24 C 383/2016

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Novákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 2. právnická osoba , IČO se sídlem adresa žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci 3. název žalované , IČO se sídlem adresa žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci o oddělení z podílového spoluvlastnictví a protižalobě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Žaloba na oddělení části pozemku parc. [číslo] – orné půdy, zemědělský půdní fond o výměře [výměra], zaps. v kat. úz. [část obce], obce a okresu [obec] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, [katastrální pracoviště], do výlučného vlastnictví žalobkyně o výměře [výměra] pod označením parc. [číslo] – orná půda, zemědělský půdní fond dle geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] ze dne [datum], vypracovaného [jméno] [příjmení] a úředně ověřeného oprávněným zeměměřičským inženýrem [titul] [jméno] [příjmení], potvrzeného dne [datum] Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, jakožto součásti tohoto rozsudku, se zamítá.

II. Žalobkyně a žalovaná 2) nemají vůči sobě navzájem právo na náhradu nákladů řízení o oddělení části pozemku náležejícího do spoluvlastnictví účastníků řízení.

III. Žalobkyně a žalovaná 3) nemají vůči sobě navzájem právo na náhradu nákladů řízení o oddělení části pozemku náležejícího do spoluvlastnictví účastníků řízení.

IV. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných 2) a 3) k nemovitosti, a to pozemku parc. [číslo] – orná půda, zemědělský půdní fond, zaps. v kat. úz. [část obce], obci a okrese [obec] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj,[katastrální pracoviště], se zrušuje.

V. Žalobkyni se přikazuje do výlučného vlastnictví nemovitost, a to pozemek parc. [číslo] – orná půda, zemědělský půdní fond, zaps. v kat. úz. [část obce], obci a okrese [obec] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, [katastrální pracoviště],.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 2) na vypořádací podíl částku 3 487 819 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 3) na vypořádací podíl částku 2 989 559 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku

VIII. Žalobkyně a žalovaná 2) nemají vůči sobě navzájem právo na náhradu nákladů řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti.

IX. Žalobkyně a žalovaná 3) nemají vůči sobě navzájem právo na náhradu nákladů řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti.

X. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Olomouci náhradu nákladů řízení v částce 77 863,55 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XI. Žalovaná 2) je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Olomouci náhradu nákladů řízení v částce 77 863,55 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XII. Žalovaná 3) je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Olomouci náhradu nákladů řízení v částce 77 863,55 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 16. 11. 2016 u Okresního soudu v Olomouci domáhala oddělení části pozemku parc. [číslo] – orné půdy, zemědělský půdní fond o výměře 32 418 m2, zaps. v kat. úz. [část obce] v okrese [obec] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, [katastrální pracoviště] do svého výlučného vlastnictví, přičemž rozsah oddělené části o výměře 27 401 m2 dle vypracovaného geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] ze dne [datum] měl odpovídat velikosti jejího spoluvlastnického podílu id. 71/84 k pozemku parc. [číslo] zbývající část pak pod označením parc. [číslo] půda zemědělský půdní fond o výměře 5 018 m2 měl nadále zůstat v podílovém spoluvlastnictví ostatních spoluvlastníků, kterými byli ke dni podání žaloby 1) [celé jméno původní účastnice] v rozsahu id. 1/28 k celku, 2) [celé jméno původního účastníka] v rozsahu id. 1/12 k celku a 3) [celé jméno původní účastnice] v rozsahu [číslo] k celku. Oddělením pozemku nedojde ke snížení hodnoty pozemku a oddělení nebude mít vliv na hospodářský účel, užití, druh či charakter pozemku., když k oběma částem po oddělení je bez jakéhokoli omezení přístup z veřejné zpevněné komunikace. S navrhovaným oddělením pozemku vyjádřil souhlas i stavební odbor [stát. instituce]. Pozemek je aktuálně využívaný v souladu s územním plánem, což nadále zůstane, přičemž může dojít k oddělení části pozemku z prvé i levé strany, podélné oddělení části pozemku po konzultaci se stavebním úřadem je vyloučeno. Žalobkyni se doposud nepodařilo s ostatními spoluvlastníky docílit žádné dohody, naopak žalobkyně sama na své náklady nechala zpracovat geometrický plán o oddělení části pozemku, ze strany spoluvlastníků došlo k neočekávanému převodu spoluvlastnických podílů na nastoupivšího účastníka do řízení. Usnesením Okresního soudu v Olomouci č. j. 24 C 383/2016-62 ze dne 20. 1. 2017, které nabylo právní moci dne 3. 5. 2017, soud připustil, aby na místo žalovaných 1) a 3) vstoupila do řízení [právnická osoba] s rozsahem odkoupeného spoluvlastnického podílu ke shora uvedenému pozemku v rozsahu id. 1/14 k celku. V průběhu řízení žalobkyně zprostila zatížení nemovitosti zřízenými zástavními právy. Pro účely smírného řešení sporu navrhla žalobkyně cenu odkoupení zbývajících spoluvlastnických podílů za 1 200 Kč/m2, přičemž navrhovaná zbývající část pozemku obou spoluvlastníků je pro případ oddělení zcela plnohodnotná a zcela využitelná. Znalecký posudek předložený žalovanou 3) je pro uvedené účely nevyužitelný, neboť nerozlišuje charakter jednotlivých částí pozemku, přičemž za skutečnou cenu a reálnou za účelem rychlého smírného vyřešení sporu lze považovat cenu 1 016 Kč/m2.

2. Žalovaný 2) [celé jméno původního účastníka] vyjádřil názor, že jediné řešení spatřuje ve zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k uvedenému pozemku, přičemž upřednostňuje smírné mimosoudní řešení, podstatné však je, kdo bude hradit náklady spojené s oddělením, dále pak poukázal na více možností variant, když navržená varianta je nešťastná.

3. Žalovaná 3) [anonymizováno] taktéž navrhla mimosoudní řešení spoluvlastnické otázky, následně při jednání odkázala na více možností variant řešení, které by měly být řešeny, když navrhovaný způsob oddělení ve vztahu ke zbývajícím spoluvlastníkům zasahuje v šířce 25 m do plochy veřejného prostranství a tuto část tedy nelze zastavět, tudíž se jedná o pozemek částečně nevyužitelný, volba jiných variant oddělení též neskýtá plnohodnotné využití zbývající části pozemku. Navrhované dělení pozemku v případě možnosti ještě neznamená jeho vhodnost s ohledem na nebezpečí poškození ostatních spoluvlastníků na svých právech. Žalobkyni v rámci smírného řešení věci navrhla odkup svého podílu za 1 750 Kč/m2 oproti ceně dle zpracovaného posudku znalcem [jméno] [příjmení] v částce 2 500 Kč/m2.

4. Protižalobou žalovaného 2) [celé jméno původního účastníka], doručenou soudu dne [datum], se žalovaný 2) domáhal vůči žalobkyni a žalované 3) zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku parc. [číslo] – orné půdě, zemědělský půdní fond o výměře 32 418 m2, zaps. v kat. úz. [část obce] v okrese [obec] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, [katastrální pracoviště], s tím, že navrhl nařízení prodeje uvedeného pozemku s výplatou vypořádacího podílu každému ze spoluvlastníků, když mezi všemi spoluvlastníky panují vážné neshody a tito nejsou schopni dospět ke vzájemné dohodě. Žalobkyně, která je majoritním vlastníkem nemovitosti, v minulosti projevila svůj zájem nabýt pozemek do výlučného vlastnictví, nicméně pro to nic dalšího neučinila. Současně existuje dlouhodobý nesoulad ve výkonu vlastnického práva jednotlivých spoluvlastníků, množí se soudní spory, z dosavadního řízení vyšlo najevo, že dělení pozemku není možné, aniž by došlo k poškození práv resp. K újmě spoluvlastníků, navíc tito nejsou schopni se dohodnout na kupní ceně, není ani známo, zda skutečně žalobkyně disponuje dostatečnými finančními prostředky, aby zajistila případné finanční vyrovnání za spoluvlastnické podíly ostatních spoluvlastníků. Žalovaný 2) požadoval v souvislosti s vypořádáním podílového spoluvlastnictví vyšší cenu za 1m2 než vyplývala ze znaleckého posádku [celé jméno znalce], oproti jeho částce 975 Kč/m2 požadoval částku 1 950 Kč/m2. Následně souhlasil s přikázáním pozemku do jeho výlučného vlastnictví s povinností vyplatit vypořádací podíly ostatním spoluvlastníkům v částce 1 068 Kč/m2 v souladu se zpracovaným dalším znaleckým posudkem. V souvislosti s povinností vyplatit vypořádací podíly ostatním v průběhu řízení navrhl vstup [právnická osoba], jehož je výlučným společníkem a jednatelem, do řízení na stranu žalovaného 2) jakožto vedlejšího účastníka řízení, který se svým vstupem do řízení souhlasil. Usnesením č. j. 24 C 383/2016-881 ze dne 21. 5. 2020, které nabylo právní moci dne 12. 6. 2020, soud nepřipustil vstup uvedené společnosti do řízení na straně žalovaného 2) jakožto vedlejšího účastníka řízení, nicméně rozhodl, že tato společnost vstoupila na straně žalovaného 2) [celé jméno původního účastníka] do řízení na základě nabytí vlastnického práva k jeho spoluvlastnickému podílu na pozemku. V průběhu řízení žalovaná 2) učinila žalobkyni a žalované 3) nabídku k odkupu jejich podílů k pozemku v návaznosti na vypracovaný znalecký posudek znaleckým ústavem s navýšením ceny na 1 350 Kč/m2, tj. ve prospěch žalobkyně ve výši 36 443 235 Kč a ve prospěch žalované 3) ve výši 3 079 710 Kč.

5. Žalobkyně v podáním doručeném soudu dne [datum] souhlasila se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví účastníků, přičemž projevila zájem nabýt výlučné vlastnické právo k předmětnému pozemku se závazkem vyplatit výši vypořádacího podílu každému ze spoluvlastníků á 975 Kč/m2 s odkazem již na vypracovaný znalecký posudek [celé jméno znalce], současně doložila potvrzení ze dne [datum] [jméno] [příjmení] o závazném příslibu poskytnout pro účely vyplacení vypořádacích podílů ostatním spoluvlastníků žalobkyni částku 5 000 000 Kč, když solventnost doložil potvrzením [právnická osoba] o dispozici s těmito finančními prostředky, následně po vypracování dalšího znaleckého posudku po podání protižaloby opět projevila zájem nabýt pozemek do svého výlučného vlastnictví s povinností vyplatit vypořádací podíly ostatním spoluvlastníků á 1 068 Kč/m2, přičemž svoji solventnost dokládala opět potvrzení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a [datum] o závazném příslibu poskytnout pro účely vyplacení vypořádacích podílů ostatním spoluvlastníků žalobkyni částku 5 500 000 Kč vč. smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], když solventnost doložil potvrzením [právnická osoba] o dispozici s těmito finančními prostředky.

6. Žalovaná 3) s výší průměrné ceny za odkup podílu á 975 Kč/m2 nesouhlasila, s průměrnou cenou za odkup podílu stanovenou dalším znaleckým posudkem po podání protižaloby á 1 068 Kč/m2 souhlasila, navrhla přikázání pozemku do jejího výlučného vlastnictví, za účelem vyplacení vypořádacích podílů ostatním spoluvlastníkům žalovaná 3) doložila prohlášení k financování investičního záměru žalované 3) pro účely čerpání úvěru od [právnická osoba] ze dne [datum] a ze dne [datum] a potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum] o důvěryhodnosti žalované, která disponuje na svých účtech celkem částkou přesahující 32 000 000 Kč.

7. Níže provedenými důkazy bylo v řízení prokázáno, že: - návrhem na vypořádání podílového spoluvlastnictví z [datum] vč. doručenek a situačních výkresů – žalobkyně před podáním žaloby doručila zbývajícím spoluvlastníkům návrh řešení oddělení - výpisy z KN, darovací smlouvou ze dne [datum], usnesením [označení soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum],, kupní smlouvou ze dne [datum], darovací smlouvou ze dne [datum], kupní smlouvou ze dne [datum], smlouvou o poskytnutí nepeněžitého příplatku ze dne [datum], výpisem z OR žalované 3) a [právnická osoba] s ., kopií katastrální mapy, geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], sdělením [stát. instituce], [anonymizováno 5 slov] ze dne [datum] a [datum] – na LV č. [číslo ] je zapsán pro kat. Území [část obce] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, [katastrální pracoviště] pozemek par. [číslo] – orná půda, zemědělský půdní fond o výměře [výměra], který náležel ke dni [datum] do podílového spoluvlastnictví žalobkyně v rozsahu [číslo] podílu k celku, dále [celé jméno původní účastnice] v rozsahu [číslo] podílu k celku, [celé jméno původní účastnice] v rozsahu [číslo] podílu k celku a [celé jméno původního účastníka] v rozsahu [číslo] podílu k celku, přičemž žalobkyně nabyla vlastnictví spoluvlastnického podílu na základě usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum],, které nabylo právní moci dne [datum] / [číslo], a na základě darovací smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva do KN ke dni [datum] / [číslo], [celé jméno původní účastnice] a [celé jméno původní účastnice] na základě darovací smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva do KN ke dni [datum], [celé jméno původního účastníka] na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva do KN ke dni [datum]. Následně v průběhu řízení o oddělení z podílového spoluvlastnictví a protižalobě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nabyla vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu žalovaného 2) [celé jméno původního účastníka] [právnická osoba] s . na základě smlouvy o poskytnutí nepeněžitého příplatku ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum]. Shora uvedené spoluvlastnické podíly [celé jméno původní účastnice] a [celé jméno původní účastnice] na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva do KN ke dni [datum] nabyla do výlučného vlastnictví [právnická osoba]. Soudu byly předloženy dvě varianty oddělení části pozemku na základě uvedených geometrických plánů, když prvním oddělením části pozemku s označením parc. [číslo] o rozloze 27 400m2 z levé části ve prospěch žalobkyně by zůstalo pro žalované spoluvlastníky 5 018 m2 pod označením pozemku parc. [číslo] v případě druhého navrhovaného oddělení zprava ve prospěch žalobkyně pod označením parc. [číslo] o rozloze 27 401 m2 by zůstalo pro žalované spoluvlastníky 5 018 m2 pod označením pozemku parc. [číslo] k oběma navrženým variantám vyjádřil souhlas s takovým možným dělením [stát. instituce] - znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum] [jméno] [příjmení] – na základě objednávky žalované 3) znalec zpracoval znalecký posudek za účelem ocenění pozemku parc. [číslo] v kat. území [část obce] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, [katastrální pracoviště], znalec učil výslednou obvyklou cenu pozemku ve výši 81 045 000 Kč, tj. 2 500 Kč/m2 při rozloze 32 418 m2, přičemž tuto výši stanovil porovnávací metodou s charakterem pozemku toliko jako stavebního <b>- znaleckým posudkem [číslo] – [číslo] ze dne [datum] znalce [titul]. [jméno] [příjmení] – na základě objednávky žalobkyně znalec zpracoval znalecký posudek za účelem ocenění pozemku parc. [číslo] v kat. území [část obce] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, [katastrální pracoviště], znalec učil výslednou obvyklou cenu pozemku při rozloze 32 418 m2 á 1016 Kč / m2</b> <b>- územně plánovací informací [stát. instituce] ze dne [datum], vyjádřením [stát. instituce] ze dne [datum] – uvedená územněplánovací dokumentace platí 1 rok ode dne jejího vydání, přičemž z hlediska platného územního plánu [obec] ve znění pozdějších změn s účinností od [datum] je severní polovina pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce] součástí zastavitelné plochy [anonymizováno] o výměře 1,02 ha a zastavitelné plochy [anonymizováno] o výměře 0,38 ha. Jedná se o plochy smíšené obytné, pro které je v rámci podmínek prostorového uspořádání stanovena maximální výška zástavby 10/14 m, zastavěnost 15- 40 %, blokový typ struktury zástavby a min. podíl zeleně 30 % Jižní polovina pozemku je součástí ploch územních rezerv, které územní plán vymezuje zejm. pro zajištění podmínek možného budoucího využití nezastavěného území, které podléhá pořízení změny územního plánu. Větší západní část jižní poloviny pozemku je součástí zemědělské plochy 28/131N stabilizované v 53 (B) a východní část jižní poloviny pozemku je součástí zemědělské plochy 28/081Z a v části plochy územní rezerva [anonymizováno]). Ve východní části plochy [anonymizováno], v části plochy [anonymizováno] a v části plochy [anonymizováno] je východní část předmětného pozemku v šířce cca 25m součástí koridoru technické infrastruktury pro [anonymizováno] elektrické vedení distribuční soustavy 110kV. Předmětný pozemek je součástí území, pro které byla zpracována evidovaná územní studie pod názvem„ [anonymizováno]“ jako podklad pro rozhodování v území. V požadavcích na rozvoj lokality [číslo] ([část obce]) je stanoveno rozvíjet rezidenční bydlení v nízkopodlažní zástavbě, rozvíjet veřejná prostranství, liniovou zeleň, počítat s územní rezervou pro bydlení a pro veřejná prostranství, vybudovat el. vedení distribuční soustavy. V celém území lze dle územního plánu v souladu s charakterem území, s požadavky na ochranu a rozvoj hodnot a v souladu s harmonickým měřítkem a vztahy v krajině realizovat terénní úpravy a umisťovat pozemky, stavby a zařízení uvedené jako hlavní nebo přípustné, příp. jako podmíněně přípustné, u kterých bylo prokázáno splnění stanovených podmínek. [stát. instituce] se vyjádřil ke zpracovaným variantám dle posudku [celé jméno znalce] tak, že v plochách a koridorech úz. rezerv nesmí být stávající využití měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil prověřované budoucí využití, neméně vhodnou je varianta 3.</b> - znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum] [celé jméno znalce] a výpovědí znalce, vyjádřením znalce ze dne [datum] a ze dne [datum] – znalec ocenil pozemek parc. [číslo] v kat. úz. [část obce] obvyklou cenou ve výši 31 620 000 Kč, přičemž s ohledem na zaměření vypracování posudku znalec nedoporučil reálné dělení, resp. oddělení části pozemku, upřednostnil řešení podílového spoluvlastnictví v podobě finančního vypořádání spoluvlastníků. V případě posuzovaných variant oddělení části pozemku upřednostnil variantu 1, u níž má žalobkyně podmíněný přístup přes ornou půdu SMO, žalovaní mají přístup jen z ulice [anonymizováno], tato varianta je vhodná z pohledu územního plánu a umístění pozemku, přičemž by po oddělení nedošlo k zasahování si do vlastních práv spoluvlastníků, kdy inženýrské sítě jsou nejblíže na ulici [anonymizováno] a [anonymizováno], pro všechny varianty se budou muset budovat. Varianta 1 tedy odpovídá všem zákonným kritériím, tj. především přístupnosti, účelnosti s ohledem na další využití pozemku a využití v podstatě jeho jednotlivých částí. U této varianty by se musela vypracovat však územní studie nová, což nebrání oddělení, když příslušná hranice oddělení by procházela vyznačeným zastavěným pozemkem, to by však vyžadovalo případně jiné uspořádání budov. To by bylo asi v polovině či třetině oddělovaného pozemku, tato okolnost má vliv pouze právě na vyznačenou zastavěnou část dle plánu, na zbytek oddělovaného pozemku vliv nemá. Výše vypořádací podílu v případě této varianty by u zbývajícího pozemku v rozsahu 5 018 m2 ve prospěch žalovaných činilo celkem 5 219 400 Kč, u žalobkyně by oddělená část pozemku představovala obvyklou cenu 26 400 600 Kč. U varianty 2 by měla žalobkyně přístup z ulice [anonymizováno], nicméně žalovaní by měli přístup podmíněný přes ornou půdu [anonymizováno], s ohledem na ostatní hlediska je jejich vyhodnocení shodné jako u varianty 1, v případě varianty 3 se jedná o variantu nevhodnou z pohledu územního plánu i umístění pozemku, přičemž obě účastnické strany by měly přístup z ulice [anonymizováno], jednalo by se o oddělení podélné. Uvedený pozemek je neoplocený, bez staveb a bez venkovních úprav a bez porostů, jedná se skutkově o ornou půdu takto užívanou a obhospodařovanou, pozemek má tvar nepravidelného obdélníku a je rovinný, ze severu je rámcován ulicí částečně asfaltovou komunikací ulice [ulice], zástavbou novostaveb bytových domů na ulici [ulice] a drátěným oplocením [anonymizováno], z jihu na pozemek navazuje další pole parc. [číslo] za ním další pole parc. [číslo] parc. [číslo] se kterými je ceněný pozemek společně zorán a obhospodařován v jednom půdním bloku. Z východu je ceněný pozemek rámcován polní pěšinou vedle místního potoka ústícího do dalšího potoka [anonymizováno], ze západu komunikací asfaltovou v majetku [anonymizováno]. Přístup na pozemek je tedy ze 2 stran, a to podmínečně ze severu a zcela ze západu, přístup není možný ze strany jižní a východní. Ze severu je přístup z konce ulice [anonymizováno] z parc. [číslo] orná půda v majetku [anonymizováno], který je zčásti na konci ulice vyasfaltován a dále přechází asfaltová silnice na parc. [číslo] – ostatní plocha, ostatní asfaltová silnice a na ceněném pozemku je ještě pruh trávy na parc. [číslo] což je skutkově orná půda v majetku [anonymizováno]. Tento přístup je tedy podmínečně vhodný, k jeho realizaci úplného přístupu by se musel ošetřit pruh parc. [číslo] s trávníkem, což by spočívalo ve vynětí ze ZPF a budování asfaltové cesty. Z jihu pozemek nemá přístup, když navazuje na další pole parc. [číslo] za ním následující další shora uvedená pole, z východu na ceněný pozemek není žádný vstup výjma vstupu pro pěší, což je nedostačující, jedná se o hliněnou pěšinu parc. [číslo] v majetku [anonymizováno], v KN vedenou jako ostatní plocha, ostatní komunikace, ve skutečnosti je však hliněná plocha zatravněná, stavebně neupravená a vedle ní je pak potok vtékající nedaleko do říčky [anonymizováno]. Ze západu je pak jediný nekomplikovaný přístup po asfaltové komunikaci parc. [číslo] – ostatní plocha, ostatní komunikace v majetku [anonymizováno], a to tedy z ulice [ulice]. Znalec při zpracování posudku vycházel z územního plánu a zpracované územní studie, přes zpracování shora uvedených variant pro oddělení části pozemku nedoporučuje toto řešení spoluvlastnictví k nemovitosti, naopak se přiklání k finančnímu vypořádání stran a zachování nemovitosti jako celku. Jižní část uvedené nemovitosti tvoří územní rezervu, její charakter může být změněn ze současného využití zemědělské půdy na jiný charakter, nicméně dlouhodobě se nepočítá s nějakou změnou, neboť zemědělské půdy je málo, tudíž s ohledem na pokles zemědělského půdního fondu není okamžitý zájem toto stávající účelové určení měnit z územní rezervy na územní plán pro účely zastavení. Na to má vliv i nízké ocenění této části pozemku při jejím využití, které v současné době odpovídá evidenci uvedeného účelu, je v současné době obhospodařovaná tato část pozemku jako celý blok. Veřejná prostranství mohou být využita pouze pro vybudování veřejných staveb, což je osvětlení, chodníky, cesty, tudíž jako veřejně prospěšné stavby, v žádném případě nemohou být tato prostranství využita pro účely zástavby bydlení. Znalec použil pro stanovení obvyklé ceny nemovitosti s propočtem vypořádacího podílu pro jednotlivé spoluvlastníky u příslušných variant srovnávací metodu, když rozdělil ocenění pozemku s ohledem na charakter jednotlivých částí pozemku dle územního plánu, a to pro účely bydlení pro veřejná prostranství, a to jak pro samotné využití dle územního plánu tak jako územní rezervu, když celková průměrná cena odpovídá obvyklé částce 975,384 Kč/m2. Obecně lze říci, že se obvyklá cena nemovitostí mění po třech letech, tato zásada platí spíše jen pro pozemky. Znalec [jméno] [příjmení] použil obě ceny, a to jak úřední, tak obvyklou, špatně, neboť v případě úřední ceny použil nesprávné ustanovení cenového předpisu, když operuje se stavebními pozemky, ale v daném případě se jedná o ostatní pozemek, který je skutkově zemědělský, ale právně určen k zastavění územním plánem, čili v takovém případě dochází k chybě při výpočtu, když u úřední ceny pozemku, kdy předpokládal, že se jedná o ornou půdu, ocenil tento pozemek jako stavební, tudíž je úřední cena vysoce nadsazená, při porovnávací metodě vycházel z nekontrolovatelné databáze, znalec vycházel z malé rozlohy posuzovaných pozemků, což je v daném případě podstatně nesrovnatelné ve vztahu k posuzovanému pozemku a jeho rozloze. Znalec ve svém posudku vůbec nezohledňoval smíšený typ pozemku. Znalec [příjmení] [jméno] vytvořil jak účetní, tak obvyklou cenu posuzovaného pozemku, přičemž ho rozdělil na dvě části z hlediska charakteru využití, což se nejblíže blíží posudku [celé jméno znalce], což se zobrazuje ve výsledku obvyklé a úřední ceny za 1 m2, když tento rozdíl v konečném důsledku celkové obvyklé ceny činí 4 %, o které se ceny liší. - Znaleckým posudkem [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum] znalec určil obvyklou cenu pozemku ve výši 34 636 000 Kč, což při rozloze tohoto pozemku 32 418 m2 představuje průměrnou cenu za m2 ve výši 1 068 Kč, přičemž znalec při určení této ceny opět vcházel z hledisek a charakteru částí pozemku jako u shora uvedené prvně zpracovaného znaleckého posudku, doporučil opětovně pro účely zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví vypořádání finanční, tedy absenci reálného dělení pozemku, přesto zpracoval 3 varianty reálného dělení, přičemž jako jedinou doporučil variantu č. 1 navrženou žalobkyní, když určil výše vypořádacích podílů ve vztahu k žalobkyni ve výši 28 905 000 Kč /v rozsahu 27 400 m2 pozemku/, ve vztahu k žalovanému 2) výši 3 107 500 Kč / v rozsahu 2 702 m2 pozemku/ a ve vztahu k žalované 3) ve výši 2 623 500 Kč / v rozsahu 2 316 m2 pozemku/, přičemž jediná přijatelná varianta dělení [číslo] spočívala v rozdělení pozemku svisle od ulice [anonymizováno] na jednotlivé části dle spoluvlastnických podílů, tato varianta je vhodná z pohledu územního plánu a umístění pozemku, navazuje svým způsobem na variantu [číslo] v případě návrhu na oddělení části pozemku s tím rozdílem, že oddělený návrh části pozemku by nezůstával ve spoluvlastnictví žalovaného 2) a žalované 3), ale tato část by byla reálně rozdělena mezi ně - žalobou ve věci vedené u [označení soudu] pod sp. zn. [spisová značka] na určení neplatnosti darovací smlouvy ze dne [datum], darovací smlouvou ze dne [datum], výpisy z KN, potvrzeními o zániku zástavního práva ze dne [datum] a ze dne [datum], vyjádřením se k žalobě ze dne [datum], čestným prohlášením ze dne 11. 3. 2020, rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], usnesením [označení soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], usnesením [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], usnesením [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], sdělením [stát. instituce] ze dne [datum] – [právnická osoba] jakožto žalobce podala u [název soudu] proti žalované [celé jméno žalobkyně] dne [datum] žalobu, kterou se domáhala určení neplatnosti darovací smlouvy ze dne [datum], na základě které [celé jméno žalobkyně] nabyla vlastnické právo k podílu [číslo] k pozemku parc. [číslo] zaps. v kat. úz. [část obce], obci [obec] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, [ katastrál.ní pracoviště] od dárců [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], neboť [celé jméno žalobkyně] nabyla toto vlastnické právo na základě spekulativního převodu, když na dárce mohla být činěna určitá forma nátlaku, tudíž nelze do budoucna vyloučit ani odvolání tohoto daru ze strany dárců, vlastnické právo žalované tak může být důvodně do budoucna zpochybněno. Dokonce se žalobkyně obává, že na straně žalované mohlo dojít i k naplnění případného trestněprávního jednání. Uvedené obavy jsou dále podloženy i snahou nabýt předmětnou nemovitost v rámci vypořádání podílového spoluvlastnictví do výlučného vlastnictví žalobkyně. Jako součást darovací smlouvy bylo i prohlášení dárců, že na spoluvlastnickém podílu [jméno] [příjmení] o velikosti id. 2/28 vázne omezení vlastnického práva v podobě zřízených soudcovských zástavních práv a dále zástavních práv z titulu rozhodnutí správního orgánu, což vzala obdarovaná na vědomí, přičemž ve vztahu k dárci [jméno] [příjmení] se navíc nejednalo zjevně o dar, když žalovaná tomuto dárci prokazatelně poskytla protiplnění ve formě vyplacení pohledávek, jež vázly na jeho spoluvlastnickém podílu. Soudcovské zástavní právo ke spoluvlastnickému podílu [číslo] k výše označenému pozemku zřízené na základě usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], ve věci oprávněné [stát. instituce] proti povinnému [jméno] [příjmení] za účasti manželky [jméno] [příjmení] pro vykonatelné výkazy nedoplatků oprávněné zaniklo na základě potvrzení oprávněného ze dne [datum], když dlužná částka ve výši 419 564 Kč byla povinným uhrazena a ve zbývající částce byla povinným úspěšně uplatněna námitka promlčení, dále pak zástavní právo zřízené správcem daně pod [číslo jednací] ze dne 7. 10. 2005 ke spoluvlastnickému podílu 2/28 k výše označenému pozemku jakožto zajištění daňové pohledávky s příslušenstvím zaniklo zánikem zajištěných pohledávek, přičemž platební výměry byly zrušeny. Soudcovské zástavní právo ke spoluvlastnickému podílu [číslo] k výše označenému pozemku zřízené na základě usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], ve věci oprávněné [stát. instituce] proti povinnému [jméno] [příjmení] za účasti manželky [jméno] [příjmení] pro vykonatelné výkazy nedoplatků oprávněné zaniklo na základě potvrzení oprávněného ze dne [datum], když dlužná částka ve výši 156 125 Kč byla povinným uhrazena. Zástavní právo zřízené správcem daně pod [číslo jednací] ze dne 23. 5. 2011 ke spoluvlastnickému podílu [číslo] k výše označenému pozemku jakožto zajištění daňové pohledávky s příslušenstvím zaniklo zánikem zajištěných pohledávek. Soudcovské zástavní právo ke spoluvlastnickému podílu [číslo] k výše označenému pozemku zřízené na základě usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], ve věci oprávněné [stát. instituce] proti povinnému [jméno] [příjmení] za účasti manželky [jméno] [příjmení] pro vykonatelné výkazy nedoplatků oprávněné zaniklo na základě potvrzení oprávněného ze dne [datum], když povinný úspěšně uplatnil námitku promlčení. Žalovaná v civilním řízení namítla neexistenci naléhavého právního zájmu a dále absenci aktivní věcné legitimace žalobkyně ve sporu. [název soudu] rozhodl pravomocným rozsudkem č.j. [číslo jednací] dne [datum], kterým žalobu žalobkyně na určení neplatnosti darovací smlouvy ze dne [datum] zamítl, neboť nebyl prokázán naléhavý právní zájem na toto určení, když samotným charakterem uplatněného nároku nemůže být dosaženo souladu faktického stavu se stavem právním, když určením platnosti či neplatnosti předmětné darovací smlouvy se nemůže vyřešit celý obsah a dosah sporného právního vztahu mezi jeho účastníky, určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva, proto je neopodstatněná tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny, kde je proto právním prostředkem ochrany právního vztahu nebo práva žaloba o plnění. Určovací žalobou má být vytvořen pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu a předejde se tak případným dalším žalobám o plněné nebo jestliže žaloba o plnění neřeší a ani nemůže řešit celý obsah a dopad sporného právního vztahu. Naléhavý právní zájem nelze spatřovat v tom že žalobkyně má zájem o nemovitosti, které darovací smlouvou dárci převedli na žalovanou a že se jen domnívá o důvodech případné neplatnosti smlouvy. Takovým výrokem by žalobkyně ani nedosáhla žádného zamýšleného účinku, pokud se řízení neúčastní všichni účastníci smlouvy, tedy pokud nebyl vyčerpán řádně okruh účastníků, nemohla být současně žaloba tedy ani úspěšná. -Revizním znaleckým posudkem č. [spisová značka] ze dne 28. 2. 2023 znaleckého ústavu [anonymizováno] – dle územně plánovací dokumentace z [datum] je pozemek součástí území, pro které byla zpracována evidovaná územní studie pod názvem„ [anonymizováno]“ jako podklad pro rozhodování v území s cílem rozvíjet rezidenční charakter lokality formou bydlení v nízkopodlažní zástavbě s důrazem na harmonický přechod zástavby do krajiny mimo jiné na plochách [anonymizováno] až po vybudování protipovodňového opatření na pravém břehu [anonymizováno] a na [anonymizováno]. Územní plán [obec] stanoví pořadí změn v územní etapizaci, když stavební využití ploch je možné až po vybudování protipovodňových opatření, tato územně plánovací informace platí 1 rok ode dne jejího vydání, pokud v této lhůtě [anonymizováno] žadateli nesdělí, že došlo ke změně podmínek, za kterých je vydána, zejm. na základě provedení aktualizace příslušných úz. analytických podkladů a schválení zprávy o uplatňování územního plánu. [stát. instituce] se vyjádřil k návrhu 3 variant dělení předmětného pozemku, které dle jeho stanoviska neodpovídají urbanistické koncepci navržené v Úz. studii [část obce]. Oceňovaný pozemek s výměrou 32 418 m2 je v celé svojí ploše zemědělsky obhospodařován, přičemž podle platného a účinného Územního plánu [územní celek] je v jeho severní části předpokládáno nezemědělské využití, tato severní část představuje cca ½ celkové výměry a je určena k zastavění, jedná se převážně o plochy smíšené obytné a částečně o plochy určené pro veřejné prostranství. Jižní část pozemku zůstává dle úz. pánu zemědělským pozemkem, na kterém jsou vymezeny úz. rezervy, z pohledu oceňování je tato část pozemku zemědělskou půdou. S využitím pozemku v závislosti na aktuálních územních rezervách nelze aktuálně„ počítat“ Znalecký ústav se zaměřil na 3 samostatné segmenty trhu, a to pozemky určené k bydlení a ke smíšenému využití společně s bydlením, pozemky veřejného prostranství a analogických ploch dle ÚP a zemědělské pozemky. Porovnávací metodou vycházel z nabídky realitního serveru, dále z registru smluv a zrealizovaných prodejů, z informací z cenové mapy společnosti [právnická osoba], přičemž u pozemků určených k využití jako veřejného prostranství se téměř v [obec] neobchoduje, u zemědělských pozemků se běžně obchoduje většinou v okrajových částech města. Pozemek není napojen na inženýrské sítě, stávající kapacita vodovodní sítě neumožňuje napojení tohoto pozemku bez realizace podmiňujících opatření na rozvodné vodovodní síti, ke kanalizaci je připojena pouze část pozemku na kanalizační sítě, ale i toto připojení znamená podmiňující opatření, tj. prodloužení splaškové kanalizace. Na předmětném pozemku a na sousedních pozemcích se inženýrské sítě a zařízení nevyskytují, resp. jejich kapacita neumožňuje napojení dalších sítí a přípojek. Přímý přístup na oceňovaný pozemek je pouze ze západní strany z ulice [ulice] ze zpevněného povrchu veřejné komunikace, ze severu je z veřejné komunikace nebo veřejného prostranství je přístup přes pozemek evidovaný v KN jako orná půda v majetku [anonymizováno], východní přístup je z nezpevněné úzké cesty též ve vlastnictví města. Podle ÚP [obec] se pozemek nacházel v několika plochách s rozdílným způsobem využití. [ulice] část pozemku se nachází v zastavitelných plochách, a to plochách smíšených obytných, plochách veřejných prostranství, přičemž maximální výška zástavby je 10-14 m, zastavěnost 15- 40 %, jedná se o blokový typ struktury zástavby a min. podíl zeleně činí 30 %. Mezi těmito plochami je na západní straně asi cca 2m pozemku a na východní straně je předmětný pozemek součástí zastavitelné plochy [anonymizováno] veřejných prostranství (navazuje na ul. [ulice] a ul. [ulice]). [ulice] část severní poloviny pozemku je součástí zastavitelné plochy [anonymizováno] veřejných prostranství. Jižní část pozemku byla v nezastavitelném území, jednalo se o plochy zemědělské (N), přičemž se na této části pozemku předpokládaly úz. rezervy. V úz. plánovací dokumentaci je k těmto plochám uvedeno: jižní polovina pozemku je součástí ploch úz. rezerv, které úz. plán vymezuje zejm. pro zajištění podmínek možného budoucího využití území, které podléhá pořízení Změny ÚP [obec]. Větší západní část jižní poloviny pozemku je součástí zemědělské plochy [anonymizováno] stabilizované v nezastavěném územní vymezená jako úz. rezerva [anonymizována dvě slova]) a východní strana jižní poloviny pozemku je součástí zemědělské plochy [anonymizováno], v části plochy [anonymizováno] a v části plochy [anonymizováno] je východní část předmětného pozemku v šířce cca 25 m součástí koridoru technické infrastruktury pro [anonymizováno] elektrické vedení distribuční soustavy 110 kV- napájecí dvojité vedení distribuční soustavy 110 kV pro elektrickou stanici transformační [číslo] kV [část obce] ([anonymizováno]). U ploch smíšených obytných (B) není stanoveno hlavní využití, přípustné je využití jakožto pozemky rodinných domů v lokalitách se zajištěnou ochranou před hlukem a pozemky bytových domů, ve kterých je minimálně 70 % potřeby součtu parkovacích a odstavných stání situováno v rámci objektu, v lokalitách se zajištěnou ochranou před hlukem, pozemky polyfunkčních domů k bydlení. U ploch veřejných prostranství (P) je uvedeno jako jejich hlavní využití: pozemky veřejných prostranství, zejm. náměstí, ulice, chodníky, neoplocená hřiště, veřejná zeleň a další veř. přístupné prostory bez omezení, přípustné je využití pro pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury pro pěší, cyklistickou, hromadnou a silniční dopravu, pozemky vodních toků a ploch, pozemky protierozních, protipovodňových a retenčních opatření, pozemky dopravní a technické infrastruktury řešené v souladu s koncepcí ÚP. U ploch zemědělských (N) je stanoveno hlavní využití jako neoplocené pozemky zemědělského půdního fondu (pole, zahrady, vinice, chmelnice, sady, školky dřevin), pozemky s trvalou vegetací bez primárního hospodářského významu, zejm. aleje podél komunikací, rozptýlená zeleň, meze, remízky, ÚSES apod, v případě přípustnosti využití zemědělských pozemků se jedná o pozemky protierozních, protipovodňových a retenčních opatření, drobnou doprovodnou a sakrální architekturou, pozemky nemotorové dopravní a technické infrastruktury řešené v souladu s koncepcí ÚP a dočasné stavby - úkryt na nářadí do 5m2 zastavěné plochy objektu řešené v souladu s charakterem území na oplocených pozemcích využívaných jako zahrady, vyjma území CHKO [anonymizováno]. Z mapových a textových podkladů ÚP [obec] tedy vyplývá, že celá výměra oceňovaného pozemku se nachází v několika plochách s rozdílným způsobem využití, v případě ploch pro bydlení jde o likvidní majetek, jehož likvidnost částečně negativně ovlivňuje velká výměra pozemku, v případě ploch veřejného prostranství se naopak jedná o málo likvidní majetek, který v čase mění hodnotu jen pozvolna. Část pozemku leží v nezastavitelném území, tj. v zemědělských plochách, přičemž je zde podle ÚP uvažována úz. rezerva pro bydlení a úz. rezerva pro veřejné prostranství. Z pohledu oceňování je tato část pozemku zemědělskou půdou, která je takto využívána, počítat s konkrétním budoucím využitím území dle úz. rezerv představuje spekulaci. Spekulace je vyloučena ze všech základních tržních kategorií (standardů) hodnot. Smíšené obytné plochy (B) tvoří rozlohu 15 080 m2, plochy veřejných prostranství (P) tvoří 1415 m2 a plochy zemědělské (N) tvoří 15 923 m2. Znalecký ústav učinil závěr pro ocenění smíšených obytných ploch v částce 2 372 Kč/m2, u veřejných prostranství 755 Kč / m2 a u zemědělské půdy 315 Kč/m2, dále pak učinil závěr ohledně obvyklé ceny celého pozemku ve výši 41 853 830 Kč, přičemž propočet ocenění pro jednotlivé podíly, a to pro žalovanou 2) v částce 3 487 819 Kč, pro žalovanou 3) v částce 2 989 559 Kč a pro žalobkyni v částce 35 376 452 Kč. Podstatným podkladem pro řešení otázky dělení tohoto pozemku se stala Územní plánovací informace pro pozemek par. [číslo] v kat. úz. [část obce] ze dne [datum] ke tvaru pozemku a k sousedním pozemkům připadá v úvahu několik teoretických variant oddělení pozemku, a to z východní anebo západní části v celé šířce pozemku oddělení podél severní hranice pozemku, případně kombinace těchto řešení. Oddělení části pozemku podél jeho jižní hranice není uvažováno, jelikož sousední jižně umístěné pozemky tvoří pouze zemědělsky obhospodařovaná pole a není zde přístup na pozemek. Při variantě č. 1: dělení na pozemek A o výměře 27 400 m2, zbývající východní část o šířce cca 44m označená jako B o výměře 5 018 m2, varianta č.2: dělení na pozemek C ze západní strany v šířce cca 44m o 5 018 m2, zbývající část označená D o výměře 27 400 m2, dále varianta č. 3: pozemek E rovnoběžně s ul. [ulice] ve vzdálenosti cca 25 m od pozemku parc. [číslo] zbývající část označená F bez udání výběr. Všechny tyto navržené varianty neodpovídají urbanistické koncepci, když nově vzniklý pozemek B v šířce cca 25m zasahuje do plochy veřejného prostranství a nelze tuto část zastavět (zbývající část by měla šířku cca 19m). Varianta č.2 je v souladu s Územním plánem [obec], ale při návrhu zástavby, pokud by nebylo možné z hlediska vlastnických vztahů respektovat navržené řešení dle územní studie, pak v případě přípustných odchylek nutné zdůvodnit, že navrhované řešení je z hlediska cílů a úkolů územního plánování a veřejných zájmů vhodnější nebo alespoň rovnocenné. Varianta č.3 je nejméně vhodná a způsobí znepřístupnění pozemku F z hlediska dopravní obslužnosti území. Pro všechny varianty platí uvedené podmínky, hlavně z hlediska zastavitelnosti a územních rezerv. U varianty č.1 v případě oddělení části pozemku z východní strany to představuje rozdělit parcelu„ B“ mezi dva spoluvlastníky na dvě podélné části tak, a by obě severní části obou parcel byly v zastavitelných plochách a obě jižní části parcel v plochách zemědělských. Šířka parcely [právnická osoba] odpovídá cca 23,5 m, šířka [právnická osoba] odpovídá cca 20,0 m. Ta z uvedených parcel, která by byla situována východněji, by se celou svojí výměrou nacházela v nezastavitelných plochách veřejného prostranství, které má šířku cca 25m. Západněji umístěná parcela by pak částečně byla i v plochách smíšeného bydlení, avšak bez přístupu z východní nezpevněné komunikace. Reálné dělení pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], které by znamenalo situovat parcely žalovaných na východní straně původního pozemku, nelze provést, neboť by nebyly přístupné jednotlivé nově vzniklé části, dále pak s ohledem na následnou využitelnost a účelovost v souvislosti s úz. plánovací dokumentací. V případě varianty č. 2 to oddělení pozemku ze západní strany o výměře 5 018 m2, tato oddělená výměra odpovídá podílům obou žalovaných, zbývající výměra pozemku odpovídá podílu žalobkyně. Na parcelu“ C“ je přímý přístup ze západu z ulice [ulice], tj. z pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], který je veřejnou komunikací, což představuje zpevněný povrch s asfaltovou krycí vrstvou. Na parcelu“ D“ je přístup z východu, tj. z pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], povrch těchto pozemků je nezpevněný, pozemky jsou úzké a z východní strany na ně pak navazuje pozemek, který je korytem vodního toku - potoka. Ze severu na obě parcely„ C“ a„ D“ přímý přístup z veřejné komunikace není, je možný pouze přes pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], z jižní strany přístup není. Z pohledu úz. plánu nově vzniklá parcela„ C“ leží svojí severní částí v zastavitelných plochách smíšených obytných, parcela„ D“ leží svojí severní částí převážně v zastavitelných plochách smíšených obytných, avšak z východu se částečně nachází v plochách veřejného prostranství. Pozemky veřejných prostranství jsou využívány zejm. jako náměstí, ulice, chodníky, neoplocená hřiště, veřejná zeleň a další veřejně přístupné prostory, přípustné využití je pak možné např. pro pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury pro pěší, cyklistickou, hromadnou a silniční dopravy. Jižní části obou parcel„ C“ a„ D“ jsou situovány v nezastavitelném území zemědělských ploch. V případě oddělení části pozemku ze západní strany to představuje rozdělit parcelu“ C“ mezi 2 spoluvlastníky na 2 podélné části tak, aby obě severní části obou parcel byly v zastavitelných plochách a obě jižní části parcel v plochách zemědělských. Šířka parcely [právnická osoba] odpovídá cca 23,5 m a šířka parcely [právnická osoba] odpovídá cca 20 m, tzn. že obě parcely by se celou dvojí výměrou severních části nacházely v plochách smíšeného bydlení, západně umístěná parcela by měla přímý přístup z ulice [ulice], vedle ní umístěná parcela by měla pouze přístup ze severu, avšak i ten přes pozemek parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], z jižní strany přístup není. S ohledem na uvedené by reálné dělení pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], které by znamenalo situovat parcely žalovaných na západní straně původního pozemku, nelze provést s ohledem na přístupnost, následnou využitelnost a účelovost v souvislosti s územně plánovací dokumentací nově vzniklých částí. Dle varianty č. 3 – oddělení pozemku ze severní strany – na parcelu„ E“ je přístup ze západu z ulice [ulice], tj. z pozemku parc. [číslo] kat. úz. [část obce], který je veřejnou komunikací se zpevněnou asfaltovou krycí vrstvou, dále je na ni přístup i z východu, tj. z pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v kat. úz. [část obce]. Povrch těchto pozemků je nezpevněný, pozemky jsou úzké a z východní strany na ně pak navazuje pozemek, který je korytem vodního toku – potoka. Ze severu je parcela přístupná přes pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], parcela„ F“ je přístupná ze západu i z východu, avšak není přístupná ze severní strany. Z jižní strany přístup na parcely není. V případě podélného rozdělení parcely„ E“ na další 2 parcely, tj. pro oba žalované, by bylo z pohledu přístupu zásadní, která z nich bude umístěna severně, jelikož by měla přístup přes pozemek parc. [číslo] kat. úz. [část obce]. Druhá jižněji umístěná parcela by ze severu přístupná tedy nebyla. Reálné dělení pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], které by znamenalo situovat parcely žalovaných na severní straně původního pozemku, nelze provést s ohledem na přístupnost, následnou využitelnost a účelovost v souvislosti s územně plánovací dokumentací nově vzniklých částí. Varianta č. 3 je nejméně vhodná a způsobí znepřístupnění pozemku F z hlediska dopravní obslužnosti území. V případě varianty č. 4 – oddělení pozemku z východu a západu- se jedná o kombinaci variant [číslo] [číslo] jakožto další teoretické řešení, kdy parcela žalované [právnická osoba] o šířce cca 23,5 m a výměře 2 702 m2 byla situována na východní straně předmětného pozemku a parcela žalované [právnická osoba] o šířce parcely cca 20m a výměře 2 316 m2 by byla situována na západní straně předmětného pozemku a parcela žalobkyně o výměře 27 400 m2 by byla umístěna uprostřed. Případně parcela [název žalované] by ležela ve východní části a parcela [právnická osoba] naopak zase na západě. Ohledně přístupů platí vyjádření uvedená u předcházejících variant, přičemž i v tomto případě nelze reálné dělení pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce] provést s ohledem na přístupnost, následnou využitelnost a účelovost v souvislosti s územně plánovací dokumentací nově vzniklých částí. Znalecký ústav neshledal ani jednu z variant reálného dělení pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce] pro tři nově vzniklé parcely podle ideálních podílů stávajících tří vlastníků za uskutečnitelnou, když neodpovídají urbanistické koncepci navržené v územní studii [část obce] [anonymizováno]. Následné rozdělení teoreticky oddělené parcely pro žalované v důsledku znamená, že jeden z nich by měl kvalitativně a komparativně z pohledu územního plánu a přístupu na pozemek svůj pozemek horší než zbývající dva spoluvlastníci. Uvedené závěry především plynou i z nově vydané Územně plánovací informace, která potvrzuje, že nově navržené varianty neodpovídají urbanistické koncepci navržené v územní studii [anonymizováno]. Znalecký ústav se vyjádřil k vypracovanému znaleckému posudku znalcem [jméno] [příjmení], který dle ústavu vyčíslil podle cenového předpisu zjištěnou cenu pozemku zcela nesprávně, když celou výměru pozemku ocenil jako pozemek stavební, taktéž postupoval nesprávně při vyčíslení obvyklé ceny, jelikož neměl porovnávat ceny z cenové mapy pozemků a názory obyvatel, což je v rozporu s definicí ceny obvyklé, když jednotkovou obvyklou cenu pozemku nejen částečně zkreslil, ale použil ji zcela nesprávně pro celou výměru pozemku, nezabýval se skutečností, že předmětný pozemek se nacházel v různých funkčních plochách. Taktéž dle znaleckého ústavu znalec [jméno] [příjmení] ve svém posudku postupoval nesprávně, a to částečně při určení indexu polohy. Výsledná obvyklá cena je tak částečně zkreslena, a to včetně ideálního podílu, když z kupních smluv nesprávně upravil tzv. koeficient redukce na jím určenou reálnou cenu. Znalecký ústav souhlasil s postupem znalce [celé jméno znalce], který postupoval správně vč. postupu při stanovení obvyklé ceny, avšak v některých částech je jeho posudek nepřezkoumatelný s ohledem na absenci informací, na základě kterých znalec dospěl ke stanoveným jednotkovým cenám, když spoléhal zřejmě na své znalosti a zkušenosti, v zásadě postupoval správně při určení variant oddělení a jejich ocenění, nicméně při ocenění jednotlivých variant se nezabýval, zda se změní jednotkové obvyklé ceny nově vzniklých parcel, konstatoval jako nejvýhodnější finanční vypořádání, s čímž znalecký ústav souhlasí. - Závazným příslibem financování za účelem vyplacení vypořádacího podílu při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemku ze dne [datum] a výpisem z účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum] a [datum], smlouvou o zápůjčce ze dne [datum] – [jméno] [příjmení] písemně uvedeného dne prohlásil, že jsou mu známé okolnosti vedení řízení o oddělení a zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mezi účastníky ohledně pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], je mu známa výše ohodnocení podílů žalovaných a pro případ zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a přikázání pozemku za náhradu do vlastnictví [celé jméno žalobkyně] učinil závazný příslib a potvrdil, že [celé jméno žalobkyně] poskytne obratem, nejpozději do 3 dnů, peněžní prostředky za účelem vyplacení vypořádacího podílu ze strany [celé jméno žalobkyně] vůči zbývajícím spoluvlastníkům až do výše 6 500 000 Kč, kterými disponuje bez jakéhokoliv omezení, což doložil výpisem z bankovního účtu na jeho jméno ze dne [datum] se zůstatkem 6 901 950,23 Kč a ze dne [datum] se zůstatkem 8 711 213,83 Kč. Současně [jméno] [příjmení] jakožto zapůjčitel a žalobkyně jakožto vydlužitel uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které se zapůjčitel zavázal vydlužiteli na výzvu učiněnou nejpozději do jednoho dne od právní moci rozsudku o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], kterým bude tento pozemek přikázán do výlučného vlastnictví vydlužitele oproti vyplacení vypořádacího podílu, poskytnout bezúročně peněžní částku do výše 6 500 000 Kč a vydlužitel se zavázal finanční prostředky zapůjčiteli vrátit - výpisem z KN ze dne [datum] – účastníci jsou nadále zapsáni jakožto spoluvlastníci nemovitosti pozemku parc. [číslo] orné půdy, zemědělského půdního fondu, zaps. V kat. úz. [část obce] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, [katastrální pracoviště], a to žalobkyně v rozsahu podílu [číslo], žalovaná 2) v rozsahu podílu [číslo] a žalovaná 3) v rozsahu podílu [číslo] k celku, přičemž ve vztahu k nemovitosti vč. jednotlivých podílů nejsou evidována žádná omezení a zatížení - příslibem zápůjčky [celé jméno původního účastníka] ze dne [datum], potvrzením zůstatku účtu [celé jméno původního účastníka] ze dne [datum] a bankovní referencí [právnická osoba] ze dne [datum] - [celé jméno původního účastníka] prohlásil, že jako jediný společník [právnická osoba] poskytne této společnosti zápůjčku až do výše 5 000 000 Kč pro účely vyplacení vypořádacích podílů ostatních spoluvlastníkům v rámci vypořádání spoluvlastnictví k pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], a to bezodkladně, nejpozději do 5ti dnů ode dne obdržení žádosti o poskytnutí zápůjčky od žalované 2), přičemž prohlásil, že uvedené finanční prostředky jsou složeny na jeho osobním bankovním účtu, což bylo prokázáno výpisem ze dne [datum] se zůstatkem 5 375 180,72 Kč, dále pak žalovaná 2) doložila bankovní reference, že k [datum] na svých účtech disponuje zůstatkem ve výši 34 904 254 Kč, - prohlášením k financování investičního záměru žalované 3) ze dne [datum] – [právnická osoba] - uvedenému datu doložila prohlášení k financování investičního záměru žalované 3), když proběhla jednání ve věci úvěrového financování I. etapy Projektu nákladů ve výši 33 000 000 Kč, zahrnující odkup pozemků pro účely čerpání úvěru od [právnická osoba] za stanovených podmínek, které musí být splněny klientem, dále banka potvrdila, že žalovaná 3) disponuje na svých účtech celkem částkou 7 114 653,91 Kč, která bude použita pro spolufinancování Projektu <b>8. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:</b> 9. Účastníci řízení jsou aktuálně podílovými spoluvlastníky nemovitosti, a to žalobkyně v rozsahu ideální [číslo], žalovaná 2) v rozsahu ideální [číslo] a žalovaná 3) v rozsahu ideální [číslo] k pozemku parc. [číslo] – orná půda, zemědělský půdní fond o výměře 32 418 m2, zapsaného v [katastrální uzemí] v okrese [anonymizováno] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, [katastrální pracoviště], přičemž uvedený pozemek vč. jednotlivých spoluvlastnických podílů. nejsou zatíženy žádnou závadou, omezením a závazky. Žalobkyně nabyla vlastnictví spoluvlastnického podílu na základě usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [anonymizováno] / v rozsahu [číslo], a na základě darovací smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva do KN ke dni [datum] /v rozsahu [číslo] [právnická osoba] nabyla vlastnické právo k uvedenému podílu od [celé jméno původního účastníka] v průběhu již zahájeného sporného řízení na základě smlouvy o poskytnutí nepeněžitého příplatku ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum], když právní předchůdce [celé jméno původního účastníka] toto vlastnické právo nabyl na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva do KN ke dni [datum]. Žalovaná [právnická osoba] nabyla vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu od původně obdarovaných [celé jméno původní účastnice] a [celé jméno původní účastnice] [celé jméno původní účastnice] na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva do KN ke dni [datum].

10. Žalobkyně se poté, co se snažila oddělení části pozemku s ostatními spoluvlastníky neúspěšně řešit smírně, žalobou domáhala oddělení části pozemku v rozsahu svého spoluvlastnického podílu, když nechala zpracovat dvě varianty oddělení části pozemku na základě geometrických plánů, prvním oddělením části pozemku s označením parc. [číslo] o rozloze 27 400m2 z levé části ve prospěch žalobkyně by zůstalo pro žalované spoluvlastníky 5 018 m2 pod označením pozemku parc. [číslo] v případě druhého navrhovaného oddělení zprava ve prospěch žalobkyně pod označením parc. [číslo] o rozloze 27 401 m2 by zůstalo pro žalované spoluvlastníky 5 018 m2 pod označením pozemku parc. [číslo] k oběma navrženým variantám vyjádřil souhlas s takovým možným dělením Magistrát města Olomouce, odbor stavební, odd. Územně správní. Spoluvlastníci nemovitosti nebyli schopni uzavřít dohodu jak ohledně oddělení části pozemku, když ve zbývající části by zůstali nadále žalovaní podílovými spoluvlastníky, tak nebyli schopni se smírnou cestou dohodnout ani na avizovaném mimosoudním zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví v rozsahu spoluvlastnických podílů, když podstatný rozpor zpočátku činila i výše obvyklé ceny pozemku za 1m2. Žalobkyně nechala vypracovat znalecký posudek [číslo] – [číslo] dne [datum] znalcem [titul] [jméno] [příjmení], na základě kterého znalec učil výslednou obvyklou cenu 1m2 pozemku ve výši 1016 Kč. Žalovaný 2) [celé jméno původního účastníka] požadoval částku 1 950 Kč/m2 bez jakýchkoliv podkladů. Na základě objednávky žalované 3) znalec zpracoval znalecký posudek za účelem ocenění pozemku parc. [číslo] v kat. území [část obce] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, [katastrální pracoviště], znalec [jméno] [příjmení] vypracoval dne [datum] znalecký posudek [číslo] v němž učil výslednou obvyklou cenu pozemku ve výši 81 045 000 Kč, tj. 2 500 Kč/m2, přičemž tuto výši stanovil porovnávací metodou s charakterem pozemku toliko jako stavebního. Po marném mimosoudním jednání žalovaný 2) [celé jméno původního účastníka] uplatnil v rámci tohoto řízení protižalobou návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví předmětné nemovitosti.

11. Soud ustanovil ke zpracování znaleckého posudku soudního znalce [celé jméno znalce], který vypracoval v průběhu řízení několik posudků, a to nejprve ve vztahu k požadovanému oddělení části pozemku a jeho komplexnímu ocenění obvyklou cenou, následně pak vypracoval navazující znalecký posudek ohledně zrušení a vypořádání spoluvlastnictví s posouzením možnosti dělení pozemku včetně jeho ocenění obvyklou cenou, a to vždy v aktuálním čase, přičemž se současně vyjádřil k závěrům shora uvedených znalců. Ve znaleckém posudku [číslo] ze dne [datum] včetně jeho ústního doplnění znalec ocenil pozemek parc. [číslo] v kat. úz. [část obce] obvyklou cenou ve výši 31 620 000 Kč, přičemž s ohledem na zaměření vypracování posudku znalec nedoporučil reálné dělení, resp. oddělení části pozemku, upřednostnil řešení podílového spoluvlastnictví v podobě finančního vypořádání spoluvlastníků. V případě posuzovaných variant oddělení části pozemku upřednostnil variantu 1, u níž má žalobkyně podmíněný přístup přes ornou půdu [anonymizováno], žalovaní mají přístup jen z ulice [anonymizováno], tato varianta je vhodná z pohledu územního plánu a umístění pozemku, přičemž by po oddělení nedošlo k zasahování si do vlastních práv spoluvlastníků, kdy inženýrské sítě jsou nejblíže na ulici [anonymizováno] a [anonymizováno], pro všechny varianty se budou muset budovat. Varianta 1 tedy odpovídá všem zákonným kritériím, tj. především přístupnosti, účelnosti s ohledem na další využití pozemku a využití v podstatě jeho jednotlivých částí. U této varianty by se musela vypracovat však územní studie nová, což nebrání oddělení, když příslušná hranice oddělení by procházela vyznačeným zastavěným pozemkem, to by však vyžadovalo případně jiné uspořádání budov. To by bylo asi v polovině či třetině oddělovaného pozemku, tato okolnost má vliv pouze právě na vyznačenou zastavěnou část dle plánu, na zbytek oddělovaného pozemku vliv nemá. Výše vypořádací podílu v případě této varianty by u zbývajícího pozemku v rozsahu 5 018 m2 ve prospěch žalovaných činilo celkem 5 219 400 Kč, u žalobkyně by oddělená část pozemku představovala obvyklou cenu 26 400 600 Kč. U varianty 2 by měla žalobkyně přístup z ulice [anonymizováno], nicméně žalovaní by měli přístup podmíněný přes ornou půdu SMO, s ohledem na ostatní hlediska je jejich vyhodnocení shodné jako u varianty 1, v případě varianty 3 se jedná o variantu nevhodnou z pohledu územního plánu i umístění pozemku, přičemž obě účastnické strany by měly přístup z ulice [anonymizováno], jednalo by se o oddělení podélné. Uvedený pozemek je neoplocený, bez staveb a bez venkovních úprav a bez porostů, jedná se skutkově o ornou půdu takto užívanou a obhospodařovanou, pozemek má tvar nepravidelného obdélníku a je rovinný, ze severu je rámcován ulicí částečně asfaltovou komunikací ulice [ulice], zástavbou novostaveb bytových domů na ulici [ulice] a drátěným oplocením [anonymizováno], z jihu na pozemek navazuje další pole parc. [číslo] za ním další pole parc. [číslo] parc. [číslo] se kterými je ceněný pozemek společně zorán a obhospodařován v jednom půdním bloku. Z východu je ceněný pozemek rámcován polní pěšinou vedle místního potoka ústícího do dalšího potoka [anonymizováno], ze západu komunikací asfaltovou v majetku [anonymizováno], nemovitá věc je v zátopovém území. Přístup na pozemek je tedy ze 2 stran, a to podmínečně ze severu a zcela ze západu, přístup není možný ze strany jižní a východní. Ze severu je přístup z konce ulice [anonymizováno] z parc. [číslo] orná půda v majetku [anonymizováno], který je zčásti na konci ulice vyasfaltován a dále přechází asfaltová silnice na parc. [číslo] – ostatní plocha, ostatní asfaltová silnice a na ceněném pozemku je ještě pruh trávy na parc. [číslo] což je skutkově orná půda v majetku [anonymizováno]. Tento přístup je tedy podmínečně vhodný, k jeho realizaci úplného přístupu by se musel ošetřit pruh parc. [číslo] s trávníkem, což by spočívalo ve vynětí ze ZPF a budování asfaltové cesty. Z jihu pozemek nemá přístup, když navazuje na další pole parc. [číslo] za ním následující další shora uvedená pole, z východu na ceněný pozemek není žádný vstup výjma vstupu pro pěší, což je nedostačující, jedná se o hliněnou pěšinu parc. [číslo] v majetku [anonymizováno], v KN vedenou jako ostatní plocha, ostatní komunikace, ve skutečnosti je však hliněná plocha zatravněná, stavebně neupravená a vedle ní je pak potok vtékající nedaleko do říčky [anonymizováno]. Ze západu je pak jediný nekomplikovaný přístup po asfaltové komunikaci parc. [číslo] – ostatní plocha, ostatní komunikace v majetku [anonymizováno], a to tedy z ulice [anonymizováno]. Znalec při zpracování posudku vycházel z územního plánu a zpracované územní studie, přes zpracování shora uvedených variant pro oddělení části pozemku nedoporučuje toto řešení spoluvlastnictví k nemovitosti, naopak se přiklání k finančnímu vypořádání stran a zachování nemovitosti jako celku. Jižní část uvedené nemovitosti tvoří územní rezervu, její charakter může být změněn ze současného využití zemědělské půdy na jiný charakter, nicméně dlouhodobě se nepočítá s nějakou změnou, neboť zemědělské půdy je málo, tudíž s ohledem na pokles zemědělského půdního fondu není okamžitý zájem toto stávající účelové určení měnit z územní rezervy na územní plán pro účely zastavení. Na to má vliv i nízké ocenění této části pozemku při jejím využití, které v současné době odpovídá evidenci uvedeného účelu, je v současné době obhospodařovaná tato část pozemku jako celý blok. Veřejná prostranství mohou být využita pouze pro vybudování veřejných staveb, což je osvětlení, chodníky, cesty, tudíž jako veřejně prospěšné stavby, v žádném případě nemohou být tato prostranství využita pro účely zástavby bydlení. Znalec použil pro stanovení obvyklé ceny nemovitosti s propočtem vypořádacího podílu pro jednotlivé spoluvlastníky u příslušných variant srovnávací metodu, když rozdělil ocenění pozemku s ohledem na charakter jednotlivých částí pozemku dle územního plánu, a to pro účely bydlení pro veřejná prostranství, a to jak pro samotné využití dle územního plánu tak jako územní rezervu, když celková průměrná cena odpovídá obvyklé částce 975,384 Kč/m2. Obecně lze říci, že se obvyklá cena nemovitostí mění po třech letech, tato zásada platí spíše jen pro pozemky. Dle názoru znalce [celé jméno znalce] znalec [jméno] [příjmení] použil obě ceny, a to jak úřední, tak obvyklou, špatně, neboť v případě úřední ceny použil nesprávné ustanovení cenového předpisu, když operuje se stavebními pozemky, ale v daném případě se jedná o ostatní pozemek, který je skutkově zemědělský, ale právně určen k zastavění územním plánem, čili v takovém případě dochází k chybě při výpočtu, když u úřední ceny pozemku, kdy předpokládal, že se jedná o ornou půdu, ocenil tento pozemek jako stavební, tudíž je úřední cena vysoce nadsazená, při porovnávací metodě vycházel z nekontrolovatelné databáze, znalec vycházel z malé rozlohy posuzovaných pozemků, což je v daném případě podstatně nesrovnatelné ve vztahu k posuzovanému pozemku a jeho rozloze. Znalec ve svém posudku vůbec nezohledňoval smíšený typ pozemku. Dále dle znalce [celé jméno znalce] znalec [příjmení] [jméno] vytvořil jak účetní, tak obvyklou cenu posuzovaného pozemku, přičemž ho rozdělil na dvě části z hlediska charakteru využití, což se nejblíže blíží jeho posudku, což se zobrazuje ve výsledku obvyklé a úřední ceny za 1 m2, u které je rozdíl v konečném důsledku celkové obvyklé ceny 4 %, o které se ceny liší. Dalším zpracovaným znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum] [celé jméno znalce] obvyklou cenu pozemku ve výši 34 636 000 Kč, což při rozloze tohoto pozemku 32 418 m2 představuje průměrnou cenu za m2 ve výši 1 068 Kč, přičemž znalec při určení této ceny opět vcházel z hledisek a charakteru částí pozemku jako u shora uvedené prvně zpracovaného znaleckého posudku, doporučil opětovně pro účely zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví vypořádání finanční, tedy absenci reálného dělení pozemku, přesto zpracoval 3 varianty reálného dělení, přičemž jako jedinou doporučil variantu [číslo] navrženou žalobkyní, když určil výše vypořádacích podílů ve vztahu k žalobkyni ve výši 28 905 000 Kč /v rozsahu 27 400 m2 pozemku/, ve vztahu k žalovanému 2) výši 3 107 500 Kč /v rozsahu 2 702 m2 pozemku/ a ve vztahu k žalované 3) ve výši 2 623 500 Kč v rozsahu 2 316 m2 pozemku/, přičemž jediná přijatelná varianta dělení [číslo] spočívala v rozdělení pozemku svisle od ulice [anonymizováno] na jednotlivé části dle spoluvlastnických podílů, tato varianta je vhodná z pohledu územního plánu a umístění pozemku, navazuje svým způsobem na variantu [číslo] v případě návrhu na oddělení části pozemku s tím rozdílem, že oddělený návrh části pozemku by nezůstával ve spoluvlastnictví žalovaného 2) a žalované 3), ale tato část by byla reálně rozdělena mezi ně.

12. Znalce při vypracování posudků vycházel z územně plánovací informace [stát. instituce] ze dne [datum] a vyjádření [stát. instituce] ze dne [datum], z nichž vyplývá, že územněplánovací dokumentace platí 1 rok ode dne jejího vydání, přičemž z hlediska platného územního plánu [obec] ve znění pozdějších změn s účinností od [datum] je severní polovina pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce] součástí zastavitelné plochy [anonymizováno] o výměře 1,02 ha a zastavitelné plochy [anonymizováno] o výměře 0,38 ha. Jedná se o plochy smíšené obytné, pro které je v rámci podmínek prostorového uspořádání stanovena maximální výška zástavby 10/14 m, zastavěnost 15- 40 %, blokový typ struktury zástavby a min. podíl zeleně 30 % Jižní polovina pozemku je součástí ploch územních rezerv, které územní plán vymezuje zejm. pro zajištění podmínek možného budoucího využití nezastavěného území, které podléhá pořízení změny územního plánu. Větší západní část jižní poloviny pozemku je součástí zemědělské plochy [anonymizováno] stabilizované v [anonymizováno]) a východní část jižní poloviny pozemku je součástí zemědělské plochy [anonymizováno] a v části plochy územní rezerva [anonymizováno]). Ve východní části plochy [anonymizováno], v části plochy [anonymizováno] a v části plochy [anonymizováno] je východní část předmětného pozemku v šířce cca 25m součástí koridoru technické infrastruktury pro [anonymizováno] elektrické vedení distribuční soustavy 110kV. Předmětný pozemek je součástí území, pro které byla zpracována evidovaná územní studie pod názvem„ [anonymizováno]“ jako podklad pro rozhodování v území. V požadavcích na rozvoj lokality [číslo ] ([část obce]) je stanoveno rozvíjet rezidenční bydlení v nízkopodlažní zástavbě, rozvíjet veřejná prostranství, liniovou zeleň, počítat s územní rezervou pro bydlení a pro veřejná prostranství, vybudovat el. vedení distribuční soustavy. V celém území lze dle územního plánu v souladu s charakterem území, s požadavky na ochranu a rozvoj hodnot a v souladu s harmonickým měřítkem a vztahy v krajině realizovat terénní úpravy a umisťovat pozemky, stavby a zařízení uvedené jako hlavní nebo přípustné, příp. jako podmíněně přípustné, u kterých bylo prokázáno splnění stanovených podmínek. [stát. instituce]se vyjádřil ke zpracovaným variantám dle posudku [celé jméno znalce] tak, že v plochách a koridorech úz. rezerv nesmí být stávající využití měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil prověřované budoucí využití, neméně vhodnou je varianta 3.

13. Po učinění shora uvedených znaleckých závěrů znalce [celé jméno znalce], kdy v průběhu řízení a za opakovaného pořizování aktuálního znaleckého posudku postupně narůstala obvyklá cena nemovitosti, pro smírné vyřešení sporu se stále ocenění znalcem nejvíce přibližovalo původním požadavkům žalobkyně při stanovení obvyklé ceny za 1m2, nicméně byť by spoluvlastníci přijali znalcem uvedené poslední ocenění pozemku, jejich spory se rozvinuly ohledně subjektu, který předmětný pozemek nabyde do svého výlučného vlastnictví oproti povinnosti vyplatit vypořádací podíl ostatním. V důsledku těchto rozporů došlo k řešení otázek předběžného opatření nakládání s podílem a jeho zatížení žalovaným 2) [celé jméno původního účastníka], když následovalo rozhodování o nepřipuštění [právnická osoba] jakožto vedlejšího účastníka do řízení a současně provedení nepeněžitého příplatku, kdy nástupcem [celé jméno původního účastníka] se tudíž v řízení stala [právnická osoba]. Naopak žalobkyně se již na počátku tohoto řízení snažila odbřemenit svůj spoluvlastnický podíl zástavními právy. Byla naopak zpochybňována především žalovanou 3) její solventnost v případě vzniku závazku k vyplacení vypořádacích podílů ostatním, když navíc bylo v průběhu řízení žalovanou 3) zahájeno proti žalobkyni sporné řízení u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] na určení neplatnosti darovací smlouvy ze dne [datum], na základě které [celé jméno žalobkyně] nabyla vlastnické právo k podílu [číslo] k pozemku parc. [číslo] zaps. v kat. úz. [část obce], obci [obec] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, [katastrální pracoviště] od dárců [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalovaná 3) tvrdila, že [celé jméno žalobkyně] nabyla toto vlastnické právo na základě spekulativního převodu, když na dárce mohla být činěna určitá forma nátlaku, tudíž nelze do budoucna vyloučit ani odvolání tohoto daru ze strany dárců, vlastnické právo žalované tak může být důvodně do budoucna zpochybněno. Dokonce se žalobkyně obává, že na straně žalované mohlo dojít i k naplnění případného trestněprávního jednání. Uvedené obavy jsou dále podloženy i snahou nabýt předmětnou nemovitost v rámci vypořádání podílového spoluvlastnictví do výlučného vlastnictví žalobkyně. Jako součást darovací smlouvy bylo i prohlášení dárců, že na spoluvlastnickém podílu [jméno] [příjmení] o velikosti id. 2/28 vázne omezení vlastnického práva v podobě zřízených soudcovských zástavních práv a dále zástavních práv z titulu rozhodnutí správního orgánu, což vzala obdarovaná na vědomí, přičemž ve vztahu k dárci [jméno] [příjmení] se navíc prý nejednalo zjevně o dar, když žalovaná tomuto dárci prokazatelně poskytla protiplnění ve formě vyplacení pohledávek, jež vázly na jeho spoluvlastnickém podílu. Soudcovské zástavní právo ke spoluvlastnickému podílu [číslo] k výše označenému pozemku zřízené na základě usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], ve věci oprávněné [stát. instituce] proti povinnému [jméno] [příjmení] za účasti manželky [jméno] [příjmení] pro vykonatelné výkazy nedoplatků oprávněné zaniklo na základě potvrzení oprávněného ze dne [datum], když dlužná částka ve výši 419 564 Kč byla povinným uhrazena a ve zbývající částce byla povinným úspěšně uplatněna námitka promlčení, dále pak zástavní právo zřízené správcem daně pod [číslo jednací] ze dne [datum] ke spoluvlastnickému podílu [číslo] k výše označenému pozemku jakožto zajištění daňové pohledávky s příslušenstvím zaniklo zánikem zajištěných pohledávek, přičemž platební výměry byly zrušeny. Soudcovské zástavní právo ke spoluvlastnickému podílu 2/28 k výše označenému pozemku zřízené na základě usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], ve věci oprávněné [stát. instituce] proti povinnému [jméno] [příjmení] za účasti manželky [jméno] [příjmení] pro vykonatelné výkazy nedoplatků oprávněné zaniklo na základě potvrzení oprávněného ze dne [datum], když dlužná částka ve výši 156 125 Kč byla povinným uhrazena. Zástavní právo zřízené správcem daně pod [číslo jednací] ze dne 23. 5. 2011 ke spoluvlastnickému podílu 2/28 k výše označenému pozemku jakožto zajištění daňové pohledávky s příslušenstvím zaniklo zánikem zajištěných pohledávek. Soudcovské zástavní právo ke spoluvlastnickému podílu 2/28 k výše označenému pozemku zřízené na základě usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], ve věci oprávněné [stát. instituce] proti povinnému [jméno] [příjmení] za účasti manželky [jméno] [příjmení] pro vykonatelné výkazy nedoplatků oprávněné zaniklo na základě potvrzení oprávněného ze dne [datum], když povinný úspěšně uplatnil námitku promlčení. Žalovaná v civilním řízení namítla neexistenci naléhavého právního zájmu a dále absenci aktivní věcné legitimace žalobkyně ve sporu. [název soudu] rozhodl pravomocným rozsudkem č.j. [číslo jednací] dne [datum], kterým 14. Žalobu žalobkyně na určení neplatnosti darovací smlouvy ze dne [datum] zamítl, neboť nebyl prokázán naléhavý právní zájem na toto určení, když samotným charakterem uplatněného nároku nemůže být dosaženo souladu faktického stavu se stavem právním, když určením platnosti či neplatnosti předmětné darovací smlouvy se nemůže vyřešit celý obsah a dosah sporného právního vztahu mezi jeho účastníky, určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva, proto je neopodstatněná tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny, kde je proto právním prostředkem ochrany právního vztahu nebo práva žaloba o plnění. Určovací žalobou má být vytvořen pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu a předejde se tak případným dalším žalobám o plněné nebo jestliže žaloba o plnění neřeší a ani nemůže řešit celý obsah a dopad sporného právního vztahu. Naléhavý právní zájem nelze spatřovat v tom že žalobkyně má zájem o nemovitosti, které darovací smlouvou dárci převedli na žalovanou a že se jen domnívá o důvodech případné neplatnosti smlouvy. Takovým výrokem by žalobkyně ani nedosáhla žádného zamýšleného účinku, pokud se řízení neúčastní všichni účastníci smlouvy, tedy pokud nebyl vyčerpán řádně okruh účastníků, nemohla být současně žaloba tedy ani úspěšná. Po uvedeném rozhodnutí se přesto žalovaná 3) domáhala v rámci zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví přistoupení shora označených dárců jakožto vedlejších účastníků do řízení, což soud pravomocně zamítl a tímto rozhodnutím se zabýval i dovolací soud. Postupu žalované 3) v řízení již v přechozím období předcházelo zamítavé rozhodnutí soudu o přerušení řízení. S ohledem na délku tohoto řízení v důsledku shora uvedených procesních postupů a stanovisek procesních stran soud ustanovil ke zpracování revizního znaleckého posudku znalecký ústav.

15. Ze závěrů revizního znaleckého posudku č. [spisová značka] ze dne [datum] znaleckého ústavu anonymizováno] vyplývá, že dle územně plánovací dokumentace z [datum] je pozemek součástí území, pro které byla zpracována evidovaná územní studie pod názvem„ [anonymizováno]“ jako podklad pro rozhodování v území s cílem rozvíjet rezidenční charakter lokality formou bydlení v nízkopodlažní zástavbě s důrazem na harmonický přechod zástavby do krajiny mimo jiné na plochách [anonymizováno] a [anonymizováno] až po vybudování protipovodňového opatření na pravém břehu [anonymizováno] a na [anonymizováno]. Územní plán [obec] stanoví pořadí změn v územní etapizaci, když stavební využití ploch je možné až po vybudování protipovodňových opatření, tato územně plánovací informace platí 1 rok ode dne jejího vydání, pokud v této lhůtě [anonymizováno] žadateli nesdělí, že došlo ke změně podmínek, za kterých je vydána, zejm. na základě provedení aktualizace příslušných úz. analytických podkladů a schválení zprávy o uplatňování územního plánu. [stát. instituce] se vyjádřil k návrhu 3 variant dělení předmětného pozemku, které dle jeho stanoviska neodpovídají urbanistické koncepci navržené v Úz. studii [anonymizováno]. Oceňovaný pozemek s výměrou 32 418 m2 je v celé svojí ploše zemědělsky obhospodařován, přičemž podle platného a účinného Územního plánu [územní celek] je v jeho severní části předpokládáno nezemědělské využití, tato severní část představuje cca ½ celkové výměry a je určena k zastavění, jedná se převážně o plochy smíšené obytné a částečně o plochy určené pro veřejné prostranství. Jižní část pozemku zůstává dle úz. pánu zemědělským pozemkem, na kterém jsou vymezeny úz. rezervy, z pohledu oceňování je tato část pozemku zemědělskou půdou. S využitím pozemku v závislosti na aktuálních územních rezervách nelze aktuálně„ počítat“ Znalecký ústav se zaměřil na 3 samostatné segmenty trhu, a to pozemky určené k bydlení a ke smíšenému využití společně s bydlením, pozemky veřejného prostranství a analogických ploch dle ÚP a zemědělské pozemky. Porovnávací metodou vycházel z nabídky realitního serveru, dále z registru smluv a zrealizovaných prodejů, z informací z cenové mapy společnosti [právnická osoba], přičemž u pozemků určených k využití jako veřejného prostranství se téměř v [obec] neobchoduje, u zemědělských pozemků se běžně obchoduje většinou v okrajových částech města. Pozemek není napojen na inženýrské sítě, stávající kapacita vodovodní sítě neumožňuje napojení tohoto pozemku bez realizace podmiňujících opatření na rozvodné vodovodní síti, ke kanalizaci je připojena pouze část pozemku na kanalizační sítě, ale i toto připojení znamená podmiňující opatření, tj. prodloužení splaškové kanalizace. Na předmětném pozemku a na sousedních pozemcích se inženýrské sítě a zařízení nevyskytují, resp. jejich kapacita neumožňuje napojení dalších sítí a přípojek. Přímý přístup na oceňovaný pozemek je pouze ze západní strany z ulice [ulice] ze zpevněného povrchu veřejné komunikace, ze severu je z veřejné komunikace nebo veřejného prostranství je přístup přes pozemek evidovaný v KN jako orná půda v majetku [územní celek], východní přístup je z nezpevněné úzké cesty též ve vlastnictví města. Podle ÚP [obec] se pozemek nacházel v několika plochách s rozdílným způsobem využití. [ulice] část pozemku se nachází v zastavitelných plochách, a to plochách smíšených obytných, plochách veřejných prostranství, přičemž maximální výška zástavby je 10/14 m, zastavěnost 15- 40 %, jedná se o blokový typ struktury zástavby a min. podíl zeleně činí 30 %. Mezi těmito plochami je na západní straně asi cca 2m pozemku a na východní straně je předmětný pozemek součástí zastavitelné plochy [anonymizováno] veřejných prostranství (navazuje na ul. [ulice] a ul. [ulice]). Východní část severní poloviny pozemku je součástí zastavitelné plochy [anonymizováno] veřejných prostranství. Jižní část pozemku byla v nezastavitelném území, jednalo se o plochy zemědělské (N), přičemž se na této části pozemku předpokládaly úz. rezervy. V úz. plánovací dokumentaci je k těmto plochám uvedeno: jižní polovina pozemku je součástí ploch úz. rezerv, které úz. plán vymezuje zejm. pro zajištění podmínek možného budoucího využití území, které podléhá pořízení Změny ÚP [obec]. Větší západní část jižní poloviny pozemku je součástí zemědělské plochy [anonymizováno] stabilizované v nezastavěném územní vymezená jako úz. rezerva [anonymizováno]) a východní strana jižní poloviny pozemku je součástí zemědělské plochy [anonymizováno], v části plochy [anonymizováno] a v části plochy [anonymizováno] je východní část předmětného pozemku v šířce cca 25 m součástí koridoru technické infrastruktury pro [anonymizováno] elektrické vedení distribuční soustavy 110 kV- napájecí dvojité vedení distribuční soustavy 110 kV pro elektrickou stanici transformační 110/22 kV [část obce] ([anonymizováno]) .U ploch smíšených obytných (B) není stanoveno hlavní využití, přípustné je využití jakožto pozemky rodinných domů v lokalitách se zajištěnou ochranou před hlukem a pozemky bytových domů, ve kterých je minimálně 70 % potřeby součtu parkovacích a odstavných stání situováno v rámci objektu, v lokalitách se zajištěnou ochranou před hlukem, pozemky polyfunkčních domů k bydlení. U ploch veřejných prostranství (P) je uvedeno jako jejich hlavní využití: pozemky veřejných prostranství, zejm. náměstí, ulice, chodníky, neoplocená hřiště, veřejná zeleň a další veř. přístupné prostory bez omezení, přípustné je využití pro pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury pro pěší, cyklistickou, hromadnou a silniční dopravu, pozemky vodních toků a ploch, pozemky protierozních, protipovodňových a retenčních opatření, pozemky dopravní a technické infrastruktury řešené v souladu s koncepcí ÚP. U ploch zemědělských (N) je stanoveno hlavní využití jako neoplocené pozemky zemědělského půdního fondu (pole, zahrady, vinice, chmelnice, sady, školky dřevin), pozemky s trvalou vegetací bez primárního hospodářského významu, zejm. aleje podél komunikací, rozptýlená zeleň, meze, remízky, ÚSES apod, v případě přípustnosti využití zemědělských pozemků se jedná o pozemky protierozních, protipovodňových a retenčních opatření, drobnou doprovodnou a sakrální architekturou, pozemky nemotorové dopravní a technické infrastruktury řešené v souladu s koncepcí ÚP a dočasné stavby - úkryt na nářadí do 5m2 zastavěné plochy objektu řešené v souladu s charakterem území na oplocených pozemcích využívaných jako zahrady, vyjma území CHKO [anonymizováno]. Z mapových a textových podkladů ÚP [obec] tedy vyplývá, že celá výměra oceňovaného pozemku se nachází v několika plochách s rozdílným způsobem využití, v případě ploch pro bydlení jde o likvidní majetek, jehož likvidnost částečně negativně ovlivňuje velká výměra pozemku, v případě ploch veřejného prostranství se naopak jedná o málo likvidní majetek, který v čase mění hodnotu jen pozvolna. Část pozemku leží v nezastavitelném území, tj. v zemědělských plochách, přičemž je zde podle ÚP uvažována úz. rezerva pro bydlení a úz. rezerva pro veřejné prostranství. Z pohledu oceňování je tato část pozemku zemědělskou půdou, která je takto využívána, počítat s konkrétním budoucím využitím území dle úz. rezerv představuje spekulaci. Spekulace je vyloučena ze všech základních tržních kategorií (standardů) hodnot. Smíšené obytné plochy (B) tvoří rozlohu 15 080 m2, plochy veřejných prostranství (P) tvoří 1415 m2 a plochy zemědělské (N) tvoří 15 923 m2. Znalecký ústav učinil závěr pro ocenění smíšených obytných ploch v částce 2 372 Kč/m2, u veřejných prostranství 755 Kč / m2 a u zemědělské půdy 315 Kč/m2, dále pak učinil závěr ohledně obvyklé ceny celého pozemku ve výši 41 853 830 Kč, přičemž propočet ocenění pro jednotlivé podíly, a to pro žalovanou 2) v částce 3 487 819 Kč, pro žalovanou 3) v částce 2 989 559 Kč a pro žalobkyni v částce 35 376 452 Kč. Podstatným podkladem pro řešení otázky dělení tohoto pozemku se stala Územní plánovací informace pro pozemek par. [číslo] v kat. úz. [část obce] ze dne [datum] ke tvaru pozemku a k sousedním pozemkům připadá v úvahu několik teoretických variant oddělení pozemku, a to z východní anebo západní části v celé šířce pozemku oddělení podél severní hranice pozemku, případně kombinace těchto řešení. Oddělení části pozemku podél jeho jižní hranice není uvažováno, jelikož sousední jižně umístěné pozemky tvoří pouze zemědělsky obhospodařovaná pole a není zde přístup na pozemek. Při variantě [číslo]: dělení na pozemek A o výměře 27 400 m2, zbývající východní část o šířce cca 44 m označená jako B o výměře 5 018 m2, varianta [číslo]: dělení na pozemek C ze západní strany v šířce cca 44 m o 5 018 m2, zbývající část označená D o výměře 27 400 m2, dále varianta [číslo]: pozemek E rovnoběžně s ul. [ulice] ve vzdálenosti cca 25 m od pozemku parc. [číslo] zbývající část označená F bez udání výběr. Všechny tyto navržené varianty neodpovídají urbanistické koncepci, když nově vzniklý pozemek B v šířce cca 25m zasahuje do plochy veřejného prostranství a nelze tuto část zastavět (zbývající část by měla šířku cca 19m). Varianta č. 2 je v souladu s Územním plánem [obec], ale při návrhu zástavby, pokud by nebylo možné z hlediska vlastnických vztahů respektovat navržené řešení dle územní studie, pak v případě přípustných odchylek nutné zdůvodnit, že navrhované řešení je z hlediska cílů a úkolů územního plánování a veřejných zájmů vhodnější nebo alespoň rovnocenné. Varianta č. 3 je nejméně vhodná a způsobí znepřístupnění pozemku F z hlediska dopravní obslužnosti území. Pro všechny varianty platí uvedené podmínky, hlavně z hlediska zastavitelnosti a územních rezerv. U varianty č. 1 v případě oddělení části pozemku z východní strany to představuje rozdělit parcelu„ B“ mezi dva spoluvlastníky na dvě podélné části tak, a by obě severní části obou parcel byly v zastavitelných plochách a obě jižní části parcel v plochách zemědělských. Šířka parcely [právnická osoba] s.r.o. odpovídá cca 23,5 m, šířka [právnická osoba] odpovídá cca 20,0 m. Ta z uvedených parcel, která by byla situována východněji, by se celou svojí výměrou nacházela v nezastavitelných plochách veřejného prostranství, které má šířku cca 25 m. Západněji umístěná parcela by pak částečně byla i v plochách smíšeného bydlení, avšak bez přístupu z východní nezpevněné komunikace. Reálné dělení pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], které by znamenalo situovat parcely žalovaných na východní straně původního pozemku, nelze provést, neboť by nebyly přístupné jednotlivé nově vzniklé části, dále pak s ohledem na následnou využitelnost a účelovost v souvislosti s úz. plánovací dokumentací. V případě varianty č. 2, a to oddělení pozemku ze západní strany o výměře 5 018 m2, tato oddělená výměra odpovídá podílům obou žalovaných, zbývající výměra pozemku odpovídá podílu žalobkyně. Na parcelu“ C“ je přímý přístup ze západu z ulice [ulice], tj. z pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], který je veřejnou komunikací, což představuje zpevněný povrch s asfaltovou krycí vrstvou. Na parcelu“ D“ je přístup z východu, tj. z pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], povrch těchto pozemků je nezpevněný, pozemky jsou úzké a z východní strany na ně pak navazuje pozemek, který je korytem vodního toku - potoka. Ze severu na obě parcely„ C“ a„ D“ přímý přístup z veřejné komunikace není, je možný pouze přes pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], z jižní strany přístup není. Z pohledu úz. plánu nově vzniklá parcela„ C“ leží svojí severní částí v zastavitelných plochách smíšených obytných, parcela„ D“ leží svojí severní částí převážně v zastavitelných plochách smíšených obytných, avšak z východu se částečně nachází v plochách veřejného prostranství. Pozemky veřejných prostranství jsou využívány zejm. jako náměstí, ulice, chodníky, neoplocená hřiště, veřejná zeleň a další veřejně přístupné prostory, přípustné využití je pak možné např. pro pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury pro pěší, cyklistickou, hromadnou a silniční dopravy. [ulice] části obou parcel„ C“ a„ D“ jsou situovány v nezastavitelném území zemědělských ploch. V případě oddělení části pozemku ze západní strany to představuje rozdělit parcelu“ C“ mezi 2 spoluvlastníky na 2 podélné části tak, aby obě severní části obou parcel byly v zastavitelných plochách a obě jižní části parcel v plochách zemědělských. Šířka parcely [právnická osoba] [anonymizováno] odpovídá cca 23,5 m a šířka parcely [právnická osoba] odpovídá cca 20 m, tzn. že obě parcely by se celou dvojí výměrou severních části nacházely v plochách smíšeného bydlení, západně umístěná parcela by měla přímý přístup z ulice [ulice], vedle ní umístěná parcela by měla pouze přístup ze severu, avšak i ten přes pozemek parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], z jižní strany přístup není. S ohledem na uvedené by reálné dělení pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], které by znamenalo situovat parcely žalovaných na západní straně původního pozemku, nelze provést s ohledem na přístupnost, následnou využitelnost a účelovost v souvislosti s územně plánovací dokumentací nově vzniklých částí. Dle varianty č. 3 – oddělení pozemku ze severní strany – na parcelu„ E“ je přístup ze západu z ulice [ulice], tj. z pozemku parc. [číslo] kat. úz. [část obce], který je veřejnou komunikací se zpevněnou asfaltovou krycí vrstvou, dále je na ni přístup i z východu, tj. z pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v kat. úz. [část obce]. Povrch těchto pozemků je nezpevněný, pozemky jsou úzké a z východní strany na ně pak navazuje pozemek, který je korytem vodního toku – potoka. Ze severu je parcela přístupná přes pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], parcela„ F“ je přístupná ze západu i z východu, avšak není přístupná ze severní strany. Z jižní strany přístup na parcely není. V případě podélného rozdělení parcely„ E“ na další 2 parcely, tj. pro oba žalované, by bylo z pohledu přístupu zásadní, která z nich bude umístěna severně, jelikož by měla přístup přes pozemek parc. [číslo] kat. úz. [část obce]. Druhá jižněji umístěná parcela by ze severu přístupná tedy nebyla. Reálné dělení pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], které by znamenalo situovat parcely žalovaných na severní straně původního pozemku, nelze provést s ohledem na přístupnost, následnou využitelnost a účelovost v souvislosti s územně plánovací dokumentací nově vzniklých částí. Varianta [číslo] je nejméně vhodná a způsobí znepřístupnění pozemku F z hlediska dopravní obslužnosti území. V případě varianty [číslo] – oddělení pozemku z východu a západu - se jedná o kombinaci variant [číslo] [číslo] jakožto další teoretické řešení, kdy parcela žalované [právnická osoba] s.r.o. o šířce cca 23,5 m a výměře 2 702 m2 byla situována na východní straně předmětného pozemku a parcela žalované [právnická osoba] [číslo] a.s. o šířce parcely cca 20m a výměře 2 316 m2 by byla situována na západní straně předmětného pozemku a parcela žalobkyně o výměře 27 400 m2 by byla umístěna uprostřed. Případně parcela [název žalované] by ležela ve východní části a parcela [právnická osoba] naopak zase na západě. Ohledně přístupů platí vyjádření uvedená u předcházejících variant, přičemž i v tomto případě nelze reálné dělení pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce] provést s ohledem na přístupnost, následnou využitelnost a účelovost v souvislosti s územně plánovací dokumentací nově vzniklých částí. Znalecký ústav neshledal ani jednu z variant reálného dělení pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce] pro tři nově vzniklé parcely podle ideálních podílů stávajících tří vlastníků za uskutečnitelnou, když neodpovídají urbanistické koncepci navržené v územní studii [anonymizováno]. Následné rozdělení teoreticky oddělené parcely pro žalované v důsledku znamená, že jeden z nich by měl kvalitativně a komparativně z pohledu územního plánu a přístupu na pozemek svůj pozemek horší než zbývající dva spoluvlastníci. Uvedené závěry především plynou i z nově vydané Územně plánovací informace, která potvrzuje, že nově navržené varianty neodpovídají urbanistické koncepci navržené v územní studii [anonymizováno]. Znalecký ústav se vyjádřil k vypracovanému znaleckému posudku znalcem [jméno] [příjmení], který dle ústavu vyčíslil podle cenového předpisu zjištěnou cenu pozemku zcela nesprávně, když celou výměru pozemku ocenil jako pozemek stavební, taktéž postupoval nesprávně při vyčíslení obvyklé ceny, jelikož neměl porovnávat ceny z cenové mapy pozemků a názory obyvatel, což je v rozporu s definicí ceny obvyklé, když jednotkovou obvyklou cenu pozemku nejen částečně zkreslil, ale použil ji zcela nesprávně pro celou výměru pozemku, nezabýval se skutečností, že předmětný pozemek se nacházel v různých funkčních plochách. Taktéž dle znaleckého ústavu znalec [jméno] [příjmení] ve svém posudku postupoval nesprávně, a to částečně při určení indexu polohy. Výsledná obvyklá cena je tak částečně zkreslena, a to včetně ideálního podílu, když z kupních smluv nesprávně upravil tzv. koeficient redukce na jím určenou reálnou cenu. Znalecký ústav souhlasil s postupem znalce [celé jméno znalce], který postupoval správně vč. postupu při stanovení obvyklé ceny, avšak v některých částech je jeho posudek nepřezkoumatelný s ohledem na absenci informací, na základě kterých znalec dospěl ke stanoveným jednotkovým cenám, když spoléhal zřejmě na své znalosti a zkušenosti, v zásadě postupoval správně při určení variant oddělení a jejich ocenění, nicméně při ocenění jednotlivých variant se nezabýval, zda se změní jednotkové obvyklé ceny nově vzniklých parcel, konstatoval jako nejvýhodnější finanční vypořádání, s čímž znalecký ústav souhlasí.

16. Všichni spoluvlastníci setrvali na svých stanoviscích ohledně zájmu o nabytí výlučného práva k nemovitosti s povinností vyplatit zbývajícím spoluvlastníkům vypořádací podíl dle vypracovaných závěrů znaleckého ústavu, přičemž na závěr žalovaná 2) nabídla cenu vyšší. [jméno] [příjmení] písemně dne [datum] prohlásil, že jsou mu známé okolnosti vedení řízení o oddělení a zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mezi účastníky ohledně pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], je mu známa výše ohodnocení podílů žalovaných a pro případ zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a přikázání pozemku za náhradu do vlastnictví [celé jméno žalobkyně] učinil závazný příslib a potvrdil, že [celé jméno žalobkyně] poskytne obratem, nejpozději do 3 dnů, peněžní prostředky za účelem vyplacení vypořádacího podílu ze strany [celé jméno žalobkyně] vůči zbývajícím spoluvlastníkům až do výše 6 500 000 Kč, kterými disponuje bez jakéhokoliv omezení, což doložil výpisem z bankovního účtu na jeho jméno ze dne [datum] se zůstatkem 6 901 950,23 Kč a ze dne [datum] se zůstatkem 8 711 213,83 Kč. Současně [jméno] [příjmení] jakožto zapůjčitel a žalobkyně jakožto vydlužitel uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které se zapůjčitel zavázal vydlužiteli na výzvu učiněnou nejpozději do jednoho dne od právní moci rozsudku o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], kterým bude tento pozemek přikázán do výlučného vlastnictví vydlužitele oproti vyplacení vypořádacího podílu, poskytnout bezúročně peněžní částku do výše 6 500 000 Kč a vydlužitel se zavázal finanční prostředky zapůjčiteli vrátit. 17. [celé jméno původního účastníka] [datum] prohlásil, že jako jediný společník [právnická osoba] poskytne této společnosti zápůjčku až do výše 5 000 000 Kč pro účely vyplacení vypořádacích podílů ostatních spoluvlastníkům v rámci vypořádání spoluvlastnictví k pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], a to bezodkladně, nejpozději do 5ti dnů ode dne obdržení žádosti o poskytnutí zápůjčky od žalované 2), přičemž prohlásil, že uvedené finanční prostředky jsou složeny na jeho osobním bankovním účtu, což bylo prokázáno výpisem ze dne [datum] se zůstatkem 5 375 180,72 Kč, dále pak žalovaná 2) doložila bankovní reference, že k [datum] na svých účtech disponuje zůstatkem ve výši 34 904 254 Kč.

18. Žalovaná 3) k datu 19. 7. 2023 doložila prohlášení k financování investičního záměru žalované 3), když proběhla s [právnická osoba] jednání ve věci úvěrového financování I. etapy Projektu nákladů ve výši 33 000 000 Kč, zahrnující odkup pozemků pro účely čerpání úvěru od [právnická osoba] za stanovených podmínek, které musí být splněny klientem, dále banka potvrdila, že žalovaná 3) disponuje na svých účtech celkem částkou 7 114 653,91 Kč, která bude použita pro spolufinancování Projektu 19. Podle § 3028 odst. 1, 2 NOZ, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

20. Podle § 1140 NOZ, nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. (2) Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

21. Podle § 1141 NOZ, spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. Spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.

22. Podle § 1142 NOZ, jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné. Zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit.

23. Podle § 1143 NOZ, nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

24. Podle § 1144 NOZ, je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

25. Podle § 1147 NOZ, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

26. Soud po provedeném dokazování s ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, nicméně protižaloba důvodná je, proto žalobu na oddělení části pozemku zamítl, oproti tomu zcela vyhověl žalobě na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků Soud konstatuje, že žádný z účastníků nemůže být nucen dále v takovém spoluvlastnickém vztahu setrvat, tudíž domáhat se oddělení ze spoluvlastnictví či zrušení spoluvlastnictví je právem každého spoluvlastníka zainteresovaného na společné věci a jeho uplatnění nemůže být chápáno jako rozporuplné se zákonem či dobrými mravy, pokud se nebyly strany schopny mimosoudně dohodnout. Žalobní nárok na oddělení části ze spoluvlastnictví za předchozí právní úpravy v podstatě představoval jeden ze způsobů řešení zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ke společné věci jejím rozdělením, kdy bylo přípustné v rámci vypořádání zanechat při existenci několika podílových subjektů rozdělenou část nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví zbývajících spoluvlastníků s tím, že se druhá část rozděleného pozemku přikázala do výlučného vlastnictví jednoho spoluvlastníka. Nová právní úprava tento princip vyčlenila jako samostatný způsob řešení podílového spoluvlastnictví u více subjektů, kdy se spoluvlastnictví k věci zachovalo, nicméně mezi omezeným okruhem subjektů. Pokud žalobkyně poté, co neúspěšně navrhovala ostatním spoluvlastníkům před podáním žaloby oddělení ze společné věci, podala civilní žalobu, již předem zjišťovala možnosti takového oddělení, nechala zpracovat 2 geometrické plány s možnými 2 variantami řešení a oslovila též příslušný správní orgán, a to [stát. instituce] se souhlasným stanoviskem k navrhovanému dělení, nelze jí přičíst tudíž k tíži, že byla přesvědčena o možnosti takového oddělení, které na základě původních správních listin ani nevyvrátil ve svém posudku [celé jméno znalce], přestože oddělení části pozemku vzhledem k zadaným kritériím nedoporučil, naopak byl přikloněn k finančnímu vypořádání spoluvlastníků a zachování pozemku jako celku. Soud v daném případě nebyl vázán navrhovaným způsobem oddělení, tudíž se znalec vyjadřoval ke všem možným variantám řešení, přičemž v případě oddělení je nepochybné, že tento způsob řešení podílového spoluvlastnictví představuje minimální finanční zátěž pro účely vypořádání ve vztahu ke zbývajícím spoluvlastníkům, kteří ve spoluvlastnickém vztahu setrvávají. Při vyslovení nevhodnosti realizace oddělení části ze společné nemovitosti všichni účastníci spoluvlastnického vztahu, tudíž i procesní účastníci tohoto řízení, shodně souhlasili se zrušením spoluvlastnictví ke shora uvedené nemovitosti, nicméně jejich stanoviska se lišila jak ohledně osoby, které bude nemovitost přikázána do výlučného vlastnictví, tak i z počátku ohledně výše vypořádacího podílu. Strany se v průběhu řízení pokoušely dlouhodobě mezi sebou řešit mimosoudně smírné zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, avšak ke vzájemné dohodě nedospěli. Proto soud v souladu se zákonem stanovenými pravidly pro vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví, které bylo protižalobou navrženo žalovanou stranou 2), a pořadí způsobu tohoto vypořádání, přikázal spornou nemovitost do výlučného vlastnictví žalobkyně, neboť nemovitost dle konečných závěrů znaleckého posouzení není reálně dělitelná. V souvislosti s délkou řízení tak byl vypracován revizní znalecký posudek znaleckým ústavem, kterým tak byla vyvrácena rozporuplná stanoviska stran, nicméně výše obvyklé ceny nemovitosti s ohledem na hospodářskou situaci na trhu vzrostla oproti původním závěrům znalců. V souvislosti s tímto novým znaleckým zpracováním byly odstraněny veškeré rozpory a vzájemné odlišnosti předložených znaleckých posudků a znalecký ústav se téměř souhlasně vyjádřil i k závěrům soudem ustanoveného znalce [celé jméno znalce], jednoznačně z hlediska přístupnosti rozdělených nově vzniklých částí pozemku, jejich účelného využití a účelovosti v souvislosti s územně plánovací dokumentací vyvrátil možnost reálného dělení nemovitosti. Znalecký ústav neshledal ani jednu z řešených variant reálného dělení pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce] pro tři nově vzniklé parcely podle ideálních podílů stávajících tří vlastníků za uskutečnitelnou, když neodpovídají urbanistické koncepci navržené v územní studii [anonymizováno], přičemž tyto závěry plynou i z nově vydané Územně plánovací informace. Následné rozdělení teoreticky oddělené parcely pro žalované by v důsledku znamenalo, že jeden z nich by měl kvalitativně a komparativně z pohledu územního plánu a přístupu na pozemek svůj pozemek horší než zbývající dva spoluvlastníci. Členění pozemku dle charakteru jeho budoucího využití, tak a současného zemědělského obhospodařování jakožto celku se sousedními pozemky v celém bloku, dále pak hledisko velikosti spoluvlastnického podílu k nemovitosti ze strany jednotlivých spoluvlastníků a dobu nabytí spoluvlastnického práva, bližšího vztahu jednotlivých spoluvlastníků k pozemku z pohledu vazeb k rodinnému majetku, který žalobkyně již na počátku řízení odbřemenila od zatížení svého spoluvlastnického podílu zástavním právem v návaznosti na dluhy, zájem všech spoluvlastníků nabýt výlučné vlastnické právo k celé nemovitosti a tudíž jejich solventnost vyplatit vypořádací podíl zbývajícím podílovým spoluvlastníkům v návaznosti na stanovenou obvyklou cenu nemovitosti, případně nabídka výplaty vyššího vypořádacího podílu, postoje spoluvlastníků i jejich nástupců v průběhu řízení k vyřešení sporné věci jsou hlediska, která soud zvažoval při konečném rozhodnutí, kterému ze spoluvlastníků přikázat nemovitost do jeho výlučného vlastnictví. S ohledem na provedené důkazy a zvážení všech okolností pro možné spravedlivé rozhodnutí ve věci soud podotýká, že náleží toto posouzení zcela v návaznosti na obecnou právní úpravu do úsudku soudu.

27. Shora popsané skutečnosti, které soud zjistil provedenými důkazy, spočívající především na stále trvajícím výhradním zájmu žalobkyně nadále sporný pozemek dále vlastnit nejlépe v celém rozsahu a tudíž dále realizovat jeho užívání v návaznosti na jeho současné zemědělské využití jakožto orná půda v souladu s katastrálním účelem charakteru tohoto pozemku, když její spoluvlastnický podíl je mnohonásobně vyšší než spoluvlastnické podíly ostatních spoluvlastníků, jsou zásadní hlediska, která vedla soud k přikázání pozemku žalobkyně. Žalobkyně navíc dostatečně prokázala svoji schopnost finančně vypořádat ostatní spoluvlastníky z titulu jejich výše spoluvlastnických podílů, přičemž nelze pochybovat ani o původu finančních prostředků, kterými by plnila svoji povinnost, navíc jí původně navrhovaná výše obvyklé ceny za 1m2 předmětného pozemku pro účely smírného vyřešení věci se nejvíce přibližovala obvyklé výši stanovené soudem ustanoveným znalcem. Z časového hlediska je nepřehlédnutelné, že její vlastnictví ke spoluvlastnickému podílu je nejstarší a souvisí s rodinným majetkem, u něhož je zájem tyto vazby žalobkyně k majetku zachovat. Žalobkyně již před podáním žaloby a následně v průběhu řízení činila maximální kroky k odbřemenění tohoto majetku, když zprostila svůj spoluvlastnický podíl, který má největší rozsah v porovnání s ostatními spoluvlastníky, od zátěže, tudíž současně přispěla i ke zvýšení hodnoty samotné nemovitosti v přepočtu finanční hodnoty na vypořádací podíly ostatních. Žalovaná 2) vstoupila do řízení na místo [celé jméno původního účastníka] a tudíž převzala i jeho postoje v řízení, přičemž žalovaný 2) neměl zpočátku zájem o nabytí vlastnického práva k nemovitosti, inicioval protižalobou zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a navrhl soudu nařízení prodeje této nemovitosti, následně pak v průběhu řízení vložil svůj spoluvlastnický podíl do [právnická osoba], aby zřejmě posílil solventnost za účelem vyplacení zbývajících vypořádacích podílů a začal projevovat zájem o nabytí vlastnického práva k celé nemovitosti, potažmo tak učinila [právnická osoba] s.r.o., která dokonce nabízela výplatu vyššího vypořádacího podílu ostatním, nicméně v poměru s žalobkyní je rozsah vypořádacího podílu žalobkyně podstatně vyšší a soud již shora označil preferovaná hlediska pro účely přikázání věci její osobě. Žalovaná 3) disponuje nejnižším rozsahem vypořádacího podílu, který nabyla v průběhu již zahájeného řízení zřejmě s úmyslem naplnit záměry územně plánovací dokumentace v souladu se svým předmětem činnosti, obsahující ve vztahu k předmětnému pozemku zájem částečně pozemek zastavit obytnými objekty. Sice oba žalovaní prokázali svoji solventnost k výplatě podílů, nicméně žalovaná 3) předložila podklady, které stanovily teprve podmínky, při jejichž splnění bude žalované 3) poskytnut úvěr k financování odkupu pozemků. Současně je nepřehlédnutelná snaha obou žalovaných v průběhu řízení činit maximum procesních úkonů, kterými došlo k prodloužení celého řízení a de facto minimálně navýšení obvyklé ceny nemovitosti a tudíž navýšení vypořádacích podílů, přičemž bylo na jejich straně zjevné, a to především na straně žalované 3), co možná nejvíce navýšit obvyklou cenu nemovitosti a v maximální míře postupně zpochybnit postavení a zájmy žalobkyně jakožto spoluvlastníka vč. serióznosti při plnění finančních závazků,. K otázce využití předmětného pozemku k příslušnému účelu je nutné odkázat i na vyjádření znalce [celé jméno znalce], který v rámci vypracování znaleckého posudku uvedl, že s ohledem na pokles zemědělského půdního fondu není okamžitý zájem stávající účelové určení pozemku jakožto orné půdy měnit v rámci územní rezervy na územní plán pro účely zastavení, aktuální využití předmětného pozemku tomu i odpovídá. Z uvedeného pohledu tedy v pokračování naplnění účelu stávajícího využití pozemku nic žalobkyni nebrání. S ohledem na přikázání nemovitosti žalobkyni soud ve výrocích VI. a VII. tudíž stanovil žalobkyni povinnost k vyplacení výše vypořádacích podílů žalovaným jakožto ostatním spoluvlastníkům v návaznosti na závěry aktuálního znaleckého posudku zpracovaného znaleckým ústavem.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výrocích II., III. VIII. a IX. tohoto rozhodnutí dle ust. § 142 odst. 1, § 145 a § 150 o. s. ř. tak, že žádnému účastníku právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Soud rozhodoval odděleně o náhradě nákladů řízení jak ve vztahu k žalobě, tak ve vztahu k protižalobě, přičemž s ohledem na charakter vzájemně vznesených nároků s odkazem na nové zákonné pojetí oddělení ze spoluvlastnictví a dřívější právní úpravu, snahu všech procesních účastníků vyřešit spoluvlastnický vztah, když oba charaktery nároků souvisely s nutností provést shodné důkazy, přičemž teprve závěrečný revizní znalecký posudek zásadně vyřešil náhled na způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví podložený správními dokumenty a stanovisky, je stěží shledat jednoznačný úspěch či neúspěch ve věci, byť konečné rozhodnutí stanovilo subjekt, který de facto vystupoval z formálního pojetí jakožto úspěšný oproti neúspěchu druhých či naopak, soud v uvedeném pojetí tedy spatřuje důvody zvláštního zřetele hodné, pro které žádnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, což se vztahuje i na náhradu nákladů řízení předběžného opatření.

29. Ve výroku X., XI a XII. tohoto rozsudku soud uložil v souladu s ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. každému z účastníků řízení s ohledem na výsledek řízení ve stejném rozsahu povinnost zaplatiti ČR – Okresnímu soudu v Olomouci náklady řízení vzniklé státu v souvislosti s vyplacením znalečného z rozpočtových prostředků za vypracované znalecké posudky, které nebyly pokryty zálohou ve výši 15 000 Kč složenou žalobkyní a žalovanou 2) ve výši 15 000 Kč, a to v částce 233 590,65 Kč / v částce 24 086 Kč, v částce 3 114 Kč, v částce 11 082 Kč znalci [celé jméno znalce] a v částce 195 308,65 Kč znaleckému ústavu., když celkové znalečné tedy činilo 263 590,65 Kč.

30. Lhůtu k plnění soud stanovil dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.