Okresní soud v Olomouci · Rozsudek

24 C 88/2025

č. j. 24 C 88/2025-37

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-04-28 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSOL:2025:24.C.88.2025.1

Citované zákony (13)

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Novákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 17 395 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 395 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 395 Kč od 28. 6. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 9 040,10 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta, .

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 17. 1. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 395 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu spotřebitelského úvěru poskytnutého žalovanému právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . po prozkoumání úvěruschopnosti žalovaného ve výši 12 000 Kč dne 28. 5. 2023. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 039,93 Kč a úroku ve výši 355,07 Kč, a to nejpozději do 27. 6. 2023. Žalovaný na svůj dluh dosud ničeho neuhradil. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2024.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k řádně nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil.

3. Níže provedenými důkazy bylo v řízení prokázáno, že:- formulářem pro standardní informace, smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 28. 5. 2023, dodatkem ke smlouvě ze dne 20. 9. 2023 potvrzením o platbách a přípisem , banka, ze dne 8. 4. 2025 – mezi společností , právnická osoba, ., a žalovaným byla dne 28. 5. 2023 uzavřena smlouva o bezúčelovém spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl věřitel žalovanému dne 28. 5. 2023 částku 12 000 Kč ve prospěch účtu žalovaného č. , č. účtu, , žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky s úrokem ve výši 36 % p. a., tj. v částce 355,07 Kč, a poplatkem za sjednání úvěru ve výši 4 535,94 Kč, celkem tedy částku 16 891 Kč do 30ti dnů od odeslání finančních prostředků ve prospěch účtu žalovaného, tj. do 27. 6. 2023, pro případ překročení doby splatnosti strany sjednaly poplatek ve výši 5 039,93 Kč, celkem byl tedy žalovaný povinen zaplatit věřiteli částku 17 395 Kč- smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2024 včetně příloh, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 17. 11. 2024 – žalobkyně se stala právním nástupcem věřitele z titulu pohledávky s přísl. vůči žalovanému, což původní věřitel žalovanému řádně oznámil- výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 17. 11. 2024 vč. podacího lístku – žalovaný byl vyzván k úhradě pohledávky před podáním žaloby4. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:- Mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným byla dne 28. 5. 2023 uzavřena smlouva o bezúčelovém spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl věřitel žalovanému dne 28. 5. 2023 částku 12 000 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, , žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky s úrokem ve výši 36 % p. a., tj. v částce 355,07 Kč, a poplatkem za sjednání úvěru ve výši 4 535,94 Kč, celkem tedy částku 16 891 Kč do 30ti dnů od odeslání finančních prostředků ve prospěch účtu žalovaného, tj. do 27. 6. 2023, pro případ překročení doby splatnosti strany sjednaly výši poplatku v částce 5 039,93 Kč, celkem byl tedy žalovaný povinen zaplatit věřiteli částku 17 395 Kč. Žalobkyně se stala právním nástupcem věřitele z titulu pohledávky s přísl. vůči žalovanému na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2024, což bylo oznámeno žalovanému přípisem ze dne 17. 11. 2024. Žalovaný svoji povinnost nesplnil ani na předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně.

5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

7. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

8. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Soud po provedeném dokazování s ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení dopěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná, proto jí v plném rozsahu vyhověl.

14. V řízení bylo prokázáno, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 12 000 Kč, a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit. V rámci úvěrové smlouvy se také zavázal uhradit úroky z úvěru a další poplatky, to vše v jednorázové výši. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 4.6.2010, č.j. 75Co 75/2010-83, popř. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol.) a že dlužník dluhy řádně neuhradil. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že poskytla žalovanému bezhotovostní platbu ve výši 12 000 Kč, kterou žalovaný řádně nezaplatil, z důvodu platební morálky žalovaného odporující sjednané smlouvě došlo k uplynutí lhůty splatnosti a k povinnosti žalovaného zaplatiti pohledávku žalobkyni včetně jak sjednaného smluvního úroku za poskytnutí úvěru, který soud s ohledem na konstantní judikaturu považuje ještě za přiměřený, tak smluveného poplatku za sjednání úvěru. Bylo tedy na žalovaném, aby tvrdil a prokázal nepravdivost tvrzení žalobkyně, tedy že řádně plnil své peněžité závazky vůči žalobkyni, a tudíž nároky žalobkyně jsou zcela bezdůvodnými. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení ničeho netvrdil, načež ani neprokázal, má žalobkyně zcela nárok na uplatněnou pohledávku včetně zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni jejich celkové splatnosti v rozsahu, jímž je soud zcela vázán.

15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle procesní úspěšnosti tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9 040,10 Kč. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, náklady právního zastoupení ve výši 5 460 Kč podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“) za 3 úkony právní služby, 3 x RP á 450 Kč, tj. 1 350 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a dále 21% DPH ve výši 1 430,10 Kč, neboť žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, a proto má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení.

16. Lhůtu k plnění určil soud jako třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., místo plnění náhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.