřik, dále pak další postřik v měsících srpen až září, posekání travnatých ploch, odstranění náletových křovina větví stromů taktéž ve 2 etapách, a to v květnu-červnu [rok] [rok] a dále v září a říjnu, bylo sjednáno odstranění vegetace při nepředvídaných událostech na základě písemné objednávky žalobkyně, v tomto rozsahu provádění prací byla zahrnuta i vojenská vlečka [číslo], tudíž žalobkyně v daném období pravidelně prostřednictvím třetího subjektu zajišťovala čištění vlečky.

10. Dne [datum] došlo kolem 15:00 hod. po vydatném dešti k erozní události – splavení zeminy ze zemědělských pozemků obhospodařovaných žalovanou, a to pozemků parc. [číslo] vše zaps. v kat. úz. [anonymizováno], dále pozemků parc. [číslo] vše zaps. v kat. úz. [anonymizováno] pozemky jsou zahrnuty do půdních bloků [číslo] a [číslo], přičemž se na pozemcích nacházela kukuřice cca 50-80 cm vysoká. Uvedenou událostí byla splavena zemina na těleso železniční vojenské vlečky [číslo] [obec] na pozemku parc. [číslo] v kat. úz. Vedlejším účastníkem na straně žalované v tomto řízení [právnická osoba] byla provedena v rámci likvidace pojistné události prohlídka na majetku žalobkyně po škodné události, a to dne [datum] a [datum], pojišťovna provedla šetření vlečky a jejího okolí, kdy ke dni [datum] dle sdělení žalobkyně bylo vše ihned vyčištěné a bahno odstraněno, aby mohla vlečka fungovat, vyčištění a uvedení do původního stavu provedli vojenští hasiči, délka zabahněného kolejiště měla být cca 200bm, dne [datum] shledala část naplavenin pražců, znečištění štěrkového lože naplaveninami, přičemž tyto měly být odvezeny na skládku a štěrkové lože mělo být doplněno, t.č. práce prováděla [právnická osoba], byly vyměněné odvodňovací desky za mříže pro efektivnější řešení v případě záplav, byla potřebná i výměna pražců. [Právnická osoba] vyúčtovala [datum] žalobkyni fakturou znějící na částku 1 067 332 Kč se splatností dne [datum] cenu provedeného a předaného díla [datum] na vojenské vlečce [číslo] [obec], toto spočívalo v odstranění travního porostu, náletových křovin a splavené zeminy vč. kameniva z PZD panelů a železničního svršku, uložení splavené zeminy a kameniva na řízenou skládku vč. příplatku, demontáž prefabrikovaných krycích desek kanálu, uložení PZD k opěrné zdi, zakrytí kanálu pochozími rošty z ocelových žárovězinkovaných pásnic, dodatečné uchycení roštů, pročištění propustku, práce na železničním svršku, pročištění stoliček v jazykové části výhybky [číslo] zařízení staveniště a dopravy, žalobkyně řádně vyúčtovanou částku 7. 12. 2016 bezhotovostně zaplatila. Další fakturu vystavila žalobkyni dne [datum] [právnická osoba], kterou vyúčtovala částku 506 418,40 Kč se splatností [datum] za stavební a montážní práce dle smlouvy č. [číslo] na stavbě vojenská vlečka [číslo] – [obec], spočívající ve vyčištění části kolejového lože v koleji [číslo] vč. výhybky [číslo], žalobkyně řádně vyúčtovanou částku [datum] bezhotovostně zaplatila. Žalobkyně žalobkyně vyzvala žalovanou dne [datum] k náhradě škody ve výši 595 342,26 Kč související s vynaložením uvedené výše nákladů žalobkyní pro účely vyčištění i zbývající části štěrkového lože zaneseného splavenou zeminou v červnu [rok]. Nicméně žalovaná odmítla pohledávku žalobkyni zaplatit s odkazem na ukončení šetření škodné události [právnická osoba], která vyhodnotila za příčinu škody živelní událost bez nároku na odškodnění na straně poškozené, která nezajistila funkční odvodní systém, který by vzniku škodní události zabránil. Žalobkyně přesto požadovala po žalované úhradu celkem částky 1 259 000 Kč bez DPH, přičemž výzva byla žalobkyni odeslána 9. 3. 2018 s povinností plnit do 30ti dnů od jejího doručení. Žalovaná doposud ničeho žalobkyni nezaplatila ani s odkazem na vypracovaný znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] 2016 ze dne 11. 8. 2016, zpracovaný na základě objednávky žalobkyně. Uvedený znalecký posudek zachytil v aktuálním období průběh a stav škodní události s následujícími závěry: 11. [Datum] došlo kolem 15:00 hod. po vydatném dešti k erozní události – splavení zeminy ze zemědělských pozemků obhospodařovaných žalovanou, a to pozemků parc. č.. [číslo] vše zaps. v kat. úz. [anonymizováno], dále pozemků parc. [číslo] vše zaps. v kat. úz. [anonymizováno] pozemky jsou zahrnuty do půdních bloků [číslo] a [číslo], přičemž se na pozemcích nacházela kukuřice cca 50-80 cm vysoká. Uvedenou událostí byla splavena zemina na těleso železniční vojenské vlečky [číslo] na pozemku parc. [číslo] v kat. úz. Na nátok do propustí u trati měl významný vliv i odtok z bloků [číslo], [číslo], [číslo] zástavby a části lesa. [ulice] část řešeného území se nachází převážně v trojúhelníku vymezeném příjezdovými komunikacemi do [obec] a železniční tratí [obec] [obec], poblíž osady [anonymizováno]. Nad železniční tratí se nachází prudký svah tvořený částečně zatravněnou, částečně obnaženou skálou, který v horní části přechází v méně svažitý terén s porostem náletových dřevin s travnatým podrostem, nad ním se nacházejí 2 bloky zemědělské půdy, a to blok [číslo] s průměrnou svažitostí 4,8 stupňů o výměře 3,52 ha a výše za polní cestou blok [číslo] s průměrnou svažitostí 4,1 stupňů o výměře 12,19 ha. Mezi bloky vede v mírném úvozu polní cesta zpevněná štěrkovou drtí a kamením, uvnitř výše položeného bloku se nachází remíz o výměře 0,9 ha. Území se svažuje od východu k západu. Bloky orné půdy [číslo] a [číslo] byly v době příčinné srážky oseté kukuřicí výšky 50-80 cm, dráha soustředěného odtoku probíhala od východu k západu bloky [číslo] a [číslo], na území se vyskytuje zatrubněná dešťová kanalizace, v dolní části jsou 2 kontrolní šachty, zatrubnění je několik desítek let staré, před několika lety bylo zrekonstruováno vyústění nad kolejištěm, dále jsou zde umístěny kontrolní šachty kanalizace [anonymizováno] a propusti [anonymizováno] až [anonymizováno], přičemž podél trati v délce 300m se nachází hluboký krytý žlab kónického tvaru s hloubkou 100 cm, šířkou 80cm nahoře a 50 cm u dna, krytý betonovými panely tloušťky 5cm, v dolní části je do žlabu zaústěno odvodnění kolejiště, kvůli krytí betonovými deskami není schopen zachytit vodu odtékající po svazích na ním, resp. po povrchu, přestože začíná už 150 m od propusti [anonymizováno] poblíž propusti [anonymizováno], pravděpodobně v této podobě slouží pouze pro odběr vody z drenáží pod kolejištěm a přepouštění vody mezi propustmi [anonymizováno] a [anonymizováno], podél silnice [anonymizováno] je otevřený příkop podél bloku [číslo] a končí za propustí P3, mělký příkop podél bloku [číslo] končí u estakády, podél silnice S2 je příkop a ústí do travnatého pásu na propustí [anonymizováno], dále je zde mělký žlab a kanalizace [anonymizováno] podél silnice [anonymizováno] a krátký příkop [anonymizováno] pod blokem [číslo]. Podél kolejiště vede zídka z betonových panelů propojených železnými traverzami částečně podtékaná menšími„ okny“ nad zemí. Problémy s vodou na tělese železniční trati nezpůsobil pouze odtok z bloku [číslo], který leží těsně nad tratí, avšak hraje v celé situaci jen podružnou úlohu, pro odhalení příčin odtokových problémů bylo třeba do analýz zahrnout celý hydrologicky uzavřený celek, vč. polní cesty, bloku [číslo] a dalších napojených povodí, voda ze severní části bloku [číslo] odtéká západním až jihozápadním směrem, může být usměrněna směrem výsevu, resp. obděláváním pozemků, poblíž výběžku remízu se odklání do nevýrazné dráhy odtoku, mění směr a odtéká k západu, kde protíná v nejnižším bodě polní cestu a pokračuje přes blok [číslo] dále západním směrem. Na kraji pole by měl odtok vyústit do svodného příkopu, případně rovnou do strže odvádějící vodu k propusti [anonymizováno] u trati, pod ní dále prochází zatrubněná dešťová kanalizace z povodí na silnicí S3, která je vyústěna v dolní části strže nad propustí [anonymizováno]. Odtok z jižní části bloku [číslo] se postupně soustředí při okraji pole pod remízem a pokračuje západně k polní cestě, v optimálním případě by měl skončit v příkopu u silnice pod zdí u křižovatky na [obec], měl by podtéct polní cestu [anonymizováno] propustkem [anonymizováno] a zaústit do vpusti [anonymizováno] u trati pod estakádou. Reálně kromě vody odváděné dešťovou kanalizací a menšího množství vody z bloků [číslo] a [číslo] do propusti [anonymizováno] jiná voda nenatéká. Z hlediska odtoku není současný průběh polní cesty mezi bloky [číslo] a [číslo] zrovna optimální. Následně se znalec zabýval podrobným popisem průběhu odtokové situace při srážce v ranních hodinách dne 15. 6. 2016, která přecházela od jihozápadu nad lokalitou [obec], kde začaly vypadávat intenzivnější srážky zhruba mezi 14:40 – 15:20 SELČ. Část vody směřovala k propustem [anonymizováno] a [anonymizováno], většina vody z bloků odtekla několika profily po svahu mezi oběma propustmi, sílu odtékající vody demonstrují následky odtoku viditelné na vegetaci a povrchu půdy na okraji pole, v zatravněném pásu nad tratí, na skále i množství a rozsah sedimentu uloženého v kolejišti. Z hlediska škod nejzásadnějších směřoval proud vody z pole mimo popsané trasy v 5 odtokových profilech v mírně sníženém břehu, po svahu, po skále do kolejiště. Veškerá voda, která odtékala mimo propusti nejdříve podtékala pod ochrannou zídkou kolem trati, po ucpání„ oken“ sedimentem a kamením ji začala přetékat přímo na betonové desky kryjící betonový žlab. Tyto desky mají velmi úzké spáry, které jsou v naprosté většině ucpané sedimentem a znemožňují vodě, aby vtekla do žlabu, který je jinak velmi kapacitní. Na obou blocích orné půdy byly viditelné známky plošného smyvu- zarovnaný povrch s rýžkami ve směru proudění vody, na jižní straně bloku [číslo] se vytvořil široký erozní pruh bez vegetace, zřetelná byla akumulace v dolní části bloku. V místech snížených břehů bloku [číslo], kde došlo k vylití vody na svah, byly zřetelné několik metrů široké projevy silného odtoku - polehlá vegetace, níže po svahu pak erodované brázdy, kudy voda odtékala, polehlá tráva na svahu i na skále nad tratí. Bahno a kamení se chytily i pod svahem za ochrannou zídkou a na betonových deskách kryjících žlab podél kolejí. Polehlá tráva v okolí svodných prvků přivádějících vodu k propustem indikuje značný odtok překračující kapacitu svodných žlabů, potvrzuje, že nemalý objem vody odtekl mimo propusti, část sedimentu bezpochyby odtekla propustky pod tratí do vodního toku. Nejsilnější proud vody zachytila ochranná zídka a betonové krytí žlabu, do kolejiště již voda natékala s výrazně sníženou rychlostí, takže nezpůsobila a i přesun štěrkového krytí kolejiště ani jiné zjevné škody, díky ztrátě části energie začala ukládat sediment.

12. Český hydrometeorologický ústav vyhodnotil denní úhrny srážek na nejbližších klimatologických stanicích dne [datum] v následujících hodnotách: stanice [obec] [část obce a číslo] mm, [obec a číslo] mm, [obec a číslo] mm, [obec a číslo] mm a [obec a číslo] mm, když ve [obec] nemá ČHMÚ meteorologickou stanici, podle kombinovaného radarovo-srážkoměrného odhadu srážek ze dne [datum] byl nejvyšší 3hodinový úhrn srážek zaznamenán pro lokalitu [obec] v [číslo] – [číslo] h. SELČ a [číslo] – [číslo] h SELČ v odhadované výši 10,2 mm. Tento konkrétní odhad však nenaplňuje definici přívalové srážky, na vznik vodní eroze má dle ČHMÚ největší vliv sklonitost pozemku v kombinaci s délkou pozemku po spádnici, dále vegetační pokryv, vlastnosti půdy a její náchylnost k erozi, uplatněná protierozní opatření a výskyt přívalových srážek, které střídá období sucha.

13. Dle znalce [titul] [jméno] [příjmení] tedy střední část bloku [číslo] a nejnižší část bloku [číslo] se projevuje vyššími erozními smyvy s více než 5násobným překročením přípustných limitů smyvů, proto uvedl, že není nutné vyřazovat širokořádkovou plodinu z osevu, ale minimálně na specifikovaných částech těchto bloků by měla být při výsevu šorikořádkové plodiny aplikována půdoochranná opatření, což se týká i výsevu kukuřice, tudíž na popsaných částech bloků by tato plodina bez aplikace půdoochranných opatření neměla být vyseta. Nicméně uživatel půdy má dle registru LPIS, který zajišťuje a spravuje Ministerstvo zemědělství ČR spolu se SZIF, na Portálu farmáře s informacemi o požadavcích standardů Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) / kdy standard DZES 5 má za cíl ochranu půdy před vodní erozí a předcházení důsledkům eroze, např. zaplavení nebo zanesení komunikací a dalších staveb splavenou půdou, standardy DZES však slouží primárně jako podmínka pro dotace a jsou nastaveny mírně/.jinou informaci vedoucí k výrazně měkčímu nastavení podmínek pro čerpání dotací, které se týkají protierozní ochrany, kdy nejsou po uživateli vyžadována žádná půdoochranná opatření, tyto uvedené bloky jsou v celém svém rozsahu uvedeny v kategorii NEO (neohrožené), naopak při jejich přeřazení do kategorie MEO by musely být aplikovány půdoochranné technologie, která však nemusí být vhodná z hlediska minimalizace odtoku či erozních smyvů. Na pozemku při konvenčním výsevu širokořádkové plodiny, zvláště pak kukuřice, která má poměrně pozdní dobu výsevu, dochází k zrychlenému odtoku a viditelným projevům eroze. Žalovaná neporušila dotační pravidla pro příjem dotace na hospodaření na pozemcích, neboť pozemky nejsou nadlimitně svažité ani nejsou v registru LPISevidovány jako erozně ohrožené, což podle znalce způsobilo de facto 30 % podíl na vzniku škody.

14. Jak vyplynulo ze samotného systému registru půdy LPIS, u obou půdních bloků [číslo] v rozsahu 12,19 ha ([číslo]) a [číslo] v rozsahu 3,52 ha ([číslo]) v kat. úz. [anonymizováno] evidovaných v r. [rok] v registru půdy LPIS byl z hlediska eroze v období od [datum] do [datum] evidován charakter A1 – neohrožená půda, tj. nejednalo se na celém dílu půdních bloků o žádnou plochu silně ani mírně erozně ohrožené půdy a tudíž v rámci DZES nebylo uplatňováno z hlediska eroze žádné opatření, tento stav byl i v r. [rok] [rok], u bloku [číslo] se jedná o standardní ornou půdu, jehož průměrná sklonitost přesahuje 4 stupně, tudíž uživatel půdy zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny nebo víceleté pícniny, nebo provedení některé z těchto opatření: ponechání strniště sklizené plodiny na dílu půdního bloku do založení porostu následné jarní plodiny, podmítnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny, ponechání půdy po pásovém zpracování do založení porostu následné jarní plodiny nebo osetí dílu půdního bloku nejpozději do 20. září meziplodinou a zachování souvislého porostu meziplodiny nejméně do 31. 10., Registr půdy LPIS je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně evidencí využití zemědělské půdy, spuštěn byl 21. 3. 2004. Hlavním účelem tohoto registru je ověřování údajů v žádostech o dotace poskytovaných ve vazbě na zemědělskou půdu, dále je využíván jako podklad pro vedení zákonných evidencí o použití hnojiv, pastvy, přípravků na ochranu rostlin, jako podklad pro stanovení omezení hospodaření z titulu nitrátové směrnice, erozní ohroženosti apod. V r. 2009 byla vytvořena vrstva erozní ohroženosti půd ČR vodní erozí, ze které je možné identifikovat plochy silně erozně ohrožené,, mírně erozně ohrožené a plochy neohrožené, v mapové části této aplikace jsou dostupné mapové vrstvy související s erozní ohrožeností zemědělských půd vodní erozí. Vrstvu erozní ohroženosti vytvořil VÚMOP, v.v.i. a rovněž se stará o její aktualizaci, která probíhá zpravidla jednou ročně. Důležitým nástrojem je i Monitoring eroze zemědělské půdy, jehož účelem je sběr a evidence informací o erozních událostech na zemědělské půdě a jejich vyhodnocování. Kontrola na místě zjišťuje skutečný stav v terénu, který porovná s deklarovanými údaji s žádosti pro příslušný kalendářní rok a následně řádně zohlední ve výsledcích kontroly, kontrola na místě zjišťuje aktuální stav v terénu v den kontroly. U žalované byla kontrola provedena v r. [rok] a dále v r. [rok], kontroly nezjistily porušení v oblasti Dobrého zemědělsklého a environmentálního stavu (pěstování nevhodných plodin na erozně ohrožené půdě). V rámci kontroly na místě se kontroluje neporušení tzv. DZES 5, tzn. Nepěstování vyjmenovaných plodin na mírně /silně erozně ohrožených půdách. Tato kontrola se provádí na 55 % dílů půdních bloků veškeré zemědělské půdy obhospodařované žadatelem. V rámci kontroly na místě v r. [rok] byly kontrolovány i předmětné DPB, které má žadatel evidované ve LPIS a uvedené Jednotné žádosti 2017. Jedná se o DPB ([číslo]) [číslo] a DPB ([číslo]) [číslo]. Parcely, kterou jsou uvedené jako„ zachycující pozemek“ pod parc. čísly jsou zčásti nebo zcela součástí těchto DPB. U těchto pozemků nebylo v r. [rok] zjištěno porušení ze strany žadatele v oblasti erozní ochrany půdy. K posouzení eroze na pozemcích v r. [rok] je kompetentní Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., přičemž na střídání plodin na uvedených pozemcích není žádný požadavek, jedná se o standardní ornou půdu, jehož průměrná sklonitost přesahuje 4 stupně, žadatel zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny nebo uplatní některá opatření, tj. ponechá strniště sklizené plodiny na dílu půdního bloku do založení porostu následné jarní plodiny, podmínutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny, nebo díl půdního bloku nejpozději do 20. 9. oseje meziplodinou a tento porost plodiny je zachován nejméně do 31.

10. Při pěstování jednoletých plodin je nutno omezit mezidobí bez porostu v zájmu omezení eroze půdy a snížení vyplavování živin, při pěstování meziplodin pokud nenásleduje ozimá plodina, se ponechá porost na zemědělském pozemku alespoň do 31. 10. příslušného kalendářního roku. Při obnově trvalých travních porostů a po zaorávce jetelovin je nutné vysévat v nejbližším agrotechnickém termínu následné plodiny. Jestliže po jetelovinách následuje jarní plodina, je třeba porost jetelovin zaorat po 31. 10. příslušného kalendářního roku. Žadatel na ploše dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahu 4 stupně, zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny, nebo uplatní alespoň jedno z uvedených opatření: ponechání strniště sklizené plodiny na dílu půdního bloku do založení porostu následné jarní plodiny, podmíntnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny, nebo díl půdního bloku nejpozději do 20. 9. oseje meziplodinou a tento porost plodiny je zachován nejméně do 31.

10. Žadatel na jím užívaném dílu půdního bloku sousedícím s útvarem povrchových vod splňuje podmínky pro aplikaci hnojiv a přípravků na ochranu rostlin ve stanovených pásmech vymezených kolem vodních útvarů a dodrží při aplikaci přípravku na ochranu rostlin stanovenou ochrannou vzdálenost od břehové čáry, zemědělský pozemek se nachází mimo ZOD, proto se na něm neuplatní žádné limity přívodu dusíku k plodinám podle výnosových hladin. Ani Česká inspekce životního prostředí nevydávala žádná stanoviska k uvedeným pozemkům v kat. úz. [anonymizováno] v souvislosti s posouzením odvádění srážkových vod ze zemědělských pozemků či vhodnosti jejich využití a osazení zemědělských pozemků, nicméně veškeré pozemky v kat. úz. [anonymizováno] se nacházejí ve zranitelné oblasti. Průměrná sklonitost půdního bloku [číslo] je 4,81 stupňů, dle záznamů ve LPIS byla na těchto pozemcích pěstována v r. [rok] kukuřice. Díl půdního bloku je částečně zařazen do oblasti zranitelné dusíkem. Kukuřice patří mezi erozně a nebezpečné plodiny na pozemcích se sklonitostí převyšující 7 stupňů, jejichž jakákoliv část se nachází ve vzdálenosti menší než 25 m od útvaru povrchových vod, na tento půdní blok se uvedený požadavek nevztahuje, neboť jeho svažitost je nižší a vodní útvar se nachází ve vzdálenosti 59,06 m od okraje půdního bloku. Požadavky ohledně používání hnojiv na svažitých pozemcích, zákazu aplikace dusíkatých hnojivých látek na pozemcích s ornou půdou a trvalým travním porostem, dodržení maximální jednorázové dávky 80 kg celkového dusíku /ha, ochranného pásu od břehové čáry se na tento půdní blok však nevztahují.

15. Žalovaná od [datum], tedy i v inkriminovaném období na základě vlastnického vztahu k pozemkům parc. [číslo] vše zaps. v kat. úz. [obec] a na základě nájemních a pachtovních vztahů užívala pozemky parc. [číslo] vše zaps. v kat. úz. [anonymizováno], parc. [číslo] zaps. v kat. úz. [anonymizováno], přičemž tyto jsou součástí půdních bloků [číslo] a [číslo], uvedené pozemky obhospodařovala v rámci výkonu zemědělské činnosti, každoročně střídala vysetou plodinu na předmětných pozemcích, přičemž v r. [rok] byly pozemky osety kukuřicí na zrno, v přecházejících období od r. [rok] až do r. [rok] nebyl tento charakter plodiny vyset. Jako uživatel uvedených pozemků plnila svoji povinnost ve vztahu k evidenci SZIF a hlásila jejich obdělávání konkrétními plodinami. V souladu se záznamy v SZIF určujícími charakter těchto pozemků jako erozně neohrožených, obdělávala tyto pozemky a osévala je příslušnými druhy plodin, jejich charakter hlásila každoročně vždy do 15. 5. příslušného kalendářního roku. Žalovaná obhospodařovala pozemky v souladu se stanovenými kategoriemi, proto jí nebyla ani udělena žádná sankce. Osévání pozemků určitým druhem plodin bylo prováděno v souladu s aktualizovanou metodikou SZIFu s názvem Standarty dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy. S ohledem na uvedené skutečnosti mohly být na pozemcích předmětných bloků pěstovány jakékoliv plodiny. V případě dlouhodobého pěstování jednoho druhu plodiny na pozemku obecně dochází ke změně charakteru tohoto pozemku ve smyslu jeho struktury, kdy se takový pozemek skutečně může stát více erozním. Toho si je vědom i každý zemědělec, tedy i žalovaná, která každoročně druhy plodiny na těchto pozemcích střídá. Druhy po sobě jdoucích plodin, kterými jsou pozemky osévány, volí individuálně každý zemědělec, k tomu žádná metodika neexistuje, tyto vědomosti musí mít z hlediska svého podnikání každý zemědělec. V předmětnou dobu byly půdní bloky osety kukuřicí pro zrno, toto osetí je vhodné s ohledem na působení plodiny na půdu a její úrodnost, kukuřice je hluboce kořenící, tudíž vytáhne hluboko ze země usazené živiny, tudíž po sklizni zrna, někdy v říjnu příslušného kalendářního roku, zůstává na poli strniště a zbytek organické hmoty, které se zaorá do země. V daném případě byla kukuřice oseta asi v dubnu 2016, tudíž v červnu 2016, kdy ještě nebyla sklizená na zrno, se na poli nacházela vzrostlá kukuřice. Kukuřice je významná z hlediska dodání živin zemině pro účely pěstování dalších plodin, byť z pohledu nebezpečí eroze sice mohla být na uvedených pozemcích vyseta, ale má nízkou ochrannou protierozní funkci, neboť se seje do řádků o šíři 70 cm, tudíž mezi jednotlivými řádky jsou velké mezery, které umožňuji větší smyv zeminy. Přesto při běžném dešti i přes odstup řádků kukuřice od sebe nedochází ke smyvu zeminy. V inkriminovaný den si však voda našla cestu k úniku, kdy tomu nemohlo být zabráněno ani způsobem obhospodařování půdy včetně výběru charakteru plodiny, žalovaná navíc pro dodržení osevných postupů na těchto pozemcích pobírala řádně dotace. Pro případ, že byla před kukuřicí oseta půda pšenicí ozimou a po kukuřici mákem, se nic na tom nemění, když po ukončení pěstování této vegetace se vždy zbytky zaorávají do půdy, tím se stává půda strukturovanější, získává vyšší propustnost, kdy pojme větší množství srážkami napadané vody, tudíž po povrchu jí steče méně. Magistrátu města Olomouce, odboru životního prostředí, odd. vodního hospodářství nejsou známy z úřední činnosti jakékoliv problémy spojené s obhospodařováním pozemků žalovanou v uvedené lokalitě, kde je svažitý terén, kde při přívalovém dešti dojde zpravidla k zaplavení pozemků vč. odnosu půdy a zanesení stávajících odvodňovacích prvků, příčinou může být nedostatečné množství nebo kapacita nevyhovujících a nebo nefunkčních odvodňovacích prvků.

16. Druhým zásadním faktorem naplňujícím vznik škody dle znalce [titul] [jméno] [příjmení] v rozsahu 50 % bylo řešení nevhodně řešených komplexních odtokových poměrů ze zemědělských pozemků, přičemž propusti u trati jsou dostatečně kapacitní., Dle sdělení [obec] dešťová kanalizace z místní části [anonymizováno] náleží do vlastnictví [anonymizováno] a tato byla v r. [rok] kompletně opravena v souvislosti se stavbou splaškové kanalizace. Dle sdělení [stát. instituce], pokud se přívalové vody z nějakého důvodu nedostaly u železniční vlečky do svodného příkopu, který je překryt betonovými prefabrikáty, kde mezery mezi nimi byly zarostlé mechem, do propustku a následně do řeky [anonymizováno], pak musely zákonitě přetéct přes trať a způsobit kalamitu. Odvodňovací prvky kolem příčných staveb v území jako jsou železnice a komunikace musí být funkční a musí umožnit převod srážkových vod v intravilánu až do řeky [anonymizováno], jinak se situace bude při dalších přívalových deštích opakovat.

17. Třetím nepříznivým faktorem v rozsahu 20% vzniklé škody dle znalce dle znalce [titul] [jméno] [příjmení] byl nedořešený vtok do jedné z propustí u trati a kapacitní žlab podél kolejí, který byl v době škodní události krytý, což znemožnilo zachytit nátok„ shora“. V případě, že by shora měl žlab propustné rošty, odtékající voda by se v něm zachytila a byla by svedena k propustem, tudíž při předmětné srážce by mohl odtok bezeškodně zachytit a převést do propusti. Uvedený způsob zakrytí žlabu podél kolejiště betonovými deskami, náležejícího do evidence majetku žalobkyně vč. šachty [anonymizováno] a [anonymizováno], byť byl žlab pravidelně žalobkyní čištěn, bránil stékání vody a jejímu odvodu žlabem, naopak došlo v podstatném rozsahu k přelití vody a bahna do kolejiště přes betonové desky. Kolejiště vč. jeho okolí bylo pokryto jemným blátem, které se vsáklo i do štěrku, tudíž se velmi těžko likvidovalo. Prvotně bylo odstraňováno pomocí lopat, nicméně pro stále trvající znečištění muselo být ve druhé fázi použito speciálních strojů, které oddělovaly štěrk od bláta, následně se čistý štěrk se vracel zpět, železniční svršek musel být speciálně upraven podle SŽDC [anonymizováno] díl [anonymizováno] v souladu s požadavky [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]. Po dosypávání štěrku se musely vrátit zpět i odstraněné hektometrovníky, dále došlo k seřízení 1 kusu výhybky. V souladu i s doporučeními znalce došlo po kalamitě ze strany žalobkyně k realizaci výměny betonových panelů odtokového žlabu podél trati za pochozí rošty z ocelových žárovězinkovaných pásnic a k jejich dodatečnému uchycení tak, jak vyplývalo i z provedené kontroly vojenské vlečky a jejího okolí před vznikem škodné události.

18. Ke konkrétnějším závěrům ohledně vzniklé kalamity dospěl znaleckým posudkem Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., který oproti znalci [titul] [jméno] [příjmení] využil pro vyhodnocení příčin vzniku škody rovnice MUSLE používané pro modelové výpočty aplikace půdoochranných technologií pro různé zastoupení plodin a pro srážky s dobou opakování. Za příčinu zaplavení vojenské vlečky [číslo] – [obec] dne [datum] a následný vznik škody označil nefunkční systém odvodnění, resp. nemožnost vtoku vody do kanálu/příkopu, způsobený zakrytým záchytným odvodňovacím příkopem nad vlečkou. Na zaplavení vojenské vlečky měl stav odvodňovacího systému negativní vliv v tom smyslu, že nebyla plně využita jeho průtočná ani retenční kapacita, umožňující zachycení splavené ornice a ani jeho schopnost ji následně odvést pod tělesem vlečky směrem k vodnímu toku [anonymizováno]. Důvodem bylo zakrytí betonového odvodňovacího žlabu betonovými deskami, které zcela vtoku zamezily. Stav nedostatečné údržby a riziko většího zanesení tohoto žlabu nejsou prvotní příčinou jeho neúčinnosti v posuzované epizodě. Naopak vyústění dešťové kanalizace nemělo žádný podíl na vzniku škody, neboť kanalizací zachycené vody byly těsně před železničním tělesem svedeny do vpusti betonového žlabu a ve stejném místě hned podvedeny pod vlečkou a železniční tratí a dále otevřeným příkopem do vodního toku [anonymizováno]. Skladba plodin, jejich zařazení do osevních postupů a využití agrotechnik dle znaleckého ústavu bezpochyby ovlivňují v dlouhodobém horizontu vlastnosti půdy, čímž jsou následně i ovlivněny velikosti odtoků a množství erodovaného materiálu při epizodních událostech. Kombinace různých plodin v osevních postupech a jejich různých agrotechnik se může blížit nekonečnu. Jejich volba je na hospodařícím subjektu. Ústav vytvořil tabulku různých pěstovaných plodin od erozně nejnebezpečnějších po erozně nejúčinnější, když prezentoval i scénáře, u kterých je uvažována dlouhodobá aplikace protierozních agrotechnik a osevních postupů. Na základě tohoto hodnocení konstatoval, že v případě dlouhodobé aplikace protierozního osevního postupu, vč. využití protierozních agrotechnik se dá předpokládat zlepšení hydrologických podmínek a tím i ovlivnění objemu odtoku a množství odneseného sedimentu v případě epizodní události, přičemž uvedené varianty zpracoval vždy pro dlouhodobé vysetí pouze jedné plodiny, nejednalo se však o případ této kauzy. Rozsah ovlivnění zavedením protierozních postupů pro danou epizodu a v případě stejné pěstované plodiny (kukuřice) je 32,7 % snížení odtoku vody. Pro erozi půdních částic by se jednalo o 65,6 % snížení. Rozsah ovlivnění volbou jiné plodiny pro danou epizodu je snížení od 25,0 % do 38,5 % pro odtok vody. Pro erozi půdních částic by se jednalo o snížení o 55 % až 83,8 %. Toto shrnutí vyjadřuje míru možných požadavků a jejich dopady na velikosti odtoků a množství erodovaného materiálu. Vzhledem k absenci provádějícího předpisu k zák. č. 334/1992 Sb. není možné dle znaleckého ústavu hodnotit porušení povinností ze strany zemědělce, přičemž v rámci LPIS jsou vedeny příslušné komplexní informace o erozní ohroženosti. Aplikací půdoochranných agrotechnik bylo možné ovlivnit míru odtoku snížením až o 38,5 % množství erodovaného materiálu až o 83,8 %, nicméně bez ročního střídání plodin. Toto snížení by způsobilo nižší rozsah škodní události, když nebyly porušeny žalovanou stranou žádné z tehdy platných povinností, a oba účastníci sporu měli stejnou měrou předpokládat výskyt podobné události a připravit se na ni. Hlavní míra zavinění je však na straně žalující. V případě charakteru dané půdy se jedná o písčitohlinitou půdu- ornici jakožto půdu středně těžkou se střední až vysokou propustností. Rovnice MUSLE, využitá znaleckým ústavem, je vhodná pro výpočet množství splavenin v povodí do velikosti cca 10 km a na rozdíl od rovnice USLE, použité [titul] [příjmení], je vhodná k posouzení právě konkrétní srážko-odtokové události, kdy odtok vody z povodí je ovlivněn obecně řadou faktorů, mezi něž patří množství srážek, infiltrace vody do půdy, vlhkost půdy, vegetační pokryv, retence povrchu a výskyt nepropustných ploch. Čím větší hodnota odtokových křivek CN je, tím větší je pravděpodobnost, že se jedná o povrchový odtok. Základním vstupem do modelu je srážkový úhrn návrhového deště zvolené doby opakování za předpokladu jeho rovnoměrného rozdělení po ploše povodí. Objem srážek je transformován na objem odtoku pomocí čísel odtokových křivek CN, jejichž hodnoty jsou závislé na výše uvedených faktorech. Hydrologické podmínky na zemědělské půdě závisí zejm. na hustotě zapojení porostu v průběhu roku, procentuálním zastoupením jetelovin a trav v osevním postupu, množství posklizňových zbytků na povrchu půdy a na drsnosti povrchu. Průtočná kapacita betonového žlabu pro převedení přímého přítoku je cca 1,1 m3/sec, za podmínky, že voda může do žlabu vtéci a vtoku nebrání na sraz zabudované TBZ desky, kapacita páteřní sítě dešťové kanalizace je cca 0,65 m3/sec, tento přítok je pak bezprostředně převeden pod tělesem železnice do vodního toku [anonymizováno]. Pokud by se aplikovaným modelem MUSLE vypočtený veškerý objem sedimentu, tj.714t pro nejnepříznivější kombinaci hodnot CN, transportoval do odvodňovacího betonového žlabu, způsobil by jeho zanesení z 1/3 až 2/3 objemu, přitom lze předpokládat, že suspenze erodované zeminy a vody by z velké části průběžně odtékala ze žlabu propustky pod tratí a tudíž by retenční prostor betonového žlabu byl dostatečný k tomu, aby transportovaný objem převedl vzhledem k ohrožení vojenské vlečky na epizodu, která by nezpůsobila její poškození, hlavní příčinou srážkoodtokové epizody bylo tedy jeho zakrytí n TBZ deskami v celé jeho délce.

19. Ve srovnání s posudkem zpracovaným [titul] [příjmení] znalecký ústav aplikoval oproti univerzální rovnici ztráty půdy USLE model MUSLE založený v odtokové části na stejné metodě. Navzájem se však postupy liší ve výpočtu erozního smyvu, resp. objemu transportovaného sedimentu, když [titul] [příjmení] hodnotil dlouhodobou ztrátu půdy erozí na základě dlouhodobých průměrných charakteristik erozně účinných srážek pro celou ČR, nicméně znalecký ústav využil epizodního přístupu a zhodnotil erozi odpovídající konkrétní příčinné srážkové události a vypočetl objem transportovaného sedimentu za určitých modelových situací daných způsobem hospodaření. Model MUSLE umožňuje pro danou epizodu určit odtokové charakteristiky a zároveň objemy transportovaného sedimentu v jednom kroku, metoda využívá výhod kombinace doporučených metod pro výpočet erozního smyvu- univerzální rovnice ztráty půdy USLE a CN křivek pro výpočet objemu odtoku a maximálního průtoku. Model též umožňuje hodnotit různé scénáře využití pozemků, výsledkem analýz je nejenom posouzení dané epizody, ale také výpočet potenciálního snížení odtoku a transportovaného materiálu při jiných způsobem využití pozemku. Změnou agrotechnik (půdoochranné technologie pro kukuřici, vyloučení kukuřice) lze průměrně snížit odtok o 32 % a transport sedimentů o 68 %, vypočtené průtoky jsou nižší než kapacita žlabu, čili voda by mohla býti žlabem bez problému odvedena, pokud by nebyl zakrytý. [titul] [příjmení] kvantifikuje zavinění škody expertním odhadem na 30 % z pohledu obdělávání půdy a vyseté plodiny, zároveň však ve svém závěru uvádí více faktorů, ale 2 jsou podstatně společné, a to problematicky řešený odtok vody a neřešení funkčního odvodu vody výše položených hydrotechnických prvků. Podle celkového shrnutí při dané situaci i při jiném způsobu hospodaření by hydrotechnické prvky byly schopny daný průtok a objem vody provést, pokud by tedy nebyl odvodňovací žlab zakryt. Vypočtená kapacita žlabu je 1,1 m3/s a výsledné průtoky všech scénářů jsou nižší, než je kapacita žlabu, tudíž by vodu bezpečně provedl. Cílem samotného odvodňovacího systému je návrh opatření, a to z hlediska vodohospodářského a stavebního na daném území, aby nedošlo k zaplavení, v daném případě konkrétní vlečky, kdy se vychází předem z navržených předvídatelných situací na daném území, přičemž kromě příkopové zídky patří mezi další opatření v daném terénu 3 vrstvy pražců, které pomáhají při odvodu vody z přilehlých pozemků a k odvodňovacímu systému vlečky. Podle předepsaných technických norem má odvodňovací systém na daném území zajišťovat odvod jak povrchových, tak podzemních vod, tudíž uvedený systém musí zabezpečovat odvod vody z příslušné vlečky, a to včetně přítoku cizích vod. Co se týče daného případu a vzniklé epizody, tak vedený kanalizační systém z [část obce] s tím nesouvisí, kdy voda svedená z [část obce] danou kanalizací řádně odtekla, tudíž neměla vliv na zaplavení příslušné vlečky tak, že by došlo k navýšení průtoku této vody z kanalizace a jejímu průniku na vlečku. Skutečnou příčinou vzniku dané epizody byl výlučně odvodňovací systém kolem vlečky, a to v podobě odvodňovacího žlabu, charakteru jeho stavebnětechnického stavu, když tento byl kapacitně dostatečný pro průtok množství dané vody při uvedené epizodě, nicméně jeho zakrytí pevnými deskami bránilo v odvodňovací funkci, aby se tato voda dostala do příkopů a dále do [řeka]. Dle předložřených výkresů žalobkyní šlo o zrekonstruovanou sestavu z roku 2001 z převzatých obrázků dle stanovené technické normy TNŽ736949, která se zabývá odvodněním železničních tratí a stanic, tudíž znalci nebyla předložena žádná řádná PD, na kterou žalobkyně poukazovala, že z ní vycházela při obhospodařování a vybudování tohoto systému, který měl být dle PD řádně zkolaudován, na rozdíl od stanovené normy tyto výkresy obsahovaly jmenované pražce, ale dané podklady neřešily funkci příkopové zídky, z uvedených výkresů není ani patrné, že by měl být žlab zakryt pevnými deskami. Obecně způsobů odvodňování je celá řada a zásadně tento způsob musí vypracovat příslušný projektant, nicméně správa železniční vlečky sdělila, že takovou PD nedisponuje, přesto při takovém způsobu odvodňování musí na sebe navazovat veškeré prvky, které by z okolí odváděly veškerou vodu, tudíž musí odvádět i přítok cizích vod mimo samotnou vlečku. Zídka slouží především jako zpevnění železničního tělesa, odvádí vody z podloží železniční trati prostřednictvím odvodňovacích drenů umístěných z boční části tělesa vlečky, dále její funkce spočívá i v převodu vody z bočních vpustí do příkopové zídky a následně do [řeka]. Vzhledem k tomu, že jiný způsob v daném místě není vytvořen, jejím účelem je i odvod cizích povrchových vod přitékajících k vlečce. Z pohledu stavebního řízení nelze nikdy vyloučit odvod cizí vody, navíc zde je přítok cizích vod z jedné strany, protože v daném terénu neexistuje jiný odvodňovací prvek kromě uvedené zídky, např. před zídkou není vytvořen další otevřený příkop, který by odváděl cizí vodu, tudíž by předmětná zídka již sloužila především k odvodnění samotné vlečky a vpustí, proto je nutné požadovat za této situace a dodržení technické normy, aby příkopová zídka jakožto jediný odvodňovací prvek umístěný kolem vlečky plnila současně všechny tyto funkce, aby odváděla tedy i cizí vodu, jinak by nedošlo k naplnění požadované technické normy pro vybudovaný odvodňovací systém. V posudku znalci vycházejí ze svých závěrů, kdy právě předvídatelnost spatřují u žalobkyně jako správkyně majetku povinností ho dostatečně zajistit řádným odvodňovacím systémem, nikoliv z pozice znalostí v oboru zemědělské výroby, ale na žalobkyni v daném případě bylo si zajistit takový odvodňovací systém, aby umožňoval odvod i cizí vody z okolních pozemků, a to nikoliv pouze ze samotného tělesa vlečky, která právě byla zasažena. O to více je nezbytná tato předvídatelnost u žalobkyně s ohledem na nebezpečí vzniku dalších a větších kalamit. Postup žalobkyně vyplynul ze samotného opatření až následně, kdy vyměnila betonové zákrytové desky za rošty, které umožňovaly vtok vody do žlabu a tím zamezila vzniku dalších epizod a zaplavení vlečky do budoucna, tudíž z této situace současně plyne, že skutečně provedení takového opatření se zatím jeví za dostatečné k tomu, aby nedošlo k opětovnému zaplavení vlečky. Za této situace může přítoková zídka plně splňovat odvodňovací funkci i ve vztahu k cizím vodám. Na základě kontrol a zpráv žalobkyně z dřívějšího období si sama žalobkyně toho musela být vědoma, když bylo doporučeno provést výměnu pevných desek za rošty.

20. Znalecký ústav se zaměřil i na charakter a obhospodařování daných pozemků včetně jejich osevu v souvislosti s vlivem na vznik škody, když potvrdil, že tyto pozemky jsou dle zápisu ve LPISU vyznačeny jako erozně neohrožené z hlediska sledu výsadby či osevu plodin na daném území. Žalovaná ročně charakter osevu plodin měnila, když od roku 2008 až do vzniku události tento druh plodiny, tj. kukuřici, osela poprvé, nemohla tedy jako zemědělský podnikatel předpokládat vznik erozních důsledků při vzniku uvedené srážkové události. Podle získaných dat i ve vazbě na hydrometeorologický ústav se navíc nejednalo o přívalovou srážkovou událost, když se vycházelo i z dat historických v daném okolí, přičemž by se hledělo na využití osevu kukuřicí jinak za situace, kdyby tato plodina byla vysévána vícekrát či pravidelněji, ale to v daném případě vůbec nebylo. Proto je nutné považovat postup žalované při prováděném osevu, který se navíc střídal různým charakterem plodin, za zcela standardní. Žalovaná dodržovala standardní postupy při dodržování rotace vysévaných plodin, kdy skutečně z hlediska erozního a hydrologického není vhodné používat stále stejnou plodinu na daném území, a to ani v situaci, kdy by taková plodina nebyla erozně nebezpečná, protože by mohla i tato erozně bezpečnější plodina ohrozit charakter erozních parametrů orné půdy. Žalované nebránilo nic, aby charakter plodin, tj. kukuřici, mohla vyset. Co se týče využitých metod a znalce [příjmení], část zkoumání je shodná, nicméně znaleckým ústavem používaná metoda, resp. rovnice MUSLE je doporučovaná samotnou metodikou pro posuzování epizodních záležitostí, v daném případě se tedy o takovou skutečnost jednalo, kdy se zkoumá odtok, objem, průtok a množství transportovaného materiálu, tato rovnice má dvě části, a to srážkoodtokový proces a dále erozní procesy a odtok sedimentu, kdy se posuzuje stav nasycení půdy, osetí půdy konkrétní plodinou, ztráta půdy, parametr srážek, parametr příslušné plodiny a projev, ale v daném případě nikoliv z dlouhodobého hlediska, jak je to u modelu USLE jakožto univerzální rovnice ztráty půdy. Ústav vycházel z konkrétní situace, která vznikla v konkrétním časovém období, kdežto rovnice USLE se používá z dlouhodobého hlediska, a to ve vztahu k srážkovosti v průběhu 30 let a ve vztahu rotaci a osevu plodin v rozsahu 5 let. Proto se rovnice USLE používá spíše na posouzení změn kvality půdy, nikoliv při odnosu a transportu v rámci srážkoodtokových epizod, z tohoto pohledu je rovnice USLE pro zkoumání konkrétní epizody nevyužitelná, neboť nespecifikuje konkrétní situaci a představuje obecnější pohled na vyhodnocení, které zprůměruje a stanoví tak průměrnou ztrátu půdy za jeden rok. Rovnice USLE při posouzení této epizody neměla být tedy použita, ale naopak mělo být využito podle metodiky rovnice MUSLE. Za použitého modelového scénáře, těch bylo dokonce 6 s předpokladem různého osetí, tj. různého povrchu pozemku s ohledem na volbu plodiny, případně i agrotechniky, tj. směr obdělávání, využití půdoochraných technologií, setí do meziplodiny (do mrtvého porostu se naseje nová plodina) a jiné, ústav dospěl k závěru, že stále byla kapacita žlabu na odvádění vody a příslušných segmentů dostatečná k tomu, aby nedošlo k zaplavení vlečky, dokonce tento stav by byl i v případě travního porostu na dané půdě. Uvedeným žlabem byl pořád zajištěn dostatečný průtok, kdy ani v případě kukuřice by průtok vody a segmentů nepřekročil kapacitu žlabu, proto není možno vyčíslit na straně žalované ani procentuálně podíl škody v důsledku nezabezpečení protierozních opatření. Pokud by tomu bylo naopak, že by pro případ osetí kukuřicí nebyla dostatečná průtokovost žlabu, tak by samozřejmě nesla žalovaná na takovém vysetí za určitých podmínek svůj podíl, za daných podmínek by ani za tohoto stavu nemohla žalovaná epizodu předpokládat a tudíž vyřadit tuto plodinu z osetí.

21. Z hlediska volby pozemků použitých pro modelování situace ústav využíval erozně uzavřené celky, které zahrnují celou odtokovou oblast, tauy obhospodařovanou žalovanou v dané kauze, nikoliv půdu obhospodařovanou jiným subjektem. Pokud [titul] [příjmení] uvedl ve svém posudku, že část bloku obsahuje půdy s mírně erozním ohrožením, tak vycházel z dlouhodobého hodnocení a pohledu, kdežto ústav se zaměřoval na konkrétní srážkovou epizodu, když provádění vzorků půdy s takovým odstupem času, jak ústav činil ve vztahu ke vzniklé době epizody, není vhodné. Ústav se zaměřoval na hydropedologické podmínky, tj. vstřebatelnost vody do půdy a množství vstřebávaného odtoku vody z půdy. [titul] [příjmení] však prováděl pouze terénní šetření pochůzkou a nevyhodnocoval tak uvedené hodnoty, naopak ústav činil odběry vzorků v roce 2021 a vyhodnocoval vsakování vody za konkrétní srážkové epizody. [titul] [příjmení] se na základě rovnice USLE soustředil na výsledek dlouhodobého posouzení dané půdy v rozsahu délky 5 let, znalecký ústav s ohledem na využití metody MUSLE nepracoval s pojmy erozního ohrožení konkrétní půdy, ale vycházel ze zrnitosti půdy a bonitované půdněekologické jednotky, tyto parametry se promítnou pak do výsledku při zkoumání charakteru půdy a vsakování vody a odnosu sedimentů. Právě zvolená metoda se odlišuje od použité metody znalce [titul] [příjmení], kdy se znalecký ústav zabýval konkrétní srážkovou epizodou. I za situace, že by se jednalo o mírně erozní ohrožení půdy u konkrétních pozemků v rámci bloku, který se zkoumal, přesto uvedené 2 půdní bloky nebyly ve LPISU označeny za erozně ohroženou půdu. Pokud ústav použil rovnici MUSLE, zadával tam vlastnosti půdy, nikoliv pojem erozně ohrožená půda, i za této situace počítá tato rovnice s vyhodnocením ve vztahu k náchylnosti půdy erozí.

22. Podle § 2900 občanského zákoníku, vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

23. Podle § 2894 odst. 1 občanského zákoníku, povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

24. Podle § 2918 občanského zákoníku, vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

25. Podle § 2910 občanského zákoníku, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

26. Podle § 2911 občanského zákoníku, způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

27. Podle § 10 vládního nařízení č. 262/2012 Sb. ve znění pozd. předp., při pěstování jednoletých plodin je nutné omezit mezidobí bez porostu v zájmu omezení eroze půdy a snížení vyplavování živin. Při pěstování meziplodin, pokud nenásleduje ozimá plodina, se ponechá porost na zemědělském pozemku alespoň do 31. října příslušného kalendářního roku. Při obnově trvalých travních porostů a po zaorávce jetelovin je nutné vysévat v nejbližším agrotechnickém termínu následné plodiny. Jestliže po jetelovinách následuje jarní plodina, je třeba porost jetelovin zaorat po 31. říjnu příslušného kalendářního roku. Kukuřici ve třetím aplikačním pásmu vymezeném v tabulce č. 4 v příloze č. 2 k tomuto nařízení nelze pěstovat více než 2 roky po sobě.

28. Podle § 11 vládního nařízení č. 262/2012 Sb. ve znění pozd. předp., z důvodů ochrany půdy před erozí a vod před znečištěním se nesmí pěstovat kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice nebo čirok na zemědělských pozemcích se sklonitostí převyšující 7 stupňů, jejichž jakákoliv část se nachází ve vzdálenosti menší než 25 m od útvaru povrchových vod. Na zemědělských pozemcích s ornou půdou se sklonitostí převyšující 10 stupňů a na zemědělských pozemcích s trvalým travním porostem se sklonitostí převyšující 12 stupňů se nesmí používat dusíkaté hnojivé látky, s výjimkou tuhých statkových hnojiv a tuhých organických hnojiv, v případě orné půdy bez porostu zapravených do 24 hodin po jejich použití a přívodu dusíku ve výkalech a moči při pastvě hospodářských zvířat nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku. Požadavek na zapravení se nevztahuje na ponechané skliditelné rostlinné zbytky. Na zemědělských pozemcích s trvalými travními porosty se sklonitostí převyšující 7 stupňů je při používání hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem omezena jednorázová dávka na 120 kg celkového dusíku na 1 ha a při používání minerálních dusíkatých hnojiv omezena jednorázová dávka na 60 kg celkového dusíku na 1 ha. To se nevztahuje na přívod dusíku ve výkalech a moči při pastvě hospodářských zvířat nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku. Odstavce 1 až 3 se nevztahují na svahy upravené terasováním.

29. Podle § 3 písm. b) a d) zák. č. 334/1992 Sb. v účinném znění do 27. 6. 2016, je zakázáno způsobovat ohrožení zemědělské půdy erozí překračováním přípustné míry jejího erozního ohrožení stanovené prováděcím právním předpisem; přípustná míra erozního ohrožení se stanoví na základě průměrné dlouhodobé ztráty půdy vyjádřené v tunách na 1 ha za 1 rok v závislosti na hloubce půdy, poškozovat fyzikální, chemické nebo biologické vlastnosti zemědělské půdy jejím zhutňováním, zamokřováním, vysoušením, překrýváním nebo narušováním erozí.

30. Podle § 27zák. č. 254/2001 Sb. ve znění podz. předp., vlastníci pozemků jsou povinni, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, zajistit péči o ně tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů. Zejména jsou povinni za těchto podmínek zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny.

31. Podle § 126 odst. 1 zák. č. 254/2001 Sb. ve znění podz. předp., pokud se v tomto zákoně užívá pojem "vlastník" nebo "nabyvatel", rozumí se jím i ten, komu svědčí právo hospodaření. Pokud vlastník přenesl práva nebo povinnosti, jichž se příslušné ustanovení týká, na uživatele, hledí se na něj jako na vlastníka.

32. Podle § 3h) zák. č. 252/1997 Sb. ve znění pozd. předp., fond nejméně jednou za 5 let ověřuje vybrané údaje evidence půdy a evidence ekologicky významných prvků na základě ortofotomap, zhotovených na základě leteckých měřických snímků. Je-li nezbytné na základě ověření podle odstavce 1 provést změnu údajů v evidencích, provede se taková změna ve vzájemné součinnosti Fondu a dotčených uživatelů postupem podle § 3g odst. 8, s tím, že prvním úkonem ve věci je vydání oznámení o provedení aktualizace evidence půdy nebo oznámení o provedení aktualizace evidence ekologicky významných prvků.

33. Soud po provedeném dokazování s ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení dospěl k závěru, že žalobní nárok žalobkyně není dán, proto žalobu žalobkyně po částečném pravomocném zastavení řízení zcela zamítl.

34. V řízení bylo prokázáno, že dne 15. června 2016 došlo kolem 15:00 hod. po vydatném dešti k erozní události – splavení zeminy ze zemědělských pozemků zahrnutých do půdních bloků [číslo] a [číslo], obhospodařovaných na základě vlastnického práva či práva pachtovního žalovanou, a to pozemků parc. [číslo] vše zaps. v kat. úz. [anonymizováno], dále pozemků parc. [číslo] vše zaps. v kat. úz. [anonymizováno]. V inkriminované době se na těchto pozemcích nacházela kukuřice vysoká cca 50-80 cm. Popsanou událostí byla splavena zemina na těleso železniční vojenské vlečky [číslo] na pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec], kterou v rámci výkonu předmětu své činnosti provozuje v působnosti Ministerstva obrany žalobkyně. Ta také za účelem plnění předmětu svojí činnosti provádí mimo jiné údržbu a opravy tohoto majetku státu, včetně jeho pravidelného čištění, do něhož je zahrnuto i bezprostřední okolí této vlečky v návaznosti na nájemní vztah k části pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [anonymizováno], na němž je tato vojenská vlečka umístěna a na němž se nachází podél trati v délce 300m odvodňovací betonový žlab kónického tvaru s hloubkou 100 cm, šířkou 80cm nahoře a 50 cm u dna, krytý betonovými panely tloušťky 5cm, v dolní části je do žlabu zaústěno odvodnění kolejiště.

35. Tuto činnost žalobkyně i v období předcházejícím škodné události prováděla pravidelně prostřednictvím třetího subjektu. Nicméně již v květnu [rok] bylo žalobkyni uloženo v souvislosti s provedenou pravidelnou kontrolou upravit povrch odvodňovacího žlabu u propustku v km [anonymizováno] výměnou PZ desek za ocel. mříž, žalobkyně však tento požadavek přede dnem [datum] nerealizovala. V důsledku uvedeného krytí odvodňovacího žlabu betonovými deskami s úzkými spárami nebyl tento žlab v době vzniku škodné události chopen zachytit vodu odtékající po svazích a po zemském povrchu, tudíž došlo k výraznému znečištění vojenské vlečky a jejího okolí sedimentem i kamením znemožňujícím v důsledku ucpání spár odtok vody do zcela kapacitního žlabu, přičemž stav vybudovaného systému zrekonstruované zatrubněné dešťové kanalizace vč. kontrolních šachet a propustí se nestal příčinou vzniklé kalamity. Dle provedeného šetření znalců v návaznosti na podklady Českého hydrometeorologického ústavu nebyla inkriminovaného dne naplněna definice přívalové srážky, která by tak představovala objektivní mimořádnou událost v návaznosti na vznik škody. Dle vyjádření znaleckého ústavu by byl i za situace takového charakteru srážky odvodňovací žlab schopen stékající vodu dostatečně odvést, aniž by došlo k zanesení vojenské vlečky sedimentem, pokud by však povrch odvodňovacího žlabu byl zcela funkční z pohledu jeho pokryvu. Na vzniklý stav neměla vliv ani svažitost zemědělských pozemků umístěných na blocích [číslo] a [číslo], která s ohledem na shora uvedené právní předpisy nedosahovala takového stupně, který by vyžadoval přísná protierozní opatření, jež mimo jiné zahrnují i požadavky na charakter vysévané plodiny vč. jejího časového střídání. Označené půdní bloky jsou v rámci registru LPIS, který zajišťuje a spravuje Ministerstvo zemědělství ČR spolu se SZIF, v návaznosti na Portál farmáře ohledně požadavků standardů Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) v celém svém rozsahu uvedeny v kategorii NEO (neohrožené), naopak při jejich přeřazení do kategorie MEO by musely být aplikovány půdoochranné technologie, které však nemusí být vhodné z hlediska minimalizace odtoku či erozních smyvů. Ke zrychlenému odtoku a viditelným projevům eroze dochází na pozemku při konvenčním výsevu širokořádkové plodiny, zvláště pak kukuřice, která má poměrně pozdní dobu výsevu. U žalované však nebylo možné ani spatřovat porušení dotačních pravidel pro příjem dotace na uvedených pozemcích, neboť tyto pozemky nejsou svažité nadlimitně ani nejsou v registru LPISevidovány jako erozně ohrožené či mírně erozně ohrožené, tudíž v rámci DZES nebylo uplatňováno z hlediska eroze taktéž žádné opatření již v minulosti. V rámci vedení záznamů v registru LPIS byla u žalované na označených půdních blocích provedena kontrola v r. [rok] a dále v r. [rok], kontroly u ní nezjistily porušení v oblasti Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (pěstování nevhodných plodin na erozně ohrožené půdě), přičemž na střídání plodin na uvedených pozemcích není žádný požadavek, jedná se o standardní ornou půdu, kdy při pěstování jednoletých plodin je nutno omezit mezidobí bez porostu v zájmu omezení eroze půdy a snížení vyplavování živin. K uvedeným pozemkům kat. úz. [anonymizováno] v souvislosti s posouzením odvádění srážkových vod ze zemědělských pozemků či vhodnosti jejich využití a osazení zemědělských pozemků nevydávala žádná stanoviska ani Česká inspekce životního prostředí. Žalovaná, která v rámci výkonu zemědělské činnosti obhospodařované pozemky od [datum] dobře znala, přesto každoročně střídala vysetou plodinu na předmětných pozemcích, přičemž v r. [rok] byly pozemky osety kukuřicí na zrno, v předcházejících období od r. [rok] až do r. [rok] nebyl tento charakter plodiny vyset, tudíž i z pohledu zkušeného zemědělského podnikatele sama realizovala erozně půdoochranná opatření a jako uživatel uvedených pozemků plnila řádně i svoji povinnost ve vztahu k evidenci SZIF a hlásila jejich obdělávání konkrétními plodinami. V porovnání s metodikou SZIFu s názvem Standarty dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy dokonce mohly být na pozemcích předmětných bloků pěstovány jakékoliv plodiny. V případě dlouhodobého pěstování jednoho druhu plodiny na pozemku obecně dochází ke změně charakteru tohoto pozemku ve smyslu jeho struktury, kdy se takový pozemek skutečně může stát více erozním. Toho si je vědom i každý zemědělec, tedy i žalovaná, která každoročně druhy plodiny na těchto pozemcích střídá. V daném případě byla kukuřice oseta asi v dubnu [rok], tudíž v červnu [rok], kdy ještě nebyla sklizená na zrno, se na poli nacházela vzrostlá kukuřice, která má ale nízkou ochrannou protierozní funkci s ohledem na šíři při osetí řádků. Přesto při běžném dešti i přes odstup řádků kukuřice od sebe ke smyvu zeminy nedochází. Nicméně ani [stát. instituce], nejsou z úřední činnosti známy jakékoliv problémy spojené s obhospodařováním těchto pozemků žalovanou. Dle závěru znaleckého ústavu, který navázal na znalecké šetření a závěry znalce [titul] [jméno] [příjmení] a použil přesnější metody znaleckého zkoumání použitím rovnice MUSLE, potvrdil za příčinu zaplavení vojenské vlečky [číslo] dne [datum] a následný vznik škody nefunkční systém odvodnění, resp. nemožnost vtoku vody do kanálu/příkopu, způsobený zakrytým záchytným odvodňovacím příkopem nad vlečkou. Na zaplavení vojenské vlečky měl stav odvodňovacího systému negativní vliv v tom smyslu, že nebyla plně využita jeho průtočná ani retenční kapacita, umožňující zachycení splavené ornice a ani jeho schopnost ji následně odvést pod tělesem vlečky směrem k vodnímu toku [anonymizováno]. Byť skladba plodin, jejich zařazení do osevních postupů a využití agrotechnik dle znaleckého ústavu bezpochyby ovlivňují v dlouhodobém horizontu vlastnosti půdy, čímž jsou následně i ovlivněny velikosti odtoků a množství erodovaného materiálu při epizodních událostech, v zemědělském postupu žalované nelze spatřovat příčinu vzniku kalamitní události navíc za situace, kdy ročně střídala charakter osévaných plodin, čímž i z prevenčního hlediska realizovala protierozní opatření, byť tato nevyplývala z evidenčních požadavků daného charakteru půdy, tj. písčitohlinité ornice jakožto půdy středně těžké se střední až vysokou propustností. V případě charakteru dané půdy by suspenze erodované zeminy a vody z velké části průběžně odtékala ze žlabu propustky pod tratí a tudíž by retenční prostor betonového žlabu byl dostatečný k tomu, aby transportovaný objem převedl vzhledem k ohrožení vojenské vlečky na epizodu, která by nezpůsobila její poškození, pokud by tedy nebyl odvodňovací žlab, který kapacitně zajišťoval dostatečný průtok množství vody, pokryt TBZ deskami v celé jeho délce. Žalované tedy nic nebránilo, aby charakter plodiny, tj. kukuřici, mohla na předmětných pozemcích vyset. Podle předepsaných technických norem má odvodňovací systém na daném území zajišťovat odvod jak povrchových, tak podzemních vod, tudíž uvedený systém musí zabezpečovat odvod vody z příslušné vlečky, a to včetně přítoku cizích vod, nicméně v daném případě nebyly tyto technické požadavky za popsaného stavu splněny, kdy žalobkyně nedisponuje ani žádnou projektovou dokumentací, která by řádný odvodňovací systém na daném území zajištovala. Proto bylo především na žalobkyni, aby jakožto správkyně majetku plnila řádně své povinnosti a takový řádný odvodňovací systém zajistila, a to v rámci předvídatelnosti i z pohledu nebezpečí vzniku dalších a větších kalamit. K přijetí samotného opatření spočívajícího ve výměně betonových zákrytových desek za ocelové rošty však žalobkyni vedla až vzniklá škoda a doporučující závěry znalce [titul] [jméno] [příjmení], přičemž toto provedené opatření se zatím jeví za dostatečné k tomu, aby nedošlo k opětovnému zaplavení vlečky, byť o jeho přijetí žalobkyně věděla již před vznikem škodní události. Na tuto skutečnost poukazovaly i samotné závěry plynoucí z likvidace pojistné události vedl. účastníkem.

36. Při posouzení institutu odpovědnosti za škodu je nutno vycházet buď ze speciální právní úpravy upravující vznik odpovědnosti příslušného subjektu za škodu při existenci příslušných okolností a splnění zákonem stanovených podmínek, nebo vycházet při posouzení odpovědnostního vztahu z obecné úpravy občanského zákoníku s odkazem na ust. § 2910, případně klauzuli o generální prevenci. Je nutné konstatovat, že se žalovaná nedopustila žádného porušení právní povinnosti, a to jak ve formě konání, tak případného opomenutí. V daném případě způsobil škodu žalobkyni nefunkční odvodňovací žlab, který náležel ohledně správy, zajištění funkčnosti a čištění do kompetence samotné žalobkyně, která byla vázána povinností plnit svoji funkci řádného hospodáře a předcházet z tohoto titulu vzniku případných škod na svěřeném majetku. Jelikož samotná žalobkyně s odkazem na shora uvedené závěry sama nedostála svým povinnostem, když dokonce si byla zcela vědoma před vznikem kalamitní události nutnosti vyměnit pevné betonové krycí desky odvodňovacího žlabu za ocelové mříže schopné dostatečného odvodu splavenin a přitékající vody, přičemž ani tuto prevenční povinnost řádně před kalamitní událostí nesplnila, čímž zapříčinila vznik škody na svěřeném majetku, tudíž je tedy povinna si vzniklé následky nést jako poškozená ze svého. Na žalované nelze spravedlivě žádat ani částečnou úhradu vzniklé škody tak, jak žalobkyně vymezila v žalobním podání po částečném zpětvzetí žaloby, neboť se žalovaná nedopustila žádného porušení právní povinnosti, která by směřovala k odpovědnostnímu zákonnému ustanovení, u něhož zákonodárce předpokládá naplnění nedbalostního rozsahu, v jehož příčinné souvislosti by vznikla škoda příslušné výše. U žalované nelze spatřovat ani naplnění ustanovení o generální prevenci odpovědnosti za škodu, přičemž nebylo ani na místě zvažovat otázky liberačních důvodů spočívajících v přívalovém dešti, o který se v daném případě ani nejednalo, a navíc se obdobné liberační důvody ke shora uvedeným zákonným ustanovením nepojí. S ohledem na uvedené právní závěry, kdy pro aplikaci zákonných ustanovení odpovědnosti za škodu by bylo nutné naplnit veškeré jmenované podmínky právního institutu odpovědnosti za škodu, soud žalobu žalobkyně vůči žalované zamítnul.

37. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle procesní úspěšnosti žalované a vedlejšího účastníka žalované tak, že zavázal žalobkyni ve výroku II. a ve výroku III. zaplatit oběma účelně vynaložené náklady řízení. Náhrada účelně vynaložených nákladů řízení žalované v celkové částce 247 070 Kč sestává se z odměny advokáta dle § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění pozd. předp. ve výši 246 500 Kč za 19 úkonů právní služby, a to 16 úkonů právní služby á 13 340 Kč /příprava a převzetí, podání z 14. 12. 2018, 12. 2. 2019, 19. 3. 2021, 17. 7. 2019 a 24. 2. 2021, účast při jednání dne 16. 2. 2021 v rozsahu 2 úkonů, účast při jednání dne 26. 2. 2021 v rozsahu 2 úkonů, účast při jednání dne 8. 3. 2021 v rozsahu 2 úkonů, účast při jednání dne 22. 3. 2021 v rozsahu 2 úkonů a účast při jednání dne 20. 4. 2021 v rozsahu 2 úkonů/ dále 3 úkonů právní služby á 11 020 Kč za účast při jednání dne 4. 10. 2022, dále 19 x RP á 300 Kč, tj. celkem 5 700 Kč za 19 úkonů právní služby dle §§ 11, 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění pozd. předp. Soud žalobkyni zavázal zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalovanou ve sporu zastupoval (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Náhrada účelně vynaložených nákladů řízení vedlejšího účastníka v celkové výši 3 300 Kč sestává z 11 úkonů /vstup do řízení s vyjádřením k žalobě, vyjádření ke znaleckému posudku a k dodatku č. 1, účast u jednání ve dnech 16. 2. 2021 za 2 úkony, 26. 2. 2021 za 2 úkony, 8. 3. 2021 za 2 úkony a 22. 3. 2021 za 2 úkony/ á 300 Kč dle vyhl. č. 254/2015 Sb.

38. Ve výroku IV. tohoto rozsudku zavázal soud žalobkyni k náhradě nákladů řízení vynaložených z rozpočtových prostředků soudu na úhradu zbytku přiznaného znalečného znaleckému ústavu za vypracování znaleckého posudku vč. dodatku č. 1 a výpovědi znalců u jednání konaného dne 4. 10. 2022, a to po využití složené zálohy žalobkyní ve výši 20 000 Kč, tj. celkem k úhradě částky 52 958,83 Kč jako doplatku znalečného ve výši 28 973 Kč dle usnesení Okresního soudu v Olomouci č. j. 24C 366/2018-535, dále přiznaného znalečného ve výši 10 791,50 Kč dle usnesení Okresního soudu v Olomouci č. j. 24C 366/2018-570 a znalečného ve výši 13 194,33 Kč dle usnesení KS Ostrava, pobočka v Olomouci č. j. 69 Co 397/2022-651 s odkazem na ust. § 148 odst. 1 o. s. ř.

39. Lhůtu k plnění soud určil dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. jako lhůtu pariční.