24 C 93/2026

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Novákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 27 888 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 500 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 20 388 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 1 607,40 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 822,09 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 11 725,71 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení a úrok ve výši 8 % p. a. z částky 11 244,35 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Olomouci soudní poplatek ve výši 274 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ve prospěch účtu číslo č. účtu, VS: var. symbol.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 12. 5. 2026 zaplacení částky 27 888 Kč se shora uvedeným smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení z titulu uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru ze dne 29. 3. 2022 vč. přílohy č. hodnota o předpisu splátek po prověření úvěruschopnosti žalované, na základě, které byl žalované právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba. poskytnut úvěr v hotovosti ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr včetně příslušenství za dobu trvání závazku v celkové výši 27 888 Kč řádně a včas splácet v pravidelných 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč, přičemž v splatnost poslední splátky připadla na den 29. 5. 2023. Žalovaná sjednanou částku s úrokem ve výši 761 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč, za umožnění splátek v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč/ neuhradila řádně a včas do konce sjednané doby splatnosti úvěru. Žalovaná dluží na jistině 11 244,35 Kč, na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 481,36 Kč, úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 5 250 Kč, úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 483,72 Kč a úhradě za umožnění splátek v hotovosti přímo v místě svého bydliště 1 928,57 Kč, žalobkyně dále požaduje úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky v celkové výši 7 500 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 11 725,71 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, přičemž tento činí v kapitalizované výši částku 1 607,40 Kč za období od prodlení, tj. od 30. 5. 2023 do 22. 4. 2024 a smluvní úrok ve výši 8 % p. a. z částky 11 244,35 Kč od 30. 5. 2023 do zaplacení, přičemž tento činí za období od 30. 5. 2023 do 22. 4. 2024 kapitalizovanou výši 822,09 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024 vůči žalované byla pohledávka s přísl. postoupena na žalobkyni s účinností od 29. 5. 2024, což bylo žalované oznámeno.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k řádně nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila.

3. Níže provedenými důkazy bylo v řízení prokázáno, že: - žádostí o úvěr ze dne 29. 3. 2022, přehledem vyplacených dávek SSP žalované, výpisy z účtu vedeného u banka. , smlouvou o úvěru č. hodnota ze dne 29. 3. 2022 vč. přílohy č.1 – společnost právnická osoba. a žalovaná uzavřeli dne 29. 3. 2022 úvěrovou smlouvu, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal po nikoliv řádném prověření úvěruschopnosti žalované / rezervní částka odpočtu příjmů a výdajů min. nezaručuje plnění splátek/ poskytnout žalované bezúčelový úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr řádně a včas splácet v 14 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč měsíčně včetně úroku v částce 761 Kč /tj. 8 % p. a./, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, úhrady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč, za inkaso splátek v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč , celkem tedy v částce 27 888 Kč na uvedených nákladech spotřebitelského úvěru. Poslední splátka byla sjednána nejpozději do 29. 5. 2023. Pro případ porušení platební povinnosti strany sjednaly smluvní pokutu ve výš 0,1 % denně z dlužné částky, max. však v částce 500 Kč za každou jednotlivou splátku v prodlení. Žalovaná svým podpisem potvrdila při podpisu smlouvy převzetí úvěrové částky. - smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024 vč. přílohy postoupených pohledávek, potvrzením o zaplacení kupní ceny, výpisem z OR žalobkyně, oznámením o postoupení ze dne 14. 6. 2024 – žalobkyně se stala právním nástupcem původního věřitele s účinností od 7. 8. 2023 ve vztahu k pohledávce s příslušenstvím k žalovanému - účetním přehledem splátek v hotovosti – žalovaná splácela úvěr splátkami od30. 3. 2022 do 28. 8. 2023, na závazkový vztah bylo uhrazeno za uvedené období žalovanou celkem 7 500 Kč, další splátky uhradila - výzvou ze dne 10. 9. 2024 vč. podacího lístku – žalobkyně vyzývala žalovaného ke splacení celého dluhu pod hrozbou podání žaloby - sdělením banka. ze dne 9. 6. 2026 a banka. ze dne 10. 6. 2026 – u bezúčelový úvěrů poskytnutých fyzickým osobám na dobu 14 měsíců činila obvyklá výše úrokové sazby k datu 29. 3. 2022 u výše úvěru poskytnutého žalované hodnotu 16,37 % p. a. až 21,22 % p. a.

4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Společnost právnická osoba. a žalovaná uzavřeli dne 29. 3. 2022 úvěrovou smlouvu, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal po nikoliv řádném prověření úvěruschopnosti žalované / rezervní částka odpočtu příjmů a výdajů min. nezaručuje plnění splátek/ poskytnout žalované bezúčelový úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr řádně a včas splácet v 14 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč měsíčně včetně úroku v částce 761 Kč /tj. 8 % p. a./, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, úhrady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč, za inkaso splátek v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč , celkem tedy v částce 27 888 Kč na uvedených nákladech spotřebitelského úvěru. Poslední splátka byla sjednána nejpozději do 29. 5. 2023. Pro případ porušení platební povinnosti strany sjednaly smluvní pokutu ve výš 0,1 % denně z dlužné částky, max. však v částce 500 Kč za každou jednotlivou splátku v prodlení. Žalovaná svým podpisem potvrdila při podpisu smlouvy převzetí úvěrové částky. Žalovaná splácela úvěr splátkami od 30. 3. 2022 do 28. 8. 2023, na závazkový vztah bylo uhrazeno za uvedené období žalovanou celkem 7 500 Kč, další splátky uhradila. Žalobkyně se stala právním nástupcem původního věřitele s účinností od 7. 8. 2023 ve vztahu k pohledávce s příslušenstvím k žalovanému na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024, což bylo žalovanému sděleno. Žalovaná neplnila svůj závazek ani na základě předžalobní výzvy. U bezúčelový úvěrů poskytnutých fyzickým osobám na dobu 14 měsíců činila obvyklá výše úrokové sazby k datu 29. 3. 2022 u výše úvěru poskytnutého žalované hodnotu 16,37 % p. a. až 21,22 % p. a.

5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

7. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

8. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

10. Podle ustanovení § 1 odst. 2 občanského zákoníku, nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

11. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.

12. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

15. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu; b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

20. Podle ustanovení § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžní povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

21. Podle ustanovení § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla hodnota a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

22. Dle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

23. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků je v daném případě rozporné s dobrými mravy a způsobuje tak absolutní neplatnost smlouvy o úvěru dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku. Žalovaná se zavázala za poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč zaplatit tzv. Poplatek za poskytnutí úvěru v částce 7 350 Kč a současně úrok ve výši 8 % p. a. v částce 761 Kč, celkem tedy odměnu ve výši 46 % p. a. Takto sjednaná výše úroků zjevně několikanásobně překračuje horní hranice úrokových sazeb poskytovaných bankami a toto ujednání je tedy nezbytné hodnotit jako nemravné a tudíž absolutně neplatné (viz závěry rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

24. Dále je třeba uvést, že žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatelský úvěr a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně, před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. K tomu soud uvádí, že dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

25. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je totiž nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu let zajisté očekávat. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces „posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.

26. Soud po provedeném dokazování konstatuje, že v tomto konkrétním případě žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované řádně, a to minimálně v rozsahu zjištění dostatečných výdajů žalované a vzniku dostatečné rezervy k placení úvěru v pravidelných splátkách, tudíž uzavřený závazkový vztah je nutné považovat za absolutně neplatný.

27. Skutečnost sjednané nepřiměřené výše smluvního úroku za poskytnutí úvěru zakládá taktéž absolutní neplatnost smlouvy o úvěru.

28. Důsledkem absolutní neplatnosti dotčené úvěrové smlouvy dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku a v souladu s 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je redukce nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Za situace, kdy v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla podle neplatné smlouvy žalované částku 15 000 Kč, vznikla žalované povinnost vrátit žalobkyni tuto poskytnutou finanční částku. V řízení však bylo prokázáno, že žalovaná v průběhu přecházejícího období zaplatila žalobkyni již celkem částku 7 500 Kč, tudíž v rozsahu rozdílu, tj. v částce 7 500 Kč je povinna vyplacenou částku jakožto bezdůvodné obohacení žalobkyni vrátit.

29. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalovaná byla v řízení v rozsahu 74 % úspěšná, tudíž by byla žalobkyně žalované na náhradě nákladů řízení zaplatit rozdíl úspěchu a neúspěchu v rozsahu 48 %, nicméně žalované prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.

30. Ve výroku IV. soud uložil žalobkyni povinnost k doplacení soudního poplatku dle položky 1 písm. b), položky 2 odst. 3 Sazebníku k zák. č. 549/199 Sb. ve znění pozd. předp.

31. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, pobočka Olomouc, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí či exekuce.