25 C 165/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr Lic. et Mgr Ingrid Kovářovou Kochovou Ph.D. ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce ulice a číslo , PSČ , obec - část obce proti žalované: ; celé jméno žalované , datum narození bytem adresa , obec o 36 915 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 36 915 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 27. 10. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 5 178 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 20. 4. 2021 u Okresního soudu v Prostějově se žalobce domáhal po žalované zaplacení pohledávky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Okresní soud v Prostějově usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 14. 7. 2021, které nabylo právní moci dne 17. 8. 2021, vyslovil svou místní nepříslušnost a postoupil věc k vyřízení Okresnímu soudu v Olomouci jako soudu místně příslušnému, Okresnímu soudu v Olomouci byl spis doručen dne 6. 10. 2021. Žalobce tvrdil, že je distributorem elektrické energie, že žalovaná odebírala na základě smlouvy o dodávce elektrické energie elektřinu v odběrném místě pod adresou [adresa], přičemž smluvní vztah byl ukončen, že následně dne 29. 7. 2020 byla v uvedeném odběrném místě provedena kontrola a bylo zjištěno, že elektrická energie zde byla spotřebovávána i po ukončení smluvního vztahu, pracovníci žalobce provedli odpojení. Žalobce následně vyúčtoval pohledávku žalobou uplatněnou jako náhradu škody dle § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. a vyzval žalovanou k její úhradě do 26. 10. 2020. Částka 36 915 Kč byla určena jako součet ceny elektrické energie zjištěné odečtem z elektroměru při odpojení odběrného místa spotřebované po ukončení smluvního vztahu a nákladů na zjištění neoprávněného odběru. Žalobce tvrdil, že množství neoprávněně odebrané elektrické energie u vysokého tarifu a nízkého tarifu celkem 5,371 MWh, z tohoto množství byla určena výše náhrady, a to ve výši 23 084 Kč, dále je v částce žalobou uplatněné zahrnut poplatek na činnost operátora trhu 27,89 Kč, poplatek za obnovitelné zdroje 2 658,65 Kč, poplatek za příkon 3x25A ve výši 543,51 Kč a částka 152 Kč. V součtu jde o 26 467,04 Kč Náklady na zjištění neoprávněného odběru činí 4 042 Kč bez DPH, sestávají z platby za práci dvou montérů, kteří zjišťovali neoprávněný odběr, u každého dvě hodiny, celkem ve výši 1 682 Kč, administrativního poplatku 390 Kč a dalšího poplatku 1 970 Kč za práci montérů, když tyto částky vychází z interního ceníku žalobce. Žalobce tvrdil, že náklady na zjištění neoprávněného odběru vypočetl následovně: hodinová sazba odborného pracovníka - 841 Kč/hod, hodiny se sčítají za činnosti – příprava podkladů ke kontrole odběrného místa, samotná kontrola, zjištění, technicko-dokumentační činnost na místě, zpracování výsledků kontroly, zjištěného neoprávněného odběru, provedení výpočtu škody a odsouhlasení, případně i jednání o výši škody, v hodinové sazbě je zahrnuto také využití všech pracovních pomůcek, počínaje technickým vybavením jako ampérmetry, tak konče i prostředky pro práci ve výškách, mimo tento náklad se účtuje paušální částka za administraci případu 390 Kč/případ, jedná se o náklady spojené s fakturací, upomínkovým řízením, archivací případu dále pak se účtuje doprava spojená s činností v bodě 1 náklady za dopravu a to tak, že se účtuje 8,30Kč za ujetý km plus 28,10Kč za hodinu jízdy. Počítáno pro automobil referent [zn. vozidla]. Žalobce tvrdil, že položky 8,30 Kč/km jízdy, 390 Kč a 841 Kč stanovil následovně: žalobce je jedním ze tří regionálních provozovatelů distribuční elektrické soustavy, za poskytované služby distribuce elektřiny účtuje ceny, které plně podléhají regulaci Energetickým regulačním úřadem. Kromě cen za distribuci má zákonnou povinnost inkasovat i další regulované složky ceny od zákazníků, které si však nemůže ponechat. V případě provozovatelů distribučních soustav jsou základem regulovaných cen tzv. povolené výnosy a náklady na ztráty elektřiny v distribuční soustavě, kam spadají i neoprávněné odběry elektřiny. Povolené výnosy – čili výnosy distributora, které dostane za distribuci elektřiny k zákazníkům, stanovuje pro každou distribuční společnost E regulační úřad. Povolené výnosy každého distributora ve své hodnotě obsahují 3 složky - povolené náklady, odpisy majetku a přiměřený zisk, který je závislý na zůstatkové hodnotě provozovaného majetku a stanovené míře výnosnosti aktiv. Hodnotu povolených nákladů pro jednotlivé roky IV. regulační periody odvozuje Energetický regulační úřad ze skutečných nákladů za vybrané období předchozí regulační periody. Tuto tzv. nákladovou základnu eskaluje statistickými hodnotami míry inflace a indexy růstu mezd pro jednotlivé roky IV. regulační periody. Zároveň plošně ukládá regulovaným subjektům cíl snížit hodnotu nákladů za celou IV. periodu o 3% což představuje meziroční snížení nákladů o 1,01%. Takto stanovená hodnota povolených nákladů v cenách za distribuční služby nemá přímou vazbu na skutečně čerpané náklady regulovaného subjektu ve stejném roce téže periody. Je tedy zcela mylná představa, že si regulované subjekty mohou do svých cen za práce včetně činností na zjišťování neoprávněných odběrů započítat jakékoliv náklady. Naopak, metodika regulace obsahuje motivační prvek pro distributora. Překročí-li regulovaný subjekt ve skutečnosti hodnotu povolených nákladů, snižuje si tím zisk aktuálního roku. Pokud hodnotu povolených nákladů naopak nevyčerpá, zůstává mu rozdíl v podobě vyššího oprávněného zisku, což má ale přímý dopad na následnou cenu za distribuci. Z výše uvedeného vyplývá i omezení pro určení položek za vykonané práce, všechny, nejen práce v souvislosti s odhalováním neoprávněných odběrů. Obecně ceník prací bývá zveřejňován a je tomu tak i v tomto případě u žalobce. Ceny, resp. jednotlivé položky tvoří speciální organizační tým žalobce business controling, který musí respektovat přiměřenost skutečným nákladů a současně je jakýmsi průměrem. Aktuální a celý ceník je v příloze tohoto podání a je v dispozici na internetových stránkách žalobce. Žalobci je známo, že další provozovatelé distribuční soustavy ([právnická osoba] a [právnická osoba]) mají vlastní jinou metodiku určení oprávněných nákladů. Žalobce soudu předložil ceník [právnická osoba] z roku 2020, kde za činnosti spojené se zjišťováním neoprávněného odběru je účtována hodinová sazba 1 271 Kč, což je téměř shodná částka, jakou účtuje žalobce. V této částce jsou totiž zahrnuty i všechny další náklady, které žalobce účtuje položkově, za jízdné, administrativní náklady a hodinou práci. Dle názoru žalobce jsou výsledné oprávněné náklady tak, jak je činí žalobce, přehlednější a optimálně je lze přizpůsobit danému případu. V každém případě se vždy jedná dle názoru žalobce o přiměřené částky jak co do hodinové sazby, tak i jízdné. Při počtu kontrol cca 5 000 ročně není možné, aby bylo např. jízdné stanoveno zcela individuálně podle vyhlášky podle hodnot konkrétního vozidla v technickém průkaze. Ceník za vykonané práce, jehož součástí je tabulka předložená soudu, je předkládán taktéž dozorovým orgánům, které k němu neuplatnily žádné výhrady. Žalobce právo na úhradu těchto nákladů odvozuje z § 51 odst. 3 z. č. 458/2000 Sb. Žalobce tvrdil, že výzva k úhradě pohledávky žalobou uplatněné byla žalované odeslána obyčejnou poštou v den vystavení faktury, žalobce nemá v držení doklad o odeslání faktury, uvedený údaj je uveden v interním systému žalobce pro zpracování faktur.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízeným jednáním soudu se nedostavila.

3. Skutková zjištění soudu:

4. Z protokolu o zjištění neoprávněného odběru elektrické energie sepsaného dvěma pracovníky žalobce dne 29. 7. 2020 soud zjistil, že dva pracovníci žalobce provedli odpojení odběrného místa pod adresou [adresa], kde jako odběratel je uvedena žalovaná, číslo neoprávněného odběru. [číslo], neoprávněný odběr byl zjištěn dne 29. 7. 2020 v 8:08 hod a byl ukončen 29. 7. 2020 v 8:42 hod, byla provedena demontáž elektroměru bez platné smlouvy, která byla ukončena dne 13. 2. 2020 se stavem [anonymizováno], stav při demontáži VT – [číslo], NT – [číslo], bylo odpojeno v NAS ([číslo]), demontován byl i sp. prvek, odpojil i na hlavním jističi, že odběratel ani policie přítomni u odpojení nebyli, byla pořízena fotodokumentace.

5. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa kategorie„ C“ a„ D“ soud zjistil, že tento zápis byl sepsán dne 29. 7. 2020 v místě odběru [adresa], jako odběratel je uvedena žalovaná, sjednaná sazba D25d, smluvní hlavní jistič 25A, zjištěný hlavní jistič 3x25/b, elektroměr v. [číslo] typ [anonymizováno], proud [číslo], napětí [číslo], stav VT [číslo], NT [číslo], bylo zjištěno, že místo souhlasí s evidencí, plomby distributora na hlavním jističi byly v pořádku, měřící souprava měřila celý odběr, plomby státní zkušebny byly v pořádku, odběratel přítomen nebyl, uvedeno je dále, že byla demontáž elektroměru bez platné obchodní smlouvy, ukončen dne 13. 2. 2020 se stavem VT [číslo], NT – [číslo].

6. Z podkladu pro výpočet výše škody ve smyslu vyhlášky 51/2006 Sb. ze dne 29. 7. 2020 soud zjistil, že dne 29. 7. 2020 byl dvěma kontrolory, kteří prováděli výše uvedenou kontrolu a odpojení v tomto formuláři uvedeno, že hodnota hlavního jističe činí 3x25A, průřez přívodního vedení fázový vodič 3x6 mm² + 6 mm² střední vodič, přípojka z materiálu měď, volné, odběratel nepřítomen, jiné údaje o výpočtu zde uvedeny nejsou.

7. Z výpočtu oprávněných nákladů ze dne 3. 9. 2020 vystaveného [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pro neoprávněný odběr zjištěný u žalované byly vyčísleny celkové náklady na zjištění neoprávněného odběru 4 042 Kč, která se stává z částky 1 682 Kč za dvě hodiny v rámci hodinové základní sazby pracovníka zahrnující činnosti příprava podkladů ke kontrole odběrného místa, zpracování výsledků kontroly a zjištění neoprávněného odběru, provedení výpočtu škody, odsouhlasení výpočtu vzniklé škody, dále z částky 1 970 Kč jako kalkulované oprávněné náklady u jiného způsobu výpočtu neoprávněného odběru, a dále 390 Kč jako administrativního poplatku.

8. Ze stanovení výše náhrady škody ze dne 3. 9. 2020 vystaveného [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pro neoprávněný odběr zjištěný u žalované vycházel žalobce z toho, že neoprávněný odběr trval od 13. 2. 2020 do 29. 7. 2020, tedy 167 dnů, bylo odebráno množství elektrické energie 5371kWh jako množství elektrické energie změřené elektroměrem, výše náhrady za elektrickou energii činí 25 771,53 Kč, daň z tohoto množství elektrické energie činí 152 Kč, platba za příkon při hodnotě jističe 3x 25A činí 543,51 Kč, náhrada za elektrickou energii včetně daně z energie bez DPH tedy činí 26 467, 04 Kč, že při tomto stanovení vyšel z ceníku vystaveného žalobcem na základě cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, jak je toto přehledně v tabulce uvedeno a náhrada byla počítána dle naměřené spotřeby dle elektroměru.

9. Ze souhrnu výpočtu ze dne 3. 9. 2020 vystaveného [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pro neoprávněný odběr zjištěný u žalované vycházel žalobce z toho, že neoprávněný odběr trval od 13. 2. 2020 do 29. 7. 2020, tedy 167 dnů, bylo odebráno množství elektrické energie 5371kWh, výše náhrady za elektrickou energii činí 25 771,53 Kč, daň z tohoto množství elektrické energie činí 152 Kč, platba za příkon činí 543,51 Kč, náhrada za elektrickou energii včetně daně z energie bez DPH tedy činí 26 467, 04 Kč, za oprávněné náklady je pak účtováno 4 042 Kč, když tato částka sestává z 1 970 Kč za kalkulované oprávněné náklady, 390 Kč tedy administrativní paušál, jako náklady spojené s fakturací a archivaci případu, a 1 682 Kč jako hodinová základní sazba pracovníka, v součtu jde o částku 30 509,04 Kč, k tomu náleží 21% DPH, tedy 6 406,96 Kč, celkem tedy 36 916 Kč.

10. Z podkladů žalobce soud zjistil, že v období od 1. 1. 2019 hodinová základní sazba pracovníka činila 841 Kč, administrativní paušál za administrativní náklady (15 minut práce zaměstnance energetické kontroly, 10 minut práce zaměstnance bilancování, papír, složenka, obálka, obyčejný dopis) činí v součtu 390 Kč, že náklady na použití [značka automobilu] včetně obsluhy vozu při 7,5 hodinách denně činí 8,30 Kč/1km, a 28 Kč hodina jízdy.

11. Z faktury žalobce ze dne 12. 10. 2020 soud zjistil, že soud zjistil, že žalobce vyhotovil fakturu adresovanou žalované, kterou ji vyzývá k úhradě částky 30 509,04 Kč + 21% DPH, tj. 6 406,90 Kč, celkem 36 915 Kč do 26. 10. 2020, uvedl v příloze rozpis jednotlivých položek faktury za neoprávněný odběr elektrické energie následovně: náhrada za neoprávněný odběr 26 315,04 Kč bez DPH, s DPH 31 840,26 Kč, daň z elektrické energie 183,92 Kč a oprávněné náklady 4 042 Kč bez DPH, s DPH 4 890,82 Kč; po zaokrouhlení 36 915 Kč.

12. Z upozornění ze dne 9. 11. 2020 soud zjistil, že žalobce sepsal výzvu adresovanou žalované, kterou ji vyzývá k úhradě částky 36 915 Kč do 19. 11. 2020, uvedl přehled neuhrazených plateb následovně: neoprávněný odběr 31 840,26 Kč, neoprávněný odběr 183,92 Kč a neoprávněný odběr 4 890,82 Kč, vše s variabilním symbolem [číslo], vše s datem splatnosti 26. 10. 2020.

13. Z výzvy ze dne 24. 11. 2020 soud zjistil, že žalobce sepsal výzvu adresovanou žalované, kterou ji vyzývá k úhradě částky 36 915 Kč do 4. 12. 2020, uvedl přehled neuhrazených plateb následovně: neoprávněný odběr 31 840,26 Kč, neoprávněný odběr 183,92 Kč a neoprávněný odběr 4 890,82 Kč, vše s variabilním symbolem [číslo], vše s datem splatnosti 26. 10. 2020; žalovaná byla upozorněna na to, že pohledávka bude postoupena, nebo žalobce sám přistoupí k jejímu vymáhání.

14. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobce odeslal žalované dne 26. 11. 2020 prostřednictvím České pošty, s. p. doporučený dopis.

15. Z usnesení Okresního soudu v Prostějově č. j. [číslo jednací] ze dne 8. 6. 2020 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] dne 3. 4. 2020 podala u Okresního soudu v Prostějově žalobu proti žalované o vyklizení bytu - domu pod adresou [adresa], dne 4. 6. 2020 vzala žalobu zpět s tím, že žalovaná nemovitost dne 1. 6. 2020 opustila, podle § 96 odst. 2 o. s. ř. bylo řízení zastaveno.

16. Z ceníku náhrady [právnická osoba] účinného od 1. 1. 2020 soud zjistil, že tento subjekt účtuje za 1 hodinu činnosti 1 svého zaměstnance náklady spojené se zjišťováním neoprávněného odběru 1 271 Kč.

17. Z ceníku žalobce pro období od 1. 7. 2021 soud zjistil, že od 1. 7. 2021 účtuje žalobce za 1 hodinu práce 1 svého zaměstnance částku 824 Kč, administrativní náklady 465 Kč, náklady na používání automobilu 8,70 Kč km jízdy, respektive 42,40 Kč hodina jízdy.

18. Závěr o skutkovém stavu:

19. Žalovaná byla odběratelkou elektrické energie v odběrném místě pod adresou [adresa]. Žalobce zjistil dne 29. 7. 2020 neoprávněný odběr elektrické energie v tomto odběrném místě. Neoprávněný odběr trval od 13. 2. 2020 do 29. 7. 2020, tedy 167 dnů, bylo odebráno množství elektrické energie 5371kWh jako množství elektrické energie změřené elektroměrem, výše náhrady za elektrickou energii činí 25 771,53 Kč, daň z tohoto množství elektrické energie činí 152 Kč, platba za příkon při hodnotě jističe 3x 25A činí 543,51 Kč, náhrada za elektrickou energii včetně daně z energie bez DPH tedy činí 26 467, 04 Kč. Celkové náklady na zjištění neoprávněného odběru činí 4 042 Kč. Tato částka sestává z částky 1 682 Kč za dvě hodiny práce v rámci hodinové základní sazby pracovníka zahrnující činnosti příprava podkladů ke kontrole odběrného místa, zpracování výsledků kontroly a zjištění neoprávněného odběru, provedení výpočtu škody, odsouhlasení výpočtu vzniklé škody, dále z částky 1 970 Kč jako kalkulované oprávněné náklady u jiného způsobu výpočtu neoprávněného odběru, a dále 390 Kč jako administrativního poplatku. Všechny položky byly účtovány dle ceníku žalobce. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 36 915 Kč do 26. 10. 2020.

20. Podle § 51 z. č. 458/2000 Sb., energetického zákona (1) Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. (2) Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. (3) Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. (4) V případě, že při změně dodavatele elektřiny probíhá odběr elektřiny v odběrném místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dní bez smluvního subjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr elektřiny a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování.

21. Podle § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny ve znění platném a účinném do 31. 12. 2020 (1) Při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. (2) V případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8. (3) U neoprávněného odběru elektřiny ze sítě zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se pro stanovení elektrického příkonu použije hodnota rezervovaného příkonu sjednaná ve smlouvě o připojení; pokud nelze použít tuto hodnotu rezervovaného příkonu, hodnotou elektrického příkonu je součet jmenovitých výkonů všech využívaných transformátorů v dotčeném odběrném místě. (4) U neoprávněného odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí se pro stanovení technicky dosažitelného elektrického příkonu hodnota jmenovitého napětí 230 V vynásobí počtem fází, z nichž se neoprávněný odběr elektřiny uskutečnil, a takto vypočítaná hodnota se vynásobí a) jmenovitým proudem hlavního jističe před elektroměrem, nebo b) jmenovitým proudem jištění umístěného v hlavní domovní pojistkové skříni nebo v hlavní domovní kabelové skříni sníženým o jednu úroveň typové řady jmenovitých proudových hodnot v případě neoprávněného připojení před hlavním jističem, nebo c) jmenovitým proudem odpovídajícím průřezu vodiče v místě napojení na neměřenou část, umožňujícího neoprávněný odběr elektřiny, a to pouze v případě, že není možné stanovit hodnotu elektrického příkonu podle písmene a) nebo b). (5) Výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den při neoprávněném odběru elektřiny se vypočítá tak, že se výše elektrického příkonu vypočítaná podle odstavce 3 nebo 4 vynásobí dobou využití 24 hodin a použije se hodnota účiníku rovna jedné. (6) Hodnota technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru se stanoví tak, že výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den, vypočítaná podle odstavce 5, se vynásobí počtem dnů, po které neoprávněný odběr elektřiny trval. Pokud provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny, má se za to, že neoprávněný odběr elektřiny trval a) u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí 1. od předposledního pravidelného odečtu provedeného za účelem ročního zúčtování spotřeby elektřiny, maximálně však 24 měsíců; samoodečet spotřeby elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet, 2. nejvýše 24 měsíců v případech, kdy se odečty za účelem zúčtování spotřeby u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí provádějí častěji než jedenkrát ročně, b) 24 měsíců u odběru elektřiny ze sítí zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí. (7) V případě, že došlo k neoprávněnému zásahu do elektroměru, se od spotřeby elektřiny vypočítané podle odstavce 6 odečte spotřeba elektřiny naměřená provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy. (8) Množství neoprávněně odebrané elektřiny pro účely výpočtu náhrady škody za neoprávněný odběr se vypočte jako rozdíl mezi hodnotou technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny stanovenou podle odstavce 6 a hodnotou zjištěnou podle odstavce 7 v případě neoprávněného zásahu do elektroměru vynásobený a) součinitelem 0,2 pro odběry elektřiny ze sítí nízkého napětí, b) součinitelem 0,5 pro odběry elektřiny ze sítí zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí. (9) Výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, a kde se v síti nízkého napětí použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, c) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny. (10) Výši náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny lze rovněž stanovit písemnou dohodou mezi provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy a zákazníkem nebo osobou, která měla z neoprávněného odběru elektřiny prospěch, nebo se na takovém prospěchu podílela. Náhrada škody stanovená tímto způsobem nesmí být vyšší než náhrada vypočtená podle předchozích odstavců. (11) Pro stanovení výše náhrady škody při neoprávněné dodávce elektřiny do elektrizační soustavy, při neoprávněném přenosu elektřiny nebo při neoprávněné distribuci elektřiny se použije ustanovení odstavců 1 až 9 obdobně. V případě neoprávněné dodávky elektřiny se pro ocenění ceny za silovou elektřinu použije pevná cena za dodávku záporné regulační energie. (12) Součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

24. V řízení bylo prokázáno, že žalobce jako provozovatel distribuční soustavy, jejíž součástí bylo i odběrné místo pod adresou [adresa]. Podle evidence byla odběratelem elektrické energie v tomto odběrném místě do 13. 2. 2020 žalovaná, kdy její smluvní vztah byl ukončen. Z usnesení Okresního soudu v Prostějově č. j. [číslo jednací] ze dne 8. 6. 2020 má soud za prokázané, že i po datu 13. 2. 2020 žalovaná nemovitost pod uvedenou adresou užívala k bydlení, a to nejméně do dne 1. 6. 2020. Z uvedeného má soud za prokázané, že žalovaná i po 13. 2. 2020 elektrickou energii v uvedeném odběrném místě spotřebovávala aniž by měla sjednánu smlouvu o dodávce elektrické energie, a to ke škodě žalobce dle § 51 odst. 1 pís. a) z. č. 458/2000 Sb. Podle § 51 odst. 2 z. č. 458/2000 Sb. je přitom neoprávněný odběr elektrické energie zakázán. Žalovaná tak porušila uvedený zákonný zákaz.

25. Podle § 51 odst. 3 z. č. 458/2000 Sb. je žalovaná povinna nahradit žalobci vzniklou škodu. Výše škody přitom sestává z ceny elektrické energie a nákladů na zjištění neoprávněného odběru určené dle § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. ve znění platném a účinném do 31. 12. 2020, neboť neoprávněný odběr byl zjištěn za účinnosti tohoto prováděcího právního předpisu (§ 21 vyhl. č. 359/2020 Sb. o měření elektřiny v nyní platném a účinném znění). Výše škody v tomto případě byla určena výpočtem podle hodnoty spotřeby elektrické energie měřené elektroměrem v odběrném místě dle § 9 odst. 1, odst. 9 citované vyhlášky, když při zjištění neoprávněného odběru nebylo zjištěno, že by byly poškozeny, resp. jakkoli narušeny ochranné prvky (plomby) na hlavním jističi, elektroměru, spínacím prvku, nebo jističi spínacího prvku. Při zjištění neoprávněného odběru nebyla zjištěna přítomnost žádné jiné osoby v odběrném místě. V řízení nebyla uplatněna žádná námitka znějící proti množství elektrické energie zjištěnému jako neoprávněný odběr realizovaný žalovanou. Ze samotné skutečnosti, že z usnesení Okresního soudu v Prostějově č. j. [číslo jednací] ze dne 8. 6. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná odběrné místo vyklidila ke dni 1. 6. 2020 nelze učinit žádný relevantní skutkový závěr o tom, že množství elektrické energie elektroměrem naměřené nebylo žalovanou spotřebováno do 1. 6. 2020. Výše škody jako ceny elektrické energie i nákladů na zjištění neoprávněného odběru dle § 9 odst. 12 vyhl. č. 82/2011 Sb. ve znění platném a účinném do 31. 12. 2020 byla žalobcem určena v souladu s ceníky žalobce, jak je výše podrobně uvedeno. Žalobce žalovanou vyzval k úhradě škody výzvou ze dne 12. 10. 2020. Podle pravidla § 573 o. z. byla tato výzva žalované doručena a nastala splatnost pohledávky žalobou uplatněné. Počínaje dnem 27. 10. 2020 je žalovaná povinna platit žalobci i úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb.

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve sporu plný úspěch, náleží mu náhrada účelně vynaložených nákladů řízení 5 178 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku 1 846 Kč, náhrady hotových výdajů 1 200 Kč za 4 úkony po 300 Kč dle § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. (předžalobní výzva, sepis žaloby, účast u dvou jednání soudu dne 15. 11. 2021 a 9. 12. 2021) a náhrady cestovného z [obec] do [obec] a zpět ke dvěma jednáním soudu 2 132 Kč, při vzdálenosti 1 jednosměrné cesty 78 km, spotřebě paliva benzinu Natural 95 7,2l [číslo] km jízdy, ceně paliva 33,80 Kč a náhrady opotřebení 4,40 Kč km jízdy obojí dle vyhl. č. 589/2020 Sb. v platném a účinném znění.

27. Lhůty k plnění byly určeny jako třídenní dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.